NKÚ ocenil profesionální přístup MF k řízení státní likvidity
Moderní řízení likvidity státní pokladny ocenil ve své zprávě za období od listopadu 2016 do května 2017 Nejvyšší kontrolní úřad. „Nejvyšší kontrolní úřad neshledal pochybnosti o fungování postupů a řídicích procesů v rámci organizačního nastavení věcně zodpovědného odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku, které by vedly k jakýmkoli nedostatkům při řízení likvidity státu s vazbou na výši státního dluhu,“ vysvětluje náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek. „Jsem rád, že se potvrdil profesionální postup Ministerstva financí, který odráží poslední trendy v oblasti moderního řízení likvidity a přináší výsledky plynoucí z centralizace peněžních prostředků institucí vládního sektoru,“ dodává.
Ministerstvu financí se díky efektivnímu řízení disponibilní likvidity státní pokladny podařilo dosáhnout významných úspor na výdajové straně státního rozpočtu. Na úrokových výdajích na obsluhu státního dluhu ministerstvo ušetřilo i za situace záporného úročení na souhrnném účtu státní pokladny vedeného v EUR. Celkové náklady by v důsledku záporného úročení ze strany ČNB v letech 2014-2016 dosáhly výše přibližně 320 milionů korun. Ministerstvo financí naproti tomu vedle provádění klasických depo a repo operací na finančním trhu nově v rámci řízení likvidity státní pokladny přistoupilo k využívání devizových swapů, díky kterým byl realizován dodatečný příjem. Celkově bylo z investičních operací a emisí se záporným výnosem dosaženo přijmu státního rozpočtu ve výši 1,7 miliardy korun.
Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolní akci č. 16/30 s cílem prověřit postupy Ministerstva financí při správě peněžních prostředků státní pokladny a při řízení likvidity státní pokladny, kontrolovaným obdobím byly zejména roky 2015 a 2016. Tato kontrolní akce navazovala na dříve realizované kontroly NKÚ, které se týkaly budování státní pokladny, případně s řízením likvidity státní pokladny souvisely a nezjistil v těchto oblastech žádné nedostatky. V případě vedení souhrnných účtů v českých korunách a v jednotné evropské měně bylo ověřeno, že pod souhrnné účty jsou zařazeny všechny účty a v daném období nenastal nedostatek peněžních prostředků na účtech státní pokladny. Potvrdil se tak dlouhodobý obezřetný přístup Ministerstva financí při řízení likvidity státní pokladny a soulad veškerých postupů s právními předpisy.
NKÚ ocenil, že využití peněžních prostředků státní pokladny jako zdroje krytí potřeb státu umožnilo snížit dluhové financování a v důsledku toho snížit úrokové náklady s tím spojené. NKÚ v této souvislosti na základě zevrubné kontroly prováděných operací ověřil výši výnosů a nákladů, stavy aktiv a pasiv souvisejících se správou peněžních prostředků státní pokladny a nezjistil v těchto oblastech žádné významné nedostatky.