Novinky

Zadluženost územních rozpočtů v roce 2011

odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování
odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování

Vydáno

  • Kraj
  • Obce
  • Veřejný sektor
  • Zadlužení obcí
  • Územní rozpočty
  • Regulace zadluženosti obcí a krajů
Aktualizováno 10. 10. 2012
  • I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2011
  • II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2011

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2011

A. Obce

Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2011 celkový nekonsolidovaný dluh ve výši 82,4 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2010 se jedná o pokles o 1,2 %, přičemž v absolutním vyjádření se jedná o pokles o téměř 1,0 mld. Kč.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty

  • bankovní úvěry od peněžních ústavů,
  • emitované komunální dluhopisy,
  • přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
(v mld.Kč)
Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Tabulka č. 1: Souhrnné údaje o dluhu obcí ČR v letech 2001 - 2011
Úvěry 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7 47,4 55,8 59,9 60,9
Komunální dluhopisy 13,3 15,9 21,7 23,9 23,5 22,9 22,6 22,7 14,7 15,8 14,0
Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy 12,4 12,6 13,5 12,4 11,8 10,9 9,9 10,0 10,1 7,6 7,5
Celkem 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3 82,4

 

Z údajů uvedených v tabulce jsou zřejmé dva protichůdné vlivy. Na jedné straně došlo k nárůstu na položce úvěrů (o 1,0 mld. Kč), na druhé straně došlo k poklesu na položce komunálních dluhopisů (o 1,8 mld. Kč) a na položce přijatých návratných výpomocí a ostatních dluhů (o 0,1 mld. Kč).

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů byly, podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod, vodovody), na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Několik statutárních měst také čerpalo úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do zkvalitnění městské infrastruktury. Tyto úvěry se vyznačují nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti. Až na zanedbatelné výjimky byla většina úvěrů i v roce 2011 obcím poskytnuta v domácí měně.

Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Úrokové sazby se pohybují od nuly po několik desítek procent v případě spotřebitelských úvěrů a finančního pronájmu (zpravidla pořízení vozidel a komunální techniky). Většina sazeb nepřesahovala 4 procentní body. Přirážky k sazbám vázaných na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahovaly 2 p.b. Pro více než polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení majetkem obce, budoucími příjmy rozpočtu příjemce či směnkou.

Emisi komunálních dluhopisů vykazuje pouze hl. m. Praha (9,4 mld. Kč) a statutární města Ostrava (2,6 mld. Kč) a Liberec (2,0 mld. Kč). Celková účetní hodnota emitovaných komunálních dluhopisů činila koncem roku 14,0 mld. Kč.

Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala jen mírný meziroční pokles. Na jedné straně došlo k mírnému poklesu přijatých půjček a návratných finančních výpomocí, na druhé straně došlo k mírnému nárůstu ostatních dlouhodobých závazků.

V roce 2011 vykázalo zadluženost 3 089 obcí z celkového počtu 6 246 obcí, což je méně než polovina (49,5 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je poměrně stabilizovaný a meziročně došlo k jeho mírnému poklesu (o 23 obcí).

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze, stejně jako v minulých obdobích, konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii 1 – 100 obyvatel (podíl 20,6 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají podíl obcí vykazujících dluh nad 94 % v každé kategorii. Oproti předchozímu období došlo k poklesu podílu obcí vykazujících dluh v kategoriích do 1 000 obyvatel. Naproti tomu všechna města s počtem obyvatel nad 20 000 vykazují dluh v souhrnné výši více než 57,9 mld. Kč.

Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí 4 největší města, přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 stále klesá a ke konci roku 2011 dosáhl tento podíl nejnižší hodnoty od roku 2001.

(v mld.Kč)
Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Tabulka č. 2: Vývoj podílu dluhu hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkovém dluhu obcí v letech 2001 - 2011
Celková zadluženost ČR 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3 82,4
Zadluženost 4 největších měst 24,2 29,6 42,4 45,9 48,4 47,4 46,3 45,8 39,3 40,1 38,4
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti 50,1 53,0 60,2 61,4 61,3 58,6 58,5 57,2 48,8 48,1 46,6

 

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Plzeň, Brno a Ostrava), jejichž zadluženost dosahuje výše 38,4 mld. Kč, činí zadluženost ostatních obcí celkem 44,0 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo ke zvýšení celkové zadluženosti o 0,8 mld. Kč.

 

(v mld.Kč)
Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Tabulka č. 3: Údaje o dluhu obcí ČR bez hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy v letech 2001 - 2011
Úvěry 14,3 16,5 18,4 19,8 22 25,7 25,9 26,9 34,8 35,5 36,3
Komunální dluhopisy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 2,0
Přijaté návratné fin. výpomoci a ost. dluhy 9,8 9,7 9,6 9,1 8,6 7,8 7 7,4 6,5 5,7 5,7
Celkem 24,1 26,2 28 28,9 30,6 33,5 32,9 34,3 41,3 43,2 44,0

 

Celkový dluh hl. m. Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 26,7 mld. Kč, což je o 0,6 mld. Kč méně než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí se oproti roku 2010 snížil o 0,3 p. b. na 32,5 %.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí (DSO) vykázaly celkový dluh ve výši 2,5 mld. Kč, což oproti roku předchozímu znamená pokles o necelých 0,2 mld. Kč. Na zadluženosti se z 86,6 % podílí dlouhodobé bankovní úvěry.

Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

C. Kraje

Kraje (vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2011 nekonsolidovaný dluh v celkové výši 22,3 mld. Kč. Po prvním meziročním poklesu hodnoty dluhu v historii krajů v roce 2010 se jedná o opětovný nárůst hodnoty dluhu. Hodnota dluhu se meziročně zvýšila o necelých 3,2 mld. Kč (o 16,7 %). Růst dluhu byl vykázán zejména na položce úvěrů (o více než 3,0 mld. Kč), které se na celkové zadluženosti krajů podílejí 88,1 %, a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o necelých 0,2 mld. Kč). Kraje ani v roce 2010 neemitovaly komunální dluhopisy. Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž předfinancovávají a financují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, zpravidla přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů, oprav silnic či odstraňování povodňových škod. Kraje přijaly též bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 0,5 mld. Kč na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.

(v mld.Kč)
Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Tabulka č. 4: Souhrnné údaje o dluhu krajů ČR v letech 2001 - 2011
Úvěry 0,2 0,4 1,8 6,5 9,4 11,9 17,4 16,6 19,6
Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy 1,1 1,1 1,1 1,2 1,0 2,7 3,5 2,5 2,7
Celkem 1,3 1,5 2,9 7,7 10,4 14,6 20,9 19,1 22,3

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady regionů soudržnosti za rok 2011 vykázaly velmi nízký dluh, jehož hodnota 1,1 mil. Kč byla mírně vyšší než hodnota vykázaná za rok 2010. Dluh je tvořen přijatou návratnou finanční výpomocí mezi rozpočty a krátkodobým úvěrem.

II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2011

Vláda České republiky svým usnesením č. 1395/2008 (vč. změny tohoto usnesení přijaté usnesením č. 695/2010) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce s vyšší mírou rizika hospodaření, tj. obce, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31. 12. příslušného roku v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům byl vyšší než 25 % včetně, a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda zároveň uložila ministru financí informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2011 zahrnuto 6 243 samosprávných obcí (3 obce nepředaly v termínu svou řádnou účetní závěrku). Monitoring hospodaření obcí, je založen na sledování soustavy osmnácti informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům.

Po vyhodnocení předaných výkazů bylo do kategorie obcí s rizikovým hospodařením (tj. obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k datu 31. 12. 2011 v intervalu <0; 1>) zařazeno 559 obcí, z toho do kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření (tj. obcí, u nichž hodnoty obou monitorujících ukazatelů k 31. 12. 2011 nabývaly kritických hodnot) spadalo 84 obcí. Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 22 obcí, přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán u 27 obcí. Nově se tak do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření zařadilo 57 obcí.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi.

Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že:

  • nárůst počtu obcí, překračujících prahové hodnoty monitorujících ukazatelů, není způsoben zhoršením ekonomické situace jednotlivých obcí, ale zejména účetními odpisy dlouhodobého majetku. Údaje za rok 2011 proto nejsou zcela srovnatelné s údaji za rok předchozí.;
  • z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů, což spolu mnohdy úzce souvisí;
  • významná rizika pro hospodářskou situaci obcí lze spatřovat v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů Evropské unie, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi, ale v případě „evropských“ projektů také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce. Problémy mohou nastat zejména u malých obcí, které nedisponují dostatečným majetkem pro krytí případných nařízených odvodů za porušení rozpočtové kázně či pro uhrazení projektu v plné výši, nedojde-li k proplacení dotace a také je u nich náročnější zajistit zdroje pro krytí provozních výdajů. Už samotné předfinancování působí obcím nemalé finanční potíže, které se mohou takto dále prohloubit. Každé prodlení oproti stanovenému harmonogramu obcím navyšuje výdaje na realizaci projektu. Negativní vliv předfinancování na hospodářskou situaci zejména malých obcí dokládá už fakt, že 59 z 84 obcí zařazených za rok 2011 do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření se do této skupiny dostalo zejména z důvodu realizace projektů podpořených dotacemi.;
  • i přes mírný pokles daňových příjmů v roce 2011 a významný pokles přijatých transferů od Regionálních rad regionů soudržnosti a transferů poskytnutých ze státního rozpočtu a státních fondů nedochází k významnému zhoršování hospodářské situace obcí, neboť obce na tyto nepříznivé podmínky ve svém rozpočtové hospodaření pružně reagují, což je dobrým předpokladem pro stabilní hospodářskou situaci většiny obcí i v dalších letech. Většina obcí zařazených do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření by se neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné.;
  • vysoké riziko platební neschopnosti bylo identifikováno pouze u obcí Bublava, Prameny a Turovice. I tyto obce se však snaží riziko platební neschopnosti odvrátit.

Nejčtenější