Novinky

11. října 2005 Lucemburk - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

oddělení 5301 - Koordinace agendy EU
oddělení 5301 - Koordinace agendy EU

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Zahraniční sektor
  • Mimořádný Ecofin

Dne 11. října 2005 proběhlo v Lucemburku jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Ing. Tomášem Prouzou.

Jednání  Rady ECOFIN dne 11. října 2005 v Lucemburku mělo následující program:

  1. Body schválené bez rozpravy
  2. Pakt stability a růstu: implementace - Maďarsko: Doporučení Rady podle čl. 104 (7) Smlouvy – pokračování
  3. Hospodářská obnova Západního břehu Jordánu a pásma Gazy
  4. Hospodářské vztahy EU a USA
  5. Konkurenční politika: sektorální šetření (informace Komise)
  6. Finanční služby - Post - FSAP ( Financial Services Action Plan)
  7. Pokrok a příležitosti pro “better regulation” v oblasti celoevropského dohledu nad finančním trhem: diskuse s předsedy CESR, CEIOPS a CEBS
  8. Ostatní

K jednotlivým bodům

Ad 1. Body schválené bez rozpravy

Rada ministrů hospodářství a financí zemí EU přijala mezi body bez rozpravy mj. návrh směrnice o kapitálové přiměřenosti (vč. prohlášení některých zemí), návrh směrnice o statutárním auditu a závěry Rady k nástroji střednědobé finanční pomoci členským státům při obtížích s platební bilancí podle článku 119 Smlouvy. Úplný seznam A-bodů viz příloha.

Ad 2. Pakt stability a růstu: implementace - Maďarsko: Doporučení Rady podle čl. 104(7) Smlouvy – pokračování

Rada byla obeznámena se záměrem Komise pokračovat v proceduře o existenci nadměrného schodku Maďarska. Deficit Maďarska se po vyjasnění statistických dat významně zvýšil z 3,6 % na 6,1 % HDP, a tudíž v současné době již nelze tvrdit, že tento členský stát přijal dostatečná nápravná opatření. V měsíci září také poopravilo Maďarsko svůj odhad deficitu pro rok 2006, a to z 2,9 % na 4,7 %. Rovněž plánované snížení daní v Maďarsku by mohlo dle Komise znamenat další zvýšení deficitu o jeden procentní bod. Z posledních ukazatelů vyplývá, že v Maďarsku roste domácí poptávka, vývoz a investice, zejména do zpracovatelského průmyslu. O směnném kurzu lze říci, že je jak v krátkém tak i v dlouhém  časovém horizontu stabilní. Ve věci klasifikace operací týkajících se dálnic Maďarsko uvedlo, že nenapadá stanovisko Eurostatu.

Do následujícího zasedání Rady by měla Komise předložit nový návrh doporučení, který by umožnil Radě rozhodnout podle čl. 104 odst. 8 Smlouvy o nedodržení procedury.

Ad 3. Hospodářská obnova Západního břehu Jordánu a pásma Gazy

Komise podporuje oblast Palestiny od roku 1971 a od roku 1995 se na financování vybraných projektů do této oblasti podílí i Evropská investiční banka (EIB). Komise přijala sdělení ke střednědobé strategii evropské pomoci Palestině. V tomto dokumentu definuje politické a hospodářské cíle pomoci. Komise vyjádřila názor, že je třeba postupovat v rámci jednoho schématu s cílem sladit činnost donorů. EIB zároveň informovala o své připravenosti podílet se na projektech v dané oblasti, a to se zaměřením na malé a střední podniky (SME), infrastrukturu a bankovní sektor. Za tímto účelem připravila balíček, který se skládá ze tří částí, tj. úvěru ve výši 45 mil. eur na elektrifikaci (poskytnuto z vlastních zdrojů EIB + z rozpočtu EU), úvěru ve výši 10 mil. eur pro fond rizikového kapitálu pro SME a grantu ve výši 4 mil. eur z nástroje FEMIP. Prezident EIB zdůraznil, že je zapotřebí poskytnout prostředky z rozpočtu EU zejména na krytí úroků, neboť je zřejmé, že pokud nepůjde o „zvýhodněné“ úvěry,  zajistí si palestinská strana úvěry z jiných zdrojů.

O dosaženém pokroku bude připravena zpráva, která bude předložena Radě.

Ad 4. Hospodářské vztahy EU a USA

Komise zdůraznila důležitost intenzivního dialogu a spolupráce EU s USA, kterou podložila statistickými údaji o vzájemném obchodě, investicích, zaměstnanosti, aj. Skutečnost, že 70-80% světového kapitálu proudí mezi EU a USA, vyvolává potřebu prohloubit společný dialog, který započal v roce 2002. Probíhající dialog, který spočívá v poskytování informací zvláště na téma regulace finančního trhu, zrušení kolaterální povinnosti, konvergence účetních standardů při přípravě Basel II a legislativy v oblasti zajišťovnictví, postrádá formální stránku vyjednávání. Komise v této souvislosti vyzdvihla mimo jiné nutnost zahájit dialog s USA o makroekonomických záležitostech, zejména se zaměřením na strukturální reformy. Komise vyzývá Evropský parlament k budoucí spolupráci s americkým Kongresem, a rovněž i evropské průmyslové asociace s americkými protějšky.

V rozvinuté debatě vyjádřily členské státy svá stanoviska. Zazněla potřeba existence silné a jednotné pozice na straně EU, nutnost vyžadovat a zachovávat reciprocitu a vyčlenit prioritní oblasti, ve kterých má EU zájem s USA úzce spolupracovat. Některé státy podporují více spolupráci v oblasti regulace. Bližší vyjednávání se očekává v souvislosti s přípravou summitu EU-USA, který se bude konat v červnu 2006. Oblast finančních služeb bude projednávána na prosincovém jednání Rady.

Ad 5. Konkurenční politika: sektorální šetření (informace Komise)

Dne 13. června 2005 zahájila Komise šetření v oblastech retailového bankovnictví a pojišťovnictví na základě článku 17 Nařízení Rady č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002. Komise se rozhodla zahájit tato šetření z důvodu podezření, že dochází k porušování hospodářské soutěže v uvedených oblastech, což ve svém důsledku způsobuje zejména značnou rigiditu cen jednotlivých finančních služeb poskytovaných na domácích trzích členských států EU. Tato šetření jsou součástí širšího plánu Komise na odstranění i nadále existujících překážek v oblasti finančních služeb, tak jak bylo již nastíněno v Zelené knize o politikách v oblasti finančních služeb pro období 2005 – 2010.

  • Retailové bankovnictví a pojišťovnictví: Komise se bude snažit identifikovat překážky fungování vnitřního trhu v této oblasti. Hlavním důvodem překážek může být nadměrná nebo ne příliš kvalitní regulace na evropské a národní úrovni, a proto Komise hodlá v těchto oblastech plně uplatňovat princip „better regulation“. V oblasti retailového bankovnictví poukázala Komise na možné narušení konkurenčního prostředí, zejména ve vztahu k poskytování finančních služeb malým a středním podnikům. Komise dále zdůraznila, že se hodlá zaměřit na jednotlivé služby a produkty ( například platební karty, u kterých existuje důvodné podezření z účtování nadměrných poplatků jednotlivými zainteresovanými subjekty). To by se mělo stát předmětem šetření, kde Komise osloví všechny členské státy prostřednictvím dotazníků. Tyto dotazníky budou rozeslány na podzim tohoto roku. Průběžnou zprávu pro oblast reatailového bankovnictví Komise zveřejní v polovině roku 2006, závěrečnou zprávu pak koncem roku 2006.
  • Energetický sektor: Komise oznámila, že na zasedání Rady pro energetiku dne 1. prosince 2005 předloží předběžnou zpráva pro tuto oblast.

Členské státy uvítaly zahájení těchto šetření, rovněž i skutečnost, že se Komise hodlá zaměřit na diskriminační zacházení s cizími společnostmi při akvizicích domácích firem. Na jednání byly připomenuty výhody plynoucí z liberalizace energetického sektoru a zazněla podpora oddělení vlastnictví produkčních zařízení od vlastnictví distribučních energetických sítí. Komise byla upozorněna, že je třeba změnit kritéria stanovená pro kontrolu bank a zaměřit se na všechny segmenty trhu.

V návaznosti na diskusi k bodu spolupráce EU – US vyzdvihla komisařka N. Kroesová potřebu spolupráce s americkými partnery také v oblasti hospodářské soutěže, zejména v oblasti IT technologií a leteckého průmyslu. Komise také poukázala na úzkou souvislost hospodářské soutěže s naplňováním cílů Lisabonské strategie – potřeba posílení konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví. Hlavní roli hodlá Komise hrát v oblasti fúzí.

Ad 6. Finanční služby - Post - FSAP (Financial Services Action Plan)

V květnu tohoto roku představila Komise veřejnosti Zelenou knihu, která nastiňuje politiku v oblasti finančních služeb na léta 2005-2010. Do konce července zasílaly členské státy své příspěvky k jejímu obsahu, na jejichž základě bude v listopadu zveřejněna tzv. Bílá kniha, která obecně konkretizuje opatření ve střednědobém horizontu v oblasti finančních služeb. Na zasedání byly členské státy obeznámeny s meziinstitucionální shodou Rady, Komise a Parlamentu s navrženými cíly Zelené knihy. Reakce subjektů finančních trhů na tento dokument se zdá být vesměs pozitivní. Proto se očekává, že členské státy podpoří Bílou knihu pro tuto oblast, kterou Komise zveřejní v listopadu tohoto roku. Komise informovala členské státy, že v následujícím období bude třeba aplikovat princip „better regulation“ a vypracovávat dopadové studie. Mnoho nových iniciativ v této oblasti se neočekává. Na jednání zazněla potřeba vypracovávat dopadové studie ke každé nové iniciativě, věnovat zvláštní pozornost finanční stabilitě, implementovat Basel II, zaměřit se na clearing a vypořádání a podporovat integraci finančních trhů na globální úrovni. Činnost v souvislosti s integrací finančních trhů se stává výzvou pro dozorové orgány. Zároveň zazněl budoucí význam supervisní konvergence. Na dalším zasedání Lamfalussyho výboru pro evropské bankovnictví bude diskutována problematika „deposit guarantee schemes“, ke které bude připravena nová iniciativa.

Ad 7. Pokrok a příležitosti pro “better regulation” v oblasti celoevropského dohledu nad finančním trhem: diskuse s předsedy CESR, CEIOPS a CEBS

Předsedové dohledových výborů třetí úrovně Lamfalussyho procesu přednesli své příspěvky zaměřené na kroky směřující k postupnému snižování administrativní zátěže uvalené na soukromé subjekty důslednou aplikací principu „better regulation“. Klíčovou rolí výborů je přimět národní regulatorní orgány, aby spolupracovaly efektivněji. To je důležité zejména v situaci pokračující přeshraniční integrace nejen finančního odvětví. Práce jednotlivých výborů byla pozitivně hodnocena a očekává se jejich další spolupráce s Radou ECOFIN.

Ad. 8. Ostatní

  • Reforma cukerného pořádku: Většina zemí vyjádřila souhlas s návrhem. Finanční aspekty budou znovu diskutovány na příštím zasedání Rady ECOFIN, kde se má do diskuse zapojit i výbor Rady pro zemědělství Agrifin.
  • Vysoké ceny ropy: Opakovala se debata ze zasedání WB/IMF a byla vyjádřena ochota dosáhnout dohody na prosincovém jednání WTO, a to i včetně finančních služeb.
  • Rozsudky v oblasti daní: Debatovalo se o řízení před Evropským soudním dvorem a o obsahu setkání daňové skupiny na vysoké úrovni v Bristolu. Byla dohodnuta koordinace při přípravě sporů. Diskuse se bude dále vyvíjet.

Nejčtenější