Novinky

Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2010 - 1.pololetí

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Pololetní
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor

Vládní návrh usnesení

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna 2010

6. volební období

 

V l á d n í n á v r h

USNESENÍ

Poslanecké sněmovny
ze ........ schůze ........ 2009
k návrhu Zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky
za 1. pololetí 2010

 

Poslanecká sněmovna

s c h v a l u j e

zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2010

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2010

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2010

Obsah:

  1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje
  2. Ekonomický výkon
  3. Cenový vývoj
  4. Trh práce
  5. Platební bilance
  6. Měnový vývoj a finanční trh
  7. Veřejné rozpočty

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka 1
2008 2009 2010
rok 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3689 3628 876 918 909 925 869 934
Index deflátoru HDP mzr. % 1,8 2,6 3,6 3,3 2,3 1,3 -1,7 -1,2
Míra inflace, průměr za období mzr. % 6,3 1,0 2,1 1,4 0,1 0,4 0,7 1,2
HDP, stálé ceny mzr. % 2,5 -4,1 -3,6 -5,0 -5,0 -2,9 1,0 3,0
Výdaje na konečnou spotřebu
domácností mzr. % 3,6 -0,3 0,8 -0,1 -0,8 -1,0 0,1 1,0
vlády mzr. % 1,0 4,2 3,1 3,4 5,6 4,7 2,8 0,8
Tvorba hrubého fixního kapitálu mzr. % -1,5 -9,2 -9,4 -9,2 -11,7 -6,8 -6,5 -4,3
Míra nezaměstnanosti VŠPS % 4,4 6,7 5,8 6,3 7,3 7,2 8,0 7,1
Registrovaní nezaměstnaní, průměr tis. osob 325 466 409 456 487 509 571 531
Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) mzr. % 7,7 -1,5 0,8 -1,9 -3,2 -1,7 -2,3 1,0
Podíl obchodní bilance na HDPx) % 2,8 5,0 2,8 3,1 3,6 5,0 5,6 5,6
Podíl běžného účtu na HDPx) % -0,6 -1,0 -1,4 -1,4 -1,8 -1,0 -1,2 -1,1
PRIBOR 3M, průměr % 4,0 2,2 2,7 2,3 2,0 1,8 1,5 1,3
Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF
Všechna data sezónně neočištěna.
x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů

Recese v české ekonomice trvala od 4. čtvrtletí 2008 do 2. čtvrtletí 2009. Od 3. čtvrtletí 2009 ekonomika mezičtvrtletně soustavně reálně rostla. Nadále se však nachází v záporné produkční mezeře.

Ekonomická úroveň ČR měřená jako HDP na obyvatele (při přepočtu na standard kupní síly2) podle odhadu EUROSTATu za rok 2009 dosáhla zhruba 81 % průměru EU27, když v roce 2004 byla cca 75 %. Mezi novými členskými zeměmi dosahují vyšší úrovně pouze Kypr a Slovinsko (cca 98 resp. 87 %). Dynamika reálné konvergence se dle posledního odhadu EUROSTATu udržuje od roku 2007 na přibližně stejné úrovni.

Česká ekonomika se nachází v záporné produkční mezeře, jejíž výši za 1. pololetí 2010 odhadujeme na -3,7 %. S ohledem na negativní vývoj na trhu práce a propad v investiční činnosti se snížilo tempo růstu potenciálního produktu. Odhadujeme, že potenciální produkt v 1. pololetí 2010 meziročně vzrostl o 1,9 %. Hlavním faktorem růstu potenciálního produktu zůstává růst souhrnné produktivity výrobních faktorů.

Z pohledu růstového účetnictví lze konstatovat, že meziroční přírůstek HDP ve 2. čtvrtletí 2010 o 3,0 %, byl dán růstem souhrnné produktivity výrobních faktorů, neboť kladný příspěvek výrobního faktoru kapitálu se plně neutralizoval záporným příspěvkem výrobního faktoru práce. Výrobní faktor práce přispěl k meziročnímu poklesu HDP 0,5 p.b., přičemž příspěvek počtu odpracovaných hodin na jednotku zaměstnanosti byl nulový. Celý záporný příspěvek byl proto způsoben vývojem celkové zaměstnanosti.

V 1. pololetí 2010 česká ekonomika meziročně reálně vzrostla o 2,0 %. Zahraniční obchod k růstu přispěl 1,5 p.b., příspěvek domácí poptávky byl 0,6 p.b. Výdaje na konečnou spotřebu rostly díky výdajům domácností i výdajům vlády. Tvorba hrubého kapitálu však meziročně dále klesla i přes meziroční přírůstek zásob, který byl převážen dalším poklesem tvorby hrubého fixního kapitálu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. pololetí reálně vzrostla o 2,3 %. S ohledem na povahu oživení české ekonomiky, které je vedeno přes růst zahraniční poptávky, byl růst HPH způsoben zejména odvětvím zpracovatelského průmyslu, jehož příspěvek k růstu HPH dosáhl 1,3 p.b.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, v 1. pololetí 2010 meziročně vzrostl o 0,5 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP klesla v 1. pololetí 2010 o 1,4 %. K tomuto meziročnímu poklesu významně přispěl vývoj směnných relací, které se meziročně zhoršily o 2,0 %.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod3 (RHDD). Ten se v 1. čtvrtletí 2010 meziročně snížil o 0,3 % a v 2. čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,4 %. Jeho růst za celé 1. pololetí je tak významně nižší než růst HDP.

Trh práce se v průběhu 1. pololetí roku 2010 pomalu vyrovnával s doznívajícími dopady recese a změnami legislativních podmínek. Meziroční růst nezaměstnanosti v počátku roku pokračoval, byl však ve srovnání s předchozím rokem již umírněný. V meziměsíčním srovnání na sezónně očištěných datech již docházelo od konce 1. čtvrtletí 2010 k poklesu počtu nezaměstnaných. Pokles zaměstnanosti podle dostupných statistik v 1. čtvrtletí v meziročním srovnání výrazně zrychlil, ve 2. čtvrtletí zpomalil. Počet volných pracovních míst v průběhu pololetí v zásadě stagnoval na počtu nižším než bylo v předchozích letech běžné (na cca 32 tisících).

Celková zaměstnanost podle VŠPS se v průměru proti 1. pololetí roku 2009 snížila o 1,8 %, v tom počet zaměstnanců klesl o 2,9 % a počet podnikatelů vzrostl o 3,6 %. Míra zaměstnanosti obyvatel v produktivním věku se snížila o 1,0 p.b. na 64,5 %. Míra ekonomické aktivity o 0,1 p.b. vzrostla na 69,9 %.

Podle VŠPS počet nezaměstnaných meziročně vzrostl v průměru za 1. pololetí 2010 na 399 tisíc, registrovaných uchazečů o zaměstnání bylo v průměru 551 tisíc, z toho 187 tisíc pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v produktivním věku v pojetí VŠPS se v průměru proti srovnatelnému období roku 2009 zvýšila o 1,6 p.b. na 7,7 %, podle registrace na úřadech práce vzrostla o 1,9 p.b. na 9,4 %.

Průměrná mzda v průměru za 1. pololetí vzrostla na 23 135 Kč, tj. meziročně o 2,3 % nominálně a 1,4 % reálně. Vzhledem k poklesu zaměstnanosti však celkový vyplacený objem mezd meziročně poklesl.

Relace nominálních hodnot mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou se sblížily. Postupné oživování ekonomiky se v podnikatelské sféře projevilo vyplácením vyšších mezd. Průměrná mzda za pololetí se zde nominálně zvýšila o 2,3 % na 23 055 Kč, její reálný růst byl 1,4 %. Průměrná mzda v nepodnikatelské sféře nominálně vzrostla o 2,0 % na 23 482 Kč a reálně o 1,1 %, ve 2. čtvrtletí došlo k jejímu reálnému poklesu.

Tempo růstu spotřebitelských cen v 1. pololetí 2010 v porovnání s 1. pololetím 2009 dále zpomalilo, a to zejména vlivem meziročně nižších cen nepotravinářského spotřebního zboží a cen potravin. Proti růstu cenové hladiny působila slabá domácí poptávka. Opačným směrem naopak působila některá opatření v oblasti nepřímých daní - především zvýšení obou sazeb DPH o 1 p.b. a některých spotřebních daní - a meziročně výrazně vyšší ceny ropy. Index spotřebitelských cen měl od počátku roku růstový trend, tedy právě opačný v porovnání s 1. pololetím 2009. Červnový meziroční index spotřebitelských cen 1,2 % byl shodný jako v červnu 2009 při klouzavé míře inflace 0,6 %. Ta v červenci dále mírně zrychlila na hodnotu 0,8 %. Charakter inflace zůstává i nadále převážně nákladový.

Ceny výrobců v 1. pololetí 2010 vykázaly nerovnoměrný vývoj. Zatímco ceny průmyslových výrobců v meziročním vyjádření po loňské korekci postupně ožívaly, ceny stavebních prací poprvé za dobu měření nepatrně poklesly. V záporných hodnotách se pohybovaly rovněž ceny tržních služeb. Ceny zemědělských výrobců pozvolna zpomalovaly tempo meziročních poklesů, k čemuž přispívaly především rostoucí ceny živočišných výrobků.

Oživování hospodářského růstu bylo v 1. pololetí 2010 doprovázeno mírným růstem peněžní zásoby. Dynamika celkových vkladů poskytnutých domácnostmi meziročně zpomalovala, u podniků se meziroční pokles v březnu přehoupl v meziroční růst. Růst celkových úvěrů dosahoval nadále nízkých hodnot. V případě domácností meziroční růst poskytnutých úvěrů pokračoval ve zpomalování, u podniků se situace mírně zlepšila a meziroční poklesy se začaly zmírňovat. Pohledávky se selháním4, sledované pro domácnosti a nefinanční podniky zároveň, se během první poloviny roku 2010 zvýšily a jejich celkový objem dosáhl 104 mld. Kč.

První polovina roku 2010 nepřinesla na poli měnové politiky z hlediska úrokových sazeb významnější změny. Česká národní banka přistoupila k jednomu snížení limitní úrokové sazby na 0,75 % a uvolnění měnových podmínek mělo podpořit zejména hospodářský růst. Evropská centrální banka ponechala hlavní refinanční sazbu na 1,00 % a obnovila některé operace na podporu fungování finančních trhů. Úrokové pásmo pro hlavní refinanční sazbu amerického Fedu zůstalo na 0-0,25 %.

Výnosová křivka mezibankovních sazeb PRIBOR se v červnu 2010 proti prosinci 2009 posunula směrem dolů, což úzce souviselo s květnovým snížením dvoutýdenní repo sazby. Důvěra finančních trhů se obnovuje pozvolna, proto lze sledovat nadále zvýšená rozpětí mezi mezibankovními sazbami a referenční úrokovou sazbou. Dlouhodobé úrokové sazby (výnosy do splatnosti 10letých státních dluhopisů) během 1. pololetí 2010 převážně rostly. Průměrná hodnota za 1. pololetí 2010 dosáhla 3,9 % a byla zhruba o 1,0 p.b. nižší proti průměru za 1. pololetí 2009.

Úrokové sazby z celkových úvěrů nefinančním podnikům během sledovaného období klesly pro všechny fixace, v průměru o 0,2 p.b. na 4,0 %. Průměrné úrokové sazby z celkových úvěrů domácnostem zůstaly téměř stabilní na úrovni 7,0 %. Úrokové sazby ze spotřebních úvěrů se za pololetí zvýšily na 14,1 %, sazby z úvěrů na nákup bytových nemovitostí víceméně stagnovaly kolem 5,3 % a sazby z ostatních úvěrů se snížily na 6,3 %.

Úrokové sazby z nově poskytnutých úvěrů reagovaly na situaci na finančním trhu nejpružněji a v případě nefinančních podniků se snížily o 0,3 p.b. na hodnotu 3,9 %, u domácností dokonce klesly o 0,6 p.b. na 14,0 %. Rozpětí úrokových sazeb z nových úvěrů a mezibankovních úrokových sazeb zůstává zvýšené.

Průměrné úrokové sazby z celkových a nových vkladů se v 1. pololetí 2010 nijak významně neměnily. V červnu 2010 činily pro nefinanční podniky 0,5 % (u nových vkladů 0,4 %), pro domácnosti 1,3 % (u nových vkladů 1,1 %).

Vývoj na akciových trzích byl z velké části ovlivňován náladou na zahraničních finančních trzích. Index PX koncem 1. pololetí 2010 meziročně posílil o 23 %, index RM obchodovaný v rámci RM-systému meziročně vzrostl o 19 %. Objem obchodů realizovaných v rámci kapitálového trhu dosáhl za 1. pololetí 2010 hodnoty 1193 mld. Kč a byl proti shodnému období předchozího roku o 18 % vyšší.

Vnější nerovnováha, vyjádřená poměrem salda běžného účtu na HDP, dosáhla ve 2. čtvrtletí 2010 v ročním vyjádření -1,1 %. Proti stejnému období předchozímu roku se zlepšila o 0,3 p.b. především v souvislosti s vyšším přebytkem obchodní bilance.

Propad poptávky v době ekonomické recese vedl k razantnímu snížení objemu obchodovaného zboží. Tempo propadu nominálního vývozu i dovozu dosáhlo svého dna v průběhu 1. pololetí 2009, v 1. pololetí 2010 už bylo především s ohledem na nízkou srovnávací základnu dosaženo meziročně lepších výsledků. Podíl obchodní bilance na HDP v ročním úhrnu se v 1. pololetí 2010 meziročně zlepšil o 2,5 p.b. na 5,6 %.

Ekonomickou recesí byl ovlivněn i zahraniční obchod se službami. Útlum byl zřetelný především v oblasti cestovního ruchu a o něco méně i v dopravě. Tempo růstu příjmů i výdajů za dopravní služby a z cestovního ruchu se začalo po dlouhodobém růstu od poloviny roku 2008 snižovat a postupně přecházelo u těchto položek do poklesu, současně začal klesat i přebytek bilance služeb. To souviselo především s nárůstem tzv. ostatních služeb a zejména s jejich vyšším dovozem. Poměr salda bilance služeb k HDP se ve 2. čtvrtletí 2010 v ročním vyjádření zhoršil meziročně z +1,4 % na -0,3 %.

Zastavení růstu schodku bilance výnosů odráží nižší ekonomickou aktivitu. Snížil se objem výnosů i nákladů této bilance, přičemž výdaje klesly více. Pozitivní vliv na saldo výnosové bilance mělo jak snížení náhrad zahraničním zaměstnancům, tak i pokles výplat dividend z přímých zahraničních investic zahraničním vlastníkům. V ročním úhrnu se poměr pasiva bilance výnosů k HDP v pololetí 2010 meziročně zhoršil z -5,5 % na -6,2 % (vliv nižšího nominálního HDP převážil nad jen malým snížením schodku). Podobně jen nepatrné zlepšení bilance běžných převodů znamenalo zhoršení poměru jejího schodku k HDP z -0,3 na -0,4 %.

Směnný kurz koruny vůči oběma světovým měnám byl ve srovnání s turbulentním vývojem v roce předchozím poměrně stabilní. Měsíční průměr kurzu CZK k EUR se pohyboval v 1. pololetí v rozmezí od 26,1 do 25,3, což znamenalo meziroční posílení od 3,0 % do 9,6 %. Odlišně se vzhledem k vzájemného vztahu směnného kurzu mezi dolarem a eurem vyvíjel kurz koruny k USD. V průměru za 1. pololetí posílila koruna proti EUR o 5,5 %, proti USD o 5,1 %.

Devizové rezervy centrální banky k 30. červnu 2010 dosáhly 789,6 mld. Kč, tj. 30,7 mld. EUR. Tento stav byl o 3,5 mld. EUR vyšší než ke konci 1. pololetí 2009.

Vnější prostředí

Ve světové ekonomice v první polovině roku 2010 pokračovalo oživení. Silného růstu dosáhla zejména Čína a další asijské ekonomiky. Tomuto vývoji napomohl obnovený vzestup světového obchodu. Zlepšení však bylo nerovnoměrné. Slabý byl zejména růst v eurozóně, kde vývoj zkomplikovaly turbulence na finančních trzích, vyvolané obavami ze zadlužení některých členských zemí. Cena ropy se v 1. pololetí pohybovala blízko 80 USD/barel.

Ekonomika USA poklesla za celý rok 2009 o 2,6 %, od 3. čtvrtletí 2009 však opět roste. V 1. čtvrtletí 2010 se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,9 %, ve 2. čtvrtletí podle prvního odhadu vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 %. Míra nezaměstnanosti dosahovala v červnu 9,5 %, oproti prosinci 2009 se tedy snížila o 0,5 p.b. Spotřeba domácností roste od 3. čtvrtletí 2009, zvýšil se také export. Deficit BÚ klesal až do února 2010, poté se opět začal zvětšovat obchodní deficit. Fed nadále udržoval pásmo pro hlavní refinanční sazbu na 0-0,25 %. Dolar prudce posílil vůči euru až na 1,19 USD/EUR na počátku června, což znamenalo apreciaci o 17 % ve srovnání s počátkem roku.

Vcelku americká ekonomika vykazovala smíšený obraz. K poklesu optimistických očekávání přispěl slabý růst zaměstnanosti v soukromé sféře v květnu a náznaky zpomalení soukromé spotřeby. Už v květnu překvapivě klesly maloobchodní tržby a první údaje o dynamice za druhé čtvrtletí vedle zvětšení obchodního deficitu potvrzují ochlazování spotřebitelských výdajů. Obavy v tomto ohledu především budil končící federální stimulus, ze kterého bylo koncem dubna utraceno kolem 75 %. Otázka, kdy a jak s ohledem na stav ekonomiky a veřejných financí stahovat stimulační opatření zůstala zatím otevřená.

HDP v eurozóně (EA12) se v roce 2009 propadl o 4,1 %. Od 3. čtvrtletí 2009 ekonomika EA12 rostla, nejprve mezičtvrtletně o 0,4 %, ve 4. čtvrtletí byla blízko stagnace s růstem o 0,1 % a slabý byl i růst v 1. čtvrtletí 2010 o 0,2 %. Oživení bylo nerovnoměrné, růsty v 1. čtvrtletí 2010 napovídají, že v eurozóně patrně v roce 2010 ještě poklesne HDP Irska (-0,6 % meziročně v 1. čtvrtletí), Řecka (-2,5 %) a Španělska (-1,3 %).

V Německu, které bylo v silné recesi s poklesem o 4,9 % v roce 2009, nastal obrat k růstu ve 2. čtvrtletí 2009. V 1. čtvrtletí 2010 se HDP zvýšil o 0,2 %. Růst byl výslednicí dvou protikladných faktorů, silného exportu a slabé spotřeby domácností. Ta po letech klesání a stagnace začala v 1. pololetí 2009 růst, ale od 3. čtvrtletí 2009 znovu klesala. Nové objednávky a rychle rostoucí tempo exportu v jarních měsících 2010 indikovaly, že v krátkém období počínaje 2. čtvrtletím 2010 se vyhlídky německé ekonomiky zlepšily. Nezaměstnanost v EA12 zůstala vysoká, v červnu stagnovala na 10,0 %. V SRN však klesala, v květnu a červnu zůstala na 7,0 %.

Eurozóna prošla zhruba od února také turbulencí na finančních trzích, spuštěnou pochybami kolem způsobilosti Řecka splatit dluhy. EU spolu s MMF proto připravila stabilizační plán s garancemi dluhů ohrožených členských zemí v úhrnné výši 750 miliard eur. Tématem dne se proto stala fiskální konsolidace. Od roku 2011 se v mnoha zemích chystá restriktivnější fiskální politika. Německá vláda připravila úsporný balík, který má během příštích čtyř let snížit státní výdaje o 80 miliard eur.

Středoevropské ekonomiky překonaly pokles, k němuž vedl propad exportu zejména do států EU.

Slovenská ekonomika zažila v roce 2009 silnější propad HDP než průměr EA12, a to o 4,7 %. Příčinou, v ekonomice silně závislé na vývozu, bylo snížení exportu zejména automobilů i pokles zahraničních investic. Od 2. čtvrtletí 2009 se znovu obnovil vysoký růst, opět tažený exportem. Mezičtvrtletní růst v 1. čtvrtletí 2010 byl 0,8 %. Průmyslová výroba v dubnu 2010 vzrostla meziročně o 21,1 %. Míra nezaměstnanosti v květnu dosáhla 14,8 %, což bylo nejvíce za poslední 4 roky. V důsledku toho zřejmě stagnovala spotřeba domácností, která po řadu let rostla. Nečekaně vysoký, téměř sedmiprocentní, je také deficit veřejných financí.

Polská ekonomika se jako jediná v EU vyhnula recesi a v roce 2009 vzrostla o 1,7 %, čemuž napomohla především velikost domácího trhu, oslabení zlotého a silný fiskální impulz.. Růst, mezičtvrtletně o 0,5 % v 1. čtvrtletí, byl tažen domácí poptávkou, významný byl naopak pokles investic. Růst nezaměstnanosti se v květnu 2010 zastavil na úrovni 9,8 %. Schodek veřejných financí se v roce 2009 zvýšil téměř na dvojnásobek proti předchozímu roku.

Průměrná cena ropy Brent za 1. čtvrtletí 2010 dosáhla 76,7 USD/barel, za 2. čtvrtletí 78,7 USD. Cena byla v těchto měsících mimořádně kolísavá. V tomto vývoji se odráželo především očekávání ekonomického zotavení, resp. pochyby o něm (kvůli vlivu zmíněných turbulencí na finančních trzích v EU), a také aktuální hodnoty dolaru. Spotřeba byla stále "dvourychlostní", její pokles ve vyspělých ekonomikách byl vyvažován poptávkou Číny a dalších zemí.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 8. září 2010.
2 JJedná se o přepočet na základě parity kupní síly (PPP).
3 RHDD oproti reálnému HDP zachycuje důchod (zisk nebo ztrátu) domácí ekonomiky ze změny směnných relací.
4 Specifikace viz poznámka 10 na str. 25.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2010

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. Příjmy státního rozpočtu
  3. Výdaje státního rozpočtu
  4. Čerpání vládní rozpočtové rezervy
  5. Výdaje na zajištění příprav a výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
  6. Výdaje státního rozpočtu na financování společných programů České republiky a Evropské unie a finančních mechanismů; odvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie, čistá pozice České republiky vůči Evropské unii
  7. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2010
  8. Výhled plnění státního rozpočtu do konce roku 2010

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2010 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 487 ze dne 9. prosince 2009 a stanovil příjmy ve výši 1 022,2 mld. Kč a výdaje ve výši 1 184,9 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 162,7 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 153,2 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 12,7 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 3,2 mld. Kč.

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2010 byla následující:

  • výdajové rámce na léta 2010 a 2011 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 966/2008;
  • střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2010 a 2011 schválený usnesením vlády č. 1194/2008 a předložený PSP ČR na vědomí;
  • predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2012 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2009);
  • zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010;
  • zákon č. 418/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2010, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 0,3 %, s prognózou meziroční míry inflace 1,1 % a průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,5 %.

Následující tabulka naznačuje tendence základních ukazatelů schváleného rozpočtu na rok 2010 ve srovnání s rozpočtem a skutečností roku 2009:

Tabulka č.1
v mld. Kč
2009 2010 Rozdíl Rozdíl Index v % Index v %
Rozpočet
schválený *)
Skutečnost
Rozpočet
schválený
SR 2010-
SR 2009
SR 2010-
Skut.2009
SR 2010/
SR 2009
SR 2010/
Skut.2009
Celkové příjmy 1 114,00 974,61 1 022,22 -91,78 47,60 91,8 104,9
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 595,52 485,36 534,74 -60,78 49,38 89,8 110,2
DPH 194,10 176,72 188,60 -5,50 11,88 97,2 106,7
Spotřební daně (vč. energetických daní) 143,90 123,84 141,10 -2,80 17,26 98,1 113,9
DPPO 130,30 83,34 100,30 -30,00 16,96 77,0 120,4
DPFO 107,20 85,65 88,30 -18,90 2,65 82,4 103,1
Ostatní daňové příjmy 20,02 15,82 16,44 -3,58 0,62 82,1 103,9
Pojistné na SZ 396,68 347,86 367,13 -29,56 19,27 92,5 105,5
Nedaňové a ost. příjmy 121,80 141,39 120,35 -1,45 -21,04 98,8 85,1
Celkové výdaje 1 166,18 1 167,01 1 184,92 18,74 17,91 101,6 101,5
Běžné výdaje 1 052,09 1 033,84 1 069,47 17,38 35,63 101,7 103,4
Kapitálové výdaje 114,09 133,16 115,45 1,35 -17,72 101,2 86,7
Saldo SR -52,18 -192,39 -162,70 -110,52 29,69 311,8 84,6

*) vč. zákona č. 423/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu

V porovnání se skutečností roku 2009 počítá schválený rozpočet na rok 2010 s růstem celkových příjmů o 47,6 mld. Kč, tj. o 4,9 %, celkové výdaje by měly vzrůst o 17,9 mld. Kč, tj. o 1,5 %, a schodek by tak měl být nižší o 29,7 mld. Kč.

Z růstu celkových příjmů o 47,6 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 49,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2009 představují předpokládaná inkasa spotřebních daní (o 17,3 mld. Kč, tj. o 13,9 %), daní z příjmů právnických osob (o 17,0 mld. Kč, tj. o 20,4 %) a DPH (o 11,9 mld. Kč, tj. o 6,7 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je proti skutečnosti 2009 vyšší o 19,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %. Rozpočet počítá se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2009. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů by měl klesnout o 21,0 mld. Kč, tj. o 14,9 %. Toto srovnání zkresluje vysoká skutečnost roku 2009 ovlivněná především usnesením vlády č. 122/2009 z února 2009, kterým vláda schválila převedení 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny na snížení schodku státního rozpočtu). Proti rozpočtu 2009 počítá rozpočet 2010 s poklesem o 1,4 mld. Kč, tj. o 1,2 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu by měly dosáhnout 95,1 mld. Kč (rozpočet 2009 činil 96,3 mld. Kč a skutečnost 2009 dosáhla 59,6 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2009 o 17,9 mld. Kč, z toho růst o 35,6 mld. Kč (tj. o 3,4 %) připadá na běžné výdaje a pokles o 17,7 mld. Kč (tj. o 13,3 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2009 se podílejí především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 10,6 mld. Kč). Sociální dávky počítají v rozpočtu na rok 2010 s růstem proti skutečnosti 2009 o 4,5 mld. Kč (tj. o 1,0 %). Z toho výdaje na důchody by měly růst o 6,4 mld. Kč. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 652,8 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2009 o 35,5 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Jejich podíl na celkových výdajích má vzrůst na 55,1 % (rozpočet 2009 předpokládal podíl ve výši 53,5 %, skutečnost 2009 dosáhla podílu 53,3 %).

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílejí především investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, které proti skutečnosti 2009 klesly z 27,4 mld. Kč na plánované 6,2 mld. Kč (proti rozpočtu 2009 se však jedná o pokles jen o 2,9 mld. Kč). Dále to jsou například nižší investice do pořízení dlouhodobého hmotného majetku (o 9,7 mld. Kč).

1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2010

V průběhu 1. pololetí roku 2010 došlo k několika změnám, které měly vliv na změnu výše celkových příjmů, výdajů či salda schváleného rozpočtu. Rozpočet celkových příjmů i výdajů byl navýšen o 21,0 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Toto navýšení se týkalo nejvíce kapitol Ministerstvo pro místní rozvoj (13,4 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (3,7 mld. Kč) a Ministerstvo životního prostředí (3,0 mld. Kč). Dále došlo k navýšení rozpočtu celkových výdajů (s vlivem na schodek) o 208,5 mil. Kč, určených na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření (pro Ministerstvo zemědělství z kapitoly OSFA - na základě zmocnění ministra financí podle § 2, odst. 2 zákona č. 487/2009 Sb.).

Rozpočet celkových příjmů po změnách k 30.6.2010 tak dosáhl 1 043 192 mil. Kč (zvýšení o 20 973 mil. Kč), celkových výdajů 1 206 101 mil. Kč (zvýšení o 21 181 mil. Kč) a schodku 162 908,5 mil. Kč. Zvýšení schodku o 208,5 mil. Kč bude vypořádáno snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o stejnou částku.

Většina rozpočtových opatření však znamenala pouze přesuny prostředků mezi jednotlivými položkami (především výdajovými) či kapitolami. Některá z nich jsou dále uvedena:

  • z kapitoly VPS došlo v rámci rozpočtových opatření k přesunu přes 6,1 mld. Kč do jiných kapitol ( z toho 2,3 mld. Kč činil transfer prostředků na výdaje na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2009). Z Vládní rozpočtové rezervy bylo uvolněno 1,3 mld. Kč ( z toho 1,1 mld. Kč na výdaje přímo kapitoly VPS) - podrobněji v bodě II. 4. této zprávy,
  • z kapitoly Státní dluh byly v 1. pololetí 2010 rozpočtovými opatřeními převedeny ve prospěch jiných kapitol prostředky ve výši 4,1 mld. Kč. Z toho téměř všechny prostředky směřovaly na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (do kapitol Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zemědělství). Jednalo se o 1 400 mil. Kč na spolufinancování Operačního programu Doprava, dále o 649 mil. Kč na silniční okruh kolem Prahy - část Jihozápadní, o 210 mil. Kč na rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, o 255 mil. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací, o 1 379 mil. Kč na projekt výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II, o 213 mil. Kč na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a o 18 mil. Kč na financování protipovodňových opatření,
  • z kapitoly OSFA bylo (mimo výše uvedeného transferu do kapitoly Ministerstvo zemědělství ve výši 208,5 mil. Kč) do jiných kapitol převedeno 1,1 mld. Kč. Především se jednalo o transfery do kapitoly Ministerstvo zemědělství, a to např. o 770 mil. Kč na programy týkající se protipovodňových opatření spolufinancované z výnosů privatizace majetku, dále o 117 mil. Kč určených k obnově a rozvoji vědecko-výzkumné základny či 100 mil. Kč na odkup pozemků v oblasti horního toku řeky Opavy (pro budoucí vznik přehrady Nové Heřmínovy).

Celkem bylo v 1. pololetí 2010 provedeno 366 rozpočtových opatření (v 1. pololetí 2009 to bylo o 88 více). Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (51), dále v kapitolách Ministerstvo zemědělství (27), Ministerstvo obrany (24), Ministerstvo zdravotnictví (23), Ministerstvo financí (22) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (22).

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny mezi jednotlivými kapitolami (40,7 %). Na druhém místě byly přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (29,0 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (17,5 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 4,6 % rozpočtových opatření. Nižším počtem rozpočtových opatření byly jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Státní dluh (4,1 %) a z kapitoly Operace státních finančních aktiv (4,1 %).

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2010

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

Tabulka č.2
v mld. Kč


Ukazatel
Skutečnost
leden - červen
2009
2010
% plnění
v roce 2009

Index
2010/2009
Schválený
rozpočet
Rozpočet
po změnách *)
Skutečnost
leden - červen
%
plnění
1 2 3 4 5=4:3 6 7=4:1
PŘÍJMY CELKEM 506,69 1 022,22 1 043,19 507,94 48,7 44,9 100,2
VÝDAJE CELKEM 574,95 1 184,92 1 206,10 583,61 48,4 49,3 101,5
SALDO -68,26 -162,70 -162,91 -75,66 46,4 178,1 110,8

*) rozpočet upravený k 30.6.2010

V 1. pololetí roku 2010 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 507,9 mld. Kč, tj. 48,7 % rozpočtu po změnách (v roce 2009 to bylo 44,9 %), a byly tak o 13,7 mld. Kč pod jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2009 je to o 1,3 mld. Kč, tj. o 0,2 % více. Rozpočet po změnách je nad úrovní skutečnosti roku 2009 o 7,0 %. Na mírném meziročním růstu se podílelo především vyšší inkaso příjmů z daní a poplatků (o 19,2 mld. Kč).

Příjmy z daní a poplatků představovaly 257,8 mld. Kč, tj. 48,2 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 19,2 mld. Kč, tj. o 8,0 % (v pololetí roku 2009 byly plněny na 40,1 %, při meziročním poklesu o 26,6 mld. Kč, tj. o 8,1 %). Rozpočet počítá s růstem o 10,2 % proti skutečnosti roku 2009. Meziroční růst zaznamenaly všechny "velké" daně, z nichž nejvíce se zvýšilo inkaso spotřebních daní (o 7,0 mld. Kč).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 174,0 mld. Kč, tj. 47,4 % rozpočtu a meziročně klesly o 5,9 mld. Kč, tj. o 3,3 % (v pololetí 2009 byly plněny na 45,4 %, při meziročním poklesu o 11,4 mld. Kč, tj. o 6,0 %). Rozpočet je nad úrovní loňské skutečnosti o 5,5 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 76,0 mld. Kč byly při meziročním poklesu o 12,0 mld. Kč, tj. o 13,6 %, plněny na 53,8 % rozpočtu po změnách. (v 1. pololetí 2009 byly plněny na 64,6 % při meziročním růstu o 8,1 mld. Kč, tj. o 10,2 %). Na meziročním poklesu se podílelo především usnesení vlády č. 122/2009 z února 2009, kterým vláda schválila převedení 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny na snížení schodku státního rozpočtu). Dalších 3,6 mld. Kč v rámci tohoto usnesení a usnesení vlády č. 1626/2008 a č. 457/2009 představovalo souvztažné zvýšení příjmů i výdajů be z vlivu na schodek.Bez těchto převodů, které v letošním roce neproběhly, by nedaňové a ostatní příjmy byly meziročně o cca 23 mld. Kč vyšší, především díky příjmům z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu). Ty činily 52,2 mld. Kč (plnění na 45,0 % rozpočtu po změnách), což je o 24,6 mld. Kč více než v pololetí roku 2009.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 583,6 mld. Kč, tj. na 48,4 %, a byly tak o 19,4 mld. Kč pod polovinou rozpočtu po změnách. V porovnání s čerpáním výdajů v pololetí 2009, kdy byl rozpočet plněn na 49,3 %, to bylo o 8,7 mld. Kč, tj. o 1,5 % více. Rozpočet po změnách je nad skutečností roku 2009 o 3,3 %.

Běžné výdaje dosáhly 527,7 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 49,4 % (loni to bylo na 50,7 %). Meziročně tak vzrostly o 3,9 mld. Kč, tj. o 0,8 %. Rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2009 o 3,3 %. Z toho sociální dávky tvořily 213,1 mld. Kč (meziroční růst o 1,1 %), transfery veřejným rozpočtům územní dosáhly úrovně 85,4 mld. Kč (meziroční růst o 3,4 %), výdaje na úroky z kapitoly Státní dluh činily 26,8 mld. Kč (meziroční pokles o 8,7 %), odvody a příspěvky do rozpočtu EU pak 16,5 mld. Kč (meziroční pokles o 16,4 %), atd.

Kapitálové výdaje představovaly 55,9 mld. Kč a byly plněny na 40,3 % (loni to bylo na 38,2 %), při meziročním růstu o 4,7 mld. Kč, tj. o 9,2 %. Rozpočet po změnách počítá s růstem proti loňské skutečnosti o 4,0 %. Z toho transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury tvořily 18,2 mld. Kč a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 4,1 mld. Kč. Transfery veřejným rozpočtům územní úrovně zatím dosáhly 18,2 mld. Kč.

Mandatorní výdaje ve výši 324,3 mld. Kč představovaly zatím plnění rozpočtu po změnách na 49,6 %, při meziročním růstu o 0,9 mld. Kč, tj. o 0,3 %. Jejich podíl na celkových výdajích dosáhl 55,6 % (loni to bylo 56,2 %).

Schodek státního rozpočtu tak dosáhl za 1. pololetí roku 2010 výše 75,7 mld. Kč. Proti loňskému roku je to o 7,4 mld. Kč horší výsledek. Proti úrovni dané polovinou rozpočtem po změnách je to výsledek o 5,8 mld. Kč lepší, což vyjadřuje i předstih plnění celkových příjmů před čerpáním celkových výdajů o 0,3 procentního bodu (loni naopak předstih čerpání výdajů o 4,4 p.b.).

Tabulka č.3
v mil. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
5 570 9 715 10 448 -1 004 -14 827 1 823 -5 982 -4 933 -29 653 -915 -53 399 -49 702 3 763 7 642 1 274 -5 652 -68 259 -75 664

 

Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících ukazují následující tabulka a graf:

Tabulka č.4
v mld. Kč
2010 Celkové
příjmy
% plnění
k SR
po změnách
Celkové
výdaje
% plnění
k SR
po změnách
Saldo
v měsíci
Kumulované
saldo
Leden 97,61 9,4 84,52 7,0 13,09 13,09
Únor 64,35 6,2 88,04 7,3 -23,69 -10,60
Březen 87,21 8,4 122,55 10,2 -35,34 -45,94
Duben 72,35 6,9 104,64 8,7 -32,28 -78,23
Květen 64,40 6,2 81,53 6,8 -17,13 -95,36
Červen 122,02 11,7 102,32 8,5 19,69 -75,66
Leden - červen 507,94 48,7 583,61 48,4 -75,66 -75,66

K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v měsíci březnu a dubnu. V březnu se projevilo zaplacení zálohy na 2. čtvrtletí na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši cca 19 mld. Kč. V dubnu proběhla jednorázová úhrada příspěvku státu na stavební spoření za rok 2009 ve výši 11,2 mld. Kč, která se provádí každoročně v tomto období. V porovnání s loňským rokem se hospodaření státního rozpočtu vyvíjelo méně příznivě, což bylo výrazně ovlivněno již zmíněným usnesením vlády č. 122/2009 (navýšení příjmů kapitoly VPS nad rámec rozpočtu převedením 31,7 mld. Kč z rezervních fondů kapitol, které byly v roce 2009 určeny na snížení schodku). K výraznějšímu zlepšení hospodaření nedošlo ani v červnu, kdy příznivě působí vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob (červnové inkaso daně činilo cca 37 mld. Kč).

Uvedené celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2010 obsahují na straně výdajů i prostředky, které organizační složky státu (OSS) mají možnost nad rámec svých rozpočtů čerpat z tzv. nároků. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2010 činil 89,8 mld. Kč, v průběhu 1. pololetí snížily OSS tyto nároky o 40,0 mld. Kč. Z rezervních fondů bylo do příjmů kapitol nad rámec rozpočtu převedeno 1,1 mld. Kč. Celkové výsledky obsahují rovněž prostředky převedené z rezervních fondů do příjmů kapitol a jejich následné použití ve výdajích. Podle údajů finančních výkazů za období 1. pololetí 2010 kapitoly převedly z rezervních fondů do svých příjmů prostředky v celkové výši 1,1 mld. Kč a z této částky v hodnoceném období použily k financování výdajů cca 400 mil. Kč. Pro informaci uvádíme, že v rámci příjmů rezervních fondů v hodnoceném období kapitoly vykázaly prostředky ze zahraničí poskytnuté be z uvedení účelu (281 mil. Kč), resp. prostředky poskytnuté na stanovený účel (159 mil. Kč) a Ministerstvo obrany navíc příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit (99 mil. Kč).

Dosavadní výsledek hospodaření státního rozpočtu naznačuje možné nedodržení plánované výše schodku státního rozpočtu. Hlavním důvodem je neplnění rozpočtu daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se na konci roku očekává propad proti rozpočtu o 20-30 mld. Kč. Na straně výdajů by měly k lepšímu výsledku hospodaření přispět usnesení vlády č. 54/2010 a 552/2010, kterými byly kapitolám vázány rozpočtované výdaje o 17,9 mld. Kč (tato částka byla následně dalšími usneseními vlády a rozpočtového výboru snížena o 2,3 mld. Kč) a také sníženy nároky z nespotřebovaných výdajů o 4,0 mld. Kč. Po novelizaci rozpočtových pravidel, podle které organizační složky státu (OSS) od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů (převody do rezervních fondů se již nevykazují jako uskutečněný výdaj), nelze vyloučit případné další úspory na straně výdajů (nespotřebované prostředky bude možné nárokovat v dalším roce), nicméně pro výsledek hospodaření státního rozpočtu v roce 2010 bude určující především inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení.

Výsledky hospodaření za leden až srpen jsou spolu s výhledem celkového plnění státního rozpočtu do konce roku uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

III. Hospodaření územních rozpočtů za 1. pololetí 2010

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti
  2. Příjmy a výdaje krajů
  3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
  4. Příjmy a výdaje regionálních rad regionů soudržnosti

III. Hospodaření územních rozpočtů za 1. pololetí 2010

Po výrazném poklesu příjmů rozpočtů krajů a obcí, ke kterému došlo v roce 2009 v důsledku propadu inkasa daňových příjmů, je v rozpočtu na rok 2010 přepokládán návrat k růstu příjmů ze sdílených daní a tím i celkových příjmů územních rozpočtů.

Z hlediska struktury transferů poskytovaných územně samosprávným celkům ze státního rozpočtu nedochází v roce 2010 oproti předcházejícímu roku k významnějším změnám. Nejdůležitějšími kapitolami státního rozpočtu, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstávají kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nadále zůstávají zachovány finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. města Prahy v kapitole Všeobecná pokladní správa (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu na rok 2010). Na rozdíl od předchozích let však příspěvky a dotace, které jsou poskytovány v rámci uvedených finančních vztahů, nebyly pro rok 2010 valorizovány. Do objemů příslušných dotačních titulů byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, počtu žáků, lůžkových kapacit apod. Rozpočtů krajů a obcí se tak částečně dotkla úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu na rok 2010. Úsporná opatření se projevila i v oblasti investičních dotací, kdy oproti minulému roku došlo ke snížení objemů prostředků v ukazateli "Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem" za kapitolu Všeobecná pokladní správa.

Ke změnám došlo v oblasti financování výkonu přenesené působnosti. Z důvodu potřeby zpřehlednit financování výkonu přenesené působnosti zajišťované obcemi, nebyla již v ukazateli kapitoly Všeobecná pokladní správa "Další prostředky pro územní samosprávné celky" rozpočtována položka "Dofinancování příspěvku na výkon státní správy pro obce" a prostředky rozpočtované na této položce (301,5 mil. Kč) byly přesunuty do příspěvku na výkon státní správy pro obce a hl. m. Prahu, který je součásti finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a k rozpočtu hl. m. Prahy.

Změnu dále představuje navýšení příspěvku na výkon státní správy. K řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti byl příspěvek na výkon státní správy pro obce, který je obsažen ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a ve finančním vztahu k rozpočtu hl.m. Prahy, navýšen o 2,0 mld. Kč. Cílem navýšení je přispět k postupnému odstranění existujících disproporcí mezi velikostí výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí v návaznosti na výsledky "Analýzy financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky" zpracované Vysokou školou ekonomickou v roce 2008.

Rozdělování příspěvku na výkon státní správy obcím nadále vychází z metodiky zpracované Ministerstvem vnitra, která byla poprvé použita v roce 2006. Metodika však byla modifikována tak, aby byly promítnuty výsledky Analýzy financování výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky. U obcí s rozšířenou působností se metodika a koeficienty pro rok 2010 nemění, u ostatních obcí dochází ve výpočtu ke změnám spočívajícím ve výrazném zjednodušení propočtu a k úpravě koeficientů, která zohledňuje zvýšení prostředků k řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti.

Navýšení finančních prostředků na příspěvek na výkon státní správy umožnilo zajistit, aby u všech typů obcí bylo v průměru dosaženo 95 % míry krytí výdajů na výkon přenesené působnosti (s výjimkou hl.m. Prahy).

Do rozpočtů obcí se v letošním roce promítají také legislativní změny v oblasti daně z nemovitostí a v oblasti místních poplatků. K vyššímu zdaňování nemovitostí a tím i posílení příjmů obecních rozpočtů směřují dvě novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, které byly přijaty v loňském roce. První novela s účinností od 1.1.2010 ukončila patnáctileté osvobození od platby daně pro majitele novostaveb, druhá novela zákona dvojnásobně zvýšila zákonem danou sazbu daně, s výjimkou sazby daně u staveb k podnikání. Změna zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, umožnila navýšit poplatky z ubytovací kapacity a rozšířila možnosti jejich výběru.

Všech krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) a regionálních rad se dotýkají změny související s účetní reformou a vytvořením centrálního systému účetnictví státu. Od 1. 1. 2010 vstoupila v účinnost novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která významně změnila metodiku účetnictví a současně i prováděcí předpis k tomuto zákonu, kterým je vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (nahradila dosavadní vyhlášku č. 505/2002 Sb.).

Způsob předávání účetních a finančních výkazů do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) upravuje vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).

Předávání údajů pro hodnocení plnění rozpočtu upravuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (nahrazuje dosavadní vyhlášku č. 16/2001 Sb.). V přechodných ustanoveních této vyhlášky bylo stanoveno, že územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady předávají údaje pro hodnocení svých rozpočtů do centrálního systému účetních informací státu poprvé v rozpočtovém roce 2010 ve stavu k 31. březnu a k 30. červnu 2010, a to nejpozději do 20. července 2010.

Ve státním rozpočtu na rok 2010 bylo předpokládáno, že trend deficitního hospodaření místních rozpočtů z roku 2009 bude pokračovat. Schodek místních rozpočtů byl predikován v celkové výši 5,6 mld. Kč, z toho u obcí ve výši 3,2 mld. Kč, u krajů ve výši 2,1 mld. Kč a dobrovolných svazků obcí ve výši 0,3 mld. Kč. U regionálních rad regionů soudržnosti bylo předpokládáno vyrovnané hospodaření. Predikce vycházela z předpokladu, že v roce 2010 se celkové inkaso daňových příjmů meziročně zvýší téměř o 10 %.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za 1. pololetí 2010 je provedeno samostatně k rozpočtu po změnách (dále jen k rozpočtu).

* * *

V souvislosti se zavedením zcela nového způsobu předávání účetních a finančních výkazů došlo k některým problémům s počáteční registrací účetních jednotek a předáváním finančních výkazů do CSÚIS. Ve stanoveném termínu pro předání údajů o výsledcích hospodaření za 1. pololetí se nepodařilo celkem 90 účetním jednotkám úspěšně zaslat finanční výkazy do CSUIS (dodány v neúplné podobě nebo s chybami, které nebylo možno v termínu opravit). Z tohoto důvodu v následujícím souhrnném hodnocení výsledků hospodaření územních rozpočtů chybí údaje za 90 účetních jednotek, jedná se o 65 obcí (převážně malých) a 25 dobrovolných svazků obcí. Na základě výsledků hospodaření těchto účetních jednotek v pololetí minulého roku odhaduje Ministerstvo financí, že se jedná o "snížení" na straně příjmů zhruba o 0,35 mld. Kč a na straně výdajů o 0,4 mld. Kč. Ze stejného důvodu, tj. chybějící části účetních výkazů, kterých bylo výrazně více, nebylo možné zpracovat souhrnné údaje o zadluženosti krajů a obcí.

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

Obsah:

  • Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
  • Státní zahraniční pohledávky
  • Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
  • Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  • Stav a vývoj státních záruk

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2010 charakterizují následující údaje :

v mld. Kč
S t a v k Změna za
1. pololetí 2010 (+,-)
1.1.2010 30.6.2010
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 65,1 131,0 +65,9
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací 22,5 24,6 +2,1
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 18,7 22,8 +4,1
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 68,0 69,1 +1,1
z toho : převedené z České konsolidační agentury 3,9 3,9 -
převedené z České inkasní, s.r.o. 0,0 0,0 -
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 115,7 110,5 -5,2
Státní finanční aktiva celkem 290,0 358,0 +68,0
1. Závazky z emise státních dluhopisů 1119,8 1184,8 +65,0
v tom: v držbě u domácích bank 450,6 481,4 +30,8
v držbě u ostatních tuzemských subjektů 379,7 393,9 +14,2
v držbě u zahraničních subjektů 289,5 309,5 +20,0
2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí 58,5 61,3 +2,8
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí 57,9 60,7 +2,8
směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank 0,6 0,6 -
3. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu 52,2 53,1 +0,9
Státní finanční pasiva celkem 1 230,5 1 299,2 +68,7
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -940,5 -941,2 -0,7
v tom: pozice vůči bankovní soustavě -291,0 -258,9 +32,1
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -335,6 -346,1 -10,5
pozice vůči zahraničí -313,9 -336,1 -22,2

Celkové záporné saldo státních finančních aktiv a pasiv se udrželo prakticky na stejné úrovni, lehce přesahující 940 mld. Kč. Vykázaný nárůst činil pouze cca 0,7 mld. Kč, což je na jedné straně odrazem pokračujícího růstu zadluženosti z titulu emisí státních dluhopisů, na straně druhé výrazným zvýšením hodnoty volných peněžních prostředků, uložených na účtech státních finančních aktiv, především pak na umořovacím účtu, kde jsou kumulovány výnosy získané z emisí státních dluhopisů v 1.pololetí 2010. S tím souvisí i zlepšení finanční pozice ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům o 32,1 mld. Kč a naopak zhoršení této pozice vůči tuzemským nebankovním subjektům a především vůči zahraničí. Z hlediska posuzování celkové finanční pozice státu současně nelze opominout ani záporný stav účtu Řízení likvidity státní pokladny (který však není součástí státních finančních aktiv) v řádu 72 mld. Kč.

Celkové snížení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě vykazované v rozsahu 32,1 mld. Kč se při současném nárůstu držby státních dluhopisů bankovními subjekty o 30,8 mld. Kč týkalo ve zvýšené míře i operací na souhrnném účtu státní pokladny. Při pololetním schodku státního rozpočtu na úrovni 75,7 mld. Kč, byly již v 1.pololetí 2010 prováděny předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávaného výsledného schodku státního rozpočtu za rok 2010. Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek tak za 1. pololetí vzrostl o 118,3 mld. Kč. Do konce roku 2010 se ovšem (obdobně jako tomu bylo v předchozích letech) uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu výrazně sníží.

Příčinou nárůstu záporného salda státních finančních aktiv a pasiv ve vztahu k tuzemským nebankovním subjektům o 10,5 mld. Kč bylo především zvýšení držby státních dluhopisů těmito subjekty o 14,2 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, částečně pak i dalších finančních institucí. Tento vliv byl na straně státních finančních aktiv kompenzován nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku, na němž se podílely hlavně pohledávky z realizovaných státních záruk (1,7 mld. Kč) a převzetí postoupené pohledávky za akciovou společností ČSA (2,5 mld. Kč) na základě usnesení vlády ze dne 3.května 2010 č. 333.

Zvýšení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči zahraničí v rozsahu 22,2 mld. Kč bylo na straně pasiv rozhodující měrou ovlivněno nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů o 20 mld. Kč. K dalšímu prohloubení přispělo rovněž pokračující zvyšování přímých vládních závazků vůči zahraničí, tj. závazků státu z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 2,8 mld. Kč. V menší míře se pak na straně pasiv projevily rovněž dopady kurzových změn v případě závazků z titulu nesplaceného upsaného kapitálu u mezinárodních finančních institucí. Převažujícím vlivem, korigujícím ve státních finančních aktivech uvedený nárůst záporného salda, bylo zvýšení stavu pohledávek z vládních úvěrů včetně pohledávek převzatých, a to o celkem 2,1 mld. Kč.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí roku 2010

Obsah:

  1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2010
  2. Příjmy kapitoly státní dluh
  3. Řízení státního dluhu
  4. Řízení likvidity státní pokladny

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2010

V 1. pololetí roku 2010 pokračoval dlouhodobý trend zvyšování státního dluhu. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v 1. pololetí roku 2010 zvýšil z 1 178,2 mld. Kč na začátku roku na 1 246,1 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2010 tak činil 67,9 mld. Kč. Ve srovnání s počátkem roku 2010 se dluh zvýšil o 5,8 %. Přírůstek dluhu byl v zásadě určen schodkem státního rozpočtu, který ke konci 1. pololetí 2010 činil 75,7 mld. Kč.

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2010 zvýšila z 1 225,6 mld. Kč na počátku roku 2010 na 1 316,0 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 7,4 %.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 1178,2 mld. Kč na 1 246,1 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 65,6 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 2,3 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2010 mírně zvýšil z 95,0 % na počátku roku na 95,1 % na konci pololetí.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2010 podává následující tabulka:

v mil. Kč
Stav
1.1.2010
Půjčky Splátky Kurzové
rozdíly
Změna Stav
30.6.2010
(a) (b) (c) (a-b+c)
STÁTNÍ DLUH CELKEM 1 178 244 172 937 104 578 -474 67 885 1 246 128
Vnitřní dluh 926 751 169 643 104 066 65 577 992 328
Státní pokladniční poukázky 88 184 79 077 78 066 1 011 89 195
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 838 567 85 566 21 000 64 566 903 133
Krátkodobé půjčky 0 5 000 5 000 0 0
Vnější dluh 251 493 3 294 512 -474 2 308 253 801
Zahraniční emise dluhopisů 193 018 -512 -512 192 506
Půjčky od EIB 57 912 3 294 512 2 782 60 694
Směnky 563 38 38 601

Půjčky v 1. pololetí roku 2010 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodku státního rozpočtu.

Tabulková část

Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.).

Vzhledem k rozpočtovému určení daní a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a také i Evropské unie.

Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty - územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány.

Nedoplatky daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravované územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány, dosáhly ke konci června 2010 celkové výše 173,8 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku vzrostly o 1,8 mld. Kč (o 1,0 %); proti stavu ke konci roku 2009 vzrostly o 6,6 mld. Kč (o 3,9 %).

Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2010 ve výši 105,0 mld. Kč, tj. 60,4 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a částí nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány, a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ.

Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2010 ve výši 60,1 mld. Kč, tj. 34,6 %, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně příslušenství (dále jen pojistné na sociální zabezpečení).

Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky cla a části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dosáhly 8,8 mld. Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 5,0 %.

v mld. Kč
Rok 2008 I.-II. Q. 2009 Rok 2009 I.-II. Q. 2010
Celkové nedoplatky 164,9 172,0 167,2 173,8
z toho:
DPH 47,4 49,0 49,7 53,9
SD 7,7 7,5 7,7 7,4
DPPO 17,7 20,3 16,7 18,9
DPFO 19,4 19,7 18,4 19,7
daň z převodu nemovitostí 3,8 3,6 3,5 3,4
ost. příjmy, odvody a poplatky 7,3 6,2 6,0 4,6
clo 0,5 0,5 0,5 0,6
pojistné na soc. zabezpečení 55,8 59,9 59,7 60,1
v tom:
nedoplatky nových daní 162,2 169,7 164,9 171,6
nedoplatky starých daní 2,7 2,4 2,3 2,2
v tom:
nedoplatky evid. ÚFO 100,5 103,4 98,4 105,0
nedoplatky evid. ČSSZ 55,8 59,9 59,7 60,1
nedoplatky evid. celními orgány 8,6 8,7 9,1 8,8

Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v dalších částech této přílohy.

Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 171,6 mld. Kč (meziroční růst o 1,9 mld. Kč, tj. o 1,1 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 2,2 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, tj. o 6,0 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadlo, kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 60,1 mld. Kč, na nedoplatky daně z přidané hodnoty 53,9 mld. Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 19,7 mld. Kč, nedoplatky daně z příjmů právnických osob 18,9 mld. Kč, spotřebních daní 7,4 mld. Kč a daně z převodu nemovitostí 3,4 mld. Kč.

Největší podíl na celkových nedoplatcích měly nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadá 34,6 % všech nedoplatků. Druhou největší skupinu tvořily nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 31,0 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob se ke konci června 2010 na celku podílely 11,3 %, nedoplatky daní z příjmů právnických osob 10,9 % a spotřebních daní 4,3 %.

Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především u daně z přidané hodnoty (o 2,5 procentního bodu). Naopak snížení podílu na celkových nedoplatcích vykázaly například nedoplatky u daní z příjmů právnických osob (o 0,9 procentního bodu) a nedoplatky z pojistného na sociální zabezpečení (o 0,2 procentního bodu).

Nedoplatky daně z přidané hodnoty proti stejnému období loňského roku vzrostly o 9,9 % a proti stavu na konci roku 2009 o 8,4 %. Nedoplatky spotřebních daní v porovnání se stejným obdobím loňského roku poklesly o 1,1 %, proti konci minulého roku pak o 3,8 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob klesly v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 6,8 %, ve srovnání s koncem roku 2009 vzrostly o 13,2 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s 1. pololetím uplynulého roku zůstaly na stejné úrovni, v porovnání s koncem minulého roku vzrostly o 6,8 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku vzrostly o 0,2 % a proti stavu ke konci roku 2009 o 0,6 %.

Pro hodnocení vývoje nedoplatků jsou důležité i ukazatele podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčíslený v tabulce č. 3) dosáhl 1,36 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 1,46 %, tak poklesl o 0,1 procentního bodu. K meziročnímu poklesu podílu přitom došlo u většiny daní kromě daně silniční a cla, kde došlo k nepatrnému nárůstu.

Výrazněji tento podíl meziročně klesl u daně z převodu nemovitostí, a to na 3,17 %, tj. o 0,47 procentního bodu. Podíl nedoplatků na daních z příjmů právnických osob na jejich kumulativním inkasu se proti stavu v pololetí roku 2009 snížil o 0,19 procentního bodu na 1,19 %. Nejvyšší podíl nedoplatků na kumulativním inkasu vykázala daň z příjmů fyzických osob z přiznání, a to 5,3 % (meziroční pokles o 0,06 procentního bodu).

Kompletní pololetní zpráva ke stažení

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2010 projednala na 14. schůzi dne 23. března 2011 (viz psp.cz, bod č. 96) a přijala usnesení č. 411 ( viz psp.cz).
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny zprávu o 1. pololetí 2010 projednal na 7. schůzi (viz bod č. 12) dne 25. listopadu 2010 a přijal usnesení č. 81.
  • Vláda zprávu o 1. pololetí 2010 projednala dne 13. října 2010 (viz bod č. 4) a přijala usnesení č. 726.

Nejčtenější