Novinky

Hodnocení spolufinancovaných programů

Vydáno

  • Zahraničí EHP
  • Zahraničí EU
  • Evropská komise
  • Zahraniční sektor
  • Hodnocení spolufinancovaných programů
  • Evropské společenství

Hodnocení programů spolufinancovaných v České republice z ES či jiných zahraničních zdrojů

Česká republika v současnosti implementuje/připravuje programy/projekty spolufinancované Evropským společenstvím (ES) a také finančními mechanismy založenými státy Evropského hospodářského prostoru a Norskem. Funkce hodnocení a zásadní pokyny pro jeho provádění ve vztahu k jednotlivým financovatelům jsou popsány níže.

  • Hodnocení v kontextu akcí Evropského společenství
  • Hodnocení v kontextu finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska

I. Hodnocení v kontextu akcí Evropského společenství

Vývoj řízení programového cyklu, institucionálních struktur a kapacit v kontextu ES odráží postupný vývoj ES v uplynulých 50 letech.

Vzhledem k původnímu zaměření ES na vytvoření celní unie, kdy byl realizován jen nevelký počet společných politik (např. zemědělská politika) s omezeným ročním rozpočtem, byla potřeba vyvinout exaktní systém pro posuzování řízení a výkonu akcí ES jen malá. S dosažením politické dohody v 80. letech o rozšíření ES na relativně chudší jižní členské státy a o transformaci celní unie na jednotný trh do konce r. 1992 však ES vykročilo na cestu další integrace a rozšiřování. Tyto tendence dále posílily v r. 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva zakládající Evropskou unii, jejíž 1. pilíř tvoří Evropské společenství.

Evropská komise v této souvislosti postupně vyvinula jednak propracované řízení programového/projektového cyklu vycházející z metody logického rámce, jednak institucionální struktury a kapacity pro zajištění jejího řádného fungování včetně řízení vyššího počtu financovaných programů a iniciativ a také na podporu řízení akcí spolufinancovaných přímo členskými státy ES. Evropská komise původně zavedla cyklus řízení programů/projektů na podporu řízení specifických akcí, např. zahraniční rozvojové podpory/pomoci a strukturálních fondů; tento postup má však dnes široké uplatnění v rámci většiny akcí ES.

Pokud jde o funkci hodnocení, bylo v r. 1995 novelizováno Finanční nařízení ES a byl zaveden požadavek, aby všechny velké akce navrhované k financování byly podrobeny hodnocení ex-ante. V r. 1996 Evropská komise schválila svoji iniciativu Zdravé a efektivní řízení a první všeobecné pokyny k funkci hodnocení, jež vedly k založení centrální Hodnotící jednotky a sítě hodnotitelů Evropské komise na podporu osvědčené praxe v hodnocení. V r. 1997 vydalo GŘ Rozpočet první pokyny Hodnocení výdajových programů EU: Hodnocení ex-post a střednědobé hodnocení (Evaluating EU Expenditure Programmes: Ex-post and Intermediate Evaluation) a první soubor Pokynů pro řízení hodnotící funkce Komise na základě osvědčené praxe (Good Practice Guidelines for the Management of the Commission’s Evaluation Function) byl schválen v r. 1999.¨

Evropská komise po rezignaci Santerovy komise v r. 1999 kvůli obvinění z korupce a v návaznosti na své předchozí kroky zaměřené na posílení řídící kultury a postupů v kontextu akcí ES dále značně rozvinula své řízení, zejména systémy pro posuzování/ hodnocení.

Bílá kniha Evropské komise Reforma Komise (Reforming the Commission) (2000) uvádí definici hodnocení jako „posouzení intervencí podle jejich výsledků, dopadů a potřeb, které se snaží uspokojit” a jasně popisuje vazby mezi funkcí hodnocení a rozhodovacím procesem ve smyslu stanovení priorit a přidělování veřejných zdrojů (Cyklus strategického plánování a programování).

Od r. 2000 musí mít všechna generální ředitelství a služby Evropské komise samostatnou hodnotící jednotku pro zajištění vhodného hodnocení programů (interně a/nebo externě), za které nesou odpovědnost. Tato funkce byla v r. 2002 rozšířena také na hodnocení dopadů legislativy v jejich kompetenci. Protože řada fondů, programů, akčních plánů Společenství a také část legislativy ES podléhá pravidelné novelizaci (obvykle ve 4-6-letém cyklu), klade Evropská komise důraz na takové hodnocení akcí, jehož výsledky lze v tomto procesu využít.

Nejdůležitější obecné pokyny vydané Evropskou komisí

Nejdůležitější obecné pokyny vydané Evropskou komisí ve vazbě na funkci hodnocení a posuzování dopadu, vztahující se na celou škálu intervencí ES, uvádíme níže:

Generální ředitelství (GŘ)/Služby Evropské komise

Specifické pokyny pro jednotlivé sektory/intervence

Jednotlivé GŘ/Služby Evropské komise také navíc vydaly řadu specifických pokynů pro jednotlivé sektory/intervence na podporu procesu hodnocení ve vztahu ke specifickým rozpočtovým akcím. Mnohé z nich jsou určeny pro členské státy EU s cílem vytvořit minimální společný rámec a podpořit jejich hodnotící činnosti. Patří sem níže uvedené tyto dokumenty.

GŘ Rozpočet

GŘ Zemědělství

Rozvoj venkova 2007–2013 – Příručka ke společnému rámci pro monitorovaní a hodnocení

GŘ Rozvoj

  • Manual for Financial and Economic Analysis of Development Projects: User’s Guide PDF (4145kB)

    Introduction (Úvod) - Manuál pro finanční a ekonomickou analýzu rozvojových projektů: Příručka a pokyny pro uživatele s kontrolním seznamem, (publikováno v r1997)

  • Guidelines PDF (39kB)

    Guidelines (Pravidla a pokyny pro finanční a ekonomické analýzy projektů) - Manuál pro finanční a ekonomickou analýzu rozvojových projektů: Příručka a pokyny pro uživatele s kontrolním seznamem, (publikováno v r1997)

  • Checklist PDF (27kB)

    Checklist (Dotazník pro finanční a ekonomické analýzy projektů) - Manuál pro finanční a ekonomickou analýzu rozvojových projektů: Příručka a pokyny pro uživatele s kontrolním seznamem, (publikováno v r1997)

GŘ Životní prostředí

GŘ Regionální politika

Kancelář EuropeAid pro spolupráci

II. Hodnocení v kontextu finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska

Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus byly založeny v r. 1994 jako nástroje zemí Evropského sdružení volného obchodu, jež se také staly členy Evropského hospodářského prostoru, s cílem „přispět k omezování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru” prostřednictvím poskytování podpory chudším členským státům EU (tj. státům čerpajícím podporu z Fondu soudržnosti EU/ES). Před rozšířením EU v r. 2004 byly oba mechanismy rozšířeny o podporu 10 nových členských států EU. Z obou mechanismů byly přislíbeny prostředky na pětileté období (květen 2004 – duben 2009) s celkovým objemem přídělu pro Českou republiku ve výši 48,54 M€ v rámci Finančního mechanismu EHP a 62,37 M€ v rámci Norského finančního mechanismu.

Hodnotící systém zavedený pro oba mechanismy odráží zejména praxi Norska (které je členem ESVO/EHP a přispívá také na Finanční mechanismus EHP), spojenou s jeho dlouhodobým závazkem poskytovat podporu v rámci zahraniční pomoci, a je založen na využití metody logického rámce pro navrhování a hodnocení programů/projektů. Systém také odráží skutečnost, že operace obou finančních mechanismů probíhají jen v omezeném časovém horizontu a projekty navrhované pro financování proto musí mít strategický význam pro řešení skutečných potřeb regionálního/místního rozvoje.

Zavedený systém je tedy založen na podrobném hodnocení ex-ante prováděném státy přijímajícími podporu a zejména Kanceláří finančního mechanismu EHP resp.Norska (KFM) s cílem zajistit dostatečnou kvalitu projektů a řídících struktur před jejich schválením k implementaci. Stát příjemce a KFM periodicky monitorují/ hodnotí průběh projektů včetně jejich průběžného vývoje z hlediska dosahování cílových hodnot a míry přispění k horizontálním tématům (udržitelný rozvoj, dobrá správa veřejných věcí, rovnost pohlaví a bilaterální vztahy).

Pokud jde o hodnocení podporovaných projektů ex-post, předpokládá se, že je bude provádět nezávislý orgán v těch případech, kde výbor příslušného finančního mechanismu rozhodne, že je to vhodné, a/nebo na základě návrhu státu příjemce.

Hlavní pokyny vydané kancelářemi finančních mechanismů pro funkci hodnocení

Hlavní pokyny vydané kancelářemi finančních mechanismů (Financial Mechanism Office’s - FMO) pro funkci hodnocení uvádíme v seznamu. 

Užitečné odkazy

Seznam základních užitečných odkazů na externí informační zdroje.

I. Hodnocení v kontextu akcí Evropského společenství

II. Hodnocení v kontextu finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska

 

Abstrakty hodnotících zpráv

Hodnocení programů spolufinancovaných v České republice z ES či jiných zahraničních zdrojů

Přestože je hodnocení programů spolufinancovaných v ČR ze zahraničí většinou určeno pro řídící pracovníky/ aktéry programů a/ nebo osoby s rozhodovacími pravomocemi a má jim především pomoci zlepšit navrhování, řízení a implementaci spolufinancovaných programů/projektů, je také nesporné, že hodnocení hraje významnou roli i ve zvyšování průkaznosti těchto procesů vůči širší veřejnosti, neboť umožňuje doložit skutečné výsledky veřejných výdajů na programy/projekty.

Evropská komise klade od r. 2000 důraz na širší publicitu výsledků hodnocení v rámci procesu zvyšování transparentnosti a otevřenosti. Doporučuje se, aby byly zveřejňovány závěrečné hodnotící zprávy nebo alespoň souhrnné abstrakty, kde je to účelné. Evropská komise v této souvislosti zpracovává „Výroční přehled hodnocení“ (Annual Evaluation Review), shrnující nejdůležitější hodnocení, a zveřejňuje ho na webové stránce EUROPA s uvedením odkazů na webové stránky obsahující podrobnější informace o jednotlivých hodnotících zprávách.

Jak je uvedeno v oddíle Hodnocení programů spolufinancovaných v České republice z ES či jiných zahraničních zdrojů, Česká republika v současnosti implementuje/připravuje

Uvedené finanční mechanismy jsou poměrně nové programy, Česká republika však byla příjemcem podpory z řady programů spolufinancovaných z ES již před svým vstupem do EU v r. 2004. Podle pravidel a zásad ES stanovených pro tyto předvstupní programy již byly provedeny různé typy hodnocení a hodnotící zprávy byly předloženy hlavním zainteresovaným stranám.

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí nese celkovou zodpovědnost za koordinaci a vyúčtování předvstupní podpory ES České republice (např. z programu Phare) a po vstupu ČR do EU koordinuje také řízení Přechodového nástroje (Transition Facility, TF) a zmíněných finančních mechanismů.

Řízení programů/projektů spolufinancovaných ES je podporováno periodickým, nezávislým externím hodnocením akcí, kdy Centrum pro zahraniční pomoc (CZP) na Ministerstvu financí od r. 2003 odpovídá za sestavení hodnotícího plánu, kontraktaci externího hodnotícího týmu a následné řízení procesu kontroly kvality výstupu evaluace, procesu zpětné vazby z evaluace a navazujících opatření.

  • Program ES Phare byl postupně vyhodnocen, s využitím finančních prostředků ES, konsorciem OMAS (1996-2001), konsorciem EMS (2001-2003) a konsoriem WM-Enterprise (2004-2006); byla vydána řada sektorových zpráv o průběžném hodnocení a souhrnných hodnotících zpráv.
  • Hodnocení v současnosti probíhajícího Přechodového nástroje ES (Transition Facility, TF) hrazené z prostředků ES, provádí konsorcium WM-Enterprise/REDECo (2006-2007). Bude vydáno celkem 12 zpráv o průběžném hodnocení (pro 6 sektorů) a 3 souhrnné hodnotící zprávy. Abstrakty sektorových hodnotících zpráv jsou uvedeny níže. Vyjadřují názory konsorcia WM-Enterprise/ REDECo, jež se nemusí nutně shodovat s názory klienta - CZP:

druhé kolo hodnocení projektů

první kolo hodnocení projektů

Ministerstvo pro místní rozvoj

odpovědnost za koordinaci akcí strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU

Ministerstvo pro místní rozvoj nese celkovou zodpovědnost za koordinaci akcí strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU s řídícími orgány na různých ministerstvech (sektorové programy) i v regionech (regionální programy). Řídící orgány odpovídají za zpracování a řízení programů včetně řízení procesu hodnocení těchto programů. Patří sem zejména povinné ex-ante a střednědobé hodnocení programů (hodnocení ex-ante byla provedena pro všechny operační programy/ jednotné programové dokumenty pro programovací období 2004-06 a 2007-13; střednědobé hodnocení programů strukturálních fondů a Rámce podpory Společenství na období 2004-06 bylo provedeno souhrnně v letech 2005-06), ale také hodnocení specifických operačních a řídících procesů a/nebo hodnocení specifických rozvojových tématických oblastí.

Plná znění a/nebo souhrny těchto zpráv o ex-ante a střednědobých hodnoceních jsou ve stále větší míře zveřejňovány na webových stránkách příslušného řídícího orgánu a/nebo ministerstva; příklady některých abstraktů zmíněných zpráv uvádíme níže:

Užitečné odkazy

k tématu Evaluace programů

Nejčtenější