Víceletý finanční rámec 2014 – 2020
Debata o Víceletém finančním rámci EU na období 2014 – 2020 byla zahájena krátce poté, co Evropská komise dne 29. června 2011 předložila balíček legislativních a nelegislativních návrhů. Dohody členských států na výdajích a příjmech rozpočtu EU pro nové sedmileté období bylo dosaženo na zasedání Evropské rady ve dnech 7. - 8. února 2013. Následovala složitá jednání Rady EU s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Formálně byla legislativa k Víceletému finančnímu rámci 2014 – 2020 (tj. nařízení o VFR a Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení) schválena dne 2. prosince 2013.
- Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014 – 2020PDF (901kB)
- Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízeníPDF (824kB)
Dne 14. července 2017 byla schválena střednědobá revize VFR 2014-2020, která vycházela z čl. 2 nařízení o VFR. Střednědobá revize navýšila prostředky VFR na prioritní programy EU na roky 2017–2020 o 12,4 mld. EUR a posílila mechanismy flexibility. Na základě této revize bylo upraveno nařízení o VFR 2014-2020, které bylo ještě jednou pozměněno v roce 2020 v souvislosti s financováním opatření v boji s pandemií COVID-19.
Konečné znění nařízení o VFR 2014-2020 je zde:
Víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 je členěn do šesti výdajových okruhů (Headingů):
Okruh 1 – Inteligentní růst podporující začlenění se dělí na dva podokruhy: 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost a 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost. V rámci podokruhu 1a - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost jsou financovány programy EU zaměřené na konkurenceschopnost EU, tzv. unijní programy. Jedná se o program pro vědu a výzkum Horizont 2020, program na podporu malých a středních podniků COSME, vzdělávací program Erasmus pro všechny, program pro sociální oblast Sociální změna a inovace a konečně programy spojené s fiskální a celní unií (Fiscalis, Customs, Anti Fraud). Patří sem také svou alokací významný Nástroj na propojení Evropy (CEF) pro financování infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Z podokruhu 1a jsou rovněž financovány velké infrastrukturní programy Galileo, Copernicus (GMES) a ITER.
V rámci podokruhu 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost jsou rozpočtovány prostředky pro Politiku soudržnosti prostřednictvím tzv. Evropských strukturálních a investičních fondů. Mezi ně patří Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS). Dále se do tohoto podokruhu řadí výdaje na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mládeže a Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované osoby.
Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje obsahuje výdaje určené zejména na Společnou zemědělskou politiku (SZP) EU. Tato politika se člení na tzv. I. a II. pilíř. V rámci I. pilíře SZP jsou především financovány přímé platby zemědělským subjektům a opatření na podporu zemědělských trhů. V rámci II. pilíře je financován rozvoj venkova členských států pomocí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Mimo SZP jsou v okruhu 2 dále rozpočtovány prostředky na Společnou rybářskou politiku, a to prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a také prostředky na ochranu životního prostředí a boj s klimatickou změnou (program Life+).
Okruh 3 – Bezpečnost a občanství obsahuje prostředky určené na podporu ochrany a bezpečnosti občanů EU. V rámci tohoto okruhu jsou rozpočtovány prostředky na Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, dále na rozsáhlé informační systémy (Schengenský informační systém SIS a Informační systém pro víza VIS) a na Mechanismus civilní obrany. Dále jsou z tohoto okruhu financovány programy podporující veřejné zdraví, ochranu spotřebitele, kulturu a mládež.
Okruh 4 – Globální Evropa je určen na podporu vnějších vztahů EU včetně podpory kandidátských států, států sousedících s Evropskou unií a rozvojových zemí. Mezi největší výdajové nástroje se řadí Předvstupní nástroj (IPA), Evropský nástroj sousedství (ENI) a Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Mezi další zásadní nástroje se například řadí Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), Nástroj stability (IfS), Společná zahraniční a bezpečnostní politika (CFSP), Humanitární pomoc a Makrofinanční pomoc (MFA).
Okruh 5 – Správa je určen na financování administrativy EU. Řadí se sem prostředky na administrativní výdaje institucí a orgánů EU, vč. výdajů na zaměstnance, dále výdaje na tzv. evropské školy a na penzijní systém EU.
Okruh 6 – Náhrady obsahuje prostředky pro státy, které čerstvě přistoupily k EU. Po dva roky od přistoupení mají tyto státy nárok na rozpočtové náhrady, které jim kompenzují nárůst výdajů v souvislosti s přistoupením. V období 2014-2020 se prozatím jedná o náhrady pro Chorvatsko, které přistoupilo k EU k 1. červenci 2013.
Prostředky na jednotlivé nástroje, fondy a programy v rámci víceletého finančního rámce 2014-2020 ukazuje následující tabulka.
| mil. EUR v běžných cenách | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2014-2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Inteligentní růst podporující začlenění | 63 972 | 66 812 | 69 304 | 72 342 | 75 270 | 78 751 | 82 466 | 508 918 |
| 1a Konkurenceschopnost pro orůst a zaměstnanost | 16 457 | 17 553 | 18 345 | 19 794 | 21 095 | 22 927 | 25 026 | 141 197 |
| 1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost | 47 434 | 49 171 | 50 864 | 52 447 | 54 065 | 55 707 | 57 316 | 367 005 |
| 2. Udržitelný růst: přírodní zdroje | 59 304 | 59 598 | 59 908 | 60 191 | 60 267 | 60 344 | 60 422 | 420 035 |
| výdaje na přímé platby a tržní opatření | 44 130 | 44 368 | 44 628 | 44 863 | 44 889 | 44 916 | 44 942 | 312 737 |
| 3. Bezpečnost a občanství | 2 179 | 2 246 | 2 378 | 2 514 | 2 655 | 2 801 | 2 950 | 17 723 |
| 4. Globální Evropa | 8 335 | 8 750 | 9 142 | 9 432 | 9 824 | 10 269 | 10 509 | 66 261 |
| 5. Administrativa | 8 721 | 9 076 | 9 483 | 9 919 | 10 346 | 10 787 | 11 254 | 69 585 |
| 6. Kompenzace | 29 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 29 |
| Závazky celkem | 142 539 | 146 482 | 150 215 | 154 398 | 158 363 | 162 952 | 167 602 | 1 082 551 |
| Platby celkem | 135 866 | 141 901 | 144 685 | 142 771 | 149 074 | 153 362 | 156 295 | 1 023 956 |
Mimo finanční rámec existují ještě další nástroje, které jsou čerpány v případě potřeby nad rámec rozpočtovaných prostředků. Jedná se o Fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity EU, Rezerva pro mimořádné události a Nástroj pružnosti. Pro financování rozvojové pomoci slouží Evropský rozvojový fond, který stojí také mimo finanční rámec EU.
- Evropská komise, DG Budget: http://ec.europa.eu/budget/mff/index_en.cfm
Systém financování rozpočtu EU
Rozpočet EU je dle Smlouvy o fungování EU sestavován vždy jako vyrovnaný. Převážnou většinu příjmů rozpočtu EU (95-99 %) přitom tvoří tzv. vlastní zdroje EU, tedy odvody členských států. Systém odvodů vlastních zdrojů je zakotven v rozhodnutí Rady a v implementačních nařízeních, která konkrétněji upravují postupy pro platby členských států do rozpočtu EU. Podrobnější informace k systému vlastních zdrojů.