Novinky

Státní závěrečný účet za rok 2007

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Státní závěrečný účet
  • Veřejný sektor

  • Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
  • Součástí státního závěrečného účtu jsou souhrnné údaje o výsledcích hospodaření státního rozpočtu a dalších složek veřejných rozpočtů, přehled o ekonomickém vývoji, o státním dluhu, o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk. Materiál obsahuje také informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech a souhrnný přehled závěrečných účtů kapitol, které byly před projednáním státního závěrečného účtu předkládány Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
  • Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
  • Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

A. Vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007


Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna 2008
5. volební období

 

Vládní návrh
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny

z schůze 2008
k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007

 

Poslanecká sněmovna

  1. b e r e n a v ě d o m í
    1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2007, který vykazuje příjmy 1 025 882 854 tis. Kč, výdaje 1 092 274 513 tis. Kč a celkový schodek 66 391 659 tis. Kč
      (podle údajů o zůstatcích na účtech státního rozpočtu vedených Českou národní bankou),
    2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2007, které vykázalo příjmy 371 483 715 tis. Kč, výdaje 362 069 312 tis. Kč a přebytek 9 414 403 tis. Kč,
    3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2007 ve výši 102 491 101 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 892 345 690 tis. Kč,
    4. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2007 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,
    6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,
    7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2007 (podle zákona č. 178/2005 Sb.);
  2. s o u h l a s í
    s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2007 financujícími položkami takto:
    - vydanými státními dluhopisy ve výši 62 818 414 tis. Kč
    - přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 3 798 160 tis. Kč
    - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 224 915 tis. Kč

    Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K bodu II. - úhrada schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2007

Státní rozpočet České republiky na rok 2007 byl schválen zákonem č. 622 ze dne 13. prosince 2006. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 949,5 mld. Kč, výdaje částkou 1 040,8 mld. Kč a schodek částkou 91,3 mld. Kč.

V průběhu roku 2007 došlo k výrazným změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 16,5 mld. Kč na 966,0 mld. Kč a rozpočet výdajů o 17,1 mld. Kč na 1 057,8 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 91,3 mld. Kč na 91,9 mld. Kč. Nejvýraznější změnu představovalo usnesení vlády č. 629/2007. Tím vláda rozhodla o převodu 13,9 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do rozpočtu příjmů kapitoly VPS a o dalším použití těchto prostředků na straně výdajů.

Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2007 schodkem 66,4 mld. Kč. Výsledný schodek je o 25,5 mld. Kč nižší než schodek v rozpočtu po změnách. Relativně příznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z vysokého plnění daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení (překročení rozpočtu o 28,8 mld. Kč).

Zákon č.622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 stanovil v § 1, odst.1 vypořádání schodku státního rozpočtu 2007 těmito financujícími položkami :

a) vydáním státních dluhopisů do výše 86 521 767 tis.Kč,,
b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše 4 612 361 tis.Kč,
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 165 872 tis.Kč.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Vzhledem k rozsahu výsledného rozpočtového schodku dosaženého ve výši cca 66,4 mld. Kč při nižších rozpočtových výdajích na infrastrukturální projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky a při přebytkovém saldu rozpočtové kapitoly OSFA, bylo jeho výsledné finanční krytí přijatými dlouhodobými úvěry nižší (3,8 mld. Kč) a výsledné krytí změnou stavů na účtech státních finančních aktiv bylo záporné (-0,2 mld. Kč), tj. z uvedeného titulu došlo ke zvýšení stavu těchto peněžních prostředků. To současně umožnilo nižší potřebu finančního krytí vydáním státních dluhopisů.

Dluhopisové krytí výsledného schodku státního rozpočtu v celkovém saldu cca 62,8 mld. Kč bylo v zásadě určeno použitím výnosů z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, které po odečtení splátek činily 98,3 mld. Kč. Tuto částku je však třeba očistit o část výnosů z těchto emisí ve výši 13,2 mld. Kč, která byla v souladu se zákonem č. 5/2005 Sb. použita k mimorozpočtové úhradě ztrát České konsolidační agentury z minulých let. Dále je nutno odečíst část výnosů těchto dluhopisů ve výši 1,8 mld. Kč použitých ke splátkám půjček od Evropské investiční banky, 10,7 mld. Kč tvořících rezervu pro zvýšení krátkodobých aktiv řízení likvidity a 2,4 mld. Kč pro splátku krátkodobé půjčky řízení likvidity. Nakonec je třeba ještě zohlednit 7,4 mld.Kč, o které se snížilo množství státních pokladničních poukázek v oběhu a které musely být nahrazeny státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy.

Snížená účast přímého úvěrového financování výsledného rozpočtového schodku ze zahraničí vyplynula z nižší dosažené úrovně infrastrukturálních výdajů transferovaných do příslušných úvěrových kapitol z kapitoly OSFA. Tyto výdaje realizované ve výši 4,4 mld. Kč byly pokryty z prostředků získaných jednotlivých tranší úvěrů od EIB v rozsahu 3,8 mld. Kč.

Změna (zvýšení) stavu prostředků na účtech státních finančních aktiv, která vedla k zápornému financování výsledného rozpočtového schodku v rozsahu cca 225 mil. Kč, byla způsobena přebytkovým saldem rozpočtové kapitoly OSFA (2,1 mld. Kč), které převýšilo i poměrně vysokou úroveň výdajů transferovaných z kapitoly OSFA, které nebyly pokryty prostředky z nových úvěrových tranší od EIB.

B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty

 

  1. Ekonomický vývoj
    1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje
    2. Ekonomický výkon
      2.1 Poptávka
      2.2 Nabídka
      2.3 Důchody
    3. Cenový vývoj
      3.1 Spotřebitelské ceny
      3.2 Ceny výrobců
    4. Trh práce
      4.1 Ekonomická aktivita
      4.2 Zaměstnanost
      4.3 Nezaměstnanost
      4.4 Průměrné mzdy
    5. Platební bilance
      5.1 Běžný účet
      5.2 Kapitálový účet
      5.3 Finanční účet
      5.4 Devizové rezervy
      5.5 Měnové kurzy
    6. Měnový vývoj a finanční trh
      6.1 Měnové agregáty
      6.2 Úrokové sazby
      6.3 Akciový trh
  2. Veřejné rozpočty
    1. Příjmy veřejných rozpočtů
    2. Výdaje veřejných rozpočtů
    3. Salda veřejných rozpočtů
    4. Dluh veřejných rozpočtů
    5. Shrnutí

I. Ekonomický vývoj

1. Shrnutí základních tendencí ekonomického vývoje 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka : 1
2005 2006 2007
rok 1Q 2Q 3Q 4Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 2988 3232 3558 822 903 902 930
Index deflátoru HDP mzr. % -0,2 1,7 3,4 3,6 3,7 3,2 3,1
Průměrná míra inflace mzr. % 1,9 2,5 2,8 1,6 2,4 2,6 4,8
HDP, stálé ceny mzr. % 6,4 6,4 6,5 6,5 6,5 6,3 6,6
Výdaje na konečnou spotřebu mzr. % 2,3 3,8 4,2 4,9 4,3 3,9 3,7
domácností mzr. % 2,3 5,4 5,7 6,8 6,3 5,7 4,0
vlády mzr. % 2,2 0,0 0,9 0,7 -0,3 -0,3 3,1
Tvorba hrubého fixního kapitálu mzr. % 2,3 5,5 6,1 5,3 5,2 5,5 8,0
Míra nezaměstnanosti VŠPS % 7,9 7,1 5,3 6,0 5,3 5,1 4,8
Registrovaní nezaměstnaní, průměr tis.osob 510 475 393 453 395 372 350
Náhrady zaměstnancům (domácí koncept) mzr. % 6,7 7,8 9,0 10,1 8,8 8,8 8,3
Podíl obchodní bilance na HDPx) % 2,0 2,0 3,3 2,5 2,8 3,0 3,3
Podíl běžného účtu na HDPx) % -1,6 -3,1 -2,5 -2,8 -2,7 -2,8 -2,5
PRIBOR 3M, průměr % 2,0 2,3 3,1 2,6 2,8 3,3 3,8
x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů
Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF

Ekonomika ČR dosáhla v roce 2007 obdobného růstu jako v roce 2006. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 6,5 %, což po Slovensku a pobaltských republikách znamenalo nejvyšší dynamiku v rámci EU27. V mezičtvrtletním srovnání tempo růstu HDP očištěného o vliv sezónnosti a odlišného počtu pracovních dní v 1. až 3. čtvrtletí 2007 dosáhlo 1,6 % a ve 4. čtvrtletí 1,7 %. Zvýšení růstu v posledním čtvrtletí 2007 bylo způsobeno jednorázovým nárůstem vládní spotřeby z důvodů oprav dopravní infrastruktury a zvýšených výdajů ve zdravotnictví.

Ekonomická úroveň ČR měřená jako HDP na obyvatele (při přepočtu na standard kupní síly2) dosáhla podle odhadu Eurostatu za rok 2007 zhruba 81 % průměru EU27. Mezi novými členskými zeměmi dosahují vyšší úrovně pouze Kypr a Slovinsko. Takto vyjádřená reálná konvergence se zejména vlivem vysokých temp růstu reálného HDP v posledních třech letech výrazně zvýšila.

Česká ekonomika se od konce roku 2005 pohybuje nad úrovní svého potenciálního produktu3. V roce 2007 kladná produkční mezera dosahovala přes 1,5 % potenciálního produktu.

Tento propočet je podpořen ostře klesající nezaměstnaností a rekordním využitím výrobních kapacit v průmyslu. Efekty kladné produkční mezery lze pozorovat i na růstu spotřeby domácností a na růstu mezd, souvisejícím s poklesem nezaměstnanosti. Zvyšující se míra inflace má však zejména původ v růstu cen komodit na světových trzích. Vliv vysokého tempa růstu domácí poptávky má na ni limitovaný dopad.

Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2005 drží nad hranicí 5 %. Z vývoje tempa růstu potenciálního produktu je patrné, že nelze očekávat jeho další razantní zvýšení. Za příčinu považujeme strukturální problémy trhu práce, které se projevily v meziročním poklesu míry ekonomické aktivity. Přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje rekordních hodnot. Růst potenciálního produktu je tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, jejíž příspěvek k růstu potenciálního produktu v roce 2007 dosáhl 4,2 p.b. Dlouhodobě stabilní je příspěvek kapitálové vybavenosti ekonomiky, kde investiční aktivita vede ke zlepšení infrastruktury i k vytváření nových konkurenceschopných produkčních kapacit.

Výdajová struktura HDP v roce 2007 byla v zásadě stejná jako v roce 2006. V obou letech byla hlavním zdrojem růstu HDP domácí poptávka tažená výdaji domácností na konečnou spotřebu a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Příspěvek zahraničního obchodu byl relativně nízký a v obou letech se pohyboval okolo úrovně 1 p.b.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2007 reálně vzrostla o 6,4 %. Tradičně nejvyšší příspěvek k růstu HPH byl představován odvětvím průmyslu (2 p.b.). V rámci tohoto odvětví se jednalo o zpracovatelský průmysl, jehož příspěvek k růstu HPH dosáhl 3 p.b. s tempem růstu 11,1 %. Významné příspěvky měly také odvětví obchodu, pohostinství a dopravy (2,5 p.b.) a peněžnictví spolu se službami pro podniky (1,7 p.b.). V odvětví výroby elektřiny, plynu a vody a odvětví zemědělství byla reálná HPH naopak meziročně nižší. Mírné zpomalení růstu HPH v porovnání s rokem 2006 (zvýšení o 6,8 %) do značné míry souviselo s tím, že v roce 2007 nedošlo k výraznějšímu nárůstu nových výrobních kapacit (např. produkce TPCA Kolín již v roce 2006 dosáhla plné kapacity). Také zvyšující se strukturální nerovnováha mezi poptávkou po práci a její nabídkou začala být barierou růstu.

Nominální HDP, který je rozhodující veličinou pro vývoj daňových základen a výpočet poměrových ukazatelů, dosáhl meziročního růstu o 10,1 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním cenovým deflátorem HDP vzrostla v roce 2007 o 3,4 %, což je citelný nárůst ve srovnání s vývojem v roce 2006, kdy úhrnná cenová hladina vzrostla o 1,7 %. Zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě o 1,2 % rovněž přispělo k předstihu růstové dynamiky nominálního HDP před tempem růstu reálného HDP.

Zlepšení (zhoršení) směnných relací postihuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod (RHDD). Ten dosáhl za rok 2007 růstu o 7,5 %, tedy vyššího ve srovnání s růstem reálného HDP o 1,0 p.b.

Hrubý národní důchod (HND) zohledňuje vlastnictví výrobních faktorů, které jsou použity pro tvorbu HPH, a proto informuje o objemu produktu, který je v podobě důchodů rozdělován rezidentům ekonomiky. Hrubý národní důchod v nominálním vyjádření v roce 2007 představoval cca 93 % HDP v nominálním vyjádření.

Vysokého růstu produktu bylo dosaženo při zvýšení celkové zaměstnanosti o 1,8 % (podle údajů SNA4). Produktivita práce (HPH ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného) zaznamenala nárůst o 4,5 %.

Trh práce byl v roce 2007 ovlivňován zejména pokračujícím ekonomickým růstem, generujícím široké spektrum pracovních příležitostí.

Celková zaměstnanost se nadále zvyšovala tempem v průměru se blížícím 2 % (1,9 % podle VŠPS, 1,8 % podle NÚ). Počet zaměstnanců vzrostl podle VŠPS o 1,9 %, počet podnikatelů o 2,2 %. Nová pracovní místa mnohdy nebyla využita tuzemskými pracovníky a byla obsazována cizími státními příslušníky, jejichž počet nadále rostl (v rozsahu 20 %).

Zvýšila se míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity mírně klesla vzhledem k růstu počtu osob ekonomicky neaktivních (důchodci, studenti a rodičovské dovolené).

Nezaměstnanost se snižuje již od roku 2004, podle VŠPS počet nezaměstnaných v roce 2007 meziročně klesl o čtvrtinu. Míra nezaměstnanosti v tomto mezinárodně srovnatelném pojetí se v průměru meziročně snížila o 1,8 p.b. na 5,3 %.

Průměrná hrubá nominální mzda5 se v průměru za rok 2007 zvýšila o 7,3 %, tedy o 0,9 p.b. rychleji než v roce 2006. Tento nárůst byl důsledkem zejména příznivého celkového vývoje v podnikatelské sféře, kde dosáhl přírůstek průměrné nominální mzdy 7,5 %. V nepodnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o 6,7 %.

Česká ekonomika byla ve druhé polovině roku 2007 zasažena nepříznivým vývojem na světových komoditních trzích, což se - podobně jako v jiných zemích - promítlo v akceleraci růstu spotřebitelských cen. Roční průměrná míra inflace dosáhla 2,8 % (o 0,3 p.b. více než před rokem), v prosinci 2007 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 5,4 % (o 3,7 p.b. více než před rokem). Přitom přibližně 40 % meziročního cenového růstu bylo dáno administrativními opatřeními (v roce 2006 přibližně 48 %). Charakter inflace v roce 2007 byl převážně nákladový.

Ceny zemědělských výrobců oproti předchozímu roku výrazně akcelerovaly a to zejména v důsledku vysokého růstu cen rostlinné výroby. Ceny živočišných výrobků měly na celkové zvýšení zemědělských cen jen nepatrný vliv. Index cen průmyslových výrobců vykázal v průběhu roku 2007 stabilní průměrný meziroční růst ve výši 4,1 % vlivem růstu cen komodit na světových trzích (energie, kovy, potraviny) a předčil tak průměrné meziroční růsty z předchozích dvou let. Ceny stavebních prací a tržních služeb rostly průměrným meziročním tempem 3,9 % a 1,6 %.

Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace byla ČNB v průběhu roku 2007 zvýšena celkem čtyřikrát. Ke zvýšení klíčové sazby, která tak reagovala na zvýšená inflační očekávaní v důsledku růstu hladiny spotřebitelských cen, došlo v červnu, červenci, srpnu a listopadu, vždy o 0,25 p.b. Diskontní a lombardní sazby se měnily ve stejném rozsahu. K 31. 12. 2007 byly základní úrokové sazby ČNB, ECB a Fedu nastaveny na 3,50 %, 4,00 % a 4,25 %.

Prosincová krátkodobá výnosová křivka peněžního trhu se oproti lednu nerovnoměrně posunula směrem vzhůru. Sklon krátkého konce strmě vzrostl, dlouhý konec měl naopak mírnější sklon. Lze usoudit, že trh sjednotil ke konci roku svůj výhled na budoucí vývoj krátkodobých sazeb a očekával jejich zvýšení.

Peněžní agregát M2 (peněžní zásoba) vykázal v průběhu roku stabilní tempo s průměrným meziročním přírůstkem ve výši 11,2 %. Vysoce likvidní peníze (agregát M1) průměrně meziročně vzrostly o 14,2 % a kvazi-peníze o 7,5 %. Sklon k preferenci likvidity tedy pokračoval. Objem čistých zahraniční aktiv během téměř celého roku meziročně klesal, naopak čistá domácí aktiva tvořená domácími úvěry a ostatními čistými položkami meziročně rostla průměrným tempem 24,9 %.

Pražská burza v první polovině roku 2007 vykázala výrazné zhodnocení, druhá část roku byla již poznamenána četnými vzestupy a pády. Index PX v průběhu celého roku vzrostl o 14,2 % a index PK obchodovaný v rámci RM systému se zvýšil o 31,2 %. Celkový objem obchodů akcií, podílových listů a dluhopisů realizovaných na kapitálovém trhu dosáhl 3480 mld. Kč.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP, se od roku 2005, kdy dosáhla historicky nejlepšího výsledku -1,6 %, zhoršila do konce roku 2007 na -2,5 %, a to zejména v souvislosti s rostoucím schodkem bilance výnosů. Od 3. čtvrtletí 2006 se podíl BÚ/HDP pohybuje v rozmezí od -3,1 % do -2,5 % (v ročním vyjádření). Hlavním faktorem ve směru zlepšování je příznivý vývoj obchodní bilance, jejíž podíl na HDP se proti roku 2006 zvýšil o 1,3 p.b. na 3,3 %.

Vývoz i dovoz (v metodice platební bilance) si zachovaly po celý rok 2007 vysokou růstovou dynamiku. Přebytek obchodní bilance se při nevelkém předstihu tempa růstu vývozu před dovozem stále zvyšoval a dosáhl při meziročním nárůstu o 52,4 mld. Kč hodnoty 117,5 mld. Kč. Ani nevýrazný hospodářský růst zemí EU15, posilující koruna a vysoké dolarové ceny paliv neměly viditelný negativní dopad na úspěšnost tuzemských producentů na zahraničních trzích. Jejich konkurenceschopnost potvrzuje i za poslední tři roky rostoucí index exportní výkonnosti (9,4 % pro rok 2007), který vyjadřuje změnu podílu ČR na exportních trzích.

Příznivě se vyvíjely směnné relace v obchodu se zbožím6, které se za rok 2007 zlepšily o 2,3 %. Vývozní ceny meziročně vrostly v průměru o 1,3 %, dovozní poklesly o 1,0 %. Jejich pohyb byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světových trzích a rovněž posílením koruny k EUR a zejména k USD.

Světové ceny průmyslových surovin a potravin7 meziročně vzrostly v průměru o 7,8 %, přičemž ve druhé polovině roku bylo tempo jejich růstu výrazně vyšší než v první. Nejvýrazněji se zvýšily ceny kovů (o 22,6 %), potravin (o 17,9 %), kaučuku (o 16,9 %) a textilních surovin (o 15,6 %). Cena ropy se zvýšila v průměru o 9,7 %, když po půlročním meziročním poklesu zejména v závěru roku prudce rostla.

V roce 2007 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám. Nominální kurz proti EUR v průměru za toto období posílil o 2,1 %, proti USD o 11,3 % při vrcholu meziročního posílení ve 4. čtvrtletí 2007.

Devizové rezervy centrální banky k 31. prosinci 2007 činily 631,0 mld. Kč, tj. 23,7 mld. EUR. Tento stav byl o 0,2 mld. EUR nižší než ke konci roku 2006. Na poklesu objemu devizových rezerv, vyjádřených v EUR, se podílí i posilování měnového kurzu CZK.

Vnější prostředí8

Světová ekonomika v roce 2007 proti předchozímu roku zpomalila, mj. v důsledku zpomalení americké ekonomiky. Globální dynamiku ve vyšší míře pomohly udržovat asijské ekonomiky. Ekonomika Evropské unie rostla solidně na podobné úrovni jako v předchozím roce. Ceny surovin, zejména ropy a potravin, dále zrychlily růst a promítly se v narůstající inflaci.

V USA ekonomika zpomalila (2,2 % proti 2,8 % v roce předchozím), což způsobila zejména krize na finančních trzích. Ta začala v červenci na amerických hypotéčních trzích, a postupně ovlivnila světové finanční trhy. Předpovědi, že se krizi podaří časově omezit, se nesplnily. V závěru roku začala rapidně narůstat inflace vlivem extrémních cen ropy. Také počínající pokles pracovních míst nasvědčoval zpomalení ekonomiky.

Slábnutí ekonomiky se projevilo v dalším markantním poklesu kurzu dolaru na průměr 1,37 USD/EUR proti 1,25 USD/EUR v roce 2006 a koncem roku se dotkl hranice 1,50 USD/EUR. Fed snížil hlavní úrokovou míru v průběhu roku z 5,25 % na 4,25 %. Slabý dolar pomáhal snižovat deficit amerického běžného účtu.

HDP v eurozóně (EA12) po rekordním růstu v roce 2006 ve výši 2,8 % zpomalil na stále solidních 2,5 % v roce 2007. Růst byl nadále tažen především exportem (který je poškozován apreciací eura) a investicemi, zatímco spotřeba domácností byla opět statická. Ekonomika rostla kolem potenciálu, od 2. čtvrtletí se projevily náznaky zpomalení. Podobný růstový profil se silnějším 1. a 3. čtvrtletím měla i německá ekonomika. Od konce léta pokles průmyslových zakázek, stejně jako soukromé spotřeby, naznačil zpomalení.

V závěru roku se projevily vysoké ceny komodit a počala výrazně růst inflace na 3,1 % meziročně v prosinci s rostoucí tendencí. ECB vzdor tomu ponechala od září úrokovou sazbu na 4,0 %, čímž naznačila větší momentální obavy o ekonomický růst než o inflační rizika. Příznivý vliv měla nízká nezaměstnanost, která v prosinci dosáhla 7,2 %, což byla nejnižší hodnota za více než 20 let.

Středoevropské ekonomiky dlouhodobě rostou rychleji než západní Evropa, což se v roce 2007 dále zvýraznilo.

Slovenská ekonomika opět zvýšila tempo růstu. V roce 2007 vzrostla o 10,4 % (první odhad), když v posledním čtvrtletí vykázala meziroční růst o 12,2 % (sezónně očištěné údaje). Růst HDP byl i nadále tažen spotřebou domácností, exportem a investicemi. Inflace se zvýšila ze srpnových 2,3 % na 3,4 % v prosinci. Vzhledem k cíli zavést od roku 2009 euro tak zůstává nadále ostře sledovaným ukazatelem. Silný růst přispěl k poklesu nezaměstnanosti, podařilo se také snížit deficit státního rozpočtu.

V Polsku rostla ekonomika ročně o 6,5 % proti 6,1 % v roce 2006. Růst byl tažen hlavně silným přílivem zahraničních investic a spotřebou domácností. Rychlý růst posílil inflaci, která meziročně v prosinci stoupla na čtyři procenta, což je nejvíce za poslední tři roky. Od roku 2006 rapidně klesá nezaměstnanost i díky tomu, že po vstupu země do EU podle odhadů odjely za prací do ciziny asi dva miliony Poláků.

Cena ropy se začala opět zvyšovat. Průměrná cena ropy Brent za rok 2007 dosáhla 72,7 USD, tj. nárůst o 11 %, když v posledním čtvrtletí byla meziročně vyšší o 49 %. K dlouho trvajícím důvodům se připojil slábnoucí dolar a rostoucí spekulace na trhu komodit. K inflačním tlakům přispěly také ceny potravin, zejména obilovin. Nejvyšší růst zaznamenala pšenice, jejíž cena se meziročně v prosinci 2007 zvýšila o 80,4 % při ročním průměru vyšším o 30,0 %.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 7. března 2008.
2 Jedná se v principu o přepočet na základě parity kupní síly (PPP), blíže viz kapitola 2.
3 Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Produkční mezera popisuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem.
4 Systém národních účtů
5 Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně.
6 Podle statistiky výběrových indexů cen v zahraničním obchodě ČSÚ.
7 Indexy ČSÚ světových cen průmyslových surovin a potravin, bez vlivu měnového kurzu CZK
8 S využitím údajů Eurostatu a MMF.

II. Veřejné rozpočty 1

Po historicky nejvyšším deficitu veřejných rozpočtů dosaženém v roce 2006 se v roce 2007 saldo meziročně zlepšilo o 106,1 mld. Kč. Celkový deficit činil 35,9 mld.Kč, tj. 1,0 % HDP a byl tak o 87,6 mld. Kč nižší než bylo schváleno v rozpočtové dokumentaci pro rok 2007. Lepších výsledků dosáhly téměř všechny segmenty veřejných rozpočtů. Výrazně lepších výsledků než činila původní očekávání bylo dosaženo především u státního rozpočtu2 , jehož schodek (očištěný o převody z a do rezervních fondů a fondu státních záruk) dosáhl 48,6 mld. Kč, což je o 49,7 mld. Kč méně než bylo původně schváleno. Současně byl deficit státního rozpočtu ve srovnání s rokem 2006 o 58,8 mld. Kč nižší. Převody neutracených prostředků organizačních složek státu do rezervních fondů ovlivnily stav rezervních fondů k 31. 12. 2007, který dosáhl již 97,0 mld. Kč; uspořené prostředky mohou být použity na posílení výdajů v dalších letech.

Vzhledem k tomu, že převody do a z fondů organizačních složek státu (dále OSS) ve skutečnosti neznamenají realizaci výdaje/příjmu státu, ale tvorbu/čerpání rezerv, metodika peněžních toků (stejně jako metodika ESA 95 - relevantní pro výpočet maastrichtských kritérií) vylučuje ze salda rozdíl mezi neutracenými prostředky převedenými do fondů OSS a neutracenými prostředky z minulých let načerpanými naopak z těchto fondů v průběhu roku do příjmů. Provedení této úpravy vedlo v roce 2007 ke zlepšení deficitu o 31,1 mld. Kč .3

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2007 byly následující:

  • celkový deficit veřejných rozpočtů činil 35,9 mld. Kč (1,0 % HDP),
  • deficit veřejných rozpočtů pro fiskální cílení dosáhl 35,6 mld. Kč (1,0 % HDP),
  • vývoj deficitů ovlivnil vývoj dluhu veřejných rozpočtů, který ke konci roku 2007 činil 973,2 mld. Kč - tedy 27,7 % HDP a ve srovnání s rokem 2006 tak vzrostl o 10,9 %.

Tabulka 1

Vývoj sald veřejných rozpočtů
2002 2003 2004 2005 2006 2007
Saldo vč. čistých půjček (mld Kč) -11,4 -127,7 -90,7 0,6 -142,1 -35,9
Saldo vč. čistých půjček (% HDP) -0,5 -5,0 -3,2 0,0 -4,4 -1,0
Saldo pro fiskální cílení (mld Kč) -88,8 -99,2 -80,6 -50,0 -98,9 -35,5
Saldo pro fiskální cílení (% HDP) -3,6 -3,8 -2,9 -1,7 -3,1 -1,0
Pramen: MF

 


1Data jsou vykazována na základě metodiky peněžních toků, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek veřejných rozpočtů, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vlády. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu a od r. 2006 zdrojů z privatizace (bývalého Fondu národního majetku zrušeného zákonem č. 178/2005 Sb.), mimorozpočtových fondů (státních fondů, Fondu národního majetku (do r. 2005) a Pozemkového fondu ČR), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků.
2 V metodice peněžních toků je deficit SR navýšen o 13,2 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA na základě Zákona č. 5/2005 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty ČKA, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003; rozpočtovaná částka činila 7,0 mld. Kč.
3 Před rokem 2004 měly OSS možnost převést pouze omezenou část uspořených prostředků, vliv těchto převodů proto nebyl tak vysoký, viz tabulka.
Dopad vyloučení rezervních fondů OSS na saldo hospodaření veřejných rozpočtů (v mil. Kč).
2005 2006 2007
očekávaná
skutečnost
I Převody z rezervních fondů 21 804,6 36 384,1 51 932,1
II Neinvestiční převody do rezervních fondů 28 852,7 22 582,5 46 492,7
Investiční převody do rezervních fondů 17 882,6 23 263,6 32 696,4
III Čistý dopad na saldo (II - I) 24 930,8 9 462,0 27 257,0

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

 

  1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2007, rozpočtové priority
    2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku
    3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Celkové příjmy státního rozpočtu
    2. Daňové příjmy
      2.1. Celostátní daňové příjmy
      2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu
      2.2.1. Daň z příjmů fyzických osob
      2.2.2. Daň z příjmů právnických osob
      2.2.3. Daň z přidané hodnoty
      2.2.4. Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)
      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů (majetkové daně)
    3. Daňové nedoplatky
    4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
    5. Nedaňové a ostatní příjmy
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté dotace
  3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů státního rozpočtu
    2. Běžné výdaje státního rozpočtu
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a státní politika zaměstnanosti
      2.1.1. Sociální dávky
      2.1.2. Služby zaměstnanosti
      2.1.3. Ostatní neinvestiční transfery a náhrady obyvatelstvu
      2.2. Neinvestiční transfery a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu
      2.3.1. Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím
      2.3.4. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
    3. Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře
    4. Kapitálové výdaje státního rozpočtu
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje realizované prostřednictvím programového financování
    5. Mandatorní výdaje
    6. Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje
    7. Výdaje na státní správu
    8. Výdaje státního rozpočtu podle odvětvového členění
  4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
  5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A S VÝPLATOU DÁVEK DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ZA ROK 2007
  6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PROGRAMŮ EU A ČR A PROJEKTŮ FINANČNÍHO MECHANISMU EHP/NORSKO

PŘÍLOHY

  1. Zpráva o výsledcích cenové a daňové kontroly za rok 2007
  2. Zpráva o činnosti celních orgánů Ministerstva financí za rok 2007
  3. Opatření v oblasti cenové regulace v roce 2007

I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2007, rozpočtové priority

Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2007 byla následující:

  • Koncepce reformy veřejných rozpočtů, naplnění záměru vlády postupně snížit deficit veřejných rozpočtů,
  • Konvergenční program ČR, kterým česká vláda jasně deklarovala snahu ukončit současnou situaci nadměrného deficitu a jeho postupného snižování,
  • výdajové rámce na léta 2007 a 2008 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 2015/2005 a č. 2370/2006,
  • střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2007 a 2008 schválený usnesením vlády č. 1131/2005 a předložený PSP ČR na vědomí,
  • usnesení vlády č. 1090/2006 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2008 a 2009 a střednědobých výdajových rámců na léta 2008 a 2009,
  • predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2009 (zpracovaná MF v červenci a v září 2006).

Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2007, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 4,9 %, s prognózou meziroční míry inflace 3,0 % a průměrné míry nezaměstnanosti 6,7 %.

Státní rozpočet České republiky na rok 2007 byl schválen zákonem č. 622 ze dne 13. prosince 2006. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 949,5 mld. Kč, výdaje částkou1 040,8 mld. Kč a schodek částkou 91,3 mld. Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

  • zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 86 521 767 tis. Kč,
  • zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 4 612 361 tis. Kč,
  • snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 165 872 tis. Kč.
Tabulka č. 1
mld. Kč
2006
Schválený
rozpočet *)
2007
Schválený
rozpočet

rozdíl

index
1 2 2-1 2:1
Celkové příjmy 889,39 949,48 60,09 106,8
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 473,25 516,90 43,65 109,2
DPH 156,70 163,60 6,90 104,4
Spotřební daně 118,90 131,30 12,40 110,4
DPPO 88,00 107,50 19,50 122,2
DPFO 92,30 98,10 5,80 106,3
ostatní daňové příjmy 17,35 16,40 -0,95 94,5
Pojistné na SZ 336,32 354,95 18,63 105,5
Nedaňové a ost. příjmy 79,82 77,63 -2,19 97,3
Celkové výdaje 973,10 1 040,78 67,68 107,0
Běžné výdaje 878,85 951,36 72,51 108,3
Kapitálové výdaje 94,25 89,42 -4,83 94,9
Saldo SR -83,71 -91,30 -7,59 109,1

*) včetně promítnutí zákona č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb.

Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s rozpočtem na rok 2006 (včetně promítnutí zákonů č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb., které měnily zákon o státním rozpočtu) patrný růst jak jehopříjmů tak i výdajů.

Celkové rozpočtované příjmy se měly zvýšit o 60,1 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Růst se týkal především příjmů z daní a poplatků, které měly vzrůst o 43,7 mld. Kč (o 9,2 %) apojistného na sociální zabezpečení (o 18,6 mld. Kč, tj. o 5,5 %). Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů počítal s poklesem o 2,2 mld. Kč (o 2,7 %).

U daňových příjmů se největší nárůst inkasa očekával u daní z příjmů právnických osob (o 19,5 mld. Kč) a u spotřebních daní (o 12,4 mld. Kč). U nedaňových a ostatních příjmů počítal rozpočet na rok 2007 s nulovými příjmy z kompenzčních plateb (v roce 2006 činil rozpočet 6,0 mld. Kč), nicméně rozpočet přijatých transferů od EU (včetně převodů z Národního fondu) převyšoval minulý rozpočet o 10,7 mld. Kč.

Celkové rozpočtované výdaje proti rozpočtu na rok 2006 vzrostly o 67,7 mld. Kč (o 7,0 %). Běžné výdaje měly vzrůst o 72,5 mld. Kč, tj. o 8,3 %, a kapitálové výdaje klesnout o 4,8 mld. Kč, tj. o 5,1 %.

Nárůst byl - stejně jako v předchozích letech - ovlivněn dalším růstem mandatorních výdajů, jejichž objem proti předchozímu schválenému rozpočtu (vč. zákona č. 584/2006 Sb.) měl vzrůst o 58,5 mld. Kč, tj. o 11,4 %. Z toho objem mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona (především sociální výdaje) měl vzrůst o 56,2 mld. Kč, tj. o 12,0 %. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích činil ve schváleném rozpočtu 54,7 % (v předchozím roce to bylo 52,5 %).

Z hlediska druhového členění vzrostl rozpočet běžných výdajů roku 2007 především kvůli zvýšeným sociálním dávkám (o 35,2 mld. Kč - z toho 20,6 mld. Kč se týká státní sociální podpory a 14,6 mld. Kč výdajů na důchody), transferům veřejným rozpočtům územní úrovně (o 13,9 mld. Kč) a transferům fondům sociálního a zdravotního pojištění (o 10,9 mld. Kč). O 6,2 mld. Kč měly vzrůst neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím (zejména v rámci kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).

Schodek schváleného rozpočtu se proti schodku rozpočtu roku 2006 (vč. promítnutí zákonů č. 170/2006 Sb. a č. 584/2006 Sb.) zvýšil (o 7,6 mld. Kč, tj. o 9,1 %). Jeho výše 91,3 mld. Kčpředstavovala 2,6 % výše HDP (3 558 mld. Kč). V roce 2006 to bylo také 2,6 % HDP (3 232 mld. Kč; použity hodnoty známé k březnu 2008).

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku 2007 došlo k poměrně výrazným změnám schváleného rozpočtu. Rozpočet příjmů státního rozpočtu v průběhu roku vzrostl o 16,5 mld. Kč na 966,0 mld. Kč a rozpočet výdajů o 17,1 mld. Kč na 1 057,8 mld. Kč. Došlo tedy i ke změně rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 91,3 mld. Kč na 91,9 mld. Kč.

Následující změny v celkovém objemu 16,5 mld. Kč znamenaly zvýšení rozpočtu příjmů i výdajů ve stejné výši:

  • Nejvýraznější změnu představovalo usnesení vlády č. 629/2007. Tím vláda rozhodla o převodu 13 925 mil. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do rozpočtu příjmů kapitoly VPS a o dalším použití těchto prostředků na straně výdajů (z toho 10,0 mld. Kč kapitole Ministerstvo dopravy na dotaci pro Státní fond dopravní infrastruktury, dále 2,0 mld. Kč na posílení výdajů kapitoly Ministerstvo obrany, částku 0,7 mld. Kč kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a 0,4 mld. Kč na programy reprodukce majetku),
  • na základě zmocnění ministra financí podle § 2 odst. 4 zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2007, byl zvýšen rozpočet příjmů a výdajů o 1 795 mil. Kč. Šlo o nerozpočtované prostředky z rozpočtu EU,
  • usnesení vlády č. 1164/2007 znamenalo zvýšení rozpočtu příjmů i výdajů kapitoly Ministerstvo zemědělství o 505 mil. Kč. Šlo o povolení použití prostředků rezervního fondu na jiný účel a změn závazných ukazatelů v této kapitole,
  • usnesení vlády č. 1121/2007 znamenalo převod 257 mil. Kč z rezervního fondu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) do rozpočtu příjmů kapitoly VPS a následné zvýšení rozpočtu výdajů kapitoly MPSV o stejnou částku,
  • o 11 mil. Kč byly zvýšeny příjmy a výdaje kapitol Ministerstvo kultury (o 10,8 mil. Kč) a Ministerstvo spravedlnosti (o 0,5 mil. Kč) o prostředky z Finančních mechanismů EHP/Norsko, resp. Evropského sociálního fondu.

Na výdajové straně došlo navíc k navýšení rozpočtu o 578 mil. Kč v kapitole Operace státních finančních aktiv (OSFA). Jednalo se o prostředky, které mohly být na základě zmocnění ministra financí (podle § 2 odst. 1 zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2007) v roce 2007 použity na řešení povodňových škod a na nová protipovodňová opatření(z prostředků nevyčerpaných do 31.12.2006 na stejný účel).

V průběhu roku 2007 dále došlo k řadě rozpočtových opatření, která znamenala pouze přesuny mezi jednotlivými kapitolami či položkami v rámci jedné kapitoly (bez vlivu na rozpočtovaný schodek). Jednalo se například o následující přesuny:

- v návaznosti na snížení některých mandatorních výdajů při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2007 Poslaneckou sněmovnou vláda počátkem roku přistoupila k řešení tohoto problému a rozhodla usnesením č. 290/2007 o snížení výdajů rozpočtů kapitol v celkové výši 3 823 505 tis. Kč a o navýšení rozpočtu kapitoly VPS o stejnou výši (do ukazatele "Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů", resp. položky "Prostředky na výdaje nezabezpečené ve státním rozpočtu"). V návaznosti na toto usnesení došlo ke zvýšení rozpočtovaných prostředků v ukazateli "Stavební spoření" (o 1 276 mil. Kč) a dále v položce "Pojistné zdravotního pojištění - platba státu" (o 264 mil. Kč). Další prostředky byly přesunuty do kapitoly MPSV na zvýšení výdajů na dávky důchodového pojištění (1 000 mil. Kč). V rámci kapitoly VPS také došlo k přesunu 1 978 mil. Kč k zajištění úhrady závazku Ministerstva financí vůči České inkasní s.r.o. v likvidaci na vrub očekávaných úspor v ukazateli "Odvody do rozpočtu EU". Celkem bylo v průběhu roku z kapitoly VPS uvolněno 26,2 mld. Kč (včetně 13,9 mld. Kč podle usnesení vlády č. 629/2007). Z toho 3,1 mld. Kč bylo uvolněno z vládní rozpočtové rezervy,

- z výdajů kapitoly OSFA byly v roce 2007 navýšeny výdaje jiných kapitol o 5,1 mld. Kč. Z toho 4,4 mld. Kč směřovalo na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 1,3 mld. Kč na české dálnice B (úsek D11), o téměř 1,0 mld. Kč na jihozápadní část silničního okruhu Prahy či o 0,5 mld. Kč na výstavbu dálnice D8 (transfery kapitole Ministerstvo dopravy). Do kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo uvolněno 0,8 mld. Kč na výstavbu a obnovu infrastruktury VaK a 0,3 mld. Kč na prevenci před povodněmi a na odstraňování povodňových škod z roku 2006. Do kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo uvolněno necelých 0,6 mld. Kč na rozvoj Masarykovy univerzity v Brně,

- k rozpočtové změně došlo také v kapitole Státní dluh, ze které bylo převedeno 0,6 mld. Kč z rozpočtu výdajů na úroky do rozpočtu výdajů ostatních kapitol.

Celkem bylo v roce 2007 provedeno 864 rozpočtových opatření, což je o 46 více než v roce 2006. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitolách Ministerstvo vnitra (122), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (57), Ministerstvo zemědělství (51), Ministerstvo kultury (48), Ministerstvo práce a sociálních věcí (48), Ministerstvo životního prostředí (44) atd.

Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (33,6 %). Na druhém místě byly přesuny mezi jednotlivými kapitolami (31,6 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření (27,9 %) tvoří přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly. Dále byly uvolňovány jednotlivým kapitolám prostředky z kapitoly Operace státních finančních aktiv (5,2 %) a z kapitoly Státní dluh (0,9 %). Některá rozpočtová opatření představovala souvztažné zvýšení příjmů a výdajů (0,8 %).

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

V roce 2007 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 025,9 mld. Kč, celkové výdaje 1 092,3 mld. Kč a výsledný schodek činil 66,4 mld. Kč.

Tabulka č. 2
mld. Kč
2006 2007
rozdíl
skutečností

index
2007/2006
Skutečnost Schválený
rozpočet
Rozpočet
po změnách
Skutečnost %
plnění
1 2 3 4 5=4:3 6=4-1 7=4:1
Celkové příjmy 923,06 949,48 965,97 1 025,88 106,2 102,82 111,1
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 469,19 516,90 516,90 533,51 103,2 64,31 113,7
DPH 153,52 163,60 163,60 166,63 101,9 13,11 108,5
Spotřební daně 112,56 131,30 131,30 131,59 100,2 19,03 116,9
DPPO 95,47 107,50 107,50 114,75 106,7 19,28 120,2
DPFO 91,59 98,10 98,10 102,14 104,1 10,55 111,5
ostatní daňové příjmy 16,06 16,40 16,40 18,40 112,2 2,34 114,6
Pojistné na SZ 333,70 354,95 354,95 367,14 103,4 33,44 110,0
Nedaňové a ost. příjmy 120,17 77,63 94,12 125,23 133,1 5,07 104,2
Celkové výdaje 1 020,64 1 040,78 1 057,85 1 092,27 103,3 71,63 107,0
Běžné výdaje 915,34 951,36 955,11 976,75 102,3 61,41 106,7
Kapitálové výdaje 105,30 89,42 102,74 115,53 112,4 10,23 109,7
Saldo SR -97,58 -91,30 -91,88 -66,39 72,3 31,19 68,0

Celkové příjmy ve výši 1 025,9 mld. Kč byly plněny na 106,2 % rozpočtu po změnách (překročení o 59,9 mld. Kč) a dosáhly meziroční růst o 102,8 mld. Kč, tj. o 11,1 %.

Příjmy z daní a poplatků dosáhly 533,5 mld. Kč při plnění rozpočtu na 103,2 % (překročení o 16,6 mld. Kč) a meziročním růstu o 64,3 mld. Kč, tj. o 13,7 %. Na tomto meziročním růstu se podílelo především inkaso daní z příjmů právnických osob (o 19,3 mld. Kč, tj. o 20,2 %) a inkaso spotřebních daní (o 19,0 mld. Kč, tj. o 16,9 %). Poměrně výrazně meziročně vzrostlo i inkaso DPH (o 13,1 mld. Kč, tj. o 8,5 %) a inkaso daní z příjmů fyzických osob (o 10,5 mld. Kč, tj. o 11,5 %). Podíl nepřímých daní na daňových příjmech státního rozpočtu tak za poslední rok klesl z 56,7 % na 55,9 % (rozpočet plánoval 57,1 %). Překročení rozpočtu daňových příjmů ovlivnilo především inkaso daní z příjmů právnických osob (o 7,3 mld. Kč) adaní z příjmů fyzických osob (o 4,0 mld. Kč).

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 367,1 mld. Kč převýšily rozpočtovanou výši o 12,2 mld. Kč, tj. o 3,4 %, a meziročně vzrostly o 33,4 mld. Kč, tj. o 10,0 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 304,9 mld. Kč, tj. 103,5 % rozpočtu, a meziročního růstu o 28,0 mld. Kč, tj. o 10,1 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery svou výší 125,2 mld. Kč překročily rozpočet o 31,1 mld. Kč, tj. o 33,1 %, při meziročním růstu o 5,1 mld. Kč, tj. o 4,2 %.Vysoké překročení rozpočtované hodnoty souvisí s převodem prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 37,8 mld. Kč (v roce 2006 to bylo 36,4 mld. Kč) a také s převody prostředků z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 8,4 mld. Kč (v roce 2006 to bylo 10,5 mld. Kč). Obě tyto položky nebyly rozpočtovány. Dále došlo také nad rámec rozpočtu k příjmům v rámci kapitoly VPS. Šlo o uhrazení pohledávky za Aero Vodochody, a.s., ve výši 2,4 mld. Kč. Na druhou stranu došlo k nízkému plnění přijatých transferů od EU (vč. převodů z Národního fondu), jejichž výše dosáhla 38,8 mld. Kč při plnění rozpočtu po změnách na 61,3 %.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 1 092,3 mld. Kč a proti rozpočtu po změnách byly vyšší o 34,4 mld. Kč, tj. o 3,3 %, a představují meziroční růst o 71,6 mld. Kč, tj. o 7,0 %. Podíl celkových výdajů na HDP (3 558 mld. Kč) v roce 2007 dosáhl 30,7 %, zatímco v roce 2006 to bylo 31,6 % (k 3 232 mld. Kč).

Výši celkových výdajů, stejně jako u příjmů, ovlivnily nerozpočtované položky. Jde o výdaje prostředků převedených do příjmů kapitol z rezervních fondů (viz výše nedaňové příjmy), které mohou být čerpány nad rámec rozpočtů kapitol, ve výši 37,8 mld. Kč a realizace státních záruk (z fondu státních záruk) ve výši 8,4 mld. Kč. Tyto dvě položky však neovlivnily schodek rozpočtu, protože se projevily jak ve výdajích tak i v příjmech.

Bez výše uvedených nerozpočtovaných položek by celkové výdaje dosáhly cca 1046,2 mld. Kč, tj. 98,9 % rozpočtu po změnách.

Běžné výdaje dosáhly výše 976,8 mld. Kč, tj. 102,3 % rozpočtu, a představují tak meziroční růst o 61,4 mld. Kč, tj. o 6,7 %. Z nich tradičně nejvíce představovaly sociální dávkyve výši 386,4 mld. Kč, tj. 99,7 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 31,9 mld. Kč, tj. o 9,0 %.

Kapitálové výdaje ve výši 115,5 mld. Kč představují 112,4 % rozpočtu a meziroční růst o 10,2 mld. Kč, tj. o 9,7 %.

Mandatorní výdaje dosáhly výše 554,5 mld. Kč, což je o 31,3 mld. Kč, tj. o 6,0 % více než v roce 2006. Jejich podíl na celkových výdajích se snížil z 51,3 % v roce 2006 na 50,8 % v roce 2007. Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 16,9 mld. Kč) a výdaje na státní sociální podporu (růst o 14,5 mld. Kč).

Skutečná výše výdajů byla opět výrazně ovlivněna uskutečněnými převody nedočerpaných prostředků do rezervního fondu, vyplývajícími z § 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (platného v roce 2007). Novela rozpočtových pravidel (zákon č. 482/2004 Sb.) umožnila organizačním složkám státu prakticky bez omezení převod úspor výdajů, tj. rozdílu mezi rozpočtem výdajů (upraveným o rozpočtová opatření, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu a zvýšeným o částky, o které bylo organizačním složkám státu povoleno překročení rozpočtu výdajů) a skutečnými výdaji, do rezervních fondů. Výše převodů vykázaných na položkách 5346 a 6361 v hodnoceném roce tak dosáhla celkem (v neinvestiční i investiční části rozpočtu) 79,2 mld. Kč, tj o 33,3 mld. Kč více než v roce 2006, kdy činil tento převod 45,8 mld. Kč. V letech 2001-2003, kdy ještě neplatila výše uvedená novela a převod úspor byl ve výdajích limitován, byly tyto převody výrazně nižší, tj. 3,5 mld. Kč, 3,3 mld. Kč a 5,2 mld. Kč). V roce 2004 činil převod 29,0 mld. Kč, v roce 2005 to bylo již 46,7 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2007 skončilo schodkem 66,4 mld. Kč. Tento výsledek je o 25,5 mld. Kč, tj. o 27,7 % lepší, než byla jeho rozpočtovaná výše a o 31,2 mld. Kč, tj. o 32,0 %, lepší než jeho vykázaná skutečnost roku 2006 (-97,6 mld. Kč). Po odečtení převodů prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 37,8 mld. Kč (snížení celkových příjmů) a převodů prostředků do rezervních fondů za rok 2007 ve výši 79,2 mld. Kč (snížení celkových výdajů), by celkový schodek byl nižší o 41,4 mld. Kč a dosáhl by 25,0 mld. Kč (tato operace je v metodice ESA 95 vyčíslována).

Relativně příznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z vysokého plnění daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení(překročení rozpočtu o 28,8 mld. Kč). Překročení rozpočtu nedaňových a ostatních příjmů (o 31,1 mld. Kč) a rozpočtu celkových výdajů (o 34,4 mld. Kč) souviselo především s nerozpočtovanými položkami (popsáno výše).

Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu (66,4 mld. Kč) na HDP v roce 2007 činil 1,9 %, což je o 1,2 procentního bodu méně než v roce 2006.

Následující graf ukazuje vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2007 (v mil. Kč):

Graf č. 1

v mil. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Saldo SR 1 080 10 450 7 230 -1 562 -15 717 -29 331 -29 634 -46 061 -67 705 -45 716 -109 053 -93 684 -56 338 -97 580 -66 392

Měsíční vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu v roce 2007 ilustruje následující graf:

Graf č. 2

 

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Příjmy SR 2007 83 143 64 430 94 410 76 236 59 933 105 166 97 862 75 484 91 860 86 846 72 860 117 653
Výdaje SR 2007 78 110 76 193 76 417 104 505 68 903 77 915 79 460 72 934 77 770 95 963 87 290 196 813
Saldo SR 2007 5 033 -11 763 17 993 -28 269 -8 970 27 251 18 402 2 550 14 090 -9 117 -14 431 -79 160

 

Dosažený schodek státního rozpočtu (vykázaný ČNB) ve výši 66 391 659 tis. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto:

  • vydanými státními dluhopisy ve výši 62 818 414 tis. Kč
  • přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 3 798 160 tis. Kč
  • změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 224 915 tis. Kč

Hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2007 vykázalo přebytek ve výši 9,9 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění včetně příslušenství a příjmů z dobrovolného důchodového pojištění byly vykázány ve výši 304,9 mld. Kč, výdaje na dávky důchodového pojištění činily téměř 289,9 mld. Kč, správní výdaje připadající na výběr pojistného a na výplatu příslušných dávek 5,2 mld. Kč (celkem 295,0 mld. Kč).

Podle § 36 odst. 3 novelizovaného zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, budou prostředky vyčíslené jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění, včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatu dávek důchodového pojištění, převáděny na zvláštní účet rezervy pro důchodovou rezervu ve státních finančních aktivech.

Před novelizací zákona o rozpočtových pravidlech se přebytek ze systému důchodového pojištění převáděl na tzv. zvláštní účet důchodového pojištění. Na tomto účtu byly ke konci roku 2007 uloženy prostředky ve výši 5,6 mld. Kč. Ty se skládaly z přebytků z let 2004 (8,3 mld. Kč) a 2005 (6,6 mld. Kč) po odečtení prostředků ve výši 9,3 mld. Kč použitých na zvýšení výdajů na dávky důchodového pojištění v roce 2006 (zákon č. 584/2006 Sb.). Po novele rozpočtových pravidel byl zřízen zvláštní účet rezervy pro důchodovou rezervu, na který bude během roku 2008 převedeno 5,6 mld. Kč (zůstatek účtu důchodového pojištění), dále 1,5 mld. Kč (příjmy z dividend od energetických společností z roku 2007) a také 9,9 mld. Kč (přebytek systému důchodového pojištění za rok 2007). Stav prostředků na účtu rezervy pro důchodovou reformu by tak během roku 2008 měl dosáhnout 16,9 mld. Kč.

Podrobnější vyhodnocení inkasa a čerpání jednotlivých složek příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2007 je provedeno v dalších částech zprávy.

D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk

 

  1. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv
  2. Stav a vývoj státních finančních aktiv
    1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
    2. Státní zahraniční pohledávky
    3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
    4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  3. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
    1. Standardní státní záruky
    2. Nestandardní státní záruky
    3. Ručení státu ze zákona
  4. Tabulkové přílohy

I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených od 1.1.2001 novými rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, charakterizují za rok 2007 následující údaje:

Tabulka č. 1
v mld. Kč v %
S t a v k Změna za
rok 2007
Struktura k
1.1.2007 31.12.2007 rok 2007 1.1.2007 31.12.2007
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 20,7 19,3 -1,4 21,5 18,8
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč. pohledávek z deblokací 25,8 23,0 -2,8 26,9 22,5
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 29,0 27,6 -1,4 30,2 26,9
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 11,3 11,1 -0,2 11,8 10,8
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 9,2 21,5 +12,3 9,6 21,0
Státní finanční aktiva celkem 96,0 102,5 +6,5 100,0 100,0
1. Přímé tuzemské závazky z přijaté krátkodobé bankovní půjčky 2,4 - -2,4 0,3 -
2. Závazky z emise tuzemských státních dluhopisů 678,5 769,4 +90,9 84,5 86,2
3. Přímé zahraniční závazky z dlouhodobých úvěrů přijatých od EIB 36,7 38,8 +2,1 4,6 4,3
4. Nepřímé závazky státu v cizí měně 84,9 84,2 -0,7 10,6 9,5
z toho: ze zahraničních emisí státních dluhopisů 84,1 83,7 -0,4 10,5 9,4
Státní finanční pasiva celkem 802,5 892,4 +89,9 100,0 100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -706,5 -789,9 -83,4
v tom : pozice vůči bankovní soustavě -324,3 -351,1 -26,8
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -196,4 -224,0 -27,6
pozice vůči zahraničí -185,8 -214,8 -29,0

Pokračovala dlouhodobá tendence meziročního růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv, zastavil se však předchozí trend jeho zrychlování (v roce 2006 o 131,5 mld. Kč, v roce 2007 o 83,4 mld.Kč), a to při růstu stavu státních finančních aktiv o 6,5 mld. Kč a současném zvýšení stavu státních finančních pasiv, tj. státního dluhu o téměř 89,9 mld. Kč. Výrazně se projevil nárůst zadluženosti z titulu emitovaných státních dluhopisů, a to zejména ve vztahu k tuzemským bankovním i nebankovním subjektům s celkovým přírůstkem 63,6 mld. Kč. Držba státních dluhopisů u zahraničních subjektů vzrostla ve stejném období o 24,4 mld. Kč. Nárůst přímých závazků státu z dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky celkem o více než 2 mld. Kč byl v roce 2007 ovlivněn nejen čerpáním dalších úvěrových tranší, ale i zahájením splácení jistiny u dvou z těchto úvěrů.

Na straně aktiv byl patrný pokles stavu prakticky u všech sledovaných položek s výjimkou tuzemských cenných papírů držených ministerstvem financí z finančního investování prostředků uložených na Jaderném účtu (nárůst o 1,5 mld. Kč) a na účtu Řízení likvidity státní pokladny (nárůst o 8,3 mld. Kč). Rezerva peněžních prostředků uložených na bankovním účtu u jiných peněžních ústavů jako zdroj pro vyloučení rizik z řízení státního dluhu dosáhla ke 31.12.2007 hodnoty 2,4 mld. Kč. Snížení stavu zahraničních pohledávek státu o téměř 2,8 mld. Kč bylo výsledkem nejen realizovaných splátek v úhrnné výši 145 mil. Kč, ale i pokračujících deblokací vládních a převzatých pohledávek, kdy do státního rozpočtu bylo inkasováno celkem 106 mil. Kč a objemově významných odpisů státních pohledávek v rozsahu přesahujícím 0,3 mld Kč. Celkový pokles stavu uvedených zahraničních pohledávek byl dále prohlouben vyúčtováním debetních kursových rozdílů v rozsahu 2,4 mld. Kč v důsledku posílení směnného kursu české koruny vůči USD. Úhrnné snížení stavu peněžních prostředků státu uložených na depozitních účtech státních finančních aktiv o více než 1,3 mld. Kč bylo ovlivněno v maximální míře uvolňováním účelových prostředků z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky, výraznější dopad na pokles stavu bankovních účtů mělo i postupné uvolňování prostředků z povodňového účtu na odstraňování následků povodní a realizaci protipovodňových opatření.

Dlužnická pozice státu vykazovaná v rámci bilance státních finančních aktiv a pasiv vůči tuzemské bankovní soustavě se dále prohloubila o 29,2 mld. Kč. Na straně finančních pasiv byla tato skutečnost ovlivněna výrazným absolutním nárůstem bankovní držby státních dluhopisů (o téměř 36 mld Kč), k němuž v roce 2007 došlo i při pokračujícím poklesu podílu bankovního sektoru na této držbě (ze 45,3% na 44,8%). Na straně finančních aktiv se vedle zmíněného poklesu prostředků na depozitních bankovních účtech SFA o téměř 1,4 mld. Kč na výše uvedeném saldu projevil rovněž vliv nárůstu tuzemských cenných papírů v držbě státu o cca 9,9 mld. Kč, který se konkrétně týkal hlavně držby pokladničních poukázek ČNB, do jejichž nákupu byla finančně investována značná část volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny.

Hlavní příčinou nárůstu dlužnického salda ve vztahu státu k tuzemským nebankovním subjektům o 27,6 mld. Kč bylo na straně finančních pasiv zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 27,7 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů. Na straně státních finančních aktiv byl uvedený nárůst dlužnického salda vůči nebankovnímu domácímu sektoru v menší míře ovlivněn poklesem tuzemských pohledávek státu, a to především pohledávek z realizovaných státních záruk o 1,1 mld. Kč. Zmíněný pokles souvisel zejména s řešením finanční situace Fakultní nemocnice Motol a Všeobecné fakultní nemocnice Praha formou prominutí jejich závazků vůči státu, obdobně jako v předchozím roce byla prominuta rovněž část závazků státní organizaci Správa železniční dopravní cesty.

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu (66,4 mld. Kč), ale i zajištění mimorozpočtových úhrad ztrát České konsolidační agentury (cca 13,3 mld. Kč), se za rok 2007 zvýšil z 802,5 mld. Kč na 892,3 mld. Kč, tj. o 89,8 mld. Kč, resp. o 11,2 %, což proti předchozímu roku znamená poměrné snížení tempa růstu o 4,9 procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2006 z 24,8 % na 25,1 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2007 úrovně 899,5 mld. Kč. V roce 2007 rostly obě hlavní složky státního dluhu, přičemž podstatně výraznější nárůst se týkal téměř plně sekuritizovaného vnitřního státního dluhu, jehož hodnota se zvýšila o 88,5 mld. Kč , tj. o 13 %. Zahraniční státní dluh dosáhl absolutního přírůstku 1,4 mld. Kč, což představuje zvýšení o 1,2 %. Jeho podíl na celkovém státním dluhu se tak v průběhu roku 2007 snížil z 15,2 % na 13,8 %, přičemž u této složky státního dluhu poklesl dluhopisový podíl ze 69,2% na 68%.

E. Zpráva o řízení státního dluhu

 

  1. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU

    1.1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2007
    1.2. Vývoj státního dluhu v roce 2007
    1.3. Stav státního dluhu
    1.3.1. Měnová skladba
    1.3.2. Skladba podle splatnosti
    1.3.3. Skladba podle držitele
    1.4. Výpůjčky
    1.4.1. Státní pokladniční poukázky
    1.4.2. Krátkodobé půjčky
    1.4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu
    1.4.4. Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu
    1.4.5. Státní dluhopisy celkem
    1.4.6. Půjčky od Evropské investiční banky
    1.5. Vývoj úrokových sazeb
    1.6. Splátky jistiny
  2. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU

    2.1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2007
    2.2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění
  3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

    3.1. Dluhová strategie a řízení rizik
    3.2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny v roce 2007
    3.2.1. Likvidita státní pokladny
    3.2.2. Vývoj salda státního rozpočtu v roce 2007
    3.2.3 Vývoj salda rezervních fondů organizačních složek státu
    3.2.4. Vývoj salda netermínovaných SFA v roce 2007
    3.2.5. Vývoj salda zůstatků účtů pro převod daní FU a SF v roce 2007

TABULKY
Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2007
Tabulka 2 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2007
Tabulka 3 - Přehled emisí SPP v roce 2007


ÚVOD

V roce 2007 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh se v roce 2007 zvýšil z 802,5 mld. Kč na začátku roku o 89,8 mld. Kč na 892,3 mld. Kč na konci roku. Ve srovnání s koncem roku 2006 se tak dluh zvýšil o 11,2 %.

Dne 26.11.2007 Ministerstvo financí úspěšně vydalo 1. tranši 53. emise 50letých dluhopisů v objemu 4 750 mil. Kč, čímž došlo ke zkompletování výnosové křivky státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů emitovaných MF.

V oblasti řízení likvidity byl rok 2007 významný realizací krátkodobých investic ve formě depozitních operací, které probíhají od 3. čtvrtletí a které slouží účelům krátkodobého řízení likvidity státní pokladny.

Hlavním prostředkem řízení operačního rizika dluhových operací a řízení portfolií státu na finančním trhu bylo uvedení do provozu bankovního integrovaného informačního systému WallStreet Systems (Trema) Suite počínaje 1.1.2007, který byl implementován v prostředí Odboru řízení státního dluhu v průběhu roku 2006. Stejný systém používá například také Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, řada ministerstev financí a národních dluhových úřadů a centrálních bank.

V první polovině roku 2007 zavedlo Ministerstvo financí prostřednictvím Odboru řízení státního dluhu nový obchodní systém Reuters Dealing 3000, standardizovaný na domácím a mezinárodním finančním trhu, a jeho integraci se systémem WallStreet Systems (Trema) Suite pro potřeby obchodování na sekundárním trhu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů a ve druhé polovině roku 2007 na něj i aktivně vstoupilo. Tím se kvalitativně změnila pozice Ministerstva financí na poli domácího kapitálového trhu, na který nyní může kdykoliv pružně vstupovat podle potřeby a aktivně působit v pozici plnohodnotného a autonomního tržního subjektu.


Tabulka 1

Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2007
mld. Kč
NÁZEV Stav
k 1. 1. 2007
Výpůjčky
(a)
Splátky
(b)
Kurzové rozdíly
(c)
Celková změna
(a - b + c)
Stav
k 31. 12. 2007
STÁTNÍ DLUH CELKEM 802,493 273,54 183,259 -0,429 89,853 892,346
Vnitřní dluh 680,903 269,742 181,283 88,459 769,362
Státní pokladniční poukázky 89,568 115,754 123,154 -7,4 82,168
32. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 20 20 -20 0
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 21 0 21
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 35 0 35
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 50,272 0 50,272
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 41 6,657 -6,657 34,343
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 64,964 0 64,964
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 47,035 0 47,035
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 48,642 0 48,642
43. emise střednědobých dluhopisů (2004) 22,983 22,983 -22,983 0
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 56,253 6,086 6,086 62,339
45. emise střednědobých dluhopisů (2005) 51,719 5,258 5,258 56,976
46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 53,679 14,37 0 14,37 68,048
47. emise střednědobých dluhopisů (2005) 48,976 3,343 -3,343 45,633
48. emise střednědobých dluhopisů (2006) 14,338 32,798 32,798 47,135
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 13,075 6,005 6,005 19,08
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 0 30,768 30,768 30,768
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 0 33,897 33,897 33,897
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 0 17,311 17,311 17,311
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 0 4,75 4,75 4,75
Repo obchody - zástava SPP - ÚŘLSP 2,4 0,75 3,15 -2,4 0
Repo obchody - zástava PČNB - ÚŘLSP 0 1,64 1,64 0 0
Depo obchody 0 0,356 0,356 0 0
Vnější dluh 121,591 3,798 1,976 -0,429 1,394 122,984
1. emise eurobondů (2004) 48,824 0 48,824
2. emise eurobondů (2005) 30,031 -0,011 -0,011 30,021
1. emise jenových bondů (2006) 5,257 -0,416 -0,416 4,841
Půjčky od EIB 36,704 3,798 1,76 2,038 38,743
Směnky pro úhradu účasti u EBRD 0,046 0,023 -0,002 -0,026 0,02
Směnky pro úhradu účasti u IBRD 0,728 0,193 -0,193 0,535

 

Tabulka 2

Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2007
v tis. Kč
Název Úmor Úrok Poplatky dluhové služby Celkové výdaje
CELKEM 59 911 944,65 33 981 006,78 145 068,02 94 038 019,45
Vnitřní státní dluh 58 128 740,00 29 499 603,61 145 067,71 87 773 411,32
Státní pokladniční poukázky 1 770 808,63 1 770 808,63
1. emise střednědobých dluhopisů (1993) -2 937,52 -2 937,52
5. emise střednědobých dluhopisů (1994) -8,325 -8,325
10. emise střednědobých dluhopisů (1995) -4,7 -4,7
13. emise střednědobých dluhopisů (1996) -125,925 -125,925
14. emise střednědobých dluhopisů (1996) -355,68 -355,68
32. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 20 000 000,00 1 260 000,00 176,656 21 260 176,66
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 1 344 000,00 180,536 1 344 180,54
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 2 432 500,00 214,059 2 432 714,06
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 3 292 840,24 190,378 3 293 030,61
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 6 656 900,00 1 314 658,76 201,805 7 971 760,56
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 403 656,53 190,493 2 403 847,02
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 163 630,24 217,819 2 163 848,06
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 1 848 384,98 205,744 1 848 590,72
43. emise střednědobých dluhopisů (2004) 22 982 740,00 907 818,23 213,818 23 890 772,05
44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 2 193 500,11 3 283,46 2 196 783,57
45. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 1 532 577,73 1 660,11 1 534 237,84
46. emise střednědobých dluhopisů (2005) 100 2 867 215,14 11 134,67 2 878 449,81
47. emise střednědobých dluhopisů (2005) 3 343 000,00 1 096 327,62 213,161 4 439 540,78
48. emise střednědobých dluhopisů (2006) 1 236 004,47 7 922,16 1 243 926,63
49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 818 730,73 11 050,41 829 781,14
50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 426 414,83 12 184,63 438 599,45
51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 702 189,94 21 315,40 723 505,35
52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) -100 478,20 17 618,64 -82 859,56
53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 7 45 257,41 45 264,41
Krátkodobé půjčky 5 146 000,00 -7 751,21 5 138 248,79
Ostatní 11 636,35 11 636,35
Vnější státní dluh 1 783 204,65 4 481 403,17 0,315 6 264 608,13
1. emise eurobondů (2004) 2 433 559,47 2 433 559,47
2. emise eurobondů (2005) 814 270,36 814 270,36
1. emise jenových bondů (2006) 133 347,07 133 347,07
Půjčky od EIB 1 759 715,52 1 100 226,26 0,315 2 859 942,10
Směnky pro úhradu účasti u IBRD a EBRD 23 489,13 23 489,13

F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu

 

  1. Závěrečné účty státních fondů
    1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
    2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
    3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
    4. Závěrečný účet Státního fondu kultury
    5. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čes. kinematografie
    6. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
    7. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
  2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2007
    1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, DSO a regionálních rad regionů soudržnosti
    2. Příjmy a výdaje krajů
    3. Příjmy a výdaje obcí a DSO
    4. Hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti
    5. Vývoj zadluženosti
  3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
  4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Rozsah činnosti státních fondů vyjádřený finančními ukazateli příjmů a výdajů se v posledních sedmi letech výrazně zvýšil, což bylo ovlivněno činností objemově významnějších státních fondů, hlavně však zvýšenou činností dvou státních fondů nově ustanovených koncem roku 2000. Jde o Státní fond dopravní infrastruktury, který byl založený k financování výstavby, údržby a modernizace silnic, dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest a Státní fond rozvoje bydlení určený především k podpoře výstavby a oprav nájemních bytů a k podpoře technické infrastruktury v obcích.

Tabulka č. 1
v mil. Kč
Rozpočet
2007
Skutečnost
2007
%
plnění
PŘÍJMY
Daňové příjmy 16 426,4 17 126,8 104,3
Nedaňové příjmy 20 501,7 15 385,8 75,0
Kapitálové příjmy 542,8 x
Přijaté dotace 95 450,2 62 488,9 65,5
z toho: ze státního rozpočtu 58 250,2 41 283,9 70,9
P ř í j m y státních fondů c e l k e m 132 406,9 95 544,2 72,2
VÝDAJE
Běžné výdaje 69 833,6 49 047,3 70,2
Kapitálové výdaje 66 980,8 52 100,6 77,8
Ostatní výdaje
V ý d a j e státních fondů c e l k e m 144 231,5 106 152,4 73,6
Saldo příjmů a výdajů státních fondů -11 824,6 -10 608,2 x
Financování státních fondů 11 824,6 10 608,2 x
v tom: změna stavů na bankovních účtech 11 600,8 7 448,4 x
změna stavu bankovních úvěrů -226,3 2 821,6 x
změna stavů nebankovních půjček 450,0 338,2 x

Hospodaření státních fondů za rok 2007 skončilo schodkem ve výši 10,6 mld Kč, což proti jejich upravenému schodkovému rozpočtu znamená zlepšení o 1,2 mld Kč. Celkovou výši dosaženého výsledného schodku státních fondů ovlivnilo zejména schodkové hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení, které bylo finančně pokryto převážně z peněžních prostředků minulých let. Naproti tomu dosažený výsledný přebytek hospodaření Státního fondu životního prostředí ve výši cca 0,8 mld Kč umožnil částečně snížit finanční závazky uvedeného státního fondu.

Rozpočtované příjmy státních fondů nebyly splněny téměř o 28 %, což se týká všech hlavních příjmových položek, zejména však přijatých dotací. Nízké plnění dotací ze státního rozpočtu se týkalo hlavně Státního zemědělského intervenčního fondu, kde tyto dotace určené na financování organizace trhu ze zemědělskými produkty a na programy strukturální podpory zemědělství byly čerpány ve výši 27,5 mld Kč, což je plnění jen na 61,9 %. U Státního fondu dopravní infrastruktury byly dotace získané převodem výnosů z privatizovaného majetku čerpány ve výši 21,2 mld Kč, dotace ze státního rozpočtu však byly čerpány prakticky v plné výši 13,6 mld Kč, což je plnění na 99,9 %.

Na překročení rozpočtu daňových příjmů (celkem o 4,3 %) se podílely všechny fondy, výrazně však SFŽP o 123 mil. Kč u příjmů z poplatků za znečišťování životního prostředí a SFDI o 575 mil. Kč u poplatků za použití vybraných druhů dálnic a rychlostních silnic a výnosy z mýtného. Nenaplnění nedaňových příjmů celkem o 25 % se konkrétně týká SFDI, kde došlo k výpadku těchto příjmů ve výši 6,1 mld Kč, tj. plnění jen 62 %. Důvodem bylo nesplnění předpokládaných splátek finančních prostředků půjčených od SFDI na úhradu akcí financovaných z fondů EU.

Ve výdajové části rozpočtu státních fondů představovalo nesplnění běžných výdajů (o 29,8 %) i kapitálových výdajů (o 22,2 %) absolutní rozdíl (úspory) v plnění ve výši téměř 38,1 mld Kč. Na dosažených úsporách ve výdajích se podílely prakticky všechny státní fondy s výjimkou Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, který rozpočet výdajů překročil zvýšenými náklady na zajištění příjmů Fondu (ve vazbě na překročení příjmů z vlastní činnosti) a především vyšším objemem vyplacených podpor.

U Státního zemědělského intervenčního fondu byly běžné výdaje čerpány na 64,3 %, kapitálové výdaje pouze na 16,8 %, což proti upravenému rozpočtu představuje celkové snížení čerpání výdajů o 19 mld Kč. K úsporám došlo hlavně u výdajů na program rozvoje venkova, kde vzhledem k pozdnímu schválení programu ze strany Evropské komise bylo čerpání nižší o téměř 8 mld Kč. U výdajů na přímé platby zemědělcům se projevila úspora ve výši 4,4 mld Kč a u položky Společné organizace trhu, zahrnující podpory, subvence, intervenční nákupy a související náklady v rozsahu 5,6 mld Kč.

U Státního fondu dopravní infrastruktury byly běžné výdaje splněny na 97,7 % a kapitálové výdaje na 80,6 %. Celkové snížení proti upravenému rozpočtu o 14,3 mld Kč se týkalo jak výdajů na pozemní komunikace, celostátních a regionálních drah, tak i vnitrozemských vodních cest. Úspora výdajů proti upravenému rozpočtu při uvolňování finančních prostředků na předfinancování EU a v nákladech na činnost vlastního aparátu činila 2,4 mld Kč.

U Státního fondu rozvoje bydlení bylo vlivem nízkého čerpání běžných výdajů (na 31,7 %) dosaženo celkově nižších výdajů proti rozpočtu o 4,1 mld Kč. Nízká úroveň čerpání byla ovlivněna způsobem čerpání jednotlivých podpor poskytovaných Fondem v rámci programu PANEL na rekonstrukci panelových domů.

Výdaje vynaložené státními fondy na financování společných projektů Evropské unie a České republiky se v roce 2007 týkaly hlavně SFDI. Na financování projektů dopravní infrastruktury v celkovém rozsahu téměř 75,2 mld Kč se SFDI podílel částkou 68 mld Kč (90,4 %), fondy EU částkou 3,4 mld Kč (4,6 %), úvěry od EIB a jiných komerčních bank částkou 2,8 mld Kč (3,8 %). V rámci společné zemědělské politiky využil SZIF zdroje EU v rozsahu cca 17 mld Kč, zejména pro financování přímých plateb a programu rozvoje venkova.

Na úhradu škod způsobených povodněmi vynaložil SFRB v roce 2007 prostředky v celkové výši 5,3 mil.Kč. Šlo o neinvestiční dotace poskytnuté v rozsahu 253 tis.Kč obcím na opravy a modernizaci bytového fondu po jarních povodních roku 2006. Kromě toho byly z prostředků SFRB v celkové výši 5 mil.Kč poskytnuty další investiční a neinvestiční dotace týkající se povodní roku 2002 (formou úvěru na výstavbu bytů fyzickými osobami či ve formě úrokové refundace k úvěrům na regeneraci panelových domů) i povodní roku 2006 (ve formě úvěru na opravy k odstranění následků těchto povodní).

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2007 snížil o 10,6 mld Kč, což bylo v převážné míře ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. snížením stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu 7,4 mld Kč při souběžném zvýšení závazků z přijatých bankovních úvěrů o 2,8 mld Kč.

Tabulka č. 2
v mil. Kč
Stav k
1. 1. 2007
Stav k
31. 12. 2007
Změna za
rok 2007
Peněžní prostředky na účtech u bank 26 272,6 18 824,2 -7 448,4
Závazky z přijatých bankovních úvěrů 226,3 3 047,9 2 821,6
Dlouhodobé nebankovní půjčky 400,0 738,2 338,2
Věřitelská pozice z financování státních fondů 25 646,3 15 038,1 -10 608,2
z toho: vůči bankám 26 046,3 15 776,3 -10 270,0

Stav krátkodobého kontokorentního úvěru od České spořitelny, a.s. na financování činnosti SFDI, určeného konkrétně k pokrytí chybějících prostředků na profinancování požadavků příjemců dotací, zejména pak pro vyrovnání časového nesouladu mezi plněním příslušných příjmů a výdajů činil k 31.12.2007 celkem 3 037 mil. Kč. K zajištění prostředků v oblasti intervenčních nákupů a přímých plateb využil SZIF v roce 2007 čerpání bezúročné půjčky z PGRLF ve výši 408,2 mil. Kč, přičemž 20 mil. Kč v témže roce splatil. Stav krátkodobého kontokorentního bankovního úvěru přijatého SZIF od HVB Bank se realizací splátek z tržeb za prodej intervenčně nakoupených zemědělských komodit snížil o 215,8 mil. Kč. Závazky SFŽP z dlouhodobé nebankovní půjčky od a.s. Mufis na financování akcí pro ochranu a zlepšování stavu životního prostředí jsou průběžně spláceny, v roce 2007 byla uhrazena část jistiny ve výši 50 mil. Kč a vyúčtované roční úroky (10 mil. Kč).

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2007

Rozpočtové hospodaření územních samosprávných celků bylo ovlivněno zejména novou právní úpravou v oblasti systému poskytování sociálních služeb a systému poskytování dávek podmíněných sociální potřebností, která vstoupila v účinnost od 1.1.2007. Z hlediska rozpočtů územně samosprávných celků znamenala významnou změnu ve struktuře transferů na sociální dávky, které jsou územním rozpočtům poskytovány ze státního rozpočtu.

V souvislosti s nabytím účinnosti nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, již nebyly pro rok 2007 rozpočtovány dotační tituly týkající se financování sociálních služeb, které byly do konce roku 2006 poskytovány z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, obcí a hl. m. Prahy. Konkrétně se jednalo ve vztahu ke krajům o dotace na sociální služby a ve vztahu k obcím a hl. m. Praze o dotace na domovy důchodců, dotace na ústavy sociální péče a dotace na výkon zřizovatelských funkcí v sociální oblasti převedených z okresních úřadů obcím. Od 1.1.2007 jsou dotace určené na zajištění výkonu sociálních služeb poskytovány podle nového dotačního systému v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Nový systém financování sociálních služeb se opírá zejména o nárokový příspěvek na péči, který je poskytován z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím rozpočtů obcí a hl.m. Prahy.

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi znamenal změnu v systému poskytování sociálních dávek z titulu sociální potřebnosti. Některé dosavadní dávky sociální péče vyplácené z titulu sociální potřebnosti byly nahrazeny novými dávkami v systému pomoci v hmotné nouzi a současně se změnil i způsob financování těchto dávek ze státního rozpočtu. Zatímco do konce roku 2006 byly finanční prostředky na výplatu dávek sociální péče zasílány obcím prostřednictvím krajů formou neinvestičních dotací v rámci souhrnného dotačního vztahu z kapitoly Všeobecná pokladní správa, od 1.1.2007 jsou nové dávky pomoci v hmotné nouzi, stejně jako dávky pro zdravotně postižené, uvolňovány obcím z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, které je rovněž zodpovědné za veškerou metodickou činnost a problematiku finančního zajištění sociální péče ve všech fázích rozpočtového procesu. V rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí a hl. m. Prahy již proto pro rok 2007 nebyly rozpočtovány dávky sociální péče.

Hospodaření územně samosprávných celků bylo dále ovlivněno dílčími právními úpravami, které nabyly účinnosti již během roku 2006 a které mění způsob financování výkonu státní správy nebo zakotvují rozšíření působnosti pro územní samosprávné celky, jejich vliv se však plněji projevil až v průběhu roku 2007.

Jedná se především o změny vyplývající z novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, který stanovuje (v § 58, odst. 1), že náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně právní ochrany dětí nese stát. Od roku 2007 je v kapitole Všeobecná pokladní správa, v rámci ukazatele „Další prostředky pro územní samosprávné celky“ vytvořen nový dotační titul „Dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí.“ Do konce roku 2006 byly prostředky na výkon sociálně právní ochrany dětí zahrnuty v příspěvku obcím a hl. m. Praze na výkon státní správy.

Výše uvedené změny se promítly ve struktuře transferů ze státního rozpočtu poskytovaných územně samosprávným celkům z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Obsahem finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů na rok 2007 zůstal pouze příspěvek na výkon státní správy pro kraje. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí byl v roce 2007 tvořen příspěvkem na školství, dotací na vybraná zdravotnická zařízení, příspěvkem na výkon státní správy a dotací na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy obsahoval příspěvek na školství a příspěvek na výkon státní správy, kterou hl. m. Praha vykonává jak v postavení obce, tak i kraje.

Rozpočty územních samosprávných celků byly ve státním rozpočtu na rok 2007 koncipovány jako rozpočty schodkové a to v souhrnné výši 6,7 mld. Kč (z toho: schodek rozpočtů krajů ve výši 2,0 mld. Kč, schodek rozpočtů obcí a hl. m. Prahy ve výši 4,5 mld. Kč a schodek rozpočtů dobrovolných svazků obcí ve výši 0,2 mld. Kč).

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude použit, je v pravomoci zastupitelstev krajů a obcí.

Rok 2007 představoval první rok plného fungování nového článku soustavy územních rozpočtů - Regionálních rad regionů soudržnosti. Na rozdíl od roku 2006, kdy byly ustaveny,*/ a jejich činnost se proto soustředila na vybudování administrativně technického a informačního zázemí, a kdy byly financovány pouze z rozpočtů krajských úřadů, byly ve státním rozpočtu na rok 2007, v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, vyčleněny pro regionální rady finanční prostředky na financování regionálních operačních programů. Do hospodaření regionálních rad se tak vedle prostředků z rozpočtů krajů, určených především na financování vlastního provozu rad, zapojily transfery ze státního rozpočtu, které zahrnovaly jak prostředky fondů EU, tak vlastní zdroje státního rozpočtu určené na financování regionálních operačních programů. Rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti byly koncipovány jako vyrovnané.

Obdobnou funkci jako regionální rady v regionech soudržnosti, plní při čerpání finančních prostředků poskytovaných orgány Evropských společenství v regionu soudržnosti Praha Magistrát hl. m. Prahy. Zajišťuje financování operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie (OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita).

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2007 je provedeno samostatně. Hodnocení plnění příjmů a výdajů je provedeno k dosažené skutečnosti 2007 a k rozpočtu po změnách (dále jen rozpočtu).


*/ Regionální rady regionů soudržnosti byly ustaveny k 1.7.2006 v návaznosti na novelu zákona č. 248/2000Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Regionální rady se vytvářejí ze zákona ve všech regionech soudržnosti a plní úkoly řídících orgánů regionálních operačních programů a zajišťují čerpání finančních prostředků poskytovaných orgány Evropských společenství na regionální rozvoj; zprostředkovatelem toku finančních prostředků z Evropských společenství k regionálním radám je Ministerstvo pro místní rozvoj. Regionální rady hospodaří podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, své příjmy a výdaje třídí podle rozpočtové skladby a vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Územní rozpočty jsou tvořeny rozpočty krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen regionální rady).

Kraje, obce, DSO a regionální rady získaly v roce 2007 do svých rozpočtů příjmy v celkové výši 371,5 mld. Kč, což znamená plnění rozpočtu 97,7 %. Předpoklady rozpočtu ve vývoji příjmů byly naplňovány především v rozpočtech obcí a DSO, kde příjmy dosáhly 99,8 % úrovně předpokládané rozpočtem, příjmy krajů dosáhly 93,8 % a příjmy regionálních rad pouze 14,1 % rozpočtované úrovně (podrobněji viz dále bod 4.).

Příjmy obcí a DSO se na celkových příjmech územních rozpočtů podílely 68,4 %, tj. zhruba ve stejném rozsahu jako v předchozích dvou letech.

Financování krajů bylo zabezpečeno především transfery ze státního rozpočtu a ze státních fondů, které tvořily 58,5 % celkových příjmů krajů. U obcí a DSO byly hlavním zdrojem příjmů daňové příjmy, transfery přijaté ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů tvořily zhruba čtvrtinu celkových příjmů obcí.

Celkové výdaje územních samosprávných celků činily 362,1 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu 94,2 %. Obce a DSO se na celkových výdajích územních rozpočtů podílely v rozsahu 67,9 %.

Hospodaření územních rozpočtů za rok 2007 skončilo přebytkem ve výši 9,4 mld. Kč; rozpočet přitom předpokládal schodek ve výši 6,7 mld. Kč. Kladné saldo hospodaření bylo způsobeno především nižšími výdaji než předpokládal rozpočet, přitom u obcí a DSO byly výdaje nižší zhruba o 13,5 mld. Kč a u krajů o 11,4 mld. Kč. Příjmy zůstaly nenaplněny u obcí a DSO o 0,4 mld. Kč a u krajů o 8,3 mld. Kč. ¨

Rozhodující část přebytku vznikla v hospodaření obcí a DSO, kde příjmy převýšily výdaje o 8,3 mld. Kč, hospodaření krajů skončilo přebytkem ve výši 1,1 mld. Kč.

Tabulka č.1

Bilance příjmů a výdajů obcí, DSO, krajů a regionálních rad k 31.12.2007
(v mil. Kč)
Skutečnost
k 31.12.2006
Rozpočet 2007 Skutečnost
k 31.12.2007
Příjmy celkem po opravě (po konsolidaci) 359 505,60 380 413,10 371 483,70
Výdaje celkem (po konsolidaci) 363 428,50 387 111,60 362 069,30
Saldo příjmů a výdajů (po konsolidaci) -3 922,90 -6 698,50 9 414,40

Stavy finančních prostředků na bankovních účtech vzrostly. Ke konci roku 2007 vykázaly kraje na bankovních účtech 11,2 mld. Kč, což představuje nárůst o 3,7 mld. Kč oproti konci roku 2006. Obce a DSO vykázaly 60,4 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 5,9 mld. Kč.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Hodnocení vývoje systému v. z. p. za r. 2007 vychází z údajů ročních statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP") zpracovaných v souladu s vyhláškou č. 274/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které byly předloženy na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen "MZ") a na Ministerstvo financí (dále jen "MF") 29.2.2008. Údaje v nich obsažené budou podkladem pro vypracování roční účetní závěrky a výroční zprávy za r. 2007, která podléhá ze zákona povinnému auditu. Ověřené dokumenty předloží všechny činné zdravotní pojišťovny do 30.4.2008 na MZ a MF. Po jejich posouzení budou s návrhem "vyjádření vlády" předloženy vládě a poté, spolu s usnesením vlády, do PSP ČR ke konečnému projednání.

Pro 10 325 647 pojištěnců (roční průměr) zajišťovalo fungování systému v. z. p. k 31.12.2007 devět činných ZP, hospodařících jako samostatné právnické subjekty. Většina z nich působí celostátně, avšak s rozdílným počtem poboček. Krajské uspořádání, doplněné územními pracovišti, je ze zákona povinné pouze pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR (dále jen "VZP ČR"), jejíž síť garantuje celostátní dostupnost zdravotní péče. K 31.12.2007 bylo u VZP ČR registrováno 6 641 189 pojištěnců, u osmi zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP") bylo zaregistrováno celkem 3 809 515 pojištěnců. Meziroční úbytek pojištěnců od VZP ČR byl v r. 2007 nižší než v předchozích letech, přesto však dosáhl 26 498 pojištěnců. Vlivem výrazného navýšení platby státu v r. 2006 a r. 2007 (v důsledku přijetí zákona č. 117/2006 Sb.) a souběžně uzákoněného ukončení přechodu na 100 % přerozdělování pojistného v systému v. z. p. (od 1.5.2006) byl v r. 2007 dovršen proces stabilizace hospodaření VZP ČR, zahájený již v r. 2006. Počínaje dubnem r. 2007 vykazuje VZP ČR pouze závazky ve lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením (dále jen "ZZ"), to znamená, že eliminovala ze svého hospodaření závazky po lhůtě splatnosti, jejichž stav k 1.1.2007 činil ještě 2 428 mil. Kč. Do konce r. 2007 VZP ČR rovněž peněžně naplnila zákonnou výši rezervního fondu, vyrovnala v minulosti vzniklý vnitřní dluh vůči bankovním účtům provozních fondů a vytvořila peněžní zásobu na bankovnímu účtu základního fondu ve výši, která pokrývá potřebu prostředků na úhradu zdravotní péče v délce 21 dnů (v přepočtu na průměrné denní výdaje z bankovního účtu základního fondu). Ve vyšší dynamice růstu příjmů pojistného po přerozdělování oproti předchozím letům se v r. 2007 promítly, kromě výše uvedených vlivů, i zvýšené příjmy z pojistného za ekonomicky činné pojištěnce v důsledku mimořádného meziročního nárůstu mezd a platů. To umožnilo všem ZP v meziročním srovnání výrazně zvýšit finanční rezervy. Ve srovnání s r. 2006 se na jejich vytvoření podílely i změny úhradového systému v oblasti výdajů na zdravotní péči vyvolané posunutím zúčtování nákladů na zdravotní péči za celý r. 2007 (tj. mimořádně i za 1. pololetí r. 2007) do r. 2008. Celková peněžní zásoba na bankovních účtech fondů VZP ČR k 31.12.2007 dosáhla 10 725 mil. Kč, z toho 10 450 mil Kč představoval její meziroční přírůstek. Ostatní ZZP hospodařily v průběhu r. 2007 nadále bez závazků po lhůtě splatnosti a v důsledku citovaných vlivů navýšily k 31.12.2007 finanční rezervy (především na bankovních účtech základních fondů) v souhrnu celkem o 6 657 mil. Kč na 16 120 mil. Kč.Celkové zůstatky na bankovních účtech fondů systému v. z. p. k 31.12.2007 tak dosáhly 26 845 mil. Kč. Kromě změny přerozdělovacího mechanizmu, působily výrazně na hospodaření jednotlivých ZP i konkrétní smluvní vztahy se zdravotnickými zařízeními.

Tabulka č.1
Vývoj hospodaření veřejného zdravotního pojištění
v letech 2006 - 2007
skutečnost Rozdíl Změna předběžná
skutečnost
Rozdíl Změna
Vybrané ukazatele v mil. Kč v mil. Kč v % v mil. Kč v mil. Kč v %
r. 2006 r. 2006/2005 r. 2006/2005 r. 2007 r. 2007/2006 r. 2007/2006
Příjmy v systému zdravotního pojištění celkem 182 833 13 952 108,3 202 805 19 972 110,9
v tom: inkaso pojistného po přerozdělení 180 370 15 725 109,6 199 789 19 419 110,8
z toho: ze SR na nevýdělečné pojištěnce 42 309 7 940 123,1 47 789 5 480 113,0
ostatní příjmy a výnosy v.z.p. 2 227 -1 837 54,8 2 689 462 120,7
výnosy z komerční č., smluvního poj. a připoj. 133 20 117,7 132 -1 99,2
platby od zahr.pojišťoven na základě mezin.smluv 103 44 174,6 195 92 189,3
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem 180 011 11 594 106,9 185 591 5 580 103,1
v tom: výdaje na zdravotní péči 174 485 11 910 107,3 179 507 5 022 102,9
provozní režie 5 185 -395 92,9 5 704 519 110,0
výdaje za cizince uhrazené zdrav. zařízením 269 89 149,4 316 47 117,5
náklady na celkovou komerční činnost 72 -10 87,8 64 -8 88,9
Saldo všech příjmů a výdajů 2 822 2 358 608,2 17 214 14 392 610,0
Saldo příjmů a výdajů bez celkové komerční činnosti 2 761 2 328 637,6 17 146 14 385 621,0

Údaje za rok 2006 vycházejí z ověřených výročních zpráv, které jsou předloženy ke schválení v PSP ČR.
Předběžné údaje za rok 2007 vychází z neauditovaných údajů vykázaných ZP k 29. 2. 2008.
Výdaje na zdravotní péči byly v r. 2006 ovlivněny splátkou závazků po lhůtě splatnosti ve výši 8,2 mld. Kč a v r. 2007 splátkami ve výši 2,4 mld. Kč
Rozdíl mezi hodnotami plateb za nevýdělečné pojištěnce v porovnání s platbami ze státního rozpočtu je způsoben časovým posunem mezi jednotlivými roky při vypořádání 12. přerozdělování.

Celkové příjmy systému v. z. p. v r. 2007 dosáhly 202 805 mil. Kč, meziročně vzrostly o 19 972 mil. Kč, tj. o 10,9 %. Na tomto zvýšení se podílely:

  • Příjmy z vlastního výběru pojistného od ekonomicky činných plátců dosáhly 152 000 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 13 939 mil. Kč, tj. o 10,1 %. Výši příjmů výrazně ovlivnil především nárůst vyměřovacích základů pro platbu pojistného z mezd a platů. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ pro pojistné za zaměstnance (ale také pro osoby bez zdanitelných příjmů) byla pro r. 2007 na úrovni 8 000 Kč (nejnižší pojistné pro tyto skupiny osob tak činilo měsíčně 1 080 Kč, ale u zaměstnanců na něm participoval ze 2/3 zaměstnavatel). U zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, zůstal nadále v platnosti odpočet pojistného ve výši platby státu u zaměstnanců, za které současně hradil pojistné i stát. Minimální odvod pojistného osob samostatně výdělečně činných činil v r. 2007 měsíčně 1 360 Kč a jejich maximální odvod pojistného činil měsíčně 5 468 Kč, tj. ročně 65 610 Kč.
  • Příjmy z platby pojistného za osoby, za které je plátcem stát ze státního rozpočtu na zvláštní účet přerozdělování pojistného dosáhly v r. 2007 celkem 47 459 mil. Kč s meziročním nárůstem o 10,4 %. Navýšení platby státu pro r. 2007 (následovalo po trojím skokovém, zvýšení platby v 1. pololetí r. 2006) vycházelo ze zákona č. 117/2006 Sb., tj. ze zvýšení vyměřovacího základu ve vazbě na růst průměrné mzdy, stanoveného nařízením vlády (meziroční skok platby státu dosáhl mezi r. 2006 / r. 2005 o 23,1 %). Platba státu na osobu a měsíc platná od 1. 1. 2007 činila 680 Kč, přičemž stát platil v měsících r. 2007 průměrně za 5 816 484 osob (meziroční pokles o cca 28 tis. pojištěnců). Na základě zákonem stanoveného postupu přerozdělování pojistného byly pro jednotlivé ZP měsíčně propočteny částky příjmů po přerozdělení s vazbou údaje o všech pojištěncích systému v. z. p. - tj. podle pohlaví, věkové kategorie a se zohledněním nákladových indexů na zdravotní péči, které byly pro rok 2007 stanoveny vyhláškou č. 538/2006 Sb. Současně byly ze zvláštního účtu přerozdělování hrazeny i zálohy za nákladnou péči v souladu s ustanovením § 21a) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  • Příjmy z pojistného po přerozdělování od všech typů plátců, tj. včetně platby ze státního rozpočtu, dosáhly celkem 199 789 mil. Kč. Průměrný roční příjem pojistného v přepočtu na 1 pojištěnce (jejichž průměrný počet naopak meziročně vzrostl o 28 tis. osob) činil 19 349 Kč tj. meziroční zvýšení o 10,5 %.
  • Ostatní příjmy a výnosy související s v. z. p. dosáhly celkem 2 689 mil. Kč. Jejich hlavní složkou jsou příjmy z příslušenství pojistného (tj. z pokut, penále a přirážek) a příjmy z úroků vytvořených hospodařením s celkovými příjmy, u kterých došlo k výraznému meziročnímu zvýšení o 310 mil. Kč, především v důsledku zvýšených peněžních zásob na bankovních účtech fondů spravovaných ZP.
  • Příjmy z činností nad rámec v. z. p. tvoří pouze 0,07 % z celkových příjmů, neboť stávající legislativa, ani předpisy EU, rozvoj těchto činností neumožňuje. Tyto příjmy meziročně téměř stagnovaly a dosáhly 132 mil. Kč.
  • Příjmy z plateb od zahraničních pojišťoven (realizované prostřednictvím Centra mezistátních úhrad) dosáhly 195 mil. Kč a meziročně vzrostly o 89,3 % (viz podrobněji komentář k souvisejícím výdajům).

Celkové výdaje systému v. z. p. v r. 2007 dosáhly 185 591 mil. Kč a jejich meziroční nárůst ve výši 5 580 mil. Kč představuje zvýšení pouze o 3,1 %.

Jednotlivé složky výdajů se na meziročním nárůstu podílely následovně:

  • Výdaje na zdravotní péči dosáhly 179 507 mil. Kč, což je 96,7 % z celkového objemu výdajů, s meziročním nárůstem o 5 022 mil. Kč, tj. o 2,9 %. Zdánlivě nižší meziroční tempo růstu těchto výdajů oproti roku 2006 a to o 4,4 procentního bodu, je způsobeno zkreslením výpočtu meziročního indexu růstu v % vykazovaných výdajů o částky úhrad závazků po lhůtě splatnosti u VZP ČR, které byly vyšší 3,42 x v roce 2006, než v roce 2007 (8,2 mld. Kč v r. 2006 a 2,4 mld. Kč v r. 2007).
    • Úhrady za zdravotní péči se řídily po celý rok vyhláškou č. 619/2006 Sb., která vedle vymezení obecných kritérií pro provádění úhrad smluvním poskytovatelům zdravotní péče, umožnila dohodnout výši úhrad individuálně mezi ZP a konkrétním ZZ za podmínky, že takto dohodnutá úhrada nebude v rozporu se zdravotně pojistným plánem na r. 2007. Detailní vyhodnocení důsledku této "smluvní volnosti" může být provedeno až na základě výročních zpráv za r. 2007 jednotlivých ZP, ze kterých bude možné odvodit výši "doplatků nebo vratek", a to z vyúčtování dohadných položek v oblasti nákladů na zdravotní péči a v oblasti pohledávek za plátci pojistného. Provedení těchto účetních operací i v rámci účetní závěrky za r. 2007 umožnila přechodná ustanovení vyhlášky č. 356/2007 Sb. a č. 352/2007 Sb., kterými byla novelizována pravidla hospodaření ZP pro r. 2008.
    • Na vývoj výdajů na zdravotní péči a vývoj stavu závazků měla v r. 2007 vliv rovněž vyhláška č. 618/2006 Sb., o rámcových smlouvách, která vstoupila v platnost od 1. 1. 2007 s tím, že ZP byly povinny její aplikaci promítnout do stávajících smluvních vztahů nejpozději do 31.12.2007. Mezi nejdůležitější změny dané touto vyhláškou patří sjednocení termínu úhrady na 30 dnů od dodání dat v elektronické podobě a do 50ti dnů v případě dodání dat na papírových dokladech. Dobu platnosti smluv ZP se ZZ tato vyhláška obecně omezuje na dobu osmi let, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. V průběhu r. 2007 byly pravomocně ukončeny soudní spory mezi ZP (především VZP ČR) a ZZ, u kterých v předchozích letech VZP ČR a některé ZZP prováděly zúčtování zálohových paušálních plateb prostřednictvím konkrétně provedených výkonů ohodnocených maximální hodnotou bodu 1,10 Kč. I když cenová regulace publikovaná v cenových výměrech MF tento typ úhrad nevyjímala z obecných pravidel cenové regulace, rozhodl Nejvyšší soud, že tato limitace maximální hodnotou bodu není u vybraných ZZ přípustná v případech účtovaných paušály. Ve svých rozhodnutích se tedy Nejvyšší soud přiklonil k metodice stanovené v předchozích letech ve vyhláškách MZ o úhradách zdravotní péče. V důsledku tohoto rozhodnutí VZP ČR uhradila dotčeným ZZ v průběhu r. 2007 téměř o 800 mil. Kč více.
  • Dosažená výše výdajů na vlastní činnost zdravotních pojišťoven (provozní režie) nepřekročila maximální výši nákladů na provoz stanovenou s účinností od 1.1.2006 vyhláškou č. 418/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro nejmenší zdravotní pojišťovnu činil limit 3,71 %, což se týkalo pouze Zdravotní pojišťovny Škoda s průměrným počtem 131 362 pojištěnců. Nejnižší procentní limit dosáhla VZP ČR ve výši 3,34 % s průměrným počtem 6 545 850 pojištěnců. Vzhledem k tomu, že změny počtu pojištěnců mezi ZP byly minimální, byl průměr 3,45 % za systém v. z. p. stejný jako v roce 2006. Vlivem nárůstu rozvrhové základny (tj. příjmů z pojistného včetně příslušenství po přerozdělování) dosáhl souhrn maximálních limitů nákladů na provoz za systém v souhrnu 6 959 mil. Kč s meziročním nárůstem o 11 %. S ohledem na to, že finanční zásoby na bankovních účtech základních fondů všech ZP byly dostatečné, posílil rozdíl mezi skutečnými provozními výdaji a povoleným maximálním limitem zůstatky na provozních fondech a jejich bankovních účtech. Výdaje na nákup hmotného majetku (které jsou součástí vykázané provozní režie) dosáhly 470 mil. Kč a meziročně vzrostly o 8,5 %. Záměry ZP v jejich zdravotně pojistných plánech na r. 2007 byly v oblasti investic v souhrnu naplněny pouze ze 42 %; ZP omezovaly i plánované investice s cílem postupně vytvářet i v provozní části dostatečné finanční rezervy na základě očekávání obtížně odhadnutelných dopadů reformy systému v. z. p. a transformace ZP.
  • Výdaje uhrazené zdravotnickým zařízením za cizince (v souladu s předpisy EU a některými mezistátními smlouvami) dosáhly 316 mil. Kč a meziročně vzrostly o 17,5 %. Rozdíl mezi realizovanými příjmy ze zahraničí (prostřednictvím Centra mezistátních úhrad) a těmito výdaji činil v r. 2007 celkem 121 mil. Kč, takže v tomto rozsahu ZP zálohovaly z prostředků bankovních účtů základních fondů platby za zdravotní péči cizincům (poskytnutou v našich ZZ), která je následně prostřednictvím CMÚ proplácena zahraničními pojišťovnami.
  • Náklady na komerční činnost (bez podílu vykazovaných odpisů) dosáhly 64 mil. Kč. Zdaňované činnosti ZP sledují nákladově výnosovým způsobem (pro zajištění propočtu daně z příjmů), ale jejich minimální rozsah nezpůsobuje významné zkreslení dat za systém v. z. p. Podle předběžných údajů za r. 2007 zisk z těchto činností po zdanění činí 42 mil. Kč a o jeho použití rozhoduje správní rada příslušné ZP (z toho např. VZP ČR vykázala 27,7 mil. Kč, včetně zisku z dividend od své dceřiné společnosti). Na hospodaření základních fondů a jejich bankovních účtů má kladný dopad i prováděná daňová optimalizace.
  • Saldo mezi příjmy celkem a výdaji celkem u činných ZP jako celku dosáhlo v r. 2007 podle předběžných výsledků 17 214 mil. Kč, což je více než 6ti násobek salda dosaženého v r. 2006. Jeho meziroční nárůst o 14 392 mil. Kč, tj. o 510 % představuje zároveň historicky nejvyšší přírůstek peněžních rezerv v systému v. z. p. Finanční rezervy na bankovních účtech fondů v. z. p. všech ZP dosáhly k 31.12.2007 celkem 26 845 mil. Kč. Rozložení těchto rezerv je sice nadále nerovnoměrné, avšak VZP ČR (6 546 tis. pojištěnců) dokázala poprvé za dobu svého fungování uzavřít hospodaření nejen bez závazků po lhůtě splatnosti, ale i s naplněným rezervním fondem a potřebnou rezervou na bankovních účtech základního fondu a fondech provozních; zůstatky na jejích bankovních účtech dosáhly k 31.12.2007 celkem 10 725 mil. Kč. ZZP vcelku (3 780 tis. pojištěnců) měly k tomuto datu na svých bankovních účtech 16 120 mil. Kč prostředků, kterými pokrývají nejen zákonem stanovené rezervy, nutné běžné rezervy na základních fondech, ale vytváří finanční rezervy i na všech ostatních bankovních účtech fondů v. z. p. U 4 ZZP představovaly zůstatky na bankovních účtech základních fondů k 31.12.2007 peněžní zásobu dostačující k pokrytí průměrných výdajů za zdravotní péči po dobu 3 měsíců. Výše této rezervy není žádným právním předpisem omezena, pokud daná ZP hradí své závazky ve lhůtě splatnosti. Významný vliv na hospodaření ZP mají kromě portfolia pojištěnců i konkrétní smluvní vztahy se ZZ.

Nad rámec údajů v tabulce č. 1 je možno doplnit, že:

  • Účetní zůstatky na základních fondech dosáhly k 31.12.2007 v souhrnu 40 070 mil. Kč, zůstatky na bankovních účtech těchto fondů 17 927 mil. Kč, což představuje v průměru pokrytí fondů peněžními prostředky ze 44,7 % (z toho u VZP ČR 21,3 % a v souboru ZZP 70,4 %). Rozdíl je způsoben především vyšším stavem pohledávek po lhůtě splatnosti vůči plátcům pojistného u VZP ČR.
  • Výdaje za zdravotní péči hrazenou ZP nad rámec péče hrazené ze základního fondu, tj. hrazené převážně z fondů prevence (zahrnuté v tabulce č. 1 ve výdajích na zdravotní péči) dosáhly 747 mil. Kč; z toho VZP ČR vynaložila 261 mil. Kč a ostatní ZZP celkem 486 mil. Kč. V přepočtu na jednoho pojištěnce činily výdaje v průměru za celek ZZP 127 Kč, tj. o 93 Kč více než u VZP ČR. Ta sice zvýšila meziročně tyto výdaje na 34 Kč s nárůstem o 48 %, avšak na začátku r. 2007 ještě musela omezovat nabídku preventivních programů nejen na základě ZPP 2007, ale i s ohledem na přetrvávající závazky po lhůtě splatnosti vůči smluvním ZZ. Zvýšenou nabídkou tak oslovila své pojištěnce až v 2. polovině r. 2007. Zůstatky na bankovních účtech fondů prevence všech ZP dosáhly k 31.12.2007 celkové výše 1 170 mil. Kč, z toho připadalo na VZP ČR pouze 3,1 mil. Kč. Tento nepoměr je způsoben mimo jiné i rozdílnou zákonnou úpravou tvorby fondu prevence pro VZP ČR a ZZP. VZP ČR podle předběžných výsledků za r. 2007 vytvořila fond prevence až do zákonem povolené maximální výše 406 mil. Kč, avšak na bankovní účet tohoto fondu převedla z bankovního účtu základního fondu pouze 228 mil. Kč.
  • Možnost vzájemného porovnání výsledků hospodaření ZP poskytují ukazatele přepočtené na jednoho průměrného pojištěnce. Příjmy z pojistného, včetně platby státu, na jednoho pojištěnce dosáhly v r. 2007 průměrně 19 349 Kč a meziročně vzrostly o 10,5 %. U VZP ČR se tyto příjmy meziročně zvýšily o 11 % a dosáhly 20 663 Kč, u skupiny ZZP, vlivem změny systému přerozdělování pojistného, vzrostly meziročně pouze o 9,7 % a jejich průměrná výše dosáhla 17 073 Kč. Průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho pojištěnce uhrazené v r. 2007 z bankovního účtu základního fondu dosáhly celkem 17 316 Kč, což znamená meziroční nárůst o 2,5 %. VZP ČR v průměru za každého svého pojištěnce uhradila ze základního fondu 18 707 Kč, ale v této částce se v r. 2007 ještě promítala úhrada závazků po lhůtě splatnosti ve výši 370 Kč a další mimořádné vlivy (dopady ze soudních sporů). Po očištění o vlivy rozdílných meziročních úhrad závazků po lhůtě splatnosti činí hodnota tohoto ukazatele u VZP ČR 18 337 Kč, s meziročním mimořádným nárůstem 7,8 % ve kterém se promítají např. i dopady z prohraných soudních sporů se ZZ. Blíže bude tato záležitost komentována ve výroční zprávě VZP ČR. Průměrné výdaje za zdravotní péči u ZZP dosáhly 14 905 Kč a vzrostly meziročně pouze o 2,7 % (v obou porovnatelných obdobích nevykázala ani jedna ZZP závazky po lhůtě splatnosti).

Poměr mezi stavem závazků a pohledávek v systému v. z. p. a jejich strukturou sledovanou ve čtvrtletní periodě ukazuje následující srovnání:

Tabulka č. 2
U k a z a t e l k datu 31. 12. 2007 Údaje uvedené v tis. Kč Meziroční změny v %
VZP ČR ZZP celkem VZP ČR ZZP celkem
celkem činné ZP celkem činné ZP
Závazky celkem k poslednímu dni sledovaného období 15 044 157 5 549 695 20 593 852 90,3 118,3 96,5
v tom: závazky vůči zdravotnickým zařízením ve lhůtě splatnosti 14 090 626 5 046 581 19 137 207 108,8 116,9 110,8
závazky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti
ostatní závazky ve lhůtě splatnosti 953 531 503 114 1 456 645 74,8 134,4 88,3
ostatní závazky po lhůtě splatnosti 0 0
Pohledávky celkem k poslednímu dni sledovaného období 40 451 499 11 941 462 52 392 961 106,5 107,6 106,7
v tom: pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti 8 268 565 4 309 391 12 577 956 102,2 104,1 102,9
pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti 29 925 533 6 890 544 36 816 077 111,3 111,4 111,3
pohledávky za zdravotnickými zařízeními ve lhůtě splatnosti 627 228 509 496 1 136 724 75,4 94,9 83,0
pohledávky za zdravotnickými zařízeními po lhůtě splatnosti 0 639 639 0,0 88,3 0,2
ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti 1 546 441 138 703 1 685 144 85,5 87,8 85,7
ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti 83 732 92 689 176 421 100,0 111,8 105,9

Poznámka: Údaje nezahrnují v stav zůstatků nesplacených komerčních úvěrů u VZP ČR ve výši 34 700 tis. Kč.

  • Trvalý vliv na hospodaření ZP měl nárůst pohledávek, jejichž stav k 31.12.2007 dosáhl výše 52,4 mld. Kč; z toho pohledávky po lhůtě splatnosti vůči plátcům pojistného (dluhy na pojistném, ale zejména penále) tvořily 36,8 mld. Kč s meziročním nárůstem o 11,3 %. Hlavní příčinou zvyšování stavu těchto pohledávek byl samotný růst objemu vyměřovacích základů pro pojistné, a tedy i předepsaného pojistného, spolu s důslednějším výkonem správy všech ZP (zvláště v oblasti zpracování přehledů předpisů pojistného u plátců - zaměstnavatelů). Naopak protisměrně působilo odepisování pohledávek za pojistným a penále, které v r. 2007 prováděly v souladu s příslušnými zákony intenzivněji všechny ZP. Dle předběžných údajů výše odepsaných pohledávek dosáhla v souhrnu 4 429 mil. Kč, což představuje v meziročním srovnání téměř dvojnásobek (včetně započtení výše snižování stavu pohledávek za plátci pojistného v důsledku vlastních rozhodnutí o zmírnění tvrdosti zákona a rozhodnutí 9ti rozhodčích orgánů ZP). Takto odepsané pohledávky byly vyjmuty ze základních fondů (případně z fondů prevence) a část z nich převedena na podrozvahové účty, kde jsou nadále sledovány do doby promlčení, nebo ukončení možnosti jejich vymáhání.
  • Běžné závazky ve lhůtě splatnosti vůči ZZ dosahovaly k 31.12.2007 celkem 19,1 mld. Kč; z toho u VZP ČR 14,1 mld. Kč a u ostatních ZZP celkem 5 mld. Kč. Dosažený stav závazků k 31.12.2007 ve lhůtě splatnosti (v přepočtu na průměrné denní výdaje za zdravotní péči hrazené z bankovního účtu základního fondu) činil za systém v. z. p. 39 dnů; u ZZP se tento propočtový ukazatel pohyboval v intervalu od 19ti do 42 dnů a ve VZP ČR dosáhl 42 dnů. Při propočtené průměrné denní výši výdajů na zdravotní péči 490 mil. Kč lze konstatovat, že sjednocení termínů splatnosti, dohodnuté postupy úhrad a další vlivy prodloužily proti r. 2006 dobu úhrad těchto závazků v průměru za systém o 3 dny, což představuje hodnotu cca 1,5 mld. Kč. Tento vliv se u jednotlivých ZP a k 31.12.2007 projevil zcela individuálně jako součást meziročního nárůstu finančních prostředků na bankovních účtech základních fondů.
  • Jak již bylo v úvodu zmíněno, nevykazuje od dubna 2007 VZP ČR závazky po lhůtě splatnosti vůči ZZ (ačkoliv k 1. 1. 2007 dosahoval jejich stav ještě výše 2,4 mld. Kč).K jejich splacení během 1. čtvrtletí r. 2007 přispěl nejen nárůst příjmů z pojistného po přerozdělování, ale i prodloužení lhůt splatnosti u části ZZ, vlivem postupně uzavíraných smluv.
  • Pokud jde o hospodaření s cizími zdroji probíhalo v r. 2007 v systému v. z. p. pouze splácení dříve přijatých závazků: ZP MV ČR ukončila k 31.12.2007 splácení návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu (výše poslední splátky v r. 2007 činila 105, 7 mil. Kč) a VZP ČR pokračovala ve splácení investičního úvěru (výše splátek za rok 2007 činila 24,7 mil. Kč a jeho nesplacený zůstatek činil k 31.12.2007 pouze 34,5 mil. Kč). Zbývající ZP nevyužívaly při svém hospodaření v r. 2007 žádné cizí zdroje
Tabulka č. 3 - Vývoj základních ukazatelů hospodaření VZP ČR a souboru ZZP v letech 2005 - 2007
Propočtový ukazatel celkem systém v. z. p. VZP ČR ZZP vč. likv. a v konkurzu
Příjmy v systému zdravotního pojištění celkem mil. Kč mil. Kč mil. Kč
rok 2005 168 881 114 649 54 232
rok 2006 182 833 124 071 58 762
oč. skut. r. 2007 202 805 137 240 65 565
rozdíl mezi r. 2005/ r. 2004 v % 107,5 107,8 107,0
rozdíl mezi r. 2006/ r. 2005 v % 108,3 108,2 108,4
rozdíl mezi r. 2007/ r. 2006 v % 110,9 110,6 111,6
meziroční nárůst (pokles) v letech 2005/2004 v mil. Kč 11 828 8 257 3 571
meziroční nárůst (pokles) v letech 2006/2005 v mil. Kč 13 952 9 422 4 530
meziroční nárůst (pokles) v letech 2007/2006 v mil. Kč 19 972 13 169 6 803
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem celkem systém v. z. p. VZP ČR ZZP vč. likv. a v konkurzu
rok 2005 168 418 114 744 53 674
rok 2006 180 011 123 905 56 106
oč. skut. r. 2007 185 591 126 773 58 818
rozdíl mezi r. 2005/ r. 2004 v % 107,4 107,9 106,5
rozdíl mezi r. 2006/ r. 2005 v % 106,9 108,0 104,5
rozdíl mezi r. 2007/ r. 2006 v % 103,1 102,3 104,8
meziroční nárůst (pokles) v letech 2005/2004 v mil. Kč 11 607 8 354 3 253
meziroční nárůst (pokles) v letech 2006/2005 v mil. Kč 11 593 9 161 2 432
meziroční nárůst (pokles) v letech 2007/2006 v mil. Kč 5 580 2 868 2 712
Saldo celkových příjmů a výdajů systému v. z. p. celkem systém v. z. p. VZP ČR ZZP vč. likv. a v konkurzu
rok 2005 463 -95 558
rok 2006 2 822 166 2 656
oč. skut. r. 2007 17 214 10 467 6 747
rozdíl mezi r. 2005/ r. 2004 v % 191,3 x 232,5
rozdíl mezi r. 2006/ r. 2005 v % 609,5 x 476,0
rozdíl mezi r. 2007/ r. 2006 v % 610,0 6 305,4 254,0
meziroční nárůst (pokles) v letech 2005/2004 v mil. Kč 221 -97 318
meziroční nárůst (pokles) v letech 2006/2005 v mil. Kč 2 359 261 2 098
meziroční nárůst (pokles) v letech 2007/2006 v mil. Kč 14 392 10 301 4 091

Poznámka:
Příjmy i výdaje roku 2005 byly ovlivněny prostředky z postoupení pohledávek na ČKA. s.p.ú. (VZP ČR 3 mld. Kč, ost. ZZP celkem 0,8 mld. Kč)
V souladu se zákonem č. 117/2006 Sb. byl k 1. 4. 2006 ukončen postupný přechod na 100% přerozdělování pojistného.
Meziroční nárůst platby státu v r. 2006 činil 9 mld. Kč, v r. 2007 4, 5 mld. Kč. Další výrazný nárůst příjmů byl ovlivněn nárůstem mezd a platů.
Výdaje VZP ČR byly ovlivňováy splátkami závazků po lhůtě splatnostiv r. 2005 (8,2 mld. Kč) v r. 2006 (8,2 mld. Kč) v r. 2007 ( 2,4 mld. Kč)
Údaje likvidovaných ZZP a ZZP v konkurzu byly vykazovány pouze v r. 2005, od r. 2006 jsou uváděny hodnoty pouze za činné ZZP.

Pro hodnocení systému v. z. p. v r. 2007 jsou významné i tyto doplňující informace:

  • Celková aktiva a pasiva dosáhla k 31.12.2007 za systém jako celek 85 505 mil. Kč. Aktiva obsahují 36 816 mil. Kč pohledávek za plátci pojistného po lhůtě splatnosti. Tato hodnota se v pasivech promítá především v zůstatcích základních fondů, částečně i v zůstatcích fondů prevence (u 4 ZZP). Podíl těchto pohledávek u VZP ČR (29 925 mil. Kč) téměř 4,3x překračuje evidovaný souhrn daných pohledávek u souboru ZZP (6,891 mil. Kč).
  • V aktivech VZP ČR a OZP se projevuje hodnota akcií jejich dceřiných společností - komerčních pojišťoven (u VZP ČR jde o Pojišťovnu VZP a. s., která funguje od 1.5.2004 a u OZP jde o pojišťovnu Vitalitas a. s.), neboť obě akciové společnosti jsou v jejich 100% vlastnictví. Ostatní ZZP tyto služby neposkytují. Hodnota akcií v držení VZP ČR činí 100 mil. Kč. Hodnota akcií v držení OZP činí 110,4 mil. Kč.
  • Ani v r. 2007 nedošlo u likvidovaných zdravotních pojišťoven ( Hornická ZP, ZP Garant Hospital, Mendlova ZP, ZP Sport, ZP chemie, zdravotnictví a farmacie) k ukončení procesu jejich likvidace a výmazu z obchodního rejstříku. Zánik, zrušení, případně proces vlastní likvidace těchto zdravotních pojišťoven je podle § 6 a 6a) zákona č. 280/1992 Sb. oprávněno řídit pouze MZ. Některé likvidace probíhají již 12 let. Hospodaření těchto subjektů sice ovlivňuje výsledky systému v. z p. jen marginálně, ale v některých případech není dlouhodobě plněna ani uložená statistická povinnost, takže předběžné údaje nejsou k dispozici a do celkových výsledků systému v. z. p. není jejich hospodaření promítnuto. Předpokládá se, že budou až součástí hodnocení vývoje systému v. z. p., na základě předložených výročních zpráv za r. 2007.

Závěr:

Všechny ukazatele hodnocení ZP v r. 2007 ukazují na to, že jejich hospodaření v systému v. z. p. bylo zcela stabilizované. Pro jeho další vývoj v r. 2008 je podstatné, že zákonem č. 261/2007 Sb., ke stabilizaci veřejných rozpočtů, nově stanovený vyměřovací základ pro platbu státu v r. 2008 (platba státu ve výši 677 Kč měsíčně na jednoho pojištěnce) bude platit i pro r. 2009; stabilitu systému v. z. p., ani VZP ČR, však neohrozí. Již ze současné predikce vývoje hospodaření systému v.z.p. v r. 2008 je zřejmé, že finanční zásoby na bankovních účtech všech ZP se k 31.12.2008 zvýší nad úroveň plánovanou ve zdravotně pojistných plánech na r. 2008. Při pokračujícím příznivém trendu růstu příjmů je aktuální odhad dosažitelného salda příjmů a výdajů systému v. z. p. celkem za r. 2008 na úrovni 8,9 mld. Kč a finanční zůstatky k 31. 12. 2008 by za těchto předpokladů mohly dosáhnout 35,7 mld. Kč. Poměr v jejich rozdělení se zvýší ve prospěch VZP ČR, neboť její výdajová strana by neměla být již zatěžována mimořádnými vlivy jako v r. 2007.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy a zvláštní fondy. Vývoj zůstatků těchto fondů ilustruje následující tabulka:

v mil. Kč
Organizační složky
státu
Stav ke konci roku Změna
2004 2005 2006 2007 2005-2004 2006-2005 2007-2006
1/ Majetkové fondy celkem 493 972 534 004 520 432 525 244 40 032 -13 572 4 812
- z toho:
Fond dlouhodobého majetku 470 669 488 341 473 172 478 027 17 672 -15 169 4 855
Fond oběžných aktiv 23 260 45 614 47 203 47 148 22 354 1 589 -55
2/ Finanční a peněž. fondy celkem 35 075 61 202 72 744 103 792 26 127 11 542 31 048
- z toho:
FKSP 1 167 1 203 1 159 1 143 36 -44 -16
Fond rezervní 32 190 58 255 69 165 96 550 26 065 10 910 27 385
Fond odměn 27 27 6 6 -21
3/ Zvláštní fondy*) 9 328 11 358 9 405 17 182 2 030 -1 953 7 777
4/ Fond privatizace a ostatní fondy**) 120 946 94 214 120 946 -26 732
Fondy OSS úhrnem 538 375 606 564 723 527 740 432 68 189 116 963 16 905

*) jde převážně o prostředky Národního fondu spravované kapitolou MF
**) jde o fondy bývalého FNM, které do roku 2005 nebyly součástí rozvahy OSS (nyní v kapitole MF); jsou komentovány v samostatné pasáži SZÚ

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů OSS jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

V souladu s tímto zákonem (ve znění platném do 29.2.2008) mohly OSS do konce roku 2007 převádět do rezervních fondů (RF) prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Způsob a výše převáděných úspor rozpočtových prostředků byla stanovena v § 47 zákona, ve znění platném do 29.2.2008. V roce 2007 mohly OSS převést prostředky ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a) zákona, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdaji uskutečněnými za celý rok. To neplatilo pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.

Zůstatek rezervního fondu OSS vykázaný na bankovních účtech ke konci roku 2007 dosáhl 96 550 mil. Kč a proti stavu ke konci roku 2006 se zvýšil o 27 715 mil. Kč. Změna stavu byla saldem převodů úspor ve výdajích státního rozpočtu téhož roku v částce 79 189 mil. Kč a převodů prostředků tohoto fondu do příjmů státního rozpočtu v průběhu roku 2007 ve výši 37 750 mil. Kč (vykázaných na položce 4135 "Převody z rezervních fondů OSS") a dalšími převody z fondu v celkové výši 13 724 mil. Kč. Tyto další převody z rezervních fondů OSS byly provedeny na základě usnesení vlády České republiky ze dne 11. června 2007 č. 629, kterým vláda schválila převedení finančních prostředků z rezervních fondů OSS do příjmů státního rozpočtu - kapitoly Všeobecná pokladní správa v celkové výši 13,9 mld. Kč k jejich použití na finanční krytí některých výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu na rok 2007 (šlo především o posílení výdajů Ministerstva dopravy na dotaci pro Státní fond dopravní infrastruktury až do výše 10,0 mld. Kč, posílení výdajů Ministerstva obrany do výše 2,0 mld. Kč, Ministerstva zdravotnictví do výše 0,8 mld. Kč, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do výše 0,7 mld. Kč apod.).

Z celkové částky prostředků převedených do rezervních fondů OSS připadlo na převody neinvestičních prostředků 46 493 mil. Kč a na převody investičních prostředků 32 696 mil. Kč (v roce 2006 to bylo 22 583 mil. Kč a 23 264 mil. Kč).

V rámci celkových (neinvestičních i investičních) prostředků byly do rezervních fondů převedeny především prostředky nedočerpané v odvětví zemědělství, lesní hospodářství a rybářství (rozpočtový oddíl 10, převedeno 23,1 mld. Kč), dále prostředky v oddílu 22 - Doprava (9,7 mld. Kč), v oddílu 37 - Ochrana životního prostředí (5,8 mld. Kč), v oddílu 36 - Bydlení, komunální služby a územní rozvoj (5,7 mld. Kč), v oddílu 32 - Vzdělání a školské služby (5,0 mld. Kč), v oddílu 51 - Obrana (4,9 mld. Kč), v oddílu 21 - Průmysl, stavebnictví, obchod a služby (4,7 mld. Kč), v oddílu 35 - Zdravotnictví (2,9 mld. Kč), v oddílu 42 - Politika zaměstnanosti (2,5 mld. Kč), v oddílu 38 - Ostatní výzkum a vývoj (2,3 mld. Kč), v oddílu 23 - Vodní hospodářství (1,7 mld. Kč), v oddílu 43 - Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti (1,7 mld. Kč), v oddílu 53 - Bezpečnost a veřejný pořádek (1,5 mld. Kč), v oddílu 61 - Státní moc, státní správa, politické strany (1,4 mld. Kč), atd. Z celkových převedených prostředků připadlo na platy a ostatní platby za provedenou práci 747 mil. Kč a na výzkum a vývoj 4,7 mld. Kč (včetně prostředků krytých příjmy z EU).

Zatímco fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen a naplňován povinně v závislosti na vyplacených mzdách, převod úspor do rezervního fondu měl fakultativní povahu. Největší příděly do obou fondů byly ze zřejmých důvodů vykázány především u "velkých" (co do počtu zaměstnanců a objemu rozpočtovaných prostředků) kapitol, zejména ministerstev.

Nejvíce prostředků nevyčerpaných na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce převedlo do rezervního fondu Ministerstvo zemědělství (23,5 mld. Kč), Ministerstvo dopravy(9,9 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (7,8 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (7,4 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (7,1 mld. Kč),Ministerstvo pro místní rozvoj (5,7 mld. Kč), Ministerstvo obrany (5,1 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu (4,8 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (2,8 mld. Kč),Ministerstvo vnitra (1,8 mld. Kč) a Ministerstvo financí (0,9 mld. Kč).

Z dokumentačního hlediska uvádíme dále rozsah a strukturu sledování prostředků rezervních fondů organizačních složek státu podle původu prostředků tak, jak je stanovil v § 48 odst. 3 zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění platném do konce února 2008, tzn. v členění platném pro celý rok 2007, za níž byl předložen návrh státního závěrečného účtu. Prostředky rezervních fondů OSS byly povinně členěny takto:

a) prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na

  1. prostředky, které byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
  2. prostředky, které byly poskytnuty bez uvedení účelu,

b) odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotace nebo návratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c) příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d) příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo příslušné hospodařit Ministerstvo obrany,
e) prostředky převedené podle § 47; tyto prostředky dále člení podle toho, na co byly před převedením rozpočtovány, na

  1. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) a zároveň na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,
  2. prostředky určené na financování programů (§ 13 odst. 3) s výjimkou prostředků podle předchozího bodu 1,
  3. prostředky určené na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie s výjimkou prostředků podle bodu 1,
  4. sociální dávky,
  5. prostředky určené na úhrady škod způsobených pojistnými událostmi,
  6. ostatní.

Uvedených jedenáct kapitol státního rozpočtu se na celkových prostředcích, nevyčerpaných v běžném roce a převedených do rezervních fondů k jejich použití v dalších letech, podílely cca 97 %. Ostatní ministerstva a ústřední úřady se na převodech do rezervního fondu podílely podstatně menšími částkami, šest kapitol nepřevedlo do rezervního fondu žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích převedených organizačními složkami státu do rezervních fondů jsou obsaženy v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu za rok 2007 předložených příslušným výborům Poslanecké sněmovny.

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech OSS se v průběhu roku 2007 snížil z 1 159 mil. Kč ke konci roku 2006 na 1 143 mil. Kč ke konci roku 2007, tj. o 16 mil. Kč.

Přehled o stavech peněžních fondů organizačních složek státu
v tis. Kč
K a p i t o l a FKSP Rezervní fond
Stav
k 1.1.2007
Stav
k 31.12.2007
Změna
stavu
Stav
k 1.1.2007
Stav
k 31.12.2007
Změna
stavu
Z toho převod úspor
(§47 z.č. 218/2000 Sb.)
1 2 3=2-1 4 5 6=5-4 položka 5346+6361
301 Kancelář prezidenta republiky 1 602 1 564 -38 123 740 65 193 -58 547 43 540
302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 600 83 -516 377 34 377 34 000 34 000
303 Senát Parlamentu 819 793 -26 106 361 94 782 -11 579
304 Úřad vlády 1 716 2 293 577 83 206 51 685 -31 521 51 685
305 Bezpečnostní informační služba 23 526 20 961 -2 565 79 468 54 391 -25 077 39 966
306 Ministerstvo zahraničních věcí 4 667 3 886 -781 1 656 433 908 044 -748 389 493 000
307 Ministerstvo obrany 367 606 365 713 -1 893 11 790 357 6 082 157 -5 708 200 5 076 837
308 Národní bezpečnostní úřad 1 432 983 -449 12 416 20 818 8 402 20 818
309 Kancelář Veřejného ochránce práv 58 38 -20 9 500 3 000 -6 500
312 Ministerstvo financí 91 167 87 543 -3 624 1 772 503 1 208 302 -564 201 948 158
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 31 505 33 386 1 881 8 389 338 8 444 934 55 596 7 424 970
314 Ministerstvo vnitra 373 366 355 119 -18 247 2 581 965 1 945 344 -636 621 1 786 113
315 Ministerstvo životního prostředí 10 211 9 097 -1 115 6 287 799 11 451 577 5 163 778 7 060 103
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 390 409 18 4 900 179 5 963 890 1 063 711 5 683 355
321 Grantová agentura 277 311 33 18 218 31 186 12 968 24 296
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 670 5 315 -355 4 455 153 6 232 704 1 777 551 4 757 019
327 Ministerstvo dopravy 2 007 2 251 244 2 128 774 10 580 258 8 451 484 9 904 338
328 Český telekomunikační úřad 1 830 2 384 555 78 279 321 489 243 210 314 181
329 Ministerstvo zemědělství 27 085 29 250 2 165 17 120 841 30 356 472 13 235 631 23 529 874
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 4 262 4 626 364 3 038 624 7 765 850 4 727 226 7 763 337
334 Ministerstvo kultury 1 550 1 882 332 546 479 875 043 328 564 820 084
335 Ministerstvo zdravotnictví 8 707 9 694 987 2 312 493 3 051 403 738 910 2 785 389
336 Ministerstvo spravedlnosti 167 200 172 410 5 210 599 792 483 191 -116 601 424 748
338 Ministerstvo informatiky 686 -686 245 178 -245 178
343 Úřad na ochranu osobních údajů 641 716 76 6 771 6 800 29 4 450
344 Úřad průmyslového vlastnictví 267 559 292 688 646 -42 126
345 Český statistický úřad 9 339 9 617 278 217 877 149 451 -68 426 74 842
346 Český úřad zeměměřický a katastrální 12 667 12 979 312 49 960 2 407 -47 553 1 524
348 Český báňský úřad 1 035 911 -124 33 17 -16
349 Energetický regulační úřad 308 462 154 34 595 17 298 -17 297
353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 271 217 -54 202 979 116 266 -86 713 6 488
355 Úřad pro studium totalitních režimů 14 14 786 786 786
358 Ústavní soud 344 547 203 15 862 17 111 1 249 9 654
361 Akademie věd 1 078 1 461 383 61 305 79 133 17 829 56 035
372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 135 69 -66
374 Správa státních hmotných rezerv 2 261 3 061 800 137 491 851 -136 640 605
375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1 931 1 740 -191 18 800 17 087 -1 713 8 002
381 Nejvyšší kontrolní úřad 759 305 -454 82 025 116 405 34 380 40 753
Ú h r n 1 158 975 1 142 650 -16 325 69 165 857 96 550 346 27 384 489 79 189 074

 

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu České republiky

H. Souhrn závěrečných účtů kapitol

O b s a h

Kapitola č.

301 Kancelář prezidenta republiky

302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

303 Senát Parlamentu

304 Úřad vlády České republiky

305 Bezpečnostní informační služba

306 Ministerstvo zahraničních věcí

307 Ministerstvo obrany

308 Národní bezpečnostní úřad

309 Kancelář Veřejného ochránce práv

312 Ministerstvo financí

313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

314 Ministerstvo vnitra

315 Ministerstvo životního prostředí

317 Ministerstvo pro místní rozvoj

321 Grantová agentura České republiky

O b s a h

Kapitola č.

322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

327 Ministerstvo dopravy

328 Český telekomunikační úřad

329 Ministerstvo zemědělství

333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

334 Ministerstvo kultury

335 Ministerstvo zdravotnictví

336 Ministerstvo spravedlnosti

338 Ministerstvo informatiky

343 Úřad pro ochranu osobních údajů

344 Úřad průmyslového vlastnictví

345 Český statistický úřad

346 Český úřad zeměměřický a katastrální

348 Český báňský úřad

349 Energetický regulační úřad

O b s a h

Kapitola č.

353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

355 Ústav pro studium totalitních režimů

358 Ústavní soud

361 Akademie věd ČR

372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

374 Správa státních hmotných rezerv

375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

381 Nejvyšší kontrolní úřad

396 Státní dluh

397 Operace státních finančních aktiv

398 Všeobecná pokladní správa

I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2007

(dle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů)

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 48. schůzi dne 5. února 2009 (viz. bod č. 185) a přijala usnesení č. 1000 (viz psp.cz).
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 28. schůzi dne 29. května 2008 (viz. bod č. 1).
  • Vláda státní závěrečný účet projednala na xx. schůzi dne 21.dubna 2008 (viz bod č. 39) a přijala usnesení č. 470 (viz vlada.cz).

Nejčtenější