Před rokem se Česká republika stala členem Evropské unie. Pro první rok v Unii jsou charakteristické následující faktory:

• zrychlení ekonomického růstu
• udržení inflace pod kontrolou na hodnotách splňujících konvergenční kriteria
• mírně se snižující nezaměstnanost
• zlepšující se běžný účet při meziročně vyšším přílivu Přímých Zahraničních Investic (FDI)

 

Ukazatel		2001	2002	2003	2004
Hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	2315,3	2414,7	2550,8	2751,1
Hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	2,6	1,5	3,7	4,0
Spotřeba domácností vč. NI	růst v %, s.c.	2,6	2,8	4,9	2,5
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	3,8	4,5	4,2	-3,2
Tvorba fixního kapitálu	růst v %, s.c.	5,4	3,4	4,8	9,1
Průmyslová produkce	růst v %, s.c.	6,5	4,8	5,8	9,9
Stavební výroba	růst v %, s.c.	9,6	2,5	8,9	9,7
Průměrná míra inflace	%	4,7	1,8	0,1	2,8
Míra nezaměstnanosti VŠPS	průměr v %	8,1	7,3	7,8	8,3
Míra registrované nezaměstnanosti	průměr v %	8,5	9,2	9,9	10,2
Objem mezd a platů	růst v %	6,9	8,5	5,6	5,0
Podíl BÚ na HDP	%	-5,4	-5,6	-6,3	-5,2
Peněžní zásoba M2 (národní metodika)	%, konec obd.	13,0	3,5	6,9	4,4

 

Pro hospodářský růst je charakteristická jeho meziroční akcelerace o 0,3 % a změna jeho struktury od spotřeby směrem k investicím. Projevil se též pozitivní příspěvek zahraničního obchodu. Významné je zrychlení investic (z 4,8 % na 9,1 % v roce 2004) a zlepšení zahraničního obchodu především díky lepší obchodní bilanci (meziročně o 47,2 mld.Kč).
Pro rok 2005 lze očekávat růst obdobně okolo 4,0 %, a to i přes méně optimistický výhled růstu v zemích EU-15.

Mírné zrychlení inflace na 2,8 % bylo do značné míry dáno administrativními vlivy (i v souvislosti se vstupem do EU) – z 2,8 % inflace přispěly tyto vlivy 1,7 p.b. Rostoucí ceny ropy se v CPI významněji neprosadily, resp. jejich vliv byl více než převážen snižujícími se cenami potravin a zpevněním směnného kurzu CZK.
Pro rok 2005 by průměrná míra inflace měla opět zpomalit na hodnoty okolo 1,8 %.

Trh práce reaguje se zpožděním na růst ekonomiky. Výsledkem byla míra nezaměstnanosti ještě v průměru meziročně o tři desetiny vyšší oproti předchozímu roku, i když od dubna 2004 se začala pomalu snižovat. Přetrvávají problémy se strukturální složkou (růst dlouhodobě nezaměstnaných, vysoké regionální diference). Na druhé straně od čtvrtého.kvartálu 2004 se začala meziročně zvyšovat celková zaměstnanost. Nezaměstnanost v ČR je pod průměrem nezaměstnanosti v EU.
Pro rok 2005 předpokládáme snížení míry nezaměstnanosti o 0,2 p.b. na 10,0 % a růst zaměstnanosti o 0,2 %.

V platební bilanci: se pozitivně projevilo odbourání administrativních barier (hlavně celní procedury), což ovlivnilo hlavně dynamizaci exportu – z tempa 109,3 % v roce 2003 na 125,0 % v roce 2004, u importu z tempa 108,7 % na 120,5 %. Výsledkem byl deficit obchodní bilance -22,3 mld.Kč (lepší o 47,5 mld. Kč). Vliv kurzu (především zpevnění proti USD o 16 %) zlepšil obchodní bilanci o cca 11 mld. Kč. Příliv FDI se zvýšil z 53,5 mld.Kč na 100,7 mld.Kč. Finanční účet tak dosáhl přebytku 6,6 % HDP proti deficitu běžného účtu –5,2 % HDP.
Pro rok 2005 lze očekávat deficit běžného účtu platební bilance okolo 5,0 % při zhruba vyrovnaném saldu obchodní bilance. Pomalejší zlepšování obchodní bilance v roce 2004 bylo dáno dovozem grippenů.

DPH

Přesto, že byl nový zákona o DPH při svém vzniku předmětem ostré kritiky ze strany veřejnosti a podnikatelské sféry a provázely ho hrozby, které hovořily o zhroucení systému DPH, nakonec se nic z toho nesplnilo. Na rozdíl od Rakouska, které mělo po vstupu do EU závažné problémy s novým zákonem o DPH, v České republice se podařilo celou situaci zvládnout. České subjekty se s novým zákonem vyrovnaly, čemuž se Ministerstvo financí od počátku snažilo napomáhat zveřejňováním informací na webových stránkách a zavedením telefonických informačních linek. Po roce lze konstatovat, že výběr DPH probíhá bez závažnějších problémů.

V době, kdy byl zákon připravován nemohla mít ani státní správa, ani plátci daně žádné praktické zkušenosti s uplatňováním nových pravidel a bylo pochopitelné, že praxe ukázala, že je třeba provést některá upřesnění zákona. Proto byla v průběhu minulého roku připravena novela zákona, jejímž cílem bylo zpřesnění některých ustanovení tak, aby lépe odpovídala ustanovením předpisů platných v členských zemích EU nebo odpovídala potřebám konkrétní praxe a dále aby se odstranila v některých případech nejednoznačnost formulací obsažených v zákoně.

Pozice ČR vůči rozpočtu EU

Česká republika se během prvního roku členství v Evropské unii stala čistým příjemcem z jejího rozpočtu – její čistá pozice byla cca 6,8 mld Kč. Od 1. května 2004 do konce dubna ČR vyčerpala z rozpočtu EU 35,9 mld Kč a zaplatila na odvodech vlastních zdrojů 29,1 mld Kč.

Pokud by se započítávaly příjmy za celý rok 2004, tedy i za leden až duben 2004, kdy ČR čerpala jen předvstupní nástroje, zlepšila by se její čistá pozice ještě o necelou 1 mld Kč.

Reálná čistá pozice vůči rozpočtu EU byla pravděpodobně ještě lepší, protože příjemci v ČR se mohli zapojit i do tzv. komunitárních programů. Ty jsou buď hrazeny prostřednictvím národních agentur nebo nejsou implementovány centrálně - prostředky jsou tedy z rozpočtu EU placeny přímo konečným příjemcům. Ministerstvo financí tak má zatím údaje jen o části programů zejména v oblasti vzdělávání a mládeže za rok 2004. Nemá však přehled o tom, v jaké celkové výši tyto prostředky do ČR připlynuly.

Podrobný rozpis příjmů a plateb podle jednotlivých kategorií – viz přiložená tabulka.

Čistá pozice ČR vůči EU za první rok členství

	květen - prosinec 2004		leden - duben 2005		květen 2004 - duben 2005
Příjmy z rozpočtu EU	mil Euro	mil Kč	mil Euro	mil Kč	mil Euro	mil Kč
Předvstupní nástroje	126,5	4070,7	5,7	168,6	132,1	4239,2
Phare	79,7	2579,1	2,4	70,6	82,1	2649,7
Ispa	13,3	423,6			13,3	423,6
Sapard	33,5	1068,0	3,3	98,0	36,8	1165,9
Zemědělství	90,8	2813,7	208,6	6196,3	299,4	9010,0
Tržní operace	4,7	147,3	13,0	384,9	17,7	532,2
Přímé platby			195,7	5811,4	195,7	5811,4
Rozvoj venkova	86,0	2666,4			86,0	2666,4
Strukturální akce	193,4	6170,7	93,3	2772,2	286,8	8942,9
SF	161,6	5156,5	89,1	2647,5	250,8	7804,0
CF	31,8	1014,2	4,2	124,7	49,3	1138,9
Vnitřní politiky	9,3	296,6			9,3	296,6
Budování institucí
Komunitární programy	9,3	296,6			9,3	296,6
Kompenzace	332,3	10466,5	100,0	2995,0	432,3	13461,5
Celkové příjmy z rozpočtu EU	752,3	23818,2	407,6	12,132,0	1159,9	35950,3
Platby do rozpočtu EU
Tradiční vlastní zdroje (cla)	58,9	1910,1	44,0	1341,0	103,0	3251,1
Zdroj z DPH	78,6	2548,8	51,9	1579,7	130,5	4128,5
Zdroj z HND	365,1	11833,9	240,4	7324,6	605,6	19158,5
Rezervy	1,0	31,4	1,4	42,4	2,4	73,7
Korekce	50,6	1639,0	27,9	850,4	78,5	2489,4
Celkové platby do rozpočtu EU	554,2	17963,2	365,6	11138,0	919,9	29101,2
Čistá pozice vůči EU	198,0	5855,0	42,0	944,0	240,0	6849,1