Novinky

Konvergenční program České republiky (duben 2013)

oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost
oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost

Vydáno

  • Konvergenční program
  • Zahraniční sektor
  • Fiskální strategie
  • Pakt stability a růstu
  • Národní program reforem

ISSN 1804‐798X

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Od roku 2011 je publikován vždy koncem dubna. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Rádi přivítáme relevantní připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosím zasílejte na adresu: podatelna(zavináč)mfcr.cz.

Konvergenční program České republiky (duben 2013)

Aktualizace Konvergenčního programu ČR na období 2013-2016 je výjimečná hned v několika aspektech. Počátkem května bude Česká republika již desátým rokem členem Evropské unie. Rok 2013 je také posledním hodnoceným rokem, který je brán v úvahu pro řádné uzavření postupu při nadměrném schodku, vedeného s ČR od 2. prosince 2009. V neposlední řadě je současný rok důležitý z hlediska ukotvení hospodářsko-politické koordinace, tedy rokem dokončení přípravy, projednávání a schvalování řady strukturálních reforem formujících český rozpočtový a fiskální rámec.

Ačkoliv instituty významného prohloubení či posílení mnohostranného rozpočtového dohledu a upevnění koordinace fiskálních, makroekonomických a strukturálních politik v EU byly nastoleny již koncem roku 2011 souborem přímo aplikovatelných nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, dalšího pokroku v oblasti fiskálně-rozpočtové bude dosaženo v příštím roce, do kdy země EU musí do svých vnitrostátních předpisů implementovat směrnici o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Ke stejnému datu je pak vyžadováno přijetí parametrů rozpočtové disciplíny a automatické nápravy obsažených ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii, ke které se ČR sice nepřihlásila, nicméně její podstatu hodlá při reformě rozpočtového rámce akceptovat.

Předkládaná aktualizace Konvergenčního programu ČR (KP) byla schválena vládou ČR dne 24. dubna 2013 a je konzistentní s Národním programem reforem ČR, schváleným vládou ČR dne 17. dubna 2013. KP koresponduje s pravidly stanovenými v aktualizovaném stanovisku Hospodářského a finančního výboru Rady (září 2012) k obsahu a formátu programů stability a konvergenčních programů. KP byl taktéž v měsíci dubnu představen a diskutován ve věcně příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR.

Aktualizace KP vychází z mandátu současné koaliční vlády, jež ve svém Programovém prohlášení ze 4. srpna 2010 vytyčila celou škálu ambiciózních reformních kroků, mezi nimiž nechybí ani reforma veřejných financí, zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky a veřejných zakázek včetně omezení korupce. Vláda dále deklarovala záměr reformovat fiskální rámec.

V souladu s Roční analýzou růstu 2013 (EK, 2012c), s doporučením Rady k odstranění nadměrného schodku z 2. prosince 2009 a se stanovisky Rady ke KP z 12. července 2011 a 10. července 2012 byly připraveny či upraveny strukturální reformy zaměřené na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Charakteristiky strukturálních reforem jsou obsaženy v řadě částí KP, nicméně fiskální dopady jsou uvedeny pouze u významnějších z nich.

Konvergenční program je rozdělen do sedmi vzájemně provázaných kapitol. Kapitola Záměry a cíle hospodářské politiky uvádí hlavní směry, kterými se ČR za poslední roky vydala či plánuje vydat. Kapitola reflektuje, že s ČR byl 2. prosince 2009 zahájen postup při nadměrném schodku s doporučením důvěryhodným a udržitelným způsobem snížit do roku 2013 včetně poměr deficitu vládního sektoru pod 3 % HDP. Příslušné výbory Parlamentu ČR byly o všech minulých doporučeních Rady EU k nápravě nadměrného schodku informovány.

Makroekonomický scénář KP je postaven na datech známých k 25. březnu 2013. I s vyloučením politických faktorů je budoucí vývoj zatížen značnými nejistotami. Hlavní zdroje rizik pramení z problémů v eurozóně a přenosů negativních externích šoků do české ekonomiky. Pro rok 2013 aktuálně očekáváme stagnaci s výhledem mírného oživení v dalších letech (blíže 2. kapitola).

Fiskální predikce, diskutovaná ve 3. kapitole, stejně jako dosažený výsledek hospodaření vládního sektoru za rok 2012, vychází z výsledků dubnové fiskální notifikace (uzávěrka datových zdrojů k 5. dubnu 2013). Saldo sektoru vládních institucí očekáváme pro rok 2013 ve výši -2,8 % HDP. Dluh vládních institucí letos pravděpodobně stoupne na 48,5 % HDP. Vláda je v následujících letech odhodlána dbát jak na udržitelnost veřejných financí, tak i přespříliš procyklicky fiskální restrikcí neovlivňovat hospodářství a obnovit důvěru v ekonomiku zajištěním stability podnikatelského prostředí.

Na fiskální část navazuje 4. kapitola analýzou citlivosti krátkodobých šoků, které mají vliv na vývoj české ekonomiky a na finance vládního sektoru. Neméně podstatnou částí této kapitoly je pak ověření makroekonomického rámce KP prognózami nezávislých institucí a vysvětlení stěžejních rozdílů vůči loňské aktualizaci KP.

V 5. kapitole jsou sledovány dlouhodobé dopady současného nastavení penzijního systému. Pozornost je věnována dočasnému omezení indexace penzí, stejně jako zavedení dobrovolného fondově financovaného pilíře zabezpečení ve stáří. Kapitolu uzavírá stručný přehled o podmíněných závazcích.

Poslední dvě kapitoly potom postihují kvalitativní stránku veřejných financí a úpravu institucionálního prostředí. Zabývají se jednak změnami, které posilují kvalitu veřejných financí na příjmové a výdajové straně (kapitola 6), a dále změnou institucionálních vazeb či změnou fungování systému veřejné správy včetně reformy rozpočtového rámce (kapitola 7).

Dokumenty ke stažení

Nejčtenější