Novinky

Otázky - účetní metody a postupy

odbor 54 - Účetnictví ministerstva a účetní výkaznictví státu
odbor 54 - Účetnictví ministerstva a účetní výkaznictví státu

Vydáno

  • Účetní doklady
  • Účetní jednotky
  • Účetní reforma
  • Účetní uzávěrka
  • Centrální systém účetních informací
  • Účetnictví státu
  • Účetnictví
  • Operativní účetní záznam
  • Často kladené otázky
  • Regulace
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření resortu
  • Hospodaření příspěvkové organizace
  • Hospodaření s majetkem státu
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Hospodaření obcí a krajů
Aktualizováno 18. 3. 2015 11:00
  • Doplněna otázka k Vyhlášce č. 410/2009 Sb.
  • Aktualizace obsahu položky 1.2; 1.9 a vytvoření nových položek 1.12 a 1.13
  • Zveřejněny otázky a odpovědi k položce 1.6. ČÚS č. 703 - Transfery
  • Aktualizace obsahu položky 1.10. ČÚS č. 707 - Zásoby

Často kladené dotazy k účetní reformě v oblasti veřejných financí - účetní metody a postupy

OBSAH

1.1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
číslo/rok otázka odpověď
1.1.1/
2010
Kde jsou definovány vybrané účetní jednotky? Okruh vybraných účetních jednotek stanoví § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění účinném od 1. 1. 2010. Vybranými účetními jednotkami jsou:
organizační složky státu,
státní fondy podle rozpočtových pravidel,
Pozemkový fond České republiky,
územní samosprávné celky,
dobrovolné svazky obcí,
Regionální rady regionů soudržnosti,
příspěvkové organizace a
zdravotní pojišťovny.
1.1.2./
2010
Vysvětlete ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví: „souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc; vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize.“ Ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví se nechápe jako požadavek na průběžné denní zúčtovávání jednotlivých účetních případů (například proúčtování výdejů ze skladu, předpisů pohledávek za stravu, úroky z prodlení, rozúčtování denních pohybů pokladny,…).
Je dále možné provádět ve frekvencích odpovídajících potřebám a možnostem účetních jednotek (zpravidla nejméně 1x měsíčně). Při tomto účtování se samozřejmě zdůrazňuje, že tyto „souhrnné“ účetní záznamy musí být doložitelné prostřednictvím průkazných prvotních dokladů.
Výše uvedené ustanovení se chápe jako požadavek na „programátorské nastavení“ hlavní knihy tak, aby bylo možno provádět generování obratů na jednotlivých účtech denně.
Velmi zjednodušeně řečeno: „Denní obraty hlavní knihy a povinnost denního účtování jsou rozdílné věci.“
1.1.3./
zveřejněno
dne
31. 8. 2011
V případě, že dochází v průběhu účetního období ke změně hmotně odpovědného pracovníka v pokladně účetní jednotky je provedena inventura pokladny (tzv. „předávací inventura“).
Jedná se v tomto případě o inventuru prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podle ustanovení § 6 odst. 3, § 8 odst. 4, § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ?
Z ustanovení § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) mimo jiné vyplývá, že inventarizaci majetku a závazků provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. V této souvislosti je nutné zdůraznit ustanovení § 17 zákona o účetnictví, které mimo jiné stanoví, že účetní jednotky uzavírají účetní knihy:
a.k poslednímu dni účetního období,
b.ke dni zániku povinnosti vést účetnictví.
V návaznosti na výše uvedené ustanovení je nutné zmínit též ustanovení § 19 tj., že řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dní účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě provedení inventury pokladny, která souvisí se změnou hmotně odpovědného pracovníka, ke které dochází v průběhu účetního období, se nejedná o inventuru pokladny prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podle výše uvedených ustanovení zákona o účetnictví a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků (dále jen „vyhláška o inventarizaci“).
1.1.4./
zveřejněno
dne
31. 8. 2011
Ze kterého právního předpisu vyplývá „co je předmětem inventarizace“ v účetní jednotce tedy tzv. „rozsah inventarizace“? Tímto právním předpisem je v prvé řadě zákon o účetnictví.
Ustanovení § 29 odst. 1 mimo jiné vymezuje, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a
ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví.
Následně pak § 30 zákona o účetnictví v odstavci 8 stanoví, že ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
Vyhláška o inventarizaci v § 2 písm. h) dále stanoví, že pro účely této vyhlášky se inventarizační položkou rozumí:
majetek,
závazky,
jiná aktiva a
jiná pasiva,
na základě kterých může být vyhotovován inventurní soupis nebo dodatečný inventurní soupis. Jejich označování je podle směrné
účtové osnovy a účtového rozvrhu syntetickými, analytickými nebo podrozvahovými účty.
Z ustanovení § 2 písm. i) vyplývá, že částí inventarizační položky se pro účely vyhlášky o inventarizaci rozumí:
jednotlivé věci,
jednotlivé pohledávky,
opravné položky k jednotlivým pohledávkám,
jednotlivé závazky a
další skutečnosti, které lze samostatně zjišťovat v rámci inventarizační položky.
Z výše uvedeného vyplývá, že „předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech.
Z uvedeného lze dovodit, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
1.1.5./
zveřejněno
dne
31. 8. 2011
Jakým způsobem může „předmět inventarizace“ definovat příslušná účetní jednotka a z čeho by při tomto určení měla vycházet ? Předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech. Pro úplnost je třeba konstatovat, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
Při určení „předmětu inventarizace“ by příslušná vybraná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou částí účetní závěrky tj. z rozvahy a přílohy. Dalším neméně důležitým „dokumentem“ pro jednoznačné určení „předmětu inventarizace“ je účtový rozvrh příslušné vybrané účetní jednotky.
Podle ustanovení § 4 odst. 8 zákona o účetnictví jsou i vybrané účetní jednotky při vedení účetnictví povinny dodržovat mimo jiné i uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů.
Dále § 4 odst. 8 v písm. f) zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví též směrnou účtovou osnovu.
Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů a směrnou účtovou osnovu pro vybrané účetní jednotky vymezuje vyhláška č. 410/2009 Sb. (viz Hlava II, VII a Příloha č. 7).
V případě stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá:
a.na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
b.účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období;v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat.
Z uvedeného vyplývá, že příslušná vybraná účetní jednotka při stanovení „předmětu inventarizace“ by měla vycházet
a.z „obsahu“ rozvahy,
b.z „obsahu“ přílohy - části označené A.4.,
c.z účtového rozvrhu.
1.1.6./
zveřejněno
dne 26.3.2012
Jak naložit s částkami odpisu (odpisovým plánem), pokud jsou u majetku stanovené opravné položky?Snížit cenu majetku o opravné položky a oprávky a odpisy nově počítat z tohoto rozdílu, nebo pokračovat s odpisy v původní výši (tj. před ponížením o opravnou položku)? A s tímto dotazem souvisí otázka, jak postupovat v případě, že by opravná položka byla stanovena větší než zůstatková cena? Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující:
K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit (při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).
V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot. Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.

nahoru

1.2. Vyhláška č. 410/2009 Sb.
číslo/rok otázka odpověď
1.2.1./
2010
Mění se vydáním vyhlášky č. 410/2009 Sb. rozsah použití některých účetních metod(zejména tvorba opravných položek a rezerv) či používání analytických a podrozvahových účtů pro příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu?  Obecně lze říci, že u příspěvkových organizací, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo k žádné výrazné změně ve vztahu k „zákonným úlevám“ stanoveným v § 13a zákona o účetnictví. Nadále tedy od 1. ledna 2010 platí, že:
sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější (např. zákon č. 218/2000 Sb.),
mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,
nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů,
nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů)
nepoužijí ustanovení § 27 (oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,- sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 8) prováděcím právním předpisem (viz závazné vzory částí účetní závěrky podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.),
nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d)
účtování v knihách analytických a podrozvahových účtů a- postup podle § 13a odst. 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2 zákona.
1.2.2./
2010
Mají příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je  územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí, nějaká další  zjednodušení? Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí (podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.), nesestavují:
přehled o peněžních tocích a
přehled o změnách vlastního kapitálu.
1.2.3./
2010
Vztahují se některé účetní metody popsané ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. pouze na hospodářskou činnost účetních jednotek? Ustanovení nové vyhlášky č. 410/2009 Sb. se obecně vztahují na veškerou činnost účetní jednotky, tzn. jak na hlavní tak hospodářskou činnost.
Pouze u nákladů a výnosů (výkaz zisku a ztráty) je povinnost členění na hlavní činnost a hospodářskou činnost.
1.2.4./
2010
S jakým znaménkem se uvádějí korekce ve druhém sloupci Rozvahy? Za účelem sjednocení výkladu používání znamének plus/minus ve druhém sloupci aktiv u jednotlivých položek rozvahy MF informuje, že informace o výši oprávek a opravných položek, které se vztahují k dané položce (Korekce), se uvádějí s kladným znaménkem.
1.2.5./
2010
Jakým způsobem účtovat založení a pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Účetní jednotka bude postupovat podle ustanovení § 19 odst. 7 zákona o účetnictví, tzn. v návaznosti na jiné právní předpisy rozhodne, zda se v tomto případě jedná o dlouhodobý nebo krátkodobý majetek.
V případě, že účetní jednotka rozhodne, že se jedná o dlouhodobý majetek, měla by postupovat podle ustanovení § 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Pokud účetní jednotka rozhodne, že se jedná o krátkodobý majetek, měla by postupovat podle ustanovení § 20 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb..
1.2.6./
20. 1. 2011
Z jakého důvodu neobsahuje závazný vzor rozvahy pro OSS syntetický účet 499? Bod 2.2. ČÚS č. 702 stanovuje postupy pro UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH, nikoliv pro účetní ZÁVĚRKU. Postupy obsažené v bodu 2.2. se uskutečňují až po sestavení účetní závěrky, a to včetně převodů syntetického účtu 222 a syntetického účtu 223 na syntetický účet 499.
1.2.7./
20. 1. 2011
Jakým způsobem by měl být vykázán výsledek hospodaření za účetní období 2009 (syntetický účet 963 Účet výsledku hospodaření) v rozvaze v účetním období 2010? Jak vyplývá z přílohy Českého účetního standardu č. 702, byl konečný zůstatek syntetického účtu 963 – Účet výsledku hospodaření vykázaný v pasivech rozvahy k 31.12.2009 převeden jako počáteční stav syntetického účtu 493 – Výsledek hospodaření běžného účetního období k 1. 1. 2010.
Následně (tzn. v průběhu prvního čtvrtletí roku 2010) by měl být zůstatek syntetického účtu 493 převeden (zaúčtován) na syntetický účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení v návaznosti na jiné právní předpisy např. zákon č. 218/2000 Sb. nebo zákon č. 250/2000 Sb.
V souladu s výše uvedeným by měla rozvaha vykázaná k 31. 3. 2010 obsahovat ve druhém sloupci pasiv rozvahy v návaznosti na ustanovení § 79 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. položku „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ (zůstatek syntetického účtu 493 k 1.1.2010) a současně by byla v prvním sloupci pasiv rozvahy vykázána položka „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (tj. převedený zůstatek v průběhu prvního čtvrtletí 2010 ze syntetického účtu 493 na syntetický účet 431).
1.2.8./
20. 1. 2011
Jakým způsobem je v účetním období 2010 vykazován organizačními složkami státu v účetních závěrkách (mezitímních a řádné) zůstatek účtu 223? Položka „D.I.1. Zvláštní výdajový účet“ se vykazuje v kladné hodnotě.
1.2.9./
20. 1. 2011
Jaké skutečnosti obsahuje položka „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ vykázaná organizační složkou státu v Přehledu o peněžních tocích. Účetní jednotky včetně organizačních složek státu postupují při sestavení Přehledu o peněžních tocích podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Pro účetní jednotky, které jsou organizační složkou státu (s výjimkou Ministerstva financí) z tohoto ustanovení vyplývá, že položka „P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu“ může obsahovat položky:
„B.IV.5. Jiné běžné účty“ (syntetický účet 245),
„B.IV.9. Běžný účet“ (syntetický účet 241),
„B.IV.10. Běžný účet FKSP“ (syntetický účet 243),
„B.IV.14. Běžné účty fondů organizačních složek státu“ (syntetický účet 225) a
„B.IV.15. Ceniny“ (syntetický účet 263).
1.2.10./
20. 1. 2011
Jaký je postup účetních jednotek při účtování drobného dlouhodobého majetku v účetním období 2010? Při řešení této problematiky v účetním období 2010 je nutno vycházet především z obsahového vymezení položky rozvahy „A.I.1. Spotřeba materiálu“ v § 33 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Při pořízení drobného dlouhodobého majetku nebo jeho vytvoření vlastní činností účetní jednotka účtuje o nákladu daného účetního období. Pro úplnost lze konstatovat, že rozpočtová skladba předpokládá, že pořízení drobného dlouhodobého majetku se považuje za „provozní“ výdaj daného roku.
1.2.11./
27. 01. 2011
Vykazují územní samosprávné celky ve výkazu zisku a ztráty za účetní období 2010 odpisy ve sloupci týkajícím se hospodářské činnosti? V účetním období 2009 územní samosprávné celky (ÚSC) v hospodářské činnosti vykazovaly ve výkazu zisku a ztráty odpisy dlouhodobého majetku účtované v souvislosti s touto činností tzn., že metodu odpisování dlouhodobého majetku používaly při účtování hospodářské činnosti.
S ohledem na ustanovení § 79 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.. ve znění platném v roce 2010 měly ÚSC provést změnu účetní metody odpisování až v účetním období započatém 1. ledna 2011, v případě ÚSC se tedy tato změna netýkala roku 2010.
ÚSC ve výkazu zisku a ztráty za rok 2010 vykážou náklady související s odpisováním dlouhodobého majetku za hospodářskou činnost na položce A.I.25. Odpisy dlouhodobého majetku ve sloupci hospodářská činnost ve výkazu zisku a ztráty.
1.2.12/
11.03.2011
Jakým způsobem budou ve třetím sloupci minulé období výkazu zisku a ztráty vykazovány v účetním období 2011 stavy položek A.III.3., A.III.4., B.IV.3. a B.IV.4., které byly vykázány ve výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2010 v prvním sloupci běžného období? Vzhledem k tomu, že jednotlivé závazné vzory Výkazu zisku a ztráty v účetním období 2011 již neobsahují položky A.III.3., A.III.4., B.IV.3. a B.IV.4 (zrušené syntetické účty 573, 574, 673 a 674), budou stavy uvedených jednotlivých položek vykázané ve výkazu zisku a ztráty k 31. 12. 2010 vykázány v účetním období 2011 (ve třetím sloupci minulé účetní období) pouze v položkách A.III. a B.IV. (součtové položky) výkazu zisku a ztráty.
V tomto případě nebude dodržen stanovený součtový vzorec v položce A.III. „Náklady na transfery“ a B. IV. „Výnosy z transferů“.
Tato skutečnost neovlivní ostatní součtové položky výkazu zisku a ztráty včetně položky B.VI. „Výsledek hospodaření“.
1.2.13/
zveřejněno
20. 01. 2011,
aktualizace 13. 04. 2011
Od 1.1.2011 došlo ke změně vykazování položek v účetní závěrce z tis. Kč na Kč s přesností na dvě desetinná místa. Jakým způsobem mají být v roce 2011 ve sloupcích Minulé období vykazovány položky v účetní závěrce (včetně přílohy účetní závěrky)? S ohledem na potřeby účetních jednotek a softwarového zajištění je systém CSÚIS schopen převzít účetní záznamy (účetní závěrku) ve dvou tvarech. Stavy položek vykázané v účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2010 (například v případě rozvahy Netto aktiv) se v účetním období roku 2011 ve sloupci minulé období:
a.buď rozšíří o „000,00“ tak, aby bylo naplněno ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb.,
b.anebo se v účetním období roku 2011 ve sloupci minulé období vykáží v jednotkách Kč s přesností na dvě desetinná místa.
Základní bilanční pravidla (rovnost aktiv celkem a pasiv celkem apod.) tímto postupem nejsou dotčena.
1.2.14./
zveřejněno dne 1.7.2011
Jakým způsobem bude účtováno na syntetickém účtu (SÚ) 401 – Jmění účetní jednotky o oběžných aktivech zaúčtovaných v minulých létech, ponechají se na tomto účtu? Zůstatek syntetického účtu 902 - Fond oběžných aktiv vykázaný k 31. 12. 2009 byl v rámci převodového můstku (viz příloha ČÚS č. 702) převeden na syntetický účet 401 – Jmění účetní jednotky k 1. lednu 2010.
Postupy účtování o „oběžných aktivech“ jsou předmětem například ČÚS č. 707 – Zásoby.
Z uvedeného účetního standardu nevyplývá účtování prostřednictvím tzv. majetkových okruhů, jako tomu bylo do konce roku 2009.
1.2.15./
zveřejněno dne 1.7.2011
Účtuje se od 1.1.2011 na syntetickém účtu  401 – Jmění účetní jednotky pouze o přírůstku a úbytku dlouhodobého majetku? Podle ustanovení § 26 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje položka rozvahy „C.I.1. Jmění účetní jednotky“ zejména:
bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek, s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku, (viz § 33 odst. 4 písm. c) obsahové vymezení položky výkazu zisku a ztráty „A.I.21. Dary“ t.j. SÚ 543 – Dary) a
přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu, a
v případě organizačních složek státu přijaté dotace určené na pořízení dlouhodobého majetku podle jiných právních předpisů.
1.2.16./
zveřejněno dne 1.7.2011
Co znamená ujednání označené tučně v dotazu 1.2.15., cituji:  „s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku“?
Jak se bude účtovat při úbytku darovaného dlouhodobého majetku, který nebude odepsaný?
V případě úbytku darovaného majetku, který nebude odepsán, se zaúčtuje zůstatková cena Dlouhodobého Majetku do nákladů prostřednictvím syntetického účtu 543 – Dary.
1.2.17./
zveřejněno dne 1.7.2011
Na který nákladový účet doporučujete účtovat náklady na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které se platí z položky RS 5038 – Povinné pojistné na úrazové pojištění? Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které je zaměstnavatel povinen za své zaměstnance odvádět spolu s pojistným na sociálním zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, je možné účtovat na syntetický účet 525 – Jiné sociální pojištění.
1.2.18./
zveřejněno dne 1.7.2011
Na který nákladový účet doporučujete účtovat úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy v důsledku plnění veřejné služby (zajištění dopravní obslužnosti), která se platí z položky RS 5193 – Výdaje na dopravní územní obslužnost? Prokazatelná ztráta provozovatelů hromadné dopravy je pro účetní jednotku nákladem, který je možné účtovat prostřednictvím syntetický účet 518 – Ostatní služby.
1.2.19./
zveřejněno dne 1.7.2011
Jsme příspěvková organizace a v roce 2003 jsme zakoupili počítačový program za 119.700,- Kč, který je k dnešnímu dni již odepsán. V prosinci roku 2010 jsme tento počítačový program technicky zhodnotili o 113.400,- Kč.
Je nezbytné odpisovat uvedené technické zhodnocení podle původního odpisového plánu, nebo začít odpisovat podle ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku?
Podle bodu 3 Přechodných ustanovení vyhlášky č. 435/2010 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 410/2009 Sb. „Příspěvková organizace, která metodu odpisování dlouhodobého majetku k okamžiku účinnosti této vyhlášky již používá pro některý druh majetku, ustanovení § 66 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, na tento druh majetku nepoužije; změnu účetní metody odpisování dlouhodobého majetku provede v souladu s příslušným Českým účetním standardem nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.“
1.2.20./
zveřejněno dne 1.7.2011
Jaký by měl být použit účet pro naskladnění materiálu získaného rozebráním vyřazeného dlouhodobého majetku? Český účetní standard  ani vyhláška problém neřeší.
Je správné účtovat v OSS na syntetický účet 401 – Jmění účetní jednotky, nebo jde o výnos, např. syntetický účet 649 – Ostatní výnosy z činnosti?
Lze materiál získaný rozebráním majetku vyřazeného v důsledku škody účtovat jako snížení syntetického účtu 547 – Manka a škody?
Mají být výše uvedené případy účtovány prostřednictvím syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu? Například přebytky nebo aktivace se totiž podle ČÚS 707 účtují přímo na příslušný syntetický účet zásob, bez mezikroku se syntetickým účtem 111 – Pořízení materiálu.
a) Pokud byl majetek vyřazen a rozebrán na díly, které byly aktivovány jako materiál, tj. převzaty na sklad materiálu, účtuje o tomto materiálu účetní jednotka jako o pořízení zásob vytvořených vlastní činností podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.8. a 5.1.9.
b) Tento případ je analogický s výše uvedeným. Materiál získaný rozebráním vyřazeného majetku bude taktéž účtován podle bodu 5.1.8. ČÚS č. 707 – Zásoby. Nikoliv jako snížení nákladu z titulu škody.
c) V tomto případě se postupuje podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.9. Z uvedeného bodu nevyplývá závaznost použití syntetického účtu 111.
1.2.21./
zveřejněno dne 1.7.2011
Jakým způsobem by mělo být postupováno u dlouhodobého majetku, který byl pořizován podle v minulosti platných předpisů v oblasti účetnictví a v současné době nesplňuje podmínky stanovené obsahovým vymezením položek dlouhodobého majetku v platném prováděcím právním předpisu?
Neznamená tato skutečnost pro účetní jednotku povinnost přeúčtování na příslušné položky podle aktuálně účinného znění vyhlášky č. 410/2009 Sb.?
Uvedený předmět dotazu není výslovně předmětem právní úpravy v oblasti účetnictví, zejména vyhlášky č. 410/2009 Sb., v aktuálním znění (dále jen „vyhláška“).
Současně tuto otázku neřeší ani žádný z platných Českých účetních standardů. V případě obsahového vymezení položek účetní závěrky účetní jednotka postupuje v aktuálním účetním období podle právních předpisů účinných v tomto účetním období. Není proto v rozporu s právními předpisy, pokud účetní jednotka z důvodu významnosti vykáže tento majetek v příslušných položkách rozvahy (drobného dlouhodobého majetku). Jinými slovy, pokud účetní jednotka posoudí jako významné provedení změny způsobu vykazování uvedeného majetku v položkách účetní závěrky, doporučujeme v takovém případě jako jeden z příkladných postupů:
a.Účetní jednotka na základě průkazného účetního dokladu provede zápis na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 018 – Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 013 – Software,
b.nebo zápis na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí.
c.Postupem v souladu s vyhláškou je též současné provedení zápisu na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 406 – Oceňovací rozdíly při změně metody se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 078 – Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku nebo syntetického účtu 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku, a to ve výši netto ocenění tohoto majetku k danému okamžiku, pakliže toto netto ocenění není ve výši 0 Kč.
1.2.22./
zveřejněno dne 1.7.2011
Jaký je rozdíl mezi prekluzí a promlčením pohledávky? Tato skutečnost může mít vliv na účetní zachycení podle ČÚS 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek. V případě prekluze dochází k zániku práva na uspokojení věřitele dlužníkem. Oproti promlčení, při kterém nezaniká právo, ale pouze je snížena možnost uplatnit nárok na uspokojení před soudem (dlužník může namítnout promlčení nároku).
Pro účely účetního zachycení lze konstatovat, že nastanou-li účinky prekluze, dochází k zániku pohledávky a pro účetní jednotku nadále neexistuje účetní případ. Uvedená skutečnost nadále není předmětem zachycení na rozvahových ani podrozvahových účtech.
V případě promlčení pohledávky účetní jednotka posoudí, zda je předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo částečně splní nebo je předpoklad, že bude plněno jinou osobu.
Pokud ano, účtuje o takové pohledávce na příslušném podrozvahovém účtu. Obdobně se postupuje také v případě, pokud z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá nezbytnost zachycení této pohledávky na příslušném podrozvahovém účtu.
1.2.23./
zveřejněno dne 1.7.2011
Jakým způsobem by měla postupovat vybraná účetní jednotka (například organizační složka státu nebo územní samosprávný celek) k 31. 12. 2011, která při účtování o drobném dlouhodobém majetku nepoužívala syntetický účet 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku a syntetický účet 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku? Účetní jednotky, které při účtování o drobném dlouhodobém majetku nepoužívaly syntetický účet 078 - Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku a syntetický účet 088 - Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku by měly postupovat tak, aby v řádné účetní závěrce za účetní období 2011 vykázaly v korekci předmětné oprávky tzn. promítnou do účetnictví k 31. 12. 2011 hodnotu oprávek jako oceňovací rozdíl při změně metody. Na základě účetních dokladů provedou dotčené účetní jednotky účetní zápisy v hlavní knize:
a.MÁ DÁTI 406 DAL 078,
b.MÁ DÁTI 406 DAL 088.
Z výše uvedeného vyplývá, že v řádné účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2011 budou vykázány oprávky u drobného dlouhodobého majetku ve druhém sloupci rozvahy (korekce) a takto vykázané oprávky se budou rovnat hodnotě vykázané v prvním sloupci rozvahy (brutto) v položce drobný dlouhodobý nehmotný majetek a drobný dlouhodobý hmotný majetek.
1.2.24./
zveřejněno dne 26.3.2012
Z ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu se sestavují v rámci řádné účetní závěrky tzn. k 31. 12. příslušného účetního období.Jsou tyto uvedené „Přehledy“ součástí mezitímní účetní závěrky nebo řádné účetní závěrky? Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu jsou přehledy za běžné účetní období (roční přehledy) a sestavují se zpravidla k 31. prosinci kalendářního roku. Z tohoto důvodu se nesestavují v rámci mezitímní účetní závěrky.
1.2.25./
zveřejněno dne 26.3.2012
Účtují příspěvkové organizace o časovém rozlišení přijatého investičního transferu(tzn. na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 671 nebo 672) ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku? V prvé řadě je nutné zdůraznit, že z ustanovení čl. II bodu 3. (přechodná ustanovení) vyhlášky č. 435/2010 Sb., kterou se novelizovala vyhláška č. 410/2009 Sb., vyplývá, že příspěvkové organizace provedou změnu metody odpisování v souladu s § 66 uvedené vyhlášky nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.
Podle našeho názoru by měly příspěvkové organizace v účetním období 2012 účtovat o časovém rozlišení přijatého investičního transferu ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku za rok 2012 na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 401.
1.2.26./
zveřejněno dne 26.3.2012
Měníse vydáním vyhlášky č. 410/2009 Sb. rozsah použití některých účetních metod(zejména tvorba opravných položek a rezerv) či používání analytických a podrozvahových účtů pro příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu?  Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující:
K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit (při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).
V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot. Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.
1.2.27./
zveřejněno dne 7.6.2012
Je možné účtovat o čerpání kontokorentního úvěru obdrženého naší obcí od banky s kladným znaménkem na stranu DAL účtu 231 – Základní běžný účet, případně se záporným znaménkem na stranu MÁ DÁTI účtu 231 – Základní běžný účet? O uvedené skutečnosti doporučujeme účtovat v souladu s obsahovým vymezením položky rozvahy D.III.1. Krátkodobé úvěry“ (SÚ 281) uvedeným v § 32 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Současně upozorňujeme na ustanovení § 4 odst. 8 vyhlášky, které stanoví, že k rozvahovému dni není možné se záporným znaménkem vykazovat v příslušné položce rozvahy zůstatek syntetického účtu 231 – Základní běžný účet.
1.2.28./
zveřejněno dne 7.6.2012
V naší příspěvkové organizaci byla k 31. 12. 2010 vytvořena opravná položka k pohledávce na účtu 311 – Odběratelé v souladu s ustanovením § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění účinném k danému okamžiku, za období od splatnosti této pohledávky do 31. 12. 2009, a to účetním zápisem MÁ DÁTI 406 / DAL 194. Jak zaúčtovat zrušení této opravné položky v účetním období roku 2012? Zrušení opravné položky k dané pohledávce je účetním případem účetního období roku 2012, a proto je nezbytné o této skutečnosti účtovat v souladu s ustanovením bodu 4.2. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek, tedy se zápisem na stranu DAL účtu 556 – Tvorba a zúčtování opravných položek.
1.2.29./
zveřejněno dne 7.6.2012
Z jakých zdrojů získat informace pro vyplnění části „K.“ Přílohy účetní závěrky? V souladu s ustanovením § 45 odst. 1 písm. k) v této části přílohy účetní závěrky vykazují vybrané účetní jednotky informaci o ocenění dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku určeného k prodeji a oceněného reálnou hodnotou v souladu s § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jestliže například vybraná účetní jednotka o žádném takovém majetku neúčtuje, vykáže k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému sestavuje účetní závěrku, v této části přílohy nulové stavy. V opačném případě vykáže informaci o souhrnné výši ocenění reálnou hodnotou všech takových majetků. Pro úplnost doplňujeme, že pro účtování o ocenění předmětného majetku reálnou hodnotou je nutné, aby v souladu např. s vnitřním předpisem, byl k příslušnému dokumentu připojen i podpisový záznam příslušného pracovníka, který rozhodl, že zjištěná reálná hodnota, respektive způsob jejího zjištění, odpovídá ceně, za kterou lze tento majetek prodat.
1.2.30./
zveřejněno dne 7.6.2012
Jedná se v případě bankovních poplatků za používání internetového bankovnictví,zasílání výpisů z běžného účtu nebo výběry z bankomatů o bankovní služby účtované na syntetickém účtu 518 – Ostatní služby, nebo o finanční náklady účtované na syntetických účtech účtové skupiny 56? Dle našeho názoru se v žádném z uvedených příkladů bankovních poplatků nejedná o náklady finančního charakteru, a proto by o nich mělo být účtováno prostřednictvím účtu 518 – Ostatní služby.
1.2.31./
zveřejněno dne 6.2.2013
Účtuje vybraná účetní jednotka o závazku vůči dodavatelům splatném za 18 měsíců na účet 321 – Dodavatelé, když je tato položka zařazena v rámci krátkodobých závazků rozvahy ? V souladu s obsahovým vymezením položky „D.III.5. Dodavatelé“ rozvahy stanoveném v § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje tato položka stav a pohyby krátkodobých závazků vůči dodavatelům, vyplývající ze soukromoprávních vztahů. Z ustanovení § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že za krátkodobý se považuje závazek splatný do 1 roku. Z výše uvedeného vyplývá, že o závazku vůči dodavatelům, který je splatný za 18 měsíců, by mělo být účtováno prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny 45 – Dlouhodobé závazky.
1.2.32./
zveřejněno dne 24.9.2013
Jakým způsobem vykáže vybraná účetní jednotka zůstatek frankovacího stroje v účetní závěrce sestavené k rozvahovému dni? Vybraná účetní jednotka vede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Zůstatek kreditu ve frankovacím stroji vykáže vybraná účetní jednotka v účetní závěrce (rozvaze) sestavené k rozvahovému dni podle § 22 odst. 6 písm. a) vyhlášky. Jedná se o předplacenou poštovní službu.
1.2.33./
zveřejněno
dne 24.9.2013
Má ustanovení § 49 odst. 7 až 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), vliv na možnost provádění vzájemného započtení závazků a pohledávek u vybrané účetní jednotky, kterou je organizační složka státu? Ustanovení týkající se možnosti kompenzace příjmů a výdajů v zákonu č. 218/2000 Sb. u organizačních složek státu nelze porovnávat s ustanovením, které se týká vzájemného zúčtování (viz § 68 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) ani rozhodovat o vzájemném vlivu těchto ustanovení, neboť předmětná ustanovení vymezují rozdílné skutečnosti.
1.2.34./
zveřejněno
dne 24.9.2013
Který syntetický účet použije účetní jednotka pro účtování o softwaru, který má pořizovací cenu nižší než 7.000,- Kč, ale dobu použitelnosti delší než jeden rok? Vybraná účetní jednotka, která v souladu s § 11 odst. 6 písm. a) vyhlášky nevyužila možnost snížit si vnitřním předpisem dolní hranici ocenění drobného dlouhodobého nehmotného majetku pro účely vykazování v položce rozvahy „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“, vykáže drobný dlouhodobý nehmotný majetek, který splňuje podmínku doby použitelnosti delší než jeden rok, ale zároveň jeho ocenění nedosahuje dolní hranice uvedené v § 11 odst. 6 písm. a) vyhlášky, prostřednictvím položky výkazu zisku a ztráty „A.I.12. Ostatní služby“. Vybraná účetní jednotka tento majetek současně vykáže na podrozvahové položce „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ (podrozvahový účet 901) přílohy účetní závěrky.
1.2.35./
zveřejněno
dne 24.9.2013
Prostřednictvím které položky rozvahy vykáže obec, která je členem společenství vlastníků bytových jednotek, poskytnutou zálohovou platbu do „fondu oprav“, který společenství vlastníků bytových jednotek tvoří na základě svých stanov, a je určen na případné budoucí opravy a rekonstrukce domu? Obec, která se stala členem společenství vlastníků bytových jednotek a hradí mimo pravidelné zálohy na energie a služby také platby do „fondu oprav“ společenství, vykazuje platbu těchto záloh prostřednictvím položky rozvahy „A.IV.3. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“, která je obsahově vymezena v § 19 písmenu c) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (syntetický účet 465). Na základě společenstvím vlastníků bytových jednotek zaslaného přehledu čerpání fondu oprav sníží obec zůstatek výše uvedené zálohy ve výši příslušného podílu připadajícího na obec a zároveň účtuje o nákladu prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové třídy 5.
1.2.36./
zveřejněno
dne 24.9.2013
Jakým způsobem účtuje účetní jednotka v případě, kdy pořádá veřejnou sbírku na veřejně prospěšný účel?

Vymezení pojmů, povolení a způsoby konání veřejné sbírky se řídí zákonem č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), v platném znění. V případě veřejné sbírky lze peníze vybírat např. prostřednictvím bankovního účtu (pro účely sbírky zřízeného) nebo složením hotovosti do pokladny (zřízené pro účely sbírky).
Podle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky a v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky vykáže závazky z titulu příspěvků a připsaných úroků z příspěvků prostřednictvím položky „D.III.34. Ostatní krátkodobé závazky“ (syntetický účet 378). Případné poplatky za vedení bankovního účtu vykazuje účetní jednotka jako snížení tohoto závazku prostřednictvím uvedené položky rozvahy. Vybrané peněžní prostředky účetní jednotka vykazuje v položce „B.III.5. Jiné běžné účty“ rozvahy (syntetický účet 245).

1.2.37./
zveřejněno
dne 24.9.2013
Na které položce rozvahy vykazuje vybraná účetní jednotka závazek zaměstnavatele z titulu srážky ze mzdy zaměstnance na pojistné na důchodové spoření (tzv. II. pilíře českého důchodového systému)? Pro naplnění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví (viz ustanovení § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) vykazuje vybraná účetní jednotka závazek zaměstnavatele z titulu srážky ze mzdy zaměstnance na důchodové spoření prostřednictvím položky rozvahy „D.III.15. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ (syntetický účet 336).
1.2.38./
zveřejněno
dne 24.9.2013
Na kterých účtech rozvahy vykáže k 31. 12. příspěvková organizace (škola) v rámci své hlavní činnosti vzniklé pohledávky z titulu neuhrazeného stravného žáků a závazky z titulu uhrazeného stravného žáků na následující účetní období (přeplatky)? Podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) vyhlášky vykazuje tyto pohledávky z hlavní činnosti účetní jednotka prostřednictvím položky „B.II.5. Jiné pohledávky z hlavní činnosti“ (syntetický účet 315). Uvedené závazky (přeplatky) vykáže účetní jednotka v souladu s ustanovením § 32 odst. 2 písm. c) vyhlášky na položce „D.III.7. Krátkodobé přijaté zálohy“ (syntetický účet 324).

nahoru

1.3. Vyhláška č. 270/2010 Sb. (inventarizační vyhláška)
číslo/rok otázka odpověď
1.3.1./
zveřejněno dne
31.8. 2011
V případě, že dochází v průběhu účetního období ke změně hmotně odpovědného pracovníka v pokladněúčetní jednotky je provedena inventura pokladny (tzv. „předávací inventura“).
Jedná se v tomto případě o inventuru prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podleustanovení § 6 odst. 3, § 8 odst. 4, § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků ?
Z ustanovení § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) mimo jiné vyplývá, že inventarizaci majetku a závazků provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. V této souvislosti je nutné zdůraznit ustanovení § 17 zákona o účetnictví, které mimo jiné stanoví, že účetní jednotky uzavírají účetní knihy:

a.k poslednímu dni účetního období,
b.ke dni zániku povinnosti vést účetnictví.

V návaznosti na výše uvedené ustanovení je nutné zmínit též ustanovení § 19 tj., že řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dní účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě provedení inventury pokladny, která souvisí se změnou hmotně odpovědného pracovníka, ke které dochází v průběhu účetního období, se nejedná o inventuru pokladny prováděnou v rámci inventarizace majetku a závazků podle výše uvedených ustanovení zákona o účetnictví a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků.
1.11.2./
zveřejněno dne 26.3.2012
Ze kterého právního předpisu vyplývá „co je předmětem inventarizace“ v účetní jednotce tedy tzv. „rozsah inventarizace“? Tímto právním předpisem je v prvé řadě zákon o účetnictví.
Ustanovení § 29 odst. 1 mimo jiné vymezuje, že účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví.
Vyhláška o inventarizaci v § 2 písm. h) dále stanoví, že pro účely této vyhlášky se inventarizační položkou rozumí:

majetek,
závazky,
jiná aktiva a
jiná pasiva,

na základě kterých může být vyhotovován inventurní soupis nebo dodatečný inventurní soupis. Jejich označování je podle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu syntetickými, analytickými nebo podrozvahovými účty.
Z ustanovení § 2 písm. i) vyplývá, že částí inventarizační položky se pro účely vyhlášky o inventarizaci rozumí:

jednotlivé věci,
jednotlivé pohledávky,
opravné položky k jednotlivým pohledávkám,
jednotlivé závazky a

další skutečnosti, které lze samostatně zjišťovat v rámci inventarizační položky.
Z výše uvedeného vyplývá, že „předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech.
Z uvedeného lze dovodit, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
1.3.3./ zveřejněno dne
31. 8. 2011
Jakým způsobem může „předmět inventarizace“ definovat příslušná účetní jednotka a z čeho by při tomto určení měla vycházet ? „Předmětem inventarizace“ je veškerý majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech. Pro úplnost je třeba konstatovat, že „předmětem inventarizace“ není výsledek hospodaření.
Při určení „předmětu inventarizace“ by příslušná vybraná účetní jednotka měla v prvé řadě vycházet ze dvou částí účetní závěrky tj. z rozvahy a přílohy. Dalším neméně důležitým „dokumentem“ pro jednoznačné určení „předmětu inventarizace“ je účtový rozvrh příslušné vybrané účetní jednotky.
Podle ustanovení § 4 odst. 8 zákona o účetnictví jsou i vybrané účetní jednotky při vedení účetnictví povinny dodržovat mimo jiné i uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů.
Dále § 4 odst. 8 v písm. f) zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví též směrnou účtovou osnovu.
Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů a směrnou účtovou osnovu pro vybrané účetní jednotky vymezuje vyhláška č. 410/2009 Sb. (viz Hlava II, VII a Příloha č. 7).
V případě stanovení účtového rozvrhu je nutné postupovat podle ustanovení § 14 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá:
a.na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
b.účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat.
Z uvedeného vyplývá, že příslušná vybraná účetní jednotka při stanovení „předmětu inventarizace“ by měla vycházet

a.z „obsahu“ rozvahy,
b.z „obsahu“ přílohy - části označené A.4.
c.z účtového rozvrhu.

nahoru

 

1.6. ČÚS č. 703 – Transfery
číslo/rok otázka odpověď
1.6.1./zveřejněno dne 13.3.2015 Ve kterých případech poskytovatel transferu účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu prostřednictvím podrozvahových účtů 973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv nebo 974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.2. ČÚS č. 703 - Transfery, vyplývá, že poskytovatel transferu, jehož příjemcem není subjekt se sídlem v zahraničí, účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu pouze prostřednictvím podrozvahových účtů 916 - Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů nebo 956 - Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů. S ohledem na obsahové vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanovené ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je s účinností od 1. 1. 2015 uvedení podrozvahových účtů 973 - Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv nebo 974 - Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv v bodu 4.2. ČÚS č. 703 - Transfery bezpředmětné.
1.6.2./zveřejněno dne 13.3.2015 Na kterých podrozvahových účtech účtuje organizační složka státu o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí předfinancovaného transferu z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, jehož příjemcem není subjekt se sídlem v zahraničí? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.2. ČÚS č. 703 - Transfery vyplývá, že organizační složka státu účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí předfinancovaného transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, jehož příjemcem není subjekt se sídlem v zahraničí, prostřednictvím podrozvahových účtů 916 - Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů nebo 956 - Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů.
1.6.3./zveřejněno dne 13.3.2015 Mají účetní jednotky povinnost účtovat o záloze v případě dotací (transferů), které jsou poskytovány „ex post“, tudíž nemůže být zpochybněna jejich výše, a které podle vyhlášky č. 52/2008 Sb. následně podléhají finančnímu vypořádání? V případě dotací (transferů), které jsou poskytovány „ex post“, například jsou konkrétně propláceny jednotlivé faktury, kdy platby jsou zároveň snižovány o tzv. neuznatelné výdaje, a které následně podléhají finančnímu vypořádání podle vyhlášky č. 52/2008 Sb., se jedná o poskytnutí peněžních prostředků na úhradu již vynaložených výdajů (včetně zohlednění neuznatelných výdajů), tudíž výše dotace je nezpochybnitelná, a ze své podstaty se tedy jedná o vyúčtování dotace nikoli o zálohu, kdy následné finanční vypořádání je pouze formálním aktem. Z tohoto důvodu nenastává skutečnost, o které by mělo být účtováno jako o záloze. Z výše uvedeného je tedy patrné, že účetní jednotka o poskytnutých nebo přijatých peněžních prostředcích v tomto případě nebude účtovat jako o zálohách podle bodu 3.4. ČÚS č. 703 - Transfery a bude postupovat v souladu s bodem 5.4. nebo 5.5. ČÚS č. 703 - Transfery. V této souvislosti však doporučujeme, aby účetní jednotka tuto skutečnost měla upravenou v rámci vnitřní směrnice. S ohledem na jednotné zachycení účetního případu jak na straně poskytovatele, tak i na straně příjemce transferu, je nezbytné zajistit předání informace mezi poskytovatelem a příjemcem transferu.
1.6.4./zveřejněno dne 13.3.2015 Na kterých podrozvahových účtech účtuje příjemce transferu o podmíněné pohledávce z titulu podání žádosti o transfer nebo možnosti poskytnutí transferu za subjektem se sídlem v zahraničí? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.5. ČÚS č. 703 - Transfery vyplývá, že příjemce transferu účtuje o podmíněné pohledávce z titulu podání žádosti o transfer nebo možnosti poskytnutí transferu příjemci za subjektem se sídlem v zahraničí prostřednictvím podrozvahových účtů 913 - Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů nebo 953 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů. Tyto podrozvahové účty použije i organizační složka státu v případě, že se jedná o předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, kdy tato organizační složka státu je konečným příjemcem tohoto transferu.
1.6.5./zveřejněno dne 13.3.2015 Na kterých podrozvahových účtech účtuje poskytovatel transferu o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu vůči subjektu se sídlem v zahraničí? Z obsahového vymezení položek části A.4. přílohy účetní závěrky (o stavu účtů v knize podrozvahových účtů) stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením bodu 4.1. ČÚS č. 703 - Transfery vyplývá, že poskytovatel transferu účtuje o podmíněném závazku z titulu možnosti poskytnutí transferu vůči subjektu se sídlem v zahraničí prostřednictvím podrozvahových účtů 914 - Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů nebo 954 - Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů. V případě, že se jedná o předpokládané závazky organizačních složek státu zejména vůči Evropské unii z titulu předfinancování transferů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, účtuje organizační složka státu o těchto podmíněných závazcích prostřednictvím účtů 912 - Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů nebo 952 - Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů, přičemž z dosavadní praxe významné části vybraných účetních jednotek vyplývá, že tyto podrozvahové účty budou pravděpodobně použity v minimálním počtu případů.
1.6.6./zveřejněno dne 13.3.2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 571? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 571 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery použije organizační složka státu v případě nákladů z titulu transferů, a to bez ohledu na účel jejich poskytnutí, kdy příjemcem transferu může být subjekt, jak se sídlem v zahraničí, tak i v tuzemsku. V případě, že se jedná o spolufinancování transferu, u kterého dochází k poskytnutí předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, je na tomto účtu účtováno o „národním“ podílu.
1.6.7./zveřejněno dne 13.3.2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 575? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 575 - Náklady vybraných ústředních vládních institucí na předfinancování transferů použije organizační složka státu v případě nákladů z titulu poskytnutí předfinancování transferů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, kdy na tomto účtu je zachycen podíl EU, popřípadě podíl „Norských“ a „Švýcarských“ fondů.
1.6.8./zveřejněno dne 13.3.2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 671? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 671 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů použije organizační složka státu v případě výnosů z titulu transferů, kdy poskytovatelem transferu může být subjekt, jak se sídlem v zahraničí, tak i v tuzemsku. Tento syntetický účet použije i organizační složka státu v případě, že se jedná o předfinancování transferu zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, kdy tato organizační složka státu je konečným příjemcem tohoto transferu.
1.6.9./zveřejněno dne 13.3.2015 O kterých skutečnostech účtuje organizační složka státu prostřednictvím syntetického účtu 675? Z obsahového vymezení položek výkazu zisku a ztráty týkajících se transferů stanoveného ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ČÚS č. 703 - Transfery vyplývají následující skutečnosti: Syntetický účet 675 - Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z předfinancování transferů použije organizační složka státu v případě výnosů z titulu poskytnutí předfinancování transferů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie z příslušné kapitoly státního rozpočtu, tedy například v okamžiku předpisu pohledávky z titulu schválení souhrnné žádosti.

nahoru

1.9. ČÚS č. 706 - Opravné položky a vyřazení pohledávek
číslo/rok otázka odpověď
1.9.1./
zveřejněno dne
1.7.2011
Dotaz k vydanému ČÚS č. 707 - Zásoby a to k bodu 5.1.16., ve kterém je uveden v první větě syntetický účet 139 - Pořízení zboží. Nejedná se o chybu? ČÚS 707 jsem si stahovala ze stránek MFČR. V případě prekluze dochází k zániku práva na uspokojení věřitele dlužníkem. Oproti promlčení, při kterém nezaniká právo, ale pouze je snížena možnost uplatnit nárok na uspokojení před soudem (dlužník může namítnout promlčení nároku).
Pro účely účetního zachycení lze konstatovat, že nastanou-li účinky prekluze, dochází k zániku pohledávky a pro účetní jednotku nadále neexistuje účetní případ. Uvedená skutečnost nadále není předmětem zachycení na rozvahových ani podrozvahových účtech.
V případě promlčení pohledávky účetní jednotka posoudí, zda je předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo částečně splní nebo je předpoklad, že bude plněno jinou osobu.  Pokud ano, účtuje o takové pohledávce na příslušném podrozvahovém účtu. Obdobně se postupuje také v případě, pokud z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá nezbytnost zachycení této pohledávky na příslušném podrozvahovém účtu.
1.9.2./
zveřejněno dne 26.3.2012
Jak naložit s částkami odpisu (odpisovým plánem), pokud jsou u majetku stanovené opravné položky? Snížit cenu majetku o opravné položky a oprávky a odpisy nově počítat z tohoto rozdílu, nebo pokračovat s odpisy v původní výši (tj. před ponížením o opravnou položku)? A s tímto dotazem souvisí otázka, jak postupovat v případě, že by opravná položka byla stanovena větší než zůstatková cena?
Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující:
K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit(při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).
V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot.Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.
1.9.3./
zveřejněno dne 24.9.2013
Tvoří vybraná účetní jednotka opravnou položku k příslušenství takové pohledávky, k níž vyhláška č. 410/2009 Sb., v aktuálním znění, neumožňuje tvorbu opravných položek? ZVybrané účetní jednotky postupují při tvorbě a použití opravných položek podle ustanovení § 65 vyhlášky a v souladu s ustanovením § 23 odst. 2 vyhlášky, které vymezuje pohledávky, u kterých se opravné položky netvoří. Z uvedených ustanovení vyplývá, že pokud se netvoří opravná položka k pohledávce, netvoří se ani opravná položka k příslušenství této pohledávky.

nahoru

1.10. ČÚS č. 707 - Zásoby
číslo/rok otázka odpověď
1.10.1./
zveřejněno dne
1.7.2011
Dotaz k vydanému ČÚS č. 707 - Zásoby a to k bodu 5.1.16., ve kterém je uveden v první větě syntetický účet 139 - Pořízení zboží. Nejedná se o chybu? ČÚS 707 jsem si stahovala ze stránek MFČR. V ČÚS č. 707 uveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 8 ze dne 31.12.2010 je v bodě 5.1.16. skutečně nesprávně uvedeno číslo účtu.
1.10.2./
zveřejněno dne
1.7.2011
Jaký by měl být použit účet pro naskladnění materiálu získaného rozebráním vyřazeného dlouhodobého majetku? Český účetní standard ani vyhláška problém neřeší. a.Je správné účtovat v OSS na syntetický účet 401 – Jmění účetní jednotky, nebo jde o výnos, např. syntetický účet 649 – Ostatní výnosy z činnosti?
b.Lze materiál získaný rozebráním majetku vyřazeného v důsledku škody účtovat jako snížení syntetického účtu 547 – Manka a škody?
c.Mají být výše uvedené případy účtovány prostřednictvím syntetického účtu 111 – Pořízení materiálu? Například přebytky nebo aktivace se totiž podle ČÚS 707 účtují přímo na příslušný syntetický účet zásob, bez mezikroku se syntetickým účtem 111 – Pořízení materiálu.
a) Pokud byl majetek vyřazen a rozebrán na díly, které byly aktivovány jako materiál, tj. převzaty na sklad materiálu, účtuje o tomto materiálu účetní jednotka jako o pořízení zásob vytvořených vlastní činností podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.8. a 5.1.9.
b) Tento případ je analogický s výše uvedeným. Materiál získaný rozebráním vyřazeného majetku bude taktéž účtován podle bodu 5.1.8. ČÚS č. 707 – Zásoby. Nikoliv jako snížení nákladu z titulu škody.
c) V tomto případě se postupuje podle ČÚS č. 707 – Zásoby, bodu 5.1.9. Z uvedeného bodu nevyplývá závaznost použití syntetického účtu 111.
1.10.3./
zveřejněno dne
18.3.2015
S účinností od 1. 1. 2015 byla upravena ustanovení bodů 5.1.2. a 5.2.2. Českého účetního standardu č. 707 - Zásoby. Z uvedených bodů byl vypuštěn text: „případně ve významných případech účtu 384 – Výnosy příštích období, pokud nejsou tyto zásoby spotřebovány nebo nedochází k jejich jinému úbytku v účetním období, ve kterém byly nabyty“. Může vybraná účetní jednotka s účinností od 1. 1. 2015 v případě, že nejsou zásoby spotřebovány nebo nedochází k jejich jinému úbytku v účetním období, ve kterém byly nabyty, nadále použít syntetický účet 384 Výnosy příštích období

V prvé řadě je nezbytné upozornit na ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o účetnictví“), ve kterém je stanoveno, že „Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.“. V tomto ustanovení je zakotven základní předpoklad účetního výkaznictví vybraných účetních jednotek, a to akruální princip, což ve svém důsledku znamená věcné přiřazování nákladů a výnosů (tzv. „matching principle“).

Dále pak zákon o účetnictví v ustanovení § 4 odst. 8 vymezuje, že účetní jednotky jsou povinny při vedení účetnictví dodržovat mimo jiné i účetní metody. Pro vybrané účetní jednotky je použití účetních metod upraveno ustanoveními vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, kdy v ustanovení § 69 je upravena metoda časového rozlišení.

V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že akruální princip, tedy i metoda časového rozlišení, patří mezi základní pravidla účetního výkaznictví vybraných účetních jednotek, a tudíž není nutné její použití explicitně vymezovat v případě Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 707 - Zásoby. Je tedy zřejmé, že vybrané účetní jednotky použijí i po 1. 1. 2015 syntetický účet 384 Výnosy příštích období, a to ve významných případech, kdy zásoby nejsou spotřebovány nebo nedochází k jejich jinému úbytku v účetním období, ve kterém byly nabyty. I v těchto případech tedy postupuje vybraná účetní jednotka v souladu s ustanoveními bodů 6.2. a 6.5. Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech. 

nahoru

1.11. ČÚS č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku
číslo/rok  otázka  odpověď 
1.11.1./
zveřejněno dne
1.7.2011
Jsme příspěvková organizace a v roce 2003 jsme zakoupili počítačový program za 119.700,- Kč, který je k dnešnímu dni již odepsán. V prosinci roku 2010 jsme tento počítačový program technicky zhodnotili o 113.400,- Kč. Je nezbytné odpisovat uvedené technické zhodnocení podle původního odpisového plánu, nebo začít odpisovat podle ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku? Podle bodu 3 Přechodných ustanovení vyhlášky č. 435/2010 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 410/2009 Sb., cituji:
„Příspěvková organizace, která metodu odpisování dlouhodobého majetku k okamžiku účinnosti této vyhlášky již používá pro některý druh majetku, ustanovení § 66 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění této vyhlášky, na tento druh majetku nepoužije; změnu účetní metody odpisování dlouhodobého majetku provede v souladu s příslušným Českým účetním standardem nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.“ 
 1.11.2./
zveřejněno dne 26.3.2012
 Účtují příspěvkové organizace o časovém rozlišení přijatého investičního transferu (tzn. na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 671 nebo 672) ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku? V prvé řadě je nutné zdůraznit, že z ustanovení čl. II bodu 3. (přechodná ustanovení) vyhlášky č. 435/2010 Sb., kterou se novelizovala vyhláška č. 410/2009 Sb., vyplývá, že příspěvkové organizace provedou změnu metody odpisování v souladu s § 66 uvedené vyhlášky nejpozději v účetním období započatém 1. ledna 2013.Podle našeho názoru by měly příspěvkové organizace v účetním období 2012 účtovat o časovém rozlišení přijatého investičního transferu ve věcné a časové souvislosti s odpisy příslušného dlouhodobého majetku za rok 2012 na stranu MÁ DÁTI účtu 403 se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 401. 
 1.11.2./
zveřejněno dne 26.3.2012
Jak naložit s částkami odpisu (odpisovým plánem), pokud jsou u majetku stanovené opravné položky? Snížit cenu majetku o opravné položky a oprávky a odpisy nově počítat z tohoto rozdílu, nebo pokračovat s odpisy v původní výši (tj. před ponížením o opravnou položku)? A s tímto dotazem souvisí otázka, jak postupovat v případě, že by opravná položka byla stanovena větší než zůstatková cena?  Z ustanovení bodu 3.8. Českého účetního standardu č. 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek (dále jen „standard“) jednoznačně vyplývá následující: K okamžiku, kdy dochází ke změně výše opravné položky k dlouhodobému majetku, který je odpisován (ke kterému je sestaven odpisový plán), musí účetní jednotka, která o tomto majetku účtuje, odpisový plán k tomuto majetku upravit a výši odpisů pro jednotlivé následující roky odhadované doby používání, pokud se tato nemění, snížit (při tvorbě či zvýšení opravné položky k tomuto majetku), nebo zvýšit (při zrušení či snížení opravné položky k tomuto majetku).V § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že „Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku…“ Z výše uvedeného a z ustanovení § 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vyplývá, že opravná položka k dlouhodobému majetku může být vykazována nejvýše v takové výši, aby netto ocenění tohoto majetku k tomuto okamžiku nenabývalo záporných hodnot. Přičemž vzájemná kompenzace opravných položek a oprávek je podle bodu 3.8. standardu nepřípustná.

nahoru

1.12. ČÚS č. 709 - Vlastní zdroje
číslo/rok otázka odpověď
1.12.1./
zveřejněno dne
24.9.2013
Jakým způsobem postupují vybrané účetní jednotky při směně pozemků na základě uzavřené směnné smlouvy, pokud jsou sjednány ceny pozemků a zároveň je dohodnuto, že směna bude realizována bez doplatku?

V případě směny pozemků mezi vybranými účetními jednotkami na základě uzavřené směnné smlouvy postupují vybrané účetní jednotky v souladu s ustanovením bodu 3.4.3. věty první Českého účetního standardu č. 709 – Vlastní zdroje, podle něhož se u majetku určeného ke směně postupuje stejným způsobem jako u majetku určeného k prodeji, viz § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejedná se o bezúplatný převod (věta druhá uvedeného bodu).
Pozemek, který vybraná účetní jednotka na základě směnné smlouvy předává, ocení reálnou hodnotou v souladu s ustanovením § 27 zákona o účetnictví a § 64 vyhlášky a účtuje o jeho vyřazení. Pozemek, který vybraná účetní jednotka na základě směnné smlouvy nabývá, ocení v souladu s ustanovením § 55 odstavce 4 vyhlášky.
Účetní jednotka současně účtuje o pohledávce z prodeje pozemku, a to ve výši ocenění nabývaného pozemku dle směnné smlouvy, nikoliv ve výši ocenění pozbývaného pozemku uvedeného ve směnné smlouvě. Následně provede vybraná účetní jednotka vzájemné zúčtování uvedené pohledávky a závazku v souladu s ustanovením bodu 3.4.4. Českého účetního standardu č. 709 – Vlastní zdroje a § 68 odstavce 1 písmene d) vyhlášky.

nahoru

1.13. ČÚS č. 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek
číslo/rok otázka odpověď
1.13.1./
zveřejněno dne
24.9.2013
Prostřednictvím syntetického účtu 042 – Nedokončený dlouhodobý majetek účtuje obec o projektové dokumentaci ke stavbě, o které zastupitelstvo obce rozhodlo, že nebude realizována. Jak o této skutečnosti má obec účtovat? V uvedeném případě se jedná o tzv. „zmařenou investici“, kterou vykáže účetní jednotka v souladu s § 33 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v položce výkazu zisku a ztráty „A.I.26. Manka a škody“, respektive účtuje o této zmařené investici v souladu s bodem 6.4.4. ČÚS 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek.

nahoru

Nejčtenější