Novinky

Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2008

odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování
odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování

Vydáno

  • Zadluženost územních samosprávných celků
  • Kraj
  • Obce
  • Veřejný sektor

I. Vývoj celkové zadluženosti územních samosprávných celků v roce 2008

A. Obce

Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2008 celkový dluh ve výši 80,1 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2007 se jedná o nárůst o 1,0 %, přičemž v absolutním vyjádření činí nárůst 0,9 mld. Kč. Obce se po poklesu zadluženosti v roce 2007 opět vrátily k jejímu mírnému růstu. Stav zadluženosti ke konci roku 2008 je přesto o 0,8 mld. Kč nižší oproti rekordnímu roku 2006.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty

  • bankovní úvěry od peněžních ústavů,
  • emitované komunální dluhopisy,
  • přijaté návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů,
  • ostatní dluhy.
(v mld.Kč)
Ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tabulka č. 1: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR
Úvěry 2,5 4,9 8,7 11,6 13,5 18 17,6 18,4 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7 47,4
Komunální dluhopisy 7,6 8,5 11,9 13,2 11,9 10,9 10,1 13,3 15,9 21,7 23,9 23,5 22,9 22,6 22,7
Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy 0,9 1,8 3,1 4,8 7,7 9,1 11,5 12,5 12,4 12,6 13,5 12,4 11,8 10,9 9,9 10,0
Celkem 3,4 14,3 20,3 28,3 34,4 39 40 41 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2 80,1

Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že všechny složky zadluženosti vykázaly mírný nárůst. Od roku 2005 žádná obec neemitovala komunální dluhopisy (nárůst o 0,1 mld. Kč mezi roky 2007 a 2008 byl způsoben přeceněním hodnoty emitovaných dluhopisů hlavního města Prahy).

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů a jiných subjektů, byly směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření škol, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Naprostá většina úvěrů byla obcím poskytnuta v domácí měně.

Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Pevně stanovené sazby zpravidla nepřesahují 5 procentních bodů. Pro více než polovinu poskytnutých úvěrů jejich poskytovatelé nevyžadovaly ručení. Pokud je ručení vyžadováno, nejčastěji jde o ručení budoucími příjmy rozpočtu obce.

Emisi komunálních dluhopisů vykazují od roku 2004 pouze tři největší města, a to hl. m. Praha (15,0 mld. Kč), Brno (4,6 mld. Kč) a Ostrava (3,1 mld. Kč). Celková hodnota emitovaných komunálních dluhopisů koncem roku 2008 činila 22,7 mld. Kč.

Ukazatel přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázal ve srovnání s rokem 2007 velmi malý nárůst nedosahující ani 0,1 mld. Kč. Na tomto nárůstu se podílely ostatní dlouhodobé závazky, které meziročně vzrostly o 0,8 mld. Kč. Bezúročné půjčky, které jsou poskytovány z rozpočtů některých resortů a státních fondů v rámci finanční politiky státu klesly o 1,1 mld. Kč. Oproti předchozím letům však byla do tohoto ukazatele přidána další položka – směnky k úhradě. Bez této operace by došlo k poklesu tohoto ukazatele o 0,3 mld. Kč.

V roce 2008 vykázalo zadluženost 3 229 obcí z celkového počtu 6 244 obcí, což je více než polovina (51,7 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný a meziročně došlo k jeho velmi mírnému poklesu (o 13 obcí).

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Plzeň, Brno a Ostrava), jejichž zadluženost dosahuje výše 45,8 mld. Kč, činí zadluženost ostatních obcí celkem 34,3 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo ke zvýšení celkové zadluženosti o 1,4 mld. Kč. Bez zařazení položky směnky k úhradě by se celková zadluženost zvýšila o 1,0 mld. Kč.

(v mld.Kč)
Ukazatel 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tabulka č. 2: Údaje o zadluženosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy
Úvěry 3,8 6,3 9,9 12,7 14,4 12,9 13,4 14,3 16,5 18,4 19,8 22 25,7 25,9 26,9
Komunální dluhopisy 0,3 0,9 1,6 1,6 1,4 0,9 0,5 0 0 0 0 0 0 0 0
Přijaté návratné fin. výpomoci a ost. dluhy 1,4 2,7 4,2 6,5 7,6 9,8 10,2 9,8 9,7 9,6 9,1 8,6 7,8 7 7,4
Celkem 5,5 9,9 15,7 20,8 23,4 23,6 24,1 24,1 26,2 28 28,9 30,6 33,5 32,9 34,3

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze konstatovat, že téměř všechny obce s počtem obyvatel nad 2 tisíce vykazují dluh (přes 90 % obcí v každé kategorii). Podíl zadlužených obcí, které jsou v nižších velikostních kategoriích, je výrazně nižší. Nejnižší podíl obcí vykazujících dluh je v kategorii 1 – 100 obyvatel, kde tento podíl dosahuje 18,0 %.

Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí 4 největší města, přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 klesá.

(v mld.Kč)
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Tabulka č. 3: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkové zadluženosti obcí
Celková zadluženost ČR 34,4 39 40 41 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2 80,1
Zadluženost 4 největších měst 13,6 15,6 16,4 16,9 24,2 29,6 42,4 45,9 48,4 47,4 46,3 45,8
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti 39,5 40 41 41,2 50,1 53 60,2 61,4 61,3 58,6 58,5 57,2

Celková zadluženost hl. m. Prahy (včetně jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku 2008 výše 32,4 mld. Kč, což je téměř o 0,5 mld. Kč méně než v roce předchozím. U hl. m. Prahy převážily splátky půjčených prostředků nad prostředky přijatými o 0,4 mld. Kč. I přesto činí zadluženost hl. m. Prahy 40,5 % celkové zadluženosti obcí.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí (DSO) vykázaly ke konci roku 2008 zadluženost ve výši 2,5 mld. Kč, což oproti roku předchozímu znamená pokles o 0,1 mld. Kč. Na zadluženosti se z 88 % podílí dlouhodobé bankovní úvěry.

DSO používají získané prostředky na financování akcí souvisejících s ochranou životního prostředí, především na plynofikace, kanalizace, vodovody a čističky odpadních vod.

C. Kraje

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2008 zadluženost v celkové výši 14,6 mld. Kč. Oproti roku 2007 se jedná o nárůst o 4,2 mld. Kč. Nárůst zadluženosti byl vykázán na položce úvěrů, které se na celkové zadluženosti krajů podílejí 81,5 %, a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů. Kraje neemitovaly žádné komunální dluhopisy. Některé kraje pokračují v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, obvykle přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů či oprav silnic. Kraje přijaly též bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 0,9 mld. Kč na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady regionů soudržnosti i v roce 2008 vykázaly nízkou zadluženost. Jejich zadluženost se zvýšila z 1,0 mil. Kč v roce 2007 na 7,0 mil. Kč v roce 2008. Celá tato částka představuje přijaté návratné finanční výpomoci mezi rozpočty. Regionální rady regionů soudržnosti i nadále hospodaří bez přijatých úvěrů.

II. Monitoring hospodaření obcí

Vláda České republiky svým usnesením č. 1395/2008 schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce s vyšší mírou rizika hospodaření, tj. ty obce, jejichž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně, a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda zároveň uložila ministru financí informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který nahradil v minulosti používaný ukazatel dluhové služby, bylo za rok 2008 zahrnuto všech 6 244 samosprávných obcí. Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy informativních a monitorujích ukazatelů u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům.

Po vyhodnocení všech podkladů bylo do kategorie obcí s rizikovým hospodařením (tj. obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31.12.2008 v intervalu <0; 1>) zařazeno 241 obcí, z toho do kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření (tj. obcí, u nichž hodnoty obou monitorujících ukazatelů k 31.12.2008 nabývaly kritických hodnot) spadalo 26 obcí.

Nejvíce obcí, v absolutním i relativním vyjádření, s vyšší mírou rizika hospodaření se nachází ve velikostní kategorii 101 – 500 obyvatel a v případě obcí s rizikovým hospodařením jde o velikostní kategorie 201 – 1 000 obyvatel.

Z výsledků monitoringu hospodaření obcí za rok 2008 vyplývá, že naprostá většina obcí hospodaří se svěřenými veřejnými prostředky obezřetně a cizí zdroje využívá jen v nezbytně nutné míře, což vytváří dobrý předpoklad pro zvládnutí poklesu daňových příjmů, kterému obce v současnosti čelí.

Nejčtenější