Novinky

Senát schválil mimořádnou daň z neočekávaných zisků

Ing. Mgr. Tomáš Weiss
Ing. Mgr. Tomáš Weiss Vedoucí oddělení Komunikace s médii

Vydáno

  • Daň
  • Daň z neočekávaných zisků
  • Daně a cla
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Legislativní činnost MF
  • Ministerstvo financí
  • Státní rozpočet
  • Tisková zpráva
  • Veřejné rozpočty
  • Veřejný sektor
Aktualizováno 24. 11. 2022 17:45
  • Aktualizace textu v návaznosti na schválení mimořádné daně z neočekávaných zisků Poslaneckou sněmovnou dne 4.11.2022
  • Aktualizace textu v návaznosti na schválení mimořádné daně z neočekávaných zisků Senátem dne 24.11.2022

Senát 24. listopadu 2022 schválil daňový balíček, který mimo jiné zavádí tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků vycházející z parametrů nařízení Evropské unie. Zákon teď dostane k podpisu prezident.

Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023-2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Windfall tax bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023-2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018-2021) navýšeným o 20 %. MF očekává výnos mimořádné daně do státního rozpočtu ve výši cca 85 mld. Kč v roce 2023, dalších cca 15 mld. Kč mají v příštím roce přinést cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie.

Navržení daně z neočekávaných zisků je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. „Považuji proto za správné, aby tyto společnosti byly solidární a aby stát dočasně vybral mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií,“ dodává. 

Historie a současnost windfall tax

Koncept windfall tax byl v minulosti použit např. v USA či ve Velké Británii v roce 1981 konzervativní vládou Margaret Thatcherové na banky. Účelem v minulosti zaváděných windfall daní bylo sdílení zátěže externího šoku a zachování sociálního smíru ve společnosti realokací nadměrných zisků k posílení financování sociálních programů. „Myslím, že příklad prvního zavedení této daně v Británii předsedkyní Konzervativní strany a premiérkou Margaret Thatcherovou je dostatečným důkazem, že opravdu nejde o žádné levicové či socialistické inženýrství, jak někteří kritici říkají. Není to ani klasická sektorová daň charakteristická zdaněním celého zisku vybraného odvětví vyšší sazbou korporátní daně. Je to dočasná daňová přirážka na nadměrný zisk firem dosažený bez jejich vlastního přičinění,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura a dodává: „Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb.“

Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést již v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy. Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak již učinily a např. Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor. Mimo EU aplikuje koncept windfall tax Velká Británie na ropné a plynárenské společnosti. Určitou formu mimořádného zdanění zavedlo také Maďarsko, a to taktéž na rafinérie, distributory pohonných hmot a banky. „Přestože rozumím, že žádná firma nechce být dodatečně zdaňována, na příkladech zavádění windfall daní napříč Evropou a vzhledem k aktuálnímu nařízení Evropské komise je evidentní, že kritika této daně jako nezdravého a škodlivého opatření je zcela mylná,“ komentuje Zbyněk Stanjura.

Nastavení a výpočet daně

Nová daň se bude vztahovat na podniky s významnou činností v odvětvích, ve kterých dochází ke vzniku neočekávaných zisků, tedy výroby, rozvodu a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, petrolejářství, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V bankovním sektoru windfall tax dopadne na banky s čistými úrokovými výnosy v loňském roce nad 6 mld. Kč, což je podle České národní banky hranice obecně oddělující velké a střední či malé banky. V oblasti výroby a distribuce energií a velkoobchodu s pohonnými hmotami se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z rozhodných činností čistý obrat v loňském roce alespoň 2 mld. Kč ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat windfall tax. „Vytvořením příjmového testu sledujeme náš záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v oblasti energetiky pak chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura. V ostatních oblastech, tedy petrochemii, koksárenství a těžbě fosilních paliv podléhají nové dani v důsledku evropských pravidel všechny činné firmy, které mají v daném aktuálním zdaňovacím období příjmy z těchto rozhodných činností vyšší než 50 mil. Kč, a současně příjmy z těchto činností tvořili alespoň 25 % jejich čisté obratu za loňský rok. Tato hranice zajistí, že windfall tax nebude aplikována na malé firmy, které mají pouze okrajové příjmy v dotčené činnosti.

Sazba windfall tax činí podle schváleného návrhu Poslaneckou sněmovnou 60 % a dotčeným firmám se aplikuje jako daňová přirážka k 19% sazbě daně z příjmů právnických osob na jejich nadměrný zisk. Ten se bude počítat srovnáním základu daně v aktuálním roce s aritmetickým průměrem jeho historických základů daně za 4 předcházející zdaňovací období před šokem (tj. 2018-2021) navýšeným o 20% toleranční pásmo. Průměr za předchozí 4 roky se nebude posouvat v čase, tj. pro všechny roky 2023-2025 se bude poměřovat aktuální základ daně s průměrem za roky 2018-2021. MF původně navrhovalo srovnání se 7 lety nazpět (2015-2021), nicméně stávající úprava reflektuje požadavek Evropské komise. „Náš návrh na zavedení windfall daně respektuje evropská pravidla, a to jak u vybraných oblastí ekonomiky, tak u zvolené 60% sazby daňové přirážky či čtyřletého srovnávacího období. S vědomím složitosti meziročního porovnávání zisků jsme vytvořili 20% toleranční pásmo, které má kompenzovat meziroční výchylky,“ pokračuje Zbyněk Stanjura. 

Návrh Komise explicitně hovoří o oblasti těžby a zpracování fosilních paliv (ropy, zemního plynu, černého uhlí). Národní vlády přitom mají možnost doplnit si vlastní windfall tax o další segmenty ekonomiky dle vlastního uvážení. „My jsme se rozhodli zapojit do připravované windfall daně také oblast bankovnictví, lépe řečeno několik největších bank splňujících test příjmů. Jsem přesvědčen, že jde o správné rozhodnutí, neboť český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost nejen ve srovnání s předcházejícími obdobími, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už v takové míře nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Rád bych také objasnil bankami navržené alternativní řešení na financování dopravní infrastruktury či dostupného bydlení. To se ale bavíme primárně o půjčkách rozvržených do mnoha následujících let a navíc za předpokladu, že budou existovat vhodné projekty. Ne o disponibilních penězích v rozpočtu na záchranu ohrožených domácností v energetické krizi.“

Rozpočtové dopady a východiska daně

Výnos windfall tax bude ze 100 % příjmem státního rozpočtu a MF tyto příjmy pro rok 2023 odhaduje na cca 85 mld. Kč. Dodatečných 15 mld. Kč z celkem 100 mld. Kč rozpočtovaných v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 budou generovat cenové stropy EU pro výrobce elektrické energie a související odvody z nadměrných příjmů do rozpočtů národních vlád. Ty mají platit v období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023. Dopady zavedení windfall tax a dopady zavedení odvodu z nadměrných příjmů se mohou vzájemně přelévat. „V oblasti výroby elektrické energie je primárním opatřením odvod nadlimitních příjmů podle Komisí nastavených cenových stropů. Pokud by i přes toto zastropování určitá část energetických holdingů generovala nadměrné zisky, budou následně dodaněny windfall daní. Pokud naopak zastropování zafunguje a ceny na výstupu budou nižší, sníží se základ daně, a tím i samotná daň z neočekávaných zisků,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura. Obě opatření si tak neodporují a vzájemně se neduplikují.

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023-2025, přičemž již příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Základem pro výpočet záloh na windfall tax, které budou splatné v roce 2023, bude rok 2022, resp. fiktivně stanovená daň z neočekávaných zisků za rok 2022. Výnosy z windfall tax díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu již v příštím roce. V roce 2024 MF odhaduje příjem státního rozpočtu z windfall tax ve výši 39 mld. Kč a v roce 2025 zhruba 25 mld. Kč. Správcem daně z neočekávaných zisků bude Specializovaný finanční úřad. 

Navržená daň je plně v souladu s tezemi Národní ekonomické rady vlády, která doporučila aktuální krizovou situaci řešit nejen hledáním úspor na výdajové straně státního rozpočtu, ale i posílením příjmové strany, mj. právě prostřednictvím zavedení mimořádného zdanění. MF přitom vycházelo z konceptu zpracovaného Národní rozpočtovou radou (NRR), která zavedení windfall tax označila z hlediska celospolečenského dopadu za nejméně distorzní a bolestné řešení nastalé situace. Windfall tax je z podstaty věci jednorázová, čímž méně poškozuje ekonomickou aktivitu než ostatní daně. Mezi pozitiva této daně NRR uvedla snižování tlaku na růst deficitů, nízkou pravděpodobnost přesunu břemene na konečného spotřebitele a možný protiinflační efekt.

Dokumenty ke stažení

Záznam z tiskové konference

Doporučované

Nejčtenější