Novinky

Státní závěrečný účet za rok 2011

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Státní závěrečný účet
  • Veřejný sektor

  • Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
  • Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci. Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
  • Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
  • Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

A. Usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011

 


Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2012
6. volební období

 

1203
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny

ze 40. schůze 14. června 2012


k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011 /sněmovní tisk 672/

Poslanecká sněmovna

  1. bere na vědomí
    1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2011, který vykazuje příjmy 1 012 755 373,19 tis. Kč, výdaje 1 155 526 204,73 tis. Kč a celkový schodek 142 770 831,54 tis. Kč (podle údajů z finančních výkazů předložených správci kapitol),
    2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2011, které vykázalo příjmy 404 104 000 tis. Kč, výdaje 406 804 700 tis. Kč a schodek 2 700 700 tis. Kč,
    3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2011 ve výši 331 329 703 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 1 564 295 725 tis. Kč včetně závazků z titulu nesplacené části upsaného kapitálu ve výši 64 921 848 tis. Kč,
    4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2011 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
    6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2011 (podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku), uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;
  2. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2011 financujícími položkami takto:

    vydanými státními dluhopisy ve výši 139 378 098 tis. Kč
    přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 5 938 462 tis. Kč
    změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 2 545 728 tis. Kč

B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty

 

  1. EKONOMICKÝ VÝVOJ
    1. ZÁKLADNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE
    2. EKONOMICKÝ VÝKON
      2.1 Poptávka
      2.2 Nabídka
      2.3 Důchody
    3. CENOVÝ VÝVOJ
      3.1. Spotřebitelské ceny
      3.2. Ceny výrobců
    4. TRH PRÁCE
      4.1. Ekonomická aktivita
      4.2. Zaměstnanost
      4.3. Nezaměstnanost
      4.4. Průměrné mzdy
    5. PLATEBNÍ BILANCE
      5.1. Běžný účet
      5.1.1. Obchodní bilance podle ČSÚ
      5.2. Kapitálový účet
      5.3. Finanční účet
      5.4. Měnové kurzy
      5.5. Devizové rezervy
    6. MĚNOVÝ VÝVOJ A FINANČNÍ TRH
      6.1. Měnový přehled
      6.1.1. Měnové agregáty (pasiva)
      6.1.2. Úvěry (aktiva)
      6.2. Úrokové sazby
  2. VEŘEJNÉ ROZPOČTY
    1. PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    2. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    3. SALDA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    4. DLUH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
    5. SHRNUTÍ

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Ekonomický vývoj

1. Základní tendence makroekonomického vývoje 1

Česká ekonomika dosáhla za celý rok 2011 mírného růstu, přičemž ve 2. pololetí úroveň ekonomického výkonu stagnovala až nepatrně klesala. Z hlediska výdajů na hrubý domácí produkt byl faktorem růstu zahraniční obchod, z pohledu hrubé přidané hodnoty zpracovatelský průmysl. Ekonomika se i nadále nacházela v záporné produkční mezeře, což se odráželo především na trhu práce a v oblasti spotřebitelských cen.

Hlavním zdrojem ekonomického růstu byl stejně jako v předchozím roce zahraniční obchod, který k růstu hrubého domácího produktu o 1,7 % přispěl 2,6 p.b. Ani jediná ze složek hrubých domácích výdajů nerostla. To znamenalo, že v rozsahu 0,9 p.b. růst snižovaly, z toho třetina byla dána poklesem výdajů vlády na konečnou spotřebu. Růst investic do fixního kapitálu v 1. pololetí byl ve druhé polovině roku vystřídán poklesem a struktura a volatilita jejich vývoje stále svědčila o zvýšené míře nejistoty, ve které se ekonomika nacházela. Dynamika vývozu a dovozu byla relativně vysoká, avšak v průběhu roku se snižovala. Pozitivní vývoj v reálném vyjádření byl dán jednak nižším dovozem pro spotřebu i investice (reverzní efekt dovozů pro fotovoltaiku z roku 2010). V nominálním vyjádření byl sice růst vývozu rovněž vyšší než růst dovozu, ale předstih byl nižší z důvodu zhoršení směnných relací. Zejména vlivem dalšího zlepšení výkonové bilance se snížil i deficit běžného účtu. Z pohledu zdrojové strany HDP byl hlavním prorůstovým odvětvím opět zpracovatelský průmysl.

Během roku 2011 docházelo k poklesu míry nezaměstnanosti, tento pozitivní trend se však na konci roku zastavil. V důsledku poptávky po produkci zpracovatelského průmyslu, což bezpochyby souviselo s pozitivním vývojem zahraničního obchodu, se v celém období zvyšovala zaměstnanost. Rovněž zde se ale její růst zpomaloval. Míra ekonomické aktivity 15-64letých se zvýšila již třetím rokem v řadě. S ohledem na relativně vysokou míru nezaměstnanosti, nejistoty spojené s budoucím vývojem a v neposlední řadě informace o vývoji mezd v rozpočtové sféře jakožto signál pro soukromou sféru rostly mzdy pouze pozvolna, což se negativně odrazilo na disponibilním důchodu domácností.

Pozice ekonomiky v záporné produkční mezeře nevytvářela poptávkové tlaky na růst spotřebitelských cen. Průměrná míra inflace za celý rok 2011 dosáhla 1,9 %, přičemž hlavními faktory jejího růstu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů a ceny bydlení, vody, energií a paliv. Ve 4. čtvrtletí se dostala mírně nad inflační cíl ČNB, když se zde zřejmě projevil efekt přizpůsobování cen oznámenému zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012.

ČNB ponechala během celého roku měnověpolitickou 2T repo sazbu beze změny, což souviselo s pozicí ekonomiky v cyklu a absencí poptávkových inflačních tlaků. V důsledku toho se relativně stabilně chovala i 3M sazba Pribor, jakožto základní ukazatel úrokových sazeb mezibankovního trhu. Stabilita úrokových sazeb sama o sobě působila stabilizačně na chování měnového kurzu české koruny. Ten v průměru za dané období mírně posílil vůči euru a silněji vůči americkému dolaru. Pražská burza v roce 2011 zaznamenala sice zvýšení objemu obchodů, ale při poklesu akciového indexu PX o čtvrtinu. To poukazuje na stále přítomnou nejistotu tržních subjektů ohledně budoucnosti.

Vnější prostředí

Oživení světové ekonomiky v roce 2011 zpomalovalo. Čínská ekonomika zpomalila tempo růstu v důsledku zpřísňování měnové politiky s cílem snižování míry inflace. V eurozóně a USA došlo k citelnému zpomalení a japonská ekonomika dokonce padla do recese. Na finančních trzích panovala nejistota ohledně řešení dluhové krize eurozóny. K růstu nepřispěla ani zvyšující se cena ropy Brent.

Ekonomika USA výrazně zpomalila růst za rok 2011 na 1,7 %, což bylo silně pod očekáváním analytiků. Na rozdíl od většiny evropských ekonomik však tempo růstu mezičtvrtletního HDP v průběhu roku zvyšovala. To se díky flexibilnímu trhu práce projevilo ve snižující se míře nezaměstnanosti, která se koncem roku dostala na 8,5 %, což byla nejnižší úroveň od roku 2007. Zadlužení domácností se snižovalo, což se pozitivně odrazilo v jejich spotřebě a rovněž zahraniční poptávka podpořila růst, když se export meziročně zvýšil o 6,8 %.. Protirůstově působilo doznívání vládních investičních programů.

Americký FED držel celý rok 2011 hlavní refinanční úrokovou sazbu na úrovni 0 – 0,25 %. V červnu ukončil druhý program kvantitativního uvolňování (QE2), během kterého na trhy dodal celkově 600 mld. USD. Cílem bylo snížení úrokových měr, podpoření domácí poptávky a zabránění dalšímu propadu cen nemovitostí. Inflace se v průběhu roku zvýšila na zářijové maximum 4,7 % a poté do konce roku klesla o více než procentní bod.

Z hlediska exportních vztahů jsou pro českou ekonomiku klíčovými obchodními partnery země Evropské unie s podílem přes 82 % z celkových českých exportů zboží s dominantním vlivem Německa kolem 32% procent. Český vývoz je charakteristický nízkou teritoriální, ale i produktovou diverzifikací.

Ekonomika eurozóny se v roce 2011 potýkala s chřadnoucí poptávkou a zhoršujícím se vývojem dluhové krize. Hrubý domácí produkt vzrostl za celý rok o 1,4 %. Ekonomika postupně zpomalovala, až se ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně propadla o 0,3 %. Výdaje na konečnou spotřebu stagnovaly s mírným poklesem koncem roku zejména vlivem fiskální konsolidace. Růst byl tažen především exporty, které meziročně vzrostly o 6,1 %, avšak jejich růst během roku zpomaloval. Na slabší export reagovalo euro v páru s americkým dolarem oslabením o 10 % z dubnových 1,45 pod 1,3 USD/EUR koncem roku. Nezaměstnanost se v eurozóně v průběhu roku zvyšovala z 10 na 10,6 % v důsledku slabého růstu, silné nejistoty ohledně eskalace dluhové krize a nepružného trhu práce.

Tabulka č. 1: Hrubý domácí produkt (růst ve stálých cenách v %, sezónně očištěná data)
Země 2009 2010 2011
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
USA mzr. % -3,5 3,0 1,7 2,2 1,6 1,5 1,6
EU27 mzr. % -4,3 2,0 1,5 2,4 1,6 1,4 0,9
EA17 mzr. % -4,3 1,9 1,4 2,4 1,6 1,3 0,7
Německo mzr. % -5,1 3,7 3,0 4,6 2,9 2,7 2,0
Slovensko mzr. % -4,9 4,2 3,3 3,4 3,4 3,2 3,3
Polsko mzr. % 1,6 3,9 4,3 4,5 4,6 4,2 4,3
Francie mzr. % -2,7 1,5 1,7 2,2 1,6 1,5 1,4
Spojené království mzr. % -4,4 2,1 0,8 1,6 0,5 0,4 0,7
Rakousko mzr. % -3,8 2,3 3,1 4,3 3,9 2,7 1,5
Itálie mzr. % -5,1 1,5 0,2 1,0 0,8 0,3 -0,5
Zdroj: Eurostat

Evropská centrální banka přistoupila v první polovině roku ke zvyšování úrokových sazeb. Svůj postoj byla později nucena přehodnotit v důsledku slabé poptávky a rostoucích rizikových prémií. Úrokové sazby dvakrát za sebou snížila zpět na 1,0 %. Na podporu likvidity bankovního sektoru snížila ECB povinné minimální rezervy a poskytla tříleté repo operace. Inflace v eurozóně převýšila cíl o jeden procentní bod a dosáhla koncem roku 3 %. Inflaci zvyšovalo především vyšší DPH a oslabující euro.

Vývoj v jednotlivých zemích eurozóny zůstal v roce 2011 nerovnoměrný. V recesi bylo Portugalsko, Řecko a Slovinsko, ekonomiky Itálie a Španělska stagnovaly. Příliš se nedařilo ani Francii a Velké Británii, kterou udržela v kladných hodnotách pouze zahraniční poptávka. Naopak německá, slovenská a rakouská ekonomika rostly solidním tempem.

Německou ekonomiku poháněl silný růst exportu o 8,2 %. Růstovou dynamiku 1,4 % si zachovaly výdaje na konečnou spotřebu, a to i přes razantní úsporná opatření německé vlády. Kondice německé ekonomiky se pozitivně odrazila na poklesu míry nezaměstnanosti z 6,5 % v lednu na prosincových 5,7 %, což byla nejnižší úroveň od sjednocení.

Slovenská ekonomika rostla výhradně díky exportu, který i přes výrazné zpomalení dosáhl růstu 7,8%. Výdaje na konečnou spotřebu poklesly o 0,6 % především z důvodu snižování nadměrného deficitu veřejných financí. Relativně rychlý růst HDP se neodrazil v míře nezaměstnanosti, která po celý rok setrvala na vysokých 13,4%.

Polská ekonomika rostla v roce 2011 o velice slušných 4,3 %. Růst byl poháněn především vládními výdaji do infrastruktury a růstem exportu. Vláda se rozhodla řešit nadměrný schodek zvyšováním DPH, což nepodpořilo soukromou spotřebu. Nezaměstnanost během roku vzrostla z lednových 9,5% na 10,1 % v prosinci.

Cena ropy Brent prodělala v prvních čtyřech měsících roku 2011 strmý vzestup z 96,3 na 123,2 USD za barel. Od dubna ceny vytrvale klesaly na prosincových 108 USD. Průměrná cena za celý rok činila 110,95 USD, což je oproti předchozímu roku nárůst o %. Cenu nahoru tlačily především nepokoje v severní Africe a stále silná poptávka Číny a dalších rozvojových zemí.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 9. března 2012.

2. Ekonomický výkon

Hrubý domácí produkt (HDP) české ekonomiky v roce 2011 vzrostl o 1,7 %. Jeho mezičtvrtletní dynamika byla však v průběhu roku klesající, kdy v 3. a 4. čtvrtletí HDP mezičtvrtletně reálně klesl o 0,1 %. Daný vývoj naplňuje technické vymezení recese. S ohledem na fakt, že uvedené mezičtvrtletní poklesy jsou v rámci přípustné chyby statistického odhadu a navíc minimální, je nutné s takovýmto označením vývoje české ekonomiky vyčkat na potvrzení v rámci zpřesnění podle dalšího odhadu ČSÚ.

Hlavním faktorem růstu HDP v roce 2011 byl z pohledu agregátních výdajů čistý vývoz, kdy v reálném vyjádření meziroční růsty vývozu po celý rok převyšovaly růsty dovozu. Meziroční dynamika vývozu i dovozu však byla v průběhu roku klesající. Všechny složky hrubých domácích výdajů přispěly ve směru poklesu reálného HDP. Z hlediska příčin se jednalo především o dopady fiskální konsolidace s příslušnými negativními vlivy na spotřebu domácností a investice, kdy se ekonomika stále nacházela v záporné produkční mezeře, a vysokou míru nejistoty, která plynula především z obav o vývoj evropské ekonomiky v souvislosti s probíhající dluhovou krizí.

Graf č. 1: Hrubý domácí produkt (stálé ceny)

Pramen: ČSÚ

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2011 reálně vzrostla o 1,5 %. Její vývoj byl pozitivně ovlivněn především růstem přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Z odvětví tržních služeb k meziročnímu růstu HPH ještě přispěla odvětví peněžnictví a pojišťovnictví a činností v oblasti nemovitostí.

Nominální HDP v roce 2011 vzrostl o 0,9 %, přičemž úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP klesla o 0,7 %. Její meziroční snížení bylo ovlivněno především směnnými relacemi, kdy došlo k podstatně nižšímu růstu cen vývozu ve srovnání s růstem cen dovozu.

Ukazatel reálného hrubého domácího důchodu (RHDD) vyjadřuje objem důchodů plynoucích do ekonomiky z realizace produkce, a tedy ve srovnání s HDP zohledňuje efekt změny směnných relací. Dle tohoto ukazatele výkonnost české ekonomiky v roce 2011 stagnovala.

2.1. Poptávka

Hrubé domácí výdaje přispěly k poklesu HDP o 0,9 p.b. Za negativním příspěvkem hrubých domácích výdajů k růstu HDP stojí jak meziroční pokles výdajů na konečnou spotřebu o 0,8 %, tak meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu o 1,6 %.

Výdaje na konečnou spotřebu byly negativně ovlivněny meziročním poklesem spotřeby domácností, které samy o sobě přispěly k meziročnímu poklesu HDP 0,2 p.b. Zatímco výdaje na statky dlouhodobé a střednědobé spotřeby mírně meziročně vzrostly, výdaje na statky krátkodobé spotřeby a služby meziročně klesly. Pokles spotřeby služeb pokračoval již od roku 2009.

Spotřeba vlády, jejíž vývoj kvalitativně koresponduje s přijatými plány fiskální konsolidace s cílem stabilizace veřejných financí ČR, přispěla k poklesu HDP 0,3 p.b. Vlivy fiskální konsolidace je třeba chápat v širším kontextu. Kromě vládní spotřeby se negativně promítla do vývoje reálného disponibilního důchodu domácností, a tedy jejich spotřeby. Rovněž je nutné uvažovat dopady na vývoj investic z důvodu snižování výdajů na údržbu a rozvoj infrastruktury.

Tvorba hrubého kapitálu přispěla k meziročnímu poklesu HDP 0,4 p.b. Negativní efekt byl z hlediska její struktury způsoben především meziročním poklesem tvorby hrubého fixního kapitálu o 1,2 %. Negativně však působil i vývoj změny zásob a cenností, kdy meziroční nárůst o 6 mld. Kč v roce 2011 byl nesrovnatelně nižší, než příslušná změna v roce 2010. Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu byl negativně ovlivněn především poklesem investic do ostatních budov a staveb a do obydlí.

Tabulka č. 2: Výdaje na hrubý domácí produkt
2009 2010 2011
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3626 3667 3809 884 962 966 999
HDP, běžné ceny mzr. % -1,7 1,1 100,9 1,2 0,5 0,7 1,2
HDP, stálé ceny mzr. % -4,1 2,3 1,7 3,1 2,1 1,3 0,3
Konečná spotřeba mzr. % 0,6 0,1 -0,8 -0,2 -0,6 -1,1 -1,1
domácností mzr. % -0,3 0,0 -0,5 -0,3 -0,4 -0,6 -0,7
vlády mzr. % 2,6 -0,1 -1,4 -0,1 -1,1 -2,5 -1,7
neziskových institucí mzr. % 7,9 12,5 0,4 4,7 -1,1 -1,4 -0,5
Tvorba hrubého kapitálu mzr. % -15,8 5,8 -1,6 3,5 0,1 -4,3 -4,1
fixního mzr. % -7,9 -3,1 -1,2 -2,1 1,4 -2,1 -1,7
Vývoz mzr. % -10,8 18,0 11,0 19,2 12,9 8,5 4,4
Dovoz mzr. % -10,6 18,0 7,5 16,9 10,0 3,5 1,4
Pramen: ČSÚ

Čistý vývoz přispěl k růstu HDP 2,6 p.b. Meziroční růsty reálného vývozu a dovozu však během celého roku 2011 klesaly. V nominálním vyjádření byl předstih růstu vývozu před růstem dovozu podstatně nižší, což koresponduje se zmíněným zhoršením směnných relací v roce 2011.

2.2. Nabídka

Zpracovatelský průmysl přispěl k růstu HPH 2,3 p.b. Jeho reálný růst v roce 2011 o 9,8 % je úzce spjat s vysokou dynamikou zahraničního obchodu a rovněž s nárůstem investic do dopravních zařízení a strojů a ostatních zařízení. Naopak pokles reálné spotřeby domácností a pokles investic do obydlí a ostatních budov a staveb souvisí s meziročními poklesy HPH v odvětví stavebnictví o 7,2 % a obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 0,7 %. Z pohledu tržních odvětví HPH meziročně klesla i v odvětví informačních a komunikačních činností, a to o 4,8 %.

Tabulka č. 3: Produktivita práce a jednotkové náklady práce (podle národních účtů)
2009 2010 2011
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HPH, běžné ceny mld. Kč 3370 3405 3419 796 864 867 893
HPH, běžné ceny mzr. % -3,1 1,0 0,4 0,9 0,1 0,3 0,5
HPH, stálé ceny mzr. % -5,3 3,4 1,5 3,1 2,2 1,3 -0,3
z toho zpracovatelský průmysl mzr. % -10,8 13,8 9,8 12,9 10,3 8,7 7,5
Produktivita práce1) mzr. % -4,1 5,2 1,3 2,7 1,9 1,1 -0,4
z toho zpracovatelský průmysl mzr. % -1,4 15,4 8,8 11,3 9,0 8,1 7,2
Nominální průměrná náhrada2) mzr. % -1,2 -1,1 1,6 2,1 2,3 1,1 0,8
Jednotkové náklady práce3) mzr. % 3,1 -1,4 0,3 -0,6 0,4 0,0 1,2
z toho zpracovatelský průmysl mzr. % -1,3 -9,1 -4,3 -6,0 -2,5 -3,6 -5,1
Pramen:ČSÚ, propočet MF
Vysvětlivky:
1) Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného (fyzické osoby).
2) Objem náhrad zaměstnancům v běžných cenách na jednoho zaměstnance (fyzické osoby).
3) Poměr nominální průměrné náhrady a produktivity práce

V roce 2011 vzrostla zaměstnanost o 0,3 %, což při uvedeném růstu HPH znamená, že produktivita práce v celé ekonomice meziročně vzrostla o 1,3 %. Z pohledu tržních odvětví byl nejvyšší nárůst zaměstnanosti zaznamenán v odvětvích činností v oblasti nemovitostí a peněžnictví a pojišťovnictví. K nejvyššímu růstu produktivity došlo v odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, které má však na vývoj ekonomiky jako celku minimální vliv a navíc značně fluktuuje. Z ostatních tržních odvětví rostla produktivita práce nejvíce ve zpracovatelském průmyslu a peněžnictví a pojišťovnictví. Vývoj produktivity byl naopak nejvíce negativně zasažen v odvětvích informačních a komunikačních činností a stavebnictví.

Jednotkové náklady práce v roce 2011 meziročně mírně vzrostly, a to o 0,3 %. Z pohledu tržních odvětví byl jejich růst tažen především odvětvími informačních a komunikačních činností, stavebnictví a obchodu, ubytování, dopravy a pohostinství. Růst jednotkových nákladů práce, zcela jasně převýšil vývoj deflátoru HPH, který klesl o 1,1 %. To by mohlo poukazovat na riziko ohrožení mezinárodní cenové konkurenceschopnosti. Nicméně při bližším pohledu na strukturu vývoje produktivity a vývoje reálné průměrné náhrady (nominální průměrná náhrada po zohlednění deflátoru HPH) je zřejmé, že celkový vývoj je z hlediska tržních odvětví způsoben zejména zaostáváním vývoje produktivity práce za reálnými náhradami v odvětvích služeb (kromě peněžnictví a pojišťovnictví) a stavebnictví, která nejsou primárně proexportně orientovaná.

Deflátor spotřeby domácností v roce 2011 vrostl o 1,9 %, což naopak převyšuje dynamiku jednotkových nákladů práce. Jinak řečeno z tohoto pohledu průměrná reálná náhrada (nominální průměrná náhrada po zohlednění deflátoru spotřeby domácností) meziročně klesla. Zatímco z pohledu firem tak náklady na výrobní faktor práce reálně v průměru vzrostly, z pohledu domácností jakožto příjemců průměrné náhrady jejich kupní síla naopak poklesla.

2.3. Důchody

Meziroční růst nominálního HDP v roce 2011 byl doprovázen jak růstem náhrad zaměstnancům o 1,4 %, tak růstem hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu o 0,5 %.

Tabulka č. 4: Důchodová struktura hrubého domácího produktu
2009 2010 2011
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3739 3775 3809 884 962 966 999
Čisté daně podíl % 8,7 8,9 8,8 8,9 9,5 9,9 7,1
Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod podíl % 49,4 49,4 49,2 47,9 49,2 49,1 50,4
Náhrady zaměstnancům podíl % 41,9 41,8 42,0 43,1 41,3 41,1 42,5
zemědělství, lesnictví a rybářství podíl % 1,0 0,8 0,9 0,8 0,8 0,9 0,9
průmysl podíl % 12,3 12,2 12,6 12,9 12,5 12,2 12,8
z toho zpracovatelský průmysl podíl % 10,7 10,7 11,1 11,3 11,0 10,8 11,2
stavebnictví podíl % 2,8 2,8 2,6 2,4 2,6 2,7 2,7
obchod, ubytování, doprava a pohostinství podíl % 8,5 8,6 8,6 8,8 8,4 8,5 8,5
informační a komunikační činnosti podíl % 1,9 1,9 1,9 2,1 1,9 1,9 1,9
peněžnistcí a pojišťovnictví podíl % 1,4 1,4 1,5 1,7 1,4 1,4 1,4
činnost v oblasti nemovitostí podíl % 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5
profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti podíl % 3,0 3,1 3,1 3,1 3,0 3,0 3,2
veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče podíl % 9,7 9,6 9,4 9,8 9,2 9,1 9,7
ostatní činnosti podíl % 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9
Pramen: ČSÚ, propočet MF

Z hlediska podílů obou typů důchodů na HDP nedošlo v roce 2011 k podstatným změnám. Podíl náhrad zaměstnancům na HDP velmi mírně vzrostl na 42,0 %, zatímco podíl hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu na HDP mírně poklesl na 49,2 %. Podíl čistých daní na HDP v zásadě stagnoval.

Graf č. 2: Podíly sumárních složek důchodů na HDP – klouzavé úhrny

Pramen: ČSÚ, propočet MF

Mírný nárůst podílu náhrad zaměstnancům na HDP v roce 2011 pravděpodobně souvisí s vyšší mírou spotřebitelské inflace v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010. Jak již vyplynulo z předchozí podkapitoly, nárůst náhrad zaměstnancům však vyšší míru spotřebitelské inflace v průměru nepokryl.

II. Veřejné rozpočty

V této části materiál prezentuje údaje za veřejné rozpočty ve statistickém standardu Government Finance Statistics 2001 (dále GFS 2001) a příslušná data tudíž nemusí být ve srovnání s ostatními sešity nutně shodná.

V roce 2011 se saldo veřejných rozpočtů (ekvivalent dříve uváděného salda bez čistých půjček) meziročně zlepšilo o 8,1 mld. Kč a deficit činil 171,4 mld. Kč, tj. 4,5 % HDP. Výsledky veřejných rozpočtů jsou ovlivněny pouze pozvolným oživením ekonomického růstu. Pozitivně se promítnula realizovaná konsolidační opatření zejména na výdajové straně, nicméně i příjmová strana byla částečně posílena díky opatřením přijatým v roce 2010. Ve srovnání se schválenou rozpočtovou dokumentací pro rok 2011 byl však schodek o 29,1 mld. Kč vyšší. Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů byl po letech 2009 a 2010 třetí nejhorší v historii ČR, nicméně dochází k postupnému snižování deficitů a další trajektorie by měla v horizontu následujících 4 let vést k jejich úplnému odstranění.

Ve srovnání s původními předpoklady zaznamenáváme zhoršení u státního rozpočtu (schodek 144,5 mld. Kč, tj. o 7,9 mld. Kč vyšší; po zohlednění operací Národního fondu a Zdrojů z privatizace schodek 156,9 mld. Kč, tj. o 41,3 mld. Kč vyšší než rozpočtovaná výše) a u Státního zemědělského a intervenčního fondu (místo vyrovnaného salda deficit 1,2 mld. Kč); k zanedbatelnému prohloubení schodku došlo také u Státního fondu rozvoje bydlení. Mimorozpočtové fondy jako celek však hospodařily ve srovnání s původními předpoklady lépe a podobně také skončilo hospodaření územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 9: Vývoj sald veřejných rozpočtů
2009 2010 2011
předběžná
skutečnost
Saldo (mld Kč) -247,5 -179,5 -171,4
Saldo (% HDP) -6,6 -4,8 -4,5
Saldo pro fiskální cílení (mld Kč) -229,7 -150,8 -131,4
Saldo pro fiskální cílení (% HDP) -6,1 -4,0 -3,4
Pramen: MF
Pozn.: Ze salda pro fiskální cílení jsou vyloučeny transformační náklady, operace Národního fondu a EU prostředky, které by výsledky daného roku ovlivňovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich čerpáním. Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2012 a 2013. Transformační náklady představují zejména operace v minulosti státem zřízených institucí, které spravovaly nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

  1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. CÍLE ROZPOČTOVÉ POLITIKY V ROCE 2011, ROZPOČTOVÉ PRIORITY
    2. ROZHODUJÍCÍ ZMĚNY ROZPOČTU V PRŮBĚHU ROKU
    3. CELKOVÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
  2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. CELKOVÉ PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    2. DAŇOVÉ PŘÍJMY
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu
      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)
      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.3.1. Správní poplatky
      2.3.2. Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
      2.5.1. Daň dědická
      2.5.2. Daň darovací
      2.5.3. Daň z převodu nemovitostí
    3. DAŇOVÉ NEDOPLATKY
    4. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
    5. NEDAŇOVÉ A OSTATNÍ PŘÍJMY
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté transfery
  3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. HLAVNÍ TENDENCE VE VÝVOJI VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    2. BĚŽNÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
      2.1. Výdaje na sociální transfery a služby zaměstnanosti
      2.1.1. Sociální dávky
      2.1.2. Ostatní sociální transfery a náhrady obyvatelstvu
      2.1.3. Služby zaměstnanosti
      2.2. Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu
      2.3.1. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
    3. ČERPÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ V ROZPOČTOVÉ SFÉŘE
    4. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
    5. MANDATORNÍ VÝDAJE
    6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
    7. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE ODVĚTVOVÉHO ČLENĚNÍ
    8. VYHODNOCENÍ PROJEKTŮ PPP - PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU A DLOUHODOBÝCH NADLIMITNÍCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK (PODLE § 156 ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH)
  4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRANĚNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD A K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ
    1. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD
    2. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ POSKYTNUTÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁKONŮ Č. 164/1998 SB., 21/2000 SB. A 246/2000 SB
  5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
  6. VYHODNOCENÍ SOUHRNNÝCH ROZPOČTOVÝCH VZTAHŮ K ROZPOČTU EU
    1. VÝDAJE NA PROGRAMY SPOLUFINANCOVANÉ Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE (BEZ SZP)
    2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
    3. FINANČNÍ MECHANISMY EHP A NORSKA, PROGRAM ŠVÝCARSKO-ČESKÉ SPOLUPRÁCE
    4. VÝDAJE NA PLATY A OSTATNÍ PLATBY ZA PROVEDENOU PRÁCI V RÁMCI ČERPÁNÍ VÝDAJŮ NA SPOLEČNÉ PROGRAMY ČR A EU/FM
    5. VÝDAJE NA ODVODY VLASTNÍCH ZDROJŮ EU DO ROZPOČTU EU
    6. ČISTÁ POZICE ČESKÉ REPUBLIKY VŮČI EVROPSKÉ UNII
Seznam Příloh
PŘÍLOHA Č. 1: ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH DAŇOVÉ KONTROLY
PŘÍLOHA Č. 2: ZPRÁVA O ČINNOSTI CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
PŘÍLOHA Č. 3: ZPRÁVA O OPATŘENÍCH V OBLASTI CENOVÉ REGULACE

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2011, rozpočtové priority

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2011 byla následující:

  • Programové prohlášení vlády.
  • Střednědobý výdajový rámec na rok 2011.
    • Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010 nebyly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR stanoveny střednědobé výdajové rámce na léta 2011 a 2012.
    • Východiskem pro zpracování státního rozpočtu na rok 2011 byl proto výdajový rámec, který byl stanoven usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 966 ze 45. schůze 10. prosince 2008 při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2009.
  • Predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2011 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2010). Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,3 %, s prognózou meziroční míry inflace 2,5 % a průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,7 % (podle metodiky MPSV).

Státní rozpočet České republiky na rok 2011 byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 433 ze dne 15. prosince 2010 a stanovil příjmy ve výši 1 044,0 mld. Kč a výdaje ve výši 1 179,0 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek (135 mld. Kč) bude vypořádán těmito financujícími položkami:

  • zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 131 589 908 tis. Kč,
  • zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 5 501 092 tis. Kč,
  • zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 2 091 000 tis. Kč.

V březnu roku 2011 byl schválen zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2011. Byl tak zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb.1, který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato novela souvztažně navýšila rozpočet příjmů i výdajů o 11,7 mld. Kč, tj. bez vlivu na schodek (došlo k navýšení schváleného rozpočtu DPH o 1,0 mld. Kč, odvodu z elektřiny ze slunečního záření o 4,2 mld. Kč, darovací daně o 4,8 mld. Kč, odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o 1,7 mld. Kč a neinvestičních transferů podnikatelským subjektům o 11,7 mld. Kč). Po této úpravě tak byly celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny částkou 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje částkou 1 190,7 mld. Kč a schodek zůstal nezměněn ve výši 135,0 mld. Kč.

V porovnání se skutečností roku 2010 počítal schválený rozpočet na rok 2011 s růstem celkových příjmů o 55,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %, celkové výdaje měly růst o 33,9 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a schodek tak měl být nižší o 21,4 mld. Kč.

Tabulka č. 1: Tendence rozpočtu 2011 ve vztahu k rozpočtu a skutečnosti 2010 (v mld. Kč)
2010 2011 Rozdíl
SR 2011-
SR 2010
Rozdíl
SR 2011-
Skut.2010
Index v %
SR 2011/
SR 2010
Index v %
SR 2011/
Skut.2010
Schválený
rozpočet
Skutečnost Schválený
rozpočet *)
1 2 3 3-1 3-2 3/1 3/2
Celkové příjmy 1 022,22 1 000,38 1 055,70 33,48 55,32 103,3 105,5
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 534,74 508,02 543,16 8,43 35,14 101,6 106,9
DPH 188,60 187,82 195,10 6,50 7,28 103,4 103,9
Spotřební daně **) 141,10 130,86 140,80 -0,30 9,94 99,8 107,6
DPPO 100,30 86,30 84,00 -16,30 -2,30 83,7 97,3
DPFO 88,30 87,49 101,50 13,20 14,01 114,9 116,0
ostatní daňové příjmy 16,44 15,55 21,76 5,33 6,21 132,4 140,0
Pojistné na SZ 367,13 355,84 373,29 6,16 17,45 101,7 104,9
Nedaňové a ost. příjmy 120,35 136,52 139,25 18,89 2,73 115,7 102,0
Celkové výdaje 1 184,92 1 156,79 1 190,70 5,78 33,91 100,5 102,9
Běžné výdaje 1 069,47 1 026,57 1 086,20 16,72 59,63 101,6 105,8
Sociální dávky 446,47 430,91 446,47 0,00 15,56 100,0 103,6
Kapitálové výdaje 115,45 130,22 104,50 -10,94 -25,72 90,5 80,2
Saldo SR -162,70 -156,42 -135,00 27,70 21,42 83,0 86,3
*) rozpočet včetně zák. č. 97/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011
**) včetně tzv. energetických daní a od roku 2011 včetně odvodu z elektřiny ze slunečního záření

Z růstu celkových příjmů o 55,3 mld. Kč připadl na příjmy z daní a poplatků růst o 35,1 mld. Kč, tj. o 6,9 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2010 představovala předpokládaná inkasa daní z příjmů fyzických osob (o 14,0 mld. Kč, tj. o 16,0 %), spotřebních daní včetně energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření (o 9,9 mld. Kč, tj. o 7,6 %), a DPH (o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení byl proti skutečnosti 2010 vyšší o 17,5 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Rozpočet počítal se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2010. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů měl být vyšší o 2,7 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Příjmy z rozpočtu EU/FM určené na krytí výdajů na společné programy ČR a EU měly podle schváleného rozpočtu dosáhnout 117,3 mld. Kč (v roce 2010 rozpočet činil 95,6 mld. Kč a skutečnost dosáhla 96,8 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítala s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2010 o 33,9 mld. Kč, z toho růst o 59,6 mld. Kč (tj. o 5,8 %) připadl na běžné výdaje a pokles o 25,7 mld. Kč (tj. o 19,8 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2010 se podílely především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 24,2 mld. Kč, tj. o 49,6 %). Sociální dávky počítaly v rozpočtu na rok 2011 s růstem proti skutečnosti 2010 o 15,6 mld. Kč (tj. o 3,6 %). Z toho výdaje na důchody měly růst o 17,8 mld. Kč, tj. o 5,1 %.

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílely především investiční transfery státním fondům, jejichž rozpočet proti skutečnosti 2010 klesl o 19,9 mld. Kč, tj. o 41,5 %.

Mandatorní výdaje měly dosáhnout 679,6 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2010 o 51,5 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Jejich podíl na celkových výdajích se měl zvýšit na 57,1 % (rozpočet 2010 předpokládal podíl ve výši 55,1 %, skutečnost 2010 dosáhla 54,3 %). Na rozpočtovaném růstu ve vztahu ke skutečnosti roku 2010 se nejvíce podílely výdaje na obsluhu státního dluhu (o 24,2 mld. Kč) a dávky důchodového pojištění (o 17,8 mld. Kč).

Schodek schváleného rozpočtu se proti skutečnosti roku 2010 snížil o 21,4 mld. Kč, tj. o 13,7 %). Jeho výše 135,0 mld. Kč představovala 3,5 % výše HDP (3 807,2 mld. Kč). V roce 2010 to bylo 4,3 % HDP (3 772,9 mld. Kč). Použity jsou hodnoty nominálního a sezónně očištěného HDP známé k březnu 2011.


1 Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 19,1 mld. Kč na 1 074,8 mld. Kč a rozpočet výdajů o 19,3 mld. Kč na 1 210,0 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 135,0 mld. Kč na 135,2 mld. Kč.

Na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel bylo provedeno souvztažné zvýšení příjmů a výdajů (bez vlivu na schodek) o 19,1 mld. Kčv návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 0,2 mld. Kč v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA). Jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011) v roce 2011 použity na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření (z prostředků nevyčerpaných do 31.12.2010 na stejný účel). O tuto částku se zvýšil schodek schváleného rozpočtu ze 135,0 mld. Kč na 135,2 mld. Kč. Souvztažně došlo ke zvýšení financování u ukazatele "změna stavu na účtech státních finančních aktiv" o stejnou částku.

V průběhu roku 2011 dále došlo k řadě rozpočtových opatření, která znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými kapitolami či položkami v rámci jedné kapitoly (bez vlivu na rozpočtovaný schodek). Jednalo se například o následující přesuny:

  • z rozpočtu kapitoly VPS bylo rozpočtovými opatřeními uvolněno do jiných kapitol celkem 11,3 mld. Kč, z toho 2,5 mld. Kč představovalo přesuny z vládní rozpočtové rezervy (detailněji popsáno v sešitu H, kapitola VPS). Z kapitoly VPS v průběhu roku směřovalo do ostatních kapitol 2,5 mld. Kč na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2010. Došlo zde také např. k přesunu 0,5 mld. Kč ze specifického ukazatele kapitoly VPS "Stavební spoření" do ukazatele "Dotace pro SFDI" v rámci kapitoly Ministerstvo dopravy,

  • z rozpočtu výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2011 bez vlivu na schodek navýšeny výdaje jiných kapitol o 1,0 mld. Kč. Z toho 0,8 mld. Kč směřovalo do kapitoly Ministerstvo zemědělství - tyto prostředky byly určeny především na programy protipovodňových opatření spolufinancované z výnosů privatizovaného majetku a další programy související především s vodním hospodářstvím,

  • z rozpočtu výdajů kapitoly Státní dluh bylo v roce 2011 do jiných rozpočtových kapitol v rámci transferů na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) uvolněno celkem 5,5 mld. Kč. Např. do kapitoly Ministerstvo dopravy bylo uvolněno necelých 3,1 mld. Kč, z toho 3,0 mld. Kč se týkalo Rámcového úvěru přijatého ČR od EIB (Operační program Doprava) a necelých 0,1 mld. Kč výstavby jihozápadní části silničního okruhu Prahy. Do kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo uvolněno přes 2,4 mld. Kč - z toho 0,9 mld. Kč bylo určeno na projekt Podpora prevence před povodněmi II, necelých 0,5 mld. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a 1,1 mld. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II.

Celkem bylo provedeno 764 rozpočtových opatření, což je o 23 méně než v roce 2010. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (108), dále pak v kapitolách Ministerstvo obrany (53), Ministerstvo spravedlnosti (53), Ministerstvo zemědělství (51), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (51), Ministerstvo zdravotnictví (49) a Ministerstvo financí (46). V těchto kapitolách bylo provedeno celkem 411 rozpočtových opatření, což odpovídá necelým 54 % všech provedených rozpočtových opatření v roce 2011.

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (42,4 %). Druhou největší skupinou pak byly přesuny mezi jednotlivými kapitolami (28,9 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (17,9 %). Nižší počet rozpočtových opatření se týkal uvolňování prostředků jednotlivým kapitolám z kapitol Státní dluh (4,5 %) a Operace státních finančních aktiv (3,8 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 2,5 % rozpočtových opatření z celku.

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2011 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 012,8 mld. Kč, celkové výdaje 1 155,5 mld. Kč a výsledný schodek činil 142,8 mld. Kč.

Tabulka č. 2: Hlavní ukazatele hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 (v mld. Kč)
2010 2011 rozdíl
skutečností
index
2011/2010
Skutečnost Schválený
rozpočet *)
Rozpočet
po změnách *)
Skutečnost %
plnění
1 2 3 4 5=4:3 6=4-1 7=4:1
Celkové příjmy 1 000,38 1 055,70 1 074,83 1 012,76 94,2 12,38 101,2
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 508,02 543,16 543,16 523,43 96,4 15,41 103,0
DPH 187,82 195,10 195,10 191,89 98,4 4,07 102,2
Spotřební daně **) 130,86 140,80 140,80 139,21 98,9 8,35 106,4
DPPO 86,30 84,00 84,00 82,30 98,0 -4,01 95,4
DPFO 87,49 101,50 101,50 90,61 89,3 3,12 103,6
ostatní daňové příjmy 15,55 21,76 21,76 19,41 89,2 3,86 124,9
Pojistné na SZ 355,84 373,29 373,29 366,82 98,3 10,98 103,1
Nedaňové a ost. příjmy 136,52 139,25 158,37 122,51 77,4 -14,01 89,7
Celkové výdaje 1 156,79 1 190,70 1 210,01 1 155,53 95,5 -1,27 99,9
Běžné výdaje 1 026,57 1 086,20 1 084,43 1 036,65 95,6 10,09 101,0
Sociální dávky 430,91 446,47 445,75 444,07 99,6 13,16 103,1
Kapitálové výdaje 130,22 104,50 125,58 118,87 94,7 -11,35 91,3
Saldo SR -156,42 -135,00 -135,18 -142,77 105,6 13,65 91,3
*) rozpočet vč. zákona č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011
**) včetně tzv. energetických daní a od roku 2011 včetně odvodu z elektřiny ze slunečního záření

Celkové příjmy ve výši 1 012,8 mld. Kč byly plněny na 94,2 % rozpočtu po změnách (nedosažení rozpočtu o 62,1 mld. Kč) a dosáhly meziročního růstu o 12,4 mld. Kč, tj. o 1,2 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 523,4 mld. Kč při plnění rozpočtu na 96,4 % (nedosažení o 19,7 mld. Kč) a meziročním růstu o 15,4 mld. Kč, tj. o 3,0 %. Na tomto meziročním růstu se podílela především inkasa spotřebních daní vč. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření (o 8,4 mld. Kč), DPFO ze závislé činnosti (o 5,1 mld. Kč), DPH (o 4,1 mld. Kč) a daně darovací (o 4,1 mld. Kč). Na meziročním růstu se tak poměrně výrazně projevil výše zmíněný zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2011 (vliv zejména na inkaso odvodu z elektřiny ze slunečního záření a darovací daně). Meziroční pokles naopak vykázalo inkaso DPFO z přiznání (o 2,6 mld. Kč ) a vlivem poklesu sazby daně o 1 p.b. také inkaso DPPO (o 4,0 mld. Kč).

Na nenaplnění daňových příjmů se podílelo především inkaso DPFO celkem (rozpočet nenaplněn o 10,9 mld. Kč) a inkaso DPH (o 3,2 mld. Kč). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu za poslední rok vzrostl z 62,7 % na 63,3 % (rozpočet plánoval 61,8 %). Komentáře k vývoji inkasa daňových příjmů jsou uvedeny v části II.2. tohoto sešitu.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 366,8 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 6,5 mld. Kč, tj. o 1,7 %, a meziročně vzrostly o 11,0 mld. Kč, tj. o 3,1 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 331,8 mld. Kč, tj. 98,8 % rozpočtu, a meziročního růstu o 10,1 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Příčinou nedodržení rozpočtované výše je nižší než očekávaná míra zaměstnanosti a výše vyměřovacích základů pojištěnců a také zvýšený počet povolených splátek, jakož i skutečnost neustálého nárůstu zahájených insolventních řízení ve vztahu k plátcům pojistného.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery svou výší 122,5 mld. Kč nedosáhly rozpočtu po změnách o 35,9 mld. Kč, tj. o 22,6 %, při meziročním poklesu o 14,0 mld. Kč, tj. o 10,3 %. Relativně nízké plnění a meziroční pokles ovlivnily především příjmy z EU/FM (na společné programy ČR a EU)2, které dosáhly 90,0 mld. Kč, což představuje 66,0 % rozpočtu po změnách a meziroční pokles o 6,8 mld. Kč.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 155,5 mld. Kč a proti rozpočtu po změnách byly nižší o 54,5 mld. Kč, tj. o 4,5 %, a představují meziroční pokles o 1,3 mld. Kč, tj. o 0,1 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 807,2 mld. Kč) v roce 2011 dosáhl 30,4 %, zatímco v roce 2010 to bylo 30,7 % (k 3 772,9 mld. Kč).

Běžné výdaje dosáhly výše 1 036,7 mld. Kč, tj. 95,6 % rozpočtu po změnách, a představují tak meziroční růst o 10,1 mld. Kč, tj. o 1,0 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávky ve výši 444,1 mld. Kč, tj. 99,6 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 13,2 mld. Kč, tj. o 3,1 % (z toho výdaje na důchody meziročně rostly o 21,9 mld. Kč, tj. o 6,3 %).

Kapitálové výdaje ve výši 118,9 mld. Kč představují 94,7 % rozpočtu po změnách a meziroční pokles o 11,4 mld. Kč, tj. o 8,7 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 652,7 mld. Kč (96,3 % rozpočtu po změnách), což je o 24,6 mld. Kč, tj. o 3,9 %, více než v roce 2010. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 54,3 % v roce 2010 na 56,5 % v roce 2011. Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 21,9 mld. Kč), výdaje na obsluhu státního dluhu (růst o 6,9 mld. Kč), státní záruky (růst o 5,0 mld. Kč) či odvody a příspěvky do rozpočtu EU (o 4,0 mld. Kč). Naopak meziročně poklesly například výdaje na státní sociální podporu (pokles o 4,8 mld. Kč) a výdaje na podpory v nezaměstnanosti (pokles o 3,0 mld. Kč).

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 skončilo schodkem 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč horší, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách, a o 13,6 mld. Kč lepší než jeho vykázaná skutečnost roku 2010 (-156,4 mld. Kč). Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu (142,8 mld. Kč) na HDP v roce 2011 činil 3,8 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v roce 2010.

Na nedodržení rozpočtem stanovené výše schodku měly vliv i některé mimorozpočtové okolnosti. V průběhu roku došlo rozhodnutím Ústavního soudu ke zrušení zdanění státních příspěvků na stavební spoření ve výši 50 %, se kterým schválený státní rozpočet na rok 2011 počítal (vliv cca 5,4 mld. Kč). V závěru roku také došlo k mimořádné platbě 5,0 mld. Kč, které byly po revizi růstu HDP v období od vstupu ČR do EU do roku 2010 vyplaceny nad rámec rozpočtu. Během roku došlo také k povolenému překročení výdajů o 2,6 mld. Kč, které je umožněno na základě zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 a v roce 2010, ve znění zákona č. 180/2010 Sb. (2,1 mld. Kč) a na základě zákona č. 94/2009 Sb., o přijetí úvěru ČR od EIB na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II. (0,5 mld. Kč). Z uvedených 2,6 mld. Kč byly ve skutečnosti čerpány cca 2 mld. Kč.

Do hospodaření státního rozpočtu se na straně příjmů negativně projevilo nízké plnění celkových příjmů. K naplnění rozpočtu chybělo 62,1 mld. Kč, z toho 46,4 mld. Kč se týkalo příjmů státního rozpočtu určených na krytí výdajů na společné programy ČR a EU a dalších 26,2 mld. Kč představovalo nenaplnění rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení (z toho 10,9 mld. Kč se týkalo daní z příjmů fyzických osob a 6,5 mld. Kč pojistného na sociální zabezpečení). Tyto výpadky na straně příjmů byly částečně kompenzovány nedočerpáním rozpočtu výdajů o 54,5 mld. Kč. Na tom se podílely např. úspory v kapitole Státní dluh (úspora 16,2 mld. Kč zejména u hrazených úroků z půjčených prostředků) a VPS (12,2 mld. Kč). Rozpočet po změnách výdajů spolufinancovaných z rozpočtu EU nebyl vyčerpán o 23,7 mld. Kč.

V meziročním srovnání je z pohledu státního rozpočtu pozitivním trendem meziroční růst celkových příjmů o 12,4 mld. Kč (z toho daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení o 26,4 mld. Kč), zatímco celkové výdaje meziročně klesly o 1,3 mld. Kč.

Podle § 47 rozpočtových pravidel, mohou OSS nárokovat nespotřebované výdaje minulých let v běžném roce a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2011 byl OSS vyčíslen částkou 101,1 mld. Kč. V průběhu roku 2011 OSS snížily nároky z nespotřebovaných výdajů o 64,6 mld. Kč (z velké části jde o skutečné překročení rozpočtu výdajů). Z toho profilující výdaje tvořily 59,8 mld. Kč a neprofilující 4,8 mld. Kč. V roce 2012 budou OSS, podle údajů předaných Ministerstvu financí, mít možnost nárokovat nespotřebované výdaje ve výši 129,9 mld. Kč (z toho 93,4 mld. Kč z nespotřebovaných výdajů roku 2011 a zbytek z let minulých).

Následující grafy zobrazují vývoj sald hospodaření státních rozpočtu v minulých letech a měsíční průběh hospodaření v roce 2011.

Graf č. 1: Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2011 (v mil. Kč)

Graf č. 2: Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2011 (v mil. Kč)

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Příjmy SR 2011 92 572 65 124 95 670 72 603 72 978 108 690 83 419 63 784 87 024 96 780 67 820 106 291
Výdaje SR 2011 81 961 98 558 98 049 114 904 86 942 90 080 81 619 90 003 104 888 83 117 102 273 123 132
Saldo SR 2011 10 611 -33 434 -2 380 -42 301 -13 964 18 611 1 800 -26 219 -17 863 13 662 -34 454 -16 841

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 142 770 832 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

  • vydanými státními dluhopisy ve výši 139 378 098 tis. Kč

  • přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 5 938 462 tis. Kč

  • změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 2 545 728 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2011 vykázalo schodek ve výši 45,4 mld. Kč (v roce 2010 to byl schodek ve výši 35,6 mld. Kč). Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění včetně příslušenství a příjmů z dobrovolného důchodového pojištění byly vykázány ve výši 328,0 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění (včetně správních výdajů připadajících na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek ve výši 5,3 mld. Kč) činily 373,4 mld. Kč.

Podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel budou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. To ovšem není případ roku 2011. Schodek hospodaření systému důchodového pojištění je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Na konci roku 2011 činil stav prostředků na tomto zvláštním účtu cca 22 mld. Kč.

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2011 je provedeno v dalších částech zprávy.


2 Uvedené hodnoty příjmů z EU odpovídají údajům z části XI. finančních výkazů předkládaných správci kapitol

Jednotlivé kapitoly ke stažení

D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk

 

  1. ZÁKLADNÍ TENDENCE VÝVOJE STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV A PASIV
  2. STAV A VÝVOJ STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV
    1. OPERACE NA BANKOVNÍCH DEPOZITNÍCH ÚČTECH SFA
    2. STÁTNÍ ZAHRANIČNÍ POHLEDÁVKY
    3. MAJETKOVÉ ÚČASTI U MEZINÁRODNÍCH A TUZEMSKÝCH SPOLEČNOSTÍ
      3.1. Účasti u mezinárodních institucí a zahraničních společností
      3.2. Účasti u tuzemských společností
    4. STÁTNÍ PŮJČKY, NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI A JINÉ TUZEMSKÉ POHLEDÁVKY STÁTU
  3. PŘEHLED O STAVU A VÝVOJI STÁTNÍCH ZÁRUK
    1. STANDARDNÍ STÁTNÍ ZÁRUKY
    2. NESTANDARDNÍ STÁTNÍ ZÁRUKY
    3. RUČENÍ ZE ZÁKONA
  4. TABULKOVÁ PŘÍLOHA

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2011 následující údaje:

Tabulka č. 1: Vývoj státních finančních aktiv a pasiv v průběhu roku 2011 (v mld. Kč)
S t a v k Změna za
rok 2011
Struktura v %
1.1.2011 31.12.2011 1.1.2011 31.12.2011
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 75,6 81,1 5,5 24,5 24,5
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč. pohledávek z deblokací 23,1 22,3 -0,8 7,5 6,7
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 9,7 4,7 -5,0 5,7 1,4
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 82,8 80,9 -1,9 26,8 24,4
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 109,5 142,3 32,8 35,5 43,0
Státní finanční aktiva celkem 300,7 331,3 30,6 100,0 100,0
1. Závazky z emise tuzemských státních dluhopisů 1 036,3 1 182,2 145,9 73,6 75,6
2. Přímé zahraniční závazky z dlouhodobých úvěrů přijatých od EIB 67,2 71,3 4,1 4,8 4,6
3. Nepřímé závazky státu v cizí měně 240,3 245,8 5,5 17,1 15,7
z toho: ze zahraničních emisí státních dluhopisů 240,3 245,8 5,5 17,1 15,7
4. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu *) 62,6 64,9 2,3 4,5 4,1
5. Jiné závazky 0,3 0,1 -0,2 - -
Státní finanční pasiva celkem 1 406,7 1 564,3 157,6 100,0 100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -1 106,0 -1 233,0 -127,0
v tom : pozice vůči bankovní soustavě -307,8 -354,3 -46,5
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -353,6 -394,6 -41,0
pozice vůči zahraničí -424,6 -451,9 -27,3
neidentifikovatelní držitelé SDD -20,0 -32,2 -12,2
*) závazky z nesplaceného kapitálu nejsou zahrnuty do státního dluhu

Pokračovala dlouhodobá tendence meziročního růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv. Po jeho postupném zpomalování v předchozích letech (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč, v roce 2007 o 83,4 mld. Kč a v roce 2008 o 25,6 mld. Kč) došlo v roce 2009 naopak k výrazné akceleraci (nárůst o 154,5 mld. Kč), která pokračovala i v roce 2010 (nárůst o 164,4 mld. Kč). Rok 2011 znamenal zvýšení záporného salda o 127 mld. Kč, a to při růstu stavu státních finančních aktiv o 30,6 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv o 157,6 mld. Kč.

Výrazně se v roce 2011 projevil růst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, které představovaly podíl na zvýšení celkového objemu státních finančních pasiv ve výši téměř 93 %. Převážná část celkového přírůstku připadá na závazky z tuzemských emisí, kde se jednalo o nárůst v objemu 145,9 mld. Kč. U závazků ze zahraničních emisí nárůst činil výrazně méně a to necelých 5,5 mld. Kč. Držba tuzemských emisí státních dluhopisů u zahraničních subjektů přitom vzrostla ve stejném období zhruba o 12 mld. Kč, ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům pak celkově o 121,7 mld. Kč. Dluhopisy u neidentifikovaných držitelů (konečné vlastníky cenných papírů na omnibus účtech bank není CDCP schopen identifikovat) představují v úhrnu 32,2 mld. Kč (tj. nárůst o 12,2 mld. Kč). Zvýšení přímých závazků státu z dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky celkem o cca 4,1 mld. Kč, byl v roce 2011 ovlivněn převahou pokračujícího čerpání jednotlivých úvěrových tranší, nad probíhajícím splácením jistiny těchto úvěrů. Nárůst stavu závazků z nesplacené části upsaného kapitálu u mezinárodních finančních institucí v celkovém rozsahu 2,3 mld. Kč je v podstatné míře determinován poklesem směnného kursu Kč, a to především vůči EUR.

Graf č. 1: Vývoj rozložení držby státních dluhopisů v roce 2011 (v mil. Kč)

*) Vzhledem k nízkému objemu nejsou uvedeny dluhopisy u neidentifikovaných držitelů

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu zejména u majetkových účastí státu (celkem o 1,9 mld. Kč) a rovněž u pohledávek státu (celkem o 5,8 mld. Kč), což se týkalo jak vztahu k tuzemským subjektům, tak vůči zahraničí, včetně pohledávky z prodeje akciového podílu státu ve společnosti Arcelor Mittal Ostrava (pokles o 1 mld. Kč). Naopak u ostatních položek státních finančních aktiv, představovaných finančními prostředky na bankovních účtech a cennými papíry v držbě státu, došlo k celkovému nárůstu stavu o 38,3 mld. Kč. Úhrnné zvýšení stavu peněžních prostředků státu uložených na depozitních účtech státních finančních aktiv o 5,5 mld. Kč bylo v maximálně ovlivněno výnosy z emisí státních dluhopisů, připsanými na umořovací účet. Ke krytí celkového schodku státního rozpočtu za rok 2011 bylo z umořovacího účtu převedeno na účet hospodaření státního rozpočtu 140,6 mld. Kč.

Graf č. 2: Vývoj jednotlivých kategorií státních finančních aktiv v roce 2011 (v mld. Kč)

Celkový nárůst stavu tuzemských cenných papírů držených ministerstvem financí z finančního investování je v podstatné míře odrazem investování volných peněžních prostředků souhrnného účtu státní pokladny, které probíhá na účtu Řízení likvidity státní pokladny (zvýšení o 17,7 mld. Kč). Objemově výrazně menšího nárůstu bylo dosaženo investováním prostředků uložených na Jaderném účtu (zvýšení o 1,5 mld. Kč) a na účtu Rezervy pro důchodovou reformu (zvýšení o 0,4 mld. Kč). Výše rezervy peněžních prostředků, uložených formou depozit na bankovních účtech u jiných peněžních ústavů jako zdroj pro vyloučení rizik z řízení státního dluhu, dosáhla ke 31.12.2011 hodnoty 14,7 mld. Kč, což oproti stavu ke 31.12.2010 představuje nárůst o 14,2 mld. Kč. Pohledávka z titulu půjčky poskytnuté České exportní bance zůstala v roce 2011 v nezměněné výši 1,7 mld. Kč.

Mírný pokles stavu zahraničních pohledávek státu zahrnovaných do státních finančních aktiv o cca 0,8 mld. Kč byl výrazně ovlivněn účinností zákona č. 465/2011, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, a v jehož důsledku byla ze státních finančních aktiv vyjmuta pohledávka za iránskou státní společností APPI ve výši 1,1 mld. Kč. Pokles stavu zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB byl výsledkem převahy uskutečněných převodů pohledávek na deblokátory (1 mld. Kč), a realizovaných splátek a odpisů (0,2 mld. Kč) nad připsanými úroky (0,2 mld. Kč) a vyúčtovanými kreditními kursovými rozdíly v rozsahu 0,1 mld. Kč. Celkové snížení stavu zahraničních pohledávek bylo částečně korigováno nárůstem pohledávek z vládních úvěrů (o 0,4 mld. Kč) a pohledávek za deblokujícími společnostmi (o 0,4 mld. Kč). Do vykazované výše stavu zahraničních majetkových účastí se vedle dopadů kursových změn (nárůst o 2,6 mld. Kč) významným způsobem promítlo také vyčlenění splacených rezerv z celkové hodnoty základního kapitálu, jež se týkalo Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy (pokles o 4,1 mld. Kč). Závazky z emisí tuzemských státních dluhopisů, které tvoří převážnou část státních finančních pasiv, vzrostly ve vztahu k zahraničním subjektům o 12 mld. Kč na celkovou úroveň 167,5 mld. Kč. Závazky z titulu jednotlivých zahraničních emisí dluhopisů vzrostly o 5,4 mld. Kč na celkem 245,7 mld. Kč. Převahou čerpání nových tranší úvěrů od EIB na jednotlivé programy rozvoje infrastruktury nad uhrazenými splátkami došlo v roce 2011 k nárůstu závazků rovněž z tohoto titulu, a to o 4,1 mld. Kč. V menší míře se na prohloubení dlužnického salda vůči zahraničí podílel i růst závazků z nesplaceného upsaného kapitálu u mezinárodních finančních institucí o 2,3 mld. Kč s tím, že byl ovlivněn zejména vývojem směnných kursů Kč vůči EUR a USD.

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se oproti stavu k 31.12.2010 prohloubila o 46,5 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna poměrně strmým nárůstem bankovní držby tuzemských státních dluhopisů na úroveň téměř 530,7 mld. Kč, k němuž v roce 2011 došlo při současném mírném poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 45,0 % na 44,9 %). V držení domácích bank včetně České národní banky byly jak státní pokladniční poukázky (celkem 106 mld. Kč), tak střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy (celkem 424,7 mld. Kč). Na straně finančních aktiv se na hodnotě dosaženého salda vedle nárůstu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 5,5 mld. Kč zásadním způsobem projevilo již zmíněné zvýšení rezervy peněžních prostředků uložených na účtech u komerčních bank o 14,2 mld. Kč. Opačný vliv v celkovém rozsahu 2,3 mld. Kč mělo snížení majetkového podílu u České exportní banky (o 0,5 mld. Kč) a pokles tuzemských cenných papírů v držbě státu, který se konkrétně týkal držby poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny a účtu rezervy pro důchodovou reformu.

Hlavní příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 41 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv výrazné zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 57,7 mld. Kč na celkem 451,7 mld. Kč, což odpovídá růstu o 14,6 % . To se týkalo nejen pojišťovacích společností a penzijních fondů (nárůst o 8,6 mld. Kč), ale především domácností, kde držba státních dluhopisů zaznamenala oproti stavu k 31.12.2010 strmý nárůst o 18,3 mld. Kč. V držení domácností tak byly státní dluhopisy v hodnotě 27,5 mld. Kč, z čehož více než 20,4 mld. Kč připadalo na nové emise spořicích státních dluhopisů. Na straně státních finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru prohlouben poklesem tuzemských pohledávek státu o cca 5 mld. Kč, a to jak pohledávek z realizovaných státních záruk, tak pohledávek z poskytnutých návratných finančních výpomocí (NFV). Propad byl v roce 2011 významně ovlivněn řešením finanční situace státní organizace Správa železniční dopravní cesty formou prominutí části jejich závazků vůči státu, obdobně jako tomu bylo v předchozích letech. Zásadní význam ale měl pokles stavu tuzemských pohledávek, který souvisel s účinností zákona č. 465/2011 Sb., kterým byly ze státních finančních aktiv vyjmuty takové pohledávky z NFV a realizovaných státních záruk, které byly hrazeny z prostředků rozpočtové kapitoly VPS. Celkový dopad této změny do bilance státních finančních aktiv a pasiv představoval zvýšení záporného salda o 8,8 mld. Kč. Kladnou korekci vykazovaného stavu státních finančních aktiv pak představoval především nárůst držby státních cenných papírů z finančního investování o 21,4 mld. Kč.

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (142,8 mld. Kč) a tvorbu dluhové rezervy financování (5,3 mld. Kč), se za rok 2011 zvýšil z 1 344,1 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč (bez započítání závazků státu z nesplaceného upsaného kapitálu), tj. o 155,3 mld. Kč, resp. o 11,6 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné snížení tempa růstu o 2,5 procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2010 z 35,6 % na 39,4 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2011 úrovně 1 604,2 mld. Kč. V roce 2011 rostly souběžně obě hlavní složky státního dluhu, přičemž výraznější nárůst se týkal vnitřního státního dluhu, jehož výsledná hodnota se zvýšila o cca 145,9 mld. Kč (tj. o 14,1 %). Zahraniční státní dluh dosáhl ve sledovaném období absolutního přírůstku 9,4 mld. Kč (což představuje zvýšení o 3,1 %) a jeho podíl na celkovém státním dluhu tak činí 21,2 %.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

E. Zpráva o řízení státního dluhu

 

  1. ÚVOD
  2. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

    1. VÝVOJ STÁTNÍHO DLUHU V LETECH 2000 AŽ 2011
    2. VÝVOJ STÁTNÍHO DLUHU V ROCE 2011
    3. STAV STÁTNÍHO DLUHU
    3.1. Měnová skladba
    3.2. Skladba podle splatnosti
    3.3. Skladba podle držitele
    4. PŮJČKY
    4.1. Státní pokladniční poukázky
    4.2. Krátkodobé půjčky
    4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu
    4.4. Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu
    4.5. Emise spořicích státních dluhopisů
    4.6. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
    4.7. Státní dluhopisy celkem
    4.8. Půjčky od Evropské investiční banky
    4.9. Směnka pro úhradu účasti u IBRD
    5. VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB
    6. SPLÁTKY JISTINY
  3. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

    1. ZÁKLADNÍ TENDENCE VE VÝVOJI NÁKLADŮ STÁTNÍHO DLUHU V LETECH 2006 AŽ 2011
    2. ROZPOČET KAPITOLY STÁTNÍ DLUH A JEHO PLNĚNÍ
    2.1. Hodnocení vývoje strategických ukazatelů (cílů) v kapitole Státní dluh
    2.2. Příjmy kapitoly Státní dluh
    2.3. Výdaje kapitoly Státní dluh
    2.4. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v roce 2011
  4. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

    1. DLUHOVÁ STRATEGIE A ŘÍZENÍ RIZIK
    1.1. Hrubá výpůjční potřeba vlády
    1.2. Přehled plnění strategických cílů ke konci prvního pololetí 2011
    1.3. Refinanční riziko
    1.4. Úrokové riziko
    1.5. Měnové riziko
    2. ŘÍZENÍ LIKVIDITY STÁTNÍHO ROZPOČTU A STÁTNÍ POKLADNY V ROCE 2011
    2.1. Likvidita státní pokladny
    2.2. Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2011
    2.3 Vývoj salda rezervních fondů organizačních složek státu
    2.4. Vývoj salda netermínovaných SFA
    2.5. Vývoj salda zůstatků účtů pro převod daní FU a SF
    2.6. Ostatní operace řízení likvidity
  5. TABULKOVÁ PŘÍLOHA

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Úvod

V roce 2011 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2011 zvýšil z 1 344,1 mld. Kč na začátku roku o 155,3 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč na konci roku, tj. o 11,6 %.

Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v roce 2011 celkem 45,1 mld. Kč, zatímco v roce 2010 dosahovaly 35,8 mld. Kč. Růst těchto nákladů v roce 2011 byl v zásadě dán růstem objemu státního dluhu, přičemž úrokové sazby zůstávaly stále na nízkých úrovních.

V průběhu roku 2011 Ministerstvo financí úspěšně implementovalo historický projekt pilotní emise spořicích státních dluhopisů, který potvrdil očekávaný vysoký zájem občanů České republiky o spoření prostřednictvím státního dluhu. Celkový prodaný objem přitom dosáhl 20,4 mld. Kč oproti původně indikované výši 10 mld. Kč.

Ministerstvo také implementovalo v České republice k 1. červenci 2011 ve spolupráci s mezinárodní společností EuroMTS Ltd provoz panevropské elektronické platformy MTS Czech Republic pro obchodování na domácím sekundárním dluhopisovém trhu a ke dni 1. října 2011 vzájemným podpisem příslušných dohod nastavilo novou efektivnější obchodní strukturu mezi Ministerstvem a primárními dealery českých státních dluhopisů, která je běžná v ostatních vyspělých zemích Evropské unie a přináší standardizaci a profesionalizaci spolupráce při financování a řízení státního dluhu a její naprostou transparentnost, což umožňuje Ministerstvu po takřka dvouleté přestávce být opět aktivní na sekundárním trhu zejména přímým prováděním odkupů státních dluhopisů před datem splatnosti a přímými prodeji státních dluhopisů z vlastního portfolia Ministerstva.


V. Tabulková příloha

Příloha č. 1: Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2011 (v mld. Kč)
N á z e v S t a v
k 1. 1. 2011
půjčky
(a)
splátky
(b)
kurzové
rozdíly (c)
celková změna
(a - b + c)
S t a v
k 31. 12. 2011
S T Á T N Í D L U H C E L K E M 1 344,057 464,325 313,537 4,529 155,317 1 499,374
Vnitřní dluh 1 036,282 458,129 312,241 0,000 145,888 1 182,169
Státní pokladniční poukázky 113,331 237,001 187,723 49,278 162,609
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 35,000 0,000 35,000
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 50,272 50,272 -50,272 0,000
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 64,964 0,000 64,964
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 47,035 0,000 47,035
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 62,339 0,000 62,339
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 68,048 0,000 68,048
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 20,075 0,000 20,075
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 65,986 4,355 4,355 70,342
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 59,241 32,985 32,985 92,226
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 51,882 2,898 2,898 54,780
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 4,760 0,000 4,760
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 51,799 51,799 -51,799 0,000
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 50,107 27,633 27,633 77,740
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 89,100 0,000 89,100
57. emise střednědobých dluhopisů (2009) 42,288 3,000 2,000 1,000 43,288
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 62,678 22,425 22,425 85,103
59. emise střednědobých dluhopisů (2010) 43,587 0,000 43,587
60. emise střednědobých dluhopisů (2010) 47,279 0,000 47,279
61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 6,512 23,870 23,870 30,383
62. emise střednědobých dluhopisů (2011) 0,000 37,957 37,957 37,957
63. emise dlouhodobých dluhopisů (2011) 0,000 25,127 25,127 25,127
64. emise střednědobých dluhopisů (2011) 0,000 9,520 9,520 9,520
65. emise střednědobých dluhopisů (2011) 0,000 1,942 1,942 1,942
66. emise střednědobých dluhopisů (2011) 0,000 8,967 8,967 8,967
Závazky z repo operací - ÚŘLSP 0,000 7,680 7,680 0,000 0,000
Závazky z depo operací - ÚŘLSP 0,000 0,017 0,017 0,000 0,000
Závazky z repo operací - UÚ 0,000 12,750 12,750 0,000 0,000
Vnější dluh 307,776 6,196 1,296 4,529 9,429 317,204
1. emise eurobondů (2004) 48,824 0,000 48,824
2. emise eurobondů (2005) 30,002 0,009 0,009 30,011
3. emise eurobondů (2008) 50,081 1,519 1,519 51,600
4. emise eurobondů (2009) 38,007 0,878 0,878 38,884
5. emise eurobondů (2010) 49,865 0,485 0,485 50,350
1. emise jenových bondů (2006) 6,917 0,809 0,809 7,726
1. emise eurodluhopisů (2009) 6,578 0,925 0,237 1,162 7,740
1. emise švýcarských bondů (2009) 10,022 0,589 0,589 10,610
Půjčky od EIB 67,185 5,272 1,134 4,138 71,323
Směnky pro úhradu účasti u IBRD 0,294 0,163 0,004 -0,159 0,136

Pramen:MF

Příloha č. 2: Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2011 (v tis. Kč)
N á z e v Úrok Příjmy
z poplatků
Celkové
příjmy
C E L K E M 10 505 823,449 6,140 10 505 829,589
Vnitřní státní dluh 10 038 892,164 0,000 10 038 892,164
13. emise střednědobých dluhopisů (1997) 166,425 166,425
17. emise střednědobých dluhopisů (1997) 688,805 688,805
19. emise střednědobých dluhopisů (1997) 551,255 551,255
20. emise střednědobých dluhopisů (1997) 79,350 79,350
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 191 914,540 191 914,540
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 1 659 058,368 1 659 058,368
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 276 327,452 276 327,452
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 72 613,547 72 613,547
57. emise střednědobých dluhopisů (2009) 38 100,000 38 100,000
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 5 058 585,968 5 058 585,968
61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 563 486,162 563 486,162
62. emise střednědobých dluhopisů (2011) 945 282,099 945 282,099
63. emise dlouhodobých dluhopisů (2011) 582 233,859 582 233,859
Repo obchody - zástava PČNB - ÚŘLSP 413 111,378 413 111,378
Repo obchody - zástava SPP - ÚŘLSP 4 205,530 4 205,530
Depozitní operace - ÚŘLSP 10 971,816 10 971,816
Cizoměnové aktivní depozitní operace 136 737,596 136 737,596
Přepůjčení prostředků ČEB 84 778,012 84 778,012
Vnější státní dluh 461 358,077 461 358,077
1. emise eurobondů (2004) 321 636,013 321 636,013
3. emise eurobondů (2008) 15 284,777 15 284,777
4. emise eurobondů (2009) 93 955,631 93 955,631
5. emise eurobondů (2010) 1,775 1,775
1. emise eurodluhopisů (2009) 30 479,880 30 479,880
Bankovní účty 5 573,209 5 573,209
Úroky přijaté ze vkladů na účtech 5 573,209 5 573,209
Ostatní 6,140 6,140

Pramen:MF

Příloha č. 3: Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2011 (v tis. Kč)
N á z e v Úmor Úrok Poplatky
dluhové služby
Celkové
výdaje
C E L K E M 125 814 022,232 55 480 789,089 152 490,968 181 447 302,289
Vnitřní státní dluh 124 517 870,000 44 291 253,917 132 281,784 168 941 405,701
Státní pokladniční poukázky 1 942 181,012 18,560 1 942 199,572
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 2 432 500,000 207,600 2 432 707,600
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 50 272 370,000 3 292 840,235 178,800 53 565 389,035
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 403 656,530 178,800 2 403 835,330
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 163 630,240 207,600 2 163 837,840
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2 368 882,000 223,659 2 369 105,659
45. emise střednědobých dluhopisů (2005) 2,480 2,480
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2 551 811,250 235,426 2 552 046,676
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 843 136,980 239,671 843 376,651
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 2 497 125,025 270,079 2 497 395,104
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 2 615 151,200 5 363,711 2 620 514,911
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 2 501 593,962 221,203 2 501 815,165
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 230 860,000 274,407 231 134,407
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 51 798 500,000 2 123 738,500 201,178 53 922 439,678
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 1 444 034,323 6 239,864 1 450 274,186
56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 4 455 000,000 214,509 4 455 214,509
57. emise střednědobých dluhopisů (2009) 2 000 000,000 1 155 161,573 238,487 3 155 400,060
58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 3 832 506,138 17 154,389 3 849 660,527
59. emise střednědobých dluhopisů (2010) 1 983 211,685 211,369 1 983 423,054
60. emise střednědobých dluhopisů (2010) 2 407 888,232 2 026,079 2 409 914,311
61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 732 876,251 13 767,280 746 643,531
62. emise střednědobých dluhopisů (2011) 8 100,753 8 100,753
63. emise dlouhodobých dluhopisů (2011) 114 080,600 14 378,284 128 458,884
64. emise střednědobých dluhopisů (2011) 190 392,837 25 906,905 216 299,742
65. emise střednědobých dluhopisů (2011) 5 035,145 5 035,145
66. emise střednědobých dluhopisů (2011) 29 975,121 29 975,121
Spořicí státní dluhopisy (2011) 1 210,424 1 210,424
Závazky z repo operací - ÚŘLSP 7 680 000,000 282,679 7 680 282,679
Závazky z depo operací - ÚŘLSP 17 000,000 0,165 17 000,165
Závazky z repo operací - UÚ 12 750 000,000 8 712,500 12 758 712,500
Vnější státní dluh 1 296 152,232 11 189 535,030 1 256,700 12 486 943,962
1. emise eurobondů (2004) 2 695 342,363 8,287 2 695 350,650
2. emise eurobondů (2005) 1 338 421,068 1,817 1 338 422,885
3. emise eurobondů (2008) 2 486 830,568 2 486 830,568
4. emise eurobondů (2009) 1 879 710,044 1 879 710,044
5. emise eurobondů (2010) 1 100 042,597 0,615 1 100 043,212
1. emise jenových bondů (2006) 57 488,542 0,860 57 489,402
1. emise eurodluhopisů (2009) 208 053,939 22,551 208 076,491
1. emise švýcarských bondů (2009) 291 086,993 1 038,700 292 125,693
Půjčky od EIB 1 133 530,232 1 132 558,916 183,870 2 266 273,018
Směnky pro úhradu účasti u IBRD 162 622,000 162 622,000
Bankovní účty 0,143 0,143
Úroky hrazené ze vkladů na účtech 0,143 0,143
Ostatní 18 952,483 18 952,483

Pramen: MF
Pozn. spořicí státní dluhopisy zahrnují kromě souhrnných výdajů též výdaje vztahující se k 64. až 66. emisi státních dluhopisů

Příloha č. 4: Přehled emisí SPP v roce 2011
Číslo emise Datum
emise
Datum
splatnosti
Objem
v mil. Kč
Prodáno Do
portfolia
MF
Životnost
ve dnech
Výnos
v % pa
607 14.1.2011 13.1.2012 6 000 6 000 364 1,30
608 28.1.2011 29.4.2011 6 637 6 637 91 0,84
609 4.2.2011 3.2.2012 6 000 6 000 364 1,29
610 11.2.2011 12.8.2011 4 300 4 300 182 1,15
611 25.2.2011 27.5.2011 6 606 6 606 91 0,82
612 4.3.2011 2.3.2012 6 000 6 000 364 1,28
613 11.3.2011 9.9.2011 7 314 7 314 182 1,10
614 18.3.2011 17.6.2011 6 197 6 197 91 1,03
615 1.4.2011 30.3.2012 7 253 7 253 364 1,30
616 8.4.2011 6.1.2012 5 975 5 975 273 1,26
617 29.4.2011 29.7.2011 6 000 6 000 91 0,82
618 6.5.2011 4.5.2012 38 390 8 390 30 000 364 1,38
619 13.5.2011 10.2.2012 8 761 8 761 273 1,23
620 27.5.2011 25.5.2012 9 320 9 320 364 1,33
621 3.6.2011 2.9.2011 5 438 5 438 91 0,85
622 10.6.2011 8.6.2012 9 519 9 519 364 1,29
623 24.6.2011 23.3.2012 6 463 6 463 273 1,20
624 1.7.2011 30.12.2011 6 970 6 970 182 1,02
625 15.7.2011 14.10.2011 7 258 7 258 91 0,81
626 5.8.2011 3.8.2012 10 094 10 094 364 1,29
627 26.8.2011 25.11.2011 9 672 9 672 91 0,78
628 2.9.2011 31.8.2012 8 600 8 600 364 1,17
629 16.9.2011 16.12.2011 8 000 8 000 91 0,78
630 30.9.2011 29.6.2012 8 863 8 863 273 1,05
631 14.10.2011 12.10.2012 10 857 10 857 364 1,09
632 21.10.2011 20.4.2012 8 030 8 030 182 0,88
633 4.11.2011 2.11.2012 40 300 10 300 30 000 364 1,05
634 11.11.2011 11.5.2012 8 000 8 000 182 0,85
635 25.11.2011 24.8.2012 9 334 9 334 273 0,99
636 2.12.2011 1.6.2012 6 250 6 250 182 0,86
637 16.12.2011 14.12.2012 8 600 8 600 364 1,04

Pramen:MF

Příloha č. 5: Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních fin. institucí v roce 2011 - druhové a odvětv. třídění (v tis. Kč)
327 - Ministerstvo dopravy
Okruh Projekt Paragraf Položka Rozpočet Vnitřní přesuny Do kapitol Změny rozpočtu Rozpočet po
změnách
VBa Výstavba SO kolem hlavního města Prahy, část JZ 2212 6351 0 0 0
VBb Rámcový úvěr přijatý Českou republikou od EIB 2299 5909 2 259 0 2 259
2299 6909 3 048 833 0 3 048 833
3 051 092 0 0 0 3 051 092
329 - Ministerstvo zemědělství
Okruh Projekt Paragraf Položka Rozpočet Vnitřní přesuny Do kapitol Změny rozpočtu Rozpočet po
změnách
VBc Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací 2310 6313 0 0 0
2310 6319 0 0 0
2310 6341 0 0 0
2321 6313 0 0 0
2321 6319 0 0 0
2321 6341 0 0 0
VBd Podpora prevence před povodněmi II 3744 6121 340 000 0 340 000
3744 6313 1 360 000 -451 152 -128 818 -579 970 780 030
VBe Podpora obnovy, odbahnění a rek. rybníků a výstavby VN 2341 5213 300 000 -30 515 -202 000 -232 515 67 485
2341 6313 100 000 30 515 -130 515 -100 000 0
VBf Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II 2310 6313 15 750 -15 750 -15 750 0
2310 6319 0 0 0
2310 6341 141 750 34 450 -176 200 -141 750 0
2321 6313 19 250 -19 250 -19 250 0
2321 6319 0 0
2321 6341 173 250 451 702 -624 952 -173 250 0
2 450 000 0 -1 262 485 -1 262 485 1 187 515
Celkem 5 501 092 0 -1 262 485 -1 262 485 4 238 607
Pramen:MF

Jednotlivé kapitoly ke stažení

F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu

 

  1. INFORMACE O HLAVNÍCH VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDŮ ČR
    1. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDŮ
    2. STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
    3. STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND
    4. STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
    5. STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ
    6. STÁTNÍ FOND PRO PODPORU A ROZVOJ ČESKÉ KINEMATOGRAFIE
    7. STÁTNÍ FOND KULTURY
    8. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VĚŘITELSKÉ POZICE STÁTNÍCH FONDŮ
  2. HOSPODAŘENÍ ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI ZA ROK 2011
    1. CELKOVÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ KRAJŮ, OBCÍ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI
    2. PŘÍJMY A VÝDAJE KRAJŮ
    3. PŘÍJMY A VÝDAJE OBCÍ A DSO
    4. HOSPODAŘENÍ REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI
    5. VÝVOJ ZADLUŽENOSTI
  3. VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN
  4. PŘEHLED O STAVECH FONDŮ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů ČR

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Hospodaření státních fondů za rok 2011 skončilo debetním saldem v úhrnné výši přesahující 7,7 mld. Kč. Rozsah činnosti státních fondů byl ovlivněn celkovým stavem ekonomiky, provázeným mnoha nepříznivými dopady. Charakteristickým rysem bylo nenaplnění objemu rozpočtovaných příjmů a to jak daňových, tak i nedaňových příjmů, kde celkový propad činil 0,6 mld. Kč. Objemově nejvýraznější neplnění skutečných příjmů oproti rozpočtovaným hodnotám však představuje výrazně nižší čerpání dotací z prostředků státního rozpočtu, jež se obecně týkalo všech státních fondů, které pro krytí části svých výdajů využívají těchto zdrojů. Současně většina státních fondů (s výjimkou Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie) redukovala výši skutečných výdajů oproti částkám rozpočtovaným na rok 2011. Celkovou výši dosaženého výsledného schodku státních fondů ovlivnilo zejména záporné saldo příjmů a výdajů Státního fondu životního prostředí (7,2 mld. Kč), v menší míře pak Státního zemědělského intervenčního fondu (1,2 mld. Kč).

Tabulka č. 1: Přehled ukazatelů finančního hospodaření státních fondů (v mil. Kč)
Rozpočet
na rok 2011
Skutečnost
za rok 2011
Plnění
v %
PŘÍJMY
Daňové příjmy 17 501,4 17 261,0 98,6
Nedaňové příjmy 16 451,9 16 086,2 97,8
Kapitálové příjmy 0,0 0,5 x
Přijaté transfery 150,0 133,5 89,0
Přijaté dotace 97 219,6 70 031,7 72,0
z toho: ze státního rozpočtu 96 366,9 69 184,6 71,8
Příjmy státních fondů celkem 131 322,9 103 512,9 78,8
VÝDAJE
Běžné výdaje 65 834,7 53 664,5 81,5
Kapitálové výdaje 81 971,7 57 602,4 70,3
Výdaje státních fondů celkem 147 806,4 111 266,9 75,3
Saldo příjmů a výdajů -16 483,4 -7 754,0 x
FINANCOVÁNÍ 16 483,4 7 754,0 x
z toho:
změna stavu na bankovních účtech 17 750,0 9 001,8 x
změna stavu bankovních úvěrů -1 016,6 -997,5 x
změna stavu nebankovních půjček -250,0 -250,3 x

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2011

Výsledky hospodaření územních rozpočtů v loňském roce byly ovlivněny především nižším plněním daňových příjmů veřejných rozpočtů, zpomalením čerpání transferů na úrovni regionálních rad regionů soudržnosti a také realizací úsporných opatření zapracovaných ve státním rozpočtu na rok 2011 ve vztahu k územním rozpočtům. V souhrnu se tyto skutečnosti promítly nejen v nižším plnění příjmů proti předpokladům rozpočtu, ale současně došlo také k poklesu celkového objemu příjmů územních rozpočtů proti skutečnosti předchozího roku.

Úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu na rok 2011 ve vztahu k územním rozpočtům spočívala v částečném krácení neinvestičních i investičních dotací rozpočtovaných v různých kapitolách státního rozpočtu. Zároveň však bylo předpokládáno, že snížení objemu dotací bude obcím a krajům kompenzováno na straně daňových příjmů, neboť v souladu s rozpočtovým určením daní budou participovat na dodatečných daňových příjmech plynoucích z realizace opatření obsažených v programovém prohlášení vlády (například předpokládané zdanění příspěvků na stavební spoření) a z dalších opatření, která mají vliv na výši daňových příjmů obcí a krajů (například snížení slevy na dani na poplatníka).

Ke krácení dotací došlo zejména v části dotací poskytovaných v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy, které jsou rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2011). Z důvodu potřeby dosažení úspor schválených v usnesení vlády č. 563 ze dne 11. srpna 2010 byl oproti předchozímu roku snížen objem příspěvku na výkon státní správy zhruba o 1,9 mld. Kč. Ke snížení došlo především v části příspěvků určených pro obce včetně hl. m. Prahy, v případě krajů bylo provedeno krácení nižším procentem, neboť kraje, na rozdíl od obcí, neobdržely v roce 2010 žádné prostředky za účelem odstranění disproporcí mezi výší výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí. Úsporná opatření byla promítnuta také do dalších dotací a příspěvků poskytovaných obcím a hl. m. Praze v rámci finančních vztahů. Spočívala v tom, že výše dotací a příspěvků nebyla již druhým rokem valorizována a zůstala na úrovni roku 2009, do výše příspěvku na školství, dotací na zdravotnická zařízení a dotací na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, počtu žáků, lůžkových kapacit apod.

Úsporná opatření byla ve státním rozpočtu na rok 2011 zohledněna i v části tzv. ostatních dotací poskytovaných územním rozpočtům z kapitoly Všeobecná pokladní správa, zahrnutých v ukazateli "Další prostředky pro územní samosprávné celky." Výše dotací určených pro rozpočty obcí (na položce "Dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí" a na položce "Navýšení příspěvku na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb pro obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahu"), nebyla pro rok 2011 valorizována. Výše dotace určené krajům (na položce "Další prostředky pro územní samosprávné celky") byla proti rozpočtu předchozího roku mírně snížena. Rovněž v oblasti investičních dotací rozpočtovaných kapitole Všeobecná pokladní správa (ukazatel "Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem") byla respektována potřeba úspor. Nízkou úrovní výdajů na tyto programy ve srovnání s předcházejícími lety pokračovala úsporná opatření nastavená z důvodu ekonomické situace již ve státním rozpočtu na rok 2010. Současně bylo předpokládáno, že územní samosprávné celky budou využívat (zejména v oblasti financování investic) prostředky z fondů EU uvolňované prostřednictvím regionálních operačních programů.

Pokud jde o strukturu transferů poskytovaných územně samosprávným celkům z ostatních kapitol státního rozpočtu, nedošlo v rozpočtu na rok 2011 proti předcházejícím rokům k významnějším změnám. Kapitolou s největším objemem transferů určených pro obce a hl. m. Prahu zůstává kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí, z níž jsou převáděny neinvestiční dotace určené zejména na příspěvek na péči, na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky zdravotně postiženým, jejichž výplatu příjemcům zprostředkovávají obce. Pro rozpočty krajů představuje nejvýznamnější zdroj transferů kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z níž jsou převáděny dotace na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi a soukromými zřizovateli.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2011 je provedeno samostatně k rozpočtu po všech změnách, tj. k tzv. konečnému rozpočtu (dále jen k rozpočtu), který vedle změn souvisejících s provedenými rozpočtovými opatřeními zahrnuje také změny vyplývající z promítnutí nároků z nespotřebovaných výdajů organizačních složek státu.

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Po období každoročních nárůstů celkových příjmů územních rozpočtů (s výjimkou stagnace příjmů v roce 2009) došlo v loňském roce poprvé k situaci, kdy byl na úrovni územních rozpočtů vykázán meziroční pokles příjmů.

Celkový objem příjmů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) a regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionálních rad) dosáhl 404,1 mld. Kč, což je o 20,6 mld. Kč méně nežli v roce předchozím (v rozpočtu na rok 2011 bylo předpokládáno, že celkové příjmy územních rozpočtů dosáhnou 451,5 mld. Kč). Meziroční pokles celkových příjmů byl vykázán na úrovni krajů, obcí a regionálních rad, pouze v případě dobrovolných svazků obcí se objem celkových příjmů proti předchozímu roku zvýšil.

Z hlediska struktury hlavních zdrojů příjmů územních rozpočtů se na snížení celkových příjmů podílel především vývoj v části transferů přijímaných územními rozpočty. Jejich celková výše dosáhla 174,3 mld. Kč, což je o 16,1 mld. Kč méně nežli v roce předchozím. Výsledek loňského roku byl zcela odlišný od vývoje v minulých letech, kdy se objem transferů přijatých územními rozpočty meziročně dynamicky zvyšoval (v roce 2009 vzrostl o 24,6 mld. Kč, v roce 2010 vzrostl o 18,9 mld. Kč). Daňové příjmy byly v důsledku nenaplnění předpokládaného celostátního inkasa sdílených daňových příjmů nižší proti předchozímu roku o 0,8 mld. Kč. Pokles byl dále vykázán u kapitálových příjmů (o 4,6 mld. Kč). Meziroční růst příjmů byl vykázán pouze v části nedaňových příjmů (o 1,1 mld. Kč).

Struktura hlavních zdrojů financování jednotlivých částí územních rozpočtů zůstává dlouhodobě stabilní. Hlavním zdrojem financování krajů jsou transfery ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad, v loňském tvořily v souhrnu 62,9 % celkových příjmů krajů. U obcí jsou hlavním zdrojem financování daňové příjmy, které se na celkových příjmech podílely ve výši 51,8 %, podíl transferů ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů krajů a regionálních rad činil 29,3 %. Financování činnosti dobrovolných svazků obcí je zajišťováno především transfery z různých úrovní veřejných rozpočtů, které tvořily 78,1 % jejich celkových příjmů. Činnost regionálních rad je téměř výhradně financována prostřednictvím transferů ze státního rozpočtu určených na financování programů spolufinancovaných z fondů EU, ve sledovaném roce tvořily 98,8 % jejich celkových příjmů.

Tabulka č. 9: Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31.12.2011 (po konsolidaci)1 (v mil. Kč)
Územní rozpočty celkem Stupně územních rozpočtů
skutečnost k 31.12.2011
skutečnost
k 31.12.2010

rozpočet
2011
po všech
změnách
skutečnost
k 31.12.2011

%
plnění
rozpočtu
obce a
DSO

kraje


RRRS


Příjmy celkem 424 707,30 451 460,3 404 104,00 89,5 274 106,00 136 392,90 14 900,60
z toho:
Daňové příjmy 187 984,20 200 000,00 187 160,60 93,6 141 901,40 45 259,20 .
Nedaňové příjmy 32 184,30 33 230,00 33 290,00 100,2 29 525,30 4 780,50 177,4
Kapitálové příjmy 13 945,70 16 060,00 9 348,70 58,2 8 836,40 512,2 0,1
Přijaté transfery 190 389,30 202 170,30 174 265,90 86,2 93 842,90 85 841,00 14 723,10
Výdaje celkem 425 895,70 462 604,20 406 804,70 87,9 275 003,10 137 888,80 15 100,60
Z toho:
Běžné výdaje 313 540,90 318 960,20 309 088,00 96,9 194 733,70 119 559,40 1 261,90
Kapitálové výdaje 112 354,80 143 644,00 97 716,70 68 80 269,40 18 329,40 13 838,70
Saldo příjmů a výdajů -1 188,40 -11 143,90 -2 700,70 . -897,1 -1 495,90 -200

Celkové výdaje územních rozpočtů činily 406,8 mld. Kč, ve srovnání s rokem předchozím byly nižší o 19,1 mld. Kč. K výraznějšímu poklesu došlo v části investičních výdajů (meziročně o 14,6 mld. Kč), a to především v souvislosti s nižším objemem přijatých investičních transferů. Běžné výdaje územních rozpočtů se snížily zhruba o 4,5 mld. Kč

Hospodaření územních rozpočtů skončilo se schodkem ve výši 2,7 mld.Kč. Kraje vykázaly schodek ve výši 1,5 mld. Kč a obce schodek 1,2 mld. Kč. Poprvé od počátku svého fungování vykázaly záporný výsledek hospodaření také regionální rady (schodek 0,2 mld. Kč), naproti tomu DSO ukončily své hospodaření s přebytkem 0,3 mld. Kč. Výsledné saldo hospodaření bylo ve srovnání s předpoklady rozpočtu příznivější. Ve státním rozpočtu byl pro územní rozpočty predikován schodek v souhrnné výši 11,1 mld. Kč, z toho u krajů schodek 3,1 mld. Kč, u obcí 7,7 mld. Kč a DSO 0,3 mld. Kč, na úrovni regionálních rad bylo předpokládáno vyrovnané hospodaření.

Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření krajů a obcí (bez příspěvkových organizací) dosáhl ke konci sledovaného roku celkové výše 71,4 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 0,8 mld. Kč. Stav finančních prostředků na bankovních účtech se však zvýšil pouze v případě krajů (o 2,0 mld. Kč), na účtech obcí a DSO došlo naopak ke snížení objemu finančních prostředků o 1,2 mld. Kč.

Tabulka č. 10: Stavy finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtů ÚSC bez příspěvkových organizací (v mld.Kč)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
ÚSC celkem 31 34,7 41 46,2 57,6 61,9 71,6 89 67,8 70,6 71,4
z toho:
krajské úřady 0,1 1,9 3,4 4,3 6 7,5 11,2 13,9 11,2 12,3 14,3
obce a DSO 30,9 32,8 37,6 41,9 51,6 54,4 60,4 75,1 56,6 58,3 57,1

Po výkyvu ve vývoji stavu finančních prostředků na bankovních účtech krajů a obcí, ke kterému došlo v roce 2009 (v důsledku propadu daňových příjmů kraje i obce ve vyšší míře čerpaly rezervy z minulých let a stav finančních prostředků na bankovních účtech se meziročně snížil zhruba o 21,2 mld. Kč), nedochází v posledních dvou letech na bankovních účtech krajů a obcí k výraznějšímu pohybu finančních prostředků.


1 Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad. Příjmové, výdajové a finanční operace, které jsou předmětem konsolidace spolu s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, stanovuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v.z.p.") jsou nedílnou součástí veřejných financí. Hodnocení vývoje systému v.z.p. za rok 2011 vychází z údajů ročních statistických a účetních výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP"), zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 362/2010 Sb., které byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") do 29.2.2012. Údaje v nich obsažené jsou podkladem i pro vypracování ročních účetních závěrek a výročních zpráv za rok 2011, které dále podléhají povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží ZP do 30.4.2012 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou předloženy, společně s návrhem "vyjádření vlády", vládě a poté, spolu s usnesením vlády (dále jen "UV"), do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále jen "PSP ČR") ke konečnému projednání. Zdravotně pojistné plány na rok 2011 byly vládou doporučeny UV 174/11 k projednání v PSP ČR. Zde byly schváleny usnesením č. 586/11. Do doby jejich schválení hospodařily všechny ZP podle provizorií (vydaných MZ po projednání s MF). Postupy účtování nebyly pro ZP v r. 2011 upravovány a proto meziroční srovnání výsledků hospodaření systému v.z.p. za rok 2011/2010 poskytuje objektivní údaje.

K 31.12.2011 zajišťovalo osm činných ZP služby systému v.z.p. pro 10 409 487 pojištěnců. K 28.3.2011 došlo (v souladu s § 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ke sloučení ZP Média se Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (dále jen "VZP ČR"). Účetní závěrka ZP Média k 28.3.2011 byla uzavřena auditorem s výhradou a VZP ČR, po zbývající období r. 2011, prováděla analýzu převzatých dokumentů a upřesňovala především stavy převzatých závazků a pohledávek.

Z hlediska organizačního uspořádání systému v.z.p. bylo krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, povinné podle zákona č. 551/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze pro VZP ČR. Její síť poboček, územních pracovišť a především smluvních zdravotnických zařízení (dále jen "ZZ") zajišťovala celostátní dostupnost zdravotní péče. U VZP ČR bylo v r. 2011 v průměru registrováno 6 275 820 pojištěnců (60,4 %), u sedmi ZZP bylo zaregistrováno celkem 4 118 487 pojištěnců (39,6 %). Vývoj počtu pojištěnců byl v r. 2011 ovlivněn připravovaným přechodem na roční frekvenci registračních termínů (s účinností od 1. 1. 2012) již při posledním registračním termínu k 1. 10. 2011. Připravovaná změna měla u VZP ČR za následek citelný úbytek pojištěnců, který převýšil počet převzatých pojištěnců od ZP Média. Důvodem byly především obavy pojištěnců o dostatečnou platební schopnost VZP ČR v r. 2012. K 31.12.2011 VZP ČR registrovala již pouze 6 251 241 pojištěnců (60,1%) a ostatní ZZP celkem 4 158 246 (39,9 %).

Průměrný počet zaměstnanců systému v.z.p. dosáhl 6 327 osob s meziročním úbytkem o 10,3 %. Úbytek zaměstnanců zaznamenala především VZP ČR v důsledku probíhající centralizace informačního systému.

Vývoj hospodaření systému v.z.p. v roce 2011 lze charakterizovat následujícími údaji:

Tabulka č. 25: Vývoj hospodaření systému v.z.p. v roce 2011 (v mil. Kč)
Vývoj hospodaření veřejného zdravotního pojištění
Vybrané ukazatele
Skutečnost

v mil. Kč
Rozdíl

v mil. Kč
Změna

v %
Neauditované
výsledky
hospodaření
v mil. Kč
Rozdíl

v mil. Kč
Změna

v %
2010 2010 - 2009 2010 / 2009 2011 2011 - 2010 2011 / 2010
Příjmy v systému veřejného zdravotního pojištění celkem 215 615 3 416 101,6 220 390 4 775 102,2
v tom: inkaso pojistného po přerozdělování 212 782 4 042 101,9 217 642 4 860 102,3
z toho: ze SR na nevýdělečné pojištěnce *) 52 473 3 269 106,6 52 960 487 100,9
ostatní příjmy a výnosy v.z.p. 2 220 -854 72,2 2 199 -21 99,1
výnosy z komerční činnosti, smluvního pojištění. a připojištění 98 -11 89,9 94 -4 95,9
platby od zahr. pojišťoven na základě mezinár.smluv 515 239 186,6 455 -60 88,3
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem 222 500 3 870 101,8 225 545 3 045 101,4
v tom: výdaje na zdravotní péči 214 373 4 340 102,1 217 641 3 268 101,5
provozní režie 7 657 -506 93,8 7 284 -373 95,1
výdaje za cizince uhrazené zdravotnickým zařízením 421 43 111,4 552 131 131,1
náklady na celkovou komerční činnost 49 -7 87,5 68 19 138,8
Saldo všech příjmů celkem a výdajů celkem -6 885 -454 107,1 -5 155 1 730 74,9
Saldo příjmů a výdajů bez vlivu komerční činnosti -6 934 -450 106,9 -5 181 1 753 74,7

*) Rozdíl mezi skutečnými výdaji na platby za nevýdělečné pojištěnce ze státního rozpočtu a výstupy z účetnictví je způsoben časovým posunem, v důsledku procesu 12. přerozdělování pojistného.
Vlivem zákona č. 362/2009 Sb. došlo v r. 2010 k navýšení platby státu z 677 Kč na 723 Kč měsíčně na jednoho "státem hrazeného pojištěnce". Celková platba státu v r. 2010 dosáhla 52 700 mil. Kč.
V r. 2011 se platba státu ve výši 723 Kč nezvyšovala, celková platba státu dosáhla 52 717 mil. Kč v důsledku nárůstu počtu pojištěnců zařazených v této kategorii.
Položky výdaje celkem za rok 2011 a saldo celkem za r. 2011 byly (oproti výkazům ZP) sníženy o hodnotu 4 471 mil. Kč, tj. částku, která byla v závěru roku 2011 převedena na zvláštní účet přerozdělování a zůstala na tomto účtu uložena až do 1. přerozdělování v lednu 2012.

Příjmy celkem v roce 2011 dosáhly 220 390 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 2,2 % (zvýšení tempa meziročního nárůstu o 0,6 p. b.). Z toho příjmy pojistného po přerozdělování dosáhly 217 642 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 2,3 % (při zvýšení tempa meziročního nárůstu o 0,4 p. b.). Příjmy z vlastního výběru dosáhly 164 682 mil. Kč a meziročně vzrostly o 2,7 %. Výše vyměřovacích základů pojistného se meziročně nezměnila u zaměstnanců, zaměstnavatelů, OSVČ, osob bez zdanitelných příjmů, ani u osob za které je plátcem stát. Výše platby státu za jednoho pojištěnce činila v obou porovnávaných obdobích 723 Kč na měsíc. Celkový počet státem hrazených pojištěnců dosahoval v r. 2011 v průměru 6 070 007 osob. Platba státu v r. 2011 dosáhla 52 717 mil. Kč a vlivem vyššího počtu státem hrazených pojištěnců meziročně vzrostla o 17 mil. Kč. Při 100 % přerozdělování pojistného nemá na příjmy jednotlivých ZP vliv jejich rozdílná skladba plátců pojistného. Kriteria procesu přerozdělování se každoročně aktualizují s vazbou na vynaložené náklady na zdravotní péči všech pojištěnců (o dva roky zpět), v členění na muže a ženy po 5 letech věku. Zvláštní postup je používán u propočtu podílu za tzv. "nákladné pojištěnce" v oddělené části systému 100 % přerozdělování. Principu 100 %přerozdělování pojistného podléhá veškeré vybrané pojistné, platba státu, prostředky úroků vzniklých na zvláštním účtu (snížené o poplatky za vedení tohoto účtu) i mimořádné prostředky získané podle § 6a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při uzavření procesu likvidace některé ze ZZP. 4

V roce 2011 získala VZP ČR při přerozdělování vybraného pojistného a plateb státu celkem 47 343 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 254 mil. Kč. Výsledné roční saldo měsíčních odvodů a příjmů z přerozdělování u souboru ZZP bylo 5 617 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 232 mil. Kč. Z této skupiny odvedla na zvláštní účet přerozdělování finanční prostředky pouze OZP v celkové hodnotě 2 157 mil. Kč.

Průměrné příjmy celkem na jednoho pojištěnce v roce 2011 dosáhly 21 203 Kč. Nejvyšší příjmy vykázala VZP ČR v hodnotě 22 674 Kč, nejnižší příjmy celkem vykázala ZP Metal- Aliance v hodnotě 17 802 Kč; ZZP v průměru dosáhly hodnoty 18 962 Kč.

Ostatní příjmy a výnosy v.z.p. v r. 2011 dosáhly 2 199 mil. Kč (1 % z celkových příjmů) a jejich výše meziročně stagnovala.

Na bankovní účty základních fondů zdravotního pojištění bylo prostřednictvím Centra mezistátních úhrad převedeno od zahraničních pojišťoven 455 mil. Kč. Celkový stav vzájemných pohledávek a závazků vykazoval k 31.12.2011 převis pohledávek vůči zahraničním pojišťovnám hodnotu 516 mil. Kč. Tento rozdíl je přechodně kryt především z bankovního účtu základního fondu zdravotního pojištění VZP ČR.

Roční výdaje systému v.z.p. celkem dosáhly 225 545 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 1,4 % (meziroční tempo růstu pokleslo o 0,4 p. b.). Jedná se o "objektivizované výdaje", ze kterých byly vyjmuty mimořádné odvody části zůstatků z bankovních účtů základních fondů, provedené v souladu se zákonem č. 298/2011 Sb.5. Z hodnoty objektivizovaných výdajů dosáhly výdaje na zdravotní péči 217 641 mil. Kč (tj. 96,5 %). Jejich meziroční nárůst dosáhl 1,5 %, při meziročním poklesu tempa růstu o 0,6 p. b.

V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly průměrné roční výdaje za zdravotní péči hrazenou ze základního fondu zdravotního pojištění 20 872 Kč (u ZZP celkový průměr 18 524 Kč, u VZP ČR 22 412 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní péči mezi VZP ČR a skupinou ZZP byly ovlivněny, jak rozdílnou skladbou pojištěnců, tak i smluvními vztahy se ZZ a cenovými dodatky na rok 2011. V obou skupinách ZP byly vynaložené výdaje na zdravotní péči vyšší než dosažené příjmy z přerozdělování. Podrobnou analýzu nákladů na zdravotní péči, v členění na jednotlivé segmenty zdravotní péče, budou obsahovat jednotlivé výroční zprávy ZP za rok 2011 a souhrnné hodnocení vývoje systému v.z.p. (termín předložení vládě září 2012).

V oblasti tvorby a čerpání fondů prevence v r. 2011 již nebyla v platnosti žádná omezení (z dohod s MZ) a jejich čerpání podléhalo, v souladu se zákony, pouze rozhodnutí správních rad. V souladu s § 16 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uhradily ZZP v roce 2011 každému pojištěnci nadstandardní péči v průměru za 108 Kč. VZP ČR, v souladu s podmínkami § 7 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vynaložila v průměru pouze 41 Kč. Na rozdíl od ZZP může sice VZP ČR tvořit i čerpat tyto prostředky i v období kdy nevykazuje vyrovnané hospodaření, avšak příděly do fondu prevence jsou u VZP ČR ze zákona trvale nižší.

Podle usnesení vlády č. 202/2011 se mělo MZ pokusit dohodou se ZP i na roky 2011 a 2012 zajistit snížení nákladů na činnost (obdobně jako v letech 2009 a 2010). K uzavření dohody však nedošlo a tak průměrný koeficient v procentech mohl (v souladu § 7 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dosáhnout za systém v.z.p. až 3,47 %. Avšak v důsledku opatření jednotlivých ZP dosáhlo skutečné čerpání v průměru 2,79 %. VZP ČR ve skutečnosti čerpala limit ve výši 2,73 %, tj. absolutní částka jejího přídělu na vlastní činnost dosáhla 3 863 mil. Kč. Průměrný limit za skupinu ZZP dosáhl 2,90 % a celková hodnota přídělů činila 2 252 mil. Kč. Při zapojení existujících zůstatků na bankovních účtech fondů provozního charakteru do financování provozních potřeb vynaložily ZP na provozní režii (včetně investičních výdajů) prostředky ve výši 7 284 mil. Kč, z toho na investiční výdaje bylo použito celkem 793 mil. Kč (z toho u VZP ČR 496 mil. Kč).

VZP ČR převzala při sloučení se ZP Média povinnost splacení půjčky vůči původnímu žadateli o zřízení ZP Média. Nesplacená výše půjčky činila k okamžiku sloučení 130 mil. Kč, do konce roku 2011 splatila VZP ČR z provozních prostředků 97 mil. Kč. Z ostatních ZZP přijala pouze ZP Metal - Aliance v r. 2011 komerční úvěr 55 mil. Kč na nákup provozní budovy. V průběhu roku splatila 1 mil. Kč. Splácení tohoto úvěru je rozloženo do r. 2016, zdrojem k úhradě budou prostředky fondu reprodukce majetku. Ostatní ZZP hospodařily v r. 2011 bez úvěrů, půjček a jakýchkoliv finančních výpomocí.

Saldo příjmů celkem a výdajů celkem (dále jen "saldo") u činných ZP jako celku dosáhlo v roce 2011 hodnoty -5 155 mil. Kč. Záporná hodnota však oproti r. 2010 poklesla na 74,9 %.

Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů v.z.p. k 31.12.2011 poklesly, v důsledku záporného salda, meziročně o 9 634 mil. Kč a dosáhly 14 701 mil. Kč. V úbytku finančních prostředků je obsažena i hodnota 4 471 mil Kč, která představuje v předstihu provedené odvody ZZP na zvláštní účet přerozdělování v návaznosti na zákon č. 298/2011 Sb. Zůstatky finančních prostředků u jednotlivých ZP (v přepočtu na jednoho pojištěnce) jsou velmi nerovnoměrné. Nejnižší finanční rezervy v přepočtu na jednoho pojištěnce vykázala VZP ČR ve výši 273 Kč/1 pojištěnce, průměr za ZZP dosáhl 3 153 Kč/1 pojištěnce.

Na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění bylo soustředěno celkem 8 965 mil. Kč. U VZP ČR byla zásoba na bankovním účtu základního fondu zdravotního pojištění 911 mil. Kč, avšak vytvořená pouze z prostředků rezervního fondu, který zůstal k 31.12.2011 téměř vyčerpán. Daná zásoba byla vytvořena účelově, aby mohl být splněn závazek z přechodného ustanovení zákona č. 298/2011 Sb., který do 5.1.2012 vyžadoval převedení skutečného objemu finančních prostředků z bankovního účtu VZP ČR na zvláštní účet přerozdělování ve výši 766 mil. Kč.

Zůstatky na bankovních účtech rezervních fondů dosáhly k 31.12.2011 celkem 1 038,4 mil. Kč. Z toho u VZP ČR činila zásoba pouze 0,3 mil. Kč. Ostatní ZZP naplnily rezervní fondy v souladu se zákonem.

Zůstatky na bankovních účtech provozního charakteru dosáhly k 31.12.2011 celkem 4 098 mil. Kč (z toho VZP ČR 784 mil. Kč) a meziročně poklesly o 654 mil. Kč. Z toho zůstatky finančních prostředků sociálních fondů (určené pro zaměstnance) dosáhly celkem 63 mil. Kč, s meziročním poklesem o 9 mil. Kč. Na bankovních účtech fondů prevence (nadstandardní péče pro pojištěnce) bylo soustředěno 591 mil. Kč (z toho VZP ČR 19 mil. Kč), s meziročním nárůstem o 127 mil. Kč. Nárůst zůstatků u ZZP byl důsledkem uvolnění tvorby fondů ZZP v r. 2011 (v r. 2009 a 2010 byly regulovány v rámci dohod s MZ).

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v.z.p. a jejich strukturou ukazuje následující srovnání:

Tabulka č. 26: Stav závazků, pohledávek a dalších položek (v tis. Kč)
Stavy závazků, pohledávek, dohadných položek,
rezerv a opravných položek


Ukazatel k datu 31.12.daného roku
2010 2010 2010 2011 2011 2011 Meziroční změny 2011/2010 v %
VZP ČR ZZP celkem VZP ČR ZZP celkem VZP ČR ZZP Celkem
celkem činné ZP celkem činné ZP celkem činné ZP
Závazky celkem 19 522 216 8 711 744 28 233 960 24 564 784 9 201 675 33 766 459 125,8 105,6 119,6
v tom: závazky vůči zdravotnickým zařízením ve lhůtě splatnosti 17 518 582 8 214 314 25 732 896 19 804 396 8 624 421 28 428 817 113,0 105,0 110,5
závazky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti 0 0 0 0 0
ostatní závazky ve lhůtě splatnosti 2 003 634 497 430 2 501 064 4 760 388 577 254 5 337 642 237,6 116,0 213,4
ostatní závazky po lhůtě splatnosti 0 0 0 0
Pohledávky celkem - v metodice platné od 1.1.2010*) 25 832 341 11 921 610 37 753 951 22 967 397 15 513 264 38 480 661 88,9 130,1 101,9
v tom: pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti 8 033 606 6 253 036 14 286 642 7 865 374 6 644 807 14 510 181 97,9 106,3 101,6
pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti *) 14 535 187 4 868 255 19 403 442 12 096 527 5 208 228 17 304 755 83,2 107,0 89,2
pohledávky za zdravotnickými zařízeními ve lhůtě splatnosti 1 657 663 433 384 2 091 047 997 972 390 078 1 388 050 60,2 90,0 66,4
pohledávky za zdravotnickými zařízeními po lhůtě splatnosti 0 1 275 1 275 770 495 2 512 773 007 197,0 60 628,0
ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti 1 485 599 210 762 1 696 361 1 120 199 3 197 863 4 318 062 75,4 1 517,3 254,5
ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti 120 286 154 898 275 184 116 830 69 776 186 606 45,0 67,8
dohadné položky pasivní (k závazkům) 1 093 114 2 324 237 3 417 351 921 383 1 644 878 2 566 261 84,3 70,8 75,1
dohadné položky aktivní (k pohledávkám) 645 351 635 898 1 281 249 416 534 530 242 946 776 64,5 83,4 73,9
Rezervy celkem změna metodiky k 1.1.2008 a 1.1.2010 65 430 14 998 80 428 87 397 14 991 102 388 133,6 100,0 127,3
Opravné položky celkem - nová položka od 1.1.2010*) 16 078 115 5 683 237 21 761 352 18 834 482 6 244 733 25 079 215 117,1 109,9 115,2
Pohledávky celkem včetně opravných položek 41 910 456 17 604 847 59 515 303 41 801 879 21 757 997 63 559 876 99,7 123,6 106,8

*) Hodnoty opravných položek byly v r. 2010 (v důsledku změny účetní metodiky) vyčleněny z pohledávek celkem a z pohledávek po lhůtě splatnosti a jejich výše je čtvrtletně upřesňována.
Pozn.: V roce 2011 jsou zvýšeny ostatní závazky VZP ČR "časově omezenými závazky vůči ZZP", které vznikly v důsledku převodu finančních prostředků na zvláštní účet přerozdělování podle zákona č. 298/2011 Sb. Z téhož důvodu jsou u ZZP přechodně evidovány zvýšené ostatní pohledávky.
V závazcích celkem nejsou obsaženy zůstatky komerčního úvěru ZP ME-A a zůstatky splátky půjčky ZP Média, kterou ještě v r. 2012 bude splácet VZP ČR

Stav pohledávek celkem k 31.12.2011 dosáhl 38 481 mil. Kč, k tomu byl vykázán stav opravných položek v hodnotě 25 079 mil. Kč (z toho VZP ČR 18 834 mil. Kč a soubor ZZP 6 245 mil. Kč). Z pohledávek celkem dosáhly pohledávky po lhůtě splatnosti 17 305 mil. Kč. Celkový stav pohledávek celkem vč. opravných položek dosáhl 63 560 mil. Kč a meziročně vzrostl o 6,8 %. Nárůst se promítl do hospodaření ZZP (o 23,6 %), u VZP ČR došlo k nevýraznému snížení o 0,3 %. Stav ostatních pohledávek u ZZP byl přechodně na přelomu roku 2011-2012 navýšen o částku 3 191 mil. Kč v důsledku předčasného převodu finančních prostředků na zvláštní účet (zajištění povinnosti vyplývající ze zákona č. 298/2011 Sb.).

Hodnota odpisů nedobytných pohledávek za pojistným a příslušenstvím dosáhla v r. 2011 celkem 4 245 mil. Kč, dalších 373 mil. Kč bylo jednotlivými ZP a jejich Rozhodčími orgány prominuto plátcům pojistného v důsledku rozhodnutí o odstranění tvrdosti v oblasti příslušenství (při splnění zákonné podmínky úhrady pojistného). Nad rámec zaúčtovaných pohledávek vůči plátcům pojistného byl propočtem stanoven k 31.12.2011 stav dohadných položek aktivních 947 mil. Kč, který představoval výši neproúčtovaných pohledávek.

Stav závazků celkem dosáhl k 31.12.2011 hodnoty 33 766 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 19,6 % (z toho u VZP ČR o 25,8 % a u ZZP o 5,6 %). Nárůst závazků byl přechodně v závěru roku 2011 zvýšen u VZP ČR o 3 191 mil. Kč, v důsledku převodu prostředků od ZZP na zvláštní účet přerozdělování. Všechny ZZP hospodařily k 31.12.2011 bez závazků po lhůtě splatnosti vůči ZZ. Závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosáhly k 31.12.2011 celkem 28 429 mil. Kč a meziročně vzrostly o 10,5 %. Stav těchto závazků, v přepočtu na denní výdaje za zdravotní péči, představoval k 31.12.2011 v průměru 48 dnů (v rozmezí od 28 dnů u RBP do 53 dnů u VoZP ČR). VZP ČR vykázala přepočtený stav závazků 51 dnů. Všechny tyto závazky byly uvedeny jako závazky ve lhůtě splatnosti. Součástí závazků celkem byly i dohadné položky pasivní ve výši 2 566 mil. Kč, s meziročním poklesem o 24,9 %. Daná položka vyjadřuje především neuzavřená zúčtování zdravotní péče jejichž vypořádání se, s ohledem na složitá pravidla kontrolních mechanizmů vložená do platných právních předpisů (např. korekční koeficienty), posouvá obvykle až do 2. pololetí následujícího roku.

Celková hodnota čistých aktiv a pasiv dosáhla k 31.12.2011 (sl. 4 výkazu Rozvaha) za systém v.z.p. jako celek 63 810 mil. Kč; z toho VZP ČR dosáhla 32 975 mil. Kč a ZZP 30 834 mil. Kč6 . Jak aktiva, tak i pasiva systému v.z.p. byla přechodně navýšena o hodnotu převodů finančních prostředků ve výši 3 191 mil. Kč z bankovních účtů ZZP zvláštní účet pro potřeby 1. přerozdělování 2012.

Aktiva celkem byla tvořena, z 58,8 % pohledávkami z v.z.p.(vč. dohadných položek aktivních), z 27,2 % vlastními finančními prostředky a z 8,9 % dlouhodobým hmotným majetkem. V aktivech VZP ČR a OZP se tak jako v předchozích letech projevuje i hodnota akcií jejich dceřiných společností - komerčních pojišťoven 7. VZP ČR v průběhu 2. pololetí získala navíc dalších 46 % akcií IZIP a. s. a stala se tak vlastníkem 51 % akcií této společnosti. Zbývající položky aktiv systému v.z.p. nejsou z hlediska struktury ani objemu významné.

V pasivech celkem se promítají především stavy závazků z v.z.p.(včetně dohadných položek pasivních) v podílu 51,6 %, zůstatky fondů v.z.p., které tvoří 26,4 % a zůstatky ostatních kapitálových fondů které tvoří 19,9 %. Ostatní položky pasiv jsou z pohledu hospodaření systému v.z.p. nevýznamné.

Součástí systému v.z.p. byly i prostředky Zajišťovacího fondu, vytvořené v letech 1998 až 2005 z povinných příspěvků ZZP, poté byla tato povinnost ročních příspěvků novelou zákona č. 280/1992 Sb. zrušena. Fond je řízen 5 člennou správní radou, jmenovanou ministrem zdravotnictví. V souvislosti s pokračující recesí bylo rozhodnuto o zapojení těchto prostředků do systému přerozdělování na zvláštním účtu. Zákon č. 298/2011 Sb. stanovil převod ve výši 95 % zde soustředěných prostředků k 31.12.2010 (793 mil. Kč) v termínu do 5.1.2012 na zvláštní účet přerozdělování za účelem posílení prostředků 1. přerozdělování r. 2012. Tento převod byl uskutečněn v zákonem stanoveném termínu.

Detailní rozbor hospodaření jednotlivých ZP bude pro potřeby vlády ČR a PSP ČR zpracován v souvislosti s hodnocením výročních zpráv za rok 2011.


4 K 31.12.2011 nebyla uzavřena ještě likvidace Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a Mendlovy zdravotní pojišťovny. V průběhu r. 2011 došlo k výmazu z obchodního rejstříku pouze u ZP Sport, likvidační zůstatek však byl nulový.
5 Tyto odvody ve výši 1/3 zůstatků finančních prostředků bankovních účtů základních fondů zdravotního pojištění podle stavu k 31.12.2010 odvedly již v r. 2011 všechny ZP, s výjimkou VZP ČR a VoZP ČR. Hodnota odvodů uskutečněných do 31. 12. 2011 činila 4 471 mil. Kč. Zbývající část odvodů od VZP ČR a VoZP ČR ve výši 899 mil. Kč byla provedena v termínu do 5.1.2012 tak, jak umožňoval zákon č. 298/2011 Sb. Do 5.1.2012 byl uskutečněn i odvod ze Zajišťovacího fondu ve výši 732 mil. Kč. Celková hodnota mimořádných prostředků zapojených do 1.přerozdělování r. 2012 činila 6 102 mil. Kč. VZP ČR, v rámci daného přerozdělení, získala navíc v lednu 2012 cca 3,2 mld. Kč.
6 Z hodnoty čistých aktiv byly již v r. 2010 vyloučeny opravné položky k pojistnému, které se každé čtvrtletí přehodnocují a z hlediska účetního se jedná o pohledávky aktivně vymáhané na dlužnících.
7 U VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., která funguje od 1. 5. 2004 a u OZP o pojišťovnu Vitalitas a. s., která byla založena v roce 1998). Obě akciové společnosti jsou ve 100% vlastnictví jmenovaných ZP. Hodnota akcií v držení VZP ČR, včetně IZIP a. s. činila 106 024 tis. Kč, u OZP 139 751 tis. Kč.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále též "OSS").

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny rozpočtovými pravidly a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Zůstatek rezervních fondů OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2011 dosáhl 1,3 mld. Kč a proti stavu ke konci předchozího roku se snížil o 495 mil. Kč. Změna stavu byla výsledkem nižších příjmů rezervních fondů OSS v hodnoceném období ve srovnání s objemem prostředků fondů převedených do příjmů OSS k jejich použití k financování výdajů. V bankovním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši 1,3 mld. Kč tvořily převažující většinu prostředky získané z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit Ministerstvo obrany a dále prostředky ze zahraničí včetně peněžních darů, poskytnuté převážně bez uvedení účelu jejich použití, v menší míře prostředky poskytnuté na stanovený účel.

Nejvíce prostředků na účtech rezervních fondů měla ke konci roku 2011 kapitola Ministerstvo obrany (957 mil. Kč), Ministerstvo vnitra (95 mil. Kč), Ministerstvo dopravy (56 mil. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (41 mil. Kč), Ministerstvo životního prostředí (40 mil. Kč), Ministerstvo financí (35 mil. Kč) a Český statistický úřad (11 mil. Kč). Ostatní ministerstva a ústřední úřady měly na účtech podstatně menší částky anebo neměly žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2011 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2011 snížil z 590 mil. Kč ke konci roku 2010 na 494 mil. Kč ke konci roku 2011, tj. o 96 mil. Kč.

Vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, byla s účinností od 1. ledna 2010 stanovena nová směrná účtová osnova, která změnila strukturu fondů účetních jednotek.

Tabulka č. 27: Přehled o stavech peněžních fondů organizačních složek státu*) (v tis. Kč)
K a p i t o l a FKSP Rezervní fond
Stav
k 31.12.2010
Stav
k 31.12.2011
Změna
stavu
Stav
k 31.12.2010
Stav
k 31.12.2011
Změna
stavu
1 2 3=2-1 4 5 6=5-4
301 Kancelář prezidenta republiky 576 467 -109
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 874 458 -416
303 Senát Parlamentu 811 407 -404
304 Úřad vlády 2 966 2 203 -763
305 Bezpečnostní informační služba 13 669 12 205 -1 464
306 Ministerstvo zahraničních věcí 2 263 1 666 -597 5 109 2 024 -3 085
307 Ministerstvo obrany 175 974 140 271 -35 703 1 471 911 956 529 -515 382
308 Národní bezpečnostní úřad 969 684 -285
309 Kancelář Veřejného ochránce práv 236 302 66
312 Ministerstvo financí 24 853 27 699 2 846 16 508 35 286 18 778
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 28 766 13 000 -15 766 33 110 40 801 7 691
314 Ministerstvo vnitra 174 561 165 100 -9 461 75 098 94 599 19 501
315 Ministerstvo životního prostředí 5 627 3 703 -1 924 44 321 39 655 -4 666
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 536 353 -1 183
321 Grantová agentura 99 18 -81 24 63 39
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 978 3 845 -133 2 768 2 950 182
327 Ministerstvo dopravy 4 235 3 181 -1 054 60 527 55 826 -4 701
328 Český telekomunikační úřad 1 077 364 -713
329 Ministerstvo zemědělství 25 925 16 528 -9 397 807 510 -297
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 3 918 1 519 -2 399 1 516 1 853 337
334 Ministerstvo kultury 1 180 1 286 106
335 Ministerstvo zdravotnictví 10 236 5 534 -4 702 4 021 6 246 2 225
336 Ministerstvo spravedlnosti 77 388 73 119 -4 269
343 Úřad na ochranu osobních údajů 379 203 -176 201 -201
344 Úřad průmyslového vlastnictví 161 256 95
345 Český statistický úřad 7 963 5 532 -2 431 24 681 10 512 -14 169
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 9 852 7 712 -2 140 696 692 -4
348 Český báňský úřad 401 324 -77
349 Energetický regulační úřad 431 186 -245
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 559 184 -375
355 Úřad pro studium totalitních režimů 1 685 1 159 -526
358 Ústavní soud 521 251 -270
361 Akademie věd 733 701 -32 5 607 4 932 -675
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 57 56 -1
374 Správa státních hmotných rezerv 3 838 2 932 -906
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1 557 171 -1 386 1 535 838 -697
376 Gen.inspekce bezpečnostních sborů
377 Technologická agentura ČR 65 99 34
381 Nejvyšší kontrolní úřad 374 652 278
Ú h r n 590 293 494 330 -95 963 1 748 442 1 253 316 -495 126

*) Zůstatky na bankovních účtech.

Za oblast organizačních složek státu jako účetních jednotek je kromě rezervních fondů a FKSP vykazován navíc především fond privatizace, který se týká Ministerstva financí jako právního nástupce zrušeného Fondu národního majetku České republiky (zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky); o tomto fondu je podrobněji pojednáno v sešitu I. státního závěrečného účtu.

Zůstatky fondu privatizace a ostatních fondů OSS jsou ve stanovené rozvahové struktuře vykazovány takto:

Tabulka č. 28: Zůstatky fondu privatizace a ostatních fondů OSS
Netto běžné období Netto minulé období
Fond privatizace 110 821 mil. Kč 111 751 mil. Kč
Ostatní fondy *) 686 mil. Kč 477 mil. Kč
*) podle § 10 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky

Seznam tabulek

H. Výsledky rozpočtového hospodaření kapitol

O b s a h

Kapitola č.

301 – Kancelář prezidenta republiky

302 – Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 – Senát Parlamentu

304 – Úřad vlády ČR

305 – Bezpečnostní informační služba

306 – Ministerstvo zahraničních věcí

307 – Ministerstvo obrany

308 – Národní bezpečnostní úřad

309 – Kancelář Veřejného ochránce práv

312 - Ministerstvo financí České republiky

313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 – Ministerstvo vnitra

315 – Ministerstvo životního prostředí

317 – Ministerstvo pro místní rozvoj

321 – Grantová agentura České republiky

322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 – Ministerstvo dopravy

328 – Český telekomunikační úřad

329 – Ministerstvo zemědělství

333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

334 – Ministerstvo kultury

335 – Ministerstvo zdravotnictví

336 – Ministerstvo spravedlnosti

343 – Úřad pro ochranu osobních údajů

344 – Úřad průmyslového vlastnictví

345 – Český statistický úřad

346 – Český úřad zeměměřický a katastrální

348 – Český báňský úřad

349 – Energetický regulační úřad

353 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

355 – Ústav pro studium totalitních režimů

358 – Ústavní soud

361 – Akademie věd České republiky

372 – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 – Správa státních hmotných rezerv

375 – Státní úřad pro jadernou bezpečnost

377 – Technologická agentura České republiky

381 – Nejvyšší kontrolní úřad

396 – Státní dluh

397 – Operace státních finančních aktiv

398 – Všeobecná pokladní správa

 

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 40. schůzi dne 14. června 2012 (viz. bod č. 109) a přijala usnesení č. 1203.
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 30. schůzi dne 30. května 2012 (viz. bod č. 2) a přijal usnesení č. 288.
  • Vláda státní závěrečný účet projednala na schůzi dne 18.dubna 2012 (viz bod č. 19) a přijala usnesení č. 290.

Nejčtenější