Novinky

Konvergenční program České republiky (květen 2016)

oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost
oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost

Vydáno

  • Konvergenční program
  • Zahraniční sektor
  • Fiskální strategie
  • Pakt stability a růstu
  • Národní program reforem

ISSN 1804‐798X

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Konvergenční program České republiky (květen 2016)

V oblasti fiskální politiky došlo v roce 2015 k několika výjimečným událostem. Přes rekordní investice a kompenzaci úsporných škrtů bylo dosaženo nejnižšího deficitu sektoru vládních institucí v novodobé historii České republiky. Výše investic sektoru vládních institucí je největší minimálně od roku 1995, od kterého jsou k dispozici relevantní data pro srovnání. I po zohlednění pronájmu bojových letounů JAS-39 Gripen převyšuje hodnota investic nejvyšší předkrizovou úroveň o 4 mld. Kč. Výrazně tomu napomohlo rychlejší využívání prostředků z evropských fondů. Druhým fenoménem jsou rekordně nízké výnosy státních dluhopisů. Dne 28. srpna 2015 se podařilo poprvé v historii ČR prodat na primárním trhu střednědobé státní dluhopisy se záporným výnosem. Od té doby bylo uskutečněno dalších deset aukcí střednědobých státních dluhopisů na primárním trhu se záporným výnosem. Státní pokladniční poukázky dosahují kontinuálně záporného úrokového výnosu na primárním trhu prakticky od září 2015. Na sekundárním trhu se dostaly průměrné měsíční sazby střednědobých dluhopisů se zbytkovou splatností 2 roky do záporných hodnot poprvé v dubnu 2015 a od srpna 2015 se v nich nepřetržitě drží. S výjimkou ledna 2016 byla od října 2015 kontinuálně zaznamenána i záporná průměrná měsíční sazba na sekundárním trhu u dluhopisů se zbytkovou splatností 5 let.

Předkládaná aktualizace KP pro období 2016–2019 byla schválena vládou ČR dne 11. května 2016 a je konzistentní s Národním programem reforem ČR. KP je plně v souladu s pravidly stanovenými v aktualizovaném stanovisku Hospodářského a finančního výboru Rady k obsahu a formátu Programů stability a Konvergenčních programů (EFC, 2012). KP byl rovněž v měsíci dubnu 2016 představen a diskutován ve věcně příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR.

Konvergenční program (KP) je rozdělen do sedmi provázaných kapitol. Kapitola 1 prezentuje hospodářsko-politické záměry a cíle vlády ČR v oblastech fiskální politiky a základních prvků strukturálních reforem, jakožto i rámec měnové politiky.

Makroekonomický scénář KP, vycházející z dubnové Makroekonomické predikce MF ČR (2016a), je podrobně představen ve 2. kapitole. V roce 2015 byla ekonomika stimulována několika výjimečnými faktory, a to pozitivním nabídkovým šokem v podobě nízkých cen ropy a fiskální expanzí, která mimo jiné odrážela orientaci k maximální absorpci prostředků z fondů EU z finanční perspektivy 2007-2013. V důsledku toho se ekonomika výrazně zrychlila a reálný HDP se za celý rok zvýšil o 4,2 %. V roce 2016 očekáváme zpomalení růstu reálného HDP na 2,5 %. Rok 2016 by se měl vyznačovat stále výrazně nízkou inflací a dalším snižováním míry nezaměstnanosti.

Hospodaření v roce 2015, predikce pro rok 2016, jakožto i fiskální strategie vlády v budoucích letech jsou předmětem 3. kapitoly. Kapitola vychází z výsledků notifikace vládního deficitu a dluhu, potvrzené Eurostatem dne 21. dubna 2016, a z již blíže rozpracovaných hospodářsko-politických záměrů vlády (uzávěrka datových zdrojů k 11. květnu 2016). Pro rok 2015 byl notifikován deficit sektoru vládních institucí na úrovni 0,4 % HDP a vládní dluh na úrovni 41,1 % HDP. Predikce pro rok 2016 počítá s deficitem vládního sektoru ve výši 0,6 % HDP s následným mírným poklesem na 0,5 % HDP v celém horizontu výhledu. Strukturální saldo by ve stejném období mělo setrvávat kolem hodnoty -1 % HDP, tedy na úrovni střednědobého rozpočtového cíle ČR. V roce 2015 Rada EU doporučila ČR výši fiskálního úsilí mezi roky 2015 a 2016 na úrovni 0,5 p.b. s tím, že by mělo dojít k návratu na střednědobý rozpočtový cíl. Z hlediska aktuálních výsledků můžeme dané doporučení považovat v tuto chvíli za bezpředmětné, protože jak v obou těchto letech, tak i v letech výhledu by ČR svůj střednědobý rozpočtový cíl měla plnit.

Makroekonomický a fiskální scénář jsou ve 4. kapitole ověřeny srovnáním s predikcemi ostatních veřejných a soukromých nezávislých institucí včetně vyhodnocení makroekonomické predikce panelem nezávislých expertů. Stejně tak je scénář doplněn analýzou citlivosti, ve které jsou simulovány dopady alternativních scénářů ekonomického vývoje, založených na odlišné úrokové míře, nižším hospodářském růstu hlavních ekonomických partnerů v EU a vyšší ceně ropy. Neméně podstatnou částí této kapitoly je i rozbor odchylek současného scénáře oproti scénáři z minulé aktualizace KP.

V 5. kapitole jsou sledovány aspekty dlouhodobé udržitelnosti. Kapitola přináší informace o stavu důchodového systému a systému veřejného zdravotního pojištění včetně reformních opatření. V rámci dlouhodobé udržitelnosti jsou popsány i aktuální penzijní projekce v rámci pracovní skupiny pro stárnutí populace a udržitelnost při Výboru pro hospodářskou politiku (EPC/AWG). Rovněž je v této kapitole věnována pozornost velikosti a struktuře záruk sektoru vládních institucí.

Kapitola 6 postihuje kvalitativní stránku příjmů a výdajů sektoru vládních institucí. V současné době se klade hlavní důraz na popis zamýšlených i realizovaných změn v daňové oblasti, které by měly vést k zamezení daňových úniků a lepšímu výběru daní. Dále jsou zde představena opatření na racionalizaci vládních výdajů.

Poslední kapitola 7 se zabývá realizovanými či plánovanými změnami v institucionálním prostředí, v transparentnosti veřejných financí či posílení jejich efektivnosti. Zvláštní důraz je kladen na problematiku posílení fiskálního a rozpočtového rámce.

Dokumenty ke stažení

Nejčtenější