Novinky

Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2008 - 1.pololetí

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Pololetní
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2008

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2008

Obsah:

  1. Shrnutí
  2. Ekonomický výkon
  3. Cenový vývoj
  4. Trh práce
  5. Platební bilance
  6. Měnový vývoj a finanční trh
  7. Veřejné rozpočty

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2008

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka 1
2006 2007 2008
rok 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 3216 3551 822 903 898 929 891 961
Index deflátoru HDP mzr. % 0,9 3,6 3,8 3,8 3,4 3,4 2,9 1,8
Míra inflace, průměr za období mzr. % 2,5 2,8 2,0 2,7 2,6 4,7 7,4 6,7
HDP, stálé ceny mzr. % 6,8 6,6 6,6 6,6 6,4 6,6 5,3 4,5
Výdaje na konečnou spotřebu
domácností mzr. % 5,4 5,9 7,0 6,5 6,2 4,2 2,7 3,4
vlády mzr. % -0,7 0,5 -0,7 -0,8 -0,8 3,7 0,5 2,0
Tvorba hrubého fixního kapitálu mzr. % 6,5 5,8 5,1 5,8 4,5 7,5 4,6 4,1
Míra nezaměstnanosti VŠPS 1) % 7,1 5,3 6,0 5,3 5,1 4,8 4,7 4,3
Registrovaní nezaměstnaní, průměr tis.osob 475 393 453 395 372 350 355 312
Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) mzr. % 8,0 9,1 10,2 9,2 9,2 7,8 11,0 8,5
Podíl obchodní bilance na HDPx) % 2,0 3,4 2,5 2,8 3,1 3,4 3,2 3,6
Podíl běžného účtu na HDPx) % -2,6 -1,8 -2,3 -2,2 -2,3 -1,8 -1,7 -2,5
PRIBOR 3M, průměr % 2,3 3,1 2,6 2,8 3,3 3,8 4,0 4,2

Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF
1) ve věkové skupině 15-64 let
x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů, obchodní bilance v metodice platební bilance

Ekonomika ČR dosáhla v roce 2007 stejně jako v roce 2006 velmi vysokého růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 6,6 %, což po Slovensku a pobaltských republikách znamenalo nejvyšší dynamiku v rámci EU27. V 1. pololetí 2008 vzrostl HDP meziročně o 4,9 %. Ačkoliv se stále jedná o vysoké tempo růstu, lze jej vnímat jako signál zpomalení ekonomiky. V mezičtvrtletním srovnání tempo růstu HDP očištěného o vliv sezónnosti a odlišného počtu pracovních dní v roce 2007 stabilně klesalo z 1,8 % v 1. čtvrtletí 2007 na 1,3 % ve 4. čtvrtletí 2007. V 1. pololetí 2008 se mezičtvrtletí přírůstky HDP dále snížily na 0,9 %.

Ačkoliv tempo růstu HDP nepatrně kleslo v 1. pololetí pod tempo růstu potenciálního produktu2, poprvé od roku 2005, nachází se česká ekonomika v oblasti kladné produkční mezery, jejíž rozsah se ve srovnání s rokem 2007 (1,8 %) v 1. pololetí snížil na 1,5 % potenciálního produktu. Z vývoje produkční mezery vyplývá, že se česká ekonomika nachází za růstovým vrcholem.

Tento propočet je podpořen stále klesající nezaměstnaností, jejíž tempo poklesu se však snižuje, a vysokým využitím výrobních kapacit v průmyslu. Stále je otázkou, do jaké míry kladná produkční mezera přispívá k růstu spotřebitelských cen. Její velmi mírný pokles však zatím nesnižuje její potenciál působit prostřednictvím domácí poptávky na růst cenové hladiny.

Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2005 drží nad hranicí 5 %. Z vývoje tempa růstu potenciálního produktu je patrné, že nelze očekávat jeho další razantní zvýšení. Za příčinu považujeme strukturální problémy trhu práce, které se projevily v meziročním poklesu míry ekonomické aktivity. Přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje vysokých hodnot. Růst potenciálního produktu je tažen růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, jejíž příspěvek k růstu potenciálního produktu v 1. pololetí 2008 dosáhl 3,9 p.b. Dlouhodobě stabilní je příspěvek kapitálové vybavenosti ekonomiky, kde investiční aktivita vede ke zlepšení infrastruktury i k vytváření nových konkurenceschopných produkčních kapacit.

Výdajová struktura HDP v roce 2007 byla obdobná jako v roce 2006. Hlavním zdrojem růstu HDP byly výdaje na konečnou spotřebu s příspěvkem 3,0 p.b. Tvorba hrubého kapitálu přispěla k růstu HDP 2,5 p.b. a zahraniční obchod 1,1 p.b. V 1. pololetí významně klesl v důsledku poklesu tempa růstu spotřeby domácností příspěvek výdajů na konečnou spotřebu na 1,6 p.b. Tvorba hrubého kapitálu přispěla 0,2 p.b., přičemž tento výsledek byl velmi ovlivněn meziročním reálným poklesem tvorby zásob ve 2. čtvrtletí. Interpretace této skutečnosti je v současné době obtížná, lze očekávat, že při následujících revizích předběžných dat národních účtů dojde v rámci této položky k dodatečným úpravám. Příspěvek zahraničního obchodu byl v 1. pololetí vysoký, a to 3,1 p.b.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2007 reálně vzrostla o 6,5 %, v 1. pololetí 2008 o 4,8 %. Tradičně nejvyšší příspěvek k růstu HPH byl představován odvětvím průmyslu (3,9 p.b.). V rámci tohoto odvětví se jednalo o zpracovatelský průmysl, jehož příspěvek k růstu HPH dosáhl 3,7 p.b. s tempem růstu 13,2 %. Významné příspěvky měly také odvětví obchodu, pohostinství a dopravy (1,3 p.b.) a peněžnictví spolu se službami pro podniky (0,7 p.b.). Odvětví obchodu, pohostinství a dopravy a peněžnictví spolu se službami pro podniky zaznamenala ve srovnání s rokem 2007 snížení růstové dynamiky a jejich příspěvek k růstu HPH se rovněž zmenšil. Tato skutečnost dokresluje celkové snížení růstové dynamiky české ekonomiky, které je rychle patrné právě v sektoru služeb.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, dosáhl v roce 2007 meziročního růstu o 10,4 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP vzrostla v roce 2007 o 3,6 %. Zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě o 1,2 % rovněž přispělo k předstihu růstové dynamiky nominálního HDP před tempem růstu reálného HDP. V 1. pololetí roku 2008 nominální HDP meziročně vzrostl o 7,4 % a úhrnná cenová hladina o 2,3 %. Směnné relace se v 1. pololetí meziročně zhoršily o 1,7 %, což bylo způsobeno vyšším poklesem vývozních cen než cen dovozních.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod3 (RHDD). Ten dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 růstu o 4,2 % a ve 2. čtvrtletí o 2,8 %, tedy nižšího ve srovnání s růstem reálného HDP o 1,1 resp. 1.7 p.b.

Vysokého růstu produktu bylo dosaženo při zvýšení celkové zaměstnanosti o 2,0 % (podle údajů SNA4).

Trh práce reflektoval v 1. pololetí 2008 ekonomický růst generující i v době zpomalování svého tempa širokou nabídku pracovních příležitostí a poptávku po kvalitních pracovnících.

Celková zaměstnanost se nadále zvyšovala tempem v průměru se blížícím 2 %. Počet zaměstnanců meziročně vzrostl podle VŠPS o 1,9 %, počet podnikatelů o 1,5 %. Nová pracovní místa mnohdy nebyla využita tuzemskými pracovníky a byla obsazována cizími státními příslušníky, jejichž počet nadále rostl (o 25,8 %).

Zvýšila se míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity mírně klesla vzhledem k růstu počtu osob ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti a rodičovské dovolené).

Klesal rovněž počet nezaměstnaných, i když tempo již zpomalilo - za 1. pololetí 2008 to bylo podle VŠPS meziročně o 20,7 %. Míra nezaměstnanosti v tomto mezinárodně srovnatelném pojetí se v průměru meziročně snížila o 1,2 p.b. na 4,5 %.

Průměrná hrubá nominální mzda5 se v průměru za 1. pololetí 2008 zvýšila o 9,1 %, tedy výrazně rychleji než v roce 2007. Tento nárůst byl důsledkem zejména enormního zvýšení v podnikatelské sféře, kde dosáhl přírůstek průměrné nominální mzdy 10,6 %. V nepodnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o pouhá 3,1 %, vzhledem k vysokému růstu spotřebitelských cen zde tedy došlo k reálnému poklesu příjmů.

V České republice, stejně jako v mnoha dalších zemích, došlo k podstatnému nárůstu inflace. V červnu 2008 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 6,7 % (o 4,2 p.b. více než před rokem). Z tohoto cenového růstu více než polovina připadá na administrativní opatření (příspěvek 3,8 p.b.). Klouzavá roční průměrná míra inflace stoupla a dosáhla 5,4 % (o 3,3 p.b. více než před rokem). V červenci klouzavá míra inflace dále vzrostla a dostala se na hodnotu 5,8 %.

Ceny zemědělských výrobců se v průměru za 1. pololetí 2008 meziročně zvýšily o 26,9 %. Na meziročním růstu se podílel zejména nárůst cen rostlinné výroby, ceny živočišných výrobků přispěly k růstu pouze nepatrně. Ceny průmyslových výrobců meziročně akcelerovaly o 5,4 % hlavně vlivem vysokého růstu cen koksu a rafinérských ropných výrobků. Ceny stavebních prací a tržních služeb rostly průměrným meziročním tempem 4,8 % a 3,7 %.

V průběhu 1. pololetí 2008 byla limitní úroková sazba ČNB změněna jednou a to v únoru. ČNB tímto reagovala na rizika možného zvýšení inflačních očekávání účastníků trhu v souvislosti s pozorovaným vysokým nárůstem cen a nejistotami spojenými s možností vyšších průsaků nákladových šoků do ostatních cenových okruhů. K poslednímu červnovému dni byly základní úrokové sazby ČNB, ECB a Fedu nastaveny na úrovních 3,75 %, 4,00 % a 2,00 %. Změnu základních úrokových sazeb ČNB zachytila také krátkodobá výnosová křivka mezibankovních sazeb PRIBOR, která se v červnu proti lednu posunula rovnoměrně směrem vzhůru, v průměru o 0,22 p.b. Srpnové zasedání bankovní rady přineslo snížení limitní sazby na 3,50 %.

Meziroční tempo růstu široké peněžní zásoby (agregát M2) během 1. pololetí zpomalilo z 11,0 % na 6,7 % a průměrný meziroční přírůstek činil 8,7 %. Vysoce likvidní peníze (agregát M1) meziročně vzrostly v průměru o 10,0 %, quasi peníze o 6,1 %. V červnu dosahoval meziroční přírůstek quasi peněz pouze 2,7 %, což signalizovalo přechod k více likvidním aktivům v důsledku klesajících nákladů příležitostí držby vysoce likvidních peněz (preference likvidity se zvýšila). Objem čistých zahraničích aktiv vykazoval během celého pololetí v meziročním srovnání klesající tendenci, stejně jako čistá zahraniční aktiva.

Situace na pražské burze (BCPP) byla během 1. pololetí 2008 spojená s poklesem (kromě května). Oficiální index pražské burzy PX se propadl o 18 %, stejnou dráhu sledoval i index PK, obchodovaný v rámci RM systému, který poklesl o 20 %. Celkový objem obchodů akcií a dluhopisů realizovaných na kapitálovém trhu dosáhl 1525 mld. Kč.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP se od počátku roku 2006 pohybuje v rozmezí od -1,5 % do -2,6 %. Zvýšení deficitu BÚ v 2. čtvrtletí 2008 na -2,5 % (proti -1,7 % v 1. čtvrtletí v ročním vyjádření) souviselo výhradně se zhoršením bilance výnosů (na -7,9 %), když rostl odliv výnosů z přímých zahraničních investic a rovněž náhrady za práci cizinců v ČR. Na druhé straně se zlepšil poměr výkonové bilance (obchod se zbožím a službami) k HDP z 5,1 % na 5,5 % především v souvislosti s dobrými výsledky obchodní bilance.

Po zhruba dvou letech zrychlování tempa se dynamika obratu zahraničního obchodu od 4. čtvrtletí 2007 snižovala. K prudšímu meziročnímu zpomalení nominálního vývozu (o 11,1 p.b. na 6,0 %) i dovozu (o 9,5 p.b. na 5,5 %) v 1. pololetí 2008 došlo především v souvislosti se silným posilováním koruny vůči euru. Tempo růstu vývozu vyjádřené v eurech se proti 1. pololetí 2007 snížilo pouze o 0,1 p.b. na 18,5 %, dovoz naopak zrychlil růst o 1,7 p.b. na 18,0 %. Vzhledem k trvajícímu předstihu tempa růstu vývozu před dovozem pokračovalo zvyšování přebytku obchodní bilance, který za 1. pololetí 2008 dosáhl hodnoty 83,2 mld. Kč.

Nepříznivý vývoj směnných relací v obchodu se zbožím6 souvisel zejména s mimořádným posilováním kurzu koruny. Při poklesu vývozních i dovozních cen dosáhly směnné relace za 1. pololetí 2008 negativní hodnoty 98,4. Světové ceny průmyslových surovin a potravin7 meziročně vzrostly v průměru o 50,6 %. Nejvýrazněji se zvýšily ceny ropy se zemním plynem (o 58,4 %) a potravin (o 42,9 %). Výrazně rostly také ceny textilních surovin (o 20,9 %) a kaučuku (o 16,0 %), naopak ceny kovů a dřeva byly meziročně nižší (o 1,7 %, resp. 10,3 %).

V 1. pololetí 2008 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám. Nominální kurz proti EUR v průměru za toto období posílil o 11,7 %, proti USD o 28,5 % při vrcholu meziročního posílení v červnu 2008. V červenci se meziroční posilování koruny ještě více zrychlilo (na 20,4 % vůči EUR a 38,3 % proti USD). Od druhé dekády července se v důsledku oslabování eura vůči dolaru začal trend obracet a meziroční posilování se začalo zpomalovat. V srpnu a září (do 23.9.) byla koruna meziročně silnější vůči EUR o 14,7 % a 12,6 %, proti USD o 26,0 % a 16,1 %.

Devizové rezervy centrální banky k 30. červnu 2008 činily 577,3 mld. Kč, tj. 24,2 mld. EUR. Tento stav byl o 0,5 mld. EUR nižší než ke konci roku 2007.

Vnější prostředí

Světová ekonomika na přelomu let 2007/2008 začala výrazně zpomalovat v souvislosti s krizí na finančních trzích a v důsledku vyšších cen surovin. Inflace narůstala zejména vlivem vysokých cen energetických surovin a potravin. Zpomalení se začalo projevovat i v EU.

Ekonomika USA zpomalila v roce 2007 na 2,2 %. Na konci roku 2007 růst v podstatě stagnoval (mezičtvrtletní růsty ve 4. čtvrtletí resp. 1. čtvrtletí 0,0 % a 0,2 %), ve 2 čtvrtletí zrychlil na 0,5 %. Zpomalení způsobila zejména krize na amerických finančních trzích. Energická akce Fedu její průběh zmírnila, trvá však možnost dalšího pokračování. Dále klesají ceny nemovitostí, což zpomaluje soukromou spotřebu. Také pokles tvorby nových míst a pokles indikátorů spotřebitelské důvěry potvrzují zpomalení ekonomiky. Vlivem extrémních cen komodit stále narůstá spotřebitelská inflace (5,0 % meziročně v červnu). Fed nejprve upřednostnil boj proti poklesu ekonomiky a snížil hlavní úrokové sazby ze 4,75 % v září 2007 na 2 % v červnu 2008. Slábnutí ekonomiky se projevilo v dalším poklesu kurzu dolaru, který se v 1. pololetí pohyboval pod 1,55 USD/EUR. Slabý dolar v tomto období však přispěl ke snížení deficitu běžného účtu.

Růst HDP v eurozóně (EA12) v roce 2007 mírně zpomalil na 2,6 %, poté začal decelerovat zřetelněji. Po ještě silném mezičtvrtletním růstu o 0,7 % v 1. čtvrtletí došlo ve 2. čtvrtletí k poklesu o 0,2 %. To se projevilo u velkých ekonomik, jako jsou SRN (-0,5 %), Francie (-0,3 %) a Itálie (-0,3 %). Export je poškozován apreciací eura, spotřeba domácností od února klesá navzdory příznivým poměrům na trhu práce. Růst zpomaluje kvůli nepříznivým vnějším podmínkám, vyšší inflaci, tvrdším měnovým podmínkám a poklesu na trhu nemovitostí.

Od konce roku 2007 začala růst inflace, v červnu 2008 dosáhlo HICP 4,0 %. ECB ponechala od září do června limitní úrokovou sazbu na 4,0 %. Příznivý vliv měla nízká nezaměstnanost. Od ledna do dubna na úrovni 7,1 % (což je nejnižší hodnota za více než 20 let); v květnu a červnu však už počala pomalu růst. Hlavní hrozbou zůstávají dopady zpomalení americké a světové ekonomiky pro export, vysoké ceny surovin a pokračování neklidu na finančních a akciových trzích.

Středoevropské ekonomiky dlouhodobě rostou rychleji než západní Evropa.

Slovenská ekonomika v roce 2007 vzrostla o 10,4 %, což je nejvíce v rámci EU. V 1. čtvrtletí 2008 růst zpomalil na meziročních 8,7 %, ve 2. čtvrtletí se odhaduje na 7,6 %. Extrémní růst HDP byl tažen spotřebou domácností, exportem a vysokým přílivem FDI. Od podzimu se začala zvyšovat inflace (meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zboží a služeb na Slovensku v květnu a červnu 4,6 %).

V Polsku vzrostla ekonomika v roce 2007 o 6,6 % a o 6,4 % v 1. čtvrtletí 2008. Růst je stále tažen přílivem zahraničních investic a spotřebou domácností. Rychlý růst posílil inflaci (v květnu meziročně na 4,4 %, v červnu 4,6 %), a ta vedla k restriktivní monetární politice (úroky na 6,0 %). Od roku 2006 rapidně klesá nezaměstnanost, aktuálně se pohybuje kolem 10 %.

Dolarová cena ropy v prvním půlroce 2008 dále silně rostla. U ropy Brent průměr za 1. čtvrtletí dosáhl 96,7 USD/barel a ve 2. čtvrtletí 122,5 USD, což je nárůst o 78 % proti 2. čtvrtletí 2007. K inflačním tlakům přispívají také ceny potravin, zejména obilovin. Meziroční růst významných potravinových komodit zatím vyvrcholil v březnu a dubnu 2008, ceny však stále zůstávají vysoké a volatilní.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 15. září 2008.
2 Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů práce a kapitálu. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Produkční mezera popisuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem.
3 RHDD oproti reálnému HDP zachycuje důchod (zisk nebo ztrátu) domácí ekonomiky ze změny směnných relací.
4 Systém národních účtů
5 Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně.
6 Podle statistiky výběrových indexů cen v zahraničním obchodě ČSÚ.
7 Indexy ČSÚ světových cen průmyslových surovin a potravin, bez vlivu měnového kurzu CZK

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2008

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. Příjmy státního rozpočtu
  3. Výdaje státního rozpočtu
  4. Čerpání vládní rozpočtové rezervy
  5. Výdaje státního rozpočtu na financování společných programů Evropské unie a České republiky a projektů Finančního mechanismu EHP/Norsko a Programu švýcarsko-české spolupráce
  6. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2008
  7. Výhled plnění státního rozpočtu do konce 2008

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2008

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2008 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 360 ze dne 5. prosince 2007 a stanovil příjmy ve výši 1 036,5 mld. Kč a výdaje ve výši 1 107,31 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 70,8 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 60,0 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 10,2 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 0,6 mld. Kč. Rozpočet vychází ze souboru opatření ke stabilizaci veřejných financí na příjmové a výdajové straně a jeho cílem je snížit deficit veřejných rozpočtů v roce 2008 pod 3 % HDP (v metodice ESA95).

V porovnání s rozpočtem roku 2007 počítá rozpočet na rok 2008 s nárůstem příjmů o 87,0 mld. Kč, tj. o 9,2 %, výdaje by měly vzrůst o 66,5 mld. Kč, tj. o 6,4 % a rozpočtovaný schodek je tak nižší o 20,5 mld. Kč (proti skutečnosti 2007 je však vyšší o 4,4 mld. Kč).

Tabulka č.1
v mld. Kč
2007 2008 Rozdíl Rozdíl index index
Rozpočet
schválený
Skutečnost
SZÚ
Rozpočet
schválený
SR 2008-
SR 2007
SR 2008-
Skut.2007
SR 2008/
SR 2007
SR 2008/
Skut.2007
Celkové příjmy 949,48 1 025,88 1 036,51 87,03 10,63 109,2 101,0
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 516,90 533,51 551,30 34,40 17,79 106,7 103,3
DPH 163,60 166,63 191,90 28,30 25,27 117,3 115,2
Spotřební daně 131,30 131,59 134,80 3,50 3,21 102,7 102,4
DPPO 107,50 114,75 117,90 10,40 3,15 109,7 102,7
DPFO 98,10 102,14 90,20 -7,90 -11,94 91,9 88,3
Ostatní daňové příjmy 16,40 18,40 16,50 0,10 -1,90 100,6 89,7
Pojistné na SZ 354,95 367,14 387,05 32,10 19,90 109,0 105,4
Nedaňové a ost. příjmy 77,63 125,23 98,16 20,53 -27,07 126,5 78,4
Celkové výdaje 1 040,78 1 092,27 1 107,31 66,53 15,04 106,4 101,4
Běžné výdaje 951,36 976,75 978,94 27,58 2,19 102,9 100,2
Kapitálové výdaje 89,42 115,53 128,37 38,95 12,85 143,6 111,1
Saldo SR -91,30 -66,39 -70,80 20,50 -4,41 77,5 106,6

Z růstu celkových příjmů o 87,0 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 34,4 mld. Kč, tj. o 6,7 %, když největší nárůst představují předpokládaná inkasa DPH (o 28,3 mld. Kč, tj. o 17,3 %; vliv zvýšení snížené sazby daně z 5 % na 9 %) a daní z příjmů právnických osob, a to o 10,4 mld. Kč, tj. o 9,7 %. Naopak u daní z příjmů fyzických osob rozpočet počítá s poklesem o 7,9 mld. Kč, tj. o 8,1 % (vliv zavedení rovné patnáctiprocentní daně z tzv. superhrubé mzdy). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je vyšší o 32,1 mld. Kč, tj. o 9,0 %. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů vzrostl o 20,5 mld. Kč, tj. o 26,5 % (proti skutečnosti 2007 je rozpočet o 27,1 mld. Kč nižší - vliv vysoké loňské skutečnosti, která zahrnovala mimo jiné nerozpočtované převody z fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 37,8 mld. Kč a převody z fondu státních záruk do kapitoly VPS ve výši 8,4 mld. Kč. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu by měly dosáhnout 76,0 mld. Kč (rozpočet 2007 činil 61,6 mld. Kč a skutečnost 2007 dosáhla 38,8 mld. Kč).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti rozpočtu 2007 o 66,5 mld. Kč, z toho růst o 27,6 mld. Kč (tj. o 2,9 %) připadá na běžné výdaje arůst o 39,0 mld. Kč (tj. o 43,6 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů se podílejí například úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 7,7 mld. Kč) či sociální dávky (růst o 6,3 mld. Kč). V rámci sociálních dávek by měly růst výdaje na důchody o 18,2 mld. Kč, výdaje na státní sociální podporu by však měly klesnout o 8,7 mld. Kč. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 581,4 mld. Kč apřevýšit tak rozpočet 2007 o 11,6 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Jejich podíl na celkových výdajích má klesnout na 52,5 % (rozpočet 2007 předpokládal podíl ve výši 54,7 %)

Na výrazném růstu rozpočtu kapitálových výdajů se podílejí především investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které proti rozpočtu 2007 vzrostly z 4,4 mld. Kč na 45,9 mld. Kč (vliv zvýšení transferů do SFDI).

1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2008

V průběhu 1. pololetí roku 2008 došlo k několika změnám, které měly vliv na změnu výše celkových příjmů, výdajů či salda schváleného rozpočtu. Celkové příjmy i výdaje byly navýšeny o 3,1 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). K navýšení příjmů a výdajů o dalších 746 mil. Kč došlo na základě usnesení vlády č. 364/2008, kterým se změnila účelovost prostředků rezervního fondu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí. O dalších 180 mil. Kč byl zvýšen rozpočet příjmů i výdajů na základě usnesení vlády č. 238/2008 (bod II.). Šlo o zapojení prostředků z rezervního fondu kapitoly Ministerstvo zemědělství na podporu agropotravinářského komplexu a vodního hospodářství a dotaci na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu. Dále došlo k navýšení rozpočtu celkových výdajů (vliv na schodek) o 515 mil. Kč na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření (pro Ministerstvo zemědělství z kapitoly OSFA - na základě zmocnění ministra financí podle $ 2, odst. 2 zákona č. 360/2007 Sb.) a o 24 mil. Kč na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku (pro Ministerstvo kultury z kapitoly OSFA - na základě zmocnění ministra financí podle $ 2, odst. 2 zákona č. 360/2007 Sb.).

Rozpočet celkových příjmů po změnách tak dosáhl 1 040 560 mil. Kč (zvýšení o 4 050 mil. Kč), celkových výdajů 1 111 899 mil. Kč (zvýšení o 4 588 mil. Kč) a schodku 71 339 mil. Kč. Zvýšení schodku o 539 mil. Kč bude vypořádáno snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o stejnou částku.

Většina rozpočtových opatření však znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými položkami (především výdajovými) či kapitolami. Některá z nich jsou dále uvedena:

  • Na základě usnesení vlády č. 476/2008 (resp. usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny č. 461/2008) došlo k přesunu 12 mld. Kč rozpočtovaných jako závazný ukazatel kapitoly Ministerstvo dopravy "Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury" na závazný ukazatel "Drážní doprava" v téže kapitole. Tento krok souvisí s připravovanou restrukturalizací akciové společnosti České dráhy a převodem funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu a převodem výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy, ze společnosti České dráhy, a.s., na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty,
  • v souvislosti se zrušením fondu státních záruk (po novelizaci rozpočtových pravidel účinné od 1.3.2008) došlo v rozpočtu kapitoly VPS ke snížení položky "Převod do fondu státních záruk" z 8,5 mld. Kč na nulu a na druhou stranu ke zvýšení položek "Realizace státních záruk (o 5,2 mld. Kč), "Úhrada závazků s.o. Správa železniční dopravní cesty podle z.č. 77/2002 Sb." (o 0,4 mld. Kč) a "Realizace státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB" (o 2,9 mld. Kč),
  • z kapitoly VPS došlo v rámci rozpočtových opatření k přesunu celkem 4,4 mld. Kč do ostatních rozpočtových kapitol (z toho 0,6 mld. Kč plynuly z Vládní rozpočtové rezervy - podrobněji v bodě II. 4. této zprávy),
  • výdaje kapitoly OSFA byly v 1. pololetí roku 2008 sníženy o 5,6 mld. Kč a o stejnou částku byly navýšeny rozpočtované výdaje jiných kapitol. Z toho téměř 5,0 mld. Kč směřovalo na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky (do kapitol Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zemědělství). Jednalo se např. o 2,5 mld. Kč na silniční okruh kolem Prahy - část Jihozápadní, dále o 1,4 mld. Kč na spolufinancování Operačního programu Doprava, o 326 mil. Kč na rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně a o 750 mil. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací.

Celkem bylo v 1. pololetí 2008 provedeno 307 rozpočtových opatření (v 1. pololetí 2007 to bylo 411). Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (44), dále v kapitolách Ministerstvo spravedlnosti (26), Ministerstvo práce a sociálních věcí (21), Ministerstvo zdravotnictví (20), Ministerstvo obrany (18), Ministerstvo zemědělství (17), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (17), atd.

Nejvíce rozpočtových opatření tvořily přesuny mezi jednotlivými kapitolami (38,1 %). Na druhém místě byly přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (30,9 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (23,5 %). Nižším počtem rozpočtových opatření byly uvolňovány jednotlivým kapitolám prostředky z kapitoly Operace státních finančních aktiv (5,5 %) a z kapitoly Státní dluh (0,7 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 1,3 % rozpočtových opatření.

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2008

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

Tabulka č.2
v mld. Kč
2007 2008
Skutečnost
leden - červen
Schválený
rozpočet
Rozpočet
po změnách
Skutečnost
leden - červen
% plnění
rozpočtu
po změnách
% plnění
korig. rozpočtu
v roce 2007
Index
2008/2007
PŘÍJMY CELKEM 483,32 1036,51 1040,56 536,57 51,6 50,9 111,0
VÝDAJE CELKEM 482,05 1107,31 1111,90 542,22 48,8 46,3 112,5
SALDO 1,27 -70,80 -71,34 -5,65 7,9 -1,4 -443,8

V 1. pololetí roku 2008 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 536,6 mld. Kč, tj. 51,6 % rozpočtu po změnách (v roce 2007 to bylo 50,9 %), a byly tak o 16,3 mld. Kč nad jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2007 je to o 53,3 mld. Kč, tj. o 11,0 % více. Rozpočet po změnách je nad úrovní skutečnosti roku 2007 o 1,4 %.

Daňové příjmy představovaly 265,2 mld. Kč, tj. 48,1 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 20,0 mld. Kč, tj. o 8,1 % (v pololetí roku 2007 byly plněny na 47,4 %, při meziročním růstu o 2,6 mld. Kč, tj. o 1,1 %). Rozpočet počítá s růstem o 3,3 % proti skutečnosti roku 2007.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 191,4 mld. Kč, tj. 49,5 % rozpočtu a meziročně vzrostly o 14,4 mld. Kč, tj. o 8,1 % (v pololetí 2007 byly plněny na 49,9 %, při meziročním růstu o 16,6 mld. Kč, tj. o 10,3 %). Rozpočet je nad úrovní loňské skutečnosti o 5,4 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 79,9 mld. Kč byly při meziročním růstu o 18,9 mld. Kč, tj. o 31,0 %, plněny na 78,2 % (v 1. pololetí 2007 byly plněny na 75,2 % při meziročním poklesu o 4,7 mld. Kč, tj. o 7,2 %).

Meziroční růst celkových příjmů (o 53,3 mld. Kč) ovlivnily především daňové příjmy (růst o 20,0 mld. Kč), z nichž nejvíce inkaso daní z příjmů právnických osob (růst o 15,5 mld. Kč).Dosavadní plnění celkových příjmů (na 51,6 %) zvýšily zejména převody prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 33,6 mld. Kč a z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 4,9 mld. Kč (z toho 3,8 mld. Kč činil převod zůstatku fondu státních záruk v souvislosti s jeho zánikem v březnu 2008) v rámci přijatých transferů (tyto položky nebyly rozpočtovány).

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 542,2 mld. Kč, tj. na 48,8 %, a byly tak o 13,7 mld. Kč pod polovinou upraveného rozpočtu. V porovnání s čerpáním výdajů v pololetí 2007, kdy byl rozpočet plněn na 46,3 %, to bylo o 60,2 mld. Kč, tj. o 12,5 % více. Rozpočet po změnách je nad skutečností roku 2007 o 1,8 %.

Běžné výdaje dosáhly 488,7 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 49,3 %. Meziročně tak vzrostly o 33,4 mld. Kč, tj. o 7,3 %. Na jejich meziročním růstu se podílely předevšímtransfery veřejným rozpočtům územní úrovně (o 14,6 mld. Kč; to ovlivnily převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji, když v červnu 2008 byla zaplacena celá záloha na 3. čtvrtletí ve výši 19,0 mld. Kč, zatímco v červnu 2007 to byla jen část zálohy ve výši 3,5 mld. Kč), transfery státním fondům (o 5,5 mld. Kč) a sociální dávky (o 5,2 mld. Kč). Rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2007 o 1,5 %.

Kapitálové výdaje představovaly 53,5 mld. Kč a byly plněny na 44,3 %, při meziročním růstu o 26,7 mld. Kč, tj. o 99,9 %. Vysoký meziroční růst byl způsoben především transfery do Státního fondu dopravní infrastruktury, které již dosáhly 18,7 mld. Kč (za pololetí 2007 to bylo 2,3 mld. Kč) a také usnesením vlády č. 476/2008, resp. usnesením rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny č. 461/2008, na jejichž základě došlo v květnu k transferu 12,0 mld. Kč na "drážní dopravu". Rozpočet po změnách počítá s růstem proti loňské skutečnosti o 4,7 %.

Mandatorní výdaje ve výši 293,2 mld. Kč představují zatím plnění rozpočtu po změnách na 50,5 %, při meziročním růstu o 15,1 mld. Kč, tj. o 5,4 % (především vlivem rostoucích důchodů o 12,3 mld. Kč). Jejich podíl na celkových výdajích dosáhl 54,1 % (loni to bylo 57,7 %).

Saldo státního rozpočtu tak dosáhlo za 1. pololetí roku 2008 záporné hodnoty ve výši 5,7 mld. Kč. Proti loňskému roku je to o 6,9 mld. Kč horší výsledek. Proti úrovni alikvoty rozpočtu po změnách (-35,7 mld. Kč) je to výsledek o 30,0 mld. Kč lepší, což vyjadřuje i předstih plnění celkových příjmů před čerpáním celkových výdajů o 2,8 procentního bodu (loni 4,6 p.b.).

Tabulka č.3
v mil. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
5 570 9 715 10 448 -1 004 -14 827 1 823 -5 982 -4 933 -29 653 -915 -53 399 -49 702 3 763 7 642 1 274 -5 652

 

Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících ukazují následující tabulka a graf:

Tabulka č.4
v mld. Kč
2008 Celkové
příjmy
% plnění
k SR
po změnách
Celkové
výdaje
% plnění
k SR
po změnách
Saldo
v měsíci
Kumulované
saldo
Leden 98,87 9,5 89,14 8,0 9,73 9,73
Únor 69,25 6,7 83,95 7,6 -14,70 -4,97
Březen 102,02 9,8 110,40 9,9 -8,38 -13,35
Duben 78,49 7,5 93,24 8,4 -14,74 -28,09
Květen 63,84 6,1 74,07 6,7 -10,23 -38,32
Červen 124,10 11,9 91,43 8,2 32,67 -5,65
Leden - červen 536,57 51,6 542,22 48,8 -5,65 -5,65

 

K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v měsíci dubnu, což souviselo zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2007 ve výši 13,4 mld. Kč, která se provádí každoročně v tomto období.

V závěru sledovaného období se hospodaření státního rozpočtu naopak výrazně zlepšilo. V červnu 2008 se stejně jako v roce 2007 projevilo především vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob, což souvisí s daňovým kalendářem.

Dosavadní výsledek hospodaření státního rozpočtu je horší než výsledky v 1. pololetích let 2005 - 2007. I přesto lze považovat výsledek za relativně příznivý. Lze očekávat, že na konci roku nebude plánovaný schodek státního rozpočtu překročen. Po novelizaci rozpočtových pravidel, podle které kapitoly od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtovaných výdajů do rezervních fondů (převody do rezervních fondů se již nevykazují jako uskutečněný výdaj), lze očekávat i úspory na straně výdajů (ušetřené prostředky bude možné nárokovat v dalším roce). Určující pro pozitivní celoroční výsledek hospodaření státního rozpočtu bude nejen inkaso daňových příjmů, ale i nedaňových a ostatních příjmů.

Uvedené celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2008 obsahují rovněž prostředky převedené z rezervních fondů do příjmů kapitol a jejich následné použití ve výdajích (není rozpočtováno). Podle údajů finančních výkazů za období 1. pololetí 2008 převedly kapitoly z rezervních fondů do svých příjmů prostředky v celkové výši cca 34 mld. Kč a z této částky v hodnoceném období použily cca 23 mld. Kč.

Výsledky hospodaření za leden až srpen jsou spolu s výhledem celkového plnění státního rozpočtu do konce roku uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

III. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2008

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti
  2. Příjmy a výdaje krajů
  3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
  4. Příjmy a výdaje regionálních rad regionů soudržnosti
  5. Zadluženost

Od 1. ledna 2008 vstoupila v účinnost novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, která upravuje způsob rozdělování státem vybíraných daní ve vztahu k obcím a současně řeší navýšení daňových příjmů obcí. Dosavadní základní kritérium rozdělování - počet obyvatel příslušné obce a její zařazení do příslušné velikostní kategorie se stanoveným koeficientem bylo modifikováno (byla snížena jeho váha na 94%) a zařazena byla dvě nová kritéria (celková výměra katastrálních území obce, poměr počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí), která mají doplňující charakter a každé má váhu 3%.

Ke zmírnění dopadů plynoucích z přechodu na nový způsob přerozdělení sdílených daňových příjmů a k posílení daňových příjmů zejména malých obcí byl zvýšen podíl obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,40 % (v absolutním vyjádření jde o 4,6 mld. Kč na vrub státního rozpočtu). Ve způsobu rozdělování státem vybíraných daní ve vztahu ke krajům k žádným změnám nedošlo.

Z hlediska struktury transferů poskytovaných územně samosprávným celkům ze státního rozpočtu nedošlo ve sledovaném roce k významnějším změnám oproti roku předcházejícímu. Nejdůležitějšími kapitolami státního rozpočtu, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstávají kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud jde o transfery poskytované územním samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa, zůstávají i pro rok 2008 zachovány finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy. Oproti roku předcházejícímu však dochází (na základě usnesení vlády č. 841/2007 ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 06/24 Prostředky státního rozpočtu zahrnuté do kapitoly Všeobecná pokladní správa a na základě rozhodnutí vlády) k převodu některých dotačních titulů dosud poskytovaných územním samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa, do odvětvově příslušných kapitol státního rozpočtu (například finanční prostředky na činnost koordinátorů romských poradců přecházejí do kapitoly Úřadu vlády, prostředky na prevenci kriminality na místní úrovni do kapitoly Ministerstva vnitra).

S ohledem na růst finanční náročnosti výkonu státní správy, kterou územní samosprávné celky zajišťují v přenesené působnosti, byly pro rok 2008 prostředky určené pro kraje, obce a hl. m. Prahu na výkon přenesené působnosti valorizovány o 3 %.

Rozpočty územně samosprávných celků byly pro rok 2008 koncipovány jako rozpočty schodkové, a to u krajů ve výši 1,5 mld. Kč, u obcí ve výši 2,1 mld. Kč a u dobrovolných svazků obcí ve výši 0,4 mld. Kč. Rozpočtové hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti bylo koncipováno jako vyrovnané.

Na základě současného vývoje hospodaření územních rozpočtů a na základě odhadu očekávané skutečnosti plnění daňových příjmů byla zpracována očekávaná skutečnost výsledků hospodaření územních rozpočtů za rok 2008, která předpokládá, že v souhrnu skončí hospodaření územních rozpočtů v tomto roce s přebytkem.

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Obsah:

  • Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
  • Státní zahraniční pohledávky
  • Změny v majetkových účastech státu u mezinárodních a tuzemských společností
  • Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  • Stav a vývoj státních záruk

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2008 charakterizují následující údaje :

v mld. Kč
S t a v k Změna za
1. pololetí 2008 (+,-)
1.1.2008 30.6.2008
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 19,3 48,9 +29,6
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací 24,2 21,3 -2,9
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 26,6 28,3 +1,7
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 100,7 91,7 -9,0
z toho : převedené z České konsolidační agentury 5,6 5,6 -
převedené z České inkasní, s.r.o. 0,0 1,0 +1,0
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 21,5 146,6 +125,1
Státní finanční aktiva celkem 192,3 336,8 +144,5
1. Závazky z emise státních dluhopisů 858,1 893,0 +34,9
v tom: v držbě u domácích bank 385,2 329,6 -55,6
v držbě u ostatních tuzemských subjektů 268,9 295,5 +26,6
v držbě u zahraničních subjektů 204,0 267,9 +63,9
2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí 39,5 39,7 +0,2
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí 38,7 38,9 +0,2
směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank 0,8 0,8 -
3. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu 56,3 49,1 -7,2
Státní finanční pasiva celkem 954,0 981,8 +27,8
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -761,7 -645,0 +116,7
v tom: pozice vůči bankovní soustavě -356,2 -154,8 +201,4
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -215,5 -233,2 -17,7
pozice vůči zahraničí -190,0 -257,0 -67,0

Snížení celkového záporného salda státních finančních aktiv a pasiv o více než 116 mld. Kč je odrazem výrazného poklesu ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům, kterého bylo dosaženo především na straně aktiv zvýšením držby cenných papírů, a to investováním dočasně volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny do krátkodobých cenných papírů (pokladniční poukázky ČNB). Tento vliv byl částečně kompenzován růstem zadluženosti vůči tuzemským nebankovním subjektům a především vůči zahraničí. Z hlediska posuzování celkové finanční pozice státu je však nutno vzít v úvahu, že zmíněný nárůst držby krátkodobých cenných papírů ČNB současně znamenal záporný stav účtu řízení likvidity státní pokladny (který není součástí státních finančních aktiv) v řádu 121 mld. Kč.

Celkové snížení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě vykazované v rozsahu přesahujícím 201 mld. Kč se při současném poklesu držby státních dluhopisů bankovními subjekty o 55,6 mld. Kč týkalo ve zvýšené míře i operací na souhrnném účtu státní pokladny. Při dosažení mírného pololetního schodku státního rozpočtu, byly již v 1.pololetí 2008 prováděny předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávaného výsledného schodku státního rozpočtu za rok 2008. Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na depozitním umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek za 1. pololetí vzrostl o 38 mld. Kč. Volné peněžní zdroje nad úroveň krytí rozpočtového schodku mohly být proto krátkodobě finančně investovány do pokladničních poukázek ČNB, což se projevilo nárůstem těchto aktiv státu o 110 mld. Kč. Do konce roku 2008 se ovšem (obdobně jako tomu bylo v roce 2007) uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu a držených pokladničních poukázek ČNB výrazně sníží.

Příčinou nárůstu záporného salda státních finančních aktiv a pasiv ve vztahu k tuzemským nebankovním subjektům o 17,7 mld. Kč bylo především zvýšení držby státních dluhopisů těmito subjekty o 26,6 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, částečně pak i dalších finančních institucí. Tento vliv byl na straně státních finančních aktiv částečně kompenzován nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku a majetkových účastí.

Zvýšení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči zahraničí v rozsahu 67 mld. Kč bylo rozhodující měrou ovlivněno nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů o 63,9 mld. Kč. K dalšímu prohloubení přispělo rovněž pokračující zvyšování přímých vládních závazků vůči zahraničí, t.j. závazků státu z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 0,2 mld. Kč. Vlivem, korigujícím na straně pasiv uvedený nárůst záporného salda o 7,2 mld Kč, byl pokles závazků z titulu nesplaceného kapitálu u mezinárodních finančních institucí, vyjadřující dopady kursových změn. Ve státních finančních aktivech se snížení pozice vůči zahraničí týkalo především majetkových účastí u mezinárodních bank o 9,4 mld Kč a pohledávek z vládních úvěrů (o 1,7 mld. Kč), v menší míře pak i pohledávek převzatých.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2008

Obsah:

  1. Státní dluh v 1. pololetí roku 2008
  2. Příjmy a výdaje kapitoly státní dluh
  3. Dluhová strategie a řízení rizik
  4. Řízení likvidity státní pokladny

1. Státní dluh v 1. pololetí roku 2008

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2008

V 1. pololetí roku 2008 pokračoval dlouhodobý trend zvyšování státního dluhu. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v 1. pololetí roku 2008 zvýšil z 897,4 mld. Kč na začátku roku na 933,3 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2008 tak činil 35,9 mld. Kč. Ve srovnání s počátkem roku 2008 se dluh zvýšil o 4,0%. Vzhledem k tomu, že státní rozpočet ke konci 1. pololetí 2008 skončil schodkem ve výši 5,6 mld. Kč, byl přírůstek dluhu generován zejména vytvářením rezervy z výnosů emisí státních dluhopisů1.

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2008 zvýšila z 904,5 mld. Kč na počátku roku 2008 na 921,4 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 1,9%.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 897,4 mld. Kč na 933,3 mld. Kč se vnitřní státní dluh snížil o 12,1 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 48,0 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2008 mírně zvýšil z 95,6% na počátku roku na 95,7% na konci pololetí.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2008 podává následující tabulka:

v mil. Kč
Stav
1.1.2008
Půjčky Splátky Kurzové
rozdíly
Změna Stav
30.6.2008
(a) (b) (c) (a-b+c)
STÁTNÍ DLUH CELKEM 897,385 177,835 140,468 -1,451 35,915 933,300
Vnitřní dluh 774,401 124,111 136,220 -0,004 -12,113 762,288
Státní pokladniční poukázky 82,168 38,820 88,113 -49,293 32,875
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 692,194 71,370 34,946 36,424 728,618
Krátkodobé půjčky 0,039 13,921 13,161 -0,004 0,756 0,795
Vnější dluh 122,984 53,724 4,248 -1,447 48,028 171,012
Zahraniční emise dluhopisů 83,686 49,317 -1,445 47,872 131,558
Půjčky od EIB 38,743 4,407 4,236 0,171 38,914
Směnky pro úhradu účasti u IBRD a EBRD 0,555 0,012 -0,003 -0,014 0,541

Půjčky v 1. pololetí roku 2008 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodků státního rozpočtu.


1 Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, §35, odst. 3.

Tabulková část

Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.).

Vzhledem k rozpočtovému určení daní a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a také i Evropské unie.

Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty - územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány.

Nedoplatky daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravované územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány, dosáhly ke konci června 2008 celkové výše 170,9 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku vzrostly o 1,6 mld. Kč (o 1,0 %); proti stavu ke konci roku 2007 vzrostly o 3,8 mld. Kč (o 2,3 %).

Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2008 ve výši 106,1 mld. Kč, tj. 62,1 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a částí nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány, a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ.

Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2008 ve výši 56,8 mld. Kč, tj. 33,2 %, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné na sociální zabezpečení).

Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky cla a části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dosáhly 8,1 mld. Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 4,7 %.

Následující tabulka zobrazuje stav a vývoj nedoplatků daňových příjmů od konce roku 2006:

v mld. Kč
Rok 2006 I.-II. Q. 2007 Rok 2007 I.-II. Q. 2008
Celkové nedoplatky 172,9 169,3 167,1 170,9
z toho:
DPH 45,3 45,3 45,8 46,2
SD 8,0 7,6 8,2 7,5
DPPO 17,8 19,1 18,7 22,5
DPFO 20,0 20,6 19,5 21,2
daň z převodu nemovitostí 4,5 4,1 4,0 3,9
ost. příjmy, odvody a poplatky 10,2 6,8 6,7 6,4
clo 0,5 0,5 0,5 0,5
pojistné na soc. zabezpečení 59,7 58,7 57,5 56,8
v tom:
nedoplatky nových daní 168,8 165,7 163,5 167,9
nedoplatky starých daní 4,0 3,6 3,6 3,1
v tom:
nedoplatky evid. ÚFO 105,4 102,7 101,1 106,1
nedoplatky evid. ČSSZ 59,7 58,7 57,5 56,8
nedoplatky evid. celními orgány 7,8 7,9 8,6 8,1
Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v dalších částech této přílohy.

Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 167,9 mld. Kč (meziroční růst o 2,2 mld. Kč, tj. o 1,3 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 3,1 mld. Kč (meziroční pokles o 0,5 mld. Kč, tj. o 14,7 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadlo, kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 56,8 mld. Kč, na nedoplatky daně z přidané hodnoty 46,2 mld. Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 21,2 mld. Kč, nedoplatky daně z příjmů právnických osob 22,5 mld. Kč, spotřebních daní 7,5 mld. Kč a daně z převodu nemovitostí 3,9 mld. Kč.

Největší podíl na celkových nedoplatcích měly nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadá 33,2 % všech nedoplatků. Druhou největší skupinu tvořily nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 27,1 %. Nedoplatky daní z příjmů právnických osob se ke konci června 2008 na celku podílely 13,2 %, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 12,4 % a spotřebních daní 4,4 %.

Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především u daní z příjmů právnických osob (o 1,9 procentního bodu) a u daně z přidané hodnoty (o 0,3 procentního bodu). Naopak snížení podílu na celkových nedoplatcích vykázaly například nedoplatky z pojistného na sociálním zabezpečení (o 1,5 procentního bodu).

Nedoplatky daně z přidané hodnoty proti stejnému období loňského roku vzrostly o 2,1 % a proti stavu na konci roku 2007 o 0,9 %. Nedoplatky spotřebních daní v porovnání se stejným obdobím loňského roku poklesly o 0,8 %, proti konci minulého roku pak o 7,7 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob vzrostly v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 17,8 %, ve srovnání s koncem roku 2007 o 20,2 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s 1. pololetím uplynulého roku vzrostly o 2,7 %, v porovnání s koncem minulého roku vzrostly o 8,9 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku klesly o 3,3 % a proti stavu ke konci roku 2007 o 1,2 %.

Pro hodnocení vývoje nedoplatků jsou důležité i ukazatele podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčíslený v tabulce č. 3) dosáhl 1,60 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 1,77 %, tak poklesl o 0,17 procentního bodu. K meziročnímu poklesu podílu přitom došlo u všech daní kromě daní z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob z přiznání.

Výrazněji tento podíl meziročně klesl u daně z převodu nemovitostí, a to na 4,26 %, tj. o 0,81 procentního bodu. U daně z přidané hodnoty uvedený podíl oproti stejnému období minulého roku poklesl na 2,0 %, tj. o 0,19 procentního bodu. Podíl nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení na jeho kumulativním inkasu se proti stavu v pololetí roku 2007 snížil o 0,25 procentního bodu na 1,59 %.

Kompletní pololetní zpráva ke stažení

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2008 projednala na 48. schůzi dne 5. února 2009 (viz psp.cz , bod č. 186) a přijala usnesení č. 1001 ( viz psp.cz).
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny zprávu o 1. pololetí 2008 projednal na 31. schůzi dne 12. listopadu 2008 (viz psp.cz) a přijal usnesení č. 542/2008 (viz psp.cz).
  • Vláda zprávu o 1. pololetí 2008 schválila dne 8. října 2008 na 33.schůzi (viz bod č. 2) a přijala usnesení č. 1251.

Nejčtenější