Novinky

Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2007

odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování
odbor 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování

Vydáno

  • Zadluženost územních samosprávných celků
  • Kraj
  • Obce
  • Veřejný sektor

I. Vývoj celkové zadluženosti územních samosprávných celků v roce 2007

A. Obce

Obce vykázaly ke konci roku 2007 celkový dluh ve výši 79,2 mld. Kč a proti skutečnosti roku 2006 se jedná o pokles ve výši 2,1 %, v absolutním vyjádření se jedná o pokles o 1,7 mld. Kč. Obce poprvé od roku 1993 vykazují meziroční pokles celkového dluhu.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty

  • bankovní úvěry od peněžních ústavů,
  • výnosy emitovaných komunálních dluhopisů,
  • návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů
Tabulka č. 1: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR (v mld.Kč)
(v mld.Kč)
Ukazatel 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Úvěry 2,5 4,9 8,7 11,6 13,5 18 17,6 18,4 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7
komunální obligace 7,6 8,5 11,9 13,2 11,9 10,9 10,1 13,3 15,9 21,7 23,9 23,5 22,9 22,6
přijaté fin.výpomoci a ost.dluhy 0,9 1,8 3,1 4,8 7,7 9,1 11,5 12,5 12,4 12,6 13,5 12,4 11,8 10,9 9,9
Celkem 3,4 14,3 20,3 28,3 34,4 39 40 41 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2

Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že všechny položky mají v roce 2007 klesající tendenci. Ve finančním hospodaření obcí převažovalo splácení půjček nad jejich čerpáním. Od roku 2005 žádné město neemitovalo komunální obligace.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly jako v minulých letech směrovány především na akce související s ochranou životního prostředí, zejména na výstavbu čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodů, skládek a plynofikací, dále na rekonstrukce a opravy místních komunikací, modernizaci městské hromadné dopravy, výstavbu bytů a domů s pečovatelskou službou. Úvěry byly použity i na parkovací plochy, výstavbu a rekonstrukce mateřských a základních škol, tělocvičen a sportovních areálů a též na předfinancování projektů z Evropské unie, rozvoj turistiky, cestovního ruchu a lázeňství.

Termíny splatnosti jsou stanoveny v rozmezí 1 až 30 let, obce většinou ručí svým majetkem a budoucími příjmy.

Obce zatím výjimečně uvažují o půjčkách z fondů Evropské investiční banky, v roce 2007 využilo tento úvěr jen Statutární město Brno na rekonstrukci městské dopravy a sociální a kulturní infrastruktury a Statutární město Ústí nad Labem na obnovu města a modernizaci městské infrastruktury.

Položka přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala ve srovnání s minulým rokem pokles o 1,0 mld. Kč. Konkrétně se jedná o bezúročné půjčky, které jsou poskytovány z rozpočtů některých resortů a státních fondů v rámci finanční politiky státu. Vývoj této položky má klesající trend.

Obce vykázaly, že přijaly také půjčky z rozpočtů Státního fondu životního prostředí (0,1 mld. Kč) a Státního fondu rozvoje bydlení (0,1 mld. Kč). Půjčky byly směrovány na ochranu ovzduší, ochranu vod a na opravy a modernizace bytového fondu.

V roce 1994 vykázalo zadluženost 1 969 obcí z celkového počtu obcí 6 221, tj. 31,7% obcí. V roce minulém vykázalo zadluženost 3 242 obcí z celkového počtu obcí 6 244, což je více než polovina obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný.

Po odpočtu zadluženosti statutárních měst (tj. hlavní město Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) ve výši 46,3 mld. Kč činila zadluženost ostatních obcí celkem 32,9 mld. Kč. U obcí bez statutárních měst došlo ke snížení celkové zadluženosti o 0,6 mld. Kč.

(v mld.Kč)
Ukazatel 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Tabulka č. 2: Údaje o zadluženosti obcí ČR bez statutárních měst
úvěry 3,8 6,3 9,9 12,7 14,4 12,9 13,4 14,3 16,5 18,4 19,8 22 25,7 25,9
komunální obligace 0,3 0,9 1,6 1,6 1,4 0,9 0,5 0 0 0 0 0 0 0
přijaté fin. výpomoci a ost. dluhy 1,4 2,7 4,2 6,5 7,6 9,8 10,2 9,8 9,7 9,6 9,1 8,6 7,8 7
Celkem 5,5 9,9 15,7 20,8 23,4 23,6 24,1 24,1 26,2 28 28,9 30,6 33,5 32,9

Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií lze konstatovat, že téměř všechny obce s počty obyvatel nad 2 tisíce vykazují zadluženost. Podíl zadlužených obcí, které jsou v nižších velikostních kategoriích, je výrazně nižší.

Na konci roku 2007 dosáhla zadluženost na 1 obyvatele všech zadlužených obcí 8,9 tis. Kč, v roce 1994 to bylo 1,9 tis. Kč.

Na celkové zadluženosti obcí se výrazně podílejí statutární města, přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 klesá.

(v mld.Kč)
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Tabulka č. 3: Vývoj podílu zadluženosti statutárních měst na celkové zadluženosti
celková zadluženost ČR 34,4 39 40 41 48,3 55,8 70,4 74,8 79 80,9 79,2
zadluženost statutárních měst 13,6 15,6 16,4 16,9 24,2 29,6 42,4 45,9 48,4 47,4 46,3
% podíl statutárních měst na celkové zadluženosti 39,5 40 41 41,2 50,1 53 60,2 61,4 61,3 58,6 58,5

Celková zadluženost hlavního města Prahy dosáhla ke konci roku 2007 výše 32,9 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč méně než v roce předcházejícím. Zadluženost hlavního města Prahy činí 41,5% celkové zadluženosti obcí.

B. Kraje

Kraje vykázaly zadluženost v celkové výši 10,4 mld. Kč, proti roku 2006 se jedná o nárůst o 2,7 mld. Kč. Celý nárůst zadluženosti byl vykázán na položce úvěry, kraje neemitovaly žádné komunální obligace.

Některé kraje pokračují v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, těmito úvěry financují výstavbu a rekonstrukce většího rozsahu silniční sítě v regionech. Čerpání finančních prostředků je většinou rozloženo do několika tranší se splatností v rozmezí od 10 do 25 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů většinou na předfinancování individuálních projektů a na oddlužení nemocnic nebo na opravu pozemních komunikací.

C. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí (DSO) vykázaly zadluženost ve výši 2,6 mld. Kč, proti roku předchozímu se zvýšila o 0,3 mld. Kč.

DSO použily získané prostředky na financování akcí souvisejících s ochranou životního prostředí, především na plynofikace, kanalizace, vodovody a čističky odpadních vod.

II. Zadluženost podle ukazatele dluhové služby

Vláda České republiky svým usnesením č. 346/2004 uložila ministru financí sledovat zadluženost obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby a podávat jí každoročně informaci. Cílem je sledovat úroveň zadluženosti obcí a krajů, neboť rozpočty územních samosprávných celků patří do soustavy veřejných rozpočtů. Zadluženost obcí a krajů (a také dobrovolných svazků obcí) tvoří nedílnou součást celkové zadluženosti veřejného sektoru v České republice.

Systém regulace zadluženosti podle výše uvedeného usnesení vlády vychází z principu, kdy se v daném kalendářním období sledují výdaje na splátky závazků (především splátky jistin úvěrů a půjček) a poměřují se k vybraným příjmům (daňové příjmy podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní a dotace podle zákona o státním rozpočtu na každý kalendářní rok).

Sleduje se tedy, kolik prostředků musí obec (kraj) vynaložit na splátky svých závazků a kolik prostředků jí po úhradě zbude na běžný provozní chod. Jako únosná hranice pro posuzování úrovně zadluženosti byla po zkušenostech z minulých období stanovena hodnota 30% standardních příjmů použít na splátky závazků a 70 % zbývajících na chod obce (kraje).

Tento systém sledování zadluženosti se používá od roku 1997 a po drobných úpravách ukazatele dluhové služby se používá dodnes.

Výsledkem systému regulace obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby může být stanovení další podmínky pro rozhodování o poskytnutí státní dotace obci nebo kraji. Vychází se z toho, že obce nebo kraje, které mají problémy se splácením svých závazků, mohou mít také problémy s naplněním podmínek pro použití státních dotací. Jde vlastně o preventivní opatření.

Ke konci roku 2004 bylo 171 obcí s dluhovou službou vyšší než stanovený limit. Ke 31. 12. 2005 překročilo hranici ukazatele dluhové služby 186 obcí, což je nárůst o 15 obcí. Za rok 2006 má 235 obcí vyšší ukazatel dluhové služby, než je stanovený limit, což představuje nárůst o 49 obcí. V roce 2007 mělo 245 obcí vyšší ukazatel dluhové služby, nárůst je o 10 obcí. V drtivé většině případů bylo překročení limitu dosaženo vlivem tzv. „zohledňujících ukazatelů“, především jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem.

V případě překročení stanovené hranice ukazatele dluhové služby výhradně vlivem zohledňujících ukazatelů se obce nepovažují za problémové. Jsou to tyto ukazatele:

  • kontokorentní účet,
  • revolvingový (opakující se) úvěr,
  • jednorázová splátka úvěru nebo půjčky,
  • zapojení do programů Phare, Sapard a Strukturálních fondů (přijetí úvěru určeného na spoluúčast a předfinancování),
  • zadluženost vzniklá z důvodů odstranění škod po povodni,
  • přijetí hypotečního úvěru na obecní bytovou výstavbu (splátky tohoto úvěru obec hradí z nájemného vybraného od občanů).

Údaje pro tyto zohledňující ukazatele nelze získat z běžných účetních nebo finančních výkazů územních samosprávných celků, ale pouze z podrobnějšího stanoviska resp. zdůvodnění obce, která překročila ukazatel dluhové služby.

Po zhodnocení údajů od problémových obcí za období let 2003 až 2007 se ukazuje, že

  • u většiny obcí se překročení míry zadluženosti dosáhlo vlivem vysokých jednorázových splátek úvěrů a půjček. Tuto jejich snahu rychleji se vypořádat se svými závazky lze hodnotit velmi pozitivně;
  • některé obce mají z minulosti jenom jeden úvěr, který řádně splácejí;
  • mnohé obce mají několik úvěrů, mají stanoveny splátkové kalendáře a v nejbližší době proto nejsou schopny dodržet stanovenou hranici dluhové služby. Zavázaly se však omezit v maximální možné míře nové investice a nepřijímat nové úvěry a půjčky;
  • většina obcí přistoupila na základě systému sledování zadluženosti k přehodnocení svých rozpočtových priorit v následujících obdobích s cílem sledovat a snižovat svoji zadluženost.

III. Závěr

Z dosavadního fungování systému regulace zadluženosti podle vládou schváleného nového ukazatele dluhové služby vyplývá, že splnil svůj účel. Splnil především preventivní úlohu při rozhodování obcí uzavírat další smlouvy o úvěru. Pozitivně lze hodnotit to, že obce přehodnotily své rozpočtové priority s cílem snížit svou zadluženost.

Za velmi pozitivní je nutno hodnotit snahu obcí o razantní snížení své zadluženosti jednorázovými splátkami úvěrů a půjček.

Nejčtenější