Novinky

Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2006 - 1.pololetí

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Pololetní
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor

Vládní návrh usnesení

 

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna 2006

5. volební období

 

V l á d n í n á v r h

USNESENÍ

Poslanecké sněmovny
ze ........ schůze ........ 2006
k návrhu Zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky
za 1. pololetí 2006

 

Poslanecká sněmovna

s c h v a l u j e

zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2006

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2006

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2006

Obsah:

  1. Shrnutí
  2. Ekonomický výkon
  3. Cenový vývoj
  4. Trh práce
  5. Platební bilance
  6. Měnový vývoj, úrokové sazby a finanční trh
  7. Veřejné rozpočty

1. Shrnutí 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka 1
2004 2005 2006
rok 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q
HDP, běžné ceny mld. Kč 2781,1 2978,2 691,1 757,9 752,1 777,0 743,4 815,7
Index deflátoru HDP mzr. % 3,5 0,9 2,0 0,6 0,6 0,8 0,9 1,4
Průměrná míra inflace mzr. % 2,8 1,9 2,7 2,5 2,1 1,9 2,1 2,9
HDP, stálé ceny mzr. % 4,2 6,1 5,4 6,1 5,9 6,9 7,1 6,2
Konečná spotřeba mzr. % 0,8 1,8 0,8 1,9 3,1 1,4 2,8 1,6
domácností mzr. % 2,5 2,4 1,8 2,5 2,7 2,4 3,7 3,8
vlády mzr. % -3,2 0,7 -1,4 0,8 4,5 -1,0 0,8 -3,4
Tvorba hrubého kapitálu mzr. % 8,2 2,9 1,9 0,6 1,9 7,3 12,4 17,8
Průmyslová produkce, stálé ceny mzr. % 9,6 6,7 3,9 6,6 7,5 8,5 15,1 8,9
Stavební výroba, stálé ceny mzr. % 9,7 4,2 -3,2 0,1 7,3 9,7 0,5 6,2
Míra nezaměstnanosti VŠPS % 8,3 7,9 8,4 7,8 7,8 7,8 8,0 7,1
Registrovaní nezaměstnaní, průměr tis.osob 537,4 510,4 552,6 507,4 500,7 496,5 524,0 477,4
Objem mezd a platů (účet domácností) mzr. % 5,4 6,2 5,2 6,0 7,0 6,3 7,7 8,3
Podíl obchodní bilance na HDPx) % -1,0 1,3 -0,2 0,6 0,9 1,3 1,4 1,2
Podíl běžného účtu na HDPx) % -6,0 -2,1 -4,8 -4,3 -2,9 -2,1 -2,6 -3,1
PRIBOR 3M, průměr % 2,4 2,0 2,3 1,8 1,8 2,1 2,1 2,1

Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF
x) Na bázi ročních klouzavých úhrnů, obchodní bilance podle údajů ČSÚ.

Česká republika dosáhla v roce 2005 nejvyššího růstu v historii srovnatelné roční časové řady. Hrubý domácí produkt (HDP) se v reálném vyjádření zvýšil o 6,1 %, což byla po pobaltských republikách nejvyšší dynamika v rámci celé EU. V 1. pololetí 2006 jeho meziroční růst dosáhl 6,6 %. V mezičtvrtletním srovnání tempo HDP (očištěného o vliv sezónnosti a odlišného počtu pracovních dní) akcelerovalo až na mimořádně vysoká 2,0 % ve 4. čtvrtletí 2005, což by odpovídalo celoročnímu růstu o více než 8 %. Od tohoto vrcholu mezičtvrtletní dynamika HDP zvolnila na 1,5 % v 1. čtvrtletí a následně na 1,2 % ve 2. čtvrtletí 2006.

Ekonomika se pohybuje ve vzestupné fázi ekonomického cyklu a vykázaný růst HDP již přes dva roky přesahuje odhady růstu potenciálního produktu. Záporná produkční mezera se tak uzavřela ve 2. pololetí 2005 a přešla do kladných hodnot. Velikost kladné produkční mezery se pohybuje okolo 1 % potenciálního produktu. Jelikož je ekonomický vzestup doprovázen rovněž akcelerací potenciální výkonnosti, vysoký růst zatím nevede k tlakům ohrožujícím makroekonomické rovnováhy, může však být spojován s mírným zrychlením spotřebitelských cen i se zpomalením zlepšování salda obchodní bilance.

Pozitivní je i relativně příznivá výdajová struktura, i když vývoj v posledním období naznačuje změny směrem ke zrychlení domácí poptávky. Ta byla hlavním zdrojem ekonomického růstu v 1. pololetí 2006, když zlepšování zahraničněobchodní bilance se zbožím a službami ve stálých cenách se v 1. pololetí takřka zastavilo.

Na straně nabídky se ekonomický vzestup opírá v největší míře o průmysl, ve kterém se projevil náběh nových výrobních kapacit. Hrubá přidaná hodnota (HPH podle národních účtů) tak zaznamenala v roce 2005 nárůst o 12,5 % s následnou akcelerací na 21,4 % v 1. čtvrtletí, respektive 18,6 % ve 2. čtvrtletí 2006. Dále se o příspěvek k růstu HDP podělila zejména odvětví obchodu, peněžnictví a pojišťovnictví. Celková HPH vzrostla v roce 2005 o 6,7 % při zrychlení až na 7,5 % v 1. čtvrtletí, resp. 6,6 % ve 2. čtvrtletí.

Hlavní příčinou poměrně nízké nominální dynamiky HDP (o 7,1 % v roce 2005 a o 8,0 % a 7,6 % v 1. a 2. čtvrtletí 2006) vzhledem k reálnému růstu HDP je pokračující pokles směnných relací v zahraničním obchodě. Pokles cen dosahovaných vývozci o 1,7 % v 1. pololetí 2006 se oproti předchozímu roku mírně zlepšil (pokles o 2,2 % v roce 2005), dovozní ceny však v 1. pololetí vzrostly cca o 0,3 % proti poklesu o 0,5 % v roce 2005. To znamená, že pozitivní výsledek zahraničněobchodní bilance ve stálých cenách se v bilanci v běžných cenách projevuje v podstatně menší míře.

Ztrátu ze zhoršení směnných relací zachycuje alternativní ukazatel k reálnému HDP, tzv. reálný hrubý domácí důchod (HDD, neboli objem důchodů domácích ekonomických subjektů z realizace produkce). Ten dosáhl za rok 2005 růstu jen o 4,8 % a v 1. pololetí 2006 o 5,1 %.

Relativní ekonomická úroveň ČR2 ve vztahu k průměru EU-25 v roce 2005 dosáhla podle odhadu Eurostatu 73 %, tedy zhruba úrovně Portugalska. To znamená zlepšení o cca 5 p.b. za poslední dva roky.

Vysokého růstu produktu bylo dosaženo při zvýšení celkové zaměstnanosti o 1,0 % v průměru za 1. pololetí (podle údajů národních účtů). Produktivita práce (HPH ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného) zaznamenala podstatný nárůst o 6,2 % v 1. čtvrtletí a 5,4 % ve 2. čtvrtletí 2006.

Průmyslová produkce (na bázi tržeb) meziročně vzrostla o 11,8 %. Tomu odpovídá vedle růstu vývozu také oživení domácí poptávky. Růst průmyslu byl tažen především výrobou dopravních prostředků a zařízení (zvýšení o 26,9 %). Zaměstnanost v průmyslu se meziročně zvýšila o 1,7 %, průměrná měsíční mzda vzrostla o 6,4 % a produktivita práce z tržeb o 10,5 %. V červenci se průmyslová výroba zvýšila o 11,8 %.

Stavebnictví s meziročním růstem produkce o 4,1 % se vyrovnalo se skluzem z prvních měsíců, způsobeným klimatickými podmínkami. Při nárůstu počtu pracovníků3 o 1,0 % se produktivita ze stavebních prací ve srovnatelných cenách zvýšila o 3,1 %. Průměrná měsíční mzda vzrostla o 6,2 %. V červenci se stavební produkce meziročně zvýšila o 12,2 %.

V odvětvích služeb4 sledovaných ČSÚ se celkové tržby ve stálých cenách meziročně zvýšily o 4,5 % a proti stejnému období roku 2005 tak zrychlily růst o 1,7 procentního bodu. Vývoj tržeb jednotlivých odvětví však probíhal nerovnoměrně.

Situace na trhu práce byla v 1. pololetí ovlivňována zejména vysokým růstem ekonomiky. Celková zaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) se nadále zvyšovala (meziročně o 1,7 %). Počet zaměstnanců vzrostl o 1,9 %, počet podnikatelů o 0,4 % (po předchozím poklesu). Zvýšila se jak míra ekonomické aktivity, tak i míra zaměstnanosti.

Nezaměstnanost podle VŠPS (mezinárodně srovnatelná metodika) se snižuje od 2. čtvrtletí 2004. Míra nezaměstnanosti se v průměru za 1. pololetí 2006 meziročně snížila o 0,6 p.b. na 7,5 %.

Konzistentní obraz s VŠPS dává i vývoj míry nezaměstnanosti podle registrace na úřadech práce. Vzhledem ke zrychlení ekonomického růstu nad odhadovaný potenciální růst se míra volných pracovních míst5 od 2. čtvrtletí 2003 rovněž mírně zvyšuje. To odpovídá cyklickému charakteru vývoje nezaměstnanosti při nezlepšujících se strukturálních parametrech trhu práce6.

Průměrná hrubá nominální mzda7 se v 1. pololetí 2006 zvýšila o 7,0 %, tedy více než o 1 p.b. rychleji než v roce 2005. V podnikatelské sféře dosáhl přírůstek průměrné mzdy 7,2 %, v nepodnikatelské sféře 5,9 %. Růst kupní síly průměrných mezd při přepočtu indexem spotřebitelských cen byl v meziročním porovnání v zásadě srovnatelný s 1. pololetím 2005.

Vzhledem k vývoji produktivity práce lze současný mzdový vývoj považovat za přiměřený, nezakládající inflační rizika.

Přes zrychlení inflace lze českou ekonomiku stále považovat za nízkoinflační, s důvěryhodnou měnovou politikou centrální banky. V červnu 2006 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,8 % (o 1,0 p.b. více než před rokem). Přitom více než dvě třetiny z cenového růstu bylo dáno administrativními opatřeními (příspěvek 2,0 p.b.). Klouzavá roční průměrná míra inflace stoupla jen nepatrně a dosáhla 2,5 % (o 0,1 p.b. více než před rokem). V červenci meziroční inflace zrychlila na 2,9 % a v srpnu na 3,1 %.

Nárůst cen domácích zemědělských výrobců, tažený především skokovým vzestupem cen v rostlinné výrobě, dosáhl maxima v červnu 2006. Jejich úroveň na konci 1. pololetí výrazně překonala hodnoty loňského roku. Naopak ceny živočišné výroby byly meziročně nižší. Po zpomalení cen průmyslových výrobců v roce 2005 se v 1. pololetí 2006 inflace v produkčních odvětvích opět zrychlila. Meziroční pokles cen o 0,3 % v prosinci 2005 byl postupně vystřídán 2,4procentním růstem v červnu 2006.

Klíčová sazba měnové politiky (pro dvoutýdenní repo operace) byla centrální bankou během celého pololetí udržována beze změny. Její nastavení k 30. 6. 2006 bylo na 2,00 %, tedy pod 2,75 % ECB. Záporný úrokový diferenciál se tak vůči eurozóně nadále prohluboval. Měnové podmínky se sice změkčily v úrokové složce, přísnější však byla kurzová složka vzhledem k apreciaci CZK. Celkové reálné měnové podmínky byly hodnoceny jako neutrální až mírně přísné. Se sílícím očekáváním zpřísnění měnové politiky nabral tvar výnosové křivky na peněžním trhu strmější sklon. V červenci ČNB zvýšila základní 2T repo sazbu na 2,25 %.

Akcelerace růstu peněžní zásoby, započatá na konci minulého roku, se během 1. pololetí letošního roku postupně utlumovala. Tempa růstu obou peněžních agregátů se ovšem pohybovala na vysokých úrovních. Průměrný objem měnového agregátu M2 v 1. pololetí 2006 vzrostl meziročně o 8,6 %, objem likvidních peněz vzrostl ještě více (o 14,0 %). Pokračující tendence k preferenci likvidity opět mírně zvýšila podíl agregátu M1 na celkových penězích M2.

Akciový trh vykázal oproti rekordům v loňském roce slabší výkony jak v růstu obchodovaných objemů, tak v úrovni akciového indexu. Celkový objem obchodů se v 1. pololetí 2006 snížil o 7,9 % a průměrný akciový index byl oproti stejnému období předchozího roku o 5,6 % nižší. Naopak obchodovaná hodnota dluhopisů byla letos o 23,9 % větší.

V rámci institucionálního uspořádání byl v roce 2005 zahájen integrační proces dohledu nad finančním trhem. Od 1.4. 2006 vznikl v ČNB jednotný dohledový orgán nad celým finančním trhem ČR.

Vnější nerovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu na HDP, která se od 3. čtvrtletí 2004 do konce roku 2005 zlepšila o téměř 5 p.b. na -2,1 %, se v průběhu 1. pololetí 2006 (v ročním vyjádření) mírně zhoršila a podle odhadu dosáhla -3,1 %. Zpomalilo se razantní zlepšování obchodní bilance, ke zhoršení podílu BÚ/HDP přispěly i meziročně horší výsledky bilance služeb, bilance výnosů a běžných převodů.

Vývoz i dovoz dosahoval v 1. pololetí 2006 vysoké dynamiky, obchodní bilance se od poloviny roku 2005 udržuje v přebytku. Vzhledem ke snižování předstihu tempa růstu vývozu před dovozem se však přebytek nezvýšil a dosáhl 37,2 mld. Kč, tedy téměř stejné výše, jako v roce 2005. Vývoj zahraničního obchodu byl příznivě ovlivněn především růstem exportu silničních vozidel. Pozitivní vliv mělo i zrychlení ekonomického růstu ve světě a zejména ve státech EU. Vysoká dynamika růstu objemu zahraničního obchodu byla dosažena i přes nepříznivé faktory, jako byly stále rostoucí ceny ropy a plynu a trvalá apreciace koruny především vůči EUR. To svědčí o zvyšující se konkurenční schopnosti české ekonomiky, ale co je ještě významnější - roste i necenová, tj. kvalitativní konkurenceschopnost produkce.

Směnné relace v obchodu se zbožím8 se v průměru za 1. pololetí 2006 meziročně zhoršily o 4,0 % při snížení vývozních cen o 1,9 % a růstu dovozních cen o 2,1 %. Meziročně tak zhoršily ekonomickou situaci podnikové sféry. Největší vliv na tomto zhoršení měly suroviny a nerostná paliva a z významných komoditních skupin ještě polotovary a strojírenská produkce.

V 1. pololetí 2006 CZK meziročně zpevnila vůči oběma světovým měnám. Nominální kurz proti EUR v průměru za toto období posílil o 5,5 %, proti USD o 1,0 % při vrcholu meziročního posílení ke konci pololetí. V červenci a srpnu 2006 byla koruna meziročně silnější vůči EUR o 6,1 % a 5,0 %, proti USD o 11,6 % a 9,4 %.

Devizové rezervy centrální banky k 30. červnu 2006 činily 681,6 mld. Kč, tj. 23,9 mld. EUR. Tento stav byl o 1,2 mld. EUR nižší než ke konci roku 2005.

Vnější prostředí 9

Dynamický růst světové ekonomiky pokračoval i v 1. pololetí 2006. Nejrychleji rostly ekonomiky Číny, Indie a dalších asijských zemí. Na vývoj hospodářství se zejména ve vyspělých ekonomikách podepisují vysoké ceny surovin, především ropy, jejíž cena šplhá k novým rekordům.

Americká ekonomika vzrostla za rok 2005 o 3,2 %. Růstová dynamika pokračovala i v 1. pololetí 2006, kdy sezónně očištěný HDP vzrostl v 1. čtvrtletí 2006 proti stejnému období předchozího roku o 3,7 %, ve 2. čtvrtletí o 3,6 %. Růst HDP byl tažen zejména soukromou spotřebou, která však v důsledku pokračujícího růstu úrokových sazeb postupně oslabovala. Vysoké úrokové sazby zdražily hypotéky, což ztížilo dluhové financování spotřeby. Na cenové tlaky, způsobené především rostoucími náklady vstupů, reagovala centrální banka sérií zvýšení základní úrokové sazby až na hodnotu 5,25 % v červnu 2006. Výrazně kladný úrokový diferenciál spojený se zájmem o americká aktiva vedl v roce 2005 ke zhodnocování dolaru ve vztahu k euru až na 1,18 USD/EUR. Rok 2006 byl naopak ve znamení oslabování dolaru, který se v červnu 2006 ustálil zhruba na hodnotě 1,28 USD/EUR. Zdrojem neklidu stále zůstává dvojí deficit: jednak neustále rostoucí deficit běžného účtu (6,5 % HDP), jednak stále vysoký deficit rozpočtu.

Růst eurozóny se v roce 2005 zpomalil, meziroční růst jen byl 1,4 %. Od počátku roku 2006 zaznamenala eurozóna oživení. Sezónně očištěný HDP vzrostl v 1. čtvrtletí 2006 proti stejnému období předchozího roku o 2,1 %, ve 2. čtvrtletí pak o 2,6 %. Rostl zejména export a investice, zvyšoval se i import. Došlo ke zlepšení ve spotřebě domácností, která dlouhodobě zaostávala.

Situace se zlepšila i v Německu, kde byl ekonomický růst nadále tažen vysokou dynamikou exportu. Na německém trhu práce došlo po dlouhé době k mírnému snížení nezaměstnanosti. Hrozbou pro ECB se stává vysoká inflace, na kterou centrální banka reagovala opakovaným zvýšením úrokových sazeb. K poslední úpravě sazeb na hodnotu 3,00 % došlo v srpnu 2006.

Středoevropské ekonomiky mají dlouhodobě vyšší dynamiku než západní Evropa, nicméně jejich růst je diferencovaný.

Slovenská ekonomika v roce 2005 vzrostla o 6,1 % a byla spolu s českou nejrychlejší v regionu. Vysoký růst na Slovensku, tažený především spotřebou domácností, pokračoval i v roce 2006. V 1. čtvrtletí sezónně očištěný HDP vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 6,3 %. Ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční hodnoty 6,2 %. Externí šoky v podobě zvyšujících se cen vstupů negativně ovlivňovaly vývoj inflace, na kterou NBS zareagovala opakovaným zvyšováním základní úrokové sazby. K poslednímu navýšení na 4,50 % došlo v červenci 2006.

Naproti tomu v Polsku růst HDP citelně zpomalil z 5,3 % v roce 2004 na 3,2 % v roce 2005. Ve druhé polovině roku však začal postupně akcelerovat a v 1. čtvrtletí 2006 dosáhl meziročně 4,6 %, ve 2. čtvrtletí pak 5,6 %. V Polsku i na Slovensku nadále přetrvá vysoká nezaměstnanost, která má výraznou regionální dimenzi a strukturální charakter.

Také maďarská ekonomika, která se v regionu vyvíjí nejméně příznivě, v roce 2005 zmírnila dynamiku a vzrostla o 4,1 % proti 5,2 % v roce 2004. Reálný meziroční růst ve 2. čtvrtletí 2006 mírně zpomalil na 4,0 % ve srovnání s obdobím předchozím (4,3 %). Maďarsko trápí především narůstající deficit veřejných financí, který se nedaří úspěšně korigovat. V důsledku špatného hodnocení maďarské ekonomiky musí centrální banka udržovat úrokové sazby na vysoké úrovni. V první polovině roku 2006 došlo k jejich trojímu navýšení na současných 7,25 %.

Cena ropy Brent dosáhla za rok 2005 průměru 54,4 USD za barel, což je o 42 % více proti roku 2004. Růst pokračoval i v roce 2006. Ve 2. čtvrtletí se cena barelu ropy vyšplhala k 69,8 USD, v srpnu 2006 potom byla prolomena hranice 78 USD/barel. Zvýšená poptávka a řada jednorázových okolností držela cenu během roku velmi vysoko. Otvírání nových nalezišť zatím příliš nepokročilo, zato se dále zvýšila geopolitická rizika v oblasti Perského zálivu. To vedlo k pokračujícímu napětí na trzích, při kterém i malá zakolísání vedla k prudkému vzestupu ceny.

Všeobecně je možné shrnout, že vývoj vnějšího prostředí, s výjimkou světových cen paliv a některých dalších komodit, byl pro českou ekonomiku pozitivní a poskytl jí růstové impulsy zejména v oblasti zahraničního obchodu.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 8. září 2006.
2 Více viz. Kapitola 2.1
3 Údaj z měsíčního šetření za podniky s 20 a více pracovníky
4 Sledované služby zahrnují maloobchod, ubytování a stravování, ostatní činnosti převážně osobního charakteru, dopravu, spoje, činnosti v oblasti výpočetní techniky a ostatní podnikatelské činnosti.
5 Podíl volných pracovních míst ke všem pracovním místům v ekonomice.
6 Toto tvrzení odpovídá i analýze podle Beveridgeovy křivky, která vyjadřuje vztah nezaměstnanosti a volných pracovních míst v čase.
7 Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně.
8 Podle statistiky výběrových indexů cen v zahraničním obchodě ČSÚ.
9 S využitím databáze Eurostatu ke dni 8. 9. 2006.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2006

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. Příjmy státního rozpočtu
  3. Výdaje státního rozpočtu
  4. Čerpání vládní rozpočtové rezervy
  5. Výdaje ze státního rozpočtu na financování společných programů Evropské unie a České republiky
  6. Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až srpen 2006
  7. Výhled plnění státního rozpočtu do konce roku 2006

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1. Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2006 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 543 ze dne 2. prosince 2005 a stanovil příjmy ve výši 884,4 mld. Kč a výdaje ve výši 958,8 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 74,4 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 65,2 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9,2 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 15 mil. Kč. Rozpočet vychází ze schválené Koncepce reformy veřejných rozpočtů a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2006.

Na základě usnesení vlády č. 377 ze dne 5. dubna byl Poslanecké sněmovně předložen návrh na změnu tohoto zákona, z titulu zajištění finančních prostředků na krytí povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření. Poslanecká sněmovna tento návrh projednala ve zkráceném řízení a rozhodla o přijetí zákona č. 170 ze dne 18.4. 2006, kterým se zvyšují příjmy i výdaje státního rozpočtu o částku 5 mld. Kč. Tato změna se dotýká kapitoly Všeobecná pokladní správa, kde na straně příjmů bude doplněna položka rozpočtové skladby Neinvestiční přijaté dotace ze zvláštních fondů ústřední úrovně a na straně výdajů bude navýšení promítnuto v položce Ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené.

Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2006 byly promítnuty dopady změn některých daňových zákonů přijatých Parlamentem v rámci Koncepce reformy veřejných financí.

Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, trvale zařadila ubytovací služby mezi daňové položky zatížené sníženou sazbou daně a současně osvobodila od této daně části jazykové výuky. Z tohoto pohledu představuje dopad pro státní rozpočet (při předpokládaném nárůstu počtu plátců) 3,6 mld. Kč. Pozitivní fiskální dopad na inkaso DPH by naopak měl mít růst sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Nárůst příjmů z tohoto titulu je odhadován na 0,5 mld. Kč.

Novela zákona o daních z příjmů se dotkla hlavně zdaňování fyzických osob. Největší dopad bude mít snížení sazby, rozšíření pásma a nahrazení odečitatelných položek slevami na dani. Dopad na státní rozpočet se předpokládal ve výši 10,0 mld. Kč.

V porovnání se skutečností za rok 2005 počítá rozpočet (vč. zákona č. 170/2006 Sb.) s nárůstem příjmů o 22,9 mld. Kč, t.j. o 2,6 %, výdaje by měly vzrůst o 41,0 mld. Kč, t.j. o 4,4 % a rozpočtovaný schodek je tak horší o 18,1 mld. Kč.

Tabulka č.1
v mld. Kč
2005 2006 Rozdíl
SR 2006-
Rozp.2005
Rozdíl
SR 2006-
Skut.2005
index
SR 2006/
Rozp.2005
index
SR 2006/
Skut.2005
Rozpočet
(vč. RUD)
Skutečnost
SZÚ
Rozpočet
schválený *)
Celkové příjmy 804,93 866,46 889,39 84,46 22,93 110,5 102,6
Daňové příjmy (bez poj. na SZ) 441,40 460,43 473,25 31,85 12,82 107,2 102,8
DPH 154,30 146,82 156,70 2,40 9,88 101,6 106,7
Spotřební daně 94,90 103,63 118,90 24,00 15,27 125,3 114,7
DPPO 81,60 100,27 88,00 6,40 -12,27 107,8 87,8
DPFO 95,50 94,77 92,30 -3,20 -2,47 96,6 97,4
ostatní daňové příjmy 15,10 14,94 17,35 2,25 2,41 114,9 116,1
Pojistné na SZ 314,75 311,18 336,32 21,57 25,14 106,9 108,1
Nedaňové a ost. příjmy 48,78 94,84 79,82 31,04 -15,02 163,6 84,2
Celkové výdaje 888,52 922,80 963,79 75,28 40,99 108,5 104,4
Běžné výdaje 822,80 843,80 869,54 46,74 25,74 105,7 103,1
Kapitálové výdaje 65,71 79,00 94,25 28,54 15,25 143,4 119,3
Saldo SR -83,58 -56,34 -74,40 9,18 -18,06 89,0 132,1

*) SR včetně zákona č. 170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2006

Z růstu celkových příjmů o 22,9 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků 12,8 mld. Kč, t.j. růst o 2,8 % (největší nárůst představují spotřební daně, a to o 15,3 mld. Kč, t.j. o 14,7 %, a DPH o 9,9 mld. Kč, t.j. o 6,7 %). Pojistné na sociální zabezpečení je vyšší o 25,1 mld. Kč (růst o 8,1 %), zatímco ostatní příjmy by měly poklesnout cca o 15,0 mld. Kč (snížení o 15,8 %); tento pokles ovlivňuje vysoká loňská skutečnost, která zahrnovala příjmy kapitol z rezervních fondů ve výši 21,8 mld. Kč (nejsou rozpočtovány a v roce 2006 jsou očekávány ve výši cca 35 mld. Kč) a příjmy z převodu z fondu státních záruk v kapitole Všeobecná pokladní správa ve výši 21,9 mld. Kč (také nejsou rozpočtovány a v roce 2006 jsou očekávány ve výši cca 11 mld. Kč). Po vyloučení těchto nerozpočtovaných příjmů by ostatní příjmy měly výrazně růst, a to především z důvodů vyšších rozpočtovaných dotací od EU (50,9 mld. Kč proti 13,5 mld. Kč přijatých v roce 2005).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti roku 2005 o cca 41,0 mld. Kč, z toho 25,7 mld. Kč (růst o 3,1 %) připadá na běžné výdaje a 15,3 mld. Kč (růst o 19,3 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů (ve vztahu k celoroční skutečnosti roku 2005) se podílejí především sociální dávky (růst o 17,1 mld. Kč) a v nich vyšší výdaje na důchody o 16,1 mld. Kč (návrh pokrývá dopad průměrného zvýšení důchodů od 1. ledna o 5 %). Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci vč. povinného pojistného by měly vzrůst o 4,7 mld. Kč. Vyšší budou transfery do zahraničí, z nichž vzrostou zejména odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU, a to o 3,8 mld. Kč. Ve zvýšení neinvestičních transferů státním fondům se projevuje vliv vyšší dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, jehož financování přešlo od roku 2005 plně pod kapitolu Ministerstvo zemědělství a prostředky jemu určené představují částku 27,7 mld. Kč (růst o 5,9 mld. Kč). V rámci neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů se předpokládá vyšší čerpání prostředků na nákup služeb o 5,8 mld. Kč a vyšší výdaje na úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 9,9 mld. Kč).

Na růstu rozpočtu kapitálových výdajů se podílely především investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které proti skutečnosti roku 2005 vzrostly z 1,4 mld. Kč na 17,0 mld. Kč (v rozpočtu po změnách je to 15,5 mld. Kč). Téměř celá tato výše představuje dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Jednou z priorit rozpočtu na rok 2006 je spolufinancování společných programů EU a ČR. Státní rozpočet předpokládá, že čistá pozice ČR (netýká se jen státního rozpočtu) ve vztahu k EU bude činit 22,6 mld. Kč (v roce 2005 to bylo pouze 0,6 mld. Kč, přitom celkové příjmy z rozpočtu EU by měly činit 58,0 mld. Kč (v roce 2005 to bylo 31,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu EU 35,4 mld. Kč (v roce 2005 to bylo 30,7 mld. Kč).

1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2006

Za 1. pololetí roku 2006 došlo k několika rozpočtovým změnám. Ty ovšem neznamenaly ani změnu celkových příjmů ani celkových výdajů oproti schválenému státnímu rozpočtu (vč. zákona č. 170/2006 Sb.), ale pouze přesun mezi jednotlivými položkami rozpočtu, a to především na výdajové straně rozpočtu. Ta nejdůležitější z nich jsou následující:

  • na základě usnesení vlády č. 179/2006 byly převedeny prostředky ze 14 rozpočtových kapitol do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa (VPS)v celkové výši 3,5 mld. Kč, z nichž 2,8 mld. Kč (včetně 75 mil. Kč z Vládní rozpočtové rezervy) bylo převedeno na ukazatel Pojistné zdravotního pojištění - platba státu a dalších 0,8 mld. Kč směřovalo na novou položku Navýšení dorovnání přímých plateb, které dále plynuly do rozpočtové kapitoly Ministerstvo zemědělství,
  • z kapitoly VPS došlo v rámci rozpočtových opatření k přesunu celkem 10,2 mld. Kč do ostatních rozpočtových kapitol, z nichž 2,5 mld. Kč směřovalo na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření, další 2,0 mld. Kč plynuly z Vládní rozpočtové rezervy (podrobněji v bodě II. 4. této zprávy), 1,7 mld. Kč směřovalo jako transfer mezinárodním organizacím či zahraniční pomoc, atd.,
  • výdaje kapitoly OSFA byly v 1. pololetí roku 2006 sníženy o 3,5 mld. Kč a o stejnou částku navýšeny rozpočtované výdaje jiných kapitol. Z toho 3,0 mld. Kč směřovalona projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky. Jednalo se např. o 2,1 mld. Kč na výstavbu dálnice D8 Trmice - státní hranice ČR/SRN, dále o 439 mil. Kč na výstavbu úseků dálnice D8/D11, o 205 mil. Kč na rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně, o 175 mil. Kč na prevenci před povodněmi a další.

Celkem bylo v 1. pololetí provedeno 410 rozpočtových opatření. Proti stejnému období loňského roku to je o 67 více. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitolách Ministerstvo vnitra (43), Ministerstvo zahraničních věcí (30), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (29), Ministerstvo práce a sociálních věcí (28), Ministerstvo kultury (26), Ministerstvo financí (25) a Ministerstvo zdravotnictví (22).

Nejvíce rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly VPS do rozpočtů kapitol (38,6 %), dále přesuny mezi kapitolami (35,9 %) a přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (22,9 %). Nižší počet rozpočtových opatření vykázaly přesuny prostředků do jednotlivých kapitol z kapitoly OSFA (2,4 %) a kapitoly Státní dluh (0,2 %).

1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2006

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

v mld. Kč
Ukazatel Skutečnost
leden - červen
2005
2006 % plnění
vr. 2005
Index
2006/2005
Schválený
rozpočet*)
SR
po změnách **)
Skutečnost
leden - červen
%
plnění
1 2 3 4 5=4:3 6 7=4:1
PŘÍJMY CELKEM 426,25 889,39 889,39 468,82 52,7 53,0 110,0
VÝDAJE CELKEM 422,49 963,79 963,79 461,18 47,9 47,6 109,2
SALDO 3,76 -74,40 -74,40 7,64 -10,3 -4,5 203,2

*) SR včetně zákona č. 170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2006
**) SR upravený o rozpočtová opatření k 30.6.2006

V 1. pololetí roku 2006 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 468,8 mld. Kč, t.j. 52,7 % rozpočtu (v roce 2005 to bylo 53,0 %), a byly tak o 24,1 mld. Kč nad jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2005 je to o 42,6 mld. Kč, t.j. o 10,0 % více.

Daňové příjmy představovaly 242,6 mld. Kč, t.j. 51,3 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 17,3 mld. Kč, t.j. o 7,7 % (v pololetí roku 2005 byly plněny na 51,1 %, při meziročním růstu o 35,6 mld. Kč, t.j. o 18,8 %). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 160,5 mld. Kč, t.j. 47,7 % rozpočtu a meziročně vzrostly o 10,7 mld. Kč, t.j. o 7,2 % (v roce 2005 byly plněny na 47,6 %, při meziročním růstu o 8,2 mld. Kč, t.j. o 5,8 %). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace ve výši 65,7 mld. Kč byly při meziročním růstu o 14,6 mld. Kč, t.j. o 28,5 %, plněny na 82,4 % (v 1. pololetí 2005 byly plněny na 104,9 % při meziročním růstu o 24,5 mld. Kč, t.j. o 91,6 %).

Meziroční růst celkových příjmů ovlivnily především z daňových příjmů inkaso spotřebních daní (růst o 11,1 mld. Kč) a DPH (růst o 6,3 mld. Kč) a dále převod prostředků z fondů organizačních složek státu do příjmů (především z rezervních fondů; růst o 11,2 mld. Kč). Relativně vysoké plnění ovlivnily především přijaté dotace, když převody prostředků z fondů OSS a z fondu státních záruk dosáhly celkem 34,0 mld. Kč (nebyly rozpočtovány).

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 461,2 mld. Kč, t.j. na 47,9 %, a byly tak o 20,7 mld. Kč pod polovinou upraveného rozpočtu. V porovnání s čerpáním výdajů v roce 2005, kdy byl rozpočet plněn na 47,6 %, to bylo o 38,7 mld. Kč, t.j. o 9,2 % více.

Běžné výdaje dosáhly 437,6 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 50,4 %. Meziročně tak vzrostly o 35,5 mld. Kč, t.j. o 8,9 %. Na jejich meziročním růstu se podílely především sociální dávky (o 13,7 mld. Kč), transfery fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění (o 6,5 mld. Kč), dotace obcím (o 5,4 mld. Kč), dotace státním fondům (o 3,1 mld. Kč), úroky a ostatní finanční výdaje (o 2,5 mld. Kč) a další.

Kapitálové výdaje představovaly 23,6 mld. Kč a byly plněny na 24,8 %, při meziročním růstu o 3,2 mld. Kč, t.j. o 15,2 %. Z nich meziročně vzrostly především investiční transfery (o 2,9 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu tak dosáhlo za 1. pololetí roku 2006 přebytek ve výši 7,6 mld. Kč. Jak ukazují tabulka a graf, jednalo se o nejlepší výsledek dosažený od roku 1995, kdy byl vykázán přebytek 10,4 mld. Kč. Proti loňskému roku je to o 3,9 mld. Kč lepší výsledek. Pololetní příznivé hospodaření bylo dáno vysokým předstihem plnění celkových příjmů před čerpáním celkových výdajů o 4,8 procentního bodu.

Tabulka č.3
v mil. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
5 570 9 715 10 448 -1 004 -14 827 1 823 -5 982 -4 933 -29 653 -915 -53 399 -49 702 3 763 7 642

 

 

Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících ukazují následující tabulka a graf:

Tabulka č.4
v mld. Kč
2006 Celkové
příjmy
% plnění
k SR
po změnách
Celkové
výdaje
% plnění
k SR
po změnách
Saldo
v měsíci
Kumulované
saldo
Leden 79,63 9,0 76,20 7,9 3,43 3,43
Únor 69,20 7,8 73,19 7,6 -3,98 -0,56
Březen 87,10 9,8 70,79 7,3 16,31 15,75
Duben 63,73 7,2 99,43 10,3 -35,71 -19,95
Květen 73,76 8,3 66,00 6,8 7,75 -12,20
Červen 95,40 10,7 75,56 7,8 19,84 7,64
Leden - červen 468,82 52,7 461,18 47,9 7,64 7,64

 

K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v měsíci dubnu, což souviselo zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2005 ve výši 15,0 mld. Kč, která se provádí každoročně v tomto období.

V závěru sledovaného období se hospodaření státního rozpočtu naopak výrazně zlepšilo. V červnu 2006 se stejně jako v roce 2005 projevilo především vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob, což souvisí s dobrými hospodářskými výsledky za rok 2005 u plátců daně, kteří podávají daňové přiznání k 30.6.

Dobré výsledky dosažené za první polovinu roku 2006 - měřeno vykázaným schodkem a jeho podílem na celoročně předpokládaném objemu - nelze přeceňovat. Čerpání výdajů bude v 2. pololetí pokračovat do výše dané rozpočtem a nad jeho rámec budou realizovány převody prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu představující úspory výdajů předchozích let a prostředky určené na státní záruky, které však neovlivní výsledný schodek (vstoupí do příjmů ve stejné výši). Určující pro pozitivní celoroční výsledek hospodaření státního rozpočtu bude proto především inkaso daňových příjmů, ale i nedaňových a ostatních příjmů. Ocenění očekávaných rizik rozpočtového hospodaření a výhled celkového plnění státního rozpočtu do konce roku jsou uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

III. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2006

Obsah:

  1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí
  2. Příjmy a výdaje krajů
  3. Příjmy a výdaje obcí
  4. Zadluženost

Rok 2005 představoval z hlediska financování územních samosprávných celků významnou změnu především pro kraje. K 3. lednu 2005 nabyla účinnosti novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní jako zákon č. 1/2005 Sb. Touto novelou se zvýšilo procento krajů na sdílených daních z původních 3,1 % na 8,92 %. Přestože novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, byla přijata v menším rozsahu oproti vládnímu návrhu (původní návrh byl 15,06 %), vznikl krajům v rámci vlastních příjmů určitý prostor pro stanovení vlastních finančních priorit. S účinností od roku 2005 tak kraje rozhodují o alokaci prostředků na výkon kompetencí, které na ně byly převedeny v průběhu II. fáze reformy územní veřejné správy, nebo kompetencí zcela nových, které dosud zabezpečovaly resorty a které byly do této doby financovány výhradně dotacemi ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Změna rozpočtového určení daní pro kraje má vliv na strukturu dotací, které jsou obsaženy ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům krajů na rok 2006. Obsahem finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů zůstává v roce 2006 jen příspěvek na výkon státní správy a dotace na sociální služby, jež nebyla předmětem převodu do daňových příjmů krajů. Vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní se projevuje i ve skladbě dotací určených pro kraje na rok 2006 v dalších kapitolách státního rozpočtu a v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Pokud jde o obce, ve státním rozpočtu se pro rok 2006 objevují následující změny. Byl vytvořen samostatný finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy. Tento krok je zaměřen na zohlednění specifického postavení hl. m. Prahy, které v souladu se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, vykonává funkci hlavního města, obce a kraje zároveň.

Od roku 2006 je použita nová metodika propočtu příspěvku na výkon státní správy ve vztahu k obcím. Novou metodiku stanovení příspěvku na výkon státní správy zpracovalo Ministerstvo vnitra v souladu s usnesením vlády č. 238/2004 o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků. Hlavní předností nového systému propočtu příspěvku na výkon státní správy je sjednocení způsobu výpočtu příspěvku na výkon státní správy pro všechny druhy působností obcí. Výše příspěvku je závislá nejen na velikosti správního obvodu, ale z malé části i na relativní velikosti centra správního obvodu (tj. poměru počtu obyvatel centra správního obvodu ku počtu obyvatel správního obvodu).

Rozpočet krajů na rok 2006 je poprvé koncipován jako schodkový, a to ve výši 1,5 mld. Kč, rozpočet obcí je koncipován též jako deficitní, a to ve výši 7,6 mld. Kč.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude použit, je v pravomoci zastupitelstev krajů a obcí.

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Obsah:

  • Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
  • Státní zahraniční pohledávky
  • Změny v majetkových účastech státu u mezinárodních a tuzemských společností
  • Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  • Stav a vývoj státních záruk

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2006 charakterizují následující údaje :

v mld. Kč
S t a v k Změna za
1. pololetí 2006 (+,-)
1.1.2006 30.6.2006
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 16,9 42,7 +25,8
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací 37,6 28,3 -9,3
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 31,9 33,6 +1,7
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 12,0 12,0 0,0
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 18,7 116,5 +97,8
Státní finanční aktiva celkem 117,1 233,1 +116,0
1. Závazky z emise státních dluhopisů 660,7 696,1 +35,4
v tom: v držbě u domácích bank 306,4 320,4 +14,0
v držbě u ostatních tuzemských subjektů 199,8 210,7 +10,9
v držbě u zahraničních subjektů 154,5 165,0 +10,5
2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí 30,5 32,8 +2,3
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí 29,7 32,0 +2,3
směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank 0,8 0,8 0,0
Státní finanční pasiva celkem 691,2 728,9 +37,7
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -574,1 -495,8 +78,3
v tom: pozice vůči bankovní soustavě -277,0 -168,0 +109,0
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -152,0 -162,3 -10,3
pozice vůči zahraničí -145,1 -165,5 -20,4

Snížení celkového záporného salda státních finančních aktiv a pasiv o více než 78 mld. Kč je odrazem výrazného poklesu ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům, kterého bylo dosaženo především investováním dočasně volných prostředků souhrnného účtu státní pokladny do krátkodobých cenných papírů (pokladniční poukázky ČNB). Tento vliv byl částečně kompenzován růstem zadluženosti vůči tuzemským nebankovním subjektům a vůči zahraničí poté, kdy počínaje rokem 2004 stát přešel rovněž ve vztahu k zahraničí z věřitelské do dlužnické pozice.

Snížení záporného salda státních finančních aktiv a pasiv vůči bankovní soustavě vykazované v rozsahu 109 mld. Kč se při současném nárůstu držby státních dluhopisů bankovními subjekty (o 14 mld. Kč) týkalo převážně operací na souhrnném účtu státní pokladny. I při relativně méně výrazné pololetní schodkovosti státního rozpočtu, kryté dočasně zejména krátkodobými depozity SFA, bylo potřeba hned od počátku roku 2006 provádět předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávaného vysokého výsledného schodku státního rozpočtu (na úrovni 75 mld. Kč) a mimorozpočtových úhrad ztrát ČKA (20 mld. Kč). Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na depozitním umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek za 1. pololetí vzrostl o 26,3 mld. Kč. Volné peněžní zdroje nad úroveň krytí rozpočtového schodku mohly být proto krátkodobě finančně investovány do pokladničních poukázek ČNB, což se projevilo nárůstem těchto aktiv státu o 97,1 mld. Kč. Do konce roku 2006 se ovšem uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu a držených pokladničních poukázek ČNB výrazně sníží.

Příčinou nárůstu dlužnické pozice státu vůči tuzemským nebankovním subjektům o 10,3 mld. Kč bylo především zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 10,9 mld. Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností, penzijních fondů, pomocných finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů. Na straně státních finančních aktiv současně působil pokles pohledávek vůči deblokátorům zahraničních pohledávek státu (o 1,6 mld. Kč). Tento vliv byl kompenzován zejména nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku (o 1,7 mld. Kč).

Zvýšení dlužnické finančně majetkové pozice státu vůči zahraničí v rozsahu 20,4 mld. Kč bylo rozhodující měrou ovlivněno nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů o 10,5 mld. Kč, k němuž výrazně přispěla realizace třetí zahraniční emise dlouhodobých státních dluhopisů uskutečněné v lednu 2006 v rozsahu 30 mld JPY (t.j. 6,2 mld. Kč). Dalším vlivem bylo zvýšení přímých vládních závazků vůči zahraničí, t.j. úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 2,3 mld. Kč. Ve státních finančních aktivech se snížení pohledávek vůči zahraničí při vyúčtovaných debetních kursových rozdílech týkalo jak vládních úvěrů (o 6 mld. Kč) tak i pohledávek převzatých (o 1,4 mld. Kč). Vedle inkasa splátek bylo důvodem snížení této položky státních finančních aktiv hlavně odepsání některých pohledávek, případně postoupení části těchto pohledávek na deblokátory.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2006

Obsah:

  1. Vývoj a stav státního dluhu
  2. Výdaje kapitoly státní dluh
  3. Dluhová strategie a řízení rizik
  4. Řízení likvidity státní pokladny

1. Vývoj a stav státního dluhu

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí roku 2006

V 1. pololetí roku 2006 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v 1. pololetí roku 2006 zvýšil z 691,2 mld. Kč na začátku roku na 728,9 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2006 je 37,7 mld. Kč. Ve srovnání s koncem roku 2005 se dluh zvýšil o 5,5 %. Zvyšování dluhu v 1 .pololetí 2006 bylo tlumeno vývojem rozpočtového hospodaření, neboť státní rozpočet ke konci pololetí skončil přebytkem ve výši 7,6 mld. Kč. Přírůstek dluhu tak byl generován zejména vytvářením rezervy z výnosů emisí státních dluhopisů1 . Dalším významným faktorem zvýšení státního dluhu byla také úhrada části ztráty České konsolidační agentury ve výši 10 mld. Kč.

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2006 zvýšila z 741,2 mld. Kč na začátku roku na 765,2 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 3,2 %.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 691,2 mld. Kč na 728,9 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 29,6 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 8,1 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2006 téměř nezměnil, přičemž ke konci pololetí činil 95,5 % ve srovnání s 95,6 % na počátku roku.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2006 podává následující tabulka:

v mil. Kč
Stav k
1.1.2006
výpůjčky
(a)
splátky
(b)
kurzové rozdíly
(c)
změna
(a-b+c)
Stav k
30.6.2006
STÁTNÍ DLUH CELKEM 691 176 152 734 114 595 -397 37 742 728 918
Vnitřní dluh 581 752 144 189 114 562 29 627 611 379
Státní pokladniční poukázky 94 249 69 638 84 562 -14 924 79 325
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 487 503 74 551 30 000 44 551 532 054
Vnější dluh 109 424 8 545 33 -397 8 115 117 538
Zahraniční emise dluhopisů 78 874 6 248 -389 5 859 84 733
Půjčky od EIB 29 732 2 297 2 297 32 028
Směnky pro úhradu účasti v IBRD a EBRD 818 33 -8 -41 777

Výpůjčky v 1. pololetí roku 2006 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodků státního rozpočtu. Pro účely úhrady ztráty České konsolidační agentury Ministerstvo financí emitovalo v průběhu 1. pololetí roku 2006 státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy podle zákona č.5/2005 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty České konsolidační agentury, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003. Tato úhrada činila za 1. pololetí roku 2006 celkem 10 mld. Kč, přičemž z této částky bylo 5 mld. Kč financováno z výnosu prodeje 4. tranše 45. emise státních střednědobých dluhopisů, 3 mld. Kč z výnosu prodeje 5. tranše 45. emise státních střednědobých dluhopisů a 2 mld. Kč z výnosu prodeje 5. tranše 47. emise státních střednědobých dluhopisů. Podrobnější údaje o vývoji státního dluhu České republiky v 1. pololetí roku 2006 jsou uvedeny v tabulce 1.


1 Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, §35, odst. 3.

Tabulková část

Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.).

Vzhledem k rozpočtovému určení daní, platnému od začátku roku 2001 a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a také i Evropské unie.

Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty - územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány.

Nedoplatky daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravované územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány, dosáhly ke konci června 2006 celkové výše 173,5 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku klesly o 11,4 mld. Kč (o 6,2 %); proti stavu ke konci roku 2005 však vzrostly o 2,3 mld. Kč (o 1,3 %).

Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2006 ve výši 105,4 mld. Kč, t.j. 60,8 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a částí nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány, a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ.

Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2006 ve výši 61,5 mld. Kč, t.j. 35,4 %, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné na sociální zabezpečení).

Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky cla a části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dosáhly 6,6 mld. Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 3,8 %.

Následující tabulka zobrazuje stav a vývoj nedoplatků daňových příjmů od konce roku 2004:

v mld. Kč
Rok 2004 I.-II. Q 2005 Rok 2005 I.-II. Q 2006
Celkové nedoplatky 176,0 184,9 171,2 173,5
z toho:
DPH 42,4 43,8 43,3 44,1
SD 9,7 9,7 6,9 6,8
DPPO 19,2 25,0 19,5 20,0
DPFO 19,3 20,4 19,5 20,8
daň z převodu nemovitostí 5,0 4,9 4,6 4,6
ost. příjmy, odvody a poplatky 8,4 8,6 6,9 7,7
clo 1,4 1,4 1,1 0,6
pojistné na soc. zabezpečení 62,0 62,7 62,2 61,5
v tom:
nedoplatky nových daní 170,4 179,6 166,8 169,1
nedoplatky starých daní 5,6 5,3 4,4 4,4
v tom:
nedoplatky evid. ÚFO 103,3 111,7 101,7 105,4
nedoplatky evid. ČSSZ 62,0 62,7 62,2 61,5
nedoplatky evid. celními orgány 10,7 10,5 7,3 6,6

Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v dalších částech této přílohy.

Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 169,1 mld. Kč (meziroční pokles o 10,5 mld. Kč, t.j. o 5,8 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 4,4 mld. Kč (meziroční pokles o 0,9 mld. Kč, t.j. o 17,0 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadlo, kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 61,5 mld. Kč, na nedoplatky daně z přidané hodnoty 44,1 mld. Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 20,8 mld. Kč, nedoplatky daně z příjmů právnických osob 20,0 mld. Kč, spotřebních daní 6,8 mld. Kč a daně z převodu nemovitostí 4,6 mld. Kč.

Největší podíl na celkových nedoplatcích měly nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadá 35,4 % všech nedoplatků. Druhou největší skupinu tvořily nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 25,4 %. Nedoplatky daně z příjmů fyzických osob se ke konci června 2006 na celku podílely 12,0 %, nedoplatky daní z příjmů právnických osob 11,5 % a spotřebních daní 3,9 %. Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především u daně z přidané hodnoty (o 1,7 procentního bodu) a pojistného na sociálním zabezpečení (o 1,5 procentního bodu). Snížení podílu na celkových nedoplatcích vykázaly zejména nedoplatky daní z příjmů právnických osob (o 2,0 procentního bodu) a spotřebních daní (o 1,4 procentního bodu).

Nedoplatky daně z přidané hodnoty proti stejnému období loňského roku vzrostly o 0,7 % a proti stavu na konci roku 2005 o 1,9 %. Nedoplatky spotřebních daní v porovnání se stejným obdobím loňského roku poklesly o 30,3 %, proti konci minulého roku pak o 2,1 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob klesly v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 20,2 %, ve srovnání s koncem roku 2005 však vzrostly o 2,5 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s pololetím uplynulého roku vzrostly o 1,6 %, v porovnání s koncem minulého roku o 6,5 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku klesly o 2,0 % a proti stavu ke konci roku 2005 o 1,1 %.

Pro hodnocení vývoje nedoplatků jsou důležité i ukazatelé podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčíslený v tabulce č. 3) dosáhl 2,02 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 2,42 %, tak poklesl o 0,4 procentního bodu. K meziročnímu poklesu podílu přitom došlo u všech daní.

Výrazněji tento podíl meziročně klesl u daní z příjmů právnických osob, a to na 1,97 %, t.j. o 0,89 procentního bodu.U daně z přidané hodnoty uvedený podíl oproti stejnému období minulého roku poklesl na 2,39 %, t.j. o 0,3 procentního bodu. U spotřebních daní tento podíl poklesl o 0,44 procentního bodu na 0,68 %. Podíl nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení na jeho kumulativním inkasu se proti stejnému období minulého roku snížil o 0,31 procentního bodu na 2,16 %.

Kompletní pololetní zpráva ke stažení

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2006 projednala na 7. schůzi dne 1. prosince 2006 (viz psp.cz, bod č. 57) a přijala usnesení č. 140 (viz psp.cz).
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny zprávu o 1. pololetí 2006 projednal na 5. schůzi dne 15. listopadu 2006 (viz psp.cz, bod č. 2) a přijal usnesení č. 96 (viz psp.cz).
  • Vláda zprávu o 1. pololetí 2006 projednala dne 11. října 2006 (viz bod č. 2) a přijala usnesení č. 1150.

Nejčtenější