Novinky

Státní závěrečný účet za rok 2008

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Státní závěrečný účet
  • Veřejný sektor

  • Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
  • Součástí státního závěrečného účtu jsou souhrnné údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu a dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o ekonomickém vývoji, o státním dluhu, o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk. Materiál obsahuje také informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech a souhrnný přehled závěrečných účtů kapitol, které byly před projednáním státního závěrečného účtu předkládány Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
  • Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
  • Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

A. Vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna 2009
5. volební období

 

Vládní návrh
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny

z schůze 2009
k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008

 

Poslanecká sněmovna

  1. b e r e n a v ě d o m í
    1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2008, který vykazuje příjmy 1 063 941 031 tis. Kč, výdaje 1 083 943 643 tis. Kč a celkový schodek 20 002 612 tis. Kč (podle údajů ozůstatcích na účtech státního rozpočtu vedených Českou národní bankou),
    2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2008, které vykázalo příjmy 396 851 900 tis. Kč, výdaje 381 835 600 tis. Kč a přebytek 15 016 300 tis. Kč,
    3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2008 ve výši 267 942 948 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 1 055 243 785 tis. Kč včetně závazků ztitulu nesplacené části upsaného kapitálu ve výši 55 435 738 tis. Kč,
    4. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2008 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
    6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2008 (podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku), uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008;
  2. s o u h l a s í
    s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2008 financujícími položkami takto:
    - vydanými státními dluhopisy ve výši 20 545 526 tis. Kč
    - přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 12 568 241 tis. Kč
    - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 13 111 155 tis. Kč

    Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu II. - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2008

Státní rozpočet České republiky na rok 2008 byl schválen zákonem č. 360 ze dne 5. prosince 2007. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 036,5 mld. Kč, výdaje částkou 1 107,3 mld. Kč a schodek částkou 70,8 mld. Kč.

V průběhu roku 2008 došlo ke změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 7,6 mld. Kč na 1044,1 mld. Kč a rozpočet výdajů o více než 8,1 mld. Kč na 1 115,5 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 70,8 mld. Kč na téměř 71,4 mld. Kč. Nejvýraznější změnu v rozpočtu přinesla řada usnesení, kterými vláda rozhodla o převodu prostředků rezervních fondů organizačních složek státu ve výši 8,0 mld. Kč do příjmů kapitoly VPS a o použití těchto prostředků na jiný účel.

Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2008 schodkem 20,0 mld. Kč. Jeho podíl na HDP v běžných cenách představoval 0,5 % a byl o 1,3 procentního bodu nižší než v roce 2007. Výsledný schodek je o 51,3 mld. Kč nižší než schodek daný rozpočtem po změnách a 46,4 mld. Kč nižší než činila skutečnost roku 2007.

Zákon č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 stanovil v § 1, odst. 1 vypořádání schodku státního rozpočtu 2008 těmito financujícími položkami :

a) vydáním státních dluhopisů do výše 60 032 364 tis.Kč,
b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše 10 195 527 tis.Kč,
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 572 109 tis.Kč.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Struktura financování výsledného rozpočtového schodku ve výši cca 20,0 mld. Kč byla ovlivněna ve srovnání s rokem 2007 vyššími rozpočtovými výdaji na infrastrukturální projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky, což ovlivnilo finanční krytí přijatými dlouhodobými úvěry (12,6 mld.Kč). Výsledné krytí změnou stavů na účtech státních finančních aktiv bylo záporné (-13,1 mld.Kč), tj. z uvedeného titulu došlo ke zvýšení stavu těchto peněžních prostředků.

Dluhopisové krytí výsledného schodku státního rozpočtu v celkovém saldu cca 20,5 mld. Kč bylo v zásadě určeno jednak použitím výnosů z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, které po odečtení splátek činily 44,1 mld. Kč, jednak použitím čistých výnosů ze zahraniční emise eurobondů ve výši 48,2 mld. Kč. Dále je nutno odečíst zejména sumu 63,9 mld. Kč představující tvorbu dluhové rezervy financování, část výnosů tuzemských střednědobých a dlouhodobých dluhopisů ve výši 4,5 mld. Kč použitých ke splátkám půjček od Evropské investiční banky a nakonec vliv snížení množství státních pokladničních poukázek v oběhu o 3,4 mld.Kč, které musely být nahrazeny státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy.

Zvýšená účast přímého úvěrového financování výsledného rozpočtového schodku ze zahraničí oproti minulému roku vyplynula z vyšší dosažené úrovně infrastrukturálních výdajů transferovaných do příslušných úvěrových kapitol z kapitoly OSFA. Tyto výdaje realizované ve výši 9,9 mld. Kč byly pokryty z prostředků získaných jednotlivých tranší úvěrů od EIB v rozsahu 12,6 mld. Kč a z prostředků státních finančních aktiv ve výši 0,5 mld. Kč. Na účtu prostředků z úvěrů EIB MFČR zůstaly nepoužité prostředky ve výši 3,2 mld. Kč.

Změna (zvýšení) stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv, která vedla k zápornému financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu cca 13,1 mld. Kč, byla způsobena přebytkovým saldem rozpočtové kapitoly OSFA (11,6 mld. Kč) a nižší úrovní výdajů transferovaných z kapitoly OSFA, které byly kryty prostředky čerpanými z nových úvěrových tranší od EIB.

B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty

  1. Ekonomický vývoj
    1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje
    2. Ekonomický výkon
      2.1 Poptávka
      2.2 Nabídka
      2.3 Důchody
    3. Cenový vývoj
      3.1 Spotřebitelské ceny
      3.2 Ceny výrobců
    4. Trh práce
      4.1 Ekonomická aktivita
      4.2 Zaměstnanost
      4.3 Nezaměstnanost
      4.4 Průměrné mzdy
    5. Platební bilance
      5.1 Běžný účet
      5.2 Kapitálový účet
      5.3 Finanční účet
      5.4 Měnové kurzy
      5.5 Devizové rezervy
    6. Měnový vývoj a finanční trh
      6.1 Měnové agregáty
      6.2 Úrokové sazby
      6.3 Kapitálový trh
  2. Veřejné rozpočty
    1. Příjmy veřejných rozpočtů
    2. Výdaje veřejných rozpočtů
    3. Salda veřejných rozpočtů
    4. Dluh veřejných rozpočtů
    5. Shrnutí

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Ekonomický vývoj

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka: 1
2006 2007 2008
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3216 3530 3706 877 949 937 943
Index deflátoru HDP mzr. % 0,9 3,6 1,7 2,7 1,5 0,9 1,9
Průměrná míra inflace mzr. % 2,5 2,8 6,3 7,4 6,8 6,6 4,7
HDP, stálé ceny mzr. % 6,8 6,0 3,2 4,4 4,4 4,0 0,2
Výdaje na konečnou spotřebu mzr. % 3,5 3,8 2,2 1,6 2,9 2,7 1,7
domácností mzr. % 5,4 5,2 2,9 2,7 3,4 3,0 2,6
vlády mzr. % -0,7 0,4 0,9 -0,8 2,0 2,6 -0,2
Tvorba hrubého fixního kapitálu mzr. % 6,5 6,7 3,1 4,5 4,5 3,4 0,3
Míra nezaměstnanosti VŠPS % 7,1 5,3 4,4 4,7 4,2 4,3 4,4
Registrovaní nezaměstnaní, průměr tis.osob 475 393 325 355 312 310 322
Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) mzr. % 8,0 9,3 7,6 10,5 8,4 7,1 4,7
Podíl obchodní bilance na HDPx) % 2,0 3,4 2,8 3,3 3,6 3,7 2,8
Podíl běžného účtu na HDPx) % -2,6 -3,2 -3,1 -3,0 -3,2 -2,6 -3,1
PRIBOR 3M, průměr % 2,3 3,1 4,0 4,0 4,2 3,9 4,1
Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF
Všechna data sezónně neočištěna.
x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů

Po třech letech vysokého ekonomického růstu se výkon české ekonomiky v roce 2008 zpomalil. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 3,2 %. Ve srovnání s ostatními ekonomikami EU27 se stále jednalo o vysoké tempo růstu. V prvních třech čtvrtletích HDP meziročně rostl o 4 % a více. Celkový výsledek za rok 2008 byl silně ovlivněn velmi nízkou dynamikou HDP ve 4. čtvrtletí, kdy meziroční růst HDP činil 0,2 %. Tento vývoj dokládá dopad zpomalení či poklesu reálných ekonomik hlavních obchodních partnerů na českou ekonomiku. Ve 4. čtvrtletí 2008 sezónně očištěný HDP mezičtvrtletně reálně klesl o 0,9 %. Z pohledu znalostí makroekonomických indikátorů na počátku roku 2009 (zahraniční obchod, průmysl, nezaměstnanost) lze předpokládat, že česká ekonomika je již od 4. čtvrtletí 2008 v recesi.

Ekonomická úroveň ČR měřená jako HDP na obyvatele (při přepočtu na standard kupní síly 2) podle odhadu EUROSTATu za rok 2008 dosáhla zhruba 83 % průměru EU27, když v roce 2004 byla cca 75 %. Mezi novými členskými zeměmi dosahují vyšší úrovně pouze Kypr a Slovinsko (cca 92 %). Dynamika reálné konvergence se zejména vlivem vysokého diferenciálu temp růstu reálného HDP proti EU27 v posledních 4 letech držela na vysokých hodnotách.

Česká ekonomika se podle posledních odhadů nacházela na vrcholu růstového cyklu ve 2. čtvrtletí 2006, vrchol hospodářského cyklu byl ve 4. čtvrtletí 2007. Tempo růstu HDP bylo v roce 2008 nižší než tempo růstu potenciálního produktu a kladná produkční mezera se proto uzavírala. Za celý rok zůstala ještě kladná na úrovni cca 1,7 %, přičemž v posledním čtvrtletí již byla produkční mezera záporná.

Meziroční růst potenciálního produktu v současnosti odhadujeme mezi 4,0 až 4,5 %. Z vývoje tempa růstu potenciálního produktu je patrné, že nelze očekávat jeho další razantní zvýšení. Růst potenciálního produktu byl v předchozích letech tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, její příspěvek k růstu potenciálního produktu v roce 2008 se snížil o 0,5 p.b. na 2,7 p.b. Dlouhodobě stabilní je příspěvek kapitálové vybavenosti ekonomiky.

K růstu reálného HDP o 3,2 % nejvíce přispěla souhrnná produktivita výrobních faktorů, a to 1,8 p.b. Kapitál přispěl přibližně 1,0 p.b., zaměstnanost 0,6 p.b. a ukazatel počtu odpracovaných hodin vztažených na jednotku zaměstnanosti dosáhl záporného příspěvku -0,2 p.b.

V rámci výdajové struktury růstu HDP došlo v průběhu roku 2008 k zásadní změně. Hlavním zdrojem růstu HDP byl v 1. – 3. čtvrtletí zahraniční obchod. Za první tři čtvrtletí HDP meziročně vzrostl o 4,3 % a příspěvek zahraničního obchodu dosáhl hodnoty 3,4 p.b. Ve 4. čtvrtletí však česká ekonomika naplno pocítila zpomalování či přímo pokles světových ekonomik, což se negativně odrazilo na dynamice zahraničního obchodu. Jeho příspěvek k růstu HDP ve 4. čtvrtletí (o 0,2 %) byl záporný ve výši -1,8 p.b., a tak hlavním růstovým faktorem ve 4. čtvrtletí byly výdaje domácností na konečnou spotřebu (s příspěvkem 1,3 p.b.). Příspěvek tvorby hrubého kapitálu k růstu HDP byl v roce 2008 záporný ve výši -0,4 p.b. Tato skutečnost byla způsobena meziročním poklesem zásob, přičemž příspěvek tvorby hrubého fixního kapitálu byl kladný, a to 0,7 p.b. Vývoj investic byl značně negativně zasažen propadem investic do bydlení.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2008 reálně vzrostla o 3,6 %. Největší příspěvek dosáhlo odvětví obchodu s příspěvkem 1,7 p.b. Příspěvek odvětví zpracovatelského průmyslu dosáhl hodnoty 1,1 p.b., avšak ve 4. čtvrtletí byl na výkonu tohoto odvětví patrný negativní dopad zpomalování světové ekonomiky. Příspěvek zpracovatelského průmyslu byl ve 4. čtvrtletí záporný ve výši -0,8 p.b.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, dosáhl v roce 2008 meziročního růstu o 5,0 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP vzrostla v roce 2008 o 1,7 %. Po celý rok docházelo k meziročnímu poklesu směnných relací a celkem za rok 2008 došlo k jejich zhoršení o 1,9 %.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod3 (RHDD). Ten dosáhl v roce 2008 růstu o 1,7 %, tedy nižšího ve srovnání s růstem reálného HDP o 1,5 p.b.

V roce 2008 došlo ke zvýšení celkové zaměstnanosti o 1,2 % (podle údajů SNA4 ).

Trh práce byl v roce 2008 ovlivňován v počátku roku zejména ekonomickým růstem generujícím široké spektrum pracovních příležitostí, v závěru roku pak prvními významnými dopady globální krize do zaměstnanosti.

Celková zaměstnanost se v průměru zvýšila o 1,6 % podle VŠPS a 1,2 % podle SNA, kde bylo viditelnější snížení tempa přírůstku. Počet zaměstnanců vzrostl podle VŠPS o 1,7 %, počet podnikatelů o 1,3 %. Nová pracovní místa vytvořená zejména v sekundárním sektoru a nevyužitá tuzemskými pracovníky byla obsazována cizími státními příslušníky, jejichž počet po většinu roku rostl kolem 26 %, k viditelnému zpomalení došlo až ke konci roku.

Zvýšila se míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity mírně klesla vzhledem k růstu počtu osob ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti a rodičovské dovolené).

Podle VŠPS počet nezaměstnaných v roce 2008 meziročně klesl v průměru na 230 tisíc. Míra nezaměstnanosti v tomto mezinárodně srovnatelném pojetí se v průměru meziročně snížila o 0,9 p.b. na 4,4 %. Na konci roku 2008 se však nezaměstnanost (po nepřetržitém poklesu od roku 2004) začala opět zvyšovat.

Průměrná hrubá nominální mzda5 se v průměru za rok 2008 zvýšila o 8,5 %, tedy o 1,2 p.b. rychleji než v roce 2007. Tento nárůst byl důsledkem zejména celkového vývoje v podnikatelské sféře, kde dosáhl přírůstek průměrné nominální mzdy 9,6 %. Ve vývoji mezd v podnikatelské sféře se však projevily i mimoekonomické vlivy (např. bazický efekt 4. čtvrtletí 2007). V nepodnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o 4,4 %, což znamenalo meziroční reálný pokles o 1,8 %.

Nepříznivý vývoj na světových komoditních trzích od poloviny roku 2007 dozníval ještě v průběhu 2. a 3. čtvrtletí, což se – podobně jako v jiných zemích – promítlo v akceleraci růstu spotřebitelských cen. Roční průměrná míra inflace měřená CPI dosáhla 6,3 % (o 3,5 p.b. více než v roce 2007), když ke konci roku inflace podstatně zpomalila. V prosinci 2008 byly spotřebitelské ceny meziročně vyšší o 3,6 % (o 1,8 p.b. meziročně méně). Přitom přibližně dvě třetiny meziročního cenového růstu byly dány administrativními opatřeními (v roce 2007 přibližně dvě pětiny). Charakter inflace v roce 2008 byl převážně nákladový.

Ceny zemědělských výrobců během roku 2008 v meziročním srovnání v průměru vzrostly o 9,3 %. V 1. pololetí se ceny meziročně zvýšily o 26,9 %, ale ve druhé polovině roku poklesly o 6,6 % především díky propadům cen rostlinných výrobků. Meziroční ceny živočišných výrobků v 1. pololetí 2008 taktéž rostly (v průměru o 14,7 %), následně začaly klesat, avšak pomalejším tempem než ceny rostlinných výrobků (ve 2. pololetí se v průměru snížily o 3,5 %). Průměrný meziroční růst cen průmyslových výrobců po většinu roku 2008 zpomaloval a průměrně dosáhl 3,5 %. Ceny stavebních prací a ceny tržních služeb rostly podobným průměrným meziročním tempem okolo 4,0 %.

První polovina roku 2008 byla charakteristická stabilitou referenčních úrokových sazeb jak v České republice tak v eurozóně. Během 2. pololetí snížila Česká národní banka limitní úrokovou sazbu celkem o 1,50 p.b. a následovala tak v uvolňování monetárních podmínek další evropské i světové banky. Pokles klíčových úrokových sazeb souvisel především s poklesem inflačních očekávání a s nepříznivými podmínkami na finančních trzích. Ke konci roku 2008 byly úrokové sazby ČNB nastaveny na 2,25 %, ECB 2,50 % a Fedu 0 % až 0,25 %.

Domácí bankovní sektor prokázal v roce 2008 dostatečnou odolnost a rezistenci na probíhající vnější finanční krizi. I přes některé ztrátové akvizice jednotlivých peněžních ústavů, které sice razantně snížily jejich ziskovost, ale přímo neohrozily jejich existenci, byl domácí sektor bank jako celek stabilní. Nedůvěra vnějších finančních trhů se přesto přenesla i do prostředí domácího a projevila se ve druhé polovině roku vyšší držbou likvidity a obezřetností jak na mezibankovním trhu, tak i ve vztahu ke klientům. To se projevilo i ve vývoji úrokových sazeb.

Mezibankovní sazby PRIBOR se vyvíjely v prvních třech čtvrtletích 2008 v souladu s klesající 2T repo sazbou, ve 4. čtvrtletí však zvýšené tržní rizikové prémie držely mezibankovní sazby na vyšších úrovních. V prosinci 2008 dosáhl průměrný 3měsíční PRIBOR 4,01 %, 1roční PRIBOR byl na 4,16 %.

Vývoj průměrných úrokových sazeb z celkových úvěrů domácnostem a nefinančním podnikům odrážel pohyby mezibankovních sazeb. S výjimkou 3. čtvrtletí průměrné úrokové sazby pozvolna rostly, ze 6,1 % v lednu na 6,3 % v prosinci. V případě nově poskytnutých úvěrů byl růst sazeb na konci roku markantnější, v prosinci 2008 dosáhly 6,8 %. Průměrné úrokové sazby z vkladů domácností a nefinančních podniků se vyvíjely v první polovině roku 2008 obdobně jako úvěrové úrokové sazby. Ve druhé polovině roku sazby klesaly až na 1,5 % v prosinci, úrokové sazby z nových vkladů domácností a nefinančních podniků v prosinci klesly až na úroveň 1,4 %.

Meziroční růst široké peněžní zásoby (agregát M2) dosáhl 8,4 % v průměru za rok 2008, když zpomalil z 11,0 % růstu v lednu na 6,5 % v prosinci. Na růstu agregátu M2 se podílel hlavně růst vkladů domácností (průměrně o 9,3 %). Zvýšil se tedy sklon k úsporám s ohledem na svou finanční situaci, horší hospodářský výhled a rostoucí nezaměstnanost. Dynamika vkladů nefinančních podniků se naopak v průběhu roku 2008 snižovala (v prosinci vklady podniků meziročně klesly o 4,0 %). To mělo hlavní podíl na zpomalení růstu agregátu M2 ke konci roku 2008. Celkově byla nižší dynamika M2 odrazem pomalejšího hospodářského růstu. Zpomalující růst domácích úvěrů souvisel s vyšší obezřetností bank při jejich poskytování, tedy se zpřísňováním úvěrových podmínek. Přesto byla dynamika M2 vyšší než růst nominálního HDP.

Burza cenných papírů Praha (BCPP) je úzce propojena se světem, proto ani jí se nevyhnuly rozsáhlé propady cen akciových titulů, zejména ve druhé polovině 2008. Oficiální index pražské burzy PX se během 2. pololetí propadal a v prosinci byl meziročně nižší o 53 %. Obdobně se vyvíjel také index PK, obchodovaný v rámci RM systému, který v prosinci 2008 meziročně klesl o 43 %. Celkový objem obchodů akcií a dluhopisů realizovaných na kapitálovém trhu (BCPP, RM systém, neorganizované trhy) v roce 2008 dosáhl 3051 mld. Kč a meziročně byl o více než 12 % nižší.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP, se od 2. čtvrtletí 2007 pohybuje v průměru okolo –3,0 % (v ročním vyjádření). Trend zvyšování schodku bilance výnosů se zastavil, na druhé straně došlo k výraznému obratu ve vývoji obchodní bilance. Od října 2008 se na českém zahraničním obchodě naplno projevila nepříznivá ekonomická situace ve světě a dosavadní růst obratu přešel do strmého propadu. Za 4. čtvrtletí se objem vývozu snížil meziročně o 13,7 %, dovozu o 9,0 %. Tento vývoj se odrazil v poklesu přebytku obchodní bilance za rok 2008 na 2,8 % HDP (o 0,6 p.b. proti roku 2007). Vlivem bilance služeb a běžných převodů se však deficit běžného účtu nepatrně o 0,1 p.b. zlepšil na 3,1 % HDP.

Na nepříznivý vývoj směnných relací v obchodu se zbožím6 měl vliv zejména ceny komodit na světových trzích. Při vyšším poklesu vývozních než dovozních cen dosáhly směnné relace za rok 2008 hodnoty 98,7.

Světové ceny průmyslových surovin a potravin7 meziročně vzrostly v průměru o 37,1 %. Nejvýrazněji se zvýšily ceny ropy spolu se zemním plynem (o 44,2 %) a potravinami (o 25,9 %). Rostly také ceny textilních surovin a kaučuku, naopak ceny kovů a dřeva byly meziročně nižší (o 15,5 %, resp. 9,9 %).

V roce 2008 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám, přičemž volatilita měnového kurzu se podstatně zvýšila. Nominální kurz proti EUR v průměru posílil o 11,3 %, proti USD o 19,2 %. Vrchol meziročního zhodnocení byl v červenci 2008, poté CZK vůči oběma měnám postupně ztrácela. V prosinci bylo meziroční zpevnění CZK proti EUR pouze 0,7 %, proti USD byla CZK dokonce slabší o 7,4 %.

Devizové rezervy centrální banky k 31. prosinci 2008 dosáhly 715,8 mld. Kč, tj. 26,6 mld. EUR. Tento stav byl o 2,9 mld. EUR vyšší než ke konci roku 2007.

Vnější prostředí

Světová ekonomika v roce 2008 výrazně zpomalila. Vývoj probíhal ve dvou odlišných obdobích: v první polovině roku, resp. do konce léta ještě rostla a potom se v souvislosti s krizí na finančních trzích už většina vyspělých zemí dostala do recese. Inflace obdobně v první polovině roku zejména vlivem vysokých cen energetických surovin a potravin prudce narůstala. Od srpna naopak došlo k jejímu rychlému poklesu.

Ekonomika USA zpomalila v roce 2008 na 1,1 %, ve druhé polovině roku se ekonomika dostala do recese: ve 3. čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,1 %, ale ve 4. čtvrtletí už o 1,6 %. Tento vývoj způsobila především finanční krize, která naplno propukla v polovině září 2007 na amerických finančních a akciových trzích. Od 15. září, kdy zkrachovala investiční banka Lehman Brothers, se Fed i vláda snažily horečnými akcemi zabránit prohloubení krize finančního systému. Vláda připravila záchranný balík mj. pro velké automobilky ohrožené krachem. Fed snížil hlavní úrokovou míru v prosinci až na 0,25 % a pumpoval peníze do ekonomiky i vykupováním tzv. toxických aktiv od bank, přebíráním záruk za několik velkých bank a pojišťoven ap., ale finanční trhy byly nadále velmi neklidné. Jádrem problému zůstávaly banky a jejich trvající neochota půjčovat. Ceny nemovitostí dále klesaly, ostře poklesla soukromá spotřeba.

Míra nezaměstnanosti vzrostla od únorových 4,8 % na 7,2 % v prosinci. Inflace klesla z červencových 5,6 % na 0,1 % v prosinci. Vzápětí po nejvyšší inflaci za 17 let tak hrozila deflace. Původně slabý dolar začal od září, souběžně s krizí, výrazně posilovat.

Růst HDP v zemích eurozóny (EA12) v roce 2008 výrazně zpomalil na 0,8 %. Po silném 1. čtvrtletí přišel ve 2. čtvrtletí propad a eurozóna byla od 2. čtvrtletí v recesi (mezičtvrtletní růsty 0,7 %, -0,2 %, -0,2 %, -1,5 %,), která se prohloubila koncem roku. Přitom propad HDP patřil k největším právě ve velkých ekonomikách: SRN (ve 4. čtvrtletí -2,1 %), Francie (-1,2 %), UK (-1,5 %), Itálie (-1,8 %), Španělsko (-1,0 %). Tento pokles byl způsoben především zhoršením exportních podmínek ve světě, zejména v USA. Řada zemí EU, především Německo, je na exportu závislá, silné je zde zejména odvětví automobilového průmyslu a navazující odvětví. Od počátku roku 2008 rostla v eurozóně inflace (HICP); od červencového vrcholu 4,0 % začala klesat až k hodnotě 1,6 % v prosinci. Příznivý vliv měla donedávna nízká nezaměstnanost: od ledna do dubna 2008 na úrovni 7,1 % (nejnižší hodnota za více než 20 let), v prosinci však už 8,0 %.

Středoevropské ekonomiky nadále rostly rychleji než západní Evropa (s výjimkou Maďarska), velký podíl průmyslové výroby a závislost na exportu však indikuje i zde silné zpomalení.

Slovenská ekonomika v roce 2008 rostla o 6,4 %, což je sice zpomalení o 4 p.b. proti předchozímu roku, ale stále patřila k nejrychlejším. I v podmínkách obecného poklesu rostla ještě v posledním čtvrtletí roku meziročně o 2,5 %. Ovšem při vysokém podílu exportu a zejména výroby automobilů je třeba očekávat i na Slovensku ostrou deceleraci, kterou naznačilo už zpomalení průmyslové výroby od listopadu.

V Polsku vzrostla ekonomika v roce 2008 o 5,4 %, v posledních dvou čtvrtletích o 0,8 % a 0,3 % mezičtvrtletně. Růst byl, podobně jako na Slovensku, tažen přílivem zahraničních investic a spotřebou domácností. Růst má klesající tendenci, je jasné, že i zde vnější vývoj ekonomiku zbrzdí.

Dolarová cena ropy v prvním půlroce 2008 rekordně rostla až k hodnotě blízké 150 USD za barel ropy Brent v polovině července, potom však dramaticky propadla během druhé poloviny roku k úrovni kolem 40 USD. Průběh průměrné ceny ropy Brent po čtvrtletích (97, 123, 116 a 56 USD/barel, s celoročním průměrem 98 USD) svědčil o výrazném vlivu spekulace, která hnala ceny k červencovým extrémům. Poté zapůsobil globální pokles a jeho dopad na očekávání spekulantů.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 6. dubna 2009.
2 Jedná se o přepočet na základě parity kupní síly (PPP),
3 RHDD oproti reálnému HDP zachycuje důchod (zisk nebo ztrátu) domácí ekonomiky ze změny směnných relací.
4 Systém národních účtů
5 Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně.
6 Podle statistiky výběrových indexů cen v zahraničním obchodě ČSÚ.
7 Indexy ČSÚ světových cen průmyslových surovin a potravin, bez vlivu měnového kurzu CZK

II. Veřejné rozpočty 1

Po velmi výrazném snížení deficitu veřejných rozpočtů v roce 2007 o 105,6 mld. Kč se v roce 2008 saldo meziročně zlepšilo o 20,3 mld. Kč. Celkový deficit činil 16,2 mld. Kč, tj. 0,4 % HDP a byl tak o 63,7 mld. Kč nižší, než bylo schváleno v rozpočtové dokumentaci pro rok 2008. Bylo tak dosaženo čtvrté nejlepší výše deficitu od roku 1996, kdy veřejné rozpočty přešly do deficitního hospodaření. Lepších výsledků dosáhly téměř všechny segmenty veřejných rozpočtů. U státního rozpočtu dosáhl schodek2, očištěný o převody z rezervních fondů a fondu státních záruk, 80,4 mld. Kč, což je o 17,9 mld. Kč méně, než bylo původně schváleno. Současně byl takto upravený deficit státního rozpočtu ve srovnání s rokem 2007 o 31,8 mld. Kč vyšší. Zacházení s rezervními fondy upravuje novela rozpočtových pravidel, podle které díky realizovaným úsporám nadále nedochází k peněžním převodům prostředků do rezervních fondů. Zapojování neuskutečněných výdajů může být limitováno zmocněním vlády ke snižování těchto nároků. Možnost úspor finančních prostředků organizačních složek státu (dále jen OSS) tak nebude plně vyloučena, nicméně budou vytvořeny určité právní „mantinely“ pro nakládání OSS s těmito prostředky. Současně tak dojde k nižší potřebě emise státních dluhopisů a díky tomu také k úsporám nákladů dluhové služby. Převody neutracených prostředků organizačních složek státu z rezervních fondů ovlivnily stav rezervních fondů k 31. 12. 2008, který se snížil na 43,0 mld. Kč. V roce 2008 došlo k metodické změně, která výrazně ovlivnila deficit vykázaný v pokladním plnění státního rozpočtu. Do příjmů byly načerpány prostředky z rezervních fondů a fondu státních záruk uspořené v minulých letech ve výši 60,4 mld. Kč. To vedlo v metodice peněžních toků ke zhoršení deficitu v této výši. V letech minulých měly operace týkající se očišťování deficitu o vliv rezervních fondů a fondu státních záruk opačný vliv, neboť docházelo k vysoké tvorbě rezervních fondů, což bylo v novelizaci nahrazeno administrativní tvorbou nároků. Z těchto důvodů není deficit státního rozpočtu vykázaný v této části shodný s výší deficitu uváděnou v ostatních částech dokumentu.

Vzhledem k tomu, že převody z a do fondů OSS ve skutečnosti neznamenají realizaci příjmu/výdaje státu, ale čerpání/tvorbu rezerv, metodika peněžních toků (stejně jako metodika ESA 95, relevantní pro výpočet maastrichtských kritérií) vylučuje ze salda rozdíl mezi neutracenými prostředky převedenými do fondů OSS a neutracenými prostředky z minulých let načerpanými naopak z těchto fondů v průběhu roku do příjmů. Provedení této úpravy vedlo v roce 2008 ke zhoršení deficitu o 60,4 mld. Kč3. Vytvořené nároky budou v případě jejich utracení naopak zhoršovat výsledky hospodaření v dalším roce.3

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2008 byly následující:

  • celkový deficit veřejných rozpočtů činil 16,2 mld. Kč (0,4 % HDP),
  • deficit veřejných rozpočtů pro fiskální cílení dosáhl 36,7 mld. Kč (1,0 % HDP),
  • vývoj deficitů ovlivnil vývoj dluhu veřejných rozpočtů, který ke konci roku 2008 činil 1 070,7 mld. Kč – tedy 28,9 % HDP a ve srovnání s rokem 2007 tak vzrostl o 1,3 p.b.

Tabulka 1

Vývoj sald veřejných rozpočtů
2003 2004 2005 2006 2007 2008
Saldo vč. čistých půjček (mld Kč) -127,7 -90,8 0,6 -142,1 -36,5 -16,2
Saldo vč. čistých půjček (% HDP) -5,0 -3,2 0,0 -4,4 -1,0 -0,4
Saldo pro fiskální cílení4) (mld Kč) -99,2 -80,6 -49,9 -98,8 -35,1 -36,7
Saldo pro fiskální cílení4) (% HDP) -3,9 -2,9 -1,7 -3,1 -1,0 -1,0
Pramen: MF

 


1Data jsou vykazována na základě metodiky peněžních toků, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek veřejných rozpočtů, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vlády. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu a od r. 2006 zdrojů z privatizace (bývalého Fondu národního majetku zrušeného zákonem č. 178/2005 Sb.), mimorozpočtových fondů (státních fondů, Fondu národního majetku (do r. 2005) a Pozemkového fondu ČR), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků.
2 V metodice peněžních toků je deficit očištěn o vliv rezervních fondů.
3 Před rokem 2004 měly OSS možnost převést pouze omezenou část uspořených prostředků, vliv těchto převodů proto nebyl tak vysoký, viz tabulka. Dopad vyloučení rezervních fondů OSS na saldo hospodaření veřejných rozpočtů (v mil. Kč).Dopad vyloučení rezervních fondů OSS na saldo hospodaření veřejných rozpočtů (v mil. Kč).

2006 2007 2008
I Převody z rezervních fondů 36 384,1 51 932,1 55 534,3
II Neinvestiční převody do rezervních fondů 22 582,5 46 492,7 0,0
Investiční převody do rezervních fondů 23 263,6 32 696,4 0,0
III Čistý dopad na saldo (II - I) 9 462,0 27 257,0 -55 534,3


4 Ze salda pro fiskální cílení jsou vyloučeny tzv. čisté půjčky (včetně příjmů z privatizace), náklady transformace, operace Národního fondu a EU - příjmy a EU - výdaje, které by výsledky daného roku ovlivňovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich čerpáním. Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2010 a 2011. Náklady transformace představují zejména operace státem zřízených institucí, které především spravují nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů. Patří sem finanční skupina ČKA (tj. včetně jejích dceřiných společností Konpo, s. r. o., Prisko, a. s., a Česká finanční, s. r. o.) a Česká inkasní, s. r. o. Náklady transformace zahrnují úhrady ztrát ČKA a úhrady ztrát ČNB vzniklé v souvislosti se stabilizací a konsolidací bankovního sektoru ze státního rozpočtu a dotace FNM pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní, s.r.o.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

 

  1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2008, rozpočtové priority
    2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku
    3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Celkové příjmy státního rozpočtu
    2. Daňové příjmy
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu
      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)
      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
    3. Daňové nedoplatky
    4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
    5. Nedaňové a ostatní příjmy
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté transfery
  3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů státního rozpočtu
    2. Běžné výdaje státního rozpočtu
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a státní politika zaměstnanosti
      2.1.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu
      2.1.2. Služby zaměstnanosti
      2.2. Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu
      2.3.1. Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
    3. Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře
    4. Kapitálové výdaje státního rozpočtu
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
    5. Mandatorní výdaje
    6. Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje
    7. Výdaje na státní správu
    8. Výdaje státního rozpočtu podle odvětvového členění
  4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
  5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A S VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ZA ROK 2008
  6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PROGRAMŮ EU A ČR A PROJEKTŮ FINANČNÍHO MECHANISMU EHP/NORSKO
PŘÍLOHY
  1. Zpráva o výsledcích cenové a daňové kontroly za rok 2008
  2. Zpráva o činnosti celních orgánů Ministerstva financí za rok 2008
  3. Zpráva o opatřeních v oblasti cen za rok 2008

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2008, rozpočtové priority

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2008 byla následující:

  • Programové prohlášení vlády, ve kterém byly definovány základní úkoly z oblasti veřejných rozpočtů:
    1. fiskální cíle pro saldo veřejných rozpočtů pro rok 2008 ve výši -3,0 % HDP pro rok 2009 ve výši -2,6 % HDP pro rok 2010 ve výši -2,3 % HDP
    2. v případě vyššího reálného růstu HDP je nepřekročitelným indikátorem výše výdajů, v případě nižšího růstu HDP je nepřekročitelným indikátorem výše deficitu
    3. respektování principů fiskálního cílení a střednědobých výdajových rámců
    4. uvalení moratoria na přijímání zákonů zvyšujících mandatorní výdaje
    5. snížení podílu stávajících mandatorních výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích státního rozpočtu do roku 2010 pod 50 % (z 54,7 % rozpočtovaných na rok 2007)
    6. snížení počtu zaměstnanců státní správy do roku 2010 nejméně o 3 % ročně (základnou bude stav k 31.12. 2006)
    7. zapojování příjmů z privatizace do výdajů státního rozpočtu a státních fondů skončí nejpozději rozpočtem na rok 2009
    8. pokles složené daňové kvóty (podíl daní a pojistného na HDP) do roku 2009 pod 34 % HDP;
  • Konvergenční program ČR, kterým česká vláda jasně deklarovala snahu ukončit současnou situaci nadměrného deficitu a jeho postupného snižování;
  • výdajové rámce na léta 2008 a 2009 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 161/2006;
  • střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2008 a 2009 schválený usnesením vlády č. 1090/2006 a předložený PSP ČR na vědomí;
  • priority vlády:
    1. zpomalit tempo růstu zadlužování státu a snížit schodek veřejných financí
    2. zvrátit nepříznivý trend nárůstu mandatorních výdajů státního rozpočtu
    3. na základě ozdravení veřejných financí dosáhnout toho, aby státní rozpočet nebyl brzdou úspěšného ekonomického rozvoje, ale naopak jeho oporou pomocí vhodného nastavení daňových sazeb
    4. podporovat rodiny s dětmi
    5. přistupovat sociálně citlivým způsobem k ekonomicky neaktivní populaci (důchodci, studující, zdravotně postižení)
    6. dodržovat závazky vůči Evropské unii, maximálně využít prostředky z fondů Evropské unie

Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2008, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 5,0 %, s prognózou meziroční míry inflace 3,8 % a průměrné míry nezaměstnanosti 4,8 %. Schválený rozpočet daňových příjmů vycházel z rozpočtového určení daní před novelizací zákona č. 243/2000 Sb. Novelizací došlo k posílení podílů obcí z celostátního výnosu daní na úkor podílu pro státní rozpočet (více v části II.2. sešitu C). Z tohoto hlediska je vypovídací schopnost ukazatelů plnění sdílených daňových příjmů mírně zkreslena v neprospěch inkasa pro státní rozpočet a ve prospěch inkasa pro obce.

Státní rozpočet České republiky na rok 2008 byl schválen zákonem č. 360 ze dne 5. prosince 2007. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 1 036,5 mld. Kč, výdaje částkou1 107,3 mld. Kč a schodek částkou 70,8 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

  • zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 60 032 364 tis. Kč,
  • zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 10 195 527 tis. Kč,
  • snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 572 109 tis. Kč.
Tabulka č. 1
mld. Kč
2007
Schválený
rozpočet *)
2008
Schválený
rozpočet

rozdíl

index
1 2 2-1 2:1
Celkové příjmy 949,48 1 036,51 87,03 109,2
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 516,90 551,30 34,40 106,7
DPH 163,60 191,90 28,30 117,3
Spotřební daně (vč. ekolog.daní) 131,30 134,80 3,50 102,7
DPPO 107,50 117,90 10,40 109,7
DPFO 98,10 90,20 -7,90 91,9
ostatní daňové příjmy 16,40 16,50 0,10 100,6
Pojistné na SZ 354,95 387,05 32,10 109,0
Nedaňové a ost. příjmy 77,63 98,16 20,53 126,5
Celkové výdaje 1 040,78 1 107,31 66,53 106,4
Běžné výdaje 951,36 978,94 27,58 102,9
Kapitálové výdaje 89,42 128,37 38,95 143,6
Saldo SR -91,30 -70,80 20,50 77,5

Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s rozpočtem na rok 2007 patrný růst jak jeho příjmů tak i výdajů.

Celkové rozpočtované příjmy se měly zvýšit o 87,0 mld. Kč, tj. o 9,2 %. Růst se týkal především příjmů z daní a poplatků, které měly vzrůst o 34,4 mld. Kč (o 6,7 %) a pojistného na sociální zabezpečení (o 32,1 mld. Kč, tj. o 9,0 %). Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů počítal s růstem o 20,5 mld. Kč (o 26,5 %).

U daňových příjmů se největší nárůst inkasa očekával u DPH (o 28,3 mld. Kč) a u daní z příjmů právnických osob (o 10,4 mld. Kč). U nedaňových a ostatních příjmů počítal rozpočet na rok 2008 především s rostoucími příjmy z EU (transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu), a to o 14,5 mld. Kč proti rozpočtu 2007.

Celkové rozpočtované výdaje proti rozpočtu na rok 2007 vzrostly o 66,5 mld. Kč (o 6,4 %). Běžné výdaje měly růst o 27,6 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a kapitálové výdaje o 39,0 mld. Kč, tj. o 43,6 %.

V rámci běžných výdajů vzrostl meziročně rozpočet vlastních úroků (o 7,3 mld. Kč) a také rozpočet sociálních dávek (o 6,3 mld. Kč). Z toho výdaje na důchody měly růst o 18,2 mld. Kč, zatímco dávky státní sociální podpory měly poklesnout o 8,7 mld. Kč a ostatní sociální dávky o 2,9 mld. Kč (vliv legislativních opatření přijatých s účinností od 1.1.2008 v rámci zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů).

Z kapitálových výdajů meziročně vzrostl především rozpočet transferů státním fondům (SFDI), a to o 41,5 mld. Kč.

Rozpočet mandatorních výdajů na rok 2008 neznamenal tak vysoký meziroční růst jako v letech minulých. Plán ve výši 581,4 mld. Kč znamenal růst proti rozpočtu 2007 o 11,6 mld. Kč, tj. o 2,0 %, což představovalo pokles podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích o 2,2 procentního bodu na 52,5 %. Z toho objem mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona (především sociální výdaje) měl vzrůst o 15,1 mld. Kč, tj. o 2,9 %.

Schodek schváleného rozpočtu se proti schodku rozpočtu roku 2007 snížil (o 20,5 mld. Kč, tj. o 22,5 %). Jeho výše 70,8 mld. Kč představovala 1,9 % výše HDP (3 706 mld. Kč). V roce 2007 to bylo 2,6 % HDP (3 530 mld. Kč; použity hodnoty známé k březnu 2009).

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2008 došlo k poměrně výrazným změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 7,6 mld. Kč na 1 044,1 mld. Kč a rozpočet výdajů o 8,1 mld. Kč na 1 115,5 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 70,8 mld. Kč na 71,4 mld. Kč.

Následující změny znamenaly zvýšení rozpočtu příjmů i výdajů ve stejné výši (v objemu 7,6 mld. Kč):

  • nejvýraznější změnu v rozpočtu přinesla řada usnesení, kterými vláda rozhodla o převodu prostředků rezervních fondů organizačních složek státu ve výši celkem 8 046 mil. Kč do příjmů kapitoly VPS a o použití těchto prostředků na jiný účel. Například usnesením vlády č. 683/2008 došlo k převedení 4,3 mld. Kč z rezervních fondů z vybraných kapitol do příjmů kapitoly VPS. Tyto prostředky byly následně použity na mimořádné zvýšení důchodů v srpnu 2008,
  • v jednotlivých kapitolách došlo k souvztažnému zvyšování a snižování příjmů a výdajů na společné programy EU a ČR, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU. Za všechny kapitoly státního rozpočtu došlo ke snížení rozpočtu příjmů i výdajů v této oblasti o 637 mil. Kč,
  • usnesení vlády č. 238/2008 znamenalo zvýšení rozpočtu příjmů i výdajů kapitoly Ministerstvo zemědělství o 180 mil. Kč. Šlo o povolení použití prostředků rezervního fondu na jiný účel a změn závazných ukazatelů v této kapitole,

Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 552 mil. Kč v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA). Jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 2 zákona č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2008) v roce 2008 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření(z prostředků nevyčerpaných do 31.12.2007 na stejný účel; zvýšení rozpočtu o 515 mil. Kč). Dále došlo ke zvýšení rozpočtu výdajů u ukazatele Transfery na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku (o 37 mil. Kč).

V průběhu roku 2008 dále došlo k řadě rozpočtových opatření, která znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými kapitolami či položkami v rámci jedné kapitoly (bez vlivu na rozpočtovaný schodek). Jednalo se například o následující přesuny:

  • z rozpočtu kapitoly VPS bylo rozpočtovými opatřeními uvolněno do jiných kapitol celkem 14,9 mld. Kč. Z toho bylo 7,9 mld. Kč uvolněno kapitolám v návaznosti na výše uvedený převod prostředků z RF do příjmů kapitoly VPS. Dalších 2,8 mld. Kč představovalo přesuny z vládní rozpočtové rezervy. K rozpočtovému pokrytí rozhodnutí v arbitrážním sporu se společností Nomura byl o částku 3,6 mld. Kč navýšen ukazatel "Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů". Rozpočtovým opatřením byly sníženy tyto položky výdajů: "Realizace státních záruk" (1,0 mld. Kč), "Investiční pobídky - dotace na daňovou povinnost" (35 mil. Kč), "Platby mezinárodním finančním organizacím" (0,2 mld. Kč), "Výdaje na financování programů EU" (0,5 mld. Kč), "Odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU" (0,85 mld. Kč), snížení výdajů kapitoly Státní dluh (1,0 mld. Kč). V návaznosti na změnu rozpočtových pravidel, kterou byl zrušen fond státních záruk, byla snížena pol. "Převod do fondu státních záruk" o částku 8,5 mld. Kč a zvýšeny příslušné položky týkající se financování státních záruk, a to "Realizace státních záruk" (5,2 mld. Kč), "Úhrada závazků státní organizaci Správa železniční dopravní cesty podle z.č. 77/2002 Sb." (0,4 mld. Kč) a "Realizace státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB" (2,9 mld. Kč),
  • z rozpočtu výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2008 navýšeny výdaje jiných kapitol o 10,5 mld. Kč. Z toho více jak 9,9 mld. Kč směřovalo na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 5,3 mld. Kč na spolufinancování operačního programu Doprava či o 2,9 mld. Kč na jihozápadní část silničního okruhu Prahy (transfery kapitole Ministerstvo dopravy). Do kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo uvolněno téměř 1,2 mld. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací a 0,3 mld. Kč na prevenci před povodněmi. Do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo uvolněno 0,3 mld. Kč na rozvoj Masarykovy univerzity v Brně,
  • například v rámci kapitoly Ministerstvo dopravy došlo ke změně závazných ukazatelů, a to k posílení ukazatele "Drážní doprava" o 12 mld. Kč a snížení ukazatele "Dotace pro SFDI" ve stejné výši (usnesení vlády č. 476/2008). Změna závazných ukazatelů státního rozpočtu souvisela s připravovanou restrukturalizací akciové společnosti České dráhy a převodem funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu a převodu výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy, ze společnosti České dráhy, a. s., na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.

Celkem bylo v roce 2008 provedeno 756 rozpočtových opatření, což je o 108 méně než v roce 2007. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitolách Ministerstvo vnitra (108), Ministerstvo práce a sociálních věcí (62), Ministerstvo zemědělství (57), Ministerstvo spravedlnosti (57), Ministerstvo financí (41) atd.

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (39,3 %). Na druhém místě byly přesuny mezi jednotlivými kapitolami (32,5 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (20,0 %). Nižším počtem rozpočtových opatření byly uvolňovány jednotlivým kapitolám prostředky z kapitoly Operace státních finančních aktiv (6,1 %) a z kapitoly Státní dluh (0,3 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 1,9 % rozpočtových opatření.

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2008 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 063,9 mld. Kč, celkové výdaje 1 083,9 mld. Kč a výsledný schodek činil 20,0 mld. Kč.

Tabulka č. 2
mld. Kč
2007 2008
rozdíl
skutečností

index
2008/2007
Skutečnost Schválený
rozpočet
Rozpočet
po změnách
Skutečnost %
plnění
1 2 3 4 5=4:3 6=4-1 7=4:1
Celkové příjmy 1 025,88 1 036,51 1 044,10 1 063,94 101,9 38,06 103,7
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 533,51 551,30 551,30 544,39 98,7 10,88 102,0
DPH 166,63 191,90 191,90 177,82 92,7 11,19 106,7
Spotřební daně (vč. ekolog.daní) 131,59 134,80 134,80 125,54 93,1 -6,05 95,4
DPPO 114,75 117,90 117,90 127,17 107,9 12,42 110,8
DPFO 102,14 90,20 90,20 94,96 105,3 -7,18 93,0
ostatní daňové příjmy 18,40 16,50 16,50 18,91 114,6 0,51 102,8
Pojistné na SZ 367,14 387,05 387,05 385,50 99,6 18,36 105,0
Nedaňové a ost. příjmy 125,23 98,16 105,75 134,05 126,8 8,81 107,0
Celkové výdaje 1 092,27 1 107,31 1 115,45 1 083,94 97,2 -8,33 99,2
Běžné výdaje 976,75 978,94 996,07 978,91 98,3 2,16 100,2
Kapitálové výdaje 115,53 128,37 119,39 105,03 88,0 -10,49 90,9
Saldo SR -66,39 -70,80 -71,35 -20,00 28,0 46,39 30,1

Celkové příjmy ve výši 1 063,9 mld. Kč byly plněny na 101,9 % rozpočtu po změnách (překročení o 19,8 mld. Kč) a dosáhly meziroční růst o 38,1 mld. Kč, tj. o 3,7 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 544,4 mld. Kč při plnění rozpočtu na 98,7 % (nedosažení o 6,9 mld. Kč) a meziročním růstu o 10,9 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Na tomto meziročním růstu se podílelo především inkaso daní z příjmů právnických osob (o 12,4 mld. Kč, tj. o 10,8 %) a inkaso DPH (o 11,2 mld. Kč, tj. o 6,7 %). Meziročně kleslo inkaso daní z příjmů fyzických osob (o 7,2 mld. Kč, tj. o 7,0 % a inkaso spotřebních daní (o 6,1 mld. Kč, tj. o 4,6 %). Nesplnění rozpočtu daňových příjmů ovlivnilo především inkaso DPH (o 14,1 mld. Kč) a spotřebních daní(o 9,3 mld. Kč). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu tak za poslední rok klesl z 55,9 % na 55,7 % (rozpočet plánoval 59,3 %). Komentáře k vývoji inkasa daňových příjmů jsou uvedeny v části II.2. sešitu C.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 385,5 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 1,5 mld. Kč, tj. o 0,4 %, a meziročně vzrostly o 18,4 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 319,9 mld. Kč, tj. 99,6 % rozpočtu, a meziročního růstu o 15,1 mld. Kč, tj. o 4,9 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery svou výší 134,0 mld. Kč překročily rozpočet o 28,3 mld. Kč, tj. o 26,8 %, při meziročním růstu o 8,8 mld. Kč, tj. o 7,0 %.Vysoké překročení rozpočtované hodnoty souvisí s převodem prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 47,5 mld. Kč (v roce 2007 to bylo 37,8 mld. Kč) a také s převody prostředků z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 4,9 mld. Kč (v roce 2007 to bylo 8,4 mld. Kč). V prosinci roku 2008 došlok převodu kladného rozdílu hospodaření systému důchodového pojištění ve výši 9,9 mld. Kč z kapitoly VPS prostřednictvím kapitoly OSFA na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Součástí těchto příjmů byl i nerozpočtovaný odvod likvidačního zůstatku České inkasní, s.r.o. ve výši téměř 2,0 mld. Kč. Tyto položky nebyly rozpočtovány. Na druhou stranu došlo k nízkému plnění přijatých transferů od EU (vč. převodů z Národního fondu), jejichž výše dosáhla 34,5 mld. Kč při plnění rozpočtu po změnách na 45,7 %.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 083,9 mld. Kč a proti rozpočtu po změnách byly nižší o 31,5 mld. Kč, tj. o 2,8 %, a představují meziroční pokles o 8,3 mld. Kč, tj. o 0,8 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 706 mld. Kč) v roce 2008 dosáhl 29,2 %, zatímco v roce 2007 to bylo 30,9 % (k 3 530 mld. Kč).

Běžné výdaje dosáhly výše 978,9 mld. Kč, tj. 98,3 % rozpočtu, a představují tak meziroční růst o 2,2 mld. Kč, tj. o 0,2 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávky ve výši 400,9 mld. Kč, tj. 100,1 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 14,5 mld. Kč, tj. o 3,8 %.

Kapitálové výdaje ve výši 105,0 mld. Kč představují 88,0 % rozpočtu a meziroční pokles o 10,5 mld. Kč, tj. o 9,1 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 581,8 mld. Kč, což je o 27,3 mld. Kč, tj. o 4,9 % více než v roce 2007. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 50,8 % v roce 2007 na 53,7 % v roce 2008 (v roce 2008 nižší základna celkových výdajů související se zrušením možnosti převádět nespotřebované prostředky do rezervních fondů organizačních složek státu). Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 22,7 mld. Kč) a výdaje na dluhovou službu (růst o 10,6 mld. Kč). Výdaje na státní sociální podporu naopak klesly o 6,6 mld. Kč.

Skutečná výše výdajů byla z hlediska meziročního srovnání výrazně ovlivněna novelou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle které organizační složky státu (OSS) od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů (převody do rezervních fondů se již nevykazují jako uskutečněný výdaj). Podle § 47 tohoto zákona mohou OSS nespotřebované výdaje minulého roku nárokovat v běžném roce a překročit tak rozpočet výdajů běžného roku. V roce 2007 činily převody do rezervních fondů OSS 79,2 mld. Kč, v roce 2008 byly nulové. Stav nároků OSS z nespotřebovaných výdajů roku 2008 byl správci kapitol státního rozpočtu vyčíslen ve výši cca 72,0 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2008 skončilo schodkem 20,0 mld. Kč. Tento výsledek je o 51,3 mld. Kč, tj. o 72,0 % lepší, než byla jeho rozpočtovaná výše a o 46,4 mld. Kč, tj. o 69,9 %, lepší než jeho vykázaná skutečnost roku 2007 (-66,4 mld. Kč). Po odečtení převodů prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 47,5 mld. Kč (snížení celkových příjmů) a převodů prostředků do rezervních fondů za rok 2008 v nulové výši (od roku 2008 nelze převádět do RF), by celkový schodek byl vyšší o 47,5 mld. Kč a dosáhl by 67,5 mld. Kč (tato operace je v metodice ESA 95 vyčíslována).

Relativně příznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z již výše uvedené novely rozpočtových pravidel, podle které kapitoly v roce 2008 nepřeváděly nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů.

Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu (20,0 mld. Kč) na HDP v roce 2008 činil 0,5 %, což je o 1,3 procentního bodu méně než v roce 2007.

Následující graf ukazuje vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2008 (v mil. Kč):

Graf č. 1

 

v mil. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Saldo SR 1 080 10 450 7 230 -1 562 -15 717 -29 331 -29 634 -46 061 -67 705 -45 716 -109 053 -93 684 -56 338 -97 580 -66 392 -20 003

 

Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2008 ilustruje následující graf:

Graf č. 2

 

v mil. Kč
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Příjmy SR 2008 98 872 69 247 102 024 78 494 63 836 124 098 91 204 63 625 103 057 86 020 66 500 116 964
Výdaje SR 2008 89 138 83 951 110 401 93 236 74 066 91 431 76 277 67 582 97 902 85 551 83 958 130 450
Saldo SR 2008 9 734 -14 704 -8 376 -14 742 -10 231 32 667 14 927 -3 956 5 154 468 -17 458 -13 486

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 20 002 612 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

  • vydanými státními dluhopisy ve výši 20 545 526 tis. Kč
  • přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 12 568 241 tis. Kč
  • změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 13 111 155 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2008 vykázalo přebytek ve výši 2,6 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění včetně příslušenství a příjmů z dobrovolného důchodového pojištění byly vykázány ve výši 320,0 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění (včetně správních výdajů připadajících na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek ve výši 4,9 mld. Kč) činily 317,4 mld. Kč.

Podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, budou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech.

Během roku 2008 byl na tento účet převeden kladný přebytek hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2007 ve výši 9,9 mld. Kč. Jeho stav tak dosáhl výše cca 16,9 mld. Kč. V roce 2009 lze očekávat navýšení tohoto účtu o přebytek roku 2008 (2,6 mld. Kč).

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2008 je provedeno v dalších částech zprávy.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk

 

  1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv
  2. Stav a vývoj státních finančních aktiv
    1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
    2. Státní zahraniční pohledávky
    3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
    4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  3. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
    1. Standardní státní záruky
    2. Nestandardní státní záruky
    3. Ručení státu ze zákona
  4. Tabulkové přílohy

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených od 1.1.2001 novými rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2008 následující údaje:

v mld. Kč v %
S t a v k Změna za
rok 2008
Struktura k
1.1.2008 31.12.2008 1.1.2008 31.12.2008
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 19,3 41,1 +21,8 10,0 15,3
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč. pohledávek z deblokací 24,2 23,6 -0,6 12,5 8,8
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 26,5 23,3 -3,2 13,8 8,8
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 100,7 103,4 +2,7 52,4 38,6
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 21,5 76,4 +54,9 11,2 28,5
6. Státní půjčka MMF splacená a spravovaná ČNB 0,1 0,1 0 0,1 0,0
Státní finanční aktiva celkem 192,3 267,9 +75,6 100,0 100,0
1. Přímé tuzemské závazky z přijaté krátkodobé bankovní půjčky - - - - -
2. Závazky z emise tuzemských státních dluhopisů 774,4 814,3 +39,9 81,2 77,2
3. Přímé zahraniční závazky z dlouhodobých úvěrů přijatých od EIB 38,8 46,8 +8,0 4,1 4,4
4. Nepřímé závazky státu v cizí měně 84,2 138,4 +54,2 8,8 13,1
z toho: ze zahraničních emisí státních dluhopisů 83,7 137,9 +54,2 8,8 13,1
5. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu *) 56,3 55,4 -0,9 5,9 5,3
6. Jiné závazky 0,3 0,3 0,0 0,0 0,0
Státní finanční pasiva celkem 954,0 1 055,2 +101,2 100,0 100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -761,7 -787,3 -25,6
v tom : pozice vůči bankovní soustavě -353,8 -287,4 66,4
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -220,0 -279,6 -59,6
pozice vůči zahraničí -187,9 -220,3 -32,4

*) závazky z nesplaceného kapitálu nejsou zahrnuty do státního dluhu

Pokračovala dlouhodobá tendence meziročního růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv, potvrdil se však zároveň trend jeho zpomalování z předchozích dvou let (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč, v roce 2007 o 83,4 mld.Kč, v roce 2008 o 25,6 mld.Kč), a to při růstu stavu státních finančních aktiv o 75,6 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv o 101,2 mld. Kč. Pro jednoznačné posouzení všech výše uvedených návazností je však nutné v úvodu poznamenat, že od 1.1.2008 byl nastaven nový mechanismus vykazování stavů státních finančních aktiv a pasiv, který vychází z podmínek pro zavedení účtování a podrobněji je popsán především v části týkající se majetkových účastí. Do rozdílů ve stavech vykazovaných k 31.12.2007 a k 1.1.2008 jsou promítnuty rovněž vlivy odrážející zahrnutí nových bloků státních finančních aktiv a pasiv v souvislosti s ukončením činnosti České konsolidační agentury.

Výrazně se v roce 2008 projevil růst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, a to jak tuzemských s celkovým přírůstkem 39,9 mld. Kč, tak i ze zahraničních emisí, kde nárůst činil 54,2 mld. Kč. Držba státních dluhopisů u zahraničních subjektů přitom vzrostla ve stejném období o 26,4 mld. Kč, ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům pak celkově o 72,7 mld. Kč. Nárůst přímých závazků státu z dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky celkem o více než 8 mld. Kč byl v roce 2008 ovlivněn poměrně masivním čerpáním dalších úvěrových tranší, naproti tomu probíhalo i splácení jistiny těchto úvěrů.

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu prakticky u všech sledovaných pohledávek státu, a to jak ve vztahu k tuzemsku tak vůči zahraničí. Naopak u ostatních položek státních finančních aktiv, představovaných finančními prostředky státu na bankovních účtech, majetkovými účastmi a cennými papíry došlo k celkovému nárůstu stavu o 79,4 mld. Kč. Úhrnné zvýšení stavu peněžních prostředků státu uložených na depozitních účtech státních finančních aktiv o téměř 21,8 mld. Kč bylo v maximální míře ovlivněno dočasným převodem přebytku krytí schodku státního rozpočtu za rok 2008 (v rozsahu 28,3 mld. Kč) z účtu řízení likvidity státní pokladny na umořovací účet. Naopak na poklesu stavu bankovních účtů se odrazilo především zahájení finančního investování prostředků uložených na účtu Rezervy na důchodovou reformu (v rozsahu cca 7 mld. Kč) v návaznosti na novelu zákona č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech i postupné uvolňování prostředků z povodňového účtu na odstraňování následků povodní a realizaci protipovodňových opatření.

Celkový nárůst stavu tuzemských cenných papírů držených ministerstvem financí z finančního investování je odrazem investování volných peněžních prostředků uložených na Jaderném účtu (nárůst o 1,7 mld. Kč), nově na účtu Rezervy pro důchodovou reformu (nárůst o 17,7 mld. Kč) a dále na účtu Řízení likvidity státní pokladny (pokles o 6,5 mld. Kč). Rezerva peněžních prostředků uložených na bankovních účtech u jiných peněžních ústavů jako zdroj pro vyloučení rizik z řízení státního dluhu dosáhla ke 31.12.2008 hodnoty 44,5 mld. Kč, což představuje nárůst o 42,1 mld. Kč. Mírné snížení stavu zahraničních pohledávek státu o cca 0,6 mld. Kč bylo výsledkem nejen realizovaných splátek v úhrnné výši 90 mil. Kč, ale i pokračujících deblokací vládních a převzatých pohledávek, kdy do státního rozpočtu bylo inkasováno celkem 434 mil. Kč a objemově významných odpisů státních pohledávek v rozsahu přesahujícím 1,8 mld. Kč. Celkový pokles stavu uvedených zahraničních pohledávek byl částečně korigován vyúčtováním úroků ( 0,6 mld. Kč) a kreditních kursových rozdílů v rozsahu 1 mld. Kč v důsledku poklesu směnného kursu české koruny vůči USD. Do vykazované výše stavu tuzemských majetkových účastí se významným způsobem (v rozsahu téměř 1mld. Kč) promítlo převedení aktiv České inkasní, s.r.o., která ukončila svoji činnost likvidací ke 31.3.2008, na Ministerstvo financí.

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se oproti stavu k 31.12.2007 poměrně výrazně snížila, a to o 66,4 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna pouze mírným nárůstem bankovní držby státních dluhopisů o 2,9 mld Kč, k němuž v roce 2008 došlo i při pokračujícím výrazném poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 44,8% na 40,5%). Na straně finančních aktiv se vedle zmíněného nárůstu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o 21,8 mld. Kč na výše uvedeném saldu projevila výše rezervy peněžních prostředků uložených na bankovních účtech pro vyloučení rizik spojených s řízením státního dluhu (nárůst o 42,1 mld. Kč) a rovněž vliv nárůstu tuzemských cenných papírů v držbě státu, který se konkrétně týkal držby poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny.

Hlavní příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 59,6 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv výrazné zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 69,8 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů (nárůst o 42,6 mld. Kč), ale např. i domácností (nárůst o 8,3 mld. Kč). Na straně státních finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru ovlivněn především poklesem tuzemských pohledávek státu, a to konkrétně pohledávek z realizovaných státních záruk o 3,2 mld. Kč. Zmíněný pokles souvisel zejména s řešením finanční situace státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) formou prominutí části jejich závazků vůči státu, obdobně jako tomu bylo v předchozím roce. Naproti tomu došlo k mírnému nárůstu u majetkových účastí (o 0,7 mld. Kč) a u cenných papírů v držbě státu (o 10,2 mld. Kč).

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (20 mld. Kč) a tvorbu dluhové rezervy financování (63,9 mld. Kč), se za rok 2008 zvýšil z 897,6 mld. Kč na 999,8 mld. Kč (bez započítání závazků státu z nesplaceného upsaného kapitálu), tj. o 102,2 mld. Kč, resp. o 11,4 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné snížení tempa růstu o 0,2 procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2007 z 25,3 % na 26,9 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2008 úrovně 1 000,6 mld. Kč. V roce 2008 rostly obě hlavní složky státního dluhu, přičemž výraznější nárůst se týkal zahraničního státního dluhu, jehož hodnota se zvýšila o 62,3 mld. Kč (tj. o 50,5 %) a jeho podíl na celkovém státním dluhu tak v průběhu roku 2008 vzrostl z 13,8 % na 19,9 %. Téměř plně sekuritizovaný vnitřní státní dluh dosáhl absolutního přírůstku 39,9 mld. Kč, což představuje zvýšení o 5,2 %.

Jednotlivé kapitoly ke stažení

E. Zpráva o řízení státního dluhu

 

ÚVOD

  1. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

    1.1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2008
    1.2. Vývoj státního dluhu v roce 2008
    1.3. Stav státního dluhu
    1.3.1. Měnová skladba
    1.3.2. Skladba podle splatnosti
    1.3.3. Skladba podle držitele
    1.4. Půjčky
    1.4.1. Státní pokladniční poukázky
    1.4.2. Krátkodobé půjčky
    1.4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu
    1.4.4. Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu
    1.4.5. Státní dluhopisy celkem
    1.4.6. Půjčky od Evropské investiční banky
    1.5. Vývoj úrokových sazeb
    1.6. Splátky jistiny
  2. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

    2.1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2008
    2.2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění
    2.2.1. Příjmy kapitoly Státní dluh
    2.2.2. Výdaje kapitoly Státní dluh
    2.2.3. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v roce 2008
  3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

    3.1. Dluhová strategie a řízení rizik
    3.2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny v roce 2008
    3.2.1. Likvidita státní pokladny
    3.2.2. Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2008
    3.2.3 Vývoj salda rezervních fondů organizačních složek státu
    3.2.4. Vývoj salda netermínovaných SFA
    3.2.5. Vývoj salda zůstatků účtů pro převod daní FU a SF
    3.2.6. Ostatní operace řízení likvidity

TABULKY
Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2008
Tabulka 2 - Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2008
Tabulka 3 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2008
Tabulka 4 - Přehled emisí SPP v roce 2008


ÚVOD

V roce 2008 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2008 zvýšil z 897,6 mld. Kč na začátku roku o 102,2 mld. Kč na 999,8 mld. Kč na konci roku. Státní dluh se tak v průběhu roku zvýšil o 11,4 %.

Dne 11. června 2008 vydala Česká republika 3. emisi eurobondů v objemu 2 mld. EUR s kupónovou sazbou 5,00% a s dobou splatnosti 10 let. Čistý výnos emise činil k tomuto datu 1 992,96 mil. EUR a v den emise byl v plné míře zajištěn swapovými operacemi v korunové výši 49,1 mld. Kč.

V souvislosti s prohloubením finanční krize v posledním čtvrtletí roku 2008 muselo MF pružně reagovat na poptávku po jednotlivých dluhových instrumentech tak, aby dostatečně pokrylo výpůjční potřeby státu včetně vytvoření dostatečné dluhové rezervy financování pro případ krizové situace na finančních trzích. Dne 27. října 2008 MF úspěšně vydalo 1. tranši 55. emise 8letých variabilně úročených dluhopisů v objemu 5 394 mil. Kč a poté následovaly další úspěšné aukce a prodeje z portfolia tohoto instrumentu. Kuponový výnos z dluhopisů je vyplácen dvakrát ročně a odvíjí se od úrokové sazby 6M PRIBOR.

Odbor řízení státního dluhu a státních finančních aktiv nadále úspěšně používá bankovní integrovaný informační systém WallStreet Systems (Trema) Suite, který je hlavním prostředkem řízení operačního rizika dluhových operací a řízení portfolií státu na finančním trhu. Stejný systém používá například také Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, řada ministerstev financí a národních dluhových úřadů a centrálních bank.

Propojení tohoto systému s obchodními terminály Reuters a s národním vypořádacím centrem cenných papírů Univyc umožňuje také aktivní působení Ministerstva financí na sekundárním trhu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v podobě přímých sekundárních prodejů z vlastního portfolia, zpětných odkupů a repo obchodů s těmito dluhopisy.

S rokem 2008 je také spojeno zavedení účtování v kapitole Státní dluh, s čímž kromě jiného souvisela skutečnost, že tento rok byl prvním obdobím, kdy došlo k rozpočtování a realizaci rozpočtových příjmů v této kapitole. Tyto příjmy jsou tvořeny jednak příjmy z aktivních operací řízení likvidity, které byly v minulých letech součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa, jednak příjmy souvisejícími s operacemi se státními dluhopisy, které v minulých letech snižovaly výdaje kapitoly Státní dluh.


Tabulka 1

Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2007
v mld. Kč
NÁZEV Stav
k 1. 1. 2008
Výpůjčky
(a)
Splátky
(b)
Kurzové rozdíly
(c)
Celková změna
(a - b + c)
Stav
k 31. 12. 2008
S T Á T N Í D L U H C E L K E M 897,650 311,014 214,020 5,165 102,158 999,808
Vnitřní dluh 774,401 249,129 209,510 0,280 39,899 814,300
Státní pokladniční poukázky 82,168 100,928 104,347 -3,419 78,749
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 21,000 0,000 21,000
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 35,000 0,000 35,000
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 50,272 0,000 50,272
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 34,343 34,343 -34,343 0,000
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 64,964 0,000 64,964
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 47,035 0,000 47,035
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 48,642 0,200 -0,200 48,442
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 62,339 0,000 62,339
45. emise střednědobých dluhopisů (2005) 56,976 0,000 56,976
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 68,048 0,000 68,048
47. emise střednědobých dluhopisů (2005) 45,633 0,100 45,733 -45,633 0,000
48. emise střednědobých dluhopisů (2006) 47,135 2,435 2,435 49,571
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 19,080 0,995 0,995 20,075
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 30,768 23,130 23,130 53,898
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 33,897 24,107 24,107 58,004
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 17,311 20,215 20,215 37,526
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 4,750 0,010 0,010 4,760
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 0,000 24,732 24,732 24,732
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 0,000 27,909 27,909 27,909
Dluhopis ČKA (2003) 5,000 0,000 5,000
Závazky z cizoměnových depozitních operací převzatých od ČKA 0,039 0,037 -0,002 -0,039 0,000
Závazky z cizoměnových depozitních operací ostatních 0,000 0,015 0,014 0,000 0,000 0,000
Závazky z depozitních operací – umořovací účet 0,000 0,782 1,065 0,283 0,000 0,000
Závazky z depozitních operací - ÚŘLSP12 0,000 0,104 0,104 0,000 0,000
Závazky z repo operací - zástava PČNB - ÚŘLSP 0,000 23,632 23,632 0,000 0,000
Závazky z repo operací - zástava SPP - ÚŘLSP 0,000 0,035 0,035 0,000 0,000
Vnější dluh 123,249 61,885 4,510 4,885 62,259 185,508
1. emise eurobondů (2004) 48,824 0,000 48,824
2. emise eurobondů (2005) 30,021 0,004 0,004 30,025
3. emise eurobondů (2008) 0,000 49,316 3,301 52,617 52,617
1. emise jenových bondů (2006) 4,841 1,563 1,563 6,404
Půjčky od EIB 38,743 12,568 4,499 8,069 46,812
Směnky pro úhradu účasti u EBRD 0,020 0,012 -0,001 -0,013 0,007
Směnky pro úhradu účasti u IBRD 0,535 0,000 0,535
Směnky vydané MF a deponované v ČNB pro zahr.fin.instituce 0,265 0,019 0,019 0,283

12 PČNB - poukázky ČNB, ÚŘLSP - Účet řízení likvidity státní pokladny

Tabulka 2

Příjmy státního dluhu České republiky v roce 2008
tis. Kč
NÁZEV Úrok Realizovaný
kurzový zisk
Celkové
příjmy
C E L K E M 7023641,397 63011,289 7086652,686
Vnitřní státní dluh 6043943,186 34800,154 6078743,340
14. emise střednědobých dluhopisů (1996) 261,060 261,060
17. emise střednědobých (povodňových) dluhopisů (1997) 1487,875 1487,875
19. emise střednědobých (povodňových) dluhopisů (1997) 1125,625 1125,625
20. emise střednědobých (povodňových) dluhopisů (1997) 37,750 37,750
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 4603,000 4603,000
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 780,000 780,000
47. emise střednědobých dluhopisů (2005) 9874,986 9874,986
48. emise střednědobých dluhopisů (2006) 28434,593 28434,593
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 23354,333 23354,333
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 798306,673 798306,673
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 466754,474 466754,474
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 710010,175 710010,175
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 383,958 383,958
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 237899,535 237899,535
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 77243,373 77243,373
Aktivní repo operace - zástava PČNB - ÚŘLSP13 3481315,142 3481315,142
Aktivní repo operace - zástava SPP - ÚŘLSP 41435,082 41435,082
Aktivní depozitní operace - ÚŘLSP 51649,813 51649,813
Aktivní repo operace - zástava SDD - umořovací účet 108985,737 108985,737
FX forwardová operace převzatá po ČKA 31502,250 31502,250
Závazky z cizoměnových depozitních operací převzatých od ČKA 2429,003 2429,003
Závazky z cizoměnových depozitních operací ostatních 868,900 868,900
Vnější státní dluh 979698,211 28211,136 1007909,346
1. emise eurobondů (2004) 979698,211 21348,572 1001046,783
Vypořádání kurzového rozdílu směnek pro úhradu účasti u EBRD 6862,564 6862,564

 

Tabulka 3

Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2008
v tis. Kč
Název Úmor Úrok Poplatky dluhové služby Realizované kurzové ztráty Celkové výdaje
C E L K E M 109680305,413 44600131,944 132329,494 454,227 154413221,078
Vnitřní státní dluh 105162958,445 37726056,383 88433,028 454,227 142977902,082
Státní pokladniční poukázky 2196007,740 2196007,740
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 1344000,000 181,111 1344181,111
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 2432500,000 213,997 2432713,997
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 3292840,235 190,297 3293030,532
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 34343100,000 975158,511 199,062 35318457,573
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2403656,530 192,707 2403849,237
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2163630,240 218,333 2163848,573
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 200000,000 1850221,647 183,468 2050405,115
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2368882,000 195,125 2369077,125
45. emise střednědobých dluhopisů (2005) 1452891,570 183,776 1453075,346
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2551811,250 230,061 2552041,311
47. emise střednědobých dluhopisů (2005) 45732840,000 1041294,006 205,873 46774339,879
48. emise střednědobých dluhopisů (2006) 1629569,161 190,863 1629760,024
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 1000709,480 223,776 1000933,256
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 3401911,052 9649,559 3411560,611
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 2746163,477 17546,718 2763710,195
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 2757290,288 16272,197 2773562,485
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 231080,000 189,362 231269,362
54. emise střednědobých dluhopisů (2008) 152961,646 9052,754 162014,400
55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 1520638,120 15339,538 1535977,658
Dluhopis ČKA (2003) 200000,000 209,972 200209,972
Závazky z cizoměnových depozitních operací převzatých od ČKA 37019,377 1004,485 38023,861
Závazky z cizoměnových depozitních operací ostatních 14414,648 187,246 454,227 15056,121
Závazky z depozitních operací - ÚŘLSP 104000,000 33,367 104033,367
Závazky z repo operací - zástava PČNB - ÚŘLSP14 23632000,000 5632,526 23637632,526
Závazky z repo operací - zástava SPP - ÚŘLSP 35000,000 47,503 35047,503
Závazky z depozitních operací - umořovací účet 1064584,420 5934,305 1070518,725
Ostatní 17564,480 17564,480
Vnější státní dluh 4517346,968 6874075,561 43896,466 0,000 11435318,995
1. emise eurobondů (2004) 3424570,662 3,466 3424574,128
2. emise eurobondů (2005) 1188271,329 1188271,329
3. emise eurobondů (2008) 422669,217 43893,000 466562,217
1. emise jenových bondů (2006) 219500,050 219500,050
Půjčky od EIB 4498918,894 1619064,304 6117983,198
Směnky pro úhradu účasti u IBRD a EBRD 18428,074 18428,074

 

Tabulka 4

Přehled emisí SPP v roce 2008
Číslo emise Datum emise Datum splatnosti Objem v mil. Kč prodáno do portfolia MF Životnost ve dnech Výnos v % pa
533 4.1.2008 4.4.2008 25 000 5 000 20 000 91 3,78
534 18.1.2008 16.1.2009 4 641 4 641 364 4,05
535 25.1.2008 24.10.2008 2 207 2 207 273 3,83
536 15.2.2008 16.5.2008 3 170 3 170 91 3,74
537 22.2.2008 22.8.2008 3 592 3 592 182 3,85
538 7.3.2008 6.6.2008 4 231 4 231 91 3,75
539 28.3.2008 26.9.2008 3 979 3 979 182 3,92
540 11.4.2008 10.4.2009 4 000 4 000 364 4,05
541 16.5.2008 13.2.2009 4 000 4 000 273 4,04
542 13.6.2008 13.3.2009 4 000 4 000 273 4,13
543 18.7.2008 17.7.2009 5 000 5 000 364 4,09
544 8.8.2008 6.2.2009 4 357 4 357 182 3,74
545 29.8.2008 28.8.2009 5 000 5 000 364 3,74
546 19.9.2008 19.6.2009 4 840 4 840 273 3,75
547 26.9.2008 27.3.2009 5 000 5 000 182 3,63
548 3.10.2008 2.1.2009 5 789 5 789 91 3,75
549 24.10.2008 24.7.2009 5 018 5 018 273 4,42
550 31.10.2008 30.1.2009 5 969 5 969 91 4,45
551 14.11.2008 13.2.2009 25 500 5 500 20 000 91 3,74
552 21.11.2008 20.2.2009 24 900 4 900 20 000 91 3,30
553 28.11.2008 27.11.2009 25 000 5 000 20 000 364 3,28
554 5.12.2008 6.3.2009 1 535 1 535 91 2,84
555 12.12.2008 12.6.2009 24 200 4 200 20 000 182 2,50

 

F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu

 

  1. Závěrečné účty státních fondů
    1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
    2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
    3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
    4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
    5. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
    6. Závěrečný účet Státního fondu kultury
    7. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie
  2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008
    1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
    2. Příjmy a výdaje krajů
    3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
    4. Hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti
    5. Vývoj zadluženosti
  3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
  4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

Jednotlivé kapitoly ke stažení


I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Rozsah činnosti státních fondů vyjádřený finančními ukazateli příjmů a výdajů se v posledních osmi letech výrazně zvýšil, což bylo, obdobně jako v loňském roce, ovlivněno především činností Státního fondu dopravní infrastruktury, který zajišťuje financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic, dálnic, celostátních a regionálních drah, vnitrozemských vodních cest, vč. naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Stejně tak, avšak v menší míře, Státní fond rozvoje bydlení posílil program podpory rekonstrukcí panelových bytových domů PANEL a navýšil objem pro výplatu dotací mladým lidem k úvěrům na výstavbu nebo pořízení bytu.

Tabulka č. 1
v mil. Kč
Rozpočet
2008
Skutečnost
2008
%
plnění
PŘÍJMY
Daňové příjmy 17 444,3 17 780,0 101,9
Nedaňové příjmy 25 342,5 20 966,3 82,7
Kapitálové příjmy 1,3 x
Přijaté dotace 132 035,4 96 011,7 72,7
z toho: ze státního rozpočtu 98 180,4 62 029,2 63,2
P ř í j m y státních fondů c e l k e m 174 822,2 134 759,3 77,1
VÝDAJE
Běžné výdaje 84 340,6 48 532,0 57,5
Kapitálové výdaje 90 175,6 74 925,4 83,1
Ostatní výdaje 332,4 x
V ý d a j e státních fondů c e l k e m 174 516,2 123 789,8 70,9
Saldo příjmů a výdajů státních fondů 306,0 10 969,5 3584,8
Financování státních fondů -306,0 -10 969,5 x
v tom: změna stavů na bankovních účtech -246,0 -7 924,5 x
změna stavu bankovních úvěrů -10,0 -2 995,0 x
změna stavů nebankovních půjček -50,0 -50,0 x

Hospodaření státních fondů za rok 2008 skončilo přebytkem přesahujícím 10,9 mld. Kč, což představuje nárůst proti upravenému rozpočtu o 10,6 mld. Kč. Celkovou výši dosaženého výsledného přebytku státních fondů ovlivnilo zejména kladné saldo příjmů a výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury, kde poměrně výrazný podíl na finančních zdrojích představovaly dotace ze státního rozpočtu.

I přes dosažené kladné saldo příjmů a výdajů nebyly ve svém souhrnu rozpočtové příjmy státních fondů splněny téměř o 23 %, což se týká zejména přijatých dotací. Nízké plnění dotací ze státního rozpočtu se týkalo hlavně Státního zemědělského intervenčního fondu, kde tyto dotace určené na financování programu rozvoje venkova a financování organizace trhu byly čerpány pouze ve výši 29,6 mld. Kč, což je plnění jen na 45,9 %.

U Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie byla naopak poskytnuta podpora formou účelové dotace ve výši 225 mil. Kč na tvorbu, výrobu a distribuci kinematografického díla.

Na překročení rozpočtu příjmů Státního fondu životního prostředí o 728 mil.Kč se podílely příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí, pokuty, postihy a čerpání dotace ze státního rozpočtu ve výši 500 mil.Kč na kompenzaci kursových ztrát v rámci projektu Fondu soudržnosti.

U Státního fondu dopravní infrastruktury bylo nesplnění celkových příjmů, proti rozpočtu, způsobeno nižšími splátkami prostředků na předfinancování výdajů hrazených z fondů EU mimo OPD. Na překročení rozpočtu daňových příjmů fondu o téměř 349 mil.Kč (tj. o 2 %) se podílely daňové příjmy a příjmy z mýtného.

Schválený rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2008 v oblasti příjmů byl překročen o 454 mil. Kč (tj. o 36,4 %), což bylo odrazem vyšších výnosů realizovaných z dočasně volných zdrojů Fondu a zároveň vyšších příjmů z titulu předčasného splácení poskytnutých úvěrů. Fond obdržel rovněž mimořádnou jednorázovou dotaci ze státního rozpočtu ve výši 90 mil. Kč.

Ve výdajové části rozpočtu státních fondů představovalo nesplnění běžných výdajů (o 42,5 %) i kapitálových výdajů (o 17 %) absolutní rozdíl (úspory) v plnění ve výši téměř 50,7 mld. Kč. Na dosažených úsporách ve výdajích se podílely prakticky všechny státní fondy, s výjimkou Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, který rozpočet výdajů překročil zvýšenými náklady na samotnou činnost Fondu a především vyšším objemem vyplacených podpor.

Běžné výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury byly splněny na 95 % a kapitálové výdaje na 87,5 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 11,1 mld. Kč se týkalo výdajů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Z celkových výdajů pak 332 mil.Kč bylo vydáno na činnost vlastního aparátu.

U Státního zemědělského intervenčního fondu byly běžné výdaje čerpány na 46,5 %, kapitálové výdaje pouze na 21,9 %, což proti upravenému rozpočtu představuje celkové snížení čerpání výdajů o 38,4 mld. Kč. Úspory se projevily hlavně u výdajů na Program rozvoje venkova vzhledem k pozdním termínům schvalování zaregistrovaných žádostí na projekty technické pomoci.

Celkové výdaje Státního fondu rozvoje bydlení byly splněny na 91,7 %, což představuje proti upravenému rozpočtu snížení o 265 mil. Kč, které bylo ovlivněno způsobem čerpání jednotlivých podpor poskytovaných Fondem obdobně jako u programu PANEL, kde je čerpání dotací vlastníkům panelových domů rozloženo do jednotlivých let po celou dobu splatnosti podporovaného úvěru.

Státní fond životního prostředí realizoval rozpočtované běžné i kapitálové výdaje pouze v rozsahu mírně překračujícím 60%, čímž bylo dosaženo úspory 1,2 mld. Kč. Nedočerpání výdajových limitů se týkalo zejména finančních prostředků uvolňovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí.

v mil. Kč
Stav k
1. 1. 2008
Stav k
31. 12. 2008
Změna za
rok 2008
Peněžní prostředky na účtech u bank 18 824,2 26 748,7 7 924,5
Závazky z přijatých bankovních úvěrů 3 047,9 52,9 -2 995,0
Dlouhodobé nebankovní půjčky 738,2 688,2 -50,0
Věřitelská pozice z financování státních fondů 15 038,1 26 007,6 10 969,5
z toho: vůči bankám 15 776,3 26 695,8 10 919,5

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2008 zvýšil o 10,9 mld. Kč, což bylo v převážné míře ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. nárůstem stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 7,9 mld. Kč při souběžném snížení závazků z přijatých bankovních i nebankovních úvěrů o 3 mld. Kč.

Státní fond dopravní infrastruktury měl otevřen kontokorentní účet u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., a u České spořitelny, a.s., čerpaný v závěru roku 2007 ve výši 3 mld. Kč a uhrazený z přebytku příjmů v lednu 2008. Závazky Státního fondu životního prostředí z dlouhodobé nebankovní půjčky od Mufis a.s. na financování akcí pro ochranu a zlepšování stavu životního prostředků jsou průběžně spláceny a v roce 2008 byla uhrazena část jistiny ve výši 50 mil.Kč i vyúčtované roční úroky. Speciální kontokorentní úvěr byl čerpán Státním zemědělským intervenčním fondem v rámci Společné organizace trhu na financování intervenčních nákupů.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008

V souvislosti s novelou zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), která vstoupila v účinnost 1. ledna 2008, došlo ke změně v rozdělování celostátního inkasa sdílených daní. Tato změna ovlivnila hospodaření objemově nejvýznamnější součásti soustavy územních rozpočtů, kterou tvoří rozpočty obcí.

Novela zákona upravila metodiku výpočtu podílu jednotlivých obcí na sdílených daních a současně znamenala i navýšení daňových příjmů obcí. Dosavadní základní kritérium pro přerozdělení, tj. počet obyvatel příslušné obce a její zařazení do velikostní kategorie se stanoveným koeficientem, bylo modifikováno (byla snížena jeho váha na 94 %) a zařazena byla dvě nová kritéria (celková výměra katastrálních území obce, poměr počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí), která mají doplňující charakter a každé má váhu 3 %. Místo dosavadních 14 velikostních kategorií byly zavedeny pouze čtyři velikostní kategorie se stanovenými koeficienty tzv. postupných přechodů. Ke zmírnění dopadů plynoucích z přechodu na nový způsob přerozdělení sdílených daňových příjmů, zejména u malých obcí, byl zvýšen podíl obcí na celostátním inkasu sdílených daní z 20,59 % na 21,40 %.

Ve způsobu rozdělování státem vybíraných daní ve vztahu ke krajům k žádným změnám nedošlo, novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní se týkala pouze daňových příjmů obcí.

Struktura transferů ze státního rozpočtu poskytovaných územním rozpočtům zůstala v roce 2008 v podstatě shodná jako v roce předchozím. Nejdůležitějšími z kapitol státního rozpočtu, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstaly kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Transfery z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly územním samosprávným celkům, obdobně jako v minulých letech, poskytovány v rámci tzv. finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy (stanovených v Přílohách č. 6 - 8 zákona č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu na rok 2008) a v rámci tzv. ostatních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa. V návaznosti na usnesení vlády č. 841/2007 ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 06/24 Prostředky státního rozpočtu zahrnuté do kapitoly Všeobecná pokladní správa a na základě rozhodnutí vlády byl v objemu a struktuře těchto transferů již zohledněn převod některých dotačních titulů, dosud poskytovaných územním samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa, do odvětvově příslušných kapitol státního rozpočtu (finanční prostředky na činnost koordinátorů romských poradců byly přesunuty do kapitoly Úřadu vlády, prostředky na prevenci kriminality na místní úrovni do kapitoly Ministerstva vnitra a dotace na jednotky sborů dobrovolných hasičů do kapitoly Ministerstva vnitra).

Územní rozpočty byly ve státním rozpočtu na rok 2008 koncipovány jako schodkové, a to s celkovou výší schodku 4,0 mld. Kč, z toho u krajů 1,5 mld. Kč, u obcí 2,1 mld. Kč a u dobrovolných svazků obcí 0,4 mld. Kč. Rozpočtové hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti mělo být vyrovnané.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2008 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti roku 2008 a k rozpočtu po změnách (dále jen rozpočtu).

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

V uplynulém roce získaly územní rozpočty, tj. rozpočty krajů a obcí jakožto územních samosprávných celků, rozpočty dobrovolných svazků obcí a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti,příjmy v celkové výši 396,9 mld. Kč, což představuje 98,8 % úrovně předpokládané rozpočtem a meziroční zvýšení o 25,4 mld. Kč. Nižší příjmy ve srovnání s předpoklady rozpočtu byly vykázány u krajů (98,3 % úrovně rozpočtu) a zejména u regionálních rad regionů soudržnosti (19,0 % úrovně rozpočtu), kde se v čerpání příjmů projevilo počáteční časové zpoždění při schvalování jednotlivých regionálních operačních programů, které znamenalo posun termínů vyhlašování výzev k předkládání projektů a jejich realizace (podrobněji viz bod 4.). Naproti tomu u obcí a dobrovolných svazků obcí byly předpoklady rozpočtu překročeny a příjmy dosáhly 100,8 % rozpočtované úrovně.

Financování krajů bylo zajišťováno především transfery ze státního rozpočtu a ze státních fondů, které v souhrnu činily 58,2 % jejich celkových příjmů. U obcí a DSO byly hlavním zdrojem financování daňové příjmy, které tvořily 56,6 % celkových příjmů, transfery přijaté ze státního rozpočtu, ze státních fondů a od krajů se na celkových příjmech podílely v rozsahu 23,5 %. V rozpočtech regionálních rad tvořily rozhodující část příjmů transfery ze státního rozpočtu určené na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU.

Celkové výdaje územních rozpočtů činily 381,8 mld. Kč, což znamená 94,2 % úrovně předpokládané rozpočtem. Meziročně se výdaje zvýšily o 19,8 mld. Kč.

Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem v celkové výši 15,0 mld. Kč, přebytku však bylo dosaženo pouze v hospodaření obcí a DSO (ve výši 16,0 mld. Kč) a regionálních rad (ve výši 0,3 mld. Kč), v krajích naopak hospodaření skončilo se schodkem (ve výši 1,3 mld. Kč).

Z hlediska srovnání s výsledky hospodaření územních rozpočtů v uplynulých letech se jedná o nejvyšší dosažený přebytek hospodaření.

Tabulka č. 1

Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31.12.2008 (po konsolidaci) */
(v mil. Kč)
Územní rozpočty celkem stupně územních rozpočtů
skutečnost
k 31.12.2007
rozpočet
2008
po změnách
skutečnost
k 31.12.2008
% plnění
rozpočtu
Obce a
DSO
Kraje RRRS
Příjmy celkem 371 483,70 401 508,10 396 851,90 98,8 272 881,30 131 727,80 1 752,60
z toho:
Daňové příjmy 187 430,40 203 500,00 204 237,90 100,4 154 422,80 49 815,10 .
Nedaňové příjmy 27 348,90 26 200,00 29 476,40 112,5 26 296,10 3 868,70 63,9
Kapitálové příjmy 13 082,60 12 800,00 16 281,10 127,2 15 660,40 620,4 0,3
Přijaté transfery 143 627,90 159 008,10 146 874,20 92,4 76 513,50 77 423,60 1 688,20
Výdaje celkem 362 069,30 405 513,00 381 835,60 94,2 256 903,30 133 039,30 1 378,10
z toho:
Běžné výdaje 273 078,40 300 260,60 288 368,60 96 180 416,00 112 545,90 509,6
Kapitálové výdaje 88 990,90 105 252,40 93 467,00 88,8 76 487,30 20 493,40 868,5
Saldo příjmů a výdajů 9 414,40 -4 004,90 15 016,30 . 15 978,00 -1 311,50 374,5

Stav finančních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů (bez příspěvkových organizací) dosáhl ke konci sledovaného roku celkové výše 89,6 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 17,9 mld. Kč a potvrzení dosavadního trendu nárůstu objemu finančních prostředků krajů a obcí na bankovních účtech. Ke zvýšení došlo zejména na úrovni obcí a DSO, které vykázaly na bankovních účtech 75,1 mld. Kč (tj. meziroční zvýšení o 14,7 mld. Kč). Stav finančních prostředků na bankovních účtech krajů dosáhl 14,0 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 2,8 mld. Kč).


*/ Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad.
Příjmové, výdajové a finanční operace, které jsou předmětem konsolidace spolu s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, stanovuje vyhláška č. 22/2007 Sb., ze dne 1.února 2007, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Hodnocení vývoje systému v. z. p. za rok 2008 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP") zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 274/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") do 29. 2. 2009. Údaje v nich obsažené budou podkladem pro vypracování ročních účetních závěrek a výročních zpráv za rok 2008, které podléhají povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží činné zdravotní pojišťovny do 30. 4. 2009 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou společně s návrhem "vyjádření vlády" předloženy vládě a poté, spolu s usnesením vlády, do Poslanecké sněmovny Parlamentu ke konečnému projednání.

Očekávání spojená s reformou veřejného zdravotního pojištění a předpokladem rychlého přijetí nových zákonů podnítila již v r. 2007 zájem žadatelů o vznik nových zdravotních pojišťoven. ZP Agel splnila 23. 1. 2008 zákonné předpoklady a rozšířila tak počet činných zdravotních pojišťoven na deset subjektů. V průběhu r. 2008 požádaly MZ další tři žadatelé o založení ZP. Žádný z těchto žadatelů však do konce r. 2008 nesplnil zákonné předpoklady pro zahájení své činnosti. Pro 10 371 175 pojištěnců zajišťovalo fungování systému v. z. p. k 31. 12. 2008 deset činných ZP. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, je ze zákona povinné pouze pro VZP ČR, jejíž síť garantuje celostátní dostupnost zdravotní péče. K 31. 12. 2008 bylo u VZP ČR registrováno 6 429 707 pojištěnců, u devíti zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP") bylo zaregistrováno celkem 3 941 468 pojištěnců. Vstup ZP Agel do systému v. z. p. k 1. 4. 2008 vyvolal "boj" o pojištěnce. Ve snaze stabilizovat své pojištěnce, rozšířily ZP (úměrně ke svým finančním možnostem) nabídky svých preventivních programů. Objem výdajů na preventivní programy (při zohlednění příspěvků pojištěnců) se meziročně zvýšil o 867 mil. Kč a dosáhl 1 578 mil. Kč, z toho připadá 402 mil Kč na VZP ČR. I když VZP ČR vykazuje vyrovnané hospodaření je tvorba jejího fondu prevence stále omezena zákonem č. 551/1991 Sb. Především vlivem tohoto omezení zaznamenala v r. 2008 odliv cca 106 tis. pojištěnců, ačkoliv se počet pojištěnců v systému v. z. p. k 31. 12. 2008 meziročně navýšil přirozeným přírůstkem o 27 tis. pojištěnců. ZP Agel získala do 31.12. 2008 pouze 35 tis. pojištěnců, avšak stavy pojištěnců ostatních ZZP vzrostly vlivem lukrativních nabídek v oblasti prevence o 97 tis. pojištěnců.

Vývoj hospodaření systému v. z. p. v r. 2008 lze charakterizovat následujícími údaji:

Vývoj hospodaření veřejného zdravotního pojištění v letech
2007 - 2008
skutečnost Rozdíl Změna předběžná
skutečnost
Rozdíl Změna
Vybrané ukazatele v mil. Kč v mil. Kč v % v mil. Kč v mil. Kč v %
r. 2007 r. 2007/2006 r. 2007/2006 r.2008 r. 2008/2007 r. 2008/2007
Příjmy v systému zdravotního pojištění celkem 202 808 19 975 110,9 211 341 8 533 104,2
v tom: inkaso pojistného po přerozdělení 199 792 19 422 110,8 207 427 7 635 103,8
z toho: ze SR na nevýdělečné pojištěnce 47 789 5 480 113,0 47 159 -630 98,7
ostatní příjmy a výnosy v.z.p. 2 688 461 120,7 3 524 836 131,1
výnosy z komerční č., smluvního poj. a připoj. 133 0 100,0 114 -19 85,7
platby od zahr.pojišťoven na základě mezin.smluv 195 92 189,3 276 81 141,5
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem 185 610 5 599 103,1 200 588 14 978 108,1
v tom: výdaje na zdravotní péči 179 527 5 042 102,9 193 526 13 999 107,8
provozní režie 5 707 522 110,1 6 640 933 116,3
výdaje za cizince uhrazené zdrav. zařízením 312 43 116,0 375 63 120,2
náklady na celkovou komerční činnost 64 -8 88,9 47 -17 73,4
Saldo všech příjmů a výdajů 17 198 14 376 609,4 10 753 -6 445 62,5
Saldo příjmů a výdajů bez celkové komerční činnosti 17 129 14 368 620,4 10 686 -6 443 62,4
Údaje za rok 2007 vycházejí z ověřených výročních zpráv, které jsou předloženy v PSP ČR ke schválení.
Výdaje na zdravotní péči byly v r. 2006 ovlivněny splátkou závazků po lhůtě splatnosti ve výši 8,2 mld. Kč a v r. 2007 splátkami ve výši 2,4 mld. Kč
Rozdíl mezi hodnotami plateb za nevýdělečné pojištěnce v porovnání s platbami ze státního rozpočtu je způsoben časovým posunem mezi jednotlivými roky při vypořádání 12. přerozdělování.

 

Příjmy celkem v r. 2008 dosáhly 211 341 mil. Kč s meziročním nárůstem 4, 2 %, při současném snížení meziročního nárůstu o 6,7 procentního bodu. Příjmy pojistného po přerozdělování dosáhly 207 427 mil. Kč, s meziročním nárůstem pouze 3,8 %, tj. o 7 635 mil. Kč. Jejich meziroční snížení o 7 procentních bodů bylo vyvoláno především vlivem zavedení maximálních vyměřovacích základů, v závěru r. 2008 se projevily i dopady z počínající hospodářské krize. Zákonem stanovená výše platby státu meziročně nepatrně klesla z 680 Kč na 677 Kč na jednoho pojištěnce a měsíc. Průměrné příjmy po přerozdělování na jednoho pojištěnce v r. 2008 dosáhly 20 013 Kč (VZP ČR 21 358 Kč a ZZP v průměru 17 757 Kč). V důsledku 100% přerozdělování pojistného již nemá na příjmy jednotlivých ZP vliv jejich rozdílná skladba plátců, podmínky přerozdělování se navíc každoročně aktualizují podle vykázaných výdajů na zdravotní péči. Z výsledků hospodaření vyplývá, že VZP ČR získala ze zvláštního účtu přerozdělování pojistného 45 061 mil. Kč. Na tento účet odváděly finanční prostředky celkem tři ZZP (OZP - 2 197 mil Kč, ZPMV ČR - 850 mil. Kč a VoZP ČR - 129 mil Kč). Saldo souhrnu odvodů a příjmů z přerozdělování u souboru ZZP bylo však kladné ve výši 2 098 mil. Kč.

Na meziročním nárůstu ostatních příjmů z v. z. p. se podílel především růst příjmů z úroků, neboť finanční zásoba na bankovních účtech až do 30. 6. 2008 plynule rostla a překonala plánované předpoklady. Stavy na bankovních účtech základních fondů zdravotního pojištění se zvýšily i o 276 mil. Kč, které zpětně uhradily zahraniční pojišťovny za cizince ošetřené na území ČR. Naopak ZP uhradily v r. 2008 za ošetření cizinců 375 mil. Kč. Celkový dopad na hospodaření základních fondů zdravotního pojištění byl tedy - 99 mil. Kč (ZP jej přechodně pokryly z finančních zůstatků bankovních účtů těchto fondů).

Roční výdaje celkem poprvé přesáhly hranici 200 mld. Kč a jejich celková hodnota ve výši 200 588 mil. Kč zaznamenala meziroční nárůst o 8,1 %. Z toho výdaje na zdravotní péči dosáhly 193 526 mil. Kč a zvýšily se meziročně o 7,8 %, což je o 4,9 procentního bodu více než v předchozím období. Procentní meziroční nárůst výdajů na zdravotní péči přesáhl o 4 procentní body dosažený nárůst příjmů z pojistného. V nárůstu výdajů na zdravotní péči se projevilo zvýšení výdajů na tzv. "nadstandardní péči" z fondu prevence, zbývající nárůsty jsou vyvolané úpravami smluvních vztahů ZP se zdravotnickými zařízeními, ať již podle platných vyhlášek, nebo podle individuálních smluvních vztahů, které úhradové vyhlášky umožňují uzavírat. V přepočtu na jednoho pojištěnce činily výdaje za zdravotní péči celkem ročně v průměru 18 671 Kč (u ZZP dosahovaly průměr 16 184 Kč, u VZP ČR 20 155 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní péči mezi VZP ČR a skupinou ZZP již nebyly v r. 2008 ovlivněny splácením závazků z předchozích období.

V oblasti nákladů na provoz dodržely všechny ZP regulace podle § 7 vyhlášky č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výše maximálního limitu nebyla upravována od r. 2006, neboť tato regulace měla být od r. 2009 nahrazena novými pravidly s vazbou na záměry transformace ZP. Pro nejmenší ZP činil v r. 2008 maximální limit 3,71 %, což se týkalo pouze ZP Škoda s průměrným počtem 132 265 pojištěnců a ZP Agel s průměrným počtem 10 599 pojištěnců. Nejnižší procentní limit dosáhla VZP ČR ve výši 3,35 %, s průměrným počtem 6 491 318 pojištěnců. Teoretický průměr za systém v. z. p. jako celek dosáhl 3,46 % a celkový objem maximálních přídělů do provozních fondů byl propočten na 7 245 mil. Kč. Skutečné výdaje na provoz dosáhly 6 640 mil. Kč a stavy zůstatků na bankovních účtech fondů provozního charakteru (provozní fond, fond reprodukce majetku a sociální fond) tak dosáhly celkem 6 696 mil. Kč. Pouze ZP Agel, v důsledku nedostatečného náboru pojištěnců do 31. 12. 2008 (zákonný limit 50ti tis. pojištěnců naplnila k 1. 1. 2009) nevytvořila podmínky pro vytvoření dostatečného objemu finančních prostředků na provoz a kryla své provozní potřeby kontokorentním úvěrem ve výši 50 mil. Kč. V rámci zdravotně pojistného plánu ZP Agel na r. 2008 bylo uvedeno, že žadatel posílí provoz účelovou nevratnou dotací a k 31. 12. 2008 skutečně poskytl na bankovní účet provozního fondu celkem 15 mil. Kč.

Saldo mezi příjmy celkem a výdaji celkem u činných ZP jako celku dosáhlo v r. 2008 podle předběžných výsledků 10 753 mil. Kč. V meziročním srovnání sice pokleslo o 37,5 %, ale bylo o téměř 8 964 mil. Kč vyšší než předpokládaly zdravotně pojistné plány na r. 2008. Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů v. z. p. k 31. 12. 2008 dosáhly 37 616 mil. Kč. Rozložení rezerv u jednotlivých ZP je nadále nerovnoměrné. VZP ČR hospodařila bez závazků po lhůtě splatnosti, s naplněným bankovním účtem rezervního fondu. Její finanční prostředky na fondech v. z. p. dosáhly k 31. 12. 2008 celkem 16 379 mil. Kč, ZZP měly k tomuto datu na svých bankovních účtech (a v cenných papírech) 21 237 mil. Kč. S výjimkou fondu rezervního není výše zůstatků na fondech v. z. p. zákonem omezena, ale při převodech mezi jednotlivými fondy je nutno dodržovat zákonná ustanovení a vyhlášku č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zůstatky na bankovních účtech fondů systému v. z. p. meziročně vzrostly o 10 788 mil. Kč (z toho VZP ČR o 5 654 mil. Kč). Svého historického maxima dosáhly k 30. 6. 2008, avšak ve 2. pololetí r. 2008 výdaje systému v. z. p. převýšily příjmy a byl zaznamenán úbytek na bankovních účtech fondů v.z.p. o 274 mil. Kč. Vývoj příjmové strany byl ve druhé polovině r. 2008, zejména pak v jeho závěru, ovlivněn zavedením maximálního stropu vyměřovacích základů pro pojistné a do hospodaření ZP se již negativně promítly dopady z počínající hospodářské krize.

Souhrnné účetní zůstatky na základních fondech zdravotního pojištění k 31. 12. 2008 dosáhly 57 807 mil. Kč a v porovnání se zůstatky na bankovních účtech těchto fondů (26 959 mil. Kč) to představuje v průměru pokrytí fondů peněžními prostředky ze 46,6 % (z toho u VZP ČR 30 % a v souboru ZZP v průměru 78 %). V průběhu r. 2008 bylo na základě soudních sporů plátců pojistného se ZP vydáno několik soudních rozhodnutí, ve kterých však soudy zaujaly rozdílná stanoviska na postupy promlčení pojistného a příslušenství a prekluzi (zánik pohledávky). Otázka přístupu k promlčení pohledávek a prekluzi nebyla do konce r. 2008 jednoznačně uzavřena.

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v. z. p. a jejich strukturou sledovanou ve čtvrtletní periodě ukazuje následující srovnání:

U k a z a t e l - stav k datu 31. 12.

Rok 2008 v tis. Kč Meziroční změny v %
VZP ČR ZZP celkem VZP ČR ZZP celkem
celkem činné ZP celkem činné ZP
Závazky celkem k poslednímu dni sledovaného období 14 493 552 5 953 984 20 447 536 96,3 111,4 100,3
v tom: závazky vůči zdravotnickým zařízením ve lhůtě splatnosti 13 308 765 5 408 650 18 717 415 94,5 111,2 98,7
závazky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti 0 0 0
ostatní závazky ve lhůtě splatnosti 1 184 787 545 334 1 730 121 124,1 114,3 120,9
ostatní závazky po lhůtě splatnosti 0 0
Pohledávky celkem k poslednímu dni sledovaného období 40 398 804 13 002 316 53 401 120 99,9 109,6 102,1
v tom: pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti 7 702 480 4 619 787 12 322 267 93,2 102,5 96,4
pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti 30 321 623 7 544 060 37 865 683 101,3 114,1 103,6
pohledávky za zdravotnickými zařízeními ve lhůtě splatnosti 855 704 523 711 1 379 415 136,4 101,8 120,8
pohledávky za zdravotnickými zařízeními po lhůtě splatnosti 0 6 936 6 936 1 085,4 1 085,4
ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti 1 435 265 198 889 1 634 154 92,8 147,1 97,2
ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti 83 732 108 933 192 665 100,0 112,9 106,9
Poznámka: Údaje nezahrnují v r. 2008 stavy zůstatků nesplacených komerčních úvěrů u VZP ČR ve výši 18 mil Kč a u ZP Agel kontokorentní úvěr ve výši 50 mil. Kč.

Stav pohledávek celkem k 31. 12. 2008 dosáhl 53 401 mil Kč, z toho pohledávky po lhůtě splatnosti vůči plátcům pojistného (dluhy na pojistném, ale zejména na penále) tvořily 37 866 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 3,6 %. Na vývoj stavu těchto pohledávek se podílel i zvýšený odpis pohledávek v hodnotě 6 721 mil. Kč (z toho VZP ČR 6 264 mil. Kč). Na snížení stavu pohledávek kladně působilo i odstraňování tvrdosti zákona u povinnosti úhrady penále, které je v kompetenci jednotlivých ZP do 20 tis. Kč výše pohledávky u jednotlivých plátců a v kompetenci 9ti rozhodčích orgánů ZP, které rozhodují ostatní případy žádostí o odstranění tvrdosti zákona, včetně odvolání. Celkem bylo v r. 2008 prominuto penále ve výši 642 mil. Kč (u VZP ČR 603 mil. Kč). Na zvýšení pohledávek po lhůtě splatnosti se podílel důslednější výkon správy všech ZP a v závěru r. 2008 i dopady z počínající hospodářské krize. Běžné závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosahovaly k 31. 12. 2008 celkem 18 717 mil. Kč, z toho u VZP ČR 13 308 mil. Kč a u ZZP celkem 5 409 mil. Kč. Tyto závazky celkem meziročně poklesly o 1,3 %, naproti tomu se zvýšily pohledávky vůči ZZ v kategorii "ve lhůtě" i "po lhůtě splatnosti" o cca 245 mil. Kč. Závazky ve lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008, v přepočtu na průměrné denní výdaje za zdravotní péči hrazené z bankovního účtu základního fondu zdravotního pojištění, představovaly za systém v. z. p 36 dnů; u ZZP se tento propočtový ukazatel pohyboval v intervalu od 19 - 41 dnů a ve VZP ČR dosáhl 37 dnů. Průměrná denní výše výdajů na zdravotní péči 524 mil. Kč je odrazem vlivu úhradových mechanizmů, vývoje cen léků a individuálních smluvních vztahů zakotvených do smluv ZP se zdravotnickými zařízeními. Celková aktiva a pasiva dosáhla k 31. 12. 2008 za systém v. z. p. jako celek 98 544 mil. Kč a meziročně vzrostla o 14,2 %. Oproti r. 2007 se nadále zvýšil podíl finančních prostředků v aktivech celkem o 42 % a v pasivech celkem naopak poklesl podíl závazků v systému v.z.p. o 0,7 %. Aktiva jsou tvořena z 50,9 % pohledávkami za plátci pojistného po lhůtě splatnosti. Tato hodnota se v pasivech promítá především v zůstatcích základních fondů zdravotního pojištění, jejichž výše meziročně vzrostla o 22,6 %. U zůstatků fondu prevence došlo k meziročnímu snížení o 13,2 %, a to jak v důsledku zvýšených výdajů, tak i vlivem odpisů nedobytných pohledávek penále a pokut.

V aktivech VZP ČR a OZP se projevuje hodnota akcií jejich dceřiných společností - komerčních pojišťoven (u VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., která funguje od 1. 5. 2004 a u OZP o pojišťovnu Vitalitas a. s.), neboť obě akciové společnosti jsou ve 100% vlastnictví jmenovaných ZP. Ostatní ZP tyto služby neposkytují. Hodnota akcií v držení VZP ČR činí 100 mil. Kč. Hodnota akcií v držení OZP činí 115 mil. Kč. Navíc OZP jako jediná ZP využívá možnosti uložení finančních prostředků do CP a k 31. 12. 2008 vykázala v aktivech jejich hodnotu ve výši 247 mil. Kč.

Od r. 2007 účtují ZP na základním fondu zdravotního pojištění (případně i na fondu prevence) o dohadných položkách za pojistným a penále a rezervách na neukončené soudní spory, kde žalovanou stranou je ZP. K 31. 12. 2008 byly vykázány v rozvahách celkové stavy dohadných položek pasivních 2 588 mil. Kč, ve kterých se odráží především neuzavřené vyúčtování zdravotní péče od smluvních zdravotnických zařízení. Stav dohadných položek aktivních dosáhl k 31. 12. 2008 celkem 806 mil. Kč a představoval především předpokládanou výši pohledávek za plátci pojistného, kterou nebylo možno z časových důvodů zaúčtovat k datu účetní závěrky za r. 2008. Stav rezerv na soudní spory, v nichž je žalovanou stranou ZP, dosáhl za systém v. z. p. celkem v pasivech 135 mil. Kč a v aktivech (na zvláštních bankovních účtech) 136 mil. Kč. Rozdíly vyplývají z tvorby bankovních úroků, které jsou převáděny na základní fond zdravotního pojištění.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy, zvláštní fondy a fond privatizace. Stav těchto fondů k 1. lednu a k 31. prosinci 2008 ilustruje následující tabulka1:

v mil. Kč
Organizační složky
státu
Stav Změna
stavu
k 1.1.2008 k 31.12.2008
1/ Majetkové fondy celkem -290 961 -278 206 12 755
- z toho:
Fond dlouhodobého majetku 521 804 536 083 14 279
Fond oběžných aktiv -812 833 -814 359 -1 526
2/ Finanční a peněžní fondy celkem 103 784 44 660 -59 124
- z toho:
FKSP 1 143 1 104 -39
Fond rezervní 96 550 42 057 -54 493
Fond odměn 6 6 0
3/ Zvláštní fondy celkem*) 17 182 38 145 20 963
4/ Fond privatizace a ostatní fondy**) 94 214 127 768 33 554
Fondy OSS úhrnem -75 781 -67 633 8 148

*) jde převážně o prostředky Národního fondu spravované kapitolou MF
**) jde o fondy zrušeného FNM, zahrnuté v kapitole MF


1 Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 bylo zahájeno účtování v kapitolách Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh, čímž došlo k výrazné metodické změně, která se projevila především ve stavech fondu oběžných aktiv, neuvádíme srovnání zůstatků fondů k předchozímu roku.

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Zákonem č. 26/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o rozpočtových pravidlech, byla zrušena možnost převádět do rezervních fondů rozpočtové prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Zároveň byl zaveden institut nároků z nespotřebovaných výdajů, umožňující čerpat uspořené rozpočtové prostředky v následujících letech.

Zůstatek rezervního fondu OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2008 dosáhl 42,1 mld. Kč a proti stavu ke konci roku 2007 se snížil o 54,5 mld. Kč. Změna stavu představovala převedení části prostředků rezervních fondů do příjmů OSS (47,5 mld. Kč) k jejich použití k financování výdajů, převedení části prostředků fondů do kapitoly Všeobecná pokladní správa (8,0 mld. Kč) na základě níže uvedených usnesení vlády k jejich použití na finanční krytí některých výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu na rok 2008, příjmů, které jsou zdrojem rezervních fondů dle ustanovení § 45 rozpočtových pravidel (např. příjmů z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit Ministerstvo obrany, prostředků poskytnutých ze zahraničí, peněžních darů apod.). Prostředky převedené do kapitoly VPS (8,0 mld. Kč) byly realizovány zejména na základě usnesení vlády č. 683/2008, kterým byly ze 14 rozpočtových kapitol převedeny prostředky rezervních fondů v celkové výši téměř 4,3 mld. Kč s účelovým určením na mimořádné zvýšení důchodů od 1. srpna 2008. Podle dalších usnesení vlády (č. 238/2008, 364/2008, 436/2008, 600/2009, 607/2008, 751/2008, 929/2008, 983/2008, 984/2008, 1011/2008, 1254/2008, 1267/2008, 1310/2008, 1400/2008, 1458/2008, 1509/2008 a 1510/2008) byly do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa převedeny též prostředky ve výši přesahující 3,7 mld. Kč, o něž byl návazně zvýšen rozpočet v ukazateli "Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů" a na položce "Výdaje kapitol kryté z rezervních fondů kapitol podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 174/2007 Sb. a podle příslušných usnesení vlády". Návazně na to byly uvedené prostředky ve stejné celkové výši převedeny rozpočtovými opatřeními do věcně příslušných kapitol, což bylo realizováno v souladu s usnesením vlády č. 32 ze dne 9. ledna 2008, kterým vláda uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zajistit, aby OSS v jejich působnosti nakládaly s prostředky rezervních fondů pouze po projednání s ministrem financí a se souhlasem předsedy vlády. Tento postup se nevztahoval na prostředky určené na úhradu výdajů, které byly nebo měly být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na spolufinancování těchto výdajů s tím, že prostředky budou použity v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech na stejný účel. Omezení se netýkalo ani prostředků na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých byly České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanizmů.

V bankovním zůstatku rezervních fondů OSS ve výši 42,1 mld. Kč vykázaném ke konci roku 2008 tvořily rozhodující část prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, resp. které byly zároveň spolufinancovány z rozpočtu EU.

Na účtech rezervních fondů mělo ke konci roku 2008 nejvíce prostředků Ministerstvo zemědělství (17,8 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (7,8 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (4,9 mld. Kč), Ministerstvo obrany (4,1 mld. Kč) a Ministerstvo zdravotnictví (1,0 mld. Kč). Těchto pět kapitol se na celkovém zůstatku prostředků na účtech rezervních fondů OSS podílelo 84,6 %. Ostatní ministerstva a ústřední úřady se podílely podstatně menšími částkami.

Považujeme za účelné se zmínit o usnesení vlády ČR ze dne 26. ledna 2009 č. 122, kterým vláda mj. schválila převedení finančních prostředků ve výši cca 32 mld. Kč z rezervních fondů OSS do příjmů státního rozpočtu roku 2009, což bylo provedeno v návaznosti na zhoršující se hospodářskou situaci České republiky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2008 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2008 snížil z 1 143 mil. Kč ke konci roku 2007 na 1 104 mil. Kč ke konci roku 2008, tj. o 39 mil. Kč.

Přehled o stavech peněžních fondů organizačních složek státu
v tis. Kč
K a p i t o l a FKSP Rezervní fond
Stav
k 1.1.2008
Stav
k 31.12.2008
Změna
stavu
Stav
k 1.1.2008
Stav
k 31.12.2008
Změna
stavu
1 2 3=2-1 4 5 6=5-4
301 Kancelář prezidenta republiky 1 564 1 515 -49 65 193 5 029 -60 164
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 83 370 287 34 377 18 777 -15 600
303 Senát Parlamentu 793 824 31 94 782 94 308 -474
304 Úřad vlády 2 293 2 827 534 51 685 65 -51 620
305 Bezpečnostní informační služba 20 961 19 535 -1 426 54 391 15 397 -38 994
306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 886 4 297 411 908 044 141 067 -766 977
307 Ministerstvo obrany 365 713 336 489 -29 224 6 082 157 4 103 965 -1 978 192
308 Národní bezpečnostní úřad 983 1 122 138 20 818 8 408 -12 410
309 Kancelář Veřejného ochránce práv 38 54 16 3 000 3 000
312 Ministerstvo financí 87 543 85 735 -1 808 1 208 302 136 099 -1 072 203
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 33 386 41 439 8 053 8 444 934 677 551 -7 767 383
314 Ministerstvo vnitra 355 119 343 605 -11 514 1 945 344 152 517 -1 792 827
315 Ministerstvo životního prostředí 9 097 9 225 128 11 451 577 7 753 249 -3 698 328
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 409 379 -30 5 963 890 -5 963 890
321 Grantová agentura 311 236 -75 31 186 8 457 -22 729
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 315 4 567 -747 6 232 704 1 400 899 -4 831 805
327 Ministerstvo dopravy 2 251 3 505 1 253 10 580 258 2 726 601 -7 853 656
328 Český telekomunikační úřad 2 384 1 874 -511 321 489 214 020 -107 469
329 Ministerstvo zemědělství 29 250 30 452 1 203 30 356 472 17 819 007 -12 537 465
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 4 626 5 261 635 7 765 850 4 902 513 -2 863 337
334 Ministerstvo kultury 1 882 1 937 55 875 043 544 192 -330 851
335 Ministerstvo zdravotnictví 9 694 11 433 1 739 3 051 403 930 159 -2 121 244
336 Ministerstvo spravedlnosti 172 410 162 794 -9 615 483 191 112 865 -370 327
343 Úřad na ochranu osobních údajů 716 787 71 6 800 3 830 -2 970
344 Úřad průmyslového vlastnictví 559 541 -18 646 126 -520
345 Český statistický úřad 9 617 9 816 198 149 451 59 044 -90 407
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 12 979 13 024 44 2 407 1 009 -1 398
348 Český báňský úřad 911 745 -166 17 17 0
349 Energetický regulační úřad 462 373 -89 17 298 14 259 -3 039
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 217 232 15 116 266 48 416 -67 850
355 Úřad pro studium totalitních režimů 14 1 767 1 752 786 -786
358 Ústavní soud 547 607 59 17 111 5 396 -11 715
361 Akademie věd 1 461 1 804 343 79 133 44 670 -34 463
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 69 45 -24 0
374 Správa státních hmotných rezerv 3 061 3 227 166 851 851 0
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1 740 1 775 35 17 087 12 304 -4 783
381 Nejvyšší kontrolní úřad 305 177 -129 116 405 98 999 -17 406
Ú h r n 1 142 650 1 104 392 -38 258 96 550 346 42 057 066 -54 493 280

 

Jednotlivé kapitoly ke stažení

 

 

 

 

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky

SEZNAM TABULEK

H. Souhrn závěrečných účtů kapitol

O b s a h

Kapitola č.

301 Kancelář prezidenta republiky

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 Senát Parlamentu

304 Úřad vlády České republiky

305 Bezpečnostní informační služba

306 Ministerstvo zahraničních věcí

307 Ministerstvo obrany

308 Národní bezpečnostní úřad

309 Kancelář Veřejného ochránce práv

312 Ministerstvo financí

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 Ministerstvo vnitra

315 Ministerstvo životního prostředí

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

321 Grantová agentura České republiky

O b s a h

Kapitola č.

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 Ministerstvo dopravy

328 Český telekomunikační úřad

329 Ministerstvo zemědělství

333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

334 Ministerstvo kultury

335 Ministerstvo zdravotnictví

336 Ministerstvo spravedlnosti

343 Úřad pro ochranu osobních údajů

344 Úřad průmyslového vlastnictví

345 Český statistický úřad

346 Český úřad zeměměřický a katastrální

348 Český báňský úřad

349 Energetický regulační úřad

O b s a h

Kapitola č.

353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

355 Ústav pro studium totalitních režimů

358 Ústavní soud

361 Akademie věd ČR

372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 Správa státních hmotných rezerv

375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

381 Nejvyšší kontrolní úřad

396 Státní dluh

397 Operace státních finančních aktiv

398 Všeobecná pokladní správa

I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2008

(dle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů)

 

Nejčtenější