Arbitrážní tribunál rozhodující v kauze žaloby České republiky proti společnosti Nomura v souvislosti s pádem IPB dnes odmítl názor Nomury a dal za pravdu České republice. Na straně žalobců tak budou společně vystupovat Fond národního majetku ČR, jako subjekt privatizační transakce požadující smluvní pokutu za porušení smlouvy o privatizaci IPB, a Česká republika reprezentovaná Ministerstvem financí ČR, a to jako strana poškozená agresivními praktikami Nomury v IPB. Toto rozhodnutí má přímý vliv na rozsah odškodnění, kterého může Česká republika v arbitráži dosáhnout. Jde o sumu až do výše 263 mld. Kč.

„Potvrzení aktivní legitimace obou žalobců je důkazem, že argumenty, které jsme za naši stranu předložili, nejsou rétorickým cvičením, ale vážnou obžalobou,“ komentuje situaci George von Mehren, právní zástupce České republiky. „Důkazy, jež budeme nyní předkládat, jsou dostatečně silné, aby přesvědčily tribunál o protiprávním a neetickém postupu protistrany,“ dodal. Dalším pozitivním momentem je podle von Mehrena fakt, že arbitrážní tribunál ve svém rozhodnutí označil Nomuru jako povinnou v rámci případného plnění. Dosud tak totiž byla chápána pouze Saluka, dceřiná společnost japonské banky.

Česká republika a Fond národního majetku se v tzv. Curyšské arbitráži domáhají odškodnění za to, jakým způsobem se společnosti ze skupiny Nomura chovaly v IPB. Podle žaloby se v roce 1998 dopustily v rámci privatizace státního podílu v IPB porušení privatizační smlouvy a realizovaly řadu aktivit, které byly v rozporu s právním pořádkem České republiky i etikou obchodních vztahů. Skupina Nomura navíc zásadním způsobem přispěla k pádu IPB v roce 2000.