Novinky

Udržitelný rozvoj

Vydáno

  • Spolupráce s institucemi
  • Udržitelný rozvoj
  • Zahraniční sektor
  • Zahraniční instituce
  • Ekonomické

Základy udržitelného rozvoje

Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Jeho obsah byl poté rozvíjen jednotlivými státy i v mezinárodním měřítku; poslední z velkých setkání, Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:

  • sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech,
  • účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a
  • udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Potřeba udržitelného rozvoje není vyvolána pouze environmentálními limity, ale také limity ekonomickými a sociálními, vyplývajícími ze zvyšujících se konkurenčních tlaků globální ekonomiky. Svědčí o tom i vývoj v Evropské unii (EU). Významným prvkem, který formuloval sociální a ekonomické priority EU, byl Lisabonský summit (březen 2000). Na jarním summitu v Barceloně (březen 2002) byla tato koncepce doplněna závěry předchozího summitu EU v Göteborgu (červen 2001), který přijal Strategii udržitelného rozvoje zaměřenou převážně environmentálním směrem. Lisabonský proces tak získal svou současnou podobu zdůrazňující potřeby rozvoje a vzájemné rovnováhy sociálního, ekonomického a environmentálního pilíře. Principem udržitelného rozvoje přitom není omezovat jednotlivé pilíře tak, aby se navzájem udržovaly v rovnováze a jeden nebyl preferován před druhým. ČR přitom musí plnit své mezinárodní závazky k udržitelnému rozvoji z pozice hospodářsky vyspělé země, tj. sdílení globální a regionální zodpovědnosti při respektování specifik a zájmů České republiky.

V reakci na závěry výše uvedeného Světového summitu o udržitelném rozvoji, který se konal 26. 8. - 4. 9. 2002 v Johannesburgu a s ohledem na potřebu jednotné koordinace problematiky udržitelného rozvoje v ČR, byla vládou (usnesení č. 778/2003) od 1. srpna 2003 zřízena Rada vlády pro udržitelný rozvoj (dále "Rada"). Předsedou Rady byl v srpnu 2004 vládou jmenován místopředseda vlády pro ekonomiku Ing.Martin Jahn a do funkcí 3 místopředsedů Rady byli jmenováni: ministr průmyslu a obchodu (s gescí za ekonomický pilíř), ministr práce a sociálních věcí (s gescí za sociální pilíř) a ministr životního prostředí (s gescí za environmentální pilíř).

Členstvím v Radě za Ministerstvo financí byla pověřena PhDr. Jana Hendrichová, ředitelka odboru Mezinárodních organizací, která současně předsedá Pracovní skupině k projektu OECD k udržitelnému rozvoji, což je jeden z pracovních orgánů Rady.

Usnesení vlády č. 836 ze dne 6. srpna 2003 uložilo předsedovi Rady vlády pro udržitelný rozvoj předložit vládě návrh Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Strategie byla schválena usnesením vlády č. 1242 ze dne 8. prosince 2004 a měla by se stát konsensuálním rámcem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů). Měla by být důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami.

Základní časový horizont strategie je rok 2014, některé úvahy a cíle však míří až do r. 2030, případně i za tento rok podle povahy dané oblasti (například energetika). Rozlišení kratšího a delšího časového horizontu bude perspektivně důležitým rysem Strategie, která se v této souvislosti zaměří zejména na slaďování krátkodobých a dlouhodobých cílů, které nemusí být totožné.
Strategie je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v OSN, OECD a EU, ale s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky.
Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti.

Usnesením vlády ČR č. 446 ze dne 12. května 2004 byl přijat Konvergenční program České republiky na období 2003 až 2007, který konstatuje, že všechna navrhovaná opatření k dosažení vysoké růstové dynamiky české ekonomiky musí odpovídat principům udržitelného rozvoje.

Informaci o indikátorech udržitelného rozvoje lze nalézt zde.

Dokumenty - udržitelný rozvoj

V květnu 2001 udělila Rada ministrů OECD mandát k pokračování v aktivitách v oblasti udržitelného rozvoje včetně vypracování souboru indikátorů, které by měřily a vyhodnocovaly pokrok ve všech třech pilířích, včetně decouplingu (oddělení, resp. sledování ekonomického růstu a jeho dopadů na životní prostředí), a to za účelem zahrnutí těchto indikátorů do příslušných zpráv OECD.

Na základě závěrů Ad hoc skupiny OECD k udržitelnému rozvoji z listopadu 2001 a následných diskuzí představil Sekretariát OECD na jaře 2002 rámcový materiál pro hodnocení udržitelného rozvoje včetně příslušných indikátorů. Následující zasedání Ad hoc skupiny OECD k udržitelnému rozvoji (jaro 2002) pověřilo Výbor OECD pro hospodářské přehledy (EDRC) hodnocením otázek udržitelného rozvoje v příštím kole pravidelných hospodářských přehledů. V případě každé z členských zemí hodnotil EDRC stav ve třech ze sedmi tématických okruhů (viz níže).

Sekretariát OECD po diskuzi s členskými zeměmi vypracoval v období duben-červenec 2002 příslušnou sadu indikátorů. Přes snahu o široký konsensus členských zemí nebyl seznam jako celek všemi členy akceptován; některé země poukazovaly na to, že sada je příliš úzce zaměřená, popř. počet indikátorů není dostatečný. Některé státy naopak zpochybňovaly vypovídací hodnotu některých navržených indikátorů. Proto ani v současné době nelze sadu indikátorů OECD považovat za definitivní.

Stálá mise ČR při OECD, Paříž
Tel.: (+33 1) 40 50 13 31, Fax: (+33 1) 45 20 35 54
e-mail.: oecd.paris@embassy.mzv.cz

Nejčtenější