Novinky

Vláda schválila novelu rozpočtu 2022 se schodkem 330 mld. Kč

Ing. Mgr. Tomáš Weiss
Ing. Mgr. Tomáš Weiss Vedoucí oddělení Komunikace s médii

Vydáno

  • Ekonomika
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Legislativní činnost MF
  • Ministerstvo financí
  • Příprava státního rozpočtu
  • Státní rozpočet
  • Tisková zpráva
  • Veřejné finance
  • Veřejný sektor
  • Ukrajina

Vláda dnes schválila novelu státního rozpočtu pro rok 2022, která reaguje na důsledky ruské agrese na Ukrajině. Celkové příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1 678,3 mld. Kč a celkové výdaje 2 008,3 mld. Kč. Předpokládaný schodek rozpočtu tak bude 330 mld. Kč. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září.

„Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 % přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentuje novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 mld. Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 mld. Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 mld. Kč na 330 mld. Kč. Ke konci června činil deficit hospodaření státního rozpočtu 183 mld. Kč.

UKAZATELE STÁTNÍHO ROZPOČTU 2022 (V MLD. KČ)
  Původní návrh* Aktuální rozpočet Novelizovaný rozpočet Rozdíl původní návrh/novela Rozdíl aktuální rozpočet/novela
Příjmy rozpočtu 1 551,1 1 613,2 1 678,3 127,2 65,1
Výdaje rozpočtu 1 927,7 1 893,2 2 008,3 80,6 115,1
Saldo rozpočtu 376,6 280 330 46,6 50

* Původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 připravený předchozí vládou.

Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o celkovém objemu 66 mld. Kč bude z letošního rozpočtu hrazena přibližně jedna čtvrtina, tj. 16,75 mld. Kč. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc 10 mld. Kč. „Pro srovnání, částka deset miliard na zvládnutí uprchlické krize průměrně odpovídá dvoudenním výdajům rozpočtu a netvoří ani desetinu částky, o kterou novela navyšuje celkové výdaje. Tvrzení opozičních politiků, že se staráme jen o cizí lidi a ne o ty naše, jsou tak zcela lživá a manipulativní,“ zdůrazňuje Zbyněk Stanjura.

Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 mld. Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 mld. Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 mld. Kč. „Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ říká Zbyněk Stanjura. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 mld. Kč.

V kapitole Ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 mld. Kč pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 mld. Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 mld. Kč navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 % a následně o dalších 8,8 % se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 mld. Kč. Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 mld. Kč navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 mld. Kč) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 mld. Kč). Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 mld. Kč.

Hlavní výdajové změny státního rozpočtu (v mld. Kč)
Vysoké ceny energií (energetický tarif, výdaje na POZE, teplárenství aj.) +16,8 mld. Kč
Humanitární dávka, příspěvek pro solidární domácnost a okamžitou pomoc +10 mld. Kč
Nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv +8,5 mld. Kč
Jednorázový příspěvek na dítě +8 mld. Kč
Druhá mimořádná valorizace penzí +7,8 mld. Kč
Platba za státní pojištěnce +5,2 mld. Kč
Kompenzace výpadku příjmů SFDI +5 mld. Kč
Obsluha státního dluhu +4 mld. Kč
Dotace na sociální služby +3,4 mld. Kč
Kompenzace za vakcíny proti Covid-19 +3,2 mld. Kč
Podpora bydlení a regionálního rozvoje +2,8 mld. Kč
Nemocenské pojištění +2,8 mld. Kč
Sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti +2,1 mld. Kč
Ostatní (mj. školství, platy státních zaměstnanců, filmové pobídky, NSA) +3,9 mld. Kč

„Zvýšení schodku na bezmála 330 miliard mi radost nedělá a nic to nemění na naší prioritě vrátit veřejné rozpočty po výdajovém večírku minulé vlády zpátky na udržitelnou kolej. Toho ale jen těžko dosáhneme, budeme-li naslouchat populistickým nápadům opozice na kompenzování všeho a všem v hodnotě vysoko přes 200 miliard korun ročně. To bychom se vrátili zpět k malování si půlbilionových schodků, které si skutečně navzdory válce nemůžeme dovolit. Už letos platíme každý měsíc skoro miliardu navíc za splátky starých dluhů a do tří let to může být ročně až 80 miliard. Kvůli prodražování splátek dluhu jsme museli posílit i letošní rozpočet zhruba o další čtyři miliardy,“ varuje Zbyněk Stanjura.

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 mld. Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 mld. Kč a u fyzických osob dokonce o 10,2 mld. Kč. O 9 mld. Kč vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve výši -3,8 mld. Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně, které bylo v plné výši 4,2 mld. Kč kompenzováno SFDI. O 4,9 mld. Kč pak klesnou příjmy kapitoly Ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti Covid-19.

Hlavní příjmové změny státního rozpočtu (v mld. Kč)
DPH +25,2 mld. Kč
DPFO +10,2 mld. Kč
DPPO +9,2 mld. Kč
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti +9 mld. Kč
Příjmy Ministerstva zdravotnictví (nižší prodej vakcín proti Covid-19) -4,9 mld. Kč
Snížení spotřební daně z pohonných hmot -3,8 mld. Kč

 

Celkové výdaje novelizovaného státního rozpočtu 2022
podle kapitol (v Kč)
Číslo Kapitola Původní návrh* Aktuální rozpočet Novelizovaný rozpočet
301 Kancelář prezidenta republiky 420 100 862 398 387 465 398 387 465
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 501 854 982 1 462 806 752 1 462 806 752
303 Senát Parlamentu 653 224 364 636 240 531 636 240 531
304 Úřad vlády České republiky 1 458 790 801 1 532 645 653 1 532 645 653
305 Bezpečnostní informační služba 2 177 000 000 2 120 190 270 2 120 190 270
306 Ministerstvo zahraničních věcí 8 988 428 652 8 431 068 101 8 551 068 101
307 Ministerstvo obrany 93 544 944 795 89 144 944 795 89 144 944 795
308 Národní bezpečnostní úřad 306 363 099 291 496 642 291 496 642
309 Kancelář veřejného ochránce práv 162 544 491 158 318 334 158 318 334
312 Ministerstvo financí 23 818 723 816 21 947 672 706 24 654 404 706
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 740 564 536 979 757 986 679 357 786 689 648 357
314 Ministerstvo vnitra 93 923 522 429 92 396 321 158 95 651 367 361
315 Ministerstvo životního prostředí 23 385 154 233 22 702 917 960 23 002 917 960
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 28 869 819 842 28 576 464 059 31 326 464 059
321 Grantová agentura České republiky 4 675 711 386 4 669 819 125 4 669 819 125
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 63 268 469 225 56 734 498 292 63 334 498 292
327 Ministerstvo dopravy 116 313 942 578 107 226 660 340 114 726 660 340
328 Český telekomunikační úřad 2 256 121 112 730 764 017 730 764 017
329 Ministerstvo zemědělství 62 082 502 214 58 629 515 450 59 689 515 450
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 254 713 494 463 249 476 945 264 251 859 602 949
334 Ministerstvo kultury 16 139 446 801 15 237 780 850 16 417 349 618
335 Ministerstvo zdravotnictví 23 781 413 155 17 979 836 706 22 626 760 960
336 Ministerstvo spravedlnosti 33 766 644 863 31 981 727 701 31 981 727 701
343 Úřad pro ochranu osobních údajů 169 176 395 160 431 506 160 431 506
344 Úřad průmyslového vlastnictví 210 829 783 203 310 666 203 310 666
345 Český statistický úřad 1 310 452 146 1 248 881 377 1 248 881 377
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 3 767 404 895 3 616 053 492 3 676 053 492
348 Český báňský úřad 173 293 668 168 367 979 168 367 979
349 Energetický regulační úřad 301 830 729 287 169 827 287 169 827
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 257 975 281 245 063 537 245 063 537
355 Ústav pro studium totalitních režimů 193 853 289 185 660 709 185 660 709
358 Ústavní soud 236 988 895 230 827 184 230 827 184
359 Úřad Národní rozpočtové rady 23 775 531 23 775 531 23 775 531
361 Akademie věd České republiky 7 002 087 138 7 081 401 581 7 081 401 581
362 Národní sportovní agentura 5 923 794 724 4 604 366 271 5 104 366 271
363 Nejvyšší stavební úřad 0 0 0
371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 33 084 850 31 525 193 31 525 193
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 69 596 478 66 475 410 66 475 410
373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 22 713 300 22 048 101 22 048 101
374 Správa státních hmotných rezerv 2 764 036 056 2 537 924 271 2 537 924 271
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 474 094 730 458 870 085 458 870 085
376 Generální inspekce bezpečnostních sborů 489 901 259 473 466 158 473 466 158
377 Technologická agentura České republiky 6 076 654 829 5 664 987 717 5 664 987 717
378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 557 496 798 529 141 429 529 141 429
381 Nejvyšší kontrolní úřad 808 940 731 787 908 272 787 908 272
396 Státní dluh 44 966 880 286 49 966 880 286 53 966 880 286
397 Operace státních finančních aktiv 19 155 000 000 19 155 000 000 19 155 000 000
398 Všeobecná pokladní správa 235 913 307 337 225 017 873 807 274 283 161 212
Celkový výsledek 1 927 675 924 270 1 893 241 111 917 2 008 250 297 232

* Původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 připravený předchozí vládou.

  

Doporučované

Nejčtenější