Poslanecká sněmovna schválila „zákon roku“
„Zákon o státním rozpočtu vytváří rámec pro plnění programových cílů vlády. Právě schválený rozpočet umožní rekordní zvýšení důchodů i navýšení platů profesím, které byly dlouhodobě podhodnoceny. Prioritou jsou také investice do dopravní infrastruktury, školství, ale i vědy a výzkumu, které se nám v budoucnu vrátí“ uvedla ministryně Schillerová ke schválenému rozpočtu.
Celkové kapitálové výdaje jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 122,3 mld. Kč, což je o 32,2 mld. Kč více než v roce 2018. K meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU, a to o více než 10 mld. Kč. V případě tuzemských kapitálových výdajů je nárůst o cca 22 mld. Kč na úroveň cca 80 mld. Kč. Právě zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů současné vlády, čímž navazuje na trend, kdy od roku 2014 soustavně navyšuje kapitálové výdaje z národních zdrojů.
Meziročně vzrostou výdaje na důchody o rekordních 38,1 mld. Kč na úroveň bezmála 472,5 mld. Kč a to zejména vlivem zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2019. Pro důchodce starší 85 let je schváleno zvýšení procentní výměry důchodů o dalších 1 000 Kč. Průměrný starobní důchod tak po zvýšení bude činit 13 286 Kč.
Dochází také k navýšení národních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. Národní výdajový rámec fondu činí 65,5 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení o 11,7 mld. Kč. Celkové výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury jsou rozpočtovány ve výši 84,2 mld. Kč.
V souladu s Programovým prohlášením vlády došlo k zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. V souvislosti s tímto opatřením je na kompenzace dopravcům v příštím roce rozpočtováno 6 mld. Kč.
Celkové výdaje kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jsou navrženy v objemu 205,8 mld. Kč a oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 29,6 mld. Kč. Toto navýšení je směrováno především na nárůst platů pedagogů a nepedagogů, dále na výdaje spojené s inkluzí, na provoz mateřských škol, na pokrytí zvýšení počtu dětí a žáků a na financování reformy regionálního školství.
V oblasti veřejných vysokých škol dochází k navýšení výdajů pro rok 2019 o 2 mld. Kč, což mimo jiné umožní nárůst počtu studentů přijímaných do prvních ročníků lékařských a pedagogických fakult vysokých škol.
Také sport si v příštím roce polepší o 2 mld. Kč na celkový objem 8,4 mld. Kč. O 1,5 mld. Kč více směřuje v příštím roce na výzkum, vývoj a inovace, pro které je v rozpočtu vyčleněno celkem 42,1 mld. Kč.
Posílena bude také oblast obrany a bezpečnosti. Kapitola Ministerstva vnitra je navýšena o 5,7 mld. Kč, které jsou určeny zejména na kapitálové výdaje na bezpečnostní opatření v ČR. Výdaje Ministerstva obrany jsou navýšeny o 7,8 mld. Kč na celkových 66,7 mld. Kč, tj. 1,19 % HDP.
Státní rozpočet na rok 2019 meziročně navyšuje platby státu do veřejného zdravotního pojištění o 3,5 mld. Kč na celkovou částku 73,3 mld. Kč.
Prioritou státního rozpočtu je také platová politika. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích jsou pro rok 2019 rozpočtovány v objemu 209,8 mld. Kč, což představuje zvýšení o 23,3 mld. Kč proti roku 2018.
Zároveň rozpočet řeší problém s vysokým počtem neobsazených míst ve státní správě. I na tato místa totiž rezorty dostávají peníze na platy a pojistné, které potom ale používají na odměny. U úřadu, kde byl na konci 1. čtvrtletí 2018 počet neobsazených míst přes 3 %, se do státního rozpočtu 2019 promítlo odebrání výdajů na platy pro tato neobsazená místa. Pokud těchto neobsazených míst bylo více než 5 %, byla tato místa úplně zrušena. Díky tomu došlo k redukci přibližně 1300 funkčních míst, což představuje úsporu cca 3,4 mld. Kč. Opatření se netýká regionálního školství a dalších vybraných kapitol. Stejný postup byl proveden i u zaměstnanců placených z prostředků EU a finančních mechanismů, což představuje snížení o dalších asi 160 míst.
Státní rozpočet byl sestaven v plném souladu s fiskálním pravidlem zohledňujícím střednědobý rozpočtový cíl vyplývající z evropské legislativy, podle kterého by úroveň strukturálního salda, tedy salda očištěného o vliv ekonomického cyklu a jednorázová či jiná přechodná opatření, neměla činit méně než minus 1 % HDP. Očekáváme přitom, že strukturální saldo v ČR dosáhne v roce 2019 přebytku 0,5 % HDP.