Novinky

Zadluženost územních rozpočtů v roce 2010

odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování
odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování

Vydáno

  • Zadluženost územních samosprávných celků
  • Kraj
  • Obce
  • Veřejný sektor

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2010

A. Obce

Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2010 celkový dluh ve výši 83,3 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2009 se jedná o nárůst o 3,4 %, což v absolutním vyjádření znamená zvýšení o 2,7 mld. Kč. V roce 2010 došlo k překonání dosud nejvyšší dosažené hodnoty dluhu obcí z roku 2006.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty

  • bankovní úvěry od peněžních ústavů,
  • emitované komunální dluhopisy,
  • přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
(v mld.Kč)
Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Tabulka č. 1: Souhrnné údaje o dluhu obcí ČR v letech 2001 - 2010
Úvěry 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7 47,4 55,8 59,9
Komunální dluhopisy 13,3 15,9 21,7 23,9 23,5 22,9 22,6 22,7 14,7 15,8
Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy 12,4 12,6 13,5 12,4 11,8 10,9 9,9 10,0 10,1 7,6
Celkem 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3

Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že ke zvýšení celkové zadluženosti přispěl růst položky úvěrů (o 4,1 mld. Kč) a růst položky komunálních dluhopisů (o 1,1 mld. Kč).

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů byly, podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod), na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Několik statutárních měst také čerpalo úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do městské infrastruktury. Až na několik výjimek byla většina úvěrů i v roce 2010 obcím poskytnuta v domácí měně.

Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Pevně stanovené sazby zpravidla nepřesahují 5 procentních bodů. Přirážka k sazbám vázaných na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahuje 3 p.b. Pro zhruba polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovaly ručení. Pokud je ručení vyžadováno, nejčastěji jde o ručení směnkou, majetkem obce či budoucími příjmy rozpočtu příjemce.

Emisi komunálních dluhopisů vykazovalo, kromě tří největších měst, tj. hl. m. Praha (9,3 mld. Kč), statutární město Brno (2,0 mld. Kč) a statutární město Ostrava (2,5 mld. Kč), nově i statutární město Liberec (2,0 mld. Kč). Celková účetní hodnota emitovaných komunálních dluhopisů činila koncem roku 15,8 mld. Kč.

Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy dluhy vykázala od roku 1993 nejvyšší meziroční pokles (o téměř 25 %), který v absolutním vyjádření činil 2,5 mld. Kč. Na poklesu se významně podílely zejména krátkodobé směnky k úhradě, jejichž hodnota meziročně klesla o téměř 1,5 mld. Kč a přijaté návratné finanční výpomoci, které meziročně klesly o téměř 0,8 mld. Kč.

V roce 2010 vykázalo zadluženost 3 112 obcí z celkového počtu 6 245 obcí, což je méně než polovina (49,8 %) z jejich celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je poměrně stabilizovaný a meziročně došlo k jeho mírnému poklesu (o 138 obcí).

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze, stejně jako v minulých obdobích, konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii 1 – 100 obyvatel (podíl 21,7 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají podíl obcí vykazujících dluh nad 95 % v každé kategorii. Oproti předchozímu období došlo k poklesu podílu obcí vykazujících dluh v kategoriích do 5 000 obyvatel a k růstu nebo stagnaci podílu v kategoriích nad 5 000 obyvatel.

Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí 4 největší města, přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 klesá a od roku 2009 se drží pod hranicí 50 %.

(v mld.Kč)
Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Tabulka č. 2: Vývoj podílu dluhu hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkovém dluhu obcí v letech 2001 - 2010
Celková zadluženost ČR 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3
Zadluženost 4 největších měst 24,2 29,6 42,4 45,9 48,4 47,4 46,3 45,8 39,3 40,1
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti 50,1 53,0 60,2 61,4 61,3 58,6 58,5 57,2 48,8 48,1

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Plzeň, Brno a Ostrava), jejichž zadluženost dosahuje výše 40,1 mld. Kč, činí zadluženost ostatních obcí celkem 43,2 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo ke zvýšení celkové zadluženosti o 1,9 mld. Kč.  

(v mld.Kč)
Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Tabulka č. 3: Údaje o dluhu obcí ČR bez hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy v letech 2001 - 2010
Úvěry 14,3 16,5 18,4 19,8 22 25,7 25,9 26,9 34,8 35,5
Komunální dluhopisy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0
Přijaté návratné fin. výpomoci a ost. dluhy 9,8 9,7 9,6 9,1 8,6 7,8 7 7,4 6,5 5,7
Celkem 24,1 26,2 28 28,9 30,6 33,5 32,9 34,3 41,3 43,2

Celkový dluh hl. m. Prahy (včetně jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 27,3 mld. Kč, což je o 1,0 mld. Kč více než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí se oproti roku 2009 zvýšil o 0,2 p. b. na 32,8 %.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí (DSO) dluh ve výši 2,7 mld. Kč, což oproti roku předchozímu znamená růst o 0,1 mld. Kč. Na zadluženosti se z 86,5 % podílí dlouhodobé bankovní úvěry.

Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury a na akce související s ochranou životního prostředí.

C. Kraje

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2010 dluh v celkové výši 19,1 mld. Kč. Jedná se o první meziroční pokles hodnoty dluhu v historii krajů, a to o více než 1,7 mld. Kč (o 8,4 %). Pokles zadluženosti byl vykázán na položce úvěrů (o více než 0,8 mld. Kč), které se na celkové zadluženosti krajů podílejí 86,8 %, a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o více než 0,9 mld. Kč). Kraje ani v roce 2010 neemitovaly komunální dluhopisy. Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž předfinancovávají a spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, zpravidla přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů či oprav silnic. Kraje přijaly též bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 0,7 mld. Kč na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.

(v mld.Kč)
Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Tabulka č. 4: Souhrnné údaje o dluhu krajů ČR v letech 2001 - 2010
Úvěry 0,2 0,4 1,8 6,5 9,4 11,9 17,4 16,6
Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy 1,1 1,1 1,1 1,2 1,0 2,7 3,5 2,5
Celkem 1,3 1,5 2,9 7,7 10,4 14,6 20,9 19,1

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady regionů soudržnosti soudržnosti i v roce 2010 vykázaly velmi nízký dluh, jehož hodnota byla shodná s rokem předchozím a činila 1,0 mil. Kč. Celá tato částka představuje přijatou návratnou finanční výpomoc mezi rozpočty. Regionální rady regionů soudržnosti i nadále hospodaří bez přijatých úvěrů.

II. Monitoring hospodaření obcí

Vláda České republiky svým usnesením č. 1395/2008 (vč. změny tohoto usnesení přijaté usnesením č. 695/2010) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce s vyšší mírou rizika hospodaření, tj. obce, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31. 12. příslušného roku v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům byl vyšší než 25 % včetně, a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda zároveň uložila ministru financí informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro vyhodnocování jejich hospodářské situace, bylo za rok 2010 zahrnuto 6 243 obcí. Monitoring hospodaření obcí, je založen na sledování soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům.

Po vyhodnocení všech podkladů bylo do kategorie obcí s rizikovým hospodařením (tj. obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31. 12. 2010 v intervalu <0; 1>) zařazeno 648 obcí, z toho kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření (tj. obcí, u nichž hodnoty obou monitorujících ukazatelů k 31. 12. 2010 nabývaly kritických hodnot) zahrnovala 62 obcí. Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 18 obcí, přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán u 12 obcí. Nově se tak do nejrizikovější skupiny obcí zařadilo 50 obcí.
Značný nárůst počtu obcí, překračujících prahové hodnoty monitorujících ukazatelů není způsoben zhoršením ekonomické situace jednotlivých obcí, ale zejména změnou struktury rozvahy a způsobu účtování s účinností od 1. 1. 2010. Údaje za rok 2010 proto nejsou zcela srovnatelné s údaji za roky předchozí.

Z výsledků monitoringu hospodaření obcí za rok 2010 vyplývá, že i přes nízký růst daňových příjmů v roce 2010 (po jejich značném propadu v roce 2009) a přes komplikace při čerpání dotací nedochází ke zhoršování hospodářské situace obcí, neboť obce své rozpočtové hospodaření těmto nepříznivým podmínkám postupně přizpůsobují. Hospodářský stav obcí lze označit za stabilní a přístup vedení obcí za velmi odpovědný.

Nejčtenější