Novinky

Konvergenční program České republiky (duben 2012)

oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost
oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost

Vydáno

  • Konvergenční program
  • Zahraniční sektor
  • Fiskální strategie
  • Pakt stability a růstu
  • Národní program reforem

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Od roku 2011 je publikován vždy koncem dubna. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Rádi přivítáme relevantní připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosím zasílejte na adresu: podatelna@mfcr.cz

Konvergenční program České republiky (duben 2012)

Předkládaná aktualizace Konvergenčního programu ČR na období 2011–2015 je podruhé v řadě zpracována podle nového harmonogramu, evropského semestru, a poprvé v režimu nových evropských legislativních norem, tzv. „six-pack“, zásadně měnících hospodářsko-politickou koordinaci. Cílem evropského semestru je prohloubit a posílit mnohostranný rozpočtový dohled, stejně jako upevnit koordinaci fiskálních a strukturálních politik v EU. Národní fiskální politiky jsou tak koordinovány již ve fázi přípravy návrhů veřejných rozpočtů a jejich střednědobých výhledů.

Od konce loňského roku je účinný soubor šesti právních norem, které dále rozšiřují preventivní i nápravnou složku Paktu stability a růstu a zavádí mechanismy monitoringu a korekce makroekonomických nerovnováh. Součástí balíčku je i Směrnice Rady, která požaduje po členských státech standardizaci a modernizaci národních rozpočtových rámců. „Six-pack“ je považován za nejkomplexnější upevnění hospodářsko-politické koordinace mezi zeměmi EU za posledních dvacet let.

Tento Konvergenční program ČR (KP) byl schválen vládou ČR dne 25. dubna 2012 a snaží se v co nejširší míře postihnout konzistentnost s Národním programem reforem ČR, schváleným vládou ČR 11. dubna 2012. KP koresponduje s pravidly stanovenými v aktualizovaném Code of Conduct (leden 2012) Paktu stability a růstu pro zpracování programů stability a konvergenčních programů. Dokument byl taktéž v dubnu diskutován s věcně příslušnými výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR.

Aktualizace KP vychází z mandátu koaliční vlády vzešlé z voleb v polovině roku 2010. Ve svém Programovém prohlášení ze 4. srpna 2010 si vláda vytyčila řadu ambiciózních reformních programů mezi nimiž nechybí ani reforma veřejných financí. Ta má za cíl odstranit strukturální schodek a vyrovnat rozpočet vládních institucí do roku 2016. Jako další prioritu si vláda zvolila zvýšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky, omezení korupce a zvýšení průhlednosti veřejných zakázek. Dále deklarovala záměr reformovat fiskální instituce, potažmo celý fiskální rámec.

V souladu s Roční analýzou růstu Evropské komise (2011) a s Doporučeními Rady z 30. listopadu 2009 a z 1. července 2011 ke KP byly připraveny či pozměněny strukturální reformy zaměřené na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Konvergenční program ČR je rozdělen do sedmi vzájemně provázaných kapitol. Kapitola Záměry a cíle hospodářské politiky uvádí hlavní směry, kterými se ČR za poslední roky vydala či plánuje vydat. Kapitola reflektuje, že s ČR byl 2. prosince 2009 zahájen postup při nadměrném schodku s doporučením důvěryhodným a udržitelným způsobem snížit do roku 2013 poměr deficitu vládního sektoru pod 3 % HDP. Příslušné výbory Parlamentu ČR byly o doporučeních Rady EU k nápravě nadměrného schodku informovány.

Makroekonomický scénář KP je postaven na datech známých k 23. březnu 2012. I s vyloučením politických faktorů je v současnosti makroekonomický a fiskální vývoj zatížen značnými nejistotami. Hlavní zdroje rizik pro ČR jsou spojeny s případnou další eskalací problémů v eurozóně a přenosy negativních externích šoků do české ekonomiky. Vlivem konsolidačních fiskálních opatření a nepříznivé ekonomické situace v eurozóně se pro rok 2012 očekává stagnace ekonomického růstu. V dalších letech výhledu by měl růst postupně mírně akcelerovat. Blíže se makroekonomickému vývoji věnuje 2. kapitola.

Fiskální predikce, diskutovaná ve 3. kapitole, vychází z výsledků dubnové fiskální notifikace (uzávěrka datových zdrojů k 11. dubnu 2012). Saldo sektoru vlády očekáváme pro rok 2012 ve výši -3,0 % HDP. Dluh vládních institucí letos pravděpodobně stoupne na 44,0 % HDP. Vláda je v následujících letech odhodlána striktně sledovat cíle deficitů, k čemuž by měla dopomoci již realizovaná či připravovaná diskreční opatření, která vláda schválila 11. dubna 2012.

Na fiskální část navazuje 4. kapitola analýzou citlivosti krátkodobých šoků, které mají vliv na vývoj české ekonomiky a na finance vládního sektoru. Neméně podstatnou částí této kapitoly je pak ověření makroekonomického rámce KP prognózami nezávislých institucí.

V 5. kapitole jsou sledovány dlouhodobé dopady současného nastavení fiskální politiky. Pozornost je věnována zvláště dlouhodobé udržitelnosti související s již započatým procesem stárnutí obyvatelstva. V minulém roce byly v ČR v tomto směru provedeny zásadní změny v systému důchodového zabezpečení.

Poslední dvě kapitoly potom postihují kvalitativní stránku veřejných financí a úpravu institucionálního rámce. Zabývají se jednak změnami, které posilují kvalitu veřejných financí na příjmové a výdajové straně (kapitola 6), jednak změnou institucionálních vazeb, právního ukotvení pravomocí a zodpovědnosti veřejného sektoru či změnou fungování systému veřejné správy (kapitola 7). Především závěrečná kapitola obsahuje informace o probíhající reformě fiskálního rámce české soustavy sektoru vládních institucí.

Nejčtenější