Novinky

Státní závěrečný účet za rok 2004

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Státní závěrečný účet
  • Veřejný sektor

  • Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
  • Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
  • Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
  • Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní Ministerstvo financí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
  • Další informace viz především § 29 a § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

 

A. Vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

 

Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
2005
4. volební období

 

Vládní návrh
USNESENÍ

Poslanecké sněmovny
ze schůze 2005
k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004

 

Poslanecká sněmovna

  1. s c h v a l u j e

    státní závěrečný účet České republiky za rok 2004, který vykazuje příjmy 769 207 443 tis. Kč, výdaje 862 891 674 tis. Kč a celkový schodek 93 684 231 tis. Kč (dle údajů o zůstatcích na účtech státního rozpočtu vedených Českou národní bankou);

  2. b e r e n a v ě d o m í

    1. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků v České republice za rok 2004, které vykázalo příjmy 308 865 628 tis. Kč, výdaje 317 805 234 tis.Kč a schodek 8 939 606 tis. Kč,

    2. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2004 ve výši 132 525 797 tis. Kč a stav státních finančních pasív České republiky ve výši 592 900 385 tis.Kč,

    3. závěrečné účty státních fondů České republiky za rok 2004 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

    4. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

    5. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu;

  3. s o u h l a s í

    s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2004 financujícími položkami takto:

    - vydanými státními dluhopisy ve výši 87 060 966 tis.Kč
    - přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 6 905 624 tis.Kč
    - změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 282 359 tis.Kč .

    Zdůvodnění vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny

K úhradě schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2004 (bod III)

Státní rozpočet České republiky na rok 2004 byl schválen zákonem č. 457 ze dne 3. prosince 2003. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 754,1 mld Kč, výdaje částkou 869,1 mld Kč a schodek částkou cca 115,0 mld Kč.

V průběhu roku byl schválený rozpočet ovlivněn změnami provedenými na jeho výdajové straně na základě dřívějších rozhodnutí. Zákonem schválené výdaje státního rozpočtu byly zvýšeny o některé výdaje vyplývající z dříve schválených zákonů. Šlo o výdaje na řešení důsledků kosovské krize ve výši 49 mil. Kč, výdaje na víceúčelové haly související s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v objemu 63 mil. Kč, dále o výdaje na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy (zvýšení v kapitole Ministerstvo vnitra o 239 mil. Kč) a o výdaje na sociální dávky a na realizaci redislokačních opatření v rámci realizace výstavby profesionální Armády České republiky a ozbrojených sil České republiky (zvýšení v kapitole Ministerstvo obrany o 350 mil. Kč). Celkové zvýšení výdajů z tohoto titulu představuje 701 mil. Kč a bylo provedeno na základě zmocnění daných ministru financí přímo v zákoně o státním rozpočtu na rok 2004 nebo v předchozích zákonech přijatých v souvislosti s rozhodnutími o zahrnutí uvedených výdajů do státního rozpočtu; vesměs se jedná o převod prostředků nevyčerpaných v roce 2003.

Ve všech zákonech přitom bylo stanoveno, že o výši převedených prostředků se zvyšují celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu, resp. že o takto získané prostředky lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou použity.

Rozpočtované výdaje státního rozpočtu tak byly v rozpočtu po změnách zvýšeny na 869,8 mld Kč; při nezměněném objemu příjmů se původní schodek, schválený Parlamentem, prohloubil o 0,7 mld Kč na úroveň 115,7 mld Kč, což představuje zvýšení o 0,6 %.

Ve skutečnosti skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2004 schodkem 93,7 mld Kč. Výsledný schodek je o 22,0 mld Kč nižší než schodek, s nímž počítal upravený rozpočet; proti výši předpokládané zákonem č. 457/2003 Sb. je nižší o 21,3 mld Kč.

Zákon č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2004, stanovil v § 1 odst.1 vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2004 těmito financujícími položkami:

  1. vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 103 641 129 000 Kč,
  2. změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 1 418 871 000 Kč,
  3. přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9 910 000 000 Kč.

Na základě oprávnění k vydání státních dluhopisů podle tohoto ustanovení byl zákonem č. 313/2004 Sb. ze dne 29. dubna 2004 stanoven rozsah státního dluhopisového programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2004 v maximální výši 103 641 120 000 Kč.

Návrh na vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2004, uvedený v bodě III. tohoto usnesení, vychází z výše cit. ustanovení zákona č. 457/2003 Sb. a z úprav provedených v průběhu roku. V jednotlivých zákonech, jimiž bylo rozhodnuto o zvýšení výdajů státního rozpočtu, byl stanoven rovněž způsob jejich krytí.

Vývoj rozpočtového hospodaření a změny, k nimž v rozpočtu došlo, ovlivnily strukturu zdrojů krytí výsledného schodku státního rozpočtu. Proti zákonu č. 457/2003 Sb. je ve skutečnosti účast všech zdrojů jeho financování nižší.

Nižší potřeba prostředků získaných emisí státních dluhopisů je odrazem především lepšího rozpočtového hospodaření a tudíž nižšího výsledného schodku než předpokládal schválený rozpočet. Využití dluhopisových zdrojů ke krytí schodku je tak navrhováno ve výši 87,1 mld Kč, tj. o 16,6 mld Kč nižší než bylo rozpočtováno.

Snížil se rovněž podíl úvěrového financování ze zahraničí, který vyplývá z nižšího skutečného využití dlouhodobých úvěrů od EIB k financování jednotlivých projektů. Z takto získaných prostředků se navrhuje použít ke krytí schodku státního rozpočtu částka 6,9 mld Kč, tj. méně o 3,0 mld Kč.

Zákonem předpokládaná účast prostředků získaných změnou stavů na účtech státních finančních aktiv nebude ve skutečnosti využita, finanční krytí výsledného rozpočtového schodku z tohoto titulu je záporné ve výši cca 282 mil. Kč. Celkové zlepšení proti schválenému rozpočtu o 1 701 mil. Kč bylo způsobeno jednak zlepšením salda příjmů a výdajů kapitoly Operace státních finančních aktiv o 1 473 mil. Kč, jednak o 228 mil. Kč nižšími realizovanými transfery výdajů z této kapitoly do jiných rozpočtových kapitol (bez transferů krytých prostředky získanými z úvěrů od EIB).

B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty

  1. Ekonomický vývoj
    1. Vývoj v posledním období
    2. Ekonomický výkon
      2.1 Hrubý domácí produkt
      2.2 Hlavní produkční odvětví
      2.3 Ekonomické výsledky nefinančních podniků
      2.4 Ekonomické výsledky finančních institucí
    3. Cenový vývoj
      3.1 Spotřebitelské ceny
      3.2 Produkční ceny
    4. Trh práce
      4.1 Ekonomická aktivita
      4.2 Zaměstnanost
      4.3 Nezaměstnanost
      4.3 Mzdy
    5. Platební bilance
      5.1 Běžný účet
      5.2 Kapitálový účet
      5.3 Finanční účet
      5.4 Devizové rezervy
      5.5 Směnný kurz
    6. Měnový vývoj a úrokové sazby
      6.1 Měnové agregáty
      6.2 Úvěry a vklady
      6.3 Úrokové sazby
    7. Metodická příloha
  2. Veřejné rozpočty
    1. Příjmy veřejných rozpočtů
    2. Výdaje veřejných rozpočtů
    3. Salda veřejných rozpočtů
    4. Vládní dluh
    5. Shrnutí

I. Ekonomický vývoj

1. Vývoj v posledním období 1

Ekonomický vývoj České republiky je charakterizován vybranými indikátory v následující tabulce:

Tabulka 1
Ukazatel 2001 2002 2003 2004
Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 2315,3 2414,7 2550,8 2751,1
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,6 1,5 3,7 4,0
Spotřeba domácností vč. NI růst v %, s.c. 2,6 2,8 4,9 2,5
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 3,8 4,5 4,2 -3,2
Tvorba fixního kapitálu růst v %, s.c. 5,4 3,4 4,8 9,1
Průmyslová produkce růst v % 6,5 4,8 5,8 9,9
Stavební výroba růst v %, s.c. 9,6 2,5 8,9 9,7
Průměrná míra inflace % 4,7 1,8 0,1 2,8
Míra nezaměstnanosti VŠPS průměr v % 8,1 7,3 7,8 8,3
Míra registrované nezaměstnanosti průměr v % 8,5 9,2 9,9 10,2
Objem mezd a platů růst v % 6,9 8,5 5,6 5,0
Podíl BÚ na HDP % -5,4 -5,6 -6,3 -5,2
Peněžní zásoba M2 (národní metodika) %, konec obd. 13,0 3,5 6,9 4,4
Pozn.: NI = neziskové instituce, BÚ = saldo běžného účtu
Pramen: ČSÚ, ČNB, MPSV, propočty MF

Proces přistoupení České republiky do Evropské unie, formálně završený 1. květnem 2004, se obešel bez negativních dopadů (některými analytiky předpovídaný skokový růst cenové hladiny) a naopak pozitivně ovlivnil exportní schopnost naší ekonomiky.

Ekonomický růst se v roce 2004 proti roku 2003 mírně zrychlil o 0,3 p.b., když dosáhl 4,0 %. Ekonomika se pohybuje v růstové fázi ekonomického cyklu blízko svého potenciálu. Vzhledem k tomu, že pozorovaný růst HDP překročil růst odhadovaného potenciálního produktu, záporná produkční mezera se v průběhu roku uzavírala.

Na straně výdajů došlo v roce 2004 ke změně struktury růstu. V souvislosti se vstupem do EU akcelerovala především dynamika vývozu zboží a služeb, která ve srovnatelných cenách překročila tempo dovozu o 2,4 p.b. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu se tak dostal do kladných hodnot. V rámci domácí poptávky, která jako celek dosáhla nižšího růstu než v roce 2003, se projevil přesun od spotřeby směrem k tvorbě fixního kapitálu. Tato tendence ze závěru roku 2003 pokračovala v roce 2004 mnohem výrazněji. Vytváří se tak podmínky pro urychlení potenciálního růstu.

Při poklesu zaměstnanosti se zvýšila dynamika národohospodářské produktivity práce (hrubá přidaná hodnota ve srovnatelných cenách na 1 pracovníka) v roce 2004 na 4,3 % proti 3,8 % v roce 2003.

Na straně nabídky nejvíce přispěly k růstu HDP průmysl, peněžnictví, obchod a doprava a telekomunikace, příspěvek ostatních služeb a stavebnictví byl ve srovnatelných cenách záporný.

Exportní výkonnost české ekonomiky vyjádřená jako změna podílu na exportních trzích se výrazně zvýšila. Spolu s již delší dobu se lepšícími směnnými relacemi to vypovídá o rostoucí konkurenční schopnosti nefinančního sektoru.

Průmyslová produkce ve stálých cenách se v roce 2004 zvýšila o 9,9 %, růst zpracovatelského průmyslu byl ještě o téměř celý procentní bod vyšší. Tohoto výsledku dosáhl průmysl2 při poklesu počtu pracovníků o 0,5 %, růstu průměrné měsíční mzdy o 6,9 % a produktivitě práce z tržeb o 10,4 %. V lednu 2005 dosáhl meziroční růst průmyslové produkce 7,2 %.

Produkce stavebnictví se zvýšila o 9,7 % zásluhou vysokého růstu v prvních čtyřech měsících. Zvláště dubnový meziroční skok o více než 61 % navozuje pravděpodobnost určité formy předfakturace vzhledem k přeřazení stavebních prací (s výjimkou bytové výstavby) ze snížené do základní sazby DPH. Následný pokles stavební výroby v květnu a červnu a stagnace v červenci je s touto hypotézou konzistentní. Při nárůstu počtu pracovníků o 3,4 %, průměrné měsíční mzdy o 6,2 % se produktivita2 ze stavebních prací ve srovnatelných cenách zvýšila o 5,3 %. V lednu 2005 dosáhl meziroční růst stavební produkce 14,2 %.

Situace na trhu práce byla ovlivňována jednak postupující restrukturalizací a rovněž legislativou, která i přes nový zákon o zaměstnanosti (účinný od října 2004) je poměrně rigidní v oblasti zaměstnanosti a mezd a příliš nepřispívá k motivaci pracovat.

Tlak na růst produktivity práce vedl zejména v průmyslu ke snižování počtu zaměstnanců. Celková zaměstnanost podle VŠPS se v meziročním srovnání snížila o 0,6 % při zpomalování tohoto poklesu v průběhu roku až k mírnému nárůstu ve 4. čtvrtletí. Počet zaměstnanců se za rok 2004 snížil o 0,2 % a počet podnikatelů o 2,4 %.

Nezaměstnanost podle VŠPS (mezinárodně srovnatelná metodika) se zvyšovala až do 1. čtvrtletí 2004. Následně došlo ke změně této tendence. Od 2. čtvrtletí se její meziroční přírůstek zpomaloval a došlo k jejímu mírnému snižování na sezónně očištěných datech. Míra nezaměstnanosti dosáhla v průměru za rok 8,3 % a byla o 0,5 p.b. vyšší než v roce 2003.

Podobný obraz dává i vývoj míry nezaměstnanosti registrované na úřadech práce (rozdíly v definicích proti VŠPS v metodické příloze na konci zprávy). V průměru za rok 2004 se míra nezaměstnanosti meziročně zvýšila o 0,3 p.b. a dosáhla 10,2 %. Vzhledem ke zrychlení ekonomického růstu nad odhadovaný potenciální růst se míra volných pracovních míst3 od 2. čtvrtletí 2003 rovněž mírně zvyšuje. Posun na Beveridgeově křivce4 má však spíše cyklický charakter a nevypovídá o poklesu strukturální složky nezaměstnanosti.

Průměrná hrubá nominální mzda5 se v roce 2004 zvýšila o 6,6 %, stejně jako v roce 2003. V podnikatelské sféře dosáhl přírůstek průměrné mzdy 6,9 %, v nepodnikatelské sféře 5,7 %. Růst kupní síly průměrných mezd při přepočtu indexem spotřebitelských cen se tak v meziročním porovnání významně zpomalil vzhledem ke stagnaci CPI v roce 2003.

Vzhledem k vývoji produktivity práce lze současný mzdový vývoj považovat za přiměřený, nezakládající inflační rizika.

Inflace na bázi spotřebitelských cen se proti roku 2003 zrychlila. V prosinci 2004 se meziročně spotřebitelské ceny zvýšily o 2,8 %, průměrná míra inflace dosáhla stejné výše. Příspěvek administrativních opatření6 k cenovému růstu se oproti roku 2003 zvýšil o 1,4 procentního bodu na 1,7 p.b. Tato opatření byla primárním akcelerujícím faktorem růstu cen na počátku roku 2004. Šlo především o promítnutí dopadu zvýšení nepřímých daní v rámci reformy veřejných financí a zavedení harmonizačních daňových úprav souvisejících se vstupem České republiky do EU v květnu téhož roku.

Růst cen domácích zemědělských výrobců, nastartovaný v roce 2003, se se zpožděním prosazoval v růstu cen některých potravin ještě ve 3. čtvrtletí 2004. Cenový skok na světových komoditních trzích s ropou a kovy vytvářel nákladový tlak na růst cen výrobců prakticky po celý rok 2004 a byl pouze částečně kompenzován zpevněním měnového kurzu proti USD. Domácí faktory (uzavírající se záporná produkční mezera, poptávka domácností a mzdově nákladový vývoj) se v růstu cen neprosazovaly tak významně.

Na počátku roku 2005 se meziroční pohyb cen výrazně zpomalil. V únoru 2005 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily pouze o 1,7 % a průměrná míra inflace se snížila na 2,7 %.

Ceny průmyslových výrobců se po mírném poklesu v roce 2003 zvýšily za rok 2004 meziročně o 5,7 % a jejich růst v průběhu roku akceleroval v reakci na vývoj cen komoditních trhů. Růst cen nebyl plošný, ale byl záležitostí pouze několika odvětví (zejména koksu a zpracování ropy a zpracování základních kovů, hutních a kovových výrobků). Na počátku roku 2005 dochází ke zklidňování meziročního pohybu cen průmyslových výrobců zejména vlivem zpomalování růstu cen zpracovatelského průmyslu.

Meziroční růst cen zemědělských výrobců dosáhl svého vrcholu na přelomu 1. a 2. čtvrtletí, poté se soustavně zpomaloval. V prvních dvou měsících roku 2005 jsou tyto ceny již podstatně nižší než ve stejném období 2004. Návazně na ceny kovů a kovových výrobků vstupujících do produkce stavebnictví se od 2. čtvrtletí zrychloval i růst cen stavebních prací. I zde však počátkem roku 2005 dochází ke zmírňování jejich růstu.

Klíčová sazba měnové politiky (pro dvoutýdenní repo operace) byla od srpna 2003 do června 2004 stabilní na úrovni 2,0 %. Na konci června a srpna 2004 ČNB zvýšila základní sazby vždy o 25 bazických bodů. Měnové podmínky se tak sice zpřísnily, ale z dlouhodobějšího hlediska zůstaly i nadále poměrně uvolněné. Úrokový diferenciál vůči eurozóně se tak při zatím stabilních sazbách ECB postupně zvyšoval. Růstový tvar výnosové křivky na peněžním trhu dosáhl maximálního sklonu na konci 3. čtvrtletí 2004, poté se diference mezi krátkými a dlouhými sazbami začaly postupně zmenšovat. V lednu 2005 ČNB o 25 bazických bodů (b.b.) snížila základní měnově politické sazby. Sazba pro repo operace je nyní nastavena na 2,25 %.

Průměrný objem měnového agregátu M2 vzrostl za rok 2004 o 7,7 % při zpomalení meziroční dynamiky na konci roku na 4,4 %. Příliv peněz do ekonomiky byl ovlivňován domácí úvěrovou emisí vládnímu sektoru a domácnostem, tedy posilováním zdrojů konečné spotřeby. Pokračovala tendence v preferenci likvidity (zvyšování podílu M1 na M2), ale dlouhodobý pokles quasi peněz se zastavil a na konci pololetí přešel v meziroční růst. Objem peněz v ekonomice je dostatečný pro obsluhu probíhajících transakcí a neomezuje podmínky dalšího ekonomického růstu.

Vnější rovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu na HDP, se za rok 2004 zlepšila meziročně o více než 1 p.b. na -5,2 %. Důvodem bylo snižování deficitu obchodní bilance, která se za rok 2004 meziročně zlepšila o 47,5 mld. Kč.

Vstup České republiky do EU, růst exportní výkonnosti i postupné oživení hospodářského růstu v zemích EU-15 pozitivně ovlivnily dynamiku obchodní výměny. Rovněž kurzový vývoj CZK (nepatrné oslabení proti EUR a naopak citelné posílení proti USD) přispěl k zlepšení salda obchodní bilance. Meziroční růst vývozu zboží předstihl dynamiku dovozu v běžných cenách. Tento předstih se v průběhu 2. pololetí ještě zvýšil při značné akceleraci jak vývozu, tak i dovozu na 25,0 %, resp. 20,5 % (v CZK).

Propočtený cenový vliv kurzového vývoje CZK znamenal za rok 2004 snížení salda o cca 11 mld. Kč. V lednu 2005 došlo k dalšímu meziročnímu zlepšení deficitu o 3,3 mld. Kč (měřeno ročními klouzavými úhrny).

Více než 4 roky přetrvávající velký rozsah přímých zahraničních investic (PZI) se v roce 2003 razantně zmenšil především vlivem podstatně nižšího objemu privatizačních příjmů. V roce 2004 se obnovil dynamický příliv PZI do České republiky a dosáhl 114,7 mld. Kč, což bylo meziročně o 55,4 mld. Kč více. Tento přírůstek PZI nelze vzhledem k jeho rozsahu přeceňovat, nicméně jej lze spojovat se změnou investičního sentimentu v souvislosti s oživováním ekonomik zemí Unie i se vstupem ČR do EU.

Směnné relace v obchodu se zbožím se v roce 2004 meziročně zlepšily o 2,1 % při zvýšení vývozních cen o 3,7 % a dovozních cen o 1,6 %. Vývoj směnných relací tak meziročně zlepšil ekonomickou situaci podnikové sféry.

Nominální kurz koruny v roce 2004 vůči EUR v průměru oslabil jen nepatrně o 0,2 %, proti USD naopak posílil o 9,8 %. Od července 2004 začala koruna meziročně posilovat i vůči EUR. Tento trend pokračuje i v roce 2005. Za leden a únor 2005 zpevnila koruna meziročně vůči EUR o 9,8 %, vůči USD dokonce o 12,9 %.

Devizové rezervy centrální banky ke konci roku 2004 činily 636,2 mld. Kč, tj. 20,9 mld. EUR. Tento stav může pokrýt dovoz zboží a služeb po dobu čtyř měsíců.

Vnější prostředí 7

Světové oživení v roce 2004 zesílilo, růst však byl silnější v první polovině roku. Ve 2. pololetí 2004 tempo poněkud přibrzdilo, což platí o USA, Japonsku, i o eurozóně. Světovou konjunkturu stále více ovlivňuje Čína, kde růst HDP v roce 2004 přesáhl 8 procent. Růst cen ropy vyvrcholil koncem října překročením 50 USD za barel. Dolar zaznamenal výrazný pokles vůči euru od úrovně 1,19 za euro v dubnu až po 1,34 v prosinci.

Americká ekonomika rostla meziročně o 4,4 %, růst v 2. pololetí poněkud slábl (pololetí 5,0 % a 4,0 %). Růst americké ekonomiky byl stále tažen především spotřebou domácností, jejíž tempo pomalu sláblo. Dynamice růstu plně neodpovídala tvorba nových míst. Rostl deficit běžného účtu, který překročil 5 % HDP, doprovázený vysokým deficitem rozpočtu (kolem 4,5 % HDP). Inflační tlaky a slábnoucí dolar přiměly Fed k úpravám úrokových měr, které od června do prosince zvýšily o 125 b.b. až na 2,25 %.

Ekonomika EU-15 se vynořila ze stagnace předchozího roku. HDP vzrostl podle předběžných odhadů o 2 procenta. Oživení bylo taženo především exportem, což je důsledek vysoké poptávky ve východní Asii a USA. V posledních měsících roku však poněkud ztratilo tempo, především kvůli vysokým cenám ropy a zhodnocování eura. Slabinou byla stagnující poptávka domácností. Lisabonská agenda zatím nesplnila - jak doložila podzimní Kokova zpráva - svou funkci a potřebuje revizi.

Obtížná zůstává situace Německa, jež hledalo cestu mezi konsolidací veřejných financí a aspoň minimální podporou růstu. Německý HDP za rok 2004 vzrostl o 1,2 %. Vedle výrazného růstu exportu i průmyslové výroby stála dosud slabá spotřeba domácností, jejíž růst v první polovině roku v podstatě stagnoval. Nástup razantních reforem pracovního trhu a daní by měl vést ke zlepšení situace, mj. také k poklesu nezaměstnanosti.

Tři největší ekonomiky eurozóny, německá, francouzská a italská, v roce 2004 znovu překročily tříprocentní strop na deficit veřejných financí, vyžadovaný Paktem stability.

Středoevropské ekonomiky si i nadále zachovaly vyšší dynamiku než západní Evropa. Polská i slovenská ekonomika překonaly v růstu HDP za rok 2004 hranici 5 %, maďarská ekonomika proti předchozímu roku zrychlila na úroveň 4 %. Velmi vysoká zůstala na Slovensku i v Polsku nezaměstnanost, která má navíc výraznou regionální dimenzi a strukturální charakter.

Cena ropy Brent dosáhla během října 2004 až k 52 USD za barel, v závěru roku poněkud poklesla. Roční průměr činil 38,3 USD.


1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 10. března 2005.
2 Údaj za podniky s 20 a více pracovníky.
3 Podíl volných pracovních míst ke všem pracovním místům v ekonomice.
4 Vyjadřuje vztah nezaměstnanosti a volných pracovních míst v čase.
5 Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně. Nárůst je vyjádřen v meziročně srovnatelné struktuře. Od roku 2003 zahrnuje ČSÚ do vyhlašované mzdy rovněž mzdy v dříve nevykazovaných ozbrojených složkách.
6 Změny regulovaných (maximálních nebo věcně usměrňovaných) cen a nepřímých daní.
7 S využitím materiálů OECD, MMF, The Economist a Financial Times.

II. Veřejné rozpočty 1

Veřejné rozpočty zaznamenaly v roce 2004 pozitivní vývoj: ve srovnání s rokem 2003 se celkový schodek veřejných rozpočtů snížil o 39 mld. Kč. Na tomto výrazném snížení se podílelo zejména hospodaření státního rozpočtu, který skončil o 21,3 mld. Kč nižším schodkem než předpokládal schválený rozpočet. Tento výsledek ovlivnilo přibližně ze dvou třetin vyšší plnění příjmů a z jedné třetiny úspory na výdajích. Nová rozpočtová pravidla poprvé v tomto roce umožnila v neomezené výši převod neutracených prostředků organizačních složek státu do rezervních fondů. Tato částka činila 29,0 mld. Kč; uspořené prostředky mohou být použity na posílení výdajů v dalších letech. Jelikož zahrnutí této částky do výdajů roku 2004 by zkreslilo výsledky hospodaření vládního sektoru, doporučuje metodologie GFS 1986 (stejně jako metodologie ESA 95 - relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií) ze salda vyloučit rozdíl mezi neutracenými prostředky převedenými do rezervních fondů kapitol a neutracenými prostředky z minulých let načerpanými naopak z rezervních fondů v průběhu roku do příjmů. Provedení této úpravy vedlo v roce 2004 ke zlepšení deficitu o 24,7 mld. Kč2. Současně byly upraveny také deficity minulých let. Hospodaření vládního sektoru skončilo v roce 2004 s těmito výsledky:

  • celkový deficit veřejných rozpočtů činil 90,4 mld. Kč (3,3 % HDP),
  • deficit veřejných rozpočtů bez zahrnutí čistých půjček3 dosáhl 96,0 mld. Kč (tj. 3,5 % HDP),
  • deficit veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky a dotace transformačním institucím činil 76,3 mld. Kč (2,8 % HDP),
  • růst deficitů ovlivnil vývoj vládního dluhu, který v roce 2004 činil 659,3 mld. Kč - tedy 24,0 % HDP a ve srovnání s rokem 2003 tak vzrostl o 19,2 %.

Tabulka 1

Vývoj sald veřejných rozpočtů v mld. Kč
2002 2003 2004
Celkové saldo -11,5 -129,4 -90,4
Saldo bez zahrnutí čistých půjček -153,1 -130,5 -96,0
Saldo bez zahrnutí čistých půjček a dotací TI -89,1 -99,3 -76,3
Pramen: MF

TI - transformační instituce jsou státem zřízené speciální instituce, které především spravují nekvalitní aktiva přebíraná od jiných subjektů. Patří sem finanční skupina ČKA (tj. včetně jejích dceřinných společností Konpo, s. r. o., PRISKO, a. s., a Česká finanční, s. r. o.) a Česká inkasní, s. r. o. Dotace TI zahrnují úhrady ztrát ČKA ze státního rozpočtu a dotace FNM pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní.

Tabulka 2

2002 2003 2004
Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP
Celkové saldo -0,5 -5,1 -3,3
Saldo bez zahrnutí čistých půjček -6,3 -5,1 -3,5
Saldo bez zahrnutí čistých půjček a dotací TI -3,7 -3,9 -2,8
Pramen: MF

1 Data jsou vykazována na základě metodologie vládní finanční statistiky - GFS 1986 Mezinárodního měnového fondu, čemuž odpovídá seskupování příjmových a výdajových operací a potřebné metodologické úpravy. Vládní statistika je konstruována jako součet jednotlivých složek vládního sektoru, kde je následně uplatněna konsolidace příjmů a výdajů za účelem vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými složkami vlády. Hospodaření veřejných rozpočtů zachycuje příjmové a výdajové operace týkající se státního rozpočtu vč. Národního fondu, mimorozpočtových fondů (7 státních fondů, dále Fondu národního majetku a Pozemkového fondu), veřejného zdravotního pojištění a územních samosprávných celků.
2 V minulých letech měly organizační složky státu (kapitoly) možnost převést pouze 2 % objemu rozpočtu celkových výdajů (bez mzdových prostředků), částky proto nebyly tak vysoké, viz tabulka.
Dopad vyloučení rezervních fondů kapitol na saldo hospodaření veřejných rozpočtů (v mil. Kč)
2002 2003 2004
I Převody z rezervních fondů 3 071,4 2 707,7 4 325,2
II Neinvestiční převody do rezervních fondů
Investiční převody do fondů rezervních fondů
3 309,3 3 486,2 16 440,8
12 597,6
III Čistý dopad na saldo (II - I) 237,9 778,5 24 713,2
3 Jsou vylučovány operace, u kterých se jedná pouze o změnu finančních aktiv. Jsou to např. příjmy z privatizace, kdy se prodej majetkové účasti státu mění v jinou formu finančních aktiv (peníze), ostatní prodeje a nákupy cenných papírů, půjčky a splátky dříve poskytnutých půjček, dále realizované garance klasifikované jako půjčka, která současně představuje vznik pohledávky vlády a odráží se tak ve zvýšení jiné formy aktiva (pohledávka). Souhrn všech těchto operací je označován za čisté půjčky, tj. půjčky mínus splátky.

C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu

 

  1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2004, rozpočtové priority
    2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku
    3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu
  2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Celkové příjmy státního rozpočtu
    2. Daňové příjmy
      2.1. Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů
      2.2. Daně ze zboží a služeb v tuzemsku
      2.3. Poplatky z vybraných činností
      2.4. Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
      2.5. Daně z majetkových a kapitálových převodů
    3. Daňové nedoplatky
    4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
    5. Nedaňové a ostatní příjmy
      5.1. Nedaňové příjmy
      5.2. Kapitálové příjmy
      5.3. Přijaté dotace
  3. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
    1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů státního rozpočtu
    2. Běžné výdaje státního rozpočtu
      2.1. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a politika zaměstnanosti
      2.2. Neinvestiční dotace a půjčené prostředky podnikatelským subjektům
      2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu
      2.3.1. Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné
      2.3.2. Neinvestiční nákupy a související výdaje
      2.3.3. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím
      2.3.4. Neinvestiční dotace neziskovým a podobným organizacím
      2.3.5. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně
      2.3.6. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně
      2.4. Další běžné výdaje státního rozpočtu
      2.5. Výdaje kapitoly Státní dluh
    3. Čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře
    4. Kapitálové výdaje státního rozpočtu
      4.1. Čerpání výdajů podle druhového třídění
      4.2. Výdaje na financování programů reprodukce majetku
    5. Mandatorní výdaje
    6. Výdaje státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje
    7. Výdaje na státní správu
    8. Výdaje státního rozpočtu podle odvětvového členění
  4. ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ VYNALOŽENÝCH K ODSTRAŇOVÁNÍ POVODŇOVÝCH ŠKOD, K ÚHRADĚ RESTITUČNÍCH VÝDAJŮ A K ŘEŠENÍ DŮSLEDKŮ KOSOVSKÉ KRIZE
  5. ROZDÍL MEZI PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A VÝDAJI SPOJENÝMI S VÝBĚREM POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A S VÝPLATOU DÁVEK DŮCHDOVÉHO POJIŠTĚNÍ
  6. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÝCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE A ČESKÉ REPUBLIKY
  7. HODNOCENÍ PRŮBĚHU REFORMY VEŘEJNÉ ÚZEMNÍ SPRÁVY

PŘÍLOHY

  1. Zpráva o výsledcích cenové a daňové kontroly za rok 2004
  2. Zpráva o činnosti celních orgánů Ministerstva financí za rok 2004
  3. Opatření Ministerstva financí v oblasti cenové regulace v roce 2004

I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Cíle rozpočtové politiky v roce 2004, rozpočtové priority

Státní rozpočet na rok 2004 vycházel z programového prohlášení tehdejší vlády za předsednictví Vladimíra Špidly ze srpna roku 2002, v němž vláda formulovala základní cíle a celkovou orientaci vládní politiky ve všech oblastech hospodářského, sociálního a kulturního života společnosti v období do roku 2006.

Na úseku hospodářské politiky je trvale věnována mimořádná pozornost oblasti veřejných financí. Jejich postupné ozdravení a konsolidace jsou považovány za nezbytnou podmínku pro zajištění udržitelného hospodářského růstu i po vstupu do Evropské unie. Pokud jde o výši deficitu veřejných rozpočtů, vytýčila si vláda záměr, aby jejich saldo v závěru období, tedy v roce 2006, nepřekročilo hodnotu v rozmezí 4,9 - 5,4 % hrubého domácího produktu a mělo tendenci k poklesu v dalších letech.

Vedle nezbytného tlaku na reformu veřejných financí si vláda svým usnesením č. 662 ze dne 7. července 2003 vytýčila pro rok 2004 jako další rozpočtovou prioritu plnohodnotné začlenění České republiky do Evropské unie. Tento fakt se v rozpočtu odrazil především tím, že jsou v něm obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to jednak očekávané příjmy z rozpočtu EU v celkové výši 12,7 mld Kč (z toho 10,1 mld Kč představují tzv. kompenzační platby přijímané na základě Dohody o přistoupení k EU), na straně výdajůpak odvody peněžních prostředků z vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU v celkové výši 16,9 mld Kč.

K financování společných programů ČR a EU vyčlenila vláda v rozpočtech jednotlivých kapitol celkem 2,2 mld Kč, z toho téměř 1,3 mld Kč se týká financování předvstupní spolupráce a necelá 1,0 mld Kč představuje účast prostředků státního rozpočtu na financování společných programů po vstupu do EU. Součástí rozpočtových výdajů jsou i výdaje související s projekty financovanými z úvěrů přijatých podle příslušných zákonů od Evropské investiční banky. Celkový objem přesahující 9,9 mld Kč zahrnuje především projekt odstraňování povodňových škod z roku 2002, projekt dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů, projekt českých dálnic B a některé další.

Prioritou se pro rok 2004 stala rovněž vzdělanostní ekonomika, tedy důraz na podporu vzdělání, výzkumu a vývoje, vyjádřený růstem výdajů do těchto oblastí. Celkově se výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj zvýšily o 5,3 %, což představuje růst o 740 mil. Kč.

Kromě toho byla i v rozpočtu na rok 2004 věnována značná pozornost odstraňování následků škod způsobených povodněmi v srpnu 2002. Vláda v rozpočtu na tyto účelyvyčlenila částku téměř 1,0 mld Kč (z toho 100 mil. Kč bylo určeno na řešení následků povodní z předchozích let) a dalších 720 mil. Kč bylo určeno na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a na protipovodňová opatření. Další prostředky představovaly úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou, když v rámci projektů financovaných z těchto zdrojů připadlo na projekt odstraňování povodňových škod 3,6 mld Kč.

Státní rozpočet České republiky na rok 2004 byl schválen zákonem č. 457 ze dne 3. prosince 2003. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 754,08 mld Kč, výdaje částkou 869,05 mld Kč a schodek částkou 114,97 mld Kč.

Současně bylo rozhodnuto, že schodek bude vypořádán těmito financujícími položkami:

  1. vydáním státních dluhopisů dle zvl. právního předpisu do výše 103,64 mld Kč,
  2. změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 1,42 mld Kč,
  3. přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9,91 mld Kč.

Vycházeje z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2004, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů,počítal návrh rozpočtu s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 2,8 %, s prognózou meziroční míry inflace 2,6 % a průměrné míry nezaměstnanosti 10,3 %.

Ve schváleném rozpočtu byl v porovnání s předchozím rokem patrný především růst jeho celkových příjmů, a to o 70,0 mld Kč, tj. o 10,2 %. Růst se týkal jak příjmů z daní a poplatků, které měly vzrůst o 36,6 mld Kč (o 9,5 %), a pojistného na sociální zabezpečení (o 16,8 mld Kč, tj. o 6,1 %), tak i nedaňových a ostatních příjmů, které byly v rozpočtu vyšší o 16,6 mld Kč (o 71,7 %).

Celkové výdaje proti schválenému rozpočtu na rok 2003 vzrostly o 73,7 mld Kč (o 9,3 %). Nárůst byl - stejně jako v předchozích letech - ovlivněn zejména dalším růstem mandatorních výdajů, jejichž objem proti předchozímu roku vzrostl celkem o 9,7 %, z toho objem výdajů sociálních a ostatních zákonem předurčených plateb státu o 3,9 %. Z celkového zvýšení těchto výdajů o téměř 41,0 mld Kč se největší část - 7,4 mld Kč - týká realizace některých státem převzatých záruk a nově byl do okruhu mandatorních výdajů zařazen odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU ve výši 16,9 mld Kč. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu činil ve schváleném rozpočtu 53,1 %(v předchozím roce to bylo 52,9 %).

Uvedená dynamika příjmů a výdajů tak byla příčinou dalšího mimořádně vysokého schodku rozpočtového hospodaření státu. Zákonem schválený deficit rozpočtu 114,97 mld Kč se proti rozpočtu na rok 2003 prohloubil o 3,7 mld Kč (o 3,3 %) a představoval 4,6 % v té době predikované výše HDP (stejně jako v roce 2003).

2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu roku

V průběhu roku byly zvýšeny celkové výdaje státního rozpočtu o některé výdaje vyplývající z dříve schválených zákonů. Šlo o výdaje na řešení důsledků kosovské krize ve výši 49 mil Kč, výdaje na víceúčelové haly související s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v objemu 63 mil. Kč, dále o výdaje na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy (zvýšení v kapitole Ministerstvo vnitra o 239 mil. Kč) a o výdaje na sociální dávky a na realizaci redislokačních opatření v rámci realizace výstavby profesionální Armády České republiky a ozbrojených sil České republiky (zvýšení v kapitole Ministerstvo obrany o 350 mil. Kč). Tyto výdaje byly prostřednictvím kapitoly OSFA v průběhu hodnoceného období převedeny do ostatních rozpočtových kapitol.

Celkové zvýšení výdajů tak představovalo 701 mil. Kč a bylo provedeno na základě zmocnění daných ministru financí přímo v zákoně o státním rozpočtu na rok 2004 nebo v předchozích zákonech přijatých v souvislosti s rozhodnutími o zahrnutí uvedených výdajů do státního rozpočtu; vesměs se jednalo o převod prostředků nevyčerpaných v roce 2003.

Ve všech zákonech bylo stanoveno, že o výši převedených prostředků se zvyšují celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu, resp. že o takto vynaložené prostředky lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou použity.

Kromě toho došlo k přesunu některých dalších výdajů, zahrnutých ve schváleném rozpočtu v kapitole Všeobecná pokladní správa, do ostatních kapitol; rozsah těchto přesunů činil37,3 mil. Kč a neznamenal dopad na celkové výdaje ani na výši schodku státního rozpočtu.

Rozpočtované výdaje státního rozpočtu tak byly v rozpočtu po změnách zvýšeny na 869,75 mld Kč; při nezměněném objemu příjmů se původní schodek, schválený Parlamentem,prohloubil o 701 mil. Kč na úroveň 115,67 mld Kč, což představuje zvýšení o 0,6 %.

Pokud jde o financování rozpočtového schodku, zvýšila se o stejnou částku (na 2,12 mld Kč) položka "Změna stavu na účtech státních finančních aktiv".

3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Jak již bylo uvedeno, byly příjmy zahrnuté ve schváleném rozpočtu ve srovnání s rozpočtem na rok 2003 vyšší o 70,0 mld Kč, tj. o 10,2 %, výdaje byly vyšší o 73,7 mld Kč, tj. o 9,3 %; rozpočtovaný schodek se prohloubil o 3,7 mld Kč. Ve vztahu ke skutečně dosaženým výsledkům za rok 2003 byly rozpočtované příjmy vyšší o 54,4 mld Kč, tj. o 7,8 %, výdaje byly vyšší o 60,3 mld Kč, tj. o 7,5 % a schodek byl vyšší o 5,9 mld Kč.

Rozpočet počítal na příjmové straně s příjmy z daní a poplatků ve výši 422,1 mld Kč (v tom inkaso nepřímých daní, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, bylo v souhrnu rozpočtováno ve výši 217,6 mld Kč, inkaso daní z příjmů ve výši 179,8 mld Kč a ostatní daňové příjmy v souhrnu v objemu 24,7 mld Kč). Pojistné na sociální zabezpečení bylo v rozpočtu zahrnuto ve výši 292,3 mld Kč a objem nedaňových a ostatních příjmů činil 39,7 mld Kč.

V rámci výdajů počítal rozpočet s objemem mandatorních výdajů v souhrnné výši 461,7 mld Kč, tj. o téměř 41,0 mld Kč vyšším než v rozpočtu 2003. Prostředky na platy zaměstnanců organizačních složek státu vč. pojistného byly rozpočtovány v objemu 80,7 mld Kč, dotace podnikatelským subjektům v částce 65,2 mld Kč, transfery územním rozpočtům ve výši 107,9 mld Kč (v tom 14,9 mld Kč představovaly dávky sociální péče mandatorního charakteru), transfery příspěvkovým organizacím v objemu35,8 mld Kč. Kapitálové výdaje byly v rozpočtu zahrnuty ve výši 65,8 mld Kč (vč. kapitálových transferů územním rozpočtům 16,0 mld Kč), další výdajové tituly činily v souhrnu cca 67,0 mld Kč.

Po promítnutí úprav provedených v průběhu roku dosáhl objem výdajů v rozpočtu po změnách celkem 869,8 mld Kč, objem příjmů se nezměnil, takže rozpočtem předpokládanýschodek vzrostl na 115,7 mld Kč.

Stejně jako v předchozích letech, byla i v roce 2004 struktura rozpočtu, zejména jeho výdajové strany, ovlivněna postupem reformy územní veřejné správy. Původní předpoklad posílení příjmové základny krajů na základě nového rozpočtového určení daní se v důsledku nepřijetí novely zákona Poslaneckou sněmovnou nenaplnil a potřebné prostředky tak byly krajůmi nadále převáděny ze státního rozpočtu.

Vzhledem k tomu představovaly i v tomto roce významnou část rozpočtových výdajů transfery územním rozpočtům (běžné i kapitálové), které byly stanoveny částkou 123,9 mld Kč (téměř o 10,0 mld Kč vyšší než v předchozím roce) a rozpočtovými opatřeními byly v průběhu roku dále zvýšeny o 4,5 mld Kč, tj. na 128,4 mld Kč.

Ve vztahu k takto upraveným hodnotám je v dalších částech materiálu prováděno hodnocení rozpočtových výsledků za rok 2004.

Ve skutečnosti byly rozhodující druhy příjmů a výdajů státního rozpočtu ve srovnání s ukazateli státního rozpočtu stanovenými zákonem a s úpravami provedenými v průběhu roku plněny takto:

Tabulka č. 1
v mld. Kč
S t á t n í r o z p o č e t Skutečnost
2003
Rozpočet 2004 Skutečnost
2004
Plnění
v %
(5:3)
Rozdíl

(5-3)
Index
2004/2003
(5:1)
schválený po
změnách
rozdíl
(3-2)
1 2 3 4 5 6 7 8
Příjmy celkem 699,67 754,08 754,08 0,00 769,21 102,0% 15,13 109,9
v tom:
- příjmy z daní a polatků 395,96 422,08 422,08 0,00 424,69 100,6% 2,61 107,3
- daně ze zboží a služeb v tuzemsku (DPH, SD) 198,42 217,60 217,60 0,00 223,18 102,6% 5,58 112,5
- daně z příjmů (DPPO, DPFO) 172,90 179,80 179,80 0,00 180,71 100,5% 0,91 104,5
- ostatní daně a poplatky 24,64 24,68 24,68 0,00 20,81 84,3% -3,87 84,5
- pojistné na soc.zabezp.a přísp.na státní politiku zaměstnanosti 272,37 292,32 292,32 0,00 293,30 100,3% 0,98 107,7
- pojistné na důchodové pojištění 209,58 242,27 242,27 0,00 243,23 100,4% 0,96 116,1
- nedaňové a ostatní příjmy 31,34 39,68 39,68 0,00 51,21 129,1% 11,53 163,4
- převody z vlastních fondů 2,75 4,45 x 4,45 161,8
Výdaje celkem 808,72 869,05 869,75 0,70 862,89 99,2% -6,86 106,7
v tom:
- běžné výdaje 751,78 803,23 802,13 -1,10 796,18 99,3% -5,95 105,9
z toho:
- platy, ost. platby za provedenou práci a povinné pojistné 78,79 80,69 82,24 1,55 80,43 97,8% -1,81 102,1
- nákupy a související výdaje 97,43 99,92 102,14 2,22 95,38 93,4% -6,76 97,9
- sociální dávky 305,03 313,11 314,27 1,16 313,26 99,7% -1,01 102,7
- důchody (bez správ. výdajů) 225,83 232,12 230,91 -1,21 230,90 100,0% -0,01 102,2
- dotace podnikatelským subjektům 52,04 65,16 52,52 -12,64 49,19 93,7% -3,33 94,5
- transfery příspěvkovým apod.organ. 33,87 35,85 36,70 0,85 36,15 98,5% -0,55 106,7
- transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně 39,68 41,08 49,78 8,70 46,72 93,9% -3,06 117,7
- transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 111,20 107,88 111,51 3,63 111,01 99,6% -0,50 99,8
v tom: - obce 28,56 28,00 28,04 0,04 27,64 98,6% -0,40 96,8
- kraje 82,64 79,88 83,45 3,57 83,36 99,9% -0,09 100,9
- převody vlastním fondům 2,89 1,16 1,19 0,03 17,61 1479,8% 16,42 609,3
- kapitálové výdaje 56,94 65,82 67,62 1,80 66,71 98,7% -0,91 117,2
z toho:
- transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 14,31 16,02 16,91 0,89 16,24 96,0% -0,67 113,5
- převody vlatním fondům 3,49 0,00 0,00 0,00 12,60 x 12,60 361,0
Z celkových výdajů :
mandatorní výdaje celkem 426,59 461,73 462,50 0,77 453,39 98,0% -9,11 106,3
Saldo příjmů a výdajů celkem -109,05 -114,97 -115,67 -0,70 -93,68 81,0% 21,99 85,9
Saldo příjmů z pojistného SZ a výdajů na soc. dávky -32,66 -20,79 -21,95 -1,16 -19,96 90,9% 1,99 61,1
- saldo důchodů (bez dobrovolného pojistného a bez správních výdajů) -16,25 10,15 11,36 1,21 12,33 108,5% 0,97 x

Skutečné příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 769,2 mld Kč a byly tak o 15,1 mld Kč, tj. o 2,0 % vyšší než zákonem schválený rozpočet. Proti roku 2003 celkové příjmy státního rozpočtu vzrostly o 69,5 mld Kč, tj. o 9,9 %, takže rozpočtem uvažovaného růstu bylo dosaženo.

Příjmy z daní a poplatků byly proti předpokladům rozpočtu vyšší v souhrnu o 2,6 mld Kč, když vysoké plnění (na 105,2 %) vykázala především daň z přidané hodnoty, kterápřevýšila rozpočtované hodnoty téměř o 7,0 mld Kč; na daních z příjmů získal státní rozpočet více o 0,9 mld Kč (překročení se týká daně z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob odpovídá rozpočtu).

Další významná příjmová položka - spotřební daně - byla proti rozpočtu naopak o 1,4 mld Kč nižší a zaostaly rovněž ostatní daňové příjmy, zejména v důsledku nesplnění rozpočtu majetkových daní (celkem o 3,9 mld Kč).

Proti skutečnosti dosažené za rok 2003 bylo celkové inkaso daňových příjmů vyšší o 28,7 mld Kč, tj. o 7,3 %, což je zhruba na úrovni předchozího roku, kdy meziroční růst činil 26,4 mld Kč, tj. 7,2 %. Růst byl zaznamenán u všech rozhodujících druhů daní, z nichž nejvíce vzrostla DPH (o 14,7 mld Kč) a spotřební daně (o 10,0 mld Kč). Vzhledem k novým podmínkám proclívání zboží po vstupu do EU klesl výnos příjmů ze cla proti předchozímu roku o 5,3 mld Kč.

Na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti, rozpočtovaném ve výši 292,3 mld Kč, bylo ve skutečnosti vybráno 293,3 mld Kč, tj. zhrubao 1,0 mld Kč více než předpokládal rozpočet a proti roku 2003 tyto příjmy vzrostly o 20,9 mld Kč, tj. o 7,7 % (v roce 2003 nebyl rozpočet naplněn o 3,2 mld Kč, tj. o 1,1 % při meziročním růstu o 13,9 mld Kč, tj. o 5,4 %).

Nedaňové a ostatní příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 51,2 mld Kč a proti rozpočtu byly vyšší o 11,5 mld Kč, tj. o více než 29 %. Toto vysoké plnění souvisí jednak se zapojením prostředků z vlastních fondů do příjmů jednotlivých kapitol, který nebyl původně rozpočtován a který ve skutečnosti dosáhl 4,5 mld Kč, jednak s některými dalšími výrazně v nižších objemech rozpočtovanými příjmy (zejména příjmy z úroků, kde proti rozpočtu 1,7 mld Kč byly skutečné příjmy vyšší o 2,3 mld Kč, dotace ze zahraničí byly vyšší o 1,4 mld Kč, apod.). Tyto příjmy byly o 19,9 mld Kč vyšší než v roce 2003, přičemž více než polovinu této částky (10,5 mld Kč) představuje kompenzační platba z rozpočtu Evropské unie a 5,0 mld Kč plnění ze státní záruky související s kauzou IPB. Z vlastních fondů čerpaly kapitoly o 1,7 mld Kč více než v roce 2003.

Celkové výdaje byly čerpány ve výši 862,9 mld Kč a proti rozpočtu, zahrnujícímu výše uvedené úpravy v průběhu roku, byly nižší o 6,9 mld Kč, tj. o 0,8 % (proti schválenému rozpočtu byly nižší o 6,2 mld Kč, tj. o 0,7 %). Na úsporách ve vztahu k upravenému rozpočtu se podílejí jak výdaje běžné, tak výdaje kapitálové a úspory jsou rozloženy mezi jednotlivé výdajové položky. Proti předchozímu roku výdaje vzrostly o 54,2 mld Kč, tj. o 6,7 %, což je menší meziroční růst než v roce 2003 (kdy činil 58,0 mld Kč, tj. 7,7 %).

Největší objem rozpočtových prostředků (36,3 % všech výdajů) byl vynaložen v sociální oblasti; výdaje na sociální dávky dosáhly celkové výše 313,3 mld Kč, tj. 99,7 % upraveného rozpočtu a proti předchozímu roku vzrostly o 8,2 mld Kč, tj. o 2,7 %. Z toho největší část 230,9 mld Kč, tvořily výdaje na důchody, které byly čerpány v rozpočtované výši a meziročně vzrostly o 2,2 %. Čerpání ostatních sociálních dávek zůstalo mírně pod úrovní upraveného rozpočtu.

Kromě toho se ve zvýšení běžných výdajů proti předchozímu roku (celkem o 44,4 mld Kč) odrazil především odvod vlastních zdrojů do rozpočtu EU, provedený ve výši 16,1 mld Kč.Vyšší transfery státním fondům (o 6,5 mld Kč) souvisejí zejména s nově poskytnutou dotací Státnímu fondu dopravní infrastruktury (2,8 mld Kč) a je zde zahrnut rovněž přesun prostředků na financování Společné zemědělské politiky z kapitoly Ministerstvo zemědělství do Státního zemědělského intervenčního fondu, který je příjemcem většiny těchto prostředků.

Skutečná výše výdajů byla výrazně ovlivněna uskutečněnými převody nedočerpaných prostředků do rezervního fondu, vyplývajícími z novelizovaného znění § 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (novelizován zákonem č. 482/2004 Sb.). Novela umožnila organizačním složkám státu prakticky bez omezení převod úspor výdajů, tj. rozdílu mezi rozpočtem výdajů a skutečnými výdaji, do rezervních fondů. Výše převedených prostředků v hodnoceném roce tak dosáhla celkem (v neinvestiční i investiční části rozpočtu)29,0 mld Kč; v předchozích třech letech, kdy byl převod úspor ve výdajích limitován, byly tyto převody výrazně nižší, tj. 3,5 mld Kč, 3,3 mld Kč a 5,2 mld Kč.

Čerpání celkových kapitálových výdajů ve výši 66,7 mld Kč zaostalo za upraveným rozpočtem o 0,9 mld Kč, avšak ve srovnání s minulým rokem bylo o 9,8 mld Kč vyšší(vliv především výše zmíněných převodů do vlastních fondů).

Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu se snížil z 52,75 % vykázaných za rok 2003 na 52,52 % v roce 2004. Podíl celkových rozpočtových výdajů na hrubém domácím produktu v běžných cenách dosáhl 31,4 %, zatímco v předchozím roce to bylo 31,7 %.

Celkově skončilo hospodaření státního rozpočtu v roce 2004 schodkem 93,7 mld Kč. Jeho podíl na HDP představuje 3,4 % a je o 0,9 procentního bodu nižší než v roce 2003.

Výsledný schodek je o 15,4 mld Kč (o 14,1 %) nižší než v roce 2003 a o 22,0 mld Kč (o 19,0 %) nižší než schodek, s nímž počítal upravený rozpočet; na jeho snížení se podílí vyšší inkaso rozpočtových příjmů ve výši 15,1 mld Kč a nižší čerpání výdajů v rozsahu 6,9 mld Kč. Proti výši předpokládané zákonem č. 457/2003 Sb. je schodek nižší o 21,3 mld Kč.

Na základě oprávnění k vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu, uvedeného v § 1 odst. 1/a) zákona č. 457/2003 Sb., byl zákonem č. 313/2004 Sb. ze dne 29. dubna 2004 stanoven rozsah státního dluhopisového programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2004 v maximální výši103,6 mld Kč. Pro krytí výsledného schodku rozpočtového hospodaření za rok 2004 však bude z uvedeného objemu využito pouze cca 87,1 mld Kč, což je o 16,5 mld Kč méně než stanovil zákon.

Podrobnější vyhodnocení jednotlivých příjmů a výdajů státního rozpočtu v roce 2004 je provedeno v dalších částech zprávy.

D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv, státních záruk a státního dluhu

 

Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

  1. Stav a vývoj státních finančních aktiv
    1. Operace na bankovních depozitních účtech SFA
    2. Vládní a jiné pohledávky státu vůči zahraničí
    3. Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností
    4. Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  2. Přehled o stavu a vývoji státních záruk
    1. Standardní státní záruky
    2. Nestandardní státní záruky
    3. Ručení státu ze zákona
  3. Hodnocení stavu a vývoje státního dluhu
  4. Tabulkové přílohy

I. Základní tendence vývoje státních finančních aktiv a pasiv

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených od 1.1. 2001 novými rozpočtovými pravidly, tj. § 36 zákona č. 218/2000 Sb., charakterizují za rok 2004 následující údaje:

Tabulka č. 1
v mld Kč v %
S t a v k Změna za
rok 2004
Struktura k
1.1.2004 31.12.2004 1.1.2004 31.12.2004
1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 10,7 11,2 +0,5 7,8 8,4
2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací 75,5 45,5 -30,0 55,0 34,4
3. Pohledávky státu vůči tuzemsku ve správě MF 38,5 51,5 +13,0 28,0 38,8
4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF 7,0 11,5 +4,5 5,1 8,7
5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva 5,7 12,8 +7,1 4,1 9,7
Státní finanční aktiva celkem 137,4 132,5 -4,9 100,0 100,0
1. Závazky z emise státních dluhopisů 479,9 571,4 +91,5 97,3 96,4
v tom: v držbě u domácích bank 329,6 305,3 -24,3 66,8 51,5
v držbě u ostatních tuzemských subjektů 124,3 165,7 +41,4 25,2 28,0
v držbě u zahraničních subjektů 26,0 100,4 +74,4 5,3 16,9
2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí 13,3 21,5 +8,2 2,7 3,6
v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí 11,7 20,6 +8,9 2,4 3,5
směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank 1,6 0,9 -0,7 0,3 0,1
Státní finanční pasiva celkem 493,2 592,9 +99,7 100,0 100,0
Saldo státních finančních aktiv a pasiv -355,8 -460,4 -104,6
v tom: pozice vůči bankovní soustavě -316,9 -285,8 +31,1
pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku -80,5 -102,9 -22,4
pozice vůči zahraničí 41,6 -71,7 -113,3

Zvýšení celkové dlužnické finančně majetkové pozice státu o 104,6 mld Kč při poklesu stavu státních finančních aktiv o 4,9 mld Kč a růstu stavu státních finančních pasiv, tj. státního dluhu o 99,7 mld Kč bylo způsobeno hlavně vývojem vztahů k zahraničí, z části též nárůstem čisté zadluženosti státu vůči nebankovním subjektům v tuzemsku, zatímco čistá zadluženost státu vůči tuzemské bankovní soustavě výrazně poklesla. Pokračovala tendence započatá od roku 2001, přičemž v roce 2004 nastala další kvalitativní změna v tom, že stát přešel do dlužnické pozice i vůči zahraničí.

Přechod finančně majetkové pozice státu vůči zahraničí z věřitelské na dlužnickou, který se uskutečnil v rozsahu 113,3 mld Kč, byl na straně aktiv ovlivněn snížením stavu vládních a převzatých zahraničních pohledávek státu o 30,5 mld Kč, k němuž došlo převážně v důsledku odepisování těchto pohledávek (odpouštění dluhu), jejích převodů na deblokátory a rovněž vlivem kursových dopadů (posílení kursu české koruny vůči USD o 12,8%). Na straně pasiv ovlivnil dlužnickou pozici státu vůči zahraničí především rozsáhlý nárůst držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů ( o 74,4 mld Kč), k němuž došlo zejména v důsledku realizace první zahraniční emise dlouhodobých státních dluhopisů v rozsahu 1,5 mld EUR (tj. 48,8 mld Kč), významný vliv též mělo zvýšení přímých vládních závazků vůči zahraničí (čerpání dalších úvěrových tranší od Evropské investiční banky).

Pokles čisté zadluženosti státu vůči bankovní soustavě o 31,1 mld Kč byl na straně aktiv ovlivněn hlavně zvýšením držby bankovních cenných papírů o 5,7 mld Kč, což se týkalo finančního investování části prostředků na souhrnném účtu státní pokladny do pokladničních poukázek ČNB. Rozhodující vliv na snížení dlužnické pozice státu vůči bankovní soustavě však mělo snížení držby státních dluhopisů u domácích bank o 24,3 mld Kč v důsledku změn, k nímž došlo na finančním trhu po realizaci první české euroemise státních dluhopisů.

Příčinou nárůstu dlužnické pozice státu vůči tuzemským nebankovním subjektům o 22,4 mld Kč bylo zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 41,4 mld Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, jakož i ostatních finančních zprostředkovatelů. Na straně státních finančních aktiv byl ovšem tento vliv částečně kompenzován zejména nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku (o 13 mld Kč) a nárůstem majetkových účastí státu u tuzemských společností (o 4,5 mld Kč).

Stav státního dluhu, zohledňující především fakt dluhového pokrytí a překrytí fakticky celého vykázaného schodku státního rozpočtu, se za rok 2004 zvýšil z 493,2 mld Kč na 592,9 mld Kč, tj. o 99,7 mld Kč, resp. o 20,2%, což proti předchozím letům sice znamená další zvýšení absolutního přírůstku, došlo však již ke snížení tempa růstu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2003 z 19,3% na 21,6%, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2004 úrovně 629,8 mld Kč. V roce 2004 rostly souběžně obě hlavní složky státního dluhu, plně sekuritizovaný vnitřní státní dluh se zvýšil o 42,7 mld Kč, tj. o 8,9%, zahraniční státní dluh dosáhl absolutního přírůstku 57 mld Kč a enormního tempa růstu (index 527,7).

E. Zpráva o řízení státního dluhu

ÚVOD

  1. VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU
    1.1. Vývoj státního dluhu v letech 1993 až 2004
    1.2. Vývoj státního dluhu v roce 2004
    1.3. Stav státního dluhu
    1.3.1. Měnová skladba
    1.3.2. Skladba podle splatnosti
    1.3.3. Skladba podle držitele
    1.4. Výpůjčky
    1.4.1. Státní pokladniční poukázky
    1.4.2. Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy na domácím trhu
    1.4.3. Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích
    1.4.4. Státní dluhopisy celkem
    1.4.5. Půjčky od Evropské investiční banky
    1.5. Vývoj úrokových sazeb
    1.6. Splátky jistiny
  2. NÁKLADY STÁTNÍHO DLUHU
    2.1. Vývoj nákladů státního dluhu v letech 1993 až 2004
    2.2. Rozpočet kapitoly Státní dluh a jeho plnění
    2.2.1. Mimořádné výdaje z titulu státního dluhu
    2.2.2. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluhu v roce 2004
  3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU
    3.1. Dluhová strategie a řízení rizik
    3.2. Řízení likvidity státního rozpočtu a státní pokladny
    3.2.1. Vývoj likvidity státního rozpočtu v roce 2004
    3.2.2 Řízení likvidity v souvislosti se zavedením souhrnného účtu státní pokladny
    3.2.3 Efekty ze zapojení účtů finančních úřadů a státních finančních aktiv do financování salda státního rozpočtu

TABULKY
Tabulka 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2004
Tabulka 2 - Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2004
Tabulka 3 - Přehled emisí SPP v roce 2004


ÚVOD

Rok 2004 byl v oblasti státního dluhu opět velmi významný. Zvýšení státního dluhu, které činilo 99,7 mld. Kč, bylo dosud nejvyšší v historii České republiky. Státní dluh se v důsledku toho zvýšil na 592,9 mld. Kč na konci roku 2004.

Pokud jde o proces řízení státního dluhu, Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2003 dluhovou strategii státu, která obsahovala rovněž konkretizaci strategických cílů pro rok 2004. Je skutečností, že v průběhu roku 2004 byly všechny strategické cíle splněny. Těchto výsledků se podařilo dosáhnout zejména díky aktivnímu tržnímu přístupu k řízení dluhového portfolia. Klíčovou roli při plnění cílů, a to zejména v oblasti stabilizace refinančního a likviditního rizika, sehrála přitom první emise eurobondů České republiky v červnu 2004, která měla značný ohlas na mezinárodním finančním trhu. Tento ohlas byl potvrzen mimo jiné také oceněním uvedené emise jako nejúspěšnější státní emise eurobondů roku 2004, které zveřejnil dne 4. února 2005 prestižní zahraniční časopis "The Banker" patřící do skupiny Financial Times.


Tabulka 1

Vývoj státního dluhu České republiky v roce 2004
v mld. Kč
Název Stav
k 1.1. 2004
Výpůjčky
(a)
Splátky
(b)
Kurzový rozdíl
(c)
Celková změna
(a - b + c)
Stav
k 31.12. 2004
STÁTNÍ DLUH CELKEM 493,185 450,541 350,81 -0,015 99,716 592,9
Vnitřní dluh 479,854 392,741 350,039 42,702 522,557
SPP na účtu OFT -6,514 2,021 2,021 0 -6,514
SPP na umořovacím účtu 167,096 273,981 309,018 -35,037 132,059
26. emise střednědobých dluhopisů (1999) 0,005 0,005 -0,005 0
Emise 26A střednědobých dluhopisů (2000) 4,995 4,995 -4,995 0
28. emise střednědobých dluhopisů (1999) 5 5 -5 0
31. emise střednědobých dluhopisů (2000) 22 0 22
32. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 20 0 20
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 21 0 21
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 35 0 35
35. emise střednědobých dluhopisů (2001) 29 29 -29 0
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 50,272 0 50,272
37. emise střednědobých dluhopisů (2001) 28 0 28
38. emise střednědobých dluhopisů (2003) 26 4 4 30
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 34 7 7 41
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 29 31,067 31,067 60,067
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 15 29,053 29,053 44,053
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 0 27,62 27,62 27,62
43. emise střednědobých dluhopisů (2004) 0 18 18 18
Vnější dluh 13,33 57,799 0,771 -0,015 57,013 70,344
Eurobondy 0 48,824 48,824 48,824
Půjčky od EIB 11,73 8,925 8,925 20,655
Směnky pro úhradu účasti u EBRD 0,094 0,049 0,047 -0,015 -0,012 0,082
Směnky pro úhradu účasti u IBRD 1,507 0,724 -0,724 0,782

Tabulka 2

Výdaje na státní dluh České republiky v roce 2004
v tis. Kč
Čistý
úmor
Úrok Poplatky
dluhové služby
Celkové
výdaje
CELKEM 39 046 652,70 26 764 703,45 69 022,41 65 880 378,56
Vnitřní státní dluh 39 000 000,00 26 072 911,85 67 828,92 65 140 740,77
SPP pro běžné hospodaření -1 026,67 -1 026,67
SPP pro financování dlouhodobého dluhu 4 233 167,12 4 233 167,12
26. emise střednědobých dluhopisů (1999) 5 000,00 397,5 15,16 5 412,66
Emise 26A střednědobých dluhopisů (2000) 4 995 000,00 397 102,50 23,835 5 392 126,34
28. emise střednědobých dluhopisů (1999) 5 000 000,00 365 000,00 336,478 5 365 336,48
31. emise střednědobých dluhopisů (2000) 1 485 000,00 180,464 1 485 180,46
32. emise střednědobých dluhopisů (2000) 1 260 000,00 176,499 1 260 176,50
33. emise dlouhodobých dluhopisů (2000) 1 344 000,00 176,513 1 344 176,51
34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 2 323 527,54 208,098 2 323 735,64
35. emise střednědobých dluhopisů (2001) 29 000 000,00 1 753 490,81 189,006 30 753 679,82
36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 3 292 840,24 187,169 3 293 027,40
37. emise střednědobých dluhopisů (2001) 1 596 000,00 177,409 1 596 177,41
38. emise střednědobých dluhopisů (2003) 622 332,00 1 036,08 623 368,08
39. emise střednědobých dluhopisů (2003) 869 065,61 2 335,74 871 401,35
40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 3 812 807,93 17 689,70 3 830 497,63
41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 2 502 278,87 23 799,44 2 526 078,31
42. emise střednědobých dluhopisů (2004) 210 781,30 9 435,21 220 216,51
43. emise střednědobých dluhopisů (2004) 6 147,11 3 781,61 9 928,72
Ostatní 8 080,51 8 080,51
Vnější státní dluh 46 652,70 691 791,60 1 193,49 739 637,79
Eurobondy 367 287,16 1 190,44 368 477,60
Půjčky od EIB 324 504,45 3,045 324 507,49
Směnky pro úhradu účasti u IBRD a EBRD 46 652,70 46 652,70

 

F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu

 

  1. Závěrečné účty státních fondů
    1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů
    2. Závěrečný účet Státního zemědělského intervenčního fondu
    3. Závěrečný účet Státního fondu životního prostředí
    4. Závěrečný účet Státního fondu pro zúrodnění půdy
    5. Závěrečný účet Státního fondu kultury
    6. Závěrečný účet Státního fondu pro podporu a rozvoj čs. kinematografie
    7. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení
    8. Závěrečný účet Státního fondu dopravní infrastruktury
  2. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků
    1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO
    2. Příjmy a výdaje krajů
    3. Příjmy a výdaje obcí
    4. Vývoj zadluženosti obcí
  3. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven
  4. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

I. Závěrečné účty státních fondů

1. Souhrnná charakteristika hospodaření státních fondů

Rozsah činnosti státních fondů vyjádřený finančními ukazateli příjmů a výdajů se v posledních čtyřech letech výrazně zvýšil , což bylo ovlivněno činností fakticky všech objemově významnějších státních fondů, hlavně však zvýšenou činností dvou státních fondů nově ustanovených koncem roku 2000. Jde jednak o Státní fond dopravní infrastruktury založený k financování výstavby,údržby a modernizace silnic, dálnic,železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest,jednak o Státní fond rozvoje bydlení určený především k podpoře výstavby a oprav nájemných bytů a k podpoře technické infrastruktury v obcích. Ve finančních zdrojích obou uvedených státních fondů mají výrazný podíl dotace od Fondu národního majetku, u SDFI kromě toho též příjmy ze sdílených daní.

Hospodaření státních fondů za rok 2004 skončilo schodkem ve výši 12,6 mld Kč, což proti schválenému rozpočtu znamená zhoršení o 8,2 mld Kč, proti upravenému rozpočtu však došlo ke zlepšení o 5,9 mld Kč, na němž se nejvíce podílel Státní fond dopravní infrastruktury a Státní zemědělský intervenční fond. Naproti tomu k výraznějšímu zhoršení poměru příjmů a výdajů proti schválenému i upravenému rozpočtu došlo u Státního fondu rozvoje bydlení.

Tabulka č.1
v mil. Kč
Rozpočet
2004
Skutečnost
2004
%
plnění
PŘÍJMY
Daňové příjmy 22 518,00 22 583,40 100,3
Nedaňové příjmy 2 402,50 2 857,90 119
Kapitálové příjmy 0
Přijaté dotace 41 825,30 33 028,00 79
z toho: ze státního rozpočtu 20 332,30 15 028,00 73,9
P ř í j m y státních fondů c e l k e m 66 745,80 58 469,30 87,6
VÝDAJE
Běžné výdaje 35 988,50 27 105,20 75,3
Kapitálové výdaje 49 270,30 43 946,50 89,2
Ostatní výdaje
V ý d a j e státních fondů c e l k e m 85 258,80 71 051,70 83,3
Saldo příjmů a výdajů státních fondů -18 513,00 -12 582,40 x
Financování státních fondů 18 513,00 12 582,40 x
v tom: změna stavů na bankovních účtech 18 060,30 13 411,80 x
změna stavu bankovních úvěrů 452,7 -994,2 x
změna stavů nebankovních půjček 164,8 x

Příjmy státních fondů nebyly splněny o 12,4%, což se týká neplnění přijatých dotací, zejména dotací od Fondu národního majetku, kde výpadek v plnění činil 3 493 mil. Kč. V důsledku nižších výnosů z privatizace státního majetku nebyla v roce 2004 čerpána rozpočtovaná dotace z FNM pro SFRB ve výši 1 493 mil. Kč a dotace z FNM pro SFDI nebyla naplněna o 2 mld Kč. Rovněž dotace ze státního rozpočtu pro Státní zemědělský intervenční fond určené na financování organizace trhu se zemědělskými produkty a na programy strukturální podpory zemědělství byly čerpány jen ve výši 12 228 mil. Kč, což je plnění na 69,8% rozpočtované částky.

Plnění daňových příjmů na 100,3 % bylo ovlivněno hlavně inkasem sdílených daní SFDI, kde k překročení proti rozpočtu o téměř 0,5 mld Kč došlo jmenovitě u výnosu za použití vybraných druhů dálnic a silnic. K menšímu překročení rozpočtovaných daňových příjmů (o 19 mil. Kč) došlo i u Státního fondu životního prostředí, pokud jde o příjmy z úplat, poplatků a pokut za znečišťování životního prostředí.

Na celkovém překročení nedaňových příjmů o 19 % se podílely všechny státní fondy s výjimkou SFRB a Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Objemově největší překročení bylo vykázáno u SFDI (o 343 mil. Kč týkajících se jmenovitě připsaných úroků na bankovních účtech a vratek prostředků z minulých let), u SFŽP (o 192 mil. Kč týkajících se úroků z vkladů a z poskytnutých půjček) a u SZIF (o 79 mil. Kč týkajících se tržeb za zemědělské produkty). Neplnění nedaňových příjmů u SFRB se týkalo výnosů z finančních operací a u SF Kino pak příjmů z obchodního využití filmů.

Ve výdajové části rozpočtu státních fondů představovalo nesplnění běžných výdajů (o 24,7 %) i kapitálových výdajů (o 10,8 %) absolutní rozdíl ve výši 14,2 mld Kč, který se týkal hlavně Státního zemědělského intervenčního fondu a Státního fondu dopravní infrastruktury. K objemově výraznějšímu překročení rozpočtu došlo pouze u kapitálových výdajů Státního fondu rozvoje bydlení.

U Státního zemědělského intervenčního fondu byly kapitálové výdaje čerpány na 97,3 %, běžné výdaje však jen 54,4%, což proti upravenému rozpočtu představuje celkové snížení čerpání výdajů o 7,5 mld Kč. U výdajů k podpoře společné organizace trhu se zemědělskými produkty, zahrnujících zejména subvencování vývozů mléčných a jiných produktů, podporu nepotravinářského užití řepky olejné apod., došlo k úsporám v rozsahu cca 0,5 mld Kč, týkajících se zejména nižšího subvencování intervenčního nákupu obilovin. Výdaje na programy strukturální podpory zemědělství byly proti upravenému rozpočtu realizovány v rozsahu dokonce o 6,8 mld Kč nižším, což se mimo jiné týkalo i horizontálního plánu rozvoje venkova.

U Státního fondu dopravní infrastruktury byly běžné výdaje splněny na 95,8 % a kapitálové výdaje jen na 84,8%. Celkové snížení výdajů proti upravenému rozpočtu o téměř 7 mld Kč se týkalo jak výdajů na pozemní komunikace(čerpání u dálnic na 95 %,u silnic na 95,5%, u jiných pozemních komunikací na 26,1%), tak i výdajů na železniční dopravu (čerpání na 94,8%) a na vnitrozemské vodní cesty (čerpání na 65,4%). V uvedeném snížení jsou ovšem zahrnuty i nečerpané nespecifikované výdaje na hlavní činnosti SFDI,které byly rozpočtovány ve výši 3,4 mld Kč.

U Státního fondu rozvoje bydlení byly celkové výdaje překročeny o 232 mil. Kč, tj. 30,7 %. Toto překročení se týkalo vyššího čerpání výdajů na podporu výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby,úrokových dotací v rámci programu PANEL, jakož i výdajů na opravy a modernizace bytového fondu obcí. Zvýšené čerpání uvedených výdajů SFRB v roce 2004, stejně jako naopak jejich nízké čerpání v roce 2003 lze vysvětlit i tím, že u přímých dotací, které v uvedených výdajích převažují, má adresát podpory možnost čerpat přidělené finanční prostředky až po dobu 3 let od uzavření smlouvy.

Výdaje vynaložené státními fondy na financování společných projektů Evropské unie a České republiky se v roce 2004 týkaly hlavně SFDI. Na financování dopravních projektů v rozsahu cca 61,4 mld Kč se SFDI podílel částkou 51,9 mld Kč (84,4 %), fondy EU částkou 737,4 mil Kč (1,2 %), úvěry od EIB a ostatních komerčních bank částkou 7,9 mld Kč (12,9 %). SFŽP vynaložil na spolufinancování projektů ISPA zatím jen 22,3 mil. Kč (v roce 2003 to bylo 11,3 mil. Kč), týkajících se 13 schválených povodňových projektů v celkové hodnotě 17,7 mil. EUR (tj.549,1 mil. Kč), k realizaci jsou však připraveny projekty další. V SZIF bylo převážně prostřednictvím dotace ze státního rozpočtu vynaloženo na financování programu SAPARD celkem cca 1 625 mil. Kč, z čehož 1 313 mil. Kč (tj. 81,4 %) bylo kryto z fondů EU.

Na úhradu škod způsobených povodněmi roku 2002 vynaložil SFRB v roce 2004 prostředky v celkové výši 324,6 mil. Kč. Šlo především o investiční dotace poskytnuté v rozsahu 287,9 mil. Kč obcím na výstavbu bytů pro příjmově vymezené osoby vč. bytů v domovech s pečovatelskou službou a rovněž na povodňovou obnovu bytového fondu. Kromě toho byly z prostředků SFRB poskytnuty ve výši 1,2 mil. Kč neinvestiční úrokové dotace na regeneraci povodněmi postižených panelových domů, jakož i ve výši 35,5 mil. Kč úvěry na výstavbu bytů fyzickými osobami. SFŽP použil v roce 2004 na úhradu povodňových škod veškeré zbývající prostředky vládního povodňového konta vyúčtované ve výši 156,7 mil. Kč (vč. připsaných úroků), a to 122,4 mil. Kč na krytí investičních výdajů a 34,3 mil. Kč na krytí neinvestičních výdajů.

Stav čisté věřitelské pozice z financování státních fondů se za rok 2004 snížil o 12,6 mld Kč, což bylo výlučně ovlivněno depozitními bankovními operacemi, tj. snížením stavu peněžních prostředků státních fondů na bankovních účtech v rozsahu cca 13,4 mld Kč.

Tabulka č. 2
v mil. Kč
Stav k
1.1.2004
Stav k
31.12.2004
Změna za
rok 2004
Peněžní prostředky na účtech u bank 42 211,90 28 800,10 -13 411,80
Závazky z přijatých bankovních úvěrů 1 215,80 221,6 -994,2
Dlouhodobé nebankovní půjčky 835,2 1 000,00 164,8
Věřitelská pozice z financování státních fondů 40 160,90 27 578,50 -12 582,40
z toho: vůči bankám 40 996,10 28 578,50 -12 417,60

Bankovní úvěry přijaté na financování činnosti SZIF v roce 2002 od Komerční banky byly v dubnu 2004 zcela splaceny, od července přijal SZIF další bankovní úvěr od HVB Bank. Stav závazků SZIF z návratné bezúročné půjčky přijaté v roce 2003 ve výši 500 mil. Kč od PGRLF, a.s., se v roce 2004 nezměnil. Závazky SFŽP z dlouhodobé nebankovní půjčky přijaté v roce 2003 od a.s. Mufis se v roce 2004 dále zvýšily tak, že byl vyčerpán rámec této půjčky dohodnutý ve výši 500 mil. Kč. Půjčka je úročena pevnou úrokovou sazbou 2,5 % p.a., je určena na financování akcí pro ochranu a zlepšování stavu životního prostředí, přičemž prostředky z ní mohou být použity výhradně jen na financování půjček poskytnutých klientům SFŽP.

Účetní závěrky za rok 2004 byly u všech státních fondů kromě Státního fondu zúrodnění půdy podrobeny auditu. U Státního zemědělského intervenčního fondu, Státního fondu kultury, Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení byly účetní závěrky schváleny auditorem bez výhrady. U Státního fondu životního prostředí nebyl audit účetní závěrky dosud ukončen.

II. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků

Rok 2004 byl dalším krokem k dovršení další etapy reformy veřejné územní správy. Je to kontinuální proces, který se dotýká jak ústřední správy, tak územní správy. Reforma veřejné správy představuje komplexní systémovou změnu, decentralizaci a dekoncentraci s důrazem na zvýšení kvality výkonu veřejné správy jako služby pro občany. Podstatnou částí reformy je vrátit ústřední správě pouze koncepční, legislativní, metodickou, koordinační a kontrolní činnost a zároveň potlačit na této úrovni operativní funkce, zlepšit úroveň komunikace a koordinace mezi ústřední státní správou a veřejnou územní správou a poskytovat občanům veřejné služby na standardní úrovni a při efektivním využití vynaložených nákladů. Dalším důvodem pro reformu veřejné územní správy je rovněž dlouhodobě nevyhovující územně správní uspořádání.

Dne 1. července 2004 nabyl účinnosti zákon č. 387/2004 Sb., o změnách krajů s tím, že se do 31. prosince 2004 použijí pouze vybraná ustanovení, a to jen pro postupy a úkoly k zabezpečení voleb do zastupitelstev krajů v roce 2004. Tento zákon řeší přechod obcí z kraje do kraje, a to po vzájemné dohodě dotčených obcí a příslušných krajů.

Změna územní působnosti orgánů státu na okresní úrovni byla pro rok 2004 prozatím zajištěna novelou vyhlášky č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky.

V souladu s usnesením vlády ČR č. 238/2004 o postupu optimalizace právního a ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy orgány územních samosprávných celků bylo v průběhu roku 2004 prověřováno, zda kompetence, které byly převedeny na orgány územních samosprávných celků v rámci ukončení činnosti okresních úřadů, byly převedeny vhodně a zda úkoly vyplývající z těchto změn jim nezpůsobují vážné problémy.

Na splnění citovaného úkolu se podílela svými podněty ministerstva a další ústřední orgány státní správy, kraje a Svaz měst a obcí České republiky. Po jejich vyhodnocení a vypracování návrhu na řešení aktuálních problémů, které vznikají územním samosprávným celkům při výkonu působností, bude předložen vládě ucelený materiál, který by měl být prvním krokem směřujícím k systematické tvorbě právního prostředí pro výkon veřejné správy. Je to kontinuální proces, jejímž hlavním cílem bylo dokončení decentralizace výkonu státní správy, a to jak ve správním řízení tak i v hospodářském řízení organizací zabezpečujících služby občanům.

1. Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí a DSO

Územní samosprávné celky jsou tvořeny rozpočty obcí a rozpočty krajů.

Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí získaly v roce 2004 do svých rozpočtů celkem 308,9 mld Kč, což představuje plnění rozpočtu na 101,6 %. Obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen "obce") se na celkových příjmech podílely 80,4 %.

V roce 2004 bylo financování krajů zabezpečeno především formou dotací ze státního rozpočtu, které představují více než čtyři pětiny rozpočtu, dále z daňových výnosů delegovaných na kraje a zbývající zdroje tvořily nedaňové příjmy. U obcí byly naopak hlavním zdrojem financování veřejných statků daňové příjmy.

Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 317,8 mld Kč, tj. plnění na 102,4 %. Obce se na celkových výdajích podílejí 81,3 %.

Tabulka č.1

Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů k 31.12.2004
(v mil. Kč)
Ukazatel Skutečnost
k 31.12.2003
Rozpočet 2004 Skutečnost
k 31.12.2004
schválený po změnách
Příjmy celkem po opravě ( po konsolidaci ) 301 894,00 300 952,70 304 101,60 308 865,60
Výdaje celkem ( po konsolidaci ) 304 842,10 307 217,50 310 366,40 317 805,20
Saldo příjmů a výdajů ( po konsolidaci ) -2 948,10 -6 264,80 -6 264,80 -8 939,60

Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2004 převahou výdajů nad příjmy ve výši 9,0 mld Kč.

Kraje vykazují přebytek ve výši 0,8 mld Kč, obce schodek ve výši 9,8 mld Kč.

Kraje vykazují na bankovních účtech ke konci sledovaného období 4,3 mld Kč, obce 42,0 mld Kč.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů a obcí za rok 2004 je provedeno samostatně. Vývoj finančního hospodaření krajů a obcí je hodnocen ve srovnání s dosaženou skutečností roku 2003 a s rozpočtem po změnách na rok 2004.

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

Vedle státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a dalších složek veřejných financí jsou jejich součástí i prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "v. z. p."). Na základě zákonné úpravy platné od roku 1999 se výsledky hospodaření systému v. z. p. hodnotí na principu příjmovo - výdajovém, který je doplňován především rozborem stavu pohledávek a závazků. Hodnocení je zpracováno z údajů předběžných statistických výkazů zdravotních pojišťoven (dále jen "ZP"), neboť definitivní výroční zprávy za příslušný rok jsou předávány Ministerstvu zdravotnictví (dále jen "MZ") a Ministerstvu financí (dále jen "MF") až po povinném auditu, tedy čtyři měsíce po ukončení hodnoceného roku. Od roku 2004 jsou v souladu se zákonem č. 438/2004 Sb. výroční zprávy všech ZP v součinnosti obou ministerstev vyhodnoceny a s vyjádřením vlády postoupeny Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ke schválení.

V roce 2004 zajišťovalo provozování systému v. z. p. na území ČR devět ZP pro 10 317 tis. pojištěnců registrovaných k 31.12. 2004. Vlivem zpřesňování registrů, demografických změn, vstupu ČR do EU i v důsledku měnícího se počtu cizinců zde pracujících a dalších vlivů, vzrostl tento stav meziročně o cca 17 tis. pojištěnců. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále jen "VZP ČR"), zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ztratila v důsledku přetrvávajících finančních potíží i v průběhu roku 2004 dalších cca 111 tis. pojištěnců a k 31.12. 2004 registrovala 6 691 tis. pojištěnců. Na konci roku tedy zajišťovala veřejné zdravotní pojištění pro 65 % všech zákonných pojištěnců. Osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (dále jen "ZZP"), zřízených podle zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zvýšilo ke shodnému datu počet pojištěnců na 3 626 tis. osob, tj. na 35 % z celkového počtu osob, na které se vztahuje v. z. p. Procesy likvidace nebo konkurzu zůstaly nedokončeny v roce 2004 ještě u pěti bývalých ZZP působících aktivně v letech 1993 - 1996. Jejich doznívající hospodaření však jen nepatrně ovlivnilo vykázané ukazatele za systém v. z. p. jako celek.

Tabulka č. 1

Hospodaření systému v. z. p.
Výsledky hospodaření veřejného zdravotního pojištění
v letech 2003 a 2004
Skutečnost Předběžné údaje Rozdíl Změna
Vybrané ukazatele v mil. Kč v mil. Kč v mil. Kč v %
2003 skut. 2004 2004/2003 2004/2003
Příjmy v systému zdravotního pojištění celkem 147 860 157 052 9 192 106,2
v tom: inkaso pojistného po přerozdělení 143 430 154 046 10 616 107,4
z toho: ze SR na nevýdělečné pojištěnce 32 112 33 483 1 371 104,3
ostatní příjmy a výnosy v. z.p. 3 936 2 687 -1 249 68,3
výnosy z komerční č., smluvního poj. a připoj. 491 294 -197 59,9
platby od zahr.pojišťoven na základě smluv EU a j.. 3 25 22 833,3
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem 147 736 156 812 9 076 106,1
v tom: výdaje na zdravotní péči 142 177 151 320 9 143 106,4
provozní režie 5 249 5 270 21 100,4
výdaje na základě smluv EU a j. uhrazené zdrav. zařízením 24 67 43 279,2
náklady na celkovou komerční činnost 286 155 -131 54,2
Saldo všech příjmů a výdajů 124 240 116 193,5
Saldo příjmů a výdajů bez celkové komerční činnosti -81 101 182 x
Saldo příjmů a výdajů bez smluvního pojištění a připojištění 54 230 176 425,9
Činnosti související s v. z. p. jsou sledovány příjmovo - výdajovým principem.
Zdanitelné činnosti, které mají jen marginální význam, jsou sledovány na principu nákladů a výnosů.
Vliv příjmů od ČKA v roce 2003 činil celkem zálohově 2062 mil. Kč, v roce 2004 realizován doplatek 883 mil. Kč.

Celkové příjmy systému v. z. p. v roce 2004 dosáhly v absolutním vyjádření 157,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,2 mld. Kč, tj. o 6,2 %. Po vyloučení mimořádného vlivu zálohy od České konsolidační agentury (dále "ČKA") (2 062 mil. Kč) z roku 2003 a doplatku od ČKA (883 mil.Kč) z roku 2004 dosahuje meziroční nárůst příjmů 7,1 %.

Příjmy z vlastního výběru pojistného od ekonomicky činných plátců všech kategorií (bez příslušenství a po vyloučení části doplatku na postoupené dluhy na pojistném) dosáhly celkem 120 123 mil. Kč, s meziročním nárůstem 7,9 %. Pozitivní vliv na výběr pojistného měl nejen růst mezd a platů v hospodářství, ale i zvýšení minimální mzdy pro rok 2004 z 6 200 Kč na 6 700 Kč, které se automaticky promítlo do zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro platbu osob bez zdanitelných příjmů. Zvýšení příjmů z pojistného od osob samostatně výdělečně činných bylo důsledkem účinnosti zákona č. 445/2003 Sb. od 1. 1. 2004, kterým se zvýšil minimální vyměřovací základ pro jejich platbu pojistného a upravil postup propočtu výše pojistného. Dalším výrazným faktorem růstu příjmů z pojistného v roce 2004 bylo zrušení odpočtu pojistného u osob, za které hradil pojistné stát (které současně podnikají, nebo jsou zaměstnány), které bylo provedeno s účinností od 1. 7. 2004 zákonem č. 438/2004 Sb. Zvýšení příjmů ve 2. pololetí 2004 jen z tohoto titulu bylo odhadováno na 800 mil. Kč. Mimořádné příjmy při vyúčtování postoupení pohledávek na pojistném a příslušenství na ČKA, v souladu s usnesením vlády č. 1 184/2003, dosáhly v roce 2004 cca 883 mil. Kč. Z toho se cca polovina promítla do zvýšení příjmů z pojistného a druhá část se promítla ve zvýšení ostatních příjmů v. z. p. (přes postoupené pohledávky z příslušenství pojistného).

Platby pojistného ze státního rozpočtu do systému v. z. p. poskytované na zvláštní účet přerozdělování za kategorie pojištěnců podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dosáhly za rok 2004 celkem 33 377 tis. Kč. Vlivem procesu přerozdělování vykázaly ZP souhrn ročních příjmů a odvodů na zvláštní účet ve výši 33 483 mil. Kč. Od 1.1. 2004 byla platba státu, za zákonem stanovené skupiny pojištěnců, stanovena nařízením vlády č. 230/2003 Sb. ve výši 476 Kč měsíčně za jednoho pojištěnce (meziročně se zvýšila o 11 Kč). V porovnání s předchozím rokem vzrostl v roce 2004 příjem za tyto kategorie osob o 4,3 %. Průměrný počet pojištěnců, za které stát platil pojistné v měsících roku 2004 činil 5 843 tis. osob, z toho bylo pojištěno u VZP ČR 3 919 tis. osob, tj. 67 %. V průměru bylo u VZP ČR registrováno v průběhu roku 2004 celkem 78 % všech pojištěnců starších 60ti let a pouze 62 % z celkového počtu pojištěnců mladších 60ti let. Nadále přetrvávala u VZP ČR skladba portfolia pojištěnců vykazující vyšší potřebu zdravotní péče než dosahovaný průměr těchto výdajů za celý systém v. z. p.

Celkové příjmy z pojistného od všech typů plátců, včetně platby ze státního rozpočtu, dosáhly 154 046 mil. Kč a meziročně se zvýšily o 10 616 mil. Kč, tj. o 7,4 %. Doplatek za postoupené pojistné od ČKA představoval cca 440 mil. Kč, po jeho vyloučení činí meziroční zvýšení cca 7,1 %.

Průměrný roční příjem z pojistného po přerozdělení včetně vlivu doplatku od ČKA na 1 pojištěnce v roce 2004 dosáhl 14 940 Kč a meziročně vzrostl o 606 Kč, tj. o 4,2 %. U VZP ČR dosáhl tento příjem 15 518 Kč, s meziročním nárůstem o 666 Kč tj. o 4,4 %. Nižší meziroční nárůsty těchto příjmů, oproti předchozímu období, jsou způsobeny nižším doplatkem od ČKA oproti záloze poskytnuté v roce 2003. Oproti průměrnému příjmu v systému v. z. p. jako celku, v přepočtu na celkový počet pojištěnců, vykazuje VZP ČR v roce 2003 sice vyšší příjem o cca 3 890 mil Kč, avšak ani tyto nadprůměrné příjmy ji neumožnily pokrýt plně vyšší nároky na zdravotní péči oproti průměru dosahovanému v systému v. z. p. K 31.12. 2004 zůstalo neuhrazeno na každého pojištěnce VZP ČR 1 381 Kč závazků po lhůtě splatnosti.

Ostatní příjmy a výnosy související s v. z. p., jejichž běžnou složkou jsou především příjmy z příslušenství pojistného (tj. z penále, pokut a přirážek k pojistnému) a z úroků, dosáhly v roce 2004 celkem 2 687 mil. Kč. Po vyloučení mimořádné zálohy od ČKA ve výši 2 062 mil. Kč z roku 2003 a mimořádného doplatku od ČKA ve výši cca 440 mil. Kč z roku 2004, meziroční zvýšení těchto příjmů dosáhlo 20 %.

Příjmy z činností nad rámec v. z. p. (příjmy ze smluvního pojištění a připojištění u VZP ČR a ostatní příjmy u všech ZP podléhající zdanění) dosáhly v roce 2004 pouze 294 mil. Kč. Jejich meziroční snížení je způsobeno především ukončením provozování smluvního a komerčního zdravotního pojištění VZP ČR a převedením této činnosti od 1.5. 2004 do dceřinné společnosti "Pojišťovna VZP a. s."., jejímž 100 % vlastníkem je VZP ČR.

Celkové výdaje systému v. z. p. v roce 2004 dosáhly 156 812 mil. Kč a meziročně vzrostly o 6,1 %. Výdaje na zdravotní péči celkem ve výši 151 320 mil. Kč představují 96,5 % z celkových výdajů systému v. z. p. Jejich meziroční nárůst ve výši 6,4 % neumožnil VZP ČR vytvořit zákonné rezervy, a to ani v nižší výši stanovené zákonem č. 438/2004 Sb. Dohodovací řízení a konkrétní cenové dohody mezi ZP a ZZ v roce 2004 končily především v segmentu lůžkové péče nedohodou a musely být nadále nahrazovány postupem propočtu paušálních úhrad stanoveným již pro 1. pololetí 2003 vyhláškou MZ č. 532/2002 Sb. V rámci sledování vývoje, jak fakturovaných nákladů od ZZ, tak i skutečných úhrad na zdravotní péči všemi ZP, nelze bez podrobné analýzy vyhodnotit finanční dopady takto nastavené výše úhrad a úhrad dohodnutých u ostatních segmentů zdravotní péče, neboť splývají s ostatními vlivy jako je zvýšení nemocnosti, nebo převody pacientů z ambulantní péče do lůžkové a pod. Roli zde hrají rovněž individuální postupy úhrad, které mohou ZP podle platných předpisů uplatňovat. Z výsledků hospodaření je však patrné, že všechny ZP hradily vyšší úhrady, než by odpovídalo vyrovnané bilanci příjmů a výdajů běžného roku. Ve většině případů používaly na úhradu zdravotní péče mimořádné příjmy základního fondu, ale i prostředky z mimořádného navýšení základního fondu v důsledku zákonného snížení povinné výše prostředků v rezervním fondu na polovinu. Prostředky takto získané činily v souhrnu za všechny ZP (ve skutečnosti pouze za ZZP) částku 720 mil.Kč. ZZP tak zajistily úhrady závazků vůči ZZ ve lhůtě splatnosti. Viditelně se problémy prohloubily především u VZP ČR, která k 31.12. 2004 dosáhla stavu závazků po lhůtě splatnosti vůči ZZ ve výši 9 293 mil. Kč, což je nejvyšší stav těchto závazků dosažený v celé historii fungování systému v. z. p. VZP ČR navíc nemá žádné peněžní prostředky na bankovním účtu rezervního fondu, ačkoliv podle nově zákonem nastavené povinné výše rezerv by měla mít na rezervním fondu 1,5 mld. Kč (tj. po snížení zákonem daného limitu ze 3 % na 1,5 % z průměrných výdajů základního fondu za předchozí tři účetně uzavřené kalendářní roky).

Průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v roce 2004 činily 14 605 Kč, tj. meziroční nárůst o 891 Kč. Z toho u VZP ČR 15 190 Kč, s nárůstem 955 Kč. I přes tuto výraznou dynamiku růstu výdajů (včetně využití všech dostupných mimořádných příjmů) narostly meziročně závazky po lhůtě splatnosti u VZP ČR a tvořily v přepočtu na 1 pojištěnce 1 381 Kč. U ZZP, které neevidují žádné závazky po lhůtě splatnosti vůči ZZ, se roční průměrné výdaje pohybovaly v rozmezí od 14 773 Kč do 11 993 Kč, což je proti VZP ČR nižší výdaj v průměru o 417 Kč až 3 197 Kč ročně na jednoho pojištěnce.

Výdaje na vlastní činnost zdravotních pojišťoven byly od 1.1. 2004 regulovány vyhláškou č. 418/2003 Sb., která nahradila vyhlášku č. 227/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, používanou od 1.1. 1999. Na samotných principech regulace se nic nezměnilo. Byla upravena pouze maximální výše limitu ze 4 % na 3,8 % pro nejmenší ZP (s hypotetickou hranicí 50 tis. pojištěnců), čímž došlo ke snížení limitů všech činných ZP o 5 %. Úprava limitu byla iniciována vládou a promítnuta do výše uvedené vyhlášky. Souhrn maximálních přídělů ze základních do provozních fondů činných ZP v roce 2004 dosáhl za systém v. z. p. 5 576 mil. Kč, skutečné výdaje vynaložené na provoz činných i likvidovaných ZP činily 5 270 mil. Kč, s meziročním nárůstem pouze o 0,4 %. Limitem nejsou regulovány skutečné běžné a kapitálové výdaje na zabezpečení provozní činnosti, ale přípustná výše roční tvorby zdrojů provozního fondu z prostředků v. z. p. Zůstává tedy nadále plně na rozhodnutí každé ZP a jejích samosprávných orgánů, zda příděl do provozního fondu vyčerpá v daném roce v rámci platných předpisů, nebo zda využije možnosti převodu zůstatku provozního fondu do následujících období, např. pro zajištění záměrů investiční politiky ZP při reprodukci a obnově majetku. Vyhláška č. 418/2003 Sb. umožňuje část provozních nákladů přímo spojených s výdaji základního fondu hradit ze zdrojů základního fondu. Tyto výdaje dosáhly cca 164 mil. Kč. V rámci limitovaných provozních nákladů nadále rostly např. výdaje spojené s úhradou provozu Centra mezistátních úhrad, Národního referenčního centra, výdaje spojené s vydáváním potvrzení o "bezdlužnosti" plátcům pojistného a výdaje spojené s vymáháním pohledávek za pojistným a jeho příslušenstvím.

Rok 2004 byl posledním rokem, kdy bylo prováděno přerozdělování vybraného pojistného a platby státu podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění platném do 31.12. 2004. Podle těchto pravidel přijala VZP ČR ze zvláštního účtu přerozdělování 32 203 mil. Kč, což představovalo 96,2 % z celkového ročního salda přerozdělovaných prostředků. V souladu se zákonem stanovenými pravidly přerozdělování tvořilo zbývajících 1 278 mil. Kč roční saldo měsíčních příjmů a odvodů na zvláštní účet přerozdělování u souboru ZZP. Z toho nejvyšší celkový příjem z účtu přerozdělování za rok 2004 obdržela Hutnická zdravotní pojišťovna ve výši 1 230 mil. Kč a naopak nejvyšší odvod ve výši 1 497 mil. Kč za rok realizovala Oborová zdravotní pojišťovna bank a stavebnictví. Především v důsledku přechodu pojištěnců VZP ČR k některým ZZP se jejich podíl na přerozdělování meziročně zvýšil o cca 0,8 %. Nový postup přerozdělování byl od 1.1. 2005 do 1.1. 2007 upraven v přechodných ustanoveních zákona č. 438/2004 Sb. a teprve k 1.1. 2007 bude definitivně uplatněno 100 % přerozdělování podle indexů nákladovosti zdravotní péče po 5ti letech věku v členění na muže a ženy, se současným přihlédnutím k výdajům na tzv. nákladné pojištěnce.

Tabulka č. 2

Vývoj příjmů celkem, výdajů celkem a salda hospodaření mezi roky 2003 a 2004
Příjmy v systému zdravotního pojištění celkem celkem systém v. z. p.
mil. Kč
VZP ČR
mil. Kč
ZZP vč. likv. a v konkurzu
mil. Kč
rok 2003 147 860 101 791 46 069
předběžná skutečnost 2004 157 052 106 385 50 667
rozdíl mezi předběžnou sk. r. 2004/ r. 2003 v % 106 105 110
oč. meziroční nárůst ( pokles ) v letech 2004/ 2003 v mil. Kč 9 192 4 594 4 598
Výdaje v systému zdravotního pojištění celkem celkem systém v. z. p. VZP ČR ZZP vč. likv. a v konkurzu
rok 2003 147 736 101 867 45 869
předběžná skutečnost 2004 156 812 106 377 50 435
rozdíl mezi předběžnou sk. r. 2004/ r. 2003 v % 106 104 110
oč. meziroční nárůst ( pokles ) v letech 2004/ 2003 v mil. Kč 9 076 4 510 4 566
Saldo celkových příjmů a výdajů systému v. z. p. celkem systém v. z. p. VZP ČR ZZP vč. likv. a v konkurzu
rok 2003 124 -76 200
předběžná skutečnost r. 2004 240 8 232
rozdíl mezi předběžnou sk. r. 2004/ r. 2003 v % 194 x 116
oč. meziroční nárůst ( pokles ) v letech 2004/ 2003 v mil. Kč 116 84 32

Saldo celkových příjmů (včetně mimořádného doplatku od ČKA ve výši 883 mil.Kč), a celkových výdajů systému v. z. p. dosáhlo za rok 2004 celkem kladné hodnoty 240 mil. Kč.

Z toho VZP ČR vykázala kladné saldo 8 mil. Kč (včetně mimořádného doplatku od ČKA ve výši 707 mil. Kč), avšak doprovázené vůči smluvním ZZ "celkovým dluhem" 8 398 mil. Kč (z toho činí závazky VZP ČR po lhůtě splatnosti 9 293 mil. Kč a pohledávky ve výši poskytnutých záloh zdravotnickým zařízením 895 mil. Kč). Proti stavu na konci roku 2003 vzrostl tento "celkový dluh" VZP ČR u ZZ o 75 %.

Saldo z příjmů celkem (včetně mimořádného doplatku od ČKA 176 mil. Kč) a výdajů celkem za souhrn činných ZZP bylo kladné ve výši 224 mil. Kč a kladné saldo ve výši 8 mil. Kč vykázaly v souhrnu i likvidované ZZP.

Celkový stav závazků k 31. 12. 2004 dosáhl 26 670 mil. Kč, s meziročním nárůstem o 11 %. Činné ZZP nevykázaly závazky po lhůtě splatnosti vůči ZZ (situace VZP ČR již byla hodnocena spolu s výdaji na zdravotní péči). Závazky po lhůtě splatnosti u souboru likvidovaných ZZP stagnovaly na hodnotě cca 320 mil. Kč. Výše závazků ve lhůtě splatnosti u činných ZP vůči ZZ k 31. 12. 2004 představovala průměrné denní výdaje za 37 dnů; u VZP ČR navíc závazky po lhůtě splatnosti činily skluz 33 dnů. Zvýšení závazků ve lhůtě splatnosti k 31. 12. 2004 souvisí každoročně se závěrečnou fakturací některých ZZ a složitými postupy kontrol faktur od ZZ. Absolutní nárůst závazků souvisí se zvyšováním hodnot úhrad zdravotní péče i s nárůstem jejich objemu.

Tabulka č. 3

Závazkové a pohledávkové vztahy ZP vůči ZZ - stavy k 31. 12. 2004
údaje v mil. Kč ZZP činné a ZZP v likvidaci
a konkurzu.
Vybrané položky závazků a pohledávek celkem systém v. z. p. VZP ČR závazky po lhůtě evidují pouze
likv.ZZP
rok 2003
závazky po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením 5 899 5 579 320
pohledávky vůči zdravotnickým zařízením 1 198 895 303
předběžné výsledky roku 2004
závazky po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením 9 613 9 293 320
pohledávky vůči zdravotnickým zařízením 1 301 895 406
U VZP ČR finanční prostředky za postoupení pohledávek na ČKA podle usnesení vlády č. 1184/2003 Sb. pouze snížily stav závazků po lhůtě splatnosti tj. v roce 2003 o 1 649 mil. Kč a v roce 2004 o cca 707 mil. Kč.

Na hospodaření systému v. z. p. měl vliv trvale narůstající stav pohledávek, který dosáhl k 31.12. 2004 celkem 42 744 mil. Kč s meziročním zvýšením o 8,5 %, a to i přes skutečnost, že v roce 2004 došlo k mimořádnému postoupení vybraných pohledávek po lhůtě splatnosti v hodnotě 2 945 mil. Kč na ČKA. Z celkového stavu pohledávek k 31.12. 2004 tvořily významnou složku celkových pohledávek především pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti, tj. nedoplatky na pojistném a jeho příslušenství (penále, pokuty) v celkové výši 27 920 mil. Kč; z toho u VZP ČR bylo evidováno 22 028 mil. Kč. VZP ČR dlouhodobě vykazuje relativně vyšší stav nedoplatků na pojistném a příslušenství v porovnání s většinou ZZP. V přepočtu na dny (s vazbou na průměrný denní příjem pojistného jednotlivých ZP) činí zpoždění 65 dnů, z toho u VZP dosahuje 77 dnů.

V rámci neukončených likvidací a konkurzů pěti bývalých ZZP (Hornická ZP, ZP Garant-Hospital, Mendlova ZP, ZP Sport a ZP chemie, zdravotnictví a farmacie) je evidováno cca 329 mil. Kč závazků, 404 mil. Kč pohledávek a za 30 mil. Kč hmotného a nehmotného majetku oceněného účetní hodnotou. I když jsou tyto objemy z pohledu hospodaření systému v.z.p. zanedbatelné, je nutno věnovat ukončení existence těchto subjektů vysokou pozornost ze strany MZ.

Vnitřní finanční rezervy systému v. z. p. jsou nadále nerovnoměrně rozloženy, avšak v průběhu roku 2004 došlo k jejich dalšímu snížení:

  1. VZP ČR neměla ani v roce 2004 prostředky na doplňování zákonem stanovených přídělů na bankovní účet rezervního fondu, který je zcela vyčerpán, a tento "vnitřní dluh" dosáhl k 31. 12. 2004 cca 1,5 mld. Kč. Finanční zůstatky na ostatních běžných účtech VZP ČR a pokladnách fondů v. z. p (bez bankovního účtu fondu prevence) dosahovaly k 31.12. 2004 celkem pouze 120,3 mil. Kč; z toho zůstatek na jejím základním fondu pokrýval jen 0,8 % měsíční spotřeby výdajů na zdravotní péči.

  2. Ostatní činné ZZP v roce 2004 vytvořily (při zahrnutí části doplatku od ČKA příslušející základnímu fondu a současném snížení limitu rezervního fondu) dostatek finančních prostředků na doplnění rezervních fondů i odvodů do zajišťovacího fondu. Souhrn finančních zůstatků všech bankovních účtů (bez bankovního účtu fondu prevence a speciálních fondů), včetně hodnoty cenných papírů, dosáhl 5 692 mil. Kč. Z tohoto objemu je 62,3 % prostředků určeno pro pojištěnce daných ZZP a 37,7 % tvoří nerovnoměrně rozložené zůstatky na bankovních účtech fondů provozního charakteru, vytvořené v souladu s právními předpisy. Stav zůstatků na bankovních účtech základních fondů u jednotlivých ZZP však svědčí o výrazné diferenciaci mezi nimi; v přepočtu pokrývaly od 4 % do 191 % z průměrných měsíčních výdajů na zdravotní péči. Výrazný rozdíl mezi zdravotními pojišťovnami, pokud jde o výši jejich finančních rezerv, je odrazem nejen předchozího systému přerozdělování finančních prostředků z výběru pojistného, ale i rozdílného portfolia pojištěnců čerpajících zdravotní péči, rozdílné kvality smluvních vztahů a regionálních vlivů.

  3. Celkový objem výdajů na preventivní péči z bankovních účtů fondů prevence v roce 2004, který je zahrnut do ukazatele výdaje na zdravotní péči celkem, dosáhl 778 mil. Kč, z toho u VZP ČR 373 mil. Kč. Prostředky tohoto fondu jsou tvořeny u VZP ČR a ZZP odlišnými zákonnými postupy. Účetní stav souhrnu fondů prevence je 1 831 mil. Kč. Projekt postoupení pohledávek na ČKA se týkal i pohledávek z příslušenství pojistného a zaúčtovaného u ZZP na jejich fondech prevence. Čerpání, rozsah a kvalitu preventivních programů schvalují samosprávné orgány dané ZP svým rozhodnutím v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech fondů prevence činily v souhrnu za systém v. z. p. 795 mil. Kč, z toho fond prevence VZP ČR vykázal zůstatek cca 39 mil. Kč. U VZP ČR se příděl do fondu prevence provádí každoročně přímým převodem zákonem limitovaného objemu finančních prostředků ze základního fondu. Tak jako v roce 2003, tak i v roce 2004, používala VZP ČR, nad rámec určeného limitu prostředků vyhrazených na příděl do fondu prevence, k finančním příspěvkům na antikoncepci i prostředky provozního fondu. Nesprávný postup finančního krytí příspěvků na antikoncepci byl ukončen 1. 1. 2005, kdy. čerpání prostředků provozního fondu k těmto účelům bylo jmenovitě vyloučeno vyhláškou č. 656/2004 Sb.

  4. V souladu se zákonnými postupy provedly ZP odpis dlužného pojistného, pokut a penále v celkové hodnotě 963 mil. Kč. Tyto pohledávky byly převedeny na podrozvahové účty, kde jsou nadále evidovány do doby promlčení práva vymáhat tento dluh.

Z á v ě r:

Všechna výše uvedená opatření vlády na straně příjmové se projevila jako málo účinná, neboť regulace nákladů a výdajů na zdravotní péči nedoznala ani v roce 2004 zásadních změn a snahy po optimalizaci sítě zdravotnických zařízení neměly prokazatelné výsledky. Nákladová strana systému v. z. p. nebyla dostatečně regulovaná, avšak z pohledu smluvních poskytovatelů zdravotní péče bylo vnímáno její financování jako výrazně poddimenzované. Tlak vyvíjela především Česká lékařská komora, která poukazovala na nízké finanční ohodnocení práce lékařů zahrnuté do bodového ohodnocení v seznamu zdravotních výkonů. Tyto odlišné názorové proudy neumožnily MZ prosadit ani jednu ze tří koncepcí zdravotnictví, které byly v průběhu roku 2004 postupně předkládány vládě, ani postoupit v přípravě a předložení dalších legislativních změn, které by přispěly ke konsolidaci a odstranění obtíží ve financování zdravotní péče prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění.

Z výsledků hospodaření za rok 2004 je zřejmé, že ani úspěšné dokončení postoupení pohledávek podle usnesení vlády č. 1 184/2003 v celkové hodnotě 2 945 mil. Kč, které započalo v roce 2003 a v roce 2004 přineslo zdravotním pojišťovnám doplatky 883 mil. Kč, neumožnilo nastolit tolik potřebnou stabilitu systému v. z. p. Stav závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením u VZP ČR se naopak ještě meziročně zvýšil o 3 714 mil. Kč a dosáhl tak k 31.12. 2004 celkem 9 293 mil. Kč.

Ve vztahu k zdravotním pojišťovnám byly s účinností od 1. 1. 2005 přijaty nové právní předpisy, které umožní detailnější a kvalitnější kontrolu jejich činnosti. Přijetím přechodných ustanovení v zákoně č. 438/2004 Sb. byla dána možnost ZZP přijmout racionalizační opatření v oblasti provozu k zajištění přechodu na stoprocentní přerozdělování pojistného od 1. 1. 2007. U VZP ČR však byla v důsledku toho oddálena možnost realizace vyšších příjmů z pojistného, a tím i možnost rychlejšího tempa snižování stavu závazků po lhůtě splatnosti vůči ZZ. V letech následujících se jeví jako nezbytné urychlení ekonomizace a restrukturalizace sítě zdravotnických zařízení. V systému v. z. p je třeba přijmout a realizovat účinné legislativní i nelegislativní kroky, zejména pak takové systémové změny, které umožní účinnou regulaci výdajů na zdravotní péči, které tvoří cca 96,5 % z celkových výdajů zdravotních pojišťoven. Především v této oblasti je nutno hledat úspory.

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech fondů organizačních složek státu (dále jen OSS).

Fondy OSS představují majetkové fondy, finanční a peněžní fondy a zvláštní fondy. Vývoj zůstatků těchto fondů ilustruje následující tabulka:

v mil. Kč
Organizační složky
státu
Stav ke konci roku Změna
2001 2002 2003 2004 2002-2001 2003-2002 2004-2003
1/ Majetkové fondy celkem 468 520 483 240 518 100 493 972 14 720 34 860 -24 128
- z toho:
Fond dlouhodobého majetku 404 157 420 688 458 318 470 669 16 531 37 630 12 351
Fond oběžných aktiv 64 322 62 513 59 750 23 260 -1 809 -2 763 -36 490
2/ Finanční a peněž. fondy celkem 5 761 8 741 11 818 35 075 2 980 3 077 23 257
- z toho:
FKSP 1 309 1 069 1 115 1 167 -240 46 52
Fond rezervní 3 760 4 290 7 134 32 190 530 2 844 25 056
Fond odměn 75 55 27 27 -20 -28 0
3/ Zvláštní fondy*) 1 539 14 599 11 786 9 328 13 060 -2 813 -2 458
Fondy OSS úhrnem 475 820 506 580 541 704 538 375 30 760 35 124 -3 329

*) jde převážně o prostředky Národního fondu spravovaného kapitolou MF

Podle § 48 zákona o rozpočtových pravidlech organizační složky státu tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.

Způsob tvorby a možnosti použití peněžních fondů organizačních složek státu jsou stanoveny zákonem o rozpočtových pravidlech (§ 48) a vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

V souladu s tímto zákonem mohou organizační složky státu koncem běžného roku převádět do rezervních fondů (RF) prostředky nevyčerpané na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce k jejich použití v letech následujících. Způsob a výše převáděných úspor rozpočtových prostředků je stanovena v § 47 zákona. S platností od července 2004 mohou OSS převádět prostředky ve výši rozdílu mezi svým rozpočtem výdajů upraveným o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a) zákona, sníženým o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c) a zvýšeným o částky, o které bylo organizační složce státu povoleno překročení rozpočtu výdajů podle § 23 písm. b), a svými skutečnými rozpočtovými výdaji uskutečněnými za celý rok. To neplatí pro výdaje kapitol Všeobecná pokladní správa a Státní dluh. (Pro srovnání: v letech 2001 až 2003 se prostředky převáděly do výše 2 % objemu rozpočtu výdajů, s výjimkou prostředků nevyčerpaných na výplatu mezd, ostatních odměn za práci, náhrad mezd a výdajů s nimi souvisejících. Nevyčerpané prostředky rozpočtované na systémově určené výdaje a dotace se převáděly do výše 5 %; nevyčerpané prostředky na individuálně posuzované výdaje a dotace se převáděly ve výši příslušného závazného ukazatele po celou dobu financování konkrétní akce.)

Stav fondu kulturních a sociálních potřeb všech organizačních složek státu se v průběhu roku 2004 zvýšil z 1 115 mil. Kč ke konci roku 2003 na 1 167 mil. Kč ke konci roku 2004, tj. o 52 mil. Kč.

Zůstatek rezervního fondu organizačních složek státu ke konci roku 2004 dosáhl 32 190 mil. Kč a proti stavu na ke konci roku 2003 se zvýšil o 25 056 mil. Kč. Změna stavu jesaldem převodů prostředků tohoto fondu do příjmů státního rozpočtu v průběhu roku 2004 ve výši 4 455 mil. Kč a jeho posílením o převody úspor ve výdajích státního rozpočtu téhož roku v částce 29 038 mil. Kč a ostatní příděly (ve výši 473 mil. Kč). Z celkové částky prostředků převedených do rezervních fondů organizačních složek státu připadlo napřevody investičních prostředků 12 598 mil. Kč a na převody neinvestičních prostředků 16 441 mil. Kč.

V rámci neinvestičních prostředků byly do rezervních fondů převedeny prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci ve výši 1,4 mld Kč, dáleprostředky nedočerpané na sociální péči a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti (tj. oddíl 43 rozpočtové skladby, celkem převedeno1,2 mld Kč, převážně šlo o prostředky na správu v sociálním zabezpečení), na politiku zaměstnanosti (oddíl 42, převedeno 1,0 mld Kč, z toho prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti 0,4 mld Kč, na pasivní politiku zaměstnanosti 0,3 mld Kč a na příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace 0,2 mld Kč) a na dávky a podpory v sociálním zabezpečení (oddíl 41, převedeno 0,7 mld Kč, šlo hlavně o zvláštní sociální dávky příslušníkům ozbrojených sil při skončení služebního poměru - 0,4 mld Kč a dávky státní sociální podpory - 0,2 mld Kč). Z významnějších částek byly dále převedeny u Ministerstva zemědělství prostředky na zemědělskou a potravinářskou činnost a rozvoj (pododdíl 101, převedeno 5,1 mld Kč) a u Ministerstva obrany na vojenskou obranu (podooddíl 511, převedeno 2,6 mld Kč).

Zatímco fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen a naplňován povinně v závislosti na vyplacených mzdách, převod úspor do rezervního fondu má fakultativní povahu. Největší příděly do obou fondů byly ze zřejmých důvodů vykázány především u "velkých" (co do počtu zaměstnanců a objemu rozpočtovaných prostředků) kapitol, zejména ministerstev.

Nejvíce prostředků nevyčerpaných na plnění úkolů v běžném rozpočtovém roce převedlo do rezervního fondu Ministerstvo obrany (7,0 mld Kč), Ministerstvo zemědělství(5,5 mld Kč), Ministerstvo dopravy (3,6 mld Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (3,0 mld Kč), Ministerstvo spravedlnosti (2,1 mld Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (1,4 mld Kč), Ministerstvo vnitra (1,4 mld Kč) a Ministerstvo zdravotnictví (1,0 mld Kč).

Ministerstvo obrany převedlo do RF především nedočerpané prostředky na financování programů evidovaných v ISPROFIN, a to jak individuálně posuzované výdaje, tak systémově určené výdaje. Hlavními důvody převodů byly rozsáhlé věcné změny vyplývající z Koncepce výstavby profesionální armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR, dále legislativní změny, změna organizačně-právního uspořádání, časový posun termínů plánované realizace akcí.

Ministerstvo zemědělství převedlo především prostředky na programy spolufinancované s EU, a to z toho důvodu, že rozpočtový rok ČR není shodný s rozpočtovým rokem EU. Převedené prostředky budou použity v roce 2005 na účely, na které byly určeny v roce 2004. Tento postup Mze již uplatnilo při poskytování prostředků SZIF na přímé platby v lednu 2005 v částce 1,1 mld Kč. K pozdržení vyplácení dotací zemědělcům došlo v důsledku provádění kontrol na místě.

Ministerstvo dopravy převedlo u ústředního orgánu kapitoly nevyčerpané prostředky ISPROFIN zejména z důvodu posunu realizace v rámci jednotlivých programů (posun výběrového řízení) u Ředitelství silnic a dálnic ČR. Další prostředky převedly např. Centrum dopravního výzkumu, Centrum služeb pro silniční dopravu, Drážní úřad, Úřad pro civilní letectví a Drážní inspekce. U ostatních běžných výdajů ústředního orgánu bylo důvodem převodů např. nabytí účinnosti vyhlášky č. 291/2004 Sb., kterou se mění vyhláška o registraci vozidel a která zavádí nové tabulky s registrační značkou se znakem EU a rozlišovací značkou členského státu "CZ". Došlo tak ke snížení výroby tabulek s registračními značkami na 50 % proti původně plánovaným počtům.

Ministerstvo práce a sociálních věcí převedlo do RF především prostředky na financování společných programů EU a ČR, výdaje na programové financování reprodukce investičního majetku a mandatorní výdaje, především sociální dávky, u kterých se počítá s využitím ke krytí výdajů, které nejsou plně kryty schváleným rozpočtem na rok 2005, např. prostředky na zálohu České poště na výplatu důchodů, nebo na provozní výdaje pro zaměstnance, o které byly posíleny úřady práce na zajištění obslužných agend státní sociální podpory.

U Ministerstva spravedlnosti byly převody v oblasti programového financování vyvolány posuny v zahájení realizace staveb z důvodu průtahu ve výběrových řízeních na zhotovitele akcí - odvolání účastníků obchodních veřejných soutěží, podávání rozkladů k Úřadu pro hospodářskou soutěž. V oblasti mzdových prostředků byly převedeny především prostředky nečerpané z důvodu mateřských dovolených soudkyň a státních zástupkyň a za neobsazená místa soudců. Převedeny byly i prostředky týkající se sociálních dávek.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy převedlo především prostředky na financování programů ISPROFIN, zejména z důvodu zrušení výběrových řízení a odsunutí realizace projektů. Část převedených prostředků se vztahovala na programy spolufinancované ČR a EU, které se v roce 2004 teprve "rozjížděly" a budou v roce 2005 použity na původní účel. To se týká i převedených prostředků, určených na výzkum a vývoj.

U Ministerstva vnitra byly úspory dosaženy z následujících titulů: nižší čerpání sociálních dávek, neukončená výběrová řízení, neplnění termínů na dodání materiálu a techniky ze strany dodavatele, zejména požární techniky, pozastavení plánovaných dodávek materiálu dodavatelem, pozdržení výběrových řízení, přesun oprav požární techniky do roku 2005 atd.

Ministerstvo zdravotnictví nevyčerpalo především prostředky v rámci ISPROFIN; ty budou použity v roce 2005 v souladu s § 48 zákona č. 218/2000 Sb. Podobně byly převedeny do RF nedočerpané prostředky na vědu a výzkum k jejich použití na totéž v letošním roce.

Výše uvedené kapitoly státního rozpočtu se na celkových prostředcích, nevyčerpaných v běžném roce a převedených do rezervních fondů k jejich použití v dalších letech, podílely 86 %. Ostatní ministerstva a ústřední úřady se na převodech do rezervního fondu podílely podstatně menšími částkami, čtyři kapitoly nepřevedly do rezervního fondu žádné prostředky.

Podrobnější údaje a informace o prostředcích převedených kapitolami do rezervních fondů jsou obsaženy v sešitu H předloženého návrhu státního závěrečného účtu a též v návrzích závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že objem prostředků převedených do rezervních fondů je značný a jejich čerpání v následujících letech by v konečném důsledku mohlo vést i k ohrožení plnění maastrichtského kritéria, pokud jde o rozsah povoleného schodku státního rozpočtu (v metodice EU), je připravována novela zákona o rozpočtových pravidlech, která omezí rozsah převodů nespotřebovaných prostředků do rezervních fondů OSS.

G. Tabulková část k návrhu státního závěrečného účtu ČR

SEZNAM TABULEK

H. Souhrn závěrečných účtů kapitol

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu státní závěrečný účet projednala na 53. schůzi dne 9. února 2006 a přijala usnesení č. 2190 (viz psp.cz).
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny státní závěrečný účet projednal na 45. schůzi dne 8. června 2005 (viz. bod č. 1) a přijal usnesení č. 582 (viz psp.cz).
  • Vláda státní závěrečný účet projednala dne 20. dubna 2005 (viz bod č. 3) a přijala usnesení č. 453 (viz vlada.cz).

Nejčtenější