Novinky

8. - 9. září 2006 Helsinky - Informace o neformálním zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

oddělení 5301 - Koordinace agendy EU
oddělení 5301 - Koordinace agendy EU

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Zahraniční sektor
  • Mimořádný Ecofin

Ve dnech 8.-9. září 2006 proběhlo v Helsinkách neformální jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) za účasti guvernérů centrálních bank. Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Tomášem Prouzou.

Neformální jednání Rady ECOFIN  ve dnech 8.-9. září 2006 mělo následující program:

  1. Hospodářské a finanční aspekty energetické politiky
  2. Pracovní metody Rady ECOFIN
  3. Směrnice o kvalitě ovzduší
  4. Globální konkurence, inovace a produktivita
  5. Procedura při nadměrném deficitu - Německo
  6. Hospodářské situace
  7. Stabilita finančních trhů a krizové řízení
  8. Příprava na podzimní zasedání Bretton – Woodských institucí (projev předsednictví)

K jednotlivým bodům :

Vzhledem k neformálnímu charakteru nebyly na zasedání přijímány body bez rozpravy (tzv. A-položky).

1) Hospodářské a finanční aspekty energetické politiky

Na pracovním obědě, který předcházel odpolednímu jednání, ministři nejprve diskutovali o budoucí energetické politice EU. Na úvod připomněl předseda Hospodářského a finančního výboru (EFC) X. Musca dohodu z Manchesteru (září 2005) vyhnout se používání fiskálních nástrojů, které mají distorzní účinky a brzdí proces adaptace na vyšší hladinu cen energií. Evropská komise (J. Almunia) zdůraznila jako priority cenovou efektivitu jednotlivých opatření a jejich soulad s fiskální politikou,  posílení vnitřního energetického trhu a diverzifikaci zdrojů, dokončení energetické politiky EU a vyřešení problémů s informacemi v této oblasti. V diskusi členských států krom toho zazněl apel na ochranu životního prostředí a podpora aukcí emisních povolenek.

2) Pracovní metody Rady ECOFIN

Během pracovního oběda dále X. Musca představil materiál EFC obsahující návrhy úprav pracovních metod Rady ECOFIN (zejména formáty delegací). Žádná diskuse neproběhla. Materiál byl odsouhlasen a bude aplikován od října t.r. Standardním formátem pro zasedání Rady bude ministr+3, k dispozici bude dále naslouchací sál. Při omezeném složení bude uzavřen naslouchací sál a případně dále omezeno složení delegací. Formát 1+1 bude používán krom pracovních snídaní a obědů např. pro debriefing z jednání Eurogroup.

3) Směrnice o kvalitě ovzduší

Oproti avizované agendě byl ministrům rozdán též informativní materiál připravený Nizozemím v souvislosti s aktuálně projednávaným návrhem nové směrnice o kvalitě ovzduší. Materiál upozorňuje na nízkou nákladovou efektivnost opatření přijímaných na národní úrovni ke splnění emisních limitů a žádá, aby implementace nové směrnice byla podpořena ze zdrojů EU.

4) Globální konkurence, inovace a produktivita

Jak v úvodu první části hlavního jednání připomnělo předsedající Finsko, téma globalizace bylo diskutováno již na předcházejících dvou neformálních zasedáních Rady ECOFIN v Manchesteru a ve Vídni. Jednání v Helsinkách se zaměřilo na inovace coby zásadní předpoklad dosažení globální konkurenceschopnosti a jejich financování. Jako hosté byli přizváni Jorma Ollila, předseda představenstev společnosti NOKIA a Royal Dutch Shell a Evropského kulatého stolu průmyslníků a John Monks, generální tajemník Konfederace evropských odborových svazů.

Jorma Ollila vyzdvihl Finsko jako dobrý příklad země, která se díky politice podporující výzkum a vývoj (V&V) a inovace dokázala prosadit ve světové ekonomice. Dále vyslovil názor, že rychlejšímu rozvoji inovací v EU nebrání nedostatek finančních prostředků, nýbrž následující faktory: špatné propojení inovátorů s investory, obtížná komercializace investic a tedy návratnost vložených prostředků, averze k riziku, která souvisí mimo jiné s vysokým zdaněním a velkým množstvím předpisů a příliš fragmentovaný kapitálový trh v EU. K řešení těchto problémů je třeba dokončit jednotný trh, integrovat trhy finanční, propojit veřejně financovaný výzkum s průmyslem a vytvářet podnikatelské prostředí příznivé pro podstupování rizika. Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) mohou svými programy zmírnit tržní selhání spočívající v nedostatku kapitálu dostupného pro malé a střední podniky (MSP). Své vystoupení uzavřel Ollila tezí, že Evropa by se neměla stát muzeem, které láká turisty, nikoliv však investory.

John Monks naproti tomu vyjádřil obavu, že přílišný důraz na výnosnost vloženého kapitálu podporuje zaměření na tvorbu zisku v co nejkratší době, což ohrožuje investice do (V&V) a inovací. Poskytovatelé rizikového kapitálu jako jsou hedgové fondy tak mohou svým zaměřením inovace a V&V spíše brzdit než podporovat. Monks rovněž kritizoval rozšířený názor, že zvyšování mezd v EU ohrožuje hospodářský růst. Nárůst mezd byl v EU v posledních letech mírný a výraznější navýšení by mohlo stimulovat soukromou spotřebu, investice a tím i růst ekonomik.

Komise ve svém vystoupení upozornila na slabiny EU ve srovnání s USA: Technologický pokrok v EU je bržděn podporou tradičních, ale neprosperujících odvětví, zaměřením na low a medium-tech průmysl a rozsáhlou regulací trhů s výrobky. Kapitálový trh v USA je větší a lépe integrovaný, zásadní rozdíl pak spočívá v trhu rizikového kapitálu, který je v USA rozvinutější a dosahuje vyšších výnosů. V USA také existuje větší transparentnost, pokud jde o V&V, a lepší propojení inovací s investicemi. Hlavní slabina EU spočívá ve financování počáteční fáze podnikání a přenesení výsledků výzkumu a vývoje na trh. Unie potřebuje politiku podporující inovace jak na národní, tak na komunitární úrovni. Je třeba zefektivnit fungování finančních trhů, zlepšit přístup MSP ke kapitálu, zpružnit pracovní trh, snížit náklady na zahájení a ukončení podnikání a řada dalších opatření, z nichž mnohá jsou obsažena v Lisabonské strategii.

Evropská centrální banka ve svém příspěvku označila za klíčové faktory pro rozvoj inovací velikost a stupeň integrace finančních trhů, ale také efektivnost soudního systému při řešení finančních sporů. Správně fungující finanční trhy realokují investice z upadajících do rozvíjejících se odvětví. Integrace trhů přispívá k lepší absorbci asymetrických šoků.

V diskusi členských států byla opakovaně zdůrazněna klíčová role efektivních finančních trhů pro inovace, nutnost podpory rizikového kapitálu a jeho dostupnosti zejména pro malé a střední podniky a potřeba lepšího propojení mezi inovujícími podniky a investory.

Z jednání vyplynuly následující závěry a konkrétní úkoly:

  • Je třeba učinit konkrétní kroky ve směru Lisabonské strategie, zejména pokud jde o rozvoj finančních trhů.
  • Komise a ECB by měly vyhodnotit překážky efektivního fungování, konkurenceschopnosti a atraktivity finančního systému.
  • Komise by měla dále analyzovat příčiny nízké výnosnosti investic do začínajících podniků a ochoty přijímat riziko.
  • EFC má hlouběji rozpracovat diskutovaná témata a v dohledné době podat zprávu ECOFINu.
  • Výbor pro finanční služby (FSC) se vyzývá k aktualizaci své zprávy o překážkách na trzích rizikového kapitálu a k pravidelnému podávání zprávy o pokroku v jejich odstraňování.

5) Procedura při nadměrném deficitu – Německo

Při pracovní snídani se ministři zabývali rozpočtovým deficitem Německa. Komise i ECB se shodně domnívají, že se výsledky Německa přiblíží požadavkům vytyčeným ve Stabilizačním programu, dle nových statistických dat může deficit klesnout pod referenční hranici 3 % HDP již letos. Německo bylo oceněno za rozpočtovou disciplínu a k bodu byly přijaty Závěry Rady.

6) Hospodářská situace

Hlavní jednání druhého dne zasedání bylo zahájeno diskusí o hospodářské situaci v EU i ve světě. V rámci debriefingu z jednání Euroskupiny bylo konstatováno, že eurozóna roste rychleji než její konkurenti. Evropská komise představila svoji v pořadí druhou průběžnou předpověď v tomto roce. Odhady ekonomického růstu pro letošní rok se oproti jarní předpovědi zvýšily (2,7% v EU a 2,5% v eurozóně), v prvním pololetí bylo tempo růstu v obou regionech nad potenciálem. Růst je tažen zejména soukromými investicemi. Posiluje domácí poptávka (mj. v souvislosti s poklesem nezaměstnanosti a růstem soukromé spotřeby) a snižuje se závislost na poptávce zahraniční, což činí EU méně zranitelnou případným poklesem světového růstu. Rostoucí indikátory podnikatelské a spotřebitelské důvěry dávají pozitivní výhled do budoucna, v roce 2007 nicméně zesílí rizika pro reálnou ekonomiku i finanční sektor. Rovněž odhady Evropské centrální banky, pokud jde o hospodářský růst v eurozóně v tomto a následujícím roce, jsou optimističtější než při předchozí předpovědi. O něco vyšší je ale také předpokládaná inflace (2,2-2,7% pro rok 2006). Pokud jde o finanční stabilitu, ta byla dle ECB v uplynulém období poznamenána extrémním podceněním rizik, které bylo v poslední době částečně upraveno.

Hospodářský a finanční výbor (EFC) uvedl k finanční stabilitě, že nedávné turbulence na trzích byly zvládnuty a bankovní instituce v EU jsou velmi silné. Mezi rizika patří prudké narovnání globálních nerovnováh, rostoucí velikost přeshraničních fúzí a bankovních konglomerátů, vkládaní prostředků do neregulovaných finančních institucí penzijními fondy a rostoucí zadluženost domácností.

Pokud jde o světový vývoj, bylo konstatováno, že globální růst je stále solidní, v příštím roce lze nicméně očekávat jeho oslabení v souvislosti s očekávaným zpomalením růstu v USA a negativním dopadem trvale vysokých cen ropy.

Mezi hlavní výzvy pro hospodářskou politiku EU patří vysoké ceny ropy, globální nerovnováhy a náhlé pohyby směnných kurzů. Současné příznivé období z hlediska růstu je příležitostí pro zesílení fiskální konsolidace. Z globálního hlediska představuje významný problém neúspěch jednání o liberalizaci světového obchodu. Ten by v žádném případě neměl být použit jako záminka pro protekcionistická opatření, negociace o rozvojové agendě z Dohá musí ve Světové obchodní organizaci (WTO) pokračovat.

7) Stabilita finančních trhů a krizové řízení

Předseda EFC na úvod referoval o krizovém simulačním cvičení, které proběhlo v dubnu 2006. Cvičení, na kterém se podílely orgány bankovního dohledu, centrální banky a ministerstva financí členských států EU proběhlo úspěšně a potvrdilo, že stávající dobrovolné nástroje a opatření dohledu nad finanční stabilitou mohou v případě krize dobře fungovat. Existuje nicméně prostor pro další zlepšení, zejména pokud jde o spolupráci a komunikaci mezi orgány jednotlivých států. Rovněž je třeba dořešit otázku sdílení nákladů případné intervence veřejných orgánů při přeshraniční krizi. Evropská komise zdůraznila nutnost prevence a význam rovnováhy mezi stabilitou finančního sektoru a efektivitou dohledu. Důležitá je v tomto ohledu důsledná transpozice příslušných směrnic (např. MIFID – směrnice o trzích finančních nástrojů). Komise rovněž podpořila doporučení, které v diskusi vyslovilo několik členských států, zaměřit se nejprve na konkrétní spolupráci a aktivity dohledů a až ve druhé fázi usilovat o sblížení politik a procedur.

8) Příprava na podzimní zasedání Bretton–Woodských institucí – projev předsednictví

V rámci posledního bodu jednání byl představen projev předsedy Rady ECOFIN určený Mezinárodnímu měnovému a finančnímu výboru. Předseda EFC označil za nejdůležitější části týkající se kvót a dohledu a zdůraznil skutečnost, že se členským státům EU v otázce kvót podařilo dosáhnout shody. Státy EU podporují rozhodnutí Rady guvernérů MMF o kvótách a v něm navržený harmonogram kroků. Ten předpokládá první kolo zvýšení u států, jejichž kvóty jsou nejvíce podhodnoceny (Čína, Korea, Mexiko, Turecko) a druhé kolo zvyšování v návaznosti na dohodu o novém vzorci kvót. Při tomto druhém kole je klíčové, aby se členskými státy EU bylo zacházeno stejně jako s dalšími nedostatečně reprezentovanými zeměmi. Pokud jde o dohled, EU podporuje revizi jeho rámce. Finské předsednictví uzavřelo tento bod s tím, že text projev byl beze změn schválen.

Nejčtenější