Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2006 - 1. čtvrtletí

I. Návrh usnesení rozpočtového výboru PSP ČR

• I. Návrh usnesení rozpočtového výboru PSP ČR PDF (53kB)

A. Pokladní plnění státního rozpočtu

• A. Pokladní plnění státního rozpočtu PDF (301kB)

Státní rozpočet na rok 2006 byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zákonem č. 543/2005 Sb. ze dne 2. prosince 2005, který stanovil příjmy ve výši 884,4 mld. Kč, výdaje ve výši 958,8 mld. Kč a schodek ve výši 74,4 mld. Kč a vychází ze schválené Koncepce reformy veřejných rozpočtů a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2006.

Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2006 jsou promítnuty dopady změn některých daňových zákonů přijatých Parlamentem v rámci Koncepce reformy veřejných financí.

Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, trvale zařadí ubytovací služby mezi daňové položky zatížené sníženou sazbou daně a současně osvobozuje od této daně části jazykové výuky. Z tohoto pohledu představuje dopad pro státní rozpočet (při předpokládaném nárůstu počtu plátců) 3,6 mld. Kč. Pozitivní fiskální dopad na inkaso DPH by měl mít i růst sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Nárůst příjmů z tohoto titulu je odhadován na 0,5 mld. Kč.

Novela zákona o daních z příjmů se dotkne hlavně zdaňování fyzických osob. Největší dopad bude mít snížení sazby, rozšíření pásma a nahrazení odečitatelných položek slevami na dani. Dopad na státní rozpočet se předpokládá ve výši 10,0 mld. Kč.

V porovnání se skutečností za rok 2005 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 17,9 mld. Kč, tj. o 2,1 %, výdaje by měly vzrůst o 36,0 mld. Kč, tj. o 3,9 % a rozpočtovaný schodek je vyšší o 18,1 mld. Kč.

Z růstu celkových příjmů o 17,9 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků 12,8 mld. Kč, tj. růst o 2,8 % (největší nárůst představují spotřební daně, a to o 15,3 mld. Kč, tj. o 14,7 %, a DPH o 9,9 mld. Kč, tj. o 6,7 %). Pojistné na sociální zabezpečení je vyšší o 25,1 mld. Kč (růst o 8,1 %), zatímco ostatní příjmy by měly poklesnout cca o 20,0 mld. Kč (snížení o 21,1 %); tento pokles ovlivňuje vysoká loňská skutečnost, která zahrnovala příjmy kapitol z rezervních fondů ve výši 21,8 mld. Kč a příjmy z převodu z fondu státních záruk v kapitole Všeobecná pokladní správa ve výši 21,9 mld. Kč. Po vyloučení těchto nerozpočtovaných příjmů by ostatní příjmy měly výrazně růst, a to především z důvodů vyšších rozpočtovaných dotací od EU (50,9 mld. Kč proti 13,5 mld. Kč přijatých v roce 2005).

Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti roku 2005 o cca 36,0 mld. Kč, z toho 20,7 mld. Kč (růst o 2,5 %) připadá na běžné výdaje a 15,3 mld. Kč (růst o 19,3 %) na výdaje kapitálové.

Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů (ve vztahu k celoroční skutečnosti roku 2005) se podílejí především sociální dávky (růst o 17,1 mld. Kč) a v nich vyšší výdaje na důchody o 16,1 mld. Kč (návrh pokrývá dopad průměrného zvýšení důchodů od 1. ledna o 5 %). Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci vč. povinného pojistného by měly vzrůst o 4,7 mld. Kč. Vyšší budou transfery do zahraničí, z nichž vzrostou zejména odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU, a to o 3,8 mld. Kč. Ve zvýšení neinvestičních transferů státním fondům se projevuje vliv vyšší dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, jehož financování přešlo od roku 2005 plně pod kapitolu Ministerstva zemědělství a prostředky jemu určené představují částku 27,7 mld. Kč (růst o 5,9 mld. Kč). V rámci neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů se předpokládávyšší čerpání prostředků na nákup služeb o 5,8 mld. Kč a vyšší výdaje na úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 9,9 mld. Kč).

Na růstu rozpočtu kapitálových výdajů se podílely především investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které proti skutečnosti roku 2005 vzrostly z 1,4 mld. Kč na 17,0 mld. Kč. Téměř celá tato výše představuje dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Jednou z priorit rozpočtu na rok 2006 je spolufinancování společných programů EU a ČR. Státní rozpočet předpokládá, že čistá pozice ČR (netýká se jen státního rozpočtu) ve vztahu k EU bude činit 22,6 mld. Kč (v roce 2005 to bylo pouze 0,6 mld. Kč, přitom celkové příjmy z rozpočtu EU by měly činit 58,0 mld. Kč (v roce 2005 to bylo 31,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu EU 35,4 mld. Kč (v roce 2005 to bylo 30,7 mld. Kč).

Z údajů o pokladním plnění státního rozpočtu vykázaných ČNB ke konci března roku 2006 vyplývá převaha příjmů státního rozpočtu nad jeho výdaji o více než 15,7 mld. Kč. Celkové příjmy dosahly výše 235,9 mld. Kč a výdaje 220,2 mld. Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2006 ve výši 235,9 mld. Kč představují 26,7 % schváleného rozpočtu (v roce 2005 to bylo 25,7 %) a meziroční růst o 29,1 mld. Kč, t.j. o 14,1 %. Proti 1/4 rozpočtu bylo inkaso o 14,8 mld. Kč vyšší. Na relativně vysokém plnění rozpočtu se podílí především nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace (na 53,8 %), což ovlivnily především převody prostředků z fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol ve výši 19,2 mld. Kč, které nebyly rozpočtovány. Výrazný meziroční růst celkových příjmů byl způsoben především růstem inkasa DPH (o 8,1 mld. Kč), daní z příjmů právnických osob (o 3,2 mld. Kč), spotřebních daní (o 1,5 mld. Kč), dále růstem inkasa pojistného na sociální zabezpečení (o 5,4 mld. Kč) a také již zmíněným růstem inkasa nedaňových a ostatních příjmů (o 9,7 mld. Kč).

Celkové výdaje státního rozpočtu v 1. čtvrtletí roku 2005 ve výši 220,2 mld. Kč představují 23,0 % schváleného rozpočtu (v roce 2005 to bylo 22,3 %). Meziročně vzrostly o 21,6 mld. Kč, t.j. o 10,9 %. Proti alikvotě rozpočtu byly nižší o 19,5 mld. Kč. Relativně nízké čerpání výdajů je pro 1. čtvrtletí roku typické. Zejména kapitálové výdaje zatím vykazují čerpání pouze na 10,5 %. Meziroční růst ovlivnily zejména běžné výdaje (o 17,8 mld. Kč), z nichž nejvíce sociální dávky (o 9,3 mld. Kč).

Vykázaný přebytek státního rozpočtu (15,7 mld. Kč) za 1. čtvrtletí roku 2006 je o 7,5 mld. Kč vyšší než ve stejném období roku 2005. Proti čtvrtletní alikvotě schváleného schodku je to výsledek o 34,3 mld. Kč lepší. Předstih plnění příjmů před čerpáním výdajů o 3,7 procentního bodu je proti 1. čtvrtletí roku 2005 vyšší 0,3 procentního bodu. Následující tabulka a graf ukazují vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech 1993 - 2006.

Podrobněji je hodnocení jednotlivých druhů příjmů a výdajů státního rozpočtu provedeno v dalších částech informace.

Za první čtvrtletí roku 2006 vykázal státní rozpočet celkové příjmy ve výši 235,9 mld. Kč, t.j. 26,7 % celoročního rozpočtu, z toho daňové příjmy představují 116,7 mld. Kč(24,7 %), příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 79,0 mld. Kč (23,5 %) a ostatní příjmy 40,2 mld. Kč (53,8 %).

^*) dopočet do celku (v rozpočtu vč.poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí ve výši 1,35 mld. Kč,ve skutečnosti vykazováno v kapitole OSFA)
^**) dopočet do celku

Z celkových příjmů představují 33,5 % příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, 15,9 % tvoří daň z přidané hodnoty, 12,2 % je podíl příjmů ze spotřebních daní, 10,6 % jsou daně z příjmů fyzických osob a 9,1 % daně z příjmů právnických osob. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace představují cca 17,0 %. Ostatní příjmy zahrnující mimo jiné clo, majetkové daně a správní poplatky jsou váhově méně významné a představují 1,7 % celkových příjmů.

Struktura celkových příjmů za 1. čtvrtletí 2006 je zřejmá z grafu:

 Příjmy z daní a poplatků dosáhly za první čtvrtletí letošního roku 116,7 mld. Kč, což představuje 24,7 % schváleného rozpočtu a meziroční růst o 14,0 mld. Kč, tj. o 13,6 % (rozpočet počítá s 2,8 % růstem proti skutečnosti roku 2005). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění rozpočtu o 1,4 procentního bodu lepší.

Vývoj daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení v jednotlivých měsících 1. čtvrtletí je patrný z následujícího grafu (v mld. Kč):

Příjmy z daní a poplatků jsou ovlivněny především inkasem nepřímých daní, jež dosáhlo 66,2 mld. Kč, tj. 24,0 % rozpočtu, meziročně vzrostlo o 9,7 mld. Kč, tj. o 17,2 %, a na těchto příjmech se podílelo 56,7 %.

Na dani z přidané hodnoty bylo za 1. čtvrtletí letošního roku vybráno 37,6 mld. Kč, tj. 24,0 % rozpočtu, což je o 4,9 procentního bodu více než bylo ve stejném období roku 2005.Meziroční růst o 8,2 mld. Kč, tj. o 27,7 %, je proti rozpočtované dynamice (růst o 6,7 % proti skutečnosti 2005) výrazně vyšší.

Meziroční vývoj je ovlivněn zejména změnou ve způsobu výběru DPH při dovozu zboží ze třetích zemí. Od 1.ledna 2005 je daň i v tomto případě odváděna na základě daňového přiznání, podávaného k 25. dni následujícího měsíce/čtvrtletí, bez následného vrácení daně. Před 1.lednem 2005 si dovozce zboží ze třetích zemí nárokoval až cca s 60-ti denním zpožděním, pokud byl plátce DPH, odpočet daně u FÚ. Finanční prostředky tak byly vázány ve státním rozpočtu. Uvedená změna ve způsobu výběru daně znamenala jednorázový výpadek příjmů z DPH v prvním čtvrtletí roku 2005 cca 8,5 mld. Kč. Vyšší inkaso DPH v letošním prvním čtvrtletí, v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2005, je tedy způsobeno zejména nižší srovnávací základnou z minulého roku.

Dalším faktorem, který se podílí na vyšším inkasu DPH, je vyšší spotřeba domácností. ČSÚ odhaduje nominální meziroční zvýšení výdajů domácností na konečnou spotřebu o 3,6 %. Legislativní změny neměly, na rozdíl od předchozích let, významný vliv na meziroční srovnání výše inkasa DPH.

Výše uvedené vlivy jsou patrné z meziročního srovnání inkasa DPH za jednotlivé měsíce 1. čtvrtletí (v mld. Kč):

Inkaso spotřebních daní dosáhlo výše 28,7 mld. Kč, což představuje 24,1 % rozpočtu (ke konci března 2005 to bylo 28,5 %) a meziroční růst o 1,6 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Rozpočet počítá s růstem o 14,7 % proti skutečnosti roku 2005. Rozhodující váhu v plnění jejich celkového inkasa má daň z minerálních olejů a tabákových výrobků.

Spotřební daň z minerálních olejů zaznamenala oproti stejnému období roku 2005 pokles o 1,5 mld. Kč (tj. o 8,3 %), příjmy státního rozpočtu z této daně činily za první tři měsíce letošního roku 16,2 mld. Kč. Příčinou snížení výběru mohou být rostoucí nákupy alternativních pohonných hmot, například bionafty.

Odvedená spotřební daň z tabákových výrobků vzrostla ve sledovaném období meziročně o 2,9 mld. Kč, t.j. o 42,5 %, celkové inkaso činilo 9,6 mld. Kč. Tento rapidní nárůst lze přičíst především efektu předzásobení se před očekávaným zvýšením sazeb daně od 1.4.2006. Svůj podíl má i vyšší míra kontrol stánkového prodeje a snaha o omezení pašování tabákových výrobků.

Daně z příjmů právnických osob svým objemem 21,5 mld. Kč představovaly 24,4 % rozpočtu a byly nad úrovní loňského inkasa (o 3,2 mld. Kč, tj. o 17,7 %). Rozpočet počítá s poklesem o 12,2 % proti skutečnosti roku 2005 (vliv snížení sazby daně z 31 % na cílových 24 % k 1.lednu 2006).

Na inkaso daně v průběhu roku měl vliv především způsob výpočtu zálohových plateb DPPO, který je z hlediska výše a periodicity placených záloh členěn do dvou samostatných částí, tzv. zálohových období. V prvním letošním zálohovém období, které u nejdůležitějších daňových poplatníků zahrnuje zálohy 15.března a 15.června, platí poplatníci zálohy podle poslední známé daňové povinnosti přiznané v předcházejícím roce (vyměřené podle hospodářských výsledků předminulého roku). V novém zálohovém období, obvykle začínajícím od třetího čtvrtletí, platí poplatníci zálohy podle daňové povinnosti přiznané v daném roce (vyměřené podle hospodářských výsledků předchozího roku). Vyšší inkaso DPPO bylo v prvním čtvrtletí tohoto roku ovlivněno zejména vyšším než plánovaným doplatkem daně za rok 2004.

Rozložení inkasa z DPPO do jednotlivých měsíců prvního čtvrtletí, jeho výrazný růst v březnu, kdy se platí první záloha na DPPO v roce a vliv změny periodicity zálohových plateb z měsíčních na čtvrtletní pro největší plátce (od roku 2002) ukazuje následující graf (v mld. Kč):

Inkaso daní z příjmů fyzických osob dosáhlo 25,0 mld. Kč, tj. 27,1 % rozpočtu (loni plnění na 25,6 %), při meziročním růstu o 0,6 mld. Kč, tj. o 2,4 %. Rozpočet uvažuje s poklesem o 2,6 % proti skutečnosti roku 2005, což souvisí se snížením daňových sazeb od 1.1.2006.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 18,5 mld. Kč při plnění rozpočtu na 25,4 % (loni to bylo na 23,3 %) a meziročním růstu o 0,7 mld. Kč, t.j. o 4,1 %. Rozpočet 2006 je pod úrovní skutečnosti roku 2005 o 4,4 %. Na celkovou výši příjmů z této daně má "negativní vliv" novela zákona o daních z příjmů, kdy se ve skutečnosti výrazně projevuje nahrazení nezdanitelných částek základu daně slevama na dani.

Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů dosáhla 1,1 mld. Kč, což představuje 24,6 % rozpočtu (loni plnění na 18,7 %) a meziroční růst o 0,1 mld. Kč, t.j. o 12,0 %. Rozpočet 2006 počítá s růstem o 1,8 % proti skutečnosti roku 2005.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 5,4 mld. Kč znamená plnění rozpočtu na 36,6 % (loni to bylo 41,5 %) a proti stejném období roku 2005 je nižší o 0,3 mld. Kč, tj. o 4,6 %. Rozpočet 2006 je nad úrovní skutečnosti roku 2005 o 5,8 %.

Příjmy ze cla náležející státnímu rozpočtu byly ke konci března vykázány ve výši 0,3 mld. Kč (národní podíl ve výši 25 % z předepsaných celních příjmů, který náleží ČR po vstupu do ES).Celkové vybrané clo (vč. části připadající rozpočtu EU) činilo ke konci 1. čtvrtletí letošního roku 2,1 mld. Kč.

Správní poplatky zahrnuté v příjmech státního rozpočtu představovaly za 1. čtvrtletí 2006 částku 0,9 mld. Kč a naplnily tak celoroční předpoklad na 21,0 % při meziročním růstu o 3,9 % (v loňském 1. čtvrtletí byly plněny na 20,2 %, při meziročním poklesu o 2,4 %). Z toho 0,3 mld. Kč bylo vybráno formou kolkové známky.

Na daních z majetkových a kapitálových převodů, které zahrnují daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, inkasoval státní rozpočet v 1. čtvrtletí 2006 celkem 1,9 mld. Kč, což představuje 18,1 % rozpočtu a meziroční pokles o 5,2 %. Z toho 1,7 mld. Kč připadá na daň z převodu nemovitostí.

Rozpočtované celostátní inkaso daní na rok 2006 (bez DPPO placené obcemi, správních a místních poplatků a ostatních daní) ve výši téměř 645,0 mld. Kč je proti skutečnosti roku 2005 vyšší o 0,8 mld. Kč, t.j. o 0,1 %.

Dosažená skutečnost^*) k 31.3.2006 představuje 158,0 mld. Kč, tj. 24,5 % celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční nárůst o 19,1 mld. Kč, t.j. o 13,7 %. Ve stejném období minulého roku dosáhlo celostátní inkaso daní 138,9 mld. Kč, t.j. 22,8 % schváleného rozpočtu a meziročně vzrostlo o 5,5 mld. Kč, t.j. o 4,1 %.

Celostátní výnos DPH dosáhl výše 53,4 mld. Kč, což je o 11,6 mld. Kč, tj. o 27,9 % více, než ve stejném období minulého roku. Z toho 11,0 mld. Kč bylo převedeno do rozpočtů obcí (rozpočet na rok 2006 počítá s 46,4 mld. Kč) a 4,8 mld. Kč do rozpočtů krajů (rozpočet počítá s 19,2 mld. Kč).

Celostátní výnos spotřebních daní dosáhl 30,3 mld. Kč a proti 1. čtvrtletí 2005 je o 1,5 mld. Kč, t.j. o 5,0 % vyšší. Z toho 1,6 mld. Kč bylo převedeno SFDI (9,1 % z daně z minerálních olejů).

Celostátní výnos DPFO dosáhl 37,6 mld. Kč a byl proti stejnému období předchozího roku vyšší o 1,0 mld. Kč, t.j. o 2,7 %. Na této dani se podílejí rozpočty krajů a obcí, do jejichž příjmů bylo převedeno 12,6 mld. Kč (rozpočet počítá celoročně s objemem 48,1 mld. Kč). Do rozpočtů obcí bylo převedeno 9,6 mld. Kč (rozpočet 37,0 mld. Kč) a do rozpočtů krajů 3,0 mld. Kč (rozpočet 11,1 mld. Kč).

Celostátní inkaso DPPO dosáhlo ke konci března 30,2 mld. Kč a je nad úrovní roku 2005 o 4,6 mld. Kč, t.j. o 18,1 %. I na této dani participují rozpočty obcí a krajů, do jejichž příjmů bylo za 1. čtvrtletí 2006 převedeno téměř 8,7 mld. Kč (z toho obcím více než 6,0 mld. Kč a krajům 2,6 mld. Kč). Rozpočet počítá s celoroční participací ve výši 36,8 mld. Kč, z toho pro obce 26,1 mld. Kč a pro kraje 10,7 mld. Kč.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 79,0 mld. Kč, což představuje 23,5 % rozpočtu a meziroční růst o 5,4 mld. Kč, t.j. o 7,4 %; plnění rozpočtu je vyšší než bylo v loňském roce o 0,1 procentního bodu. Meziroční dynamika je o 2,3 procentního bodu vyšší než byla v loňském 1. čtvrtletí, ale rozpočtovaného tempa nedosahuje o 1,0 procentní bod. Na důchody připadá 65,1 mld. Kč, t.j. 23,3 % rozpočtu, při meziročním růstu o 7,4 % (rozpočtovaná dynamika činí 8,1 % proti skutečnosti 2005).

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace jsou v roce 2005 rozpočtovány ve výši 74,8 mld. Kč, t.j. o 26,0 mld. Kč (o 53,4 %) vyšší než předpokládal schválený státní rozpočet na rok 2005. Tento výrazný nárůst je ovlivněn především vyššími očekávanými přijatými dotacemi z EU. Rozpočet u neinvestičních přijatých dotací od EU vzrostl meziročně o 8,3 mld. Kč a u investičních přijatých dotací od EU dokonce o 21,5 mld. Kč. Naopak kompenzační platby po vstupu ČR do EU klesají (rozpočet 2006 počítá s 6,0 mld. Kč, což je o 3,5 mld. Kč méně než v roce 2005). V 1. čtvrtletí roku 2006 dosáhly nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace celkové výše 40,2 mld. Kč, tj. 53,8 % rozpočtu. Vysoké plnění je ovlivněno nerozpočtovanými příjmy v rámci přijatých dotací ve výši 21,4 mld. Kč (viz dále). Bez těchto prostředků by plnění nedaňových a ostatních příjmů činilo 25,2 %.

Nedaňové příjmy - schválený rozpočet 15,7 mld. Kč - tvoří především příjmy z úroků a realizace finančního majetku (3,3 mld. Kč), příjmy jednotlivých kapitol z vlastní činnosti za služby, které poskytují veřejnosti (2,2 mld. Kč), příjmy ze splátek půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (2,4 mld. Kč) a od veřejných rozpočtů územní úrovně (0,5 mld. Kč), odvody přebytků organizací s přímým vztahem (1,1 mld. Kč), přijaté sankční platby (1,2 mld. Kč), přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (0,7 mld. Kč), dobrovolné pojistné (0,9 mld. Kč), soudní poplatky (0,6 mld. Kč), příjmy z pronájmu majetku (0,4 mld. Kč) a další. Za 1. čtvrtletí roku 2006 dosáhly nedaňové příjmy podle údajů pokladního plnění státního rozpočtu 6,5 mld. Kč, tj. 41,5 % rozpočtu. Z nich např. příjmy z úroků a realizace finančního majetku (údaje pouze za kapitoly VPS a OSFA) činily0,8 mld. Kč, dále splátky půjček ze zahraničí 0,6 mld. Kč (z nich 0,5 mld. Kč tvořilo inkaso z převzatých pohledávek ČSOB), příjmy od nefinančních podniků a korporací 0,4 mld. Kč (z nich více než 0,3 mld. Kč tvořily odvody od původců radioaktivních odpadů), přijaté sankční platby 0,2 mld. Kč, soudní poplatky také 0,2 mld. Kč a dobrovolné pojistné 0,1 mld. Kč.

Do kapitálových příjmů - rozpočet 2,2 mld. Kč - patří především příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů ve výši 2,0 mld. Kč, které nebyly v roce 2005 rozpočtovány (jedná se o předpokládané příjmy z prodeje akcií ČEPS, a.s.) a 0,2 mld. Kč týkajících se příjmů z prodeje dlouhodobého majetku. Za 1. čtvrtletí roku 2006 dosáhly kapitálové příjmy výše0,4 mld. Kč, tj. 17,6 % rozpočtu.

V rámci přijatých dotací - rozpočet 56,9 mld. Kč - jsou rozpočtovány prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie. Patří sem neinvestiční dotace přijaté od EU (rozpočet ve výši téměř 28,2 mld. Kč), investiční dotace přijaté od EU (téměř 22,8 mld. Kč) a kompenzační platby (6,0 mld. Kč). V 1. čtvrtletí roku 2006 dosáhly přijaté dotace výše 33,3 mld. Kč, tj. 58,5 % rozpočtu. Z údajů o pokladním plnění státního rozpočtu vyplývají přijaté dotace od EU (investiční i neinvestiční) ve výši 10,0 mld. Kč, tj. 19,7 % rozpočtu (50,9 mld. Kč).Přijaté kompenzační platby dosáhly 1,9 mld. Kč, tj. 32,0 %. Vysoké plnění rozpočtu přijatých dotací ovlivnily především nerozpočtované příjmy, a to zejména převody prostředků z fondů organizačních složek státu (především z rezervních fondů) do příjmů kapitol ve výši 19,2 mld. Kč a také převody prostředků z fondu státních záruk do příjmů kapitoly VPS ve výši 2,2 mld. Kč.

Podrobnější plnění nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za 1. čtvrtletí bude známo až po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (t.j. koncem měsíce dubna).

Celkové výdaje schválené zákonem č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006, představují částku 958,8 mld. Kč, proti korigovanému rozpočtu roku 2005, tj. schválenému rozpočtu upravenému na v tomto roce platné rozpočtové určení daní, jsou vyšší o 70,3 mld. Kč, tj. o 7,9 %. V roce 2006 jsou podle nové metodiky příjmem státního rozpočtu finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie vztahující se ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, které mají krýt příslušný rozpočtový výdaj bez ohledu na právní formu příjemce, a to v celkové výši 33,6 mld. Kč; do roku 2005 se takto postupovalo v případech, kdy příjemcem byla organizační složka státu a u operačních programů Rozvoj lidských zdrojů a Průmysl a podnikání - v roce 2005 byly na financování společných programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti z rozpočtu EU rozpočtovány celkem 5,4 mld. Kč (změna finančních toků z rozpočtu EU se netýká předvstuních nástrojů, přechodného nástroje Trasition Facility a komunitárních programů). Pokud rozpočet roku 2006 očistíme o výše uvedenou metodickou změnu, srovnatelný nárůst výdajů státního rozpočtu by dosáhl 47,4 mld. Kč, tj. 5,4 %.

Z celkové částky jsou běžné výdaje v rozpočtu zahrnuty v objemu 864,5 mld. Kč při předpokládaném růstu o 41,7 mld. Kč, tj. o 5,1 % proti korigovanému rozpočtu předchozího roku. Kapitálové výdaje jsou rozpočtovány v objemu téměř 94,3 mld. Kč při meziročním plánovaném navýšení o 28,5 mld. Kč, tj. o 43,4 % (zejména zde se projevila změna finančních toků většiny prostředků z rozpočtu EU - rozpočet investičních dotací přijatých od EU se zvýšil na 22,8 mld. Kč, tj. o 21,5 mld. Kč proti rozpočtu roku 2005).

Ve srovnání se skutečností roku 2005 jsou celkové výdaje schváleného rozpočtu vyšší téměř o 36,0 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Z toho na běžné výdaje připadá navýšení o 20,7 mld. Kč (o 2,5 %) a na kapitálové výdaje o 15,3 mld. Kč (o 19,3 %).

Z celkových rozpočtovaných výdajů dosahují téměř 502,0 mld. Kč (tj. 52,4 %) tzv. mandatorní výdaje, které stát musí uhradit na základě platných zákonných předpisů nebo mezinárodních dohod a smluv. Z nich 362,6 mld. Kč představují sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců a mandatorních sociálních dotací, z toho výdaje na důchody 263,5 mld. Kč, dávky státní sociální podpory 33,8 mld. Kč, dávky sociální péče 16,0 mld. Kč a dávky nemocenského pojištění 30,9 mld. Kč. Platba státu do systému veřejného zdravotního pojištění za vybranou skupinu obyvatel byla rozpočtována v objemu 36,3 mld. Kč, výdaje na dluhovou službu 33,9 mld. Kč, odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU 30,3 mld. Kč, příspěvek státu na podporu stavebního spoření 15,4 mld. Kč, státní příspěvek k penzijnímu připojištění téměř 4,0 mld. Kč atd.

Pokladní plnění výdajů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2006, vč. porovnání se stejným obdobím předchozího roku, ukazuje následující tabulka:

^*) porovnání skutečnosti leden-březen 2005 ke korigovanému rozpočtu, tj. ke schválenému rozpočtu upravenému o vázání finančních prostředků na základě přijetí zákona č. 1/2005 Sb.

Celkové výdaje státního rozpočtu ve sledovaném období dosáhly 220,2 mld.. Kč, tj. 23,0 % rozpočtu, při meziročním růstu o 10,9 % (o 21,6 mld.. Kč). Skutečné čerpání tak bylo o 19,5 mld.. Kč pod úrovní čtvrtletní alikvoty celoročního rozpočtu. Ve stejném období předchozího roku byly výdaje čerpány na 21,9 % schváleného rozpočtu, resp. 22,4 % korigovaného rozpočtu, při meziročním růstu o 2,0 % (o 3,9 mld.. Kč); proti čtvrtletní alikvotě rozpočtu byly o 28,5 mld.. Kč, resp. 23,6 mld.. Kč nižší.

Čerpání jednotlivých druhů rozpočtových výdajů bylo ve sledovaném období rozdílné. Podobně jako v předchozích letech bylo dosaženo vyššího čerpání běžných výdajů (24,3 % rozpočtu) proti výdajům kapitálovým (10,5 %). Zejména platba státu do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. "státní pojištěnce" (34,7 %), sociální dávky (27,2 %), odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU (28,2 %) a výdaje na dluhovou službu (28,2 %) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (32,0 %) překročily čtvrtletní 25% alikvotu.

Běžné výdaje dosáhly celkem 210,3 mld.. Kč, byly plněny na 24,3 % rozpočtu a meziročně vzrostly o 9,3 %, tj. o 17,8 mld.. Kč, když došlo k meziročnímu růstu u všech výdajových položek s výjimkou odvodů z vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU. Nejvyšší podíl na celkovém meziročním navýšení (52,5 %) měly sociální dávky, které v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,3 mld.. Kč, z toho důchody o 8,1 mld.. Kč.

Strukturu výdajů státního rozpočtu ke konci 1. čtvrtletí 2006 ukazuje následující graf :

Významná část celkových výdajů (42,8 %) v 1. čtvrtletí 2006 směřovala do sociální oblasti, kde došlo k řadě legislativních změn majících dopad na jejich výši, např.:

• valorizace důchodů (nařízení vlády č. 415/2005)
  • procentní výměra se zvyšuje o 6 % procentní výměry u důchodů přiznaných před 1.1.1996 a o 4 % procentní výměry u důchodů přiznaných od 1.1.1996 do 31.12.2005 vždy od splátky důchodu po 31.12.2005,
  • základní výměra se zvyšuje o 70,- Kč na 1 470,- Kč měsíčně od splátky důchodu po 31.12.2005,
• částečné invalidní důchody nejsou od 1.2.2006 kráceny v závislosti na výši příjmu z výdělečné činnosti poživatele tohoto důchodu (zákon č. 24/2006 Sb.),
• částky pro stanovení denního vyměřovacího základu u dávek nemocenského pojištění se od 1.1.2006 zvyšují ze 480,- Kč na 510,- Kč a ze 690,- Kč na 730,- Kč (nařízení vlády č. 417/2005 Sb.),
• zvýšení částek životního minima od 1.1.2006 (nařízení vlády č. 505/2005),
• zvýšení minimální mzdy od 1.1.2006 do 30.6.2006 (nařízení vlády č. 513/2005 Sb.)
  • ze 7 185,- Kč na 7 570,- Kč za měsíc u zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou
  • ze 42,50 Kč na 44,70 Kč za hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby (40 hod. týdně, jinak lze minimální hodinovou mzdu v určitých případech upravit),
  • k další úpravě výše minimální mzdy dojde od 1.7.2006, a to na 48,10 Kč za hodinu, resp. na 7 955,- Kč měsíčně,
• v rámci státní sociální podpory byl od října 2005 zaveden příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (zákon č. 218/2005 Sb.).

Sociální dávky¹⁾ dosáhly celkové výše 93,2 mld. Kč (27,2 % rozpočtu) při meziročním růstu o 9,3 mld. Kč, tj. o 11,1 %.

Největší objem sociálních dávek (77,0 %) představovaly výdaje na důchody, které byly čerpány ve výši 71,7 mld. Kč, tj. na 27,2 % rozpočtu, při meziročním zvýšení o 12,8 %, tj. o 8,1 mld. Kč. Na jejich výši měla vliv jednak valorizace důchodů k 1.1.2006, jednak nižší záloha České poště čerpaná koncem roku 2005 na výplatu důchodů v prvních dnech ledna 2006 v objemu 800 mil. Kč místo předpokládaných 3,6 mld. Kč, a tím vyšší potřeba prostředků na výplatu těchto důchodů z rozpočtu roku 2006. V prosinci 2004 byla poskytnuta záloha České poště na výplatu důchodů počátkem ledna 2005 ve výši 3,3 mld. Kč a téměř 5,0 mld. Kč koncem roku 2003 na důchody vyplacené na začátku roku 2004.

Na ostatní dávky²⁾ v sociální oblasti bylo vynaloženo 11,1 mld. Kč, tj. 27,3 % rozpočtu, což představuje meziroční nárůst o 9,3 % (o 940 mil. Kč). Z toho dávky nemocenského pojištění a výdaje na bezmocnost dosáhly přes 9,6 mld. Kč, v předchozím roce to bylo 8,9 mld. Kč; na meziroční navýšení o 730 mil. Kč měly vliv mj. zvýšení částek pro stanovení denního vyměřovacího základu u dávek nemocenského pojištění a zvýšení minimální mzdy.

Dávky státní sociální podpory³⁾ byly čerpány v celkové výši 8,4 mld. Kč (24,8 % rozpočtu) a meziročně se zvýšily o 1,7 %, tj. o 144 mil. Kč. Některé dávky - přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení - jsou poskytovány v závislosti na příjmu rodiny; základem pro stanovení nároku a pro výši dávek, vč. hranice příjmů občana či rodiny, je životní minimum, k jehož valorizaci došlo k 1.1.2006. Na druhé straně se od 1.1.2006 zvýšila měsíční i hodinová minimální mzda. Od října předchozího roku byla zavedena nová dávka - příspěvek na péči o dítě v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, od února 2006 byly změněny podmínky pro výplatu rodičovského příspěvku týkající se návštěvy jeslí, mateřských škol a jiných předškolních zařízení; jinak v porovnání s rokem 2005 nebyly přijaty žádné podstatné změny podmínek pro poskytování těchto dávek

Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) dosáhly 2,0 mld. Kč, tj. 27,6 % schváleného rozpočtu a byly o 109 mil. Kč (o 5,7 %) vyšší než ve stejném období roku 2005, kdy byly plněny na 25,4 % rozpočtu. Celková míra nezaměstnanosti k 31.3.2006 činila 8,8 % (ženy 10,2 %, muži 7,8 %) při meziročním poklesu o 0,6 procentního bodu (ženy o 0,5 p.b., muži o 0,6 p.b.). Počet nezaměstnaných ke konci 1. čtvrtletí dosáhl 514,8 tis. (v roce 2005 to bylo 540,5 tis. osob)

Podíl jednotlivých druhů sociálních dávek na celkových sociálních dávkách je následující:

Výdaje státu na aktivní politiku zaměstnanosti⁴⁾ dosáhly 920 mil. Kč, tj. pouze 11,9 % rozpočtu, a proti stejnému období předchozího roku byly vyšší o 31,4 %, tj. o 220 mil. Kč.

Nízké čerpání výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a povinné pojistné placené zaměstnavatelem 15,2 % rozpočtu (13,8 mld. Kč) je obvyklé a souvisí s měsíčním posunem v účtování (ve stejném období předchozího roku to bylo 14,8 % rozpočtu). Meziroční růst o 4,6 %, tj. o 603 mil. Kč ovlivnilo mj. zvýšení tarifních platů od 1.1.2006.

Neinvestiční nákupy a související výdaje byly čerpány ve výši 12,4 mld. Kč, což představuje 12,5 % rozpočtu a meziroční růst o 6,5 %, tj. o 763 mil. Kč.

Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly ve sledovaném období poskytnuty ve výši 3,8 mld. Kč (16,2 % rozpočtu) při meziročním růstu 8,9 %, tj. o 311 mil. Kč.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně byly čerpány v celkovém objemu téměř 18,0 mld. Kč, tj. na 28,0 % rozpočtu. Z toho na transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění představující platby státu na zdravotní pojištění za vybrané skupiny obyvatelstva připadlo téměř 12,6 mld. Kč, tj. 34,7 % rozpočtu. V tomto objemu byla zahrnuta předsunutá platba státu ve prospěch Všeobecné zdravotní pojišťovny v celkové výši 3,0 mld. Kč provedená v lednu, o kterou budou v měsících září a prosinec (po 1,5 mld. Kč) kráceny běžné platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění (v roce 2005 byla VZP poskytnuta předsunutá platba ve výši 2,8 mld. Kč, která byla vyrovnána v červenci a prosinci téhož roku). Po odečtení předsunutých plateb byl rozpočet plněn na 26,4 % a meziroční nárůst činil 1,1 mld. Kč, tj. 12,9 %. Od počátku roku došlo 2x k navýšení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát (nařízení vlády č. 268/2005 Sb. a č. 29/2006 Sb.) - měsíční platba se od 1. 1. 2006 zvýšila ze 481,- Kč na 513,- Kč a následně od 1.2.2006 na 560,- Kč. Neinvestiční dotace státním fondům ve výši 5,4 mld. Kč byly plněny na 19,4 % rozpočtu při meziročním růstu o 3,3 %, tj. o 172 mil. Kč. Jednalo se o převod prostředků kapitoly Ministerstvo zemědělství Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, resp. akreditované agrární platební agentuře tohoto fondu, která od vstupu ČR do EU spravuje prostředky na programy Společné zemědělské politiky.

V rámci běžných výdajů státního rozpočtu značný objem čerpání vykázaly neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, a to ve výši 27,1 mld. Kč (25,3 % rozpočtu) při meziročním zvýšení o 5,2 %, tj. více než o 1,3 mld. Kč. Z toho převod prostředků z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji činil pro 1. čtvrtletí 2006 celkem 17,7 mld. Kč, tj. o 0,9 mld. Kč více než v předchozím roce.

Odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie jako smluvní závazek vyplývající z členství ČR v EU dosáhly v 1. čtvrtletí 2006 celkem 8,5 mld. Kč, tj. 28,2 % rozpočtu. Z toho na odvod podle daně z přidané hodnoty připadlo téměř 2,4 mld. Kč a odvod podle hrubého národního produktu 6,1 mld. Kč. Při vyšším celkovém objemu rozpočtovaných prostředků na rok 2006 se tyto odvody ve sledovaném období snížily o 0,9 %, tj. o 75 mil. Kč. Z titulu potřeb prostředků na společnou zemědělskou politiku*) bylo v únoru odvedeno 2,4 dvanáctin schváleného rozpočtu, zatímco v lednu 2005 bylo z tohoto důvodu odvedeno 2,7 dvanáctin schváleného rozpočtu. Nižší platby za 1. čtvrtletí roku 2006 ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 byly rovněž způsobeny skutečností, že v lednu 2006 byl odvod vlastních zdrojů ES snížen o přebytek úhrad do rozpočtu EU za rok 2005 cca o 1,0 mld. Kč.

V kapitole Státní dluh bylo vynaloženo 9,6 mld. Kč, tj. 28,2 % rozpočtovaných výdajů, při meziročním růstu o 2,0 % (o 191 mil. Kč). Čerpání finančních prostředků v průběhu roku souvisí s úrokovými platbami v návaznosti na platební kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Státní rozpočet na rok 2006 stanovil rozsah kapitálových výdajů ve výši 94,2 mld. Kč, což představuje proti skutečnosti dosažené v roce 2005 o 19,2 % více. Meziroční nárůst kapitálových výdajů je významně ovlivněn metodickou změnou spočívající v tom, že do výdajů roku 2006 jsou zahrnuty i dotace poskytnuté na financování programů z fondů Evropské unie v rozpočtované výši 18,15 mld. Kč; ve stejném objemu jsou zároveň tyto prostředky obsaženy i v příjmech státního rozpočtu. Tímto opatřením se sleduje zvýšení úrovně kontroly alokací a efektivnosti použití prostředků poskytnutých z rozpočtu EU.

Převážná většina kapitálových výdajů souvisí s financováním programů reprodukce a provozování majetku, na které je rozpočtem určeno celkem 79,4 mld. Kč. Z této částky připadá 16,9 mld. Kč na rozvoj a obnovu materiálně technické základny armády, 12,4 mld. Kč na podporu regionálního rozvoje, 10,9 mld. Kč na podporu opatření v ochraně životního prostředí, 4,8 mld. Kč na rozvoj a obnovu regionálních škol, 3,1 mld. Kč ve prospěch vysokých škol apod. Na splátky jistin dříve poskytnutých úvěrů se státní zárukou, jejich úrokové náklady a odměny ČKA a ČMZRB jsou v kapitole VPS určeny prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (Fond státních záruk).

Na financování programů se budou významnou měrou podílet i úvěry přijaté Českou republikou od EIB, jejichž čerpání se v roce 2006 očekává v celkové výši 9,2 mld. Kč. Tyto prostředky jsou určeny zejména na výstavbu dálnic (D8, D11, obchvat Plzně, pražský okruh - celkem 7,3 mld. Kč), na výstavbu univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně (téměř 1,0 mld. Kč), na odstraňování následků povodní 2002 a protipovodňovou prevenci (0,5 mld. Kč) a na výstavbu vodovodů, kanalizací a ČOV (0,4 mld. Kč).

Z věcného hlediska vychází rozpočet ze schválených dokumentací programů reprodukce majetku nové řady programů pro období 2003 až 2007. Tyto programy obsahují změnu účasti státního rozpočtu na financování nevládního sektoru související s reformou veřejné správy. Věcné, časové a finanční parametry akcí (projektů) zabezpečujících cíle programů sleduje Ministerstvo financí v Informačním systému financování programů (ISPROFIN), který kromě pokračování investičních akcí přecházejících z roku 2005 do roku 2006 počítá se zahajováním nových akcí v rozsahu cca 15 mld. Kč. V roce 2006 se očekává pokračování změny přístupu resortů k reprodukci majetku ve státním vlastnictví, a to směrem k její neinvestiční části, tj. od pořizování nového majetku ke kvalitnější péči o jeho stav.

Čerpání kapitálových výdajů v prvních třech měsících roku 2006 ve výši 9,9 mld. Kč představovalo pouze 10,5 % schváleného rozpočtu (obvyklá dlouhodobě vykazovaná úroveň) a bylo téměř o 13,6 mld. Kč pod jednou čtvrtinou rozpočtované hodnoty. Meziročně se kapitálové výdaje zvýšily o 3,8 mld. Kč, tj. o 62,2 %. Podrobnější plnění kapitálových výdajů za 1. čtvrtletí bude známo až po zpracování finančních výkazů kapitol státního rozpočtu (tj. koncem měsíce dubna).

Na projekty financované z úvěrů od Evropské investiční banky v rozpočtované výši 9,2 mld. Kč bylo v 1. čtvrtletí 2006 z kapitoly OSFA (u níž jsou prostředky rozpočtovány) převedeno věcně příslušným resortům celkem přes 1,0 mld. Kč a z této částky bylo čerpáno 377 mil. Kč; ve stejném období roku 2005 bylo čerpáno 592 mil. Kč (z celkem rozpočtovaných 11,8 mld. Kč).

B. Řízení státního dluhu

• B. Řízení státního dluhu PDF (227kB)

V 1. čtvrtletí 2006 došlo ke zvýšení státního dluhu o 7 mld. Kč z 691,2 mld. Kč na 698,2 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1. čtvrtletí 2006 se dluh zvýšil o 1%.

Při zvýšení státního dluhu z 691,2 mld. Kč na 698,2 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 0,8 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 6,2 mld. Kč.

Tržní hodnota státního dluhu na konci 1. čtvrtletí roku 2006 činí 739,5 mld. Kč, přičemž ve srovnání s koncem roku 2005 se snížila o 0,2 %.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. čtvrtletí 2006 podává následující tabulka:

Státní výpůjčky v 1. čtvrtletí 2006 spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 7 emisí krátkodobých státních dluhopisů, a sice státních pokladničních poukázek (SPP). Všechny tyto emise SPP byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Celkový objem výpůjček prodejem SPP dosáhl v uvedeném období objemu 37 972 mil. Kč.

V 1. čtvrtletí 2006 pokračovalo MF ve vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. Dne 9.1. 2006 byla vydána 5. tranše 44. emise 10letých dluhopisů v objemu 7 702 mil. Kč. Dne 16.1. 2006 proběhlo vydání 3. tranše 47. emise 3letých dluhopisů v objemu 7 568 mil. Kč. Dne 13.2. 2006 se uskutečnilo vydání 3. tranše 46. emise 15letých dluhopisů v objemu 5 626 mil. Kč. Dne 27.2. 2006 byla vydána 4. tranše 45. emise 5letých dluhopisů v objemu 5 957 mil. Kč. Dne 13.3. 2006 se uskutečnilo vydání 4. tranše 47. emise 3letých dluhopisů v objemu 5 375 mil. Kč. Dne 27.3. 2006 proběhlo vydání 4. tranše 46. emise 15letých dluhopisů v objemu 5 988 mil. Kč. Celkově tak emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu dosáhly v 1. čtvrtletí 2006 objemu 38 218 mil. Kč:

Dne 16. ledna 2006 vydala Česká republika 1. emisi dluhopisů na japonském trhu v objemu 30 mld. JPY, s dobou splatnosti 30 let a s kupónovou sazbou 2,75% pa. Dluhopisy byly vydány na doručitele, každý v nominální hodnotě 1 mil. JPY. Emise tohoto dluhopisu byla vydána při pari a kupón této emise byl zajištěn úrokovým swapem.

Finanční prostředky získané prodejem jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu, ke krytí schodků státního rozpočtu a k úhradě ztráty České konsolidační agentury. Ministerstvo financí emitovalo v průběhu 1. čtvrtletí 2006 státní střednědobé dluhopisy podle zákona č.5/2005 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty České konsolidační agentury, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 až 2003. Tato úhrada dosáhla v 1. čtvrtletí 2006 výše 5 mld. Kč, přičemž celá tato částka byla financována z výnosu prodeje 4. tranše 45. emise státních střednědobých dluhopisů.

Prémií emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů bylo v 1. čtvrtletí 2006 dosaženo pouze v případě jedné z šesti vydaných tranší, přičemž její výše dosáhla 162 mil. Kč. Tato prémie byla převedena do příjmů kapitoly VPS dne 31.3. 2006. Naproti tomu suma diskontů dosáhla v 1. čtvrtletí 2006 výše -386 mil. Kč. Tato nepříznivá skutečnost byla způsobena vyšší úrovní úrokových sazeb na kapitálovém trhu ve srovnání s obdobím, kdy byly stanovovány kupónové sazby většiny emisí, jejichž tranše byly v 1. čtvrtletí 2006 prodávány. Pro srovnání, v 1. čtvrtletí 2005 dosáhly prémie výše 503 mil. Kč a diskonty pouze -40 mil. Kč.

Objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v 1. čtvrtletí 2006 o 6 812 mil. Kč (v nominálním vyjádření) z 660 626 mil. Kč na 667 438 mil. Kč. Tento objem vzrostl v 1. čtvrtletí 2006 na 101% v porovnání se začátkem roku.

Kromě výpůjček emisemi státních dluhopisů se v 1. čtvrtletí 2006 čerpala půjčka od Evropské investiční banky (EIB). Konkrétně šlo o 5. tranši půjčky pro Masarykovu univerzitu ve výši 170 mil. Kč čerpanou dne 15. března 2006. Stav půjček od EIB se tak v průběhu 1. čtvrtletí 2006 zvýšil z 29 732 mil. Kč. na 29 902 mil. Kč.

Vývoj úrokových sazeb

Trend výnosů v aukcích SPP byl v 1. čtvrtletí 2006 zhruba do 2. poloviny měsíce února klesající, a to na obou koncích výnosové křivky, poté dochází k růstu výnosů do splatnosti. Zatímco počátkem ledna činil průměrný výnos SPP s původní dobou do splatnosti 13 týdnů 2,08% pa, v polovině února poklesl na 1,84% pa, avšak počátkem března dosáhl 2,00% pa.

Výnosy do splatnosti v primárních aukcích byly u tranší střednědobých státních dluhopisů v 1. čtvrtletí 2006 nižší než v posledním čtvrtletí roku 2005. U 3letých dluhopisů (47. emise) došlo u 4. tranše ve srovnání s 2. tranší prodanou ve 4. čtvrtletí roku 2005 k poklesu o 35 basických bodů (výnos 3,10% pa v listopadu 2005 oproti 2,75% pa v březnu 2006), u 5letých dluhopisů (45. emise) poklesl výnos do splatnosti vzhledem k předchozí tranši o 33 basických bodů (výnos 3,25% pa v prosinci 2005 oproti 2,92% pa v únoru 2006).

Naproti tomu u 10letých dluhopisů (44. emise) došlu k růstu výnosu do splatnosti o 19 basických bodů (výnos v říjnu 2005 činil 3,34% pa, v následující tranši v lednu 2006 pak 3,53% pa). U 15letých dluhopisů (46. emise) došlo nejprve v případě únorové 3. tranše k poklesu vůči listopadové 2. tranši o 40 basických bodů (ze 4,18% pa na 3,78% pa). Poté došlo v rámci březnové 4. tranše k růstu o 13 basických bodů vzhledem k předchozí tranši (na 3,91% pa).

Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), § 10, odstavec 4, tvoří od roku 2001 příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu kapitolu Státní dluh. Příjmy kapitoly Státní dluh (dále kapitola) byly rozpočtovány v nulové výši, přičemž skutečné příjmy kapitoly byly rovněž nulové.

Přehled rozpočtových výdajů kapitoly Státní dluh v 1. čtvrtletí 2006 podává následující tabulka.

Tyto výsledky kapitoly v 1. čtvrtletí 2006 znamenají, že v porovnání s 1. čtvrtletím 2005 se jak celkové tak úrokové výdaje v 1. čtvrtletí 2006 zvýšily pouze o 2%, zatímco státní dluh vzrostl o 12,9% (v porovnání konec 1Q2006 / konec 1Q2005). Výdaje kapitoly za 1. čtvrtletí 2006 se zvýšily meziročně ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 o 191 mil. Kč. Výdaje kapitoly jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem, který se shoduje s rozpočtem po změnách, o 3,2 procentních bodů nad alikvotou pro 1. čtvrtletí 2006.

Celkové výdaje kapitoly v 1. čtvrtletí 2006 dosáhly výše 9 636 mil. Kč, což představuje 28,2% výdajů rozpočtovaných pro rok 2006. Úrokové výdaje činily 9 615 mil. Kč, poplatky 21 mil. Kč.

V úrokových výdajích stále dominují úrokové výdaje na vnitřní dluh (8 853 mil. Kč). Avšak v souvislosti se snižováním podílu vnitřního dluhu na státním dluhu se v porovnání s 1. čtvrtletím 2005 snížil také podíl úrokových výdajů na vnitřní dluh o 6,6 procentních bodů z 98,7% na 92,1%.

Úrokové výdaje na vnitřní (domácí) dluh jsou složeny z úrokových výdajů na státní pokladniční poukázky a z úrokových výdajů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Úrokové výdaje na státní pokladniční poukázky dosáhly v 1. čtvrtletí 2006 výše 967 mil. Kč oproti 1 150 mil. Kč ve stejném období roku 2005. Součástí úrokových výdajů na státní pokladniční poukázky jsou také výdaje z titulu těch úrokových swapů, které zajišťují úrokové riziko části objemu státních pokladničních poukázek. V 1. čtvrtletí 2006 činily tyto výdaje 566 mil. Kč oproti 498 mil. Kč ve stejném období roku 2005. Úrokové výdaje na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy dosáhly v 1. čtvrtletí 2006 výše 7 886 mil. Kč oproti 8 156 mil. Kč ve stejném období roku 2005.

Úrokové výdaje na vnější (zahraniční) dluh ve výši 762 mil. Kč oproti 126 mil. Kč v 1. čtvrtletí 2005 tvořily úroky půjček od Evropské investiční banky ve výši 155 mil. Kč a úroky z titulu eurobondů České republiky ve výši 607 mil. Kč. Tato částka zahrnuje také dopad úrokových swapů pro zajištění této emise proti devizovému riziku.

Na úrokové výdaje působil především dlouhodobý růst státního dluhu a současně pouze mírný vzestup výnosů dosažených v aukcích státních dluhopisů oproti stejnému období předchozího roku.

Úrokové výdaje z titulu půjček od Evropské investiční banky (EIB) se v porovnání s 1. čtvrtletím 2005 zvýšily o 23,6 % zejména v důsledku výrazného navyšování těchto půjček.

V 1. čtvrtletí 2006 činily poplatky spojené s obsluhou státního dluhu 21 mil. Kč, což je 7% rozpočtované částky. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2005 se úhrady z titulu poplatků zvýšily o 49,3%. Toto zvýšení bylo způsobeno výhradně růstem objemu státního dluhu.

Ministerstvo financí dne 1. prosince 2005 na základě rozhodnutí ministra financí ze dne 18. listopadu 2005 (čj. 20/107 726/2005) zveřejnilo svou Strategii financování a řízení státního dluhu pro rok 2006, která konkretizuje roční program financování potřeb centrální vlády a kvantifikuje strategické cíle, které vymezují operační prostor pro taktický management státního dluhu a státních finančních aktiv prostřednictvím aktivních operací na sekundárním trhu státních dluhopisů a finančních derivátů. Vývoj v oblasti průběžného hodnocení směrování struktury dluhového portfolia k vyhlášeným cílům a v plnění ročního programu financování ke konci prvního čtvrtletí 2006 shrnuje následující přehled.

V oblasti zahraničního financování došlo v lednu v souladu s dluhovou strategií k úspěšnému historicky prvnímu umístění státních dluhopisů jedinému japonskému investorovi v podobě životní pojišťovny v objemu 30 mld. JPY, což představuje cca 4% ze schváleného maximálního limitu pro rok 2006. O této operaci rozhodl ministr financí dne 14.9. 2005. Bezprostředně po rozhodnutí ministra financí byl zahájen celý investiční proces, který byl završen stanovením finální ceny a realizací operací k měnovému zajištění úrokových plateb, které proběhly dne 22.12. 2005 s následujícími konečnými parametry s tím, že datum emise a vypořádání transakce bylo dohodnuto na 16. 1. 2006, takže celá operace je součástí Programu financování na rok 2006.

Realizace privátního umístění potvrdila původní předpoklady, že se jedná o historicky nákladově nejvýhodnější financování České republiky, a to nejen ve srovnání s domácím dluhopisovým a eurobondovým trhem, ale i ve srovnání s čerpanými půjčkami od Evropské investiční banky. Důležitým znakem realizovaného privátního umístění je, že MF neprovedlo měnové zajištění jistiny, jelikož toto nemá z pohledu minimalizace nákladů dluhové služby žádný ekonomický smysl. Namísto toho byla provedena konverze přímo na měnovém trhu. Tato přímá konverze v objemu 6,2 mld. Kč, která proběhla dne 22. 12. 2005, neměla výraznější apreciační dopad na vývoj kurzu koruny. Nelze proto v žádném případě argumentovat, že MF přispělo k aktuálnímu apreciačnímu vývoji kurzu, který započal až počátkem roku 2006 v době zahájení aktivity na finančním trhu. Řízení státního dluhu MF naopak načasovalo přímou konverzi na období relativní stability a snížené aktivity na devizovém trhu (prosinec 2005). V období těsně po konverzi došlo naopak k mírné depreciaci v posledních dnech roku 2005. Další případné působení na zahraničním trhu bude záviset na aktuálních tržních podmínkách a na rozhodnutí ministra financí.

V oblasti domácí emisní činnosti došlo vzhledem ke splátce 38. emise SDD v objemu 30 mld. Kč k čisté emisi SDD pouze v hodnotě 8,2 mld. Kč. Emitovaný objem SPP v oběhu zaznamenal pokles o 7,4 mld. Kč v souladu s plánovanými a schválenými limity.

Refinanční riziko

Refinanční riziko je hlavním rizikem, jehož minimalizace a stabilizace zaznamenává od roku 2004 významný pokrok směrem k akceptovatelným úrovním běžným v zemích eurozóny a hraje klíčovou roli při řízení státního dluhu a koncipování jeho strategie ve střednědobém horizontu.

Hlavním kritériem, které ministerstvo používá pro měření tohoto rizika je krátkodobý státní dluh. Ten se dařilo meziročně snižovat z úrovně 69 % v roce 2000 na úroveň 25% na konci roku 2004 a na úroveň 22,1% na konci roku 2005.

Během prvního čtvrtletí 2006 došlo k dalšímu poklesu, který také znamenal prolomení dlouhodobě cílované hranice na úroveň 19,4%. Ve zbývajících třech čtvrtletích bude docházet k řízení emisí SPP tak, aby ke konci roku 2006 byla udržena úroveň pod limitním cílem 20% a méně pro krátkodobý státní dluh. Novým strategickým cílem počínaje rokem 2005 v oblasti řízení refinančního rizika je také průměrná splatnost státního dluhu, která ke konci roku 2005 dosáhla úrovně 5,8 roku. Během prvního čtvrtletí 2006 došlo k signifikantnímu nárůstu tohoto ukazatele na hodnotu 6,18 roku. Mezi hlavní příčiny tohoto růstu náleží zmiňovaný pokles krátkodobého dluhu o 2,7 procentního bodu a privátní umístění v Japonsku se splatností 30 let.

Klíčovou věcí v oblasti refinančního rizika je stabilizace profilu splácení státního dluhu. Vývoj tohoto profilu za první čtvrtletí roku 2006 ve srovnání s koncem roku 2005 zachycuje graf.

Úrokové riziko

Struktura státního dluhu z hlediska úročení dluhových instrumentů zůstala i v 1. čtvrtletí 2006 stabilizována kolem hranice 30%, pokud jde o úrokové refixace dluhového portfolia do 1 roku, přičemž oproti konci roku 2005 došlo k mírnému poklesu.

Počínaje rokem 2006 došlo na základě schválené Strategie financování a řízení státního dluhu k opuštění explicitního cílování modifikované durace. Novým klíčovým cílem pro řízení úrokového rizika byla vyhlášena úroková refixace do 1 roku v pásmu 30 až 40% dluhového portfolia. Ke konci prvního čtvrtletí se tak hodnota tohoto ukazatele pohybovala mírně pod spodní hranicí cílového pásma. Do konce 2006 bude tedy ministerstvo usilovat o zpětné překročení této hranice.

Úplný časový profil rozložení refixace kupónů instrumentů nominálního dluhového portfolia ve srovnání s koncem roku 2005 zachycuje následující graf.

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. čtvrtletí roku 2006 provedeny krátkodobé investice do poukázek ČNB v objemu 800 881 mil. Kč, splátky přitom dosáhly do konce 1. čtvrtletí 702 451 mil. Kč. K 31.3. 2006 tak byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 98 430 mil. Kč. Celkový výnos těchto investic činil 348,27 mil. Kč. Současně byla do konce 1. čtvrtletí 2006 provedena krátkodobá investice do SPP v objemu 777 mil. Kč a splátka přitom dosáhla objemu 777 mil. Kč. Úrokový výnos z této operace s SPP pro řízení likvidity činil 0,04 mil. Kč.

Následující tabulka porovnává výnosy a náklady dosažené při řízení likvidity v 1. čtvrtletí roku 2006 se stejným obdobím předchozího roku:

Z tabulky je zřejmé, že zatímco za 1. čtvrtletí roku 2006 úspory převýšily náklady celkem o 348,31 mil. Kč, ve stejném období roku 2005 úspory převýšily náklady o 107,23 mil. Kč. Operacemi na krytí schodku státní pokladny včetně operací s přebytkem finančních zdrojů bylo dosaženo v 1. čtvrtletí letošního roku o 241,08 mil. Kč vyššího výnosu než v 1. čtvrtletí minulého roku.

Vývoj salda státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2006 a 2005 znázorňuje následující graf:

Vývoj salda státní pokladny za 1. čtvrtletí roku 2006 a 2005 znázorňuje následující graf:

Podstatně vyšší výnos z investování prostředků souhrnného účtu státní pokladny v 1. čtvrtletí roku 2006 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl způsoben především zapojením rezervních fondů organizačních složek státu do souhrnného účtu státní pokladny. Proto také investice do poukázek ČNB byly v 1. čtvrtletí roku 2006 podstatně vyšší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, aby tak byl neutralizován dopad nadměrného stavu státních pokladničních poukázek na saldo státního rozpočtu.

C. Situační zpráva státní pokladny

• C. Situační zpráva státní pokladny PDF (142kB)

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2006

C. SITUAČNÍ ZPRÁVA STÁTNÍ POKLADNY

Státní pokladna (SP) zahrnuje veřejné peněžní prostředky, které jsou odděleně sledovány na příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu, na účtech státních finančních aktiv, na souhrnných zůstatcích na účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny územním rozpočtům, Evropské unii, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu životního prostředí, dále na účtu řízení likvidity státní pokladny, na účtech mimorozpočtových prostředků organizačních složek státu, na účtech státních právnických osob, státních fondů a dalších subjektů, pokud tak stanoví zákon.

Ke správě peněžních prostředků státní pokladny slouží, v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tzv. souhrnný účet běžného hospodaření státní pokladny, na kterém je soustředěna většina výše uvedených veřejných prostředků včetně výnosů z prodeje státních dluhopisů. Zůstatek prostředků na souhrnném účtu je využíván při řízení likvidity státní pokladny prostřednictvím obchodování s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami s cílem minimalizace výdajů spojených s obsluhou státního dluhu.

V 1. čtvrtletí 2006 stejně jako v roce 2005 byly na účtech státních finančních aktiv vykazovány nejenom prostředky účelově určené ke krytí výdajů státního rozpočtu v průběhu roku (např. na restituce, povodně, obchvat Plzně apod.), ale také prostředky získané dřívějšími emisemi státních dluhopisů (evidované na tzv. umořovacím účtu). Zapojení prostředků umořovacího účtu v rámci souhrnného účtu SP je ale méně výrazné - proti stavu k 31. březnu 2005 je v roce 2006 nižší o 23,3 mld. Kč. Nově jsou součástí souhrnného účtu státní pokladny (od 1. října 2005) prostředky rezervních fondů organizačních složek státu, jejichž zůstatek k 31.3.2006 představoval 39,5 mld. Kč.

Ke konci března 2006 byl na souhrnném účtu SP vykázán zůstatek ve výši 86,9 mld. Kč (podrobněji viz tabulku č. 6 v příloze). Tento byl součtem:

• přebytku státního rozpočtu ve výši 15,7 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy v objemu 235,9 mld. Kč a výdaji ve výši 220,2 mld. Kč,
• zůstatku sdílených daní určených do územních rozpočtů ve výši 12,2 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy (nárokem) z celostátního výnosu daní ve výši 37,2 mld. Kč a skutečným převodem těchto daňových příjmů územním rozpočtům ve výši 25,0 mld. Kč (jde o prostředky na příjmových účtech finančních úřadů určené pro územní orgány - obce a kraje - za daň z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a některé další daňové příjmy, korigované provedenými převody do územních rozpočtů prostřednictvím převodových účtů),
• zůstatku sdílených daní (cla) Evropské unie (EU) a státního rozpočtu ve výši 0,7 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi celkovým vybraným clem ve výši 2,1 mld. Kč a jeho převody do rozpočtu EU (1,1 mld. Kč) a do státního rozpočtu (0,3 mld. Kč),
• zůstatku sdílených daní určených státním fondům (SFDI a SFŽP) ve výši 0,6 mld. Kč, představujícího rozdíl mezi jejich nárokem (1,5 mld. Kč) a převodem (0,9 mld. Kč),
• prostředků na účtech státních finančních aktiv ve výši 18,2 mld. Kč, představujících zůstatky účelových prostředků vedených na vkladových účtech u ČNB (např. na umořovacím účtu 11,7 mld. Kč, na účtu pro úhradu restitucí a ostatních účelových prostředků pro Ministerstvo zemědělství 1,6 mld. Kč, na účtu prostředků z malé privatizace na výdaje spojené se zánikem věcných břemen 1,4 mld. Kč, na účtu prostředků úrazového pojištění 0,7 mld. Kč, na účtu prostředků pro důchodovou reformu 0,4 mld. Kč, na účtu prostředků na odstraňování důsledků povodní /mimo prostředků z úvěru EIB/ 0,3 mld. Kč, na účtech prostředků z úvěrů EIB na Masarykovu univerzitu 0,2 mld Kč a na dálniční obchvat Plzně v částce 0,1 mld. Kč a dalších),
• zůstatku na účtech rezervních fondů organizačních složek státu ve výši 39,5 mld. Kč, představujícího saldo prostředků převedených z úspor výdajů do rezervních fondů a jejich čerpání převodem do příjmů kapitol.

Zůstatek na souhrnném účtu státní pokladny umožnil dočasné reinvestování prostředků formou nákupu pokladničních poukázek ČNB, a tím získání úrokových výnosů, resp.úsporu úrokových nákladů v případě odkupu vlastních státních poklad-ničních poukázek Ministerstvem financí.

Řízení likvidity státní pokladny v lednu až březnu 2006, tj. vyrovnávání nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu roku, se proti 1. čtvrtletí roku 2005 zlepšilo, když průměrný denní stav nevyužitých prostředků na souhrnném účtu státní pokladny dosahoval 31 mil. Kč proti 329 mil. Kč v roce 2005. Průměrný denní stav souhrnného účtu SP byl v meziročním srovnání vyšší (61,7 mld. Kč proti 19,0 mld. Kč v roce 2005) a tím byl vyšší i průměrný denní objem reinvestovaných prostředků (61,7 mld. Kč proti 18,7 mld. Kč). Souviselo to především se zapojením rezervních fondů organizačních složek státu do souhrnného účtu SP (od 1. října 2005; průměrný denní stav v 1. čtvrtletí 2006 představoval 44,8 mld. Kč); v opačném směru a v menší míře působil méně příznivý vývoj salda státního rozpočtu v průběhu čtvrtletí a pokles stavu vkladových účtů státních finančních aktiv. Průměrné denní saldo státního rozpočtu za 1. čtvrtletí roku 2006 bylo schodkové ve výši 3,7 mld. Kč, zatímco v 1. čtvrtletí 2005 průměrný denní schodek činil 2,6 mld. Kč. Meziroční pokles průměrného denního zůstatku na účtech státních finančních aktiv byl vykázán ve výši 1,5 mld. Kč, a byl ovlivněn poklesem prostředků na umořovacím účtu získaných emisemi státních dluhopisů o 23,3 mld. Kč i poklesem zůstatků na účtech účelových prostředků celkem o 1,9 mld. Kč (poslední dva údaje jsou koncové stavy k 31.3.2006, nikoli průměrné denní):

^*) počítáno na pracovní dny

Průměrný denní zůstatek finančních prostředků na souhrnném účtu státní pokladny v lednu až březnu 2006 představoval 61,7 mld. Kč a proti 1. čtvrtletí 2005 se výrazně zvýšil (o 42,7 mld. Kč). Tvořily jej průměrný denní schodek státního rozpočtu (-3,7 mld. Kč), průměrný denní zůstatek na účtech pro převod sdílených daní územních samosprávních celků, státních fondů a Evropské unie (+5,7 mld. Kč), průměrný denní zůstatek na účtech státních finančních aktiv (+14,9 mld. Kč) a (nově) průměrný denní zůstatek rezervních fondů organizačních složek státu (+44,8 mld. Kč).

Z volných prostředků souhrnného účtu bylo umístěno do krátkodobých operací (reverzní repo operace nebo buy & sell operace) s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami v průměru denně 61,7 mld. Kč (ve stejném období roku 2005 to bylo 18,7 mld. Kč). Průměrný denní stav volných (nevyužitých) prostředků na souhrnném účtu SP tak činil31 mil. Kč, což představovalo snížení na desetinu stavu dosaženého ve stejném období roku 2005.

Výnosy z operací při řízení likvidity s poukázkami ČNB (účet operace na finančním trhu) od počátku roku do konce března 2006 představovaly 348 mil. Kč (ve stejném období roku 2005 činily 115 mil. Kč), úspora úrokových nákladů na státní pokladniční poukázky dosáhla 40 tisíc Kč (v roce 2005 byly vykázány náklady ve výši necelých 8 mil. Kč)

Tabulková část

• Tabulková část PDF (223kB)