Novinky

Základní informace

odbor 58 - Mezinárodní vztahy
odbor 58 - Mezinárodní vztahy

Vydáno

  • Evropská komise
  • Zahraniční sektor
  • Veřejný sektor
  • Transition Facility
  • OECD

Logo_značka_EU_podpory Logo_CZP(Centrum_zahranicni_podpory)jpg

Tato stránka byla připravena v rámci projektu financovaného Evropskou komisí: CZ 2004/006-237/0404 „Vyhodnocení opatření financovaných z EU (Fáze1 – Transition Facility)“

Shrnutí - veřejný sektor/služby

Hodnocení ve veřejném sektoru/službách

Aplikace strategických teorií a procesů řízení v operacích veřejného sektoru se v posledních čtyř desetiletích stále častěji stává standardní praxí, takže většina “intervencí” veřejného sektoru/služeb (ať již jsou to vládní ekonomické či sociální programy, vládní regulace nebo cenová a marketingová politika podniku orientovaného na veřejné služby) je nyní navrhována, implementována, monitorována a hodnocena se zřetelem k měření/ hodnocení výkonnosti intervence v čase.

Hodnocení výkonnosti veřejného sektoru/ služeb bylo původně zavedeno ve třech oblastech:

  • hodnocení inovací ve vzdělávání (např. účinnost nových školních osnov),
  • vazba hodnocení výkonnosti na alokace rozpočtových zdrojů (např. pomocí systému pro plánování, programování a rozpočtování) a
  • hodnocení programů pro zmirňování chudoby (např. New Frontier/Nová hranice, Great Society/Velká společnost v USA v 60. letech a oficiální rozvojová pomoc v 70. letech).

V těchto oblastech se formovaly některé tradiční přístupy a postupy hodnocení, které přetrvávají dodnes.

Strategičtější přístup k veřejnému sektoru/ službám, který se v jednotlivých zemích prosadil v různou dobu (jako první s ním začaly anglosaské země již v 60.-70. letech), reagoval na různé vnější a vnitřní tlaky a požadavky (politické, ekonomické, občanské, manažerské) a využíval různé základní strategické řídicí a plánovací modely (klasické, podnikatelské, vizionářské, prognostické).

Vzhledem k proměnné struktuře tlaků a požadavků na veřejný sektor/služby nemohou tyto řídící systémy, včetně systémů pro měření výkonnosti, být statické, ale musí být a také jsou časem pozměňovány v důsledku nabývání osvědčené praxe a/nebo nových tlaků a požadavků. Mnoho systémů pro měření výkonnosti bylo např. původně zaměřeno především na otázky řízení a kontroly zdrojů, tyto systémy však byly postupně a různou rychlostí upravovány tak, aby sledovaly také celkovou efektivnost a účinnost využívání veřejných prostředků. Některé systémy byly dále rozvinuty tak, aby je bylo možno používat na podporu hodnocení celkových dopadů a úspěšnosti intervence.

Pokud jde o různé systémy, procesy a nástroje řízení používané vládami jednotlivých zemí pro měření/hodnocení výkonnosti, publikovala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a skupina Světové banky v r. 2003 výsledky společného výzkumného projektu

který upozornil na společné postupy používané (v té době) v řadě členských států OECD i v jiných zemích pro měření efektivnosti, účinnosti a úspornosti výkonu činností veřejného sektoru/ služeb.

Průzkum v členských státech OECD

Průzkum v členských státech OECD přinesl tato zjištění:

  • 19,2 % států sdělilo, že provádějí „systematické hodnocení efektivnosti, účinnosti a úspornosti“, zatímco 42,3 % provádělo podobná hodnocení „ad hoc“;
  • 53,8 % států sdělilo, že provádějí specifické „prověrky úspěšnosti velkých programů z hlediska dosahování stanovených cílů“ a 76,9 % nahlásilo prověrky sektorů/programů ‘ad hoc’;
  • 42,3 % států sdělilo, že uzavírají konkrétní „dohody o výkonu, specifikující předpokládané výstupy/výsledky“ veřejných činností;
  • 51,8 % států sdělilo, že používá integrovanou „oficiální národní strategii/ politiku/ standardy pro stanovení cílových hodnot výkonnostních ukazatelů pro výstupy i dopady“ činností veřejného sektoru, zatímco 33,3 % prohlásilo, že nastavení cílových hodnot výkonnostních ukazatelů a systémy jejich hodnocení vycházejí ze „strategií/politik/standardů jednotlivých ministerstev“, a 11,1 % členů OECD sdělilo, že nevyužívají žádné oficiální strategie pro posuzování výkonnosti svého veřejného sektoru;
  • 12 % států sdělilo, že za následné monitorování výkonu porovnáním se stanovenými cíli zodpovídá úřad vlády, 24 % sdělilo, že tyto úkoly plní ministerstvo financí, 56 % že jde o interní roli příslušného ministerstva/agentury, 20 % že je to úkol zákonodárných orgánů a 12 % členů OECD oznámilo, že výkon oproti stanoveným cílům nemonitoruje;
  • 50 % států sdělilo, že následný výkon oproti cílům je hodnocen v „systematické výroční zprávě u většiny programů“, zatímco 20,8 % států zpracovávalo „systematickou výroční zprávu u některých programů“ a 16,6 % vyžadovalo „příležitostné zprávy u některých programů;
  • 76,9 % států sdělilo, že informace o výkonnosti se využívají při stanovení příštích rozpočtových požadavků/ alokací a 42,3 % států oznámilo, že při těchto přezkumech a vyjednáváních hraje roli ministerstvo financí, zatímco 34,6 % ponechávalo tyto přezkumy/rozhodování kompetentním ministerstvům;
  • 26,9 % států sdělilo, že zahrnutí podobných cílových hodnot výkonu do rozpočtu je vyžadováno ze zákona u „všech programů“, zatímco 57,6 % států stanovení těchto cílů v rozpočtové dokumentaci nevyžadovalo;
  • 40 % států sdělilo, že se provádí externí audit údajů o naplnění ukazatelů výkonnosti „u všech nebo většiny programů“, 24 % států tato data externě neověřovalo. Pokud jde o státy, kde se externí audit dat prováděl, v 59 % případů jej provádí národní kontrolní úřad, v 18 % států to je auditní složka zákonodárných orgánů a v 18 % tento audit provádějí útvary vnitřní kontroly;
  • 24 % států sdělilo, že veřejně dostupné informace o ukazatelích a hodnocení výkonnosti jsou k dispozici ve „vládní výroční zprávě o výkonnosti“, 24 % států tato data publikovalo v „jiných vládních zprávách“, 44 % zveřejňovalo data v „dokumentaci jednotlivých ministerstev“ a 12 % členských států OECD podobné informace nezveřejňovalo.

OECD se od r. 2005 připravuje na aktualizaci Přehledu rozpočtových praxí a postupů (Budget Practices and Procedures Survey), který má zahrnovat 30 členských států OECD a asi 15 zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Aktualizovaný dokument se bude týkat

  • fungování celého rozpočtového cyklu včetně zpracování rozpočtu,jeho schválení parlamentem, realizace rozpočtu,
  • využívání informací o výkonnosti,
  • auditu,
  • daňových pravidel a
  • dlouhodobých rozpočtových prognóz.

Přehled (Survey ) byl v lednu 2007 zpřístupněn respondentům na Internetu a předpokládá se, že výsledky budou zveřejněny na příslušné webové stránce OECD  na přelomu r. 2007/2008.

Pokud jde o členské státy EU, mají jejich výkonnostní a hodnotící systémy, indikátory a cílové hodnoty přirozeně také vazbu na řadu iniciativ EU pro koordinaci politiky a benchmarking mezi členskými státy a také vně EU s vedoucími zeměmi OECD (např. Japonskem, USA). Pro členské státy EU jsou v otázkách provozování řídících systémů veřejného sektoru /služeb závazné také specifické požadavky vyplývající z implementace programů spolufinancovaných Evropským společenstvím (ES) v rámci rozpočtu EU a zajišťování souladu s regulačními požadavky legislativy ES.

Nejčtenější