Novinky

Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2009 - 1.pololetí

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Pololetní
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor

Vládní návrh usnesení

 

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna 2009

5. volební období

 

V l á d n í n á v r h

USNESENÍ

Poslanecké sněmovny
ze ........ schůze ........ 2009
k návrhu Zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky
za 1. pololetí 2009

 

Poslanecká sněmovna

s c h v a l u j e

zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2009

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2009

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2009

Obsah:

  1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje
  2. Ekonomický výkon
  3. Cenový vývoj
  4. Trh práce
  5. Platební bilance
  6. Měnový vývoj a finanční trh
  7. Veřejné rozpočty

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka 1
2007 2008 2009
rok 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3535 3694 876 940 939 939 871 917
Index deflátoru HDP mzr. % 3,4 1,7 2,6 1,4 0,9 2,1 4,0 3,5
Míra inflace, průměr za období mzr. % 2,8 6,3 7,4 6,8 6,6 4,7 2,2 1,5
HDP, stálé ceny mzr. % 6,1 2,7 2,7 4,2 3,9 0,0 -4,4 -5,8
Výdaje na konečnou spotřebu
domácností mzr. % 4,8 3,4 3,7 3,3 3,3 3,4 1,8 1,4
vlády mzr. % 0,7 1,6 -0,3 2,9 3,7 0,4 4,4 2,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu mzr. % 10,8 -1,1 1,3 -1,2 -0,5 -3,5 -7,5 -7,2
Míra nezaměstnanosti VŠPS % 5,3 4,4 4,7 4,2 4,3 4,4 5,8 6,3
Registrovaní nezaměstnaní, průměr tis.osob 393 325 355 312 310 322 409 456
Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) mzr. % 9,4 7,7 11,0 8,7 7,0 4,9 0,5 -1,7
Podíl obchodní bilance na HDPx) % 3,4 2,8 3,3 3,6 3,7 2,8 2,7 3,1
Podíl běžného účtu na HDPx) % -3,1 -3,1 -3,1 -3,2 -2,6 -3,1 -3,3 -2,6
PRIBOR 3M, průměr % 3.1 4,0 4,0 4,2 3,9 4,1 2,7 2,3

Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF
očty MF
x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů

Po třech letech vysokého ekonomického růstu se výkon české ekonomiky v roce 2008 zpomalil. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 2,7 %. Ve srovnání s ostatními ekonomikami EU27 se stále jednalo o vysoké tempo růstu. Důvodem nižší hospodářské dynamiky byl nástup dopadů recese hlavních obchodních partnerů na českou ekonomiku, která byla vyvolána turbulencemi a propadem finančního trhu v USA. Samotné problémy finančního trhu se české ekonomice vyhnuly. V 1. pololetí 2009 HDP meziročně reálně klesl o 5,1 %. Mezičtvrtletně HDP klesl již ve 4. čtvrtletí 2008, a to o 1,3 %, v 1. čtvrtletí 2009 pak dále poklesl o 4,8 % a dle prvního odhadu ve 2. čtvrtletí 2009 nepatrně vzrostl o 0,1 %. Česká ekonomika se i s ohledem na vývoj ostatních makroekonomických ukazatelů nacházela v recesi.

Ekonomická úroveň ČR měřená jako HDP na obyvatele (při přepočtu na standard kupní síly2 ) podle odhadu EUROSTATu za rok 2008 dosáhla zhruba 83 % průměru EU27, když v roce 2004 byla cca 75 %. Mezi novými členskými zeměmi dosahují vyšší úrovně pouze Kypr a Slovinsko (cca 92 %). Dynamika reálné konvergence se zejména vlivem vysokého diferenciálu temp růstu reálného HDP proti EU27 v posledních 4 letech držela na vysokých hodnotách.

Česká ekonomika se podle posledních odhadů nacházela na vrcholu hospodářského cyklu na konci roku 2007. Tempo růstu HDP bylo v roce 2008 nižší než tempo růstu potenciálního produktu a kladná produkční mezera se proto uzavírala. Odhad produkční mezery za 1. pololetí 2009 dosahuje záporné hodnoty blížící se 5 % potenciálního produktu.

Meziroční růst potenciálního produktu v 1. pololetí 2009 odhadujeme mírně pod 3 %. Z vývoje tempa růstu potenciálního produktu je patrné, že nelze očekávat jeho další razantní zvýšení. Růst potenciálního produktu byl v předchozích letech tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, její příspěvek k růstu potenciálního produktu v 1. pololetí 2009 se snížil na 1,8 p.b. Dlouhodobě stabilní je příspěvek kapitálové vybavenosti ekonomiky.

K poklesu reálného HDP o 5,8 % ve 2. čtvrtletí 2009 nejvíce přispěla souhrnná produktivita výrobních faktorů, a to 4,6 p.b. Kapitál naopak působil proti poklesu HDP, a to kladným příspěvkem přibližně 0,8 p.b., zaměstnanost pak přispěla k poklesu HDP 2,0 p.b. Ukazatel počtu odpracovaných hodin vztažených na jednotku zaměstnanosti dosáhl záporného příspěvku 1,2 p.b.

Z pohledu výdajové strany HDP byl meziroční pokles HDP v 1. pololetí 2009 o 5,1 % zapříčiněn vývojem tvorby hrubého kapitálu a zahraničního obchodu. Pozitivně na vývoj HDP naopak působil vývoj výdajů na konečnou spotřebu, přičemž spotřeba domácností přispěla k růstu HDP 0,8 p.b. a spotřeba vlády 0,7 p.b. Příspěvek tvorby hrubého kapitálu byl záporný ve výši 5,0 p.b. Ačkoliv investiční aktivita byla v důsledku negativního vývoje ekonomik hlavních obchodních partnerů a jisté míry opatrnosti na finančním trhu utlumena a meziročně tvorba hrubého fixního kapitálu poklesla o 7,4 %, hlavním faktorem záporného příspěvku tvorby hrubého kapitálu byl meziroční pokles zásob. Příspěvek salda zahraničního obchodu byl záporný, přičemž vývozy meziročně klesly o 18,4 % a dovozy o 18,1 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. pololetí reálně klesla o 5,5 %. S ohledem na povahu recese české ekonomiky byl tento propad HPH způsoben zejména odvětvím zpracovatelského průmyslu, jehož příspěvek k poklesu HPH dosáhl 3,4 p.b. K poklesu však přispělo i odvětví peněžnictví, komerční služby a odvětví obchod, pohostinství, doprava.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, v 1. pololetí 2009 meziročně poklesl o 1,6 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP vzrostla v 1. pololetí 2009 o 3,7 %. K meziročnímu růstu implicitního cenového deflátoru významně přispěl vývoj deflátoru tvorby hrubého kapitálu a rovněž meziroční zlepšení směnných relací o 2,2 %.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod3 (RHDD). Ten ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně klesl o 4,2 %, tedy méně než činil pokles reálného HDP.

Trh práce byl významně ovlivněn dopady globální krize ve všech svých složkách. Růst nezaměstnanosti byl bezprecedentní. Pokles zaměstnanosti a pád volných pracovních míst vypovídaly o úbytku pracovních příležitostí. Přitom logickou snahou fungujících podniků bylo propouštět jen v nezbytných případech a udržet v aktivitě maximum svých kmenových pracovníků, často však za cenu dočasného krácení pracovních úvazků, a tedy i mezd.

Celková zaměstnanost podle VŠPS se v průměru za 1. pololetí meziročně snížila o 0,7 %, v tom počet zaměstnanců klesl o 1,4 % a počet podnikatelů vzrostl o 2,5 %. Míra zaměstnanosti obyvatel v produktivním věku se citelně o 0,9 % snížila na 65,5 %. Míra ekonomické aktivity nepatrně vzrostla díky výraznému růstu počtu nezaměstnaných.

Růstem nezaměstnanosti a úbytkem pracovních míst byly postiženy v zásadě všechny regiony. Řešení lokálních dopadů rušení specializovaných výrobních kapacit bude patrně nadstandardně náročné. Podle VŠPS počet nezaměstnaných meziročně vzrostl v průměru na 318 tisíc, registrovaných uchazečů o zaměstnání bylo v průměru 433 tisíc, v tom 190 tisíc pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v mezinárodně srovnatelném pojetí VŠPS se v průměru za pololetí meziročně zvýšila o 1,6 p.b. na 6,0 %, podle registrace na úřadech práce vzrostla o 1,9 p.b. na 7,4 %.

Průměrná hrubá nominální mzda4 se v 1. pololetí 2009 meziročně zvýšila o 2,7 %, reálný nárůst (při použití CPI) činil 0,9 %. Tento nízký růst byl důsledkem jak celkového vývoje v podnikatelské sféře, tak statistického vlivu (nadstandardně vysoká srovnávací základna).

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v 1. pololetí 2009 výrazně zpomalilo. Odráží tak nejen vývoj meziročně nižších cen potravin, zemědělských komodit a ropy na světových či domácích trzích, ale také odeznívající vliv administrativních opatření a v neposlední řadě i aktuální hospodářskou situaci, v níž se domácí ekonomika nachází. Červnový meziroční index spotřebitelských cen 1,2 % byl nejnižší od prosince 2003 při klouzavé míře inflace 3,7 %. Ta v červenci dále zpomalila a dostala se na hodnotu 3,1 %. Charakter inflace zůstává i nadále nákladový.

Meziroční index cen průmyslových výrobců dosáhl v červnu nejnižší naměřené hodnoty od ledna 1994 a pokles cen se dále prohlubuje. Ceny stavebních prací a tržních služeb meziročně neklesají, jejich tempo růstu se však každým měsícem postupně zpomaluje. Ceny zemědělských výrobců meziročně dále klesají, přestože dna již patrně bylo dosaženo. Pokles je tažen především vývojem cen rostlinné výroby, ceny živočišné výroby klesají také, ovšem pomalejším tempem.

První polovina roku 2009 byla charakteristická dalším snižováním referenčních úrokových sazeb s cílem oživit ekonomickou aktivitu. Česká národní banka snížila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace celkem o 0,75 p.b. na 1,50 % v červnu a v podstatě tak následovala Evropskou centrální banku, jež přistoupila ke snížení úrokové sazby pro hlavní refinanční operace o 1,50 p.b. na 1,00 %. Americký Fed ponechal hlavní úrokovou sazbu pro refinanční operace v cílovém pásmu 0 % až 0,25 %. Změnu základních úrokových sazeb ČNB zachytila krátkodobá výnosová křivka mezibankovních sazeb PRIBOR, která se v červnu proti prosinci posunula v průměru o 1,5 p.b. směrem dolů.

Domácí bankovní trh vykazuje dostatečnou stabilitu a je odolný vůči tržním, úvěrovým a dalším rizikům5. Banky dosahují dostatečně vysoké kapitálové přiměřenosti (12,9 % k 31. 3. 2009) a disponují s kladnými zisky po zdanění, i když nižšími než v předchozím roce (meziroční pokles o 6,6 % na 11,9 mld. Kč). Nejistota na finančním trhu však nadále přetrvává, což se také projevuje zvýšenými spready mezi bankovními a referenčními sazbami. Problém pro bankovní trh může nastat v situaci, kdy domácnosti a především podniky nebudou schopny ve vysoké míře dostát svým závazkům (úvěrový šok má podle zátěžových testů bank nejvýznamnější dopad na kapitálovou přiměřenost). Mírné zhoršení lze pozorovat na straně nárůstu klasifikovaných úvěrů, jejichž poměr se během 1. pololetí 2009 zvýšil o 1,6 p.b. na 8,8 %, meziročně pak o 2,8 p.b.

Meziroční růst agregátu M2 za 1. pololetí 2009 mírně v průměru zpomalil na 8,1 %, což souviselo především s poklesem hospodářské aktivity a nižším růstem úvěrů. K růstu agregátu M2 přispěl agregát M1 tempem 8,9 %, kvazi peníze pak 7,0 %.

Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančnímu sektoru reagovaly na snižování tržních úrokových sazeb jen omezeně a v první polovině roku 2009 klesaly jen velmi pozvolna. Důvodem byla především nejistota na finančním trhu, která bránila poklesu rizikových přirážek. Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům klesly během ledna až června o 0,9 p.b. na 4,5 %, z úvěrů domácnostem stagnovaly na 7,0 %. Průměrné úrokové sazby z vkladů nefinančních podniků se během uvedeného období snížily o 0,2 p.b. na 1,0 %, v případě domácností byl pokles mírně nižší, a to o 0,2 p.b. na 1,4 %.

Český akciový trh se v první polovině roku 2009 začal pozvolna oživovat. Index PX sledovaný na pražské burze se během ledna až června zvýšil o 5 %, meziročně však stále ztrácel. Celkový objem zobchodovaných cenných papírů na domácím kapitálovém trhu za 1. pololetí 2009 dosáhl 1013 mld. Kč, což bylo ve srovnání s 1. pololetím předchozího roku stále o 30 % méně.

Vnější nerovnováha, vyjádřená poměrem deficitu běžného účtu (BÚ) k HDP se od roku 2007 pohybuje okolo -3,0 %. Vzhledem k ekonomické recesi trochu paradoxní snižování deficitu BÚ (z -3,2 % v 2. čtvrtletí 2008 na -2,6 % v 2. čtvrtletí 2009 v ročním vyjádření) souviselo výhradně se snížením schodku bilance výnosů. Nižší ekonomická aktivita a ziskovost firem měly za následek pokles odlivu dividend z přímých zahraničních investic do zahraničí a také nižší odliv náhrad za práci zahraničních zaměstnanců v ČR. Schodek bilance výnosů tak z historického minima -8,6 % v 2. čtvrtletí 2008 klesl v 2. čtvrtletí 2009 na -7,2 %. Nepříznivá ekonomická situace ve světě silně ovlivnila i vývoj obchodní bilance. Dosavadní růst obratu přešel od října 2008 do strmého propadu a objem vývozu i dovozu se snížil v ročním úhrnu meziročně o 13,3 %. Tento vývoj se odrazil v poklesu přebytku obchodní bilance, jeho podíl na HDP v 2. čtvrtletí 2009 dosáhl v ročním vyjádření 3,1 % (o 0,5 p.b. meziročně méně). Ekonomický útlum ve světě se projevil i v nižších příjmech za dopravní služby a turistiku, podíl přebytku bilance služeb na HDP se zhoršil o 0,1 p.b. na 1,9 %.

Směnný kurz koruny od počátku roku 2009 pokračoval v trendu z předchozího roku a nominálně oslaboval vůči oběma světovým měnám. Vrcholu oslabování bylo dosaženo v únoru 2009, poté směnný kurz opětovně posiloval. V průměru byl nominální kurz v 1. pololetí 2009 proti EUR slabší o 7,2 %, proti USD o 18,2 %, což je dáno především extremním posílením směnného kurzu koruny v 1. pololetí 2008, zejména vůči USD. Apreciační tendence nominálního posilování domácí měny pokračuje i nadále. V srpnu byla koruna meziročně slabší vůči EUR o 5,3 %, proti USD o 9,7 %.

Devizové rezervy centrální banky k 31. červnu 2009 dosáhly 704,3 mld. Kč, tj. 27,2 mld. EUR. Tento stav byl o 0,6 mld. EUR vyšší než ke konci roku 2008.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 10. září 2009.
2 Jedná se o přepočet na základě parity kupní síly (PPP),
3 RHDD oproti reálnému HDP zachycuje důchod (zisk nebo ztrátu) domácí ekonomiky ze změny směnných relací.
4 Osoby v zaměstnaneckém poměru zpravodajských jednotek ČSÚ, včetně dopočtu za malé organizace.
5 Dle výsledků zátěžových testů provedených ČNB. Analýza a závěry odolnosti finančního sektoru jsou uvedeny ve Zprávě o finanční stabilitě 2008/2009.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2009

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. Příjmy státního rozpočtu
  3. Výdaje státního rozpočtu
  4. Čerpání vládní rozpočtové rezervy
  5. Výdaje na zajištění příprav a výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
  6. Výdaje státního rozpočtu na financování společných programů České republiky a Evropské unie a finančních mechanismů; odvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie, čistá pozice České republiky vůči Evropské unii
  7. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2009
  8. Výhled plnění státního rozpočtu do konce 2009

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 475 ze dne 10. prosince 2008 a stanovil příjmy ve výši 1 114,0 mld. Kč a výdaje ve výši 1 152,1 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 38,1 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 23,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 15,8 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 1,3 mld. Kč.

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2009 byla následující:

  • Programové prohlášení vlády, ve kterém byly definovány základní úkoly z oblasti veřejných rozpočtů;
  • Konvergenční program ČR, který deklaroval snahu vlády udržovat deficity pod úrovní 3 % HDP a dosáhnout i jejich postupného snižování;
  • výdajové rámce na léta 2009 a 2010 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 554 z 23. schůze 5. prosince 2007;
  • střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2009 a 2010 schválený usnesením vlády č. 1062/2007 a předložený PSP ČR na vědomí;
  • predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2009 (zpracovaná MF v červenci 2008).

Následující tabulka naznačuje tendence základních ukazatelů schváleného rozpočtu na rok 2009 ve srovnání s rozpočtem a skutečností roku 2008:

Tabulka č.1
v mld. Kč
2008 2009 Rozdíl Rozdíl index index
Rozpočet
schválený
Skutečnost
SZÚ
Rozpočet
schválený
SR 2009-
SR 2008
SR 2009-
Skut.2008
SR 2009/
SR 2008
SR 2009/
Skut.2008
Celkové příjmy 1 036,51 1 063,94 1 114,00 77,49 50,06 107,5 104,7
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 551,30 544,39 595,52 44,22 51,13 108,0 109,4
DPH 191,90 177,82 194,10 2,20 16,28 101,1 109,2
Spotřební daně (vč. tzv. ekolog. daní) 134,80 125,54 143,90 9,10 18,36 106,8 114,6
DPPO 117,90 127,17 130,30 12,40 3,13 110,5 102,5
DPFO 90,20 94,96 107,20 17,00 12,24 118,8 112,9
Ostatní daňové příjmy 16,50 18,91 20,02 3,52 1,11 121,3 105,9
Pojistné na SZ 387,05 385,50 396,68 9,64 11,18 102,5 102,9
Nedaňové a ost. příjmy 98,16 134,05 121,80 23,64 -12,24 124,1 90,9
Celkové výdaje 1 107,31 1 083,94 1 152,10 44,79 68,16 104,0 106,3
Běžné výdaje 978,94 978,91 1 038,01 59,07 59,10 106,0 106,0
Kapitálové výdaje 128,37 105,03 114,09 -14,28 9,06 88,9 108,6
Saldo SR -70,80 -20,00 -38,10 32,70 -18,10 53,8 190,5

V porovnání s rozpočtem na rok 2008 počítá schválený rozpočet na rok 2009 s nárůstem celkových příjmů o 77,5 mld. Kč, tj. o 7,5 %, celkové výdaje by měly vzrůst o 44,8 mld. Kč, tj. o 4,0 %, a schodek by tak měl být nižší o 32,7 mld. Kč.

Z růstu celkových příjmů o 77,5 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 44,2 mld. Kč, tj. o 8,0 %, když největší nárůst představují předpokládaná inkasa daní z příjmů fyzických osob (o 17,0 mld. Kč, tj. o 18,8 %), daní z příjmů právnických osob (o 12,4 mld. Kč, tj. o 10,5 %) a spotřebních daní (o 9,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je vyšší o 9,6 mld. Kč, tj. o 2,5 % (relativně nízký předpokládaný růst souvisí se snížením sazeb pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku v souhrnné výši o 2,5 procentního bodu; u pojistného na důchodové pojištění se předpokládá růst o 31,3 mld. Kč, tj. o 9,7 %). Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů by měl vzrůst o 23,6 mld. Kč, tj. o 24,1 % (proti skutečnosti 2008 je rozpočet o 12,2 mld. Kč nižší - vliv vysoké loňské skutečnosti, která zahrnovala mimo jiné i nerozpočtované převody z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 47,5 mld. Kč. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu by měly dosáhnout 96,3 mld. Kč (v roce 2008 činil rozpočet 76,0 mld. Kč a skutečnost dosáhla 34,5 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti rozpočtu 2008 o 44,8 mld. Kč, z toho růst o 59,1 mld. Kč (tj. o 4,0 %) připadá na běžné výdaje apokles o 14,3 mld. Kč (tj. o 11,1 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů se podílejí především sociální dávky (růst o 28,0 mld. Kč). Z toho výdaje na důchody by měly růst o 31,0 mld. Kč. Neinvestiční transfery by měly proti rozpočtu 2008 vzrůst o 10,6 mld. Kč, transfery příspěvkovým apod. organizacím o 7,3 mld. Kč atd. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 616,9 mld. Kč a převýšit tak rozpočet 2008 o 35,5 mld. Kč, tj. o 6,1 %. Jejich podíl na celkových výdajích má vzrůst na 53,5 % (rozpočet 2008 předpokládal podíl ve výši 52,5 %).

Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílejí především investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které proti rozpočtu 2008 klesly z 45,9 mld. Kč na 33,6 mld. Kč (vliv snížení transferů do SFDI). Dále to jsou například nižší transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (o 7,4 mld. Kč).

1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2009

V průběhu 1. pololetí roku 2009 došlo k několika změnám, které měly vliv na změnu výše celkových příjmů, výdajů či salda schváleného rozpočtu. Rozpočet celkových příjmů i výdajů byl navýšen o 10,9 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). K navýšení příjmů a výdajů o dalších 3,6 mld. Kč došlo na základě usnesení vlády č. 122/2009, č. 457/2009 a č. 1626/2008, kterými se změnila účelovost prostředků rezervních fondů kapitol Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dále došlo k navýšení rozpočtu celkových výdajů (s vlivem na schodek) o 220,5 mil. Kč, určených na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření (pro Ministerstvo zemědělství z kapitoly OSFA - na základě zmocnění ministra financí podle § 2, odst. 2 zákona č. 475/2008 Sb.).

Rozpočet celkových příjmů po změnách k 30.6.2009 tak dosáhl 1 128 507 mil. Kč (zvýšení o 14 505 mil. Kč), celkových výdajů 1 166 827 mil. Kč (zvýšení o 14 725 mil. Kč) a schodku 38 320,5 mil. Kč. Zvýšení schodku o 220,5 mil. Kč bude vypořádáno snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o stejnou částku.

Většina rozpočtových opatření však znamenala pouze přesuny prostředků mezi jednotlivými položkami (především výdajovými) či kapitolami. Některá z nich jsou dále uvedena:

  • z kapitoly VPS došlo v rámci rozpočtových opatření k přesunu celkem 7,4 mld. Kč (včetně již uvedených 3,6 mld. Kč podle usnesení vlády č. 122/2009, č. 457/2009 a č. 1626/2008) do ostatních rozpočtových kapitol (z toho 0,9 mld. Kč šlo z Vládní rozpočtové rezervy - podrobněji v bodě II. 4. této zprávy),
  • z kapitoly Státní dluh byly v 1. pololetí 2009 rozpočtovými opatřeními převedeny ve prospěch jiných kapitol prostředky ve výši 7,5 mld. Kč. Z toho téměř všechny prostředky směřovaly na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (do kapitol Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zemědělství). Jednalo se o 4 520 mil. Kč na spolufinancování Operačního programu Doprava, dále o 1 079 mil. Kč na silniční okruh kolem Prahy - část Jihozápadní, o 717 mil. Kč na rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, o 893 mil. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací a o 280 mil. Kč na financování protipovodňových opatření,
  • z kapitoly OSFA bylo (mimo výše uvedeného transferu do kapitoly Ministerstvo zemědělství ve výši 220,5 mil. Kč) do jiných kapitol převedeno 804 mil. Kč. Především se jednalo o transfery 540 mil. Kč na programy týkající se protipovodňových opatření a 100 mil. Kč na pozemkové úpravy zaměřené na řešení protipovodňových opatření transferované do kapitoly Ministerstvo zemědělství (z výnosů privatizace majetku).

Celkem bylo v 1. pololetí 2009 provedeno 454 rozpočtových opatření (v 1. pololetí 2008 to bylo 307). Důvodem zvýšení počtu rozpočtových opatření bylo zejména zabezpečení úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 363/2009 a č. 409/2009. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (74), dále v kapitolách Ministerstvo zemědělství (33), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (31), Ministerstvo práce a sociálních věcí (30), Ministerstvo obrany (30) a Ministerstvo životního prostředí (29).

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny mezi jednotlivými kapitolami (49,6 %). Na druhém místě byly přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (26,9 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (16,0 %). Nižším počtem rozpočtových opatření byly jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Státní dluh (3,7 %) a z kapitoly Operace státních finančních aktiv (1,8 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 2 % rozpočtových opatření.

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2009

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

Tabulka č.2
v mld. Kč


Ukazatel
Skutečnost
leden - červen
2008
2008
Schválený
rozpočet
Rozpočet
po změnách *)
Skutečnost
leden - červen
% plnění
rozpočtu
po změnách
% plnění
korig. rozpočtu
v roce 2008
Index
2009/2008
1 2 3 4 5=4:3 6 7=4:1
PŘÍJMY CELKEM 536,57 1114,00 1128,51 506,69 44,9 51,6 94,4
VÝDAJE CELKEM 542,22 1152,10 1166,83 574,95 49,3 48,8 106,0
SALDO -5,65 -38,10 -38,32 -68,26 178,1 7,9 1207,6

*) rozpočet upravený k 30.6.2009

V 1. pololetí roku 2009 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 506,7 mld. Kč, tj. 44,9 % rozpočtu po změnách (v roce 2008 to bylo 51,6 %), a byly tak o 57,6 mld. Kč pod jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2008 je to o 29,9 mld. Kč, tj. o 5,6 % méně. Rozpočet po změnách je nad úrovní skutečnosti roku 2008 o 6,1 %. Na meziročním poklesu se podílelo především nižší inkaso příjmů z daní a poplatků.

Příjmy z daní a poplatků představovaly 238,7 mld. Kč, tj. 40,1 % rozpočtu, a meziročně klesly o 26,6 mld. Kč, tj. o 8,1 % (v pololetí roku 2008 byly plněny na 48,1 %, při meziročním růstu o 20,0 mld. Kč, tj. o 8,1 %). Rozpočet počítá s růstem o 9,4 % proti skutečnosti roku 2008. Meziroční pokles zaznamenaly všechny "velké" daně, z nichž nejvíce se snížilo inkaso daní z příjmů právnických osob (o 15,7 mld. Kč).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 180,0 mld. Kč, tj. 45,4 % rozpočtu a meziročně klesly o 11,4 mld. Kč, tj. o 6,0 % (v pololetí 2008 byly plněny na 49,5 %, při meziročním růstu o 14,4 mld. Kč, tj. o 8,1 %). Rozpočet je nad úrovní loňské skutečnosti o 2,9 % (relativně nízký předpokládaný růst souvisí se snížením sazeb pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v souhrnné výši o 2,5 procentního bodu).

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 88,1 mld. Kč byly při meziročním růstu o 8,1 mld. Kč, tj. o 10,2 %, plněny na 64,6 % rozpočtu po změnách. (v 1. pololetí 2008 byly plněny na 78,2 % při meziročním růstu o 18,9 mld. Kč, tj. o 31,0 %). Meziroční růst ovlivnilo únorové usnesení vlády č. 122/2009, kterým vláda mimo jiné schválilapřevedení prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (nad rámec rozpočtu). Tyto prostředky jsou určeny na snížení schodku státního rozpočtu a jejich skutečný převod činil 31,7 mld. Kč. S tím souvisí i meziroční pokles převodu prostředků z rezervních fondů OSS do příjmů kapitol (z 33,6 mld. Kč v pololetí 2008 na letošních 6,1 mld. Kč). Kapitoly státního rozpočtu přijaly 27,7 mld. Kč transferovaných z EU, resp. převedených z Národního fondu (meziročně o 8,2 mld. Kč více).

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 574,9 mld. Kč, tj. na 49,3 %, a byly tak o 8,5 mld. Kč pod polovinou rozpočtu po změnách. V porovnání s čerpáním výdajů v pololetí 2008, kdy byl rozpočet plněn na 48,8 %, to bylo o 32,7 mld. Kč, tj. o 6,0 % více. Rozpočet po změnách je nad skutečností roku 2008 o 7,6 %.

Běžné výdaje dosáhly 523,8 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 50,7 % (loni to bylo na 49,3 %). Meziročně tak vzrostly o 35,1 mld. Kč, tj. o 7,2 %. Na jejich meziročním růstu se podílely především transfery dávek důchodového pojištění (o 17,3 mld. Kč), výdaje na úroky z kapitoly Státní dluh (o 9,7 mld. Kč) a odvody a příspěvky do rozpočtu EU (o 4,3 mld. Kč). Rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2008 o 5,5 %.

Kapitálové výdaje představovaly 51,1 mld. Kč a byly plněny na 38,2 % (loni to bylo na 44,3 %), při meziročním poklesu o 2,4 mld. Kč, tj. o 4,4 %. Rozpočet po změnách počítá s růstem proti loňské skutečnosti o 27,3 %.

Mandatorní výdaje ve výši 323,4 mld. Kč představovaly zatím plnění rozpočtu po změnách na 52,1 %, při meziročním růstu o 30,5 mld. Kč, tj. o 10,4 % (především vlivem stejných výdajů jako u předchozího hodnocení běžných výdajů). Jejich podíl na celkových výdajích dosáhl 56,2 % (loni to bylo 54,0 %).

Schodek státního rozpočtu tak dosáhl za 1. pololetí roku 2009 výše 68,3 mld. Kč. Proti loňskému roku je to o 62,6 mld. Kč horší výsledek. Proti úrovni dané rozpočtem po změnách je to výsledek o 29,9 mld. Kč horší, což vyjadřuje i předstih čerpání celkových výdajů před plněním celkových příjmů o 4,4 procentního bodu (loni naopak předstih plnění příjmů o 2,8 p.b.).

Tabulka č.3
v mil. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
5 570 9 715 10 448 -1 004 -14 827 1 823 -5 982 -4 933 -29 653 -915 -53 399 -49 702 3 763 7 642 1 274 -5 652 -68 259

 

Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících ukazují následující tabulka a graf:

Tabulka č.4
v mld. Kč
2009 Celkové
příjmy
% plnění
k SR
po změnách
Celkové
výdaje
% plnění
k SR
po změnách
Saldo
v měsíci
Kumulované
saldo
Leden 85,03 7,5 84,54 7,2 0,48 0,48
Únor 98,72 8,7 93,80 8,0 4,92 5,40
Březen 87,83 7,8 95,57 8,2 -7,74 -2,35
Duben 69,68 6,2 123,00 10,5 -53,31 -55,66
Květen 58,78 5,2 74,53 6,4 -15,75 -71,41
Červen 106,66 9,5 103,51 8,9 3,15 -68,26
Leden - červen 506,69 44,9 574,95 49,3 -68,26 -68,26

 

K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v měsíci dubnu, což souviselo zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2008 ve výši 12,4 mld. Kč, která se provádí každoročně v tomto období. Zároveň se v tomto měsíci projevilo zaplacení zálohy na 2. čtvrtletí na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 18,8 mld. Kč. Do té doby (leden až březen 2009) se hospodaření státního rozpočtu vyvíjelo celkem příznivě, což bylo ovšem výrazně ovlivněno již zmíněným usnesením vlády č. 122/2009 (navýšení příjmů nad rámec rozpočtu o 31,7 mld. Kč převedením z rezervních fondů kapitol). K výraznějšímu zlepšení hospodaření nedošlo ani v červnu, kdy obvykle příznivě působí vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob.

Uvedené celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2009 obsahují rovněž prostředky převedené z rezervních fondů do příjmů kapitol a jejich následné použití ve výdajích (není rozpočtováno). Podle údajů finančních výkazů za období 1. pololetí 2009 převedly organizační složky státu z rezervních fondů do svých příjmů prostředky v celkové výši 6,1 mld. Kč a z této částky v hodnoceném období použily 3,9 mld. Kč.

Dosavadní výsledek hospodaření státního rozpočtu je výrazně horší než výsledky v 1. pololetích let 2005 - 2008. Hlavním důvodem je neplnění daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevuje velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která počítá s poměrně výrazným poklesem HDP za celý rok 2009. Tato krize s sebou přináší pro státní rozpočet i tlaky na vyšší čerpání některých výdajů, a proto je již nyní zřejmé, že na konci roku bude plánovaný schodek výrazně překročen. Po novelizaci rozpočtových pravidel, podle které organizační složky státu (OSS) od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů (převody do rezervních fondů se již nevykazují jako uskutečněný výdaj), nelze vyloučit případné úspory na straně některých výdajů (nespotřebované prostředky bude možné nárokovat v dalším roce), nicméně pro výsledek hospodaření státního rozpočtu v roce 2009 bude určující především inkaso daňových příjmů.

Výsledky hospodaření za leden až srpen jsou spolu s výhledem celkového plnění státního rozpočtu do konce roku uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

III. Hospodaření územních rozpočtů za 1. pololetí 2009

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti
  2. Příjmy a výdaje krajů
  3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
  4. Příjmy a výdaje regionálních rad regionů soudržnosti
  5. Zadluženost

Hospodaření územních rozpočtů, tj. rozpočtů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, probíhalo v odlišných ekonomických podmínkách nežli předpokládal státní rozpočet na rok 2009. Pokles výkonnosti ekonomiky a tím i daňových příjmů státního rozpočtu se promítl ve snížení inkasa daňových příjmů rozpočtů obcí a krajů. Na rozdíl od předchozích let, kdy rozpočty územně samosprávných celků mohly počítat s každoročním poměrně dynamickým nárůstem sdílených daňových příjmů, dochází k propadu těchto příjmů nejen ve srovnání s předpoklady rozpočtu, ale i ve srovnání s pololetím minulého roku. To pro obce a kraje znamená výraznou změnu v podmínkách hospodaření, neboť daňové příjmy představují významný zdroj financování jejich činnosti.

V hospodaření územních rozpočtů v tomto roce se částečně promítají i některé změny v oblasti daňové legislativy. Jde jak o změny přijaté v souvislosti s opatřeními vlády ke zmírnění dopadů poklesu výkonnosti ekonomiky, tak změny v oblasti daně z nemovitostí a daně z přidané hodnoty, které byly přijaty v předchozích dvou letech.

Z hlediska opatření ke zmírnění negativních dopadů krize přijatých vládou v rámci tzv. Národního protikrizového plánu se rozpočtů územních samosprávných celků dotýká především rozhodnutí o odpuštění záloh na daň z příjmů fyzických osob z podnikání a záloh podnikatelům zaměstnávajícím maximálně pět osob, které se prostřednictvím sdílených daní projeví zejména u obcí, u kterých dochází k alokaci 30 % daně z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti podle místa bydliště plátce.

V roce 2009 se v rozpočtech obcí poprvé projeví v plném rozsahu dopad novely zákona o dani z nemovitostí, která mimo jiné umožnila obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce jeden místní koeficient modifikující výslednou daň (ve výši 2, 3, 4 nebo 5). Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory, s výjimkou některých zemědělských pozemků. Obce tak získaly možnost významněji ovlivňovat výši tohoto výlučného daňového příjmu obcí. Podle předběžných šetření ve zdaňovacím období 2009 tuto možnost využilo zhruba 6 % obcí.

Od 1. ledna 2009 nabyla účinnost novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterou se mimo jiné mění také podmínky, za nichž se obce stávají plátci daně z přidané hodnoty. Pro obce se mění především způsob stanovení obratu pro účely registrace k DPH a pojetí osoby identifikované k dani. Dopady novely z hlediska počtu obcí, které se nově staly plátci daně z přidané hodnoty, a zejména výše odvodů daně, nelze prozatím za období 1. pololetí souhrnně kvantifikovat.

Pokud jde o strukturu transferů poskytovaných územně samosprávným celkům ze státního rozpočtu nedošlo oproti předcházejícímu roku k významnějším změnám. V rámci transferů poskytovaných územním samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa, zůstávají pro rok 2009 zachovány finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy (příloha č. 5, 6 a 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2009), přičemž objem dotací a příspěvků v nich obsažených byl pro rok 2009 valorizován o 3%. Mimo tyto (tzv. souhrnné) finanční vztahy zůstává v kapitole VPS zachována i struktura transferů poskytovaných v rámci tzv. dalších prostředků pro ÚSC. Ve srovnání s předchozím rokem byly v rozpočtu na rok 2009 posíleny prostředky na výkon přenesené působnosti zajišťované obcemi o 250 mil. Kč k řešení asymetrie v míře krytí výdajů na výkon státní správy.

Nejdůležitějšími kapitolami státního rozpočtu, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstávají kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Územní rozpočty byly pro rok 2009 koncipovány jako rozpočty přebytkové a to v souhrnu o 8,4 mld. Kč. Přebytek byl predikován u obcí (+ 6,7 mld. Kč) a u krajů (+ 1,9 mld. Kč), a to s ohledem na předpokládaný příznivý růst vlastních příjmů obcí a krajů. Naproti tomu v případě rozpočtů dobrovolných svazků obcí byl predikován mírný deficit (- 0,2 mld. Kč), rozpočtové hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti bylo koncipováno jako vyrovnané. Tyto údaje se odvíjely od předpokládaného růstu HDP ve výši 4,8 %.

Od prvních měsíců letošního roku se vývoj hospodaření územních rozpočtů výrazně odlišuje od předpokladů rozpočtu. Do hospodaření obcí a krajů se promítá nepříznivý vývoj ekonomiky a z toho plynoucí nepříznivý vývoj inkasa daňových příjmů. Aktuální daňová predikce (odpovídající očekávanému meziročnímu poklesu HDP o 4,3 %) počítá s celoročním propadem inkasa daňových příjmů obcí a krajů. Lze proto očekávat, že územní rozpočty jako celek uzavřou v tomto roce své hospodaření schodkem, na kterém se budou podílet především obce a kraje. V hospodaření dobrovolných svazků obcí se změna salda oproti schválenému státnímu rozpočtu nepředpokládá, hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti by mělo být vyrovnané.

Negativní vývoj daňových příjmů bude mít vliv i na výši a strukturu realizovaných výdajů obcí a krajů ve druhém pololetí roku. Lze však předpokládat, že snaha krajů a obcí o dosažení maximálních úspor na výdajové straně rozpočtu částečně zmírní dopady nepříznivého inkasa daňových příjmů na saldo hospodaření územních rozpočtů. Rovněž lze očekávat, že k dorovnání propadu daňových příjmů zapojí kraje a obce finanční prostředky uspořené v minulých letech, těmito opatřeními by se mohl predikovaný schodek částečně zmírnit.

* * *

V souvislosti s následujícím textem popisujícím výsledky hospodaření územních rozpočtů je nezbytné upozornit, že souhrnné údaje nezahrnují výsledky hospodaření města Brna za 2. čtvrtletí 2009, neboť Ministerstvo financí je v době zpracování Zprávy nemělo k dispozici. V důsledku problémů při zavádění agendového informačního systému na Magistrátu města Brna dodalo město pro souhrnné zpracování výsledků údaje pouze za 1. čtvrtletí a současně požádalo ředitele KÚ Jihomoravského kraje o prodloužení termínu k odevzdání výkazu za 2. čtvrtletí do 31. srpna 2009. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké magistrátní město (v roce 2008 hospodařilo s příjmy 13,3 mld. Kč a výdaji 12,7 mld. Kč), je vliv na souhrnné výsledky poměrně významný. Na základě výsledků v jednotlivých čtvrtletích loňského roku odhaduje Ministerstvo financí, že na straně příjmů i výdajů se jedná o "výpadek" zhruba 3,0 mld. Kč.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za 1. pololetí 2009 je provedeno samostatně k rozpočtu po změnách (dále jen k rozpočtu).

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

Obsah:

  • Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
  • Státní zahraniční pohledávky
  • Změny v majetkových účastech státu u mezinárodních a tuzemských společností
  • Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  • Stav a vývoj státních záruk

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2009 charakterizují následující údaje :

v mld. Kč
S t a v k Změna za
1. pololetí 2009 (+,-)
1.1.2009 30.6.2009
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 41,1 216,2 +175,1
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací 23,6 22,4 -1,2
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 23,3 25,0 +1,7
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 104,7 75,6 -29,1
z toho : převedené z České konsolidační agentury 5,7 5,7 -
převedené z České inkasní, s.r.o. 2,3 0,0 -2,3
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 76,4 199,5 +123,1
6. Státní půjčka MMF splacená a spravovaná ČNB 0,1 0,1 -
Státní finanční aktiva celkem 269,2 538,8 +269,6
1. Závazky z emise státních dluhopisů 952,2 1085,4 +133,2
v tom: v držbě u domácích bank 385,5 449,9 +64,4
v držbě u ostatních tuzemských subjektů 336,3 374,0 +37,7
v držbě u zahraničních subjektů 230,4 261,5 +31,1
2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí 47,6 51,8 +4,2
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí 46,8 51,2 +4,4
směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank 0,8 0,6 -0,2
3. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu 55,4 51,4 -4,0
Státní finanční pasiva celkem 1055,2 1188,6 +133,4
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -786,0 -649,8 +136,2
v tom: pozice vůči bankovní soustavě -287,4 -55,8 +231,6
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -278,3 -313,2 -34,9
pozice vůči zahraničí -220,3 -280,8 -60,5

Snížení celkového záporného salda státních finančních aktiv a pasiv o více než 136 mld. Kč je odrazem výrazného poklesu ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům, kterého bylo dosaženo především na straně aktiv zvýšením držby cenných papírů, a to investováním dočasně volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny do krátkodobých cenných papírů (pokladniční poukázky ČNB). Tento vliv byl částečně kompenzován růstem zadluženosti vůči tuzemským nebankovním subjektům a především vůči zahraničí. Z hlediska posuzování celkové finanční pozice státu je však nutno vzít v úvahu, že zmíněný nárůst držby krátkodobých cenných papírů ČNB současně znamenal záporný stav účtu Řízení likvidity státní pokladny (který není součástí státních finančních aktiv) v řádu 163 mld. Kč.

Celkové snížení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě vykazované v rozsahu 231,6 mld. Kč se při současném nárůstu držby státních dluhopisů bankovními subjekty o 64,4 mld. Kč týkalo ve zvýšené míře i operací na souhrnném účtu státní pokladny. Při pololetním schodku státního rozpočtu na úrovni 68 mld. Kč, byly již v 1.pololetí 2009 prováděny předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávaného výsledného schodku státního rozpočtu za rok 2009. Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek tak za 1. pololetí vzrostl o 175,4 mld. Kč a dosáhl hodnoty 203,7 mld. Kč. Volné peněžní zdroje nad úroveň krytí rozpočtového schodku mohly být proto krátkodobě finančně investovány do pokladničních poukázek ČNB, což se projevilo nárůstem těchto aktiv státu o 149 mld. Kč. Do konce roku 2009 se ovšem (obdobně jako tomu bylo v roce 2008) uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu a držených poukázek ČNB výrazně sníží.

Příčinou nárůstu záporného salda státních finančních aktiv a pasiv ve vztahu k tuzemským nebankovním subjektům o 34,9 mld. Kč bylo především zvýšení držby státních dluhopisů těmito subjekty o 37,7 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, částečně pak i dalších finančních institucí. Tento vliv byl na straně státních finančních aktiv částečně kompenzován nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku, na němž se podílely hlavně pohledávky z realizovaných státních záruk.

Zvýšení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči zahraničí v rozsahu 60,5 mld. Kč bylo na straně pasiv rozhodující měrou ovlivněno nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů o 31,1 mld. Kč. K dalšímu prohloubení přispělo rovněž pokračující zvyšování přímých vládních závazků vůči zahraničí, t.j. závazků státu z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 4,4 mld. Kč. Vlivem, korigujícím na straně pasiv uvedený nárůst záporného salda úhrnem o 4,3 mld Kč, byl pokles závazků z titulu nesplaceného upsaného kapitálu u společnosti ČEPS, a.s. (uhrazena poslední splátka 1,3 mld. Kč) a u mezinárodních finančních institucí, kde byl vyjádřením dopadů kursových změn. Ve státních finančních aktivech se zhoršení pozice vůči zahraničí týkalo především majetkových účastí u mezinárodních bank a finančních institucí o 26,8 mld. Kč. Převažujícím vlivem (24,6 mld. Kč) přitom bylo vyjmutí členského podílu ČR v Mezinárodním měnovém fondu ke 30.6.2009 vzhledem k tomu, že tentýž podíl je již zahrnut v bilanci České národní banky a jeho další uvádění v rámci státních finančních aktiv by tak představovalo neodůvodněnou duplicitu. Další pokles byl v menší míře realizován rovněž u pohledávek z vládních úvěrů včetně pohledávek převzatých, a to o celkem 1,3 mld. Kč.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2009

Obsah:

  1. Státní dluh v 1. pololetí roku 2009
  2. Příjmy a výdaje kapitoly státní dluh
  3. Dluhová strategie a řízení rizik
  4. Řízení likvidity státní pokladny

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí roku 2009

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2009

V 1. pololetí roku 2009 pokračoval dlouhodobý trend zvyšování státního dluhu. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v 1. pololetí roku 2009 zvýšil z 999,8 mld. Kč na začátku roku na 1 137,3 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2009 tak činil 137,5 mld. Kč. Ve srovnání s počátkem roku 2009 se dluh zvýšil o 13,7%. Přírůstek dluhu byl dán jednak skutečností, že schodek státního rozpočtu ke konci 1. pololetí 2009 činil 68,3 mld. Kč, jednak potřebou vytváření rezervy z výnosů emisí státních dluhopisů1.

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2009 zvýšila z 1 000,3 mld. Kč na počátku roku 2009 na 1 139,0 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 13,9%.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 999,8 mld. Kč na 1 137,3 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 95,5 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 41,9 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2009 mírně zvýšil z 95,2% na počátku roku na 95,4% na konci pololetí.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2009 podává následující tabulka:

v mil. Kč
Stav
1.1.2009
Půjčky Splátky Kurzové
rozdíly
Změna Stav
30.6.2009
(a) (b) (c) (a-b+c)
STÁTNÍ DLUH CELKEM 999 808 257 600 117 882 -2 265 137 454

1 137 262

Vnitřní dluh 814 300 212 862 117 316 95 547 909 847
Státní pokladniční poukázky 78 749 67 832 66 744 1 088 79 837
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 735 551 144 900 50 442 94 459 830 010
Krátkodobé půjčky 0 130 130 0 0
Vnější dluh 185 508 44 738 566 -2 265 41 907 227 415
Zahraniční emise dluhopisů 137 870 40 006 -2 250 37 756 175 627
Půjčky od EIB 46 812 4 732 318 4 414 51 226
Směnky 825 0 248 -15 -263 562

Půjčky v 1. pololetí roku 2009 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodků státního rozpočtu.


1 Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, §35, odst. 3.

Tabulková část

Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.).

Vzhledem k rozpočtovému určení daní a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a také i Evropské unie.

Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty - územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány.

Nedoplatky daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravované územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány, dosáhly ke konci června 2009 celkové výše 172,0 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku vzrostly o 1,1 mld. Kč (o 0,6 %); proti stavu ke konci roku 2008 vzrostly o 7,1 mld. Kč (o 4,3 %).

Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2009 ve výši 103,4 mld. Kč, tj. 60,1 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a částí nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány, a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ.

Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2009 ve výši 59,9 mld. Kč, tj. 34,8 %, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně příslušenství (dále jen pojistné na sociální zabezpečení).

Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky cla a části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dosáhly 8,7 mld. Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 5,1 %.

Následující tabulka zobrazuje stav a vývoj nedoplatků daňových příjmů od konce roku 2007:

v mld. Kč
Rok 2007 I.-II. Q. 2008 Rok 2008 I.-II. Q. 2009
Celkové nedoplatky 167,1 170,9 164,9 172,0
z toho:
DPH 45,8 46,2 47,4 49,0
SD 8,2 7,5 7,7 7,5
DPPO 18,7 22,5 17,7 20,3
DPFO 19,5 21,2 19,4 19,7
daň z převodu nemovitostí 4,0 3,9 3,8 3,6
ost. příjmy, odvody a poplatky 6,7 6,4 7,3 6,2
clo 0,5 0,5 0,5 0,5
pojistné na soc. zabezpečení 57,5 56,8 55,8 59,9
v tom:
nedoplatky nových daní 163,5 167,9 162,2 169,7
nedoplatky starých daní 3,6 3,1 2,7 2,4
v tom:
nedoplatky evid. ÚFO 101,1 106,1 100,5 103,4
nedoplatky evid. ČSSZ 57,5 56,8 55,8 59,9
nedoplatky evid. celními orgány 8,6 8,1 8,6 8,7

Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v dalších částech této přílohy.

Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 169,7 mld. Kč (meziroční růst o 1,8 mld. Kč, tj. o 1,1 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 2,4 mld. Kč (meziroční pokles o 0,7 mld. Kč, tj. o 23,2 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadlo, kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 59,9 mld. Kč, na nedoplatky daně z přidané hodnoty 49,0 mld. Kč, nedoplatky daně z příjmů právnických osob 20,3 mld. Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 19,7 mld. Kč, spotřebních daní 7,5 mld. Kč a daně z převodu nemovitostí 3,6 mld. Kč.

Největší podíl na celkových nedoplatcích měly nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadá 34,8 % všech nedoplatků. Druhou největší skupinu tvořily nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 28,5 %. Nedoplatky daní z příjmů právnických osob se ke konci června 2009 na celku podílely 11,8 %, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 11,4 % a spotřebních daní 4,4 %.

Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především z pojistného na sociální zabezpečení (o 1,6 procentního bodu) a u daně z přidané hodnoty (o 1,4 procentního bodu). Naopak snížení podílu na celkových nedoplatcích vykázaly například nedoplatky u daní z příjmů právnických osob (o 1,4 procentního bodu a u daní z příjmů fyzických osob (o 1,0 procentního bodu).

Nedoplatky daně z přidané hodnoty proti stejnému období loňského roku vzrostly o 6,0 % a proti stavu na konci roku 2008 o 3,5 %. Nedoplatky spotřebních daní v porovnání se stejným obdobím loňského roku poklesly o 0,1 %, proti konci minulého roku pak o 2,6 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob klesly v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 10,1 %, ve srovnání s koncem roku 2008 vzrostly o 14,6 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s 1. pololetím uplynulého roku klesly o 7,1 %, v porovnání s koncem minulého roku vzrostly o 1,4 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku vzrostly o 5,5 % a proti stavu ke konci roku 2008 o 7,4 %.

Pro hodnocení vývoje nedoplatků jsou důležité i ukazatele podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčíslený v tabulce č. 3) dosáhl 1,46 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 1,60 %, tak poklesl o 0,14 procentního bodu. K meziročnímu poklesu podílu přitom došlo u všech daní kromě daně silniční, dědické a cla, kde došlo k nepatrnému nárůstu.

Výrazněji tento podíl meziročně klesl u daně z příjmů fyzických osob z přiznání, a to na 5,36 %, tj. o 0,75 procentního bodu. U daně z převodu nemovitostí uvedený podíl oproti stejnému období minulého roku poklesl na 3,64 %, tj. o 0,62 procentního bodu. Podíl nedoplatků na daních z příjmů právnických osob na jejich kumulativním inkasu se proti stavu v pololetí roku 2008 snížil o 0,33 procentního bodu na 1,38 %.

Kompletní pololetní zpráva ke stažení

 

Nejčtenější