Novinky

Pololetní zpráva o plnění státního rozpočtu v roce 2004 - 1.pololetí

oddělení 1102 - Státní závěrečný účet
oddělení 1102 - Státní závěrečný účet

Vydáno

  • Pololetní
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor

Vládní návrh usnesení

 

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna 2004

4. volební období

 

V l á d n í n á v r h

USNESENÍ

Poslanecké sněmovny
ze ........ schůze ........ 2004
k návrhu Zprávy o plnění státního rozpočtu České republiky
za 1. pololetí 2004

 

Poslanecká sněmovna

s c h v a l u j e

zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2004

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2004

I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2004

Obsah části I. Ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2004

  1. Vývoj v posledním období
  2. Ekonomický výkon
  3. Cenový vývoj
  4. Trh práce
  5. Platební bilance
  6. Měnový vývoj a úrokové sazby
  7. Domácnosti
  8. Kapitálový trh
  9. Veřejné rozpočty
  10. Metodická příloha

1. Vývoj v posledním období

Ekonomický vývoj České republiky1 je charakterizován vybranými indikátory2 v následující tabulce:

Proces přistoupení České republiky do Evropské unie, formálně završený 1. květnem 2004, ovlivňuje a dále bude působit na vývoj naší ekonomiky.

Ekonomický růst se v 1. pololetí 2004 proti roku 2003 zvýšil, když v 1. čtvrtletí dosáhl 3,5 % a ve druhém 4,1 %. Mezičtvrtletní růst sezónně očištěného hrubého domácího produktu (HDP) pak byl shodně v obou čtvrtletích 1,0 %. Ekonomika se pohybuje v růstové fázi ekonomického cyklu blízko svého potenciálu. Vzhledem k tomu, že pozorovaný růst HDP zřejmě překročil růst odhadovaného potenciálního produktu, dochází k uzavírání záporné produkční mezery.

Na straně výdajů ve srovnatelných cenách došlo v 1. pololetí ke zvýšení růstu domácí poptávky. Akcelerovala i poptávka zahraniční, ještě více se však zvýšil růst dovozu v souvislosti s investicemi. Přesun dynamiky od domácí spotřeby směrem k tvorbě fixního kapitálu, ke kterému došlo již v závěru roku 2003, výrazněji pokračoval i v roce 2004. Vytváří se tak podmínky pro urychlení potenciálního růstu. Zvýšení domácí poptávky bylo kompenzováno prohloubením schodku zahraničního obchodu.

Při poklesu zaměstnanosti se zvýšila dynamika národohospodářské produktivity práce (HDP na 1 pracovníka) v 1. pololetí 2004 na 4,9 % proti 3,8 % v roce 2003.

Na straně nabídky nejvíce přispěly k růstu HDP průmysl, obchod a stavebnictví, příspěvek zemědělství a ostatních služeb byl záporný. Vývoj strany nabídky podle národních účtů z hlediska produktivity a nákladů práce nelze v současné době podrobněji odvětvově vyhodnotit, neboť v rámci probíhající mimořádné revize HDP nejsou zatím příslušné datové řady k dispozici. Pro tyto účely jsou dále použity informace z produkčních statistik.

Exportní výkonnost české ekonomiky vyjádřená jako změna podílu na exportních trzích se dále zvýšila. Spolu s již delší dobu se zlepšujícími směnnými relacemi to vypovídá o rostoucí konkurenční schopnosti nefinančního sektoru.

Průmyslová produkce ve stálých cenách se za 1. pololetí zvýšila o 10,8 %, růst zpracovatelského průmyslu byl ještě o 1,0 procentní bod vyšší. Tohoto výsledku dosáhl průmysl při poklesu počtu pracovníků o 1,0 %, růstu průměrné měsíční mzdy o 7,4 % a produktivitě práce z tržeb o 12,0 %. V červenci dosáhl meziroční růst průmyslové produkce 11,0 %.

Produkce stavebnictví se zvýšila o 16,4 % zásluhou vysokého růstu v prvních čtyřech měsících. Zvláště dubnový meziroční skok o více než 61 % navozuje pravděpodobnost určité formy předfakturace vzhledem k přeřazení stavebních prací (s výjimkou bytové výstavby) ze snížené do základní sazby DPH. Následný pokles stavební výroby v květnu a červnu o více než 3 % a stagnace v červenci je s touto hypotézou konzistentní. Při nárůstu počtu pracovníků o 2,8 %, průměrné měsíční mzdy o 7,5 % se produktivita ze stavebních prací ve srovnatelných cenách za 1. pololetí zvýšila o 12,6 %.

Situace na trhu práce byla ovlivňována jednak postupující restrukturalizací a rovněž legislativou, která je poměrně rigidní v oblasti zaměstnanosti a mezd a málo přispívá k motivaci pracovat.

Tlak na růst produktivity práce vedl zejména v průmyslu ke snižování počtu zaměstnanců. Celková zaměstnanost v meziročním srovnání podle VŠPS poklesla za 1. pololetí o 1,1 %. Počet zaměstnanců se snížil o 1,0 % a počet podnikatelů o 1,6 % s rostoucí intenzitou v čase.

Nezaměstnanost podle VŠPS (mezinárodně srovnatelná metodika) pokračovala až do 1. čtvrtletí 2004 v růstové tendenci, která mírně akcelerovala. Ve 2. čtvrtletí, kdy tato míra nezaměstnanosti dosáhla 8,2 %, se její meziroční přírůstek zpomalil a došlo k jejímu nepatrnému snížení na sezónně očištěné řadě.

Podobný obraz dává i vývoj míry nezaměstnanosti registrované na úřadech práce. V průměru za 1. pololetí 2004 se míra nezaměstnanosti meziročně zvýšila o 0,6 p.b. a na konci srpna dosáhla 10,2 %. Vzhledem ke zrychlení ekonomického růstu nad odhadovaný potenciální růst se míra volných pracovních míst3 ke konci 1. pololetí 2004 rovněž nepatrně zvýšila. Posun na Beveridgeově křivce4 však nevypovídá o poklesu strukturální složky nezaměstnanosti.

Průměrná hrubá nominální mzda5 se v 1. pololetí 2004 zvýšila o 6,4 % při růstu pomalejším než v 1. pololetí 2003. V podnikatelské sféře dosáhl přírůstek průměrné mzdy 7,2 %, v nepodnikatelské sféře6 4,0 %. Meziroční kupní síla průměrných mezd při přepočtu indexem spotřebitelských cen (růst o 2,5 %) se v podnikatelské sféře zvýšila o 4,6 %, v nepodnikatelské sféře o 1,5 %. Oproti 1. čtvrtletí došlo ve 2. čtvrtletí ke zpomalení dynamiky průměrných mezd, v nepodnikatelské sféře pak dokonce k mírnému meziročnímu poklesu průměrné nominální mzdy.

Vzhledem k vývoji produktivity práce v hlavních produkčních odvětvích nelze současný mzdový vývoj považovat za významné inflační riziko. Tím jsou především nákladové tlaky importované ze světových komoditních trhů.

Inflace na bázi spotřebitelských cen se proti roku 2003 zrychlila. V 1. pololetí 2004 se meziročně spotřebitelské ceny zvýšily o 2,5 %, průměrná míra inflace dosáhla v červnu 1,4 %. Příspěvek administrativních opatření7 k cenovému růstu se oproti roku 2003 zvýšil o 1,0 procentní bod na 1,3 procentního bodu. Stabilita cen byla v roce 2002 a 2003 způsobena především vnějšími faktory nákladového charakteru (měnové kurzy, ceny na komoditních trzích). Tyto faktory se však od konce roku 2003 prosazují ve změnách domácí cenové hladiny v opačném směru. Od ledna 2004 k nim přispívají i domácí administrativní opatření. Růst cen na světových trzích s kovy a ropou je pouze částečně kompenzován zpevněním měnového kurzu proti USD. Domácí faktory (uzavírající se záporná produkční mezera, rostoucí poptávka domácností a mzdově nákladový vývoj) se v cenovém vývoji neprosazují tak významně. V srpnu se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 3,5 % a průměrná míra inflace na 2,0 %.

Ceny průmyslových výrobců se po mírném snížení v roce 2003 zvýšily za 1. pololetí 2004 meziročně o 3,3 % a jejich růst akceleroval až na 7,3 % v červenci. Růst cen není plošný, ale je záležitostí pouze několika málo odvětví (zejména koksu a zpracování ropy a zpracování základních kovů, hutních a kovových výrobků). Ceny potravinářského průmyslu, které se bezprostředně promítají do spotřebitelských cen, rostly pomaleji (zvýšení o 5,5 %).

Klíčová sazba měnové politiky (pro dvoutýdenní repo operace) byla od srpna 2003 do června 2004 stabilní na úrovni 2,0 %. Na konci června a srpna 2004 ČNB zvýšila základní sazby vždy o 25 bazických bodů. Měnové podmínky tak sice zpřísnily, ale z dlouhodobějšího hlediska jsou i nadále poměrně uvolněné. Úrokový diferenciál vůči eurozóně se tak při zatím stabilních sazbách ECB postupně zvyšoval. Rostoucí tvar výnosové křivky na peněžním trhu se po zvýšení sazeb ČNB nezměnil, pouze se posunul na vyšší úroveň. Tomuto vývoji by se adekvátně měly přizpůsobit i klientské úrokové sazby.

Průměrný objem měnového agregátu M2 vzrostl za 1. pololetí 2004 o 7,8 % při akceleraci meziroční dynamiky. Příliv peněz do ekonomiky byl stále více ovlivňován domácí úvěrovou emisí vládnímu sektoru a domácnostem, tedy posilováním zdrojů konečné spotřeby. Pokračovala tendence v preferenci likvidity (zvyšování podílu M1 na M2), ale dlouhodobý pokles quasi peněz se zastavil a na konci pololetí přešel v meziroční růst. Objem peněz v ekonomice je dostatečný pro obsluhu probíhajících transakcí a neomezuje podmínky dalšího ekonomického růstu.

Vnější rovnováha, vyjádřená podílem deficitu běžného účtu na HDP, se za 1. pololetí 2004 zhoršila meziročně o téměř 1 p.b. na -6,4 %. Důvodem bylo pokračující prohlubování deficitu bilance výnosů a převodů. Obchodní bilance se za 1. pololetí meziročně zlepšila o 7,1 mld. Kč, na bázi ročních klouzavých úhrnů pak o 3,3 mld. Kč.

Oživení hospodářského růstu v zemích EU-15, vstup České republiky do EU a kurzový vývoj CZK (mírné oslabení proti EUR a naopak citelné posílení proti USD) ovlivnilo dynamiku obchodní výměny. Meziroční růst vývozu zboží předstihl dynamiku dovozu v běžných cenách vyjádřených v CZK. Tento předstih se ve 2. čtvrtletí nepatrně zvýšil při významné akceleraci jak vývozu, tak i dovozu na 29,9 %, resp. o 28,2 %.

Deficit obchodní bilance, měřený ročními klouzavými úhrny, byl ve srovnání s předchozím rokem menší. Propočtený vliv kurzového vývoje CZK znamenal snížení salda za 1. pololetí o cca 5 mld. Kč. V červenci došlo k dalšímu meziročnímu zlepšení deficitu o 6,9 mld. Kč.

Více než 4 roky přetrvávající velký rozsah přímých zahraničních investic (PZI) se v roce 2003 razantně zmenšil především vlivem podstatně nižšího rozsahu privatizačních příjmů při současném výrazném poklesu ostatních přímých investic. V 1. pololetí 2004 přiteklo do České republiky 59,9 mld. Kč PZI, což bylo o 6,4 mld. Kč více než v 1. pololetí 2003. Tento přírůstek PZI nelze vzhledem k jeho rozsahu přeceňovat, nicméně lze jej spojovat se změnou investičního sentimentu v souvislosti s oživováním ekonomik zemí Unie i se vstupem ČR do EU.

Směnné relace v obchodu se zbožím se v 1. pololetí 2004 meziročně zlepšily o 2,3 % při zvýšení vývozních cen o 3,4 % a dovozních cen o 1,1 %. Vývoj směnných relací tak meziročně zlepšil ekonomickou situaci podnikové sféry.

Nominální kurz koruny vůči EUR v průměru za 1. pololetí 2004 oslabil o 2,7 %, proti USD naopak posílil o 8,2 %. Volatilita kurzu vůči EUR se v průběhu 1. pololetí snižovala. Podobně i proti USD se v čase zpomalovalo tempo zpevňování. V červenci a srpnu 2004 však koruna proti EUR i USD meziročně posilovala, vůči EUR pomaleji (o 1,1 % resp. 2,1 %), proti USD podstatněji (o 9,0 % resp. 11,6 %).

Devizové rezervy centrální banky ke konci června 2004 činily 691,9 mld. Kč, tj. 21,8 mld. EUR. Tento stav může pokrýt dovoz zboží a služeb po dobu pěti měsíců.

Vnější prostředí 8

Světové oživení v 1. pololetí 2004 zesílilo. Americká ekonomika rostla za první dvě čtvrtletí meziročně o 5,0 %, resp. 4,7 %, japonská o 5,6 %, resp. 4,4 % . Ekonomika EU-15 rostla o 1,6 % resp. 2,0 %. Dolarové ceny ropy akcelerovaly na více než dvacetileté maximum. Dolar zaznamenal výrazný pokles vůči euru a kolem poloviny roku se pohyboval mírně nad úrovní 1,20 za euro.

Růst americké ekonomiky v 1. čtvrtletí 2004 byl tažen především spotřebou domácností. Ve 2. čtvrtletí však spotřeba slábla patrně s dozníváním daňových úlev. Dynamice růstu zatím plně neodpovídá tvorba nových pracovních míst. Riziko nadále představuje zvýšený deficit běžného účtu, překračující 5 % HDP (údaje napovídají, že deficit roste společně s růstem HDP), doprovázený zvyšujícím se deficitem rozpočtu. Zvyšující se inflační tlaky přiměly Fed zvýšit na konci června základní úrokovou míru o 25 b.b., což naznačilo začátek postupné úpravy úrokových měr.

Eurozóna překonala stagnaci. Růst je tažen exportem, což je důsledek dynamického vývoje ve východní Asii a USA, a to navzdory výrazné apreciaci eura. Naproti tomu spotřeba domácností i investice rostou jen pomalu. Maloobchodní obrat v eurozóně zaznamenal v květnu meziročně pokles o -0,9 %.

Německo hledá cestu mezi konsolidací veřejných financí a aspoň minimální podporou růstu. Výrazně roste export, ale dosud stále klesá spotřeba domácností. V červnu vzrostla meziroční inflace v eurozóně na 2,4 % převážně vlivem expandujících cen ropy. Vzhledem k očekávanému pokračování jejich vysoké úrovně tak následné inflační tlaky patří k hlavním rizikům dalšího oživení.

Tři největší ekonomiky eurozóny, německá, francouzská a italská, překračují tříprocentní strop deficitu veřejných financí, vyžadovaného Paktem stability a růstu.

Středoevropské ekonomiky si i nadále zachovaly vyšší dynamiku růstu než západní Evropa. Vývoj v Polsku byl ve znamení sílícího oživení (růst o 6,9 % meziročně v 1. čtvrtletí 2004). Růst byl tažen exportem, kterému pomáhalo znehodnocení zlotého a snížení úroků. Velmi vysoká zůstává nezaměstnanost. V Maďarsku došlo v roce 2003 ke zpomalení, ekonomika vzrostla o 2,9 %. Problémy nastaly kvůli poklesu zahraničních investic, který byl vyvolán vysokým schodkem platební bilance (kolem 9 % HDP) i deficitem veřejných rozpočtů. To také způsobilo, že Maďarsko zřejmě odloží zamýšlený vstup do EMU na roky 2009 - 2010. Vzhledem k inflaci okolo 7 % byla centrální banka nucena přitvrdit monetární politiku (základní úroková sazba stoupla na 11,5 %). Slovenská ekonomika pokračuje v rychlém růstu (5,5 % meziročně v 1. čtvrtletí 2004), který je tažen zejména exportem a investicemi. Vysoký náběh exportu automobilů pomohl k výraznému zlepšení bilance BÚ. Vláda pokračuje v razantním programu konsolidace veřejných financí. Inflace se vlivem deregulací pohybuje v rozmezí 8-9 %. Stále vysoká zůstává nezaměstnanost, která je navíc výrazně regionálně rozdílná a má strukturální charakter.

Cena barelu ropy Brent vystoupila ve 2. čtvrtletí 2004 na 35,5 USD, což je maximum za více než 20 let. Důvodů je několik: "válečná prémie" zvyšující cenu, růst světové poptávky (zejména Čína) a rostoucí spekulace s ropou.

1 Zpracováno na základě statistických dat známých do 14. září 2004.
2 V posledním období došlo v souvislosti s harmonizaci české statistiky se standardy EU k několika metodickým změnám ve vykazování ukazatelů HDP, míry registrované nezaměstnanosti, zahraničního obchodu, peněžních agregátů a úrokových sazeb. Tyto metodické změny nemění ekonomickou podstatu sledovaných jevů, pouze se mění a zpřesňuje způsob jejich statistického zobrazení. Podrobněji se těmito změnami zabývá samostatná metodická příloha na konci této zprávy.
3 Podíl volných pracovních míst ke všem pracovním místům v ekonomice.
4 Vyjadřuje vztah nezaměstnanosti a volných pracovních míst v čase.
5 Za organizace nad 19 zaměstnanců, organizace nepodnikatelské pokryty plně. Nárůst je vyjádřen v meziročně srovnatelné struktuře. Od roku 2003 zahrnuje ČSÚ do vyhlašované mzdy rovněž mzdy v dříve nevykazovaných ozbrojených složkách.
6 Ve vývoji mezd v nepodnikatelské sféře se v letošním roce projevil u zaměstnanců ve veřejných službách a správě přechod na šestnáctitřídní tarifní stupnici od 1. ledna a opačným směrem působící snížení dalšího platu z 50 % na 10 %.
7 Změny regulovaných (maximálních nebo věcně usměrňovaných) cen a nepřímých daní.
8 S využitím materiálů OECD, MMF, The Economist a Financial Times

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2004

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2004 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění.

Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 457 ze dne 3. prosince 2003 a stanovil příjmy ve výši 754,1 mld Kč a výdaje ve výši 869,1 mld Kč. Rozpočtovaný schodek téměř 115,0 mld Kč bude podle tohoto zákona kryt státními dluhopisy do výše 103,6 mld Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9,9 mld Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 1,4 mld Kč.

Oproti skutečnosti roku 2003 je stanovený objem příjmů pro letošní rok vyšší o 7,8 % , tj. o 54,4 mld Kč, objem výdajů je vyšší o 7,5 %, t.j. o 60,3 mld Kč a schodek je vyšší o 5,4 %, t.j. o 5,9 mld Kč.

Růst příjmů se týká především příjmů státního rozpočtu z daní a poplatků, u nichž rozpočet předpokládá růst o 6,6 %, absolutně o 26,1 mld Kč; povinné pojistné na sociální zabezpečení má vzrůst o 7,3 %, absolutně o 19,9 mld Kč. Nedaňové a ostatní příjmy by měly být v souhrnu vyšší o 8,3 mld Kč (index 126,6 %) a jejich vyšší dynamika je ovlivněna zejména očekávanými příjmy z rozpočtu Evropské unie v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Největší objem zde představují tzv. kompenzační platby, rozpočtované ve výši 10,1 mld Kč.

Růst výdajů byl ovlivněn především mandatorními výdaji, jejichž objem rok od roku roste. Do státního rozpočtu na rok 2004 byly mandatorní výdaje zahrnuty ve výši 461,7 mld Kč, což představuje více než 53 % celkových rozpočtových výdajů. Proti skutečnosti 2003 je jejich objem vyšší o 35,1 mld Kč, tj. o 8,2 %.

Kromě výdajů sociálního charakteru, které se na růstu mandatorních výdajů podílejí částkou 9,2 mld Kč, a některých dalších výdajů vyplývajících ze zákona nebo ze smluvních závazků (zejména příspěvky státu na podporu stavebního spoření či platba státu do systému zdravotního pojištění), si zvýšení vyžádala i potřeba dluhové služby státu, tj. úhrada úroků spojených s rostoucím státním dluhem, která je proti předchozímu roku vyšší o 5,6 mld Kč. Největší růst - 7,4 mld Kč - se však týká realizace některých státem převzatých záruk a nově byl do okruhu mandatorních výdajů zařazen odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU, který v letošním roce činí 16,9 mld Kč.

Součástí rozpočtových výdajů jsou i výdaje související s projekty financovanými z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky podle příslušných zákonů. Celkový objem přesahující 9,9 mld Kč zahrnuje především projekt odstraňování povodňových škod z roku 2002, projekt dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů, projekt českých dálnic B a některé další.

V průběhu hodnoceného období byly zvýšeny výdaje státního rozpočtu o některé výdaje zahrnuté v kapitole OSFA a vyplývající z dříve schválených zákonů. Jde o výdaje na řešení důsledků kosovské krize, na víceúčelové haly související s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji 2004, dále o výdaje na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy a výdaje na sociální dávky a na realizaci dislokačních opatření v rámci výstavby profesionální Armády České republiky a ozbrojených sil České republiky. Celkové zvýšení výdajů z tohoto titulu představuje 701 mil. Kč a bylo provedeno na základě zmocnění daných ministru financí přímo v zákoně o státním rozpočtu na letošní rok nebo v předchozích zákonech přijatých v souvislosti s rozhodnutími o zahrnutí uvedených výdajů do státního rozpočtu; vesměs se jedná o převod prostředků nevyčerpaných v roce 2003.

Kromě toho došlo v jednotlivých kapitolách k souvztažnému zvýšení příjmů i výdajů v souhrnu o 11,6 mil. Kč, tedy bez dopadu na výši schodku státního rozpočtu.

Uvedenými opatřeními tak byly rozpočtované výdaje státního rozpočtu na letošní rok zvýšeny na 869,8 mld Kč; při zmíněném pouze nepatrném zvýšení příjmů se původníschodek, schválený Parlamentem, prohloubil o 701 mil. Kč na úroveň 115,7 mld Kč, což představuje zvýšení o 0,6 %.

Ve srovnání s minulým rokem, kdy schodek státního rozpočtu ke konci června činil 53,4 mld Kč, jsou výsledky dosažené za první polovinu letošního roku lepší o 3,7 mld Kč, i když rozpočet počítá s celoročním schodkem vyšším než v loňském roce. V příjmech, které byly letos vyšší o 31,0 mld Kč, se růst projevil jak v oblasti daňových příjmů (celkem o 18,0 mld Kč), tak v oblasti nedaňových a ostatních příjmů (o 13,0 mld Kč); výdaje byly v letošním roce vyšší o 27,3 mld Kč, jejich zvýšení podle jednotlivých druhů je podrobněji rozvedeno v dalších částech zprávy.

Celkový výsledek hospodaření státního rozpočtu ke konci června, jímž je schodek 49,7 mld Kč, představuje 43,2 % schodku schváleného Poslaneckou sněmovnou, resp. 43,0 % schodku zahrnujícího provedená rozpočtová opatření.

Saldo příjmů a výdajů se v průběhu prvních šesti měsíců roku vyvíjelo takto (v mld Kč):

od počátku roku

leden

7,31

7,31

únor

-10,31

-3,00

březen

-4,82

-7,82

duben

-30,25

-38,07

květen

-7,35

-45,42

červen

-4,28

-49,70

S výjimkou měsíce ledna bylo rozpočtové hospodaření od počátku roku schodkové, k největšímu prohloubení deficitu došlo v měsíci dubnu, což souvisí zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2003 ve výši 14,8 mld Kč, která se provádí pravidelně každoročně v tomto období.

V závěru období se hospodaření státního rozpočtu naopak zlepšilo. Lepší výsledky jsou odrazem vyššího inkasa daňových příjmů, především pak daně z příjmů právnických osob, v návaznosti na zákonné termíny splatnosti a podaná daňová přiznání. Uvedené příjmové položky jsou podrobněji rozvedeny v následující kapitole.

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

Plnění rozpočtu příjmů za prvních 6 měsíců (na 48,6 %) je pod úrovní roku 2003, kdy v tuto dobu dosáhlo inkaso celkových příjmů státního rozpočtu 49,1 % rozpočtované částky. Letošní rozpočet je však výrazně vyšší a v souladu s tímto předpokládaným růstem jsou i příjmy dosažené ke konci června o 31,0 mld Kč. tj. o 9,2 % vyšší než v loňském roce.

V rámci celkových daňových příjmů vykazují zatím lepší plnění příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které byly proti loňsku vyšší o 7,6 % (o 9,9 mld Kč), když rozpočet předpokládá celoroční růst o 7,3 % (proti skutečnosti 2003).

Naproti tomu příjmy z daní a poplatků vykázaly růst zatím pouze o 4,2 %, zatímco rozpočet je proti skutečnosti 2003 vyšší o 6,6 %; celoroční úkol zvýšení těchto příjmů o 26,1 mld Kč tak byl za prvních 6 měsíců roku naplněn pouze částkou 8,1 mld Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu tak jsou ke konci června o 10,4 mld Kč pod polovinou celoročního rozpočtu, daňové příjmy (vč. pojistného na sociální zabezpečení) dokonceo 17,3 mld Kč. Celoroční úkol zvýšení příjmů o 54,4 mld Kč je tak plněn z 57 %.

Pokud jde o výdaje státního rozpočtu, ty proti stejnému období loňského roku vzrostly - rovněž v souladu se schváleným rozpočtem - o 27,3 mld Kč, tj. o 7,0 % a jejich plnění (na 47,9 %) je nižší než v minulém roce, kdy v tuto dobu bylo vyčerpáno již 48,5 % celoroční skutečnosti. Proti pololetní alikvotě upraveného rozpočtu na letošní rok je čerpání celkových výdajůo 18,5 mld Kč nižší.

Vývoj a plnění výdajů se tak pozitivně projevuje v dosavadním relativně nízkém schodku státního rozpočtu. Při hodnocení je však třeba vzít v úvahu i obvyklý průběh čerpání výdajů, které je zpravidla rychlejší až ve druhé polovině roku, kdy se zřejmě projeví i vyšší celoroční růst předpokládaný rozpočtem.

Plnění rozpočtových příjmů a výdajů podle jednotlivých měsíců ilustruje přehled:

Průběh plnění znázorňuje i graf:

Měsíční přírůstky příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu za leden až červen 2004 (v mld Kč)

Jak již bylo naznačeno, nelze poměrně uspokojivé výsledky dosažené za první polovinu letošního roku - měřeno vykázaným schodkem a jeho podílem na celoročně předpokládaném objemu - v žádném případě přeceňovat. Pro splnění záměrů státního rozpočtu bude rozhodující jak skutečné inkaso rozpočtem předpokládaných příjmů, především daňových, tak další vývoj jeho výdajové stránky. Ocenění očekávaných rizik rozpočtového hospodaření a výhled celkového plnění státního rozpočtu do konce roku jsou uvedeny v samostatné části materiálu.

Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

Hodnocení plnění jednotlivých položek příjmů a výdajů za 1. pololetí je provedeno na základě údajů státního rozpočtu vč. rozpočtových opatření provedených do 30. června t.r.; údaje o skutečnosti vycházejí z výkazů o plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu k 30.6.2004.

III. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2004

Obsah části III. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za 1. pololetí 2004

  1. Celkové výsledky hospodaření krajů a obcí
  2. Příjmy a výdaje krajů
  3. Příjmy a výdaje obcí
  4. Zadluženost obcí

V roce 2003 byla nastartována II. etapa reformy územní veřejné správy. Převážná část kompetencí na výkon státní správy v přenesené působnosti byla převedena na 205 nově vymezených obcí s rozšířenou působností, menší část na kraje a na další správní úřady. V roce 2003 byly kompetence převedené z okresních úřadů na kraje a obce finančně zabezpečeny nikoliv formou zvýšeného podílu na příslušných daňových titulech, ale dotacemi ze státního rozpočtu.

Změna rozpočtového určení daní měla být realizována v roce 2004. Do daňových příjmů krajů měly být v roce 2004 převedeny, spolu s převodem příslušných kompetencí, finanční prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa, z ostatních kapitol státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Podíl krajů na sdílených daních se měl v roce 2004 zvýšit z 3,1 % na 10,32 %. Poslaneckou sněmovnou byl však vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní zamítnut a kraje jsou i v roce 2004, stejně jako v roce 2003, příjemci pouze 3,1 % podílu na výnosech sdílených daní. Prostředky, které byly navrhovány pro navýšení daňových příjmů krajů prostřednictvím novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kraje získávají ve formě dotací, a to z kapitoly Všeobecná pokladní správa, z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Rozpočet krajů na rok 2004 je koncipován jako přebytkový, a to ve výši 1,9 mld Kč, rozpočet obcí jako schodkový, a to ve výši 8,2 mld Kč.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, musí být schodek uhrazen buď finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Rozhodnutí o tom, který z těchto zdrojů bude obcí použit, je v pravomoci zastupitelstev obcí.

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Obsah části IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

  • Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku
  • Vývoj pohledávek státu vůči zahraničí
  • Změny v majetkových účastech státu u mezinárodních a tuzemských společností
  • Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu
  • Stav a vývoj státních záruk
  • Hodnocení vývoje státního dluhu

Úvod

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2004 charakterizují následující údaje:

Snížení celkové dlužnické finančně majetkové pozice státu o cca 79 mld Kč bylo způsobeno rozsáhlým snížením čisté zadluženosti státu vůči tuzemským bankovním subjektům, jehož vliv byl částečně kompenzován zvýšením čisté zadluženosti státu vůči tuzemským nebankovním subjektům a dále ve vztahu státu vůči zahraničí přechodem z věřitelské do dlužnické pozice, jejíž úroveň k 30.6. 2004 činila 17 mld Kč.

Snížení dlužnické pozice státu vůči bankovní soustavě o 153,6 mld Kč se při současném poměrně značném růstu držby státních dluhopisů bankovními subjekty (v rozsahu 20,6 mld Kč) týkalo převážně operací na souhrnném účtu státní pokladny. I při pololetním schodku státního rozpočtu ve výši 49,7 mld Kč, krytého dočasně zejména krátkodobými depozity SFA, bylo potřeba hned od počátku roku 2004 provádět předstihové emise státních dluhopisů k zajištění zdrojů dluhopisového krytí očekávané vysoké schodkovosti státního rozpočtu v závěru roku (na úrovni více než dvojnásobné proti stavu v polovině roku). Výnosy z těchto emisí státních dluhopisů byly umisťovány na depozitním umořovacím účtu SFA, jehož zůstatek za 1. pololetí vzrostl o 106,7 mld Kč. Volné peněžní zdroje nad úroveň krytí rozpočtového schodku mohly být proto krátkodobě finančně investovány do pokladničních poukázek ČNB, což ovlivnilo nárůst těchto aktiv státu o téměř 73 mld Kč. Do konce roku 2004 se ovšem uvedená rozsáhlá finanční aktiva státu ve formě depozit SFA na umořovacím účtu a držených pokladničních poukázek ČNB výrazně sníží.

Příčinou nárůstu dlužnické pozice státu vůči tuzemským nebankovním subjektům o 16,1 mld Kč bylo zvýšení držby státních dluhopisů u těchto subjektů o 28,2 mld Kč, což se týkalo hlavně pojišťovacích společností a penzijních fondů, jakož i ostatních finančních zprostředkovatelů. Na straně státních finančních aktiv byl ovšem tento vliv částečně kompenzován zejména nárůstem pohledávek státu vůči tuzemsku (o 9,5 mld Kč) a nárůstem pohledávek vůči deblokátorům zahraničních pohledávek státu (o 1,8 mld Kč).

Přechod finančně majetkové pozice státu vůči zahraničí z věřitelské na dlužnickou, který se za 1. pololetí 2004 uskutečnil v rozsahu téměř 59 mld Kč, byl rozhodující měrou ovlivněn rozsáhlým nárůstem držby státních dluhopisů u zahraničních subjektů (o 55,2 mld Kč) v důsledku realizace první zahraniční emise dlouhodobých státních dluhopisů, k níž došlo koncem června v rozsahu 1,5 mld EUR (tj. 48,8 mld Kč). Dalším vlivem bylo zvýšení přímých vládních závazků vůči zahraničí, tj. úvěrů přijatých od Evropské investiční banky na infrastrukturální programy o 2,6 mld Kč. Ve státních finančních aktivech se snížení pohledávek vůči zahraničí při vyúčtovaných kreditních kursových rozdílech týkalo pouze pohledávek převzatých (o 1,9 mld Kč) a došlo k němu hlavně z důvodu postoupení části těchto pohledávek na deblokátory.

V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2004

Obsah části V. Zpráva o řízení státního dluhu v 1. pololetí 2004

  1. Vývoj a stav státního dluhu
  2. Výdaje kapitoly Státní dluh
  3. Dluhová strategie a řízení rizik
  4. Výnosy z investování přebytků

1. Vývoj a stav státního dluhu

1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí roku 2004

V 1. pololetí 2004 pokračovalo zvyšování státního dluhu, které jako dlouhodobý trend začalo v roce 1997. Státní dluh (dále často pouze "dluh") se v průběhu 1. pololetí roku 2004 zvýšil ze 493,2 mld. Kč na začátku roku na 599,8 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2004 je 106,6 mld. Kč. Ve srovnání s koncem roku 2003 se dluh zvýšil o 21,6%. Zvýšení dluhu v 1. pololetí 2004 bylo pouze částečně způsobeno vývojem rozpočtového hospodaření, neboť schodek státního rozpočtu ke konci pololetí činil - 49,7 mld. Kč. Zbývající část přírůstku dluhu vznikla vytvářením rezervy z výnosů emisí státních dluhopisů1. Tato část přírůstku byla na konci pololetí ovlivněna zejména emisí eurobondů dne 23. června 2004 v objemu 1,5 mld. EUR (v korunovém ekvivalentu 48,8 mld. Kč).

Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2004 zvýšila z 518,8 mld. Kč na začátku roku na 613,0 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 18,2%.

Při zvýšení celkového státního dluhu z 493,2 mld. Kč na 599,8 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 55,2 mld. Kč a vnější státní dluh se zvýšil o 51,5 mld. Kč.

Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2004 prakticky nezměnil a činil 97,3%.

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2004 podává následující tabulka:

v mil. Kč
Stav k výpůjčky splátky kurzové rozdíly změna Stav k
1.1.2004 (a) (b) (c) (a-b+c) 30.6.2004
STÁTNÍ DLUH CELKEM 493 185 275 537 168 899 -1 106 638 599 823
Vnitřní dluh 479 854 224 030 168 852 55 178 535 032
Státní pokladniční poukázky 160 582 157 550 163 782 -6 232 154 350
Střednědobé a dlouhodobé SD 319 272 66 480 5 070 61 410 380 682
Vnější dluh 13 330 51 508 47 -1 51 460 64 791
Eurobondy 0 48 824 48 824 48 824
Půjčky od EIB 11 730 2 634 2 634 14 364
Směnky pro úhradu účasti v IBRD a EBRD 1 601 49 47 -1 2 1 603

Výpůjčky v 1. pololetí roku 2004 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu i k pokrytí schodků státního rozpočtu. Podrobnější údaje o vývoji státního dluhu České republiky v 1. pololetí roku 2004 jsou uvedeny v tabulce 1.

1 Zákon č. 218/200 Sb. o rozpočtových pravidlech, §35, odst. 3.

Tabulková část

Příloha - Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.).

Vzhledem k novému rozpočtovému určení daní, platnému od začátku roku 2001 a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a dále i Evropské unie.

Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti.

Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty - územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány. Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2004 ve výši 103,6 mld Kč, tj. 58,4 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a menší části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ.

Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2004 ve výši 62,3 mld Kč, tj. 35,1 % eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné na sociální zabezpečení).

Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky dosáhly výše 11,6 mld Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 6,5 %.

Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v další části této přílohy.

Nedoplatky všech daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravovaných územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány dosáhly ke konci června 2004 celkové výše 177,5 mld Kč. Proti stejnému období minulého roku poklesly o 1,7 mld Kč (o 0,9 %), proti stavu ke konci roku 2003 naopak vzrostly o 4,6 mld Kč (o 2,7 %).

Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 171,4 mld Kč (meziroční pokles o 1,3 mld Kč, tj o 0,8 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 6,1 mld Kč (meziroční pokles o 0,3 mld Kč, tj. o 4,7 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadá kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 62,3 mld Kč na nedoplatky daně z přidané hodnoty 41,3 mld Kč, daně z příjmů právnických osob 21,1 mld Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 19,3 mld Kč, spotřebních daní 10,0 mld Kč a daně z převodu nemovitostí 5,0 mld Kč.

Nedoplatky daně z přidané hodnoty v absolutním vyjádření proti stejnému období loňského roku, tj. ke konci 1. pololetí 2003, vzrostly o 0,9 %, proti stavu na konci minulého roku stouply o 1,0 %. Nedoplatky spotřebních daní se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšily výrazněji, a to o 29,7 %, proti konci minulého roku pak o 19,2 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob v porovnání se stejným obdobím minulého roku poklesly o 14,7 %, ve srovnání s koncem minulého roku však vzrostly o 15,4 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s pololetím uplynulého roku stouply o 5,4 %, v porovnání s koncem minulého roku činil nárůst 8,9 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku poklesly o 1,4 % a proti stavu ke konci předešlého roku o 2,3 %.

Největší podíl na celkových daňových nedoplatcích mají nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadá 35,1 % všech nedoplatků. Druhou největší skupinu nedoplatků tvoří nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 23,3 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob se ke konci června 2004 na celku podílely 11,9 %, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 10,9 % a spotřebních daní 5,6 %.

Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především u části spotřebních daní spravovaných celními orgány, a to o 2,1 procentního bodu. Snížení podílu na celkových nedoplatcích vykázala zejména daň z příjmů právnických osob, a to o 1,9 procentního bodu.

Pro hodnocení vývoje nedoplatků je důležitý i ukazatel podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčísleném v tabulce č. 2) dosáhl 2,64 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 3,02 %, tak poklesl o 0,38 procentního bodu.

U daně z přidané hodnoty uvedený podíl oproti stejnému období minulého roku poklesl na 2,90 %, tj. o 0,35 procentního bodu. U spotřebních daní však tento podíl vzrostl o 0,16 procentního bodu na 1,31 %. Podíl nedoplatků daně z příjmů právnických osob na jejím kumulativním inkasu poklesl o 0,98 procentního bodu a dosáhl 2,81 %. U daní z příjmů fyzických osob uvedený podíl poklesl o 0,20 procentního bodu na hodnotu 2,09 %. Podíl nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení na jeho kumulativním inkasu se proti stejnému období minulého roku snížil o 0,43 procentního bodu na 2,78 %.

Kompletní pololetní zpráva ke stažení

 

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu zprávu o 1. pololetí 2004 projednala na 41. schůzi dne 17. února 2005 (viz psp.cz, bod č. 135) a přijala usnesení č. 1530 (viz psp.cz).
  • Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny zprávu o 1. pololetí 2004 projednal na 36. schůzi dne 10. listopadu 2004 (viz psp.cz, bod č. 6) a přijal usnesení č. 463 (viz psp.cz).
  • Vláda zprávu o 1. pololetí 2004 projednala dne 6. října 2004 (viz bod č. 3) a přijala usnesení č. 960.

Nejčtenější