Novinky

Výsledky přezkoumání a dozorové činnosti - rok 2009

odbor 17 - Kontrola
odbor 17 - Kontrola

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Kontrola
  • Výsledky přezkoumání hospodaření

Přezkoumání krajů a Regionálních rad regiónů soudružnosti za rok 2009

Vlastní přezkoumávání hospodaření krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008 vykonávané Ministerstvem financí v období od 1. července 2009 do 30. června 2010 bylo zaměřeno na dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, zejména předpisy o finančním hospodaření, o hospodaření s majetkem, o účetnictví, dále na soulad hospodaření s finančními prostředky podle schváleného rozpočtu na dodržování účelu použití poskytnutých dotací na další hlediska uvedená v ustanovení § 3 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celku a dobrovolných svazku obcí.

Výsledky přezkoumání hospodaření krajů a Regionálních rad lze charakterizovat následovně:

  • v rámci přezkoumání hospodaření nebyly zjištěny žádné závažné chyby a nedostatky uvedené v ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb.; pokračoval trend nastoupený v minulém roce, jehož projevem je snižování nejen počtu, ale především závažnosti zjišťovaných nedostatků;
  • v hospodaření krajů bylo zjištěno pouze 21 méně závažných chyb a nedostatků ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 písm. b) zákona č. 420/2004 Sb., to je o 11 méně než v minulém období;
  • k pozitivnímu posunu došlo také v hospodaření Regionálních rad; bylo zjištěno jen 6 méně závažných chyb a nedostatků (meziročně o 2 méně);
  • převážná většina zjištěných chyb a nedostatků přitom byla napravena již v průběhu vlastního přezkoumání hospodaření; nebylo tak nutné vyžadovat přijetí následných opatření k nápravě;
  • rizika pro budoucí vývoj v hospodaření byla nalezena u 8 krajů (Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Plzeňský, Pardubický, Středočeský a Vysočina) a nejčastěji se týkala oblasti účetnictví a hospodaření s pohledávkami.
    Na základě uvedených skutečností tak lze konstatovat, že systém přezkoumávání hospodaření pozitivně působí na hospodaření krajů a Regionálních rad. Současně se stále více prosazuje princip preventivního působení tohoto kontrolního nástroje. To se projevilo nejen ve snižování počtu zjištěných chyb a nedostatků a v jejich operativní nápravě, ale rovněž ve skutečnosti, že v hospodaření 5 krajů (Jihomoravský, Karlovarský, Moravskoslezský, Pardubický a Středočeský) a 2 Regionálních rad (Jihozápad a Střední Morava) nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. U Jihomoravského a Moravskoslezského kraje se přitom jedná o jev trvalého charakteru.

V hodnoceném období došlo i ke změnám struktury zjišťovaných chyb. Při přezkoumání hospodaření tak byly nejčastěji zjišťovány chyby a nedostatky v oblasti účetnictví, a to u krajů v 9 případech z 21 zjištěných chyb a nedostatků a u Regionálních rad v 5 případech z 6 zjištěných chyb a nedostatků. V ostatních oblastech přezkoumání hospodaření byly chyby a nedostatky zjišťovány pouze ojediněle.

Jednotlivé kraje a Regionální rady byly ve sledovaném období rovněž upozorněny na rizikové oblasti jejich hospodaření. Rizika pro budoucí vývoj v hospodaření byla nalezena u 8 krajů.

Přezkoumání hospodaření obcí, městských částí hlavního města Prahy a dobrovolných svazků obcí za rok 2009

  • Krajské úřady přezkoumaly ve sledovaném období hospodaření u 5363 obcí, tj. 85,9 % z jejich celkového počtu 6244 (bez hlavního města Prahy) a 557 DSO. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k minimálnímu snížení počtu přezkoumávaných obcí o 24, (tj. - 0,4 %), zatímco se počet přezkoumávaných DSO, se zvýšil o 13, (tj. 1,5 %).
  • Magistrát hlavního města Prahy vykonal přezkoumání hospodaření za rok 2009 u 39 městských částí, tj. 68,4 % jejich celkového počtu 57. Oproti roku 2008 se počet takto přezkoumávaných městských částí zvýšil o 1, (tj. 1,75 %).
  • Přezkoumání hospodaření u zbývajících obcí, městských částí a DSO prováděli auditoři a auditorské společnosti, to je u 881 obcí (tj. 14,1 % jejich celkového počtu bez hlavního města Prahy), 226 DSO (tj. 28,9 % jejich celkového počtu) a 18 městských částí (tj. 31,6 % jejich celkového počtu).

Na základě porovnání počtu obcí, městských částí a DSO přezkoumávaných v roce 2008 a v roce 2009 krajskými úřady a auditory lze konstatovat, že se počty těchto subjektů v jednotlivých letech podstatně neměnily. To jen potvrzuje již několik let platný trend. Nadále také platí, že u hlavního města Prahy lze dlouhodobě pozorovat meziročně rostoucí počet Magistrátem hlavního města Prahy přezkoumávaných městských částí.

Z celkového počtu 5402 obcí a městských částí, jejichž hospodaření přezkoumaly krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy byly závažné chyby a nedostatky zjištěny u 1 460 obcí a u 16 městských částí, tj. 23,8 %, resp. 28,1 % jejich celkového počtu.
Méně závažné chyby a nedostatky byly zjištěny u 1270 obcí a 18 městských částí, tj. 20,3 %, resp. 31,6 % jejich celkového počtu.

Chyby ani nedostatky nebyly zjištěny vůbec u 2 633 obcí a u 5 městských částí, tj. 42,2 %, resp. 8,8 % jejich celkového počtu.

Nejvyšší podíl obcí se zjištěnými chybami a nedostatky na jejich celkovém počtu vykázaly krajské úřady Jihočeského (65,0 %), Středočeského (58,3 %) a Královéhradeckého kraje (50,2 %). Magistrát hlavního města Prahy v průběhu celého přezkoumání hospodaření zjistil chyby a nedostatky u 34 z 39 jím kontrolovaných městských částí, tj. 84,2 % z nich.

Absolutně nejvyšší počet obcí se závažnými chybami a nedostatky byl v průběhu přezkoumání hospodaření zjištěn kontrolory Krajského úřadu Středočeského kraje (460 obcí, tj. 40,2 % celkového počtu), Krajského úřadu Plzeňského kraje (196 obcí, tj. 39,1 % celkového počtu) a Krajského úřadu Kraje Vysočina (168 obcí, tj. 23,9 % celkového počtu). Z hlediska struktury byly závažné chyby a nedostatky zjišťovány především v oblasti porušení povinností nebo překročení působnosti, resp. v účetnictví. Chyby a nedostatky spočívaly v neúplnosti, nesprávnosti nebo v neprůkaznosti účetnictví.

Při přezkoumání hospodaření za rok 2009 bylo poprvé vyhodnocováno také to, zda se jednotlivé územní celky při svém hospodaření nedopustily správního deliktu, jak jej s účinností od 1.4. 2009 vymezuje ustanovení § 22a a § 22b zákona č. 250/2000 Sb.

Přístup jednotlivých krajských úřadů k této problematice je značně diferencovaný a je nutné jej vyhodnotit a případně sjednotit. O tom svědčí např. to, že jeden krajský úřad při přezkoumání hospodaření zjistil podezření ze spáchání správního deliktu ve 149 případech (u 129 obcí), což představuje 59,4 % z celkového počtu 251 podezření zjištěných všemi krajskými úřady a Magistrátem hlavního města Prahy (u celkem 224 obcí a městských částí). U 8 krajských úřadů se přitom počet těchto zjištění pohyboval v jednotkách, přičemž 2 krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy podezření ze spáchání správního deliktu nezjistily vůbec.

Zjištění jednotlivých přezkoumávajících subjektů ještě neznamená, že ke spáchání správního deliktu skutečně došlo. Je totiž nezbytné počkat až na konečné výsledky celého správního řízení, jemuž institut správních deliktů podléhá. Nelze tedy v současné době objektivně stanovit, kolika správních deliktů se jednotlivé územní celky v roce 2009 skutečně dopustily.

Výše uvedené skutečnosti hovoří o chybách a nedostatcích zjištěných v celém průběhu přezkoumání hospodaření. Rozhodující výsledky přezkoumání hospodaření, na jejichž základě jsou projednávány závěrečné účty, jsou však obsaženy v příslušných zprávách o výsledku přezkoumání hospodaření (vyhotovených v dubnu až červnu následujícího roku). V nich je počet v době jejich zpracování zjištěných chyb a nedostatků mnohem nižší. Tato skutečnost vyplývá z vlastního systému přezkoumání hospodaření, v jehož rámci musí být pro stanovené územní celky uplatněn institut tzv. dílčích přezkoumání hospodaření a jenž je v drtivé většině případů ze strany přezkoumávajících orgánů realizován i ve vztahu ke zbývajícím územním celkům. Na základě uskutečněných dílčích přezkoumání hospodaření (a jejich výsledků) je tak vytvořen časový prostor pro možné odstranění zjištěných chyb a nedostatků. Tím se jenom potvrzuje preventivnost charakteru tohoto typu kontroly. O tom svědčí i následující skutečnosti:

v průběhu celého přezkoumání hospodaření byly u celkového počtu 5 402 obcí a městských částí, jejichž hospodaření za rok 2009 přezkoumaly krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy, závažné chyby a nedostatky zjištěny u 1 558 obcí a městských částí, tj. 24,7 %, jejich celkového počtu. Ve zprávách o výsledku přezkoumání hospodaření se chyby a nedostatky obdobného charakteru vyskytovaly již pouze u 1 034 obcí a městských částí, tj. 16,4 % jejich celkového počtu;
méně závažné chyby a nedostatky byly v průběhu celého přezkoumání hospodaření zjištěny u 1 356 obcí a městských částí, tj. 21,5 % jejich celkového počtu. Ve zprávách o výsledku přezkoumání hospodaření však počet těchto obcí a městských částí dosáhl pouze výše 992, tj. 15,7 % jejich celkového počtu.

Výsledky dozorové činnosti za rok 2009

Věcnou správnost uskutečněných přezkoumání hospodaření obcí, městských částí a DSO je možné posoudit pouze prostřednictvím dozorové činnosti nad jeho výsledky. Povinnost k této činnosti je pro Ministerstvo financí stanovena v ustanovení § 20 zákona č. 420/2004 Sb. , a je tak vztažena na prověřování výsledků přezkoumání hospodaření uskutečněných krajskými úřady, Magistrátem hlavního města Prahy a privátním sektorem auditorů. Vychází z předpokladu, že není podstatné, kdo přezkoumání hospodaření vykonal, ale „jak a v jaké kvalitě“ bylo přezkoumání hospodaření zajištěno.

V hodnoceném období bylo vykonáno celkem 53 dozorů, a to vždy kontrolními skupinami složenými ze zástupců Ministerstva financí a zaměstnanců jednotlivých finančních ředitelství. Zjištěné chyby a nedostatky se soustřeďovaly především do následujících oblastí:

  • problematika smluv uzavíraných mezi subjektem přezkoumání hospodaření a auditorem; zejména nedodržování ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 420/2004 Sb. při uzavírání jednotlivých smluv;
  • obsah zpráv o přezkoumání hospodaření zpracovaných auditory a způsob jejich projednání; nesoulad obsahu zpráv s výsledky přezkoumání hospodaření, neprojednání těchto zpráv s finančním výborem zastupitelstva, zjištění auditora nebyla promítnuta do jednotlivých zpráv, i když se objevila např. ve zprávě o ověření účetní závěrky apod.
    • ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 420/2004 Sb. při uzavírání jednotlivých smluv, o obsahový nesoulad příslušné smlouvy se zákonem č. 254/2000 Sb. , o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, atd.
    • Obsahu zpráv o přezkoumání hospodaření zpracovaných auditory a způsobu jejich projednání.
    • Rozpočtového hospodaření, nakládání a hospodaření s majetkem, věcné a formální správnosti dokladů.

Nejčtenější