Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2004 - 1. - 3. čtvrtletí

 

I.

Návrh

USNESENÍ

rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
ze dne listopadu 2004 č.

 

Rozpočtový výbor

I. b e r e n a v ě d o m í

Informaci o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky
za 1. až 3. čtvrtletí 2004

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) v § 20, odst. 2 ukládá Ministerstvu financí podávat vládě po uplynutí prvního a třetího čtvrtletí informaci o pokladním plnění státního rozpočtu tak, aby ji vláda předložila do konce následujícího měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. Informace je předkládána ve zjednodušené formě a obsahuje pouze výsledky pokladního plnění státního rozpočtu, které se mohou zejména ve své struktuře lišit od údajů finančních účetních výkazů zpracovávaných cca 1 měsíc po skončení čtvrtletí (informační systém, který zpracovává údaje o stavech na účtech Ministerstva financí vedených u ČNB, sleduje pouze některé vybrané položky rozpočtové skladby).

Součástí informace je kromě stručného hodnocení příjmů a výdajů státního rozpočtu z podkladů ČNB i zpráva o řízení státního dluhu a situační zpráva o státní pokladně.

Státní rozpočet na rok 2004 byl sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění. Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 457 ze dne 3. prosince 2003 se schodkem téměř 115,0 mld Kč, při objemu celkových příjmů 754,1 mld Kč a celkových výdajů 869,1 mld Kč.

Oproti skutečnosti roku 2003 byl stanovený objem příjmů pro letošní rok vyšší o 7,8 % , tj. o 54,4 mld Kč, objem výdajů byl vyšší o 7,5 %, tj. o 60,3 mld Kč a schodek bylvyšší o 5,4 %, tj. o 5,9 mld Kč.

Součástí rozpočtových výdajů jsou i výdaje související s projekty financovanými z úvěrů přijatých od Evropské investiční banky podle příslušných zákonů. Celkový objem přesahující 9,9 mld Kč zahrnuje především projekt odstraňování povodňových škod z roku 2002, projekt dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů, projekt českých dálnic B a některé další.

V průběhu 1. pololetí byly zvýšeny výdaje státního rozpočtu o některé výdaje zahrnuté v kapitole OSFA a vyplývající z dříve schválených zákonů. Jde o výdaje na řešení důsledkůkosovské krize, na víceúčelové haly související s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji 2004, dále o výdaje na podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy a výdaje na sociální dávky a na realizaci dislokačních opatření v rámci výstavby profesionální Armády České republiky a ozbrojených sil České republiky. Celkové zvýšení výdajů z tohoto titulu představuje 701 mil. Kč a bylo provedeno na základě zmocnění daných ministru financí přímo v zákoně o státním rozpočtu na letošní rok nebo v předchozích zákonech přijatých v souvislosti s rozhodnutími o zahrnutí uvedených výdajů do státního rozpočtu; vesměs se jedná o převod prostředků nevyčerpaných v roce 2003.

Kromě toho došlo v jednotlivých kapitolách k souvztažnému zvýšení příjmů i výdajů v souhrnu o 11,6 mil. Kč, tedy bez dopadu na výši schodku státního rozpočtu.

Uvedenými opatřeními tak byly rozpočtované výdaje státního rozpočtu na letošní rok zvýšeny na 869,8 mld Kč; při zmíněném pouze nepatrném zvýšení příjmů se původní schodek, schválený Parlamentem, prohloubil o 701 mil. Kč na úroveň 115,7 mld Kč, což představuje zvýšení o 0,6 %.

Tato stránka obsahuje pouze vybrané kapitoly, kompletní je ke stažení pouze ve formátu PDF

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2004

A. POKLADNÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Celkové rozpočtované příjmy, zahrnující rozpočtová opatření provedená k 30.6.2004, jsou proti skutečnosti roku 2003 vyšší o 54,4 mld Kč, tj. o 7,8 %, a to v důsledkuvýrazného růstu jak daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení (ty převyšují loňskou skutečnost o 26,1 mld Kč, tj. o 6,6 %, resp. o 20,0 mld Kč, tj. o 7,3 %), tak nedaňových a ostatních příjmů (o 8,3 mld Kč, tj. o 26,6 %). Vysoká dynamika nedaňových příjmů je ovlivněna zejména očekávanými příjmy z rozpočtu Evropské unie v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Největší objem zde představují tzv. kompenzační platby, rozpočtované ve výši 10,1 mld Kč.

Celkové rozpočtované výdaje jsou proti skutečnosti roku 2003 vyšší o 61,0 mld Kč, tj. o 7,5 %, z toho běžné výdaje počítají s navýšením o 50,9 mld Kč, tj. o 6,8 % a kapitálové výdaje o 10,1 mld Kč, tj. o 17,8 %. Z běžných výdajů mají nejvíce vzrůst zejména transfery obyvatelstvu, a to o cca 10,5 mld Kč, z toho 8,1 mld Kč se týká sociálních dávek. Úroky a ostatní finanční výdaje by měly být vyšší o 5,8 mld Kč, tj. o více než 25 %. Největší růst (o 17,8 mld Kč) však zaznamenaly transfery do zahraničí, v nichž je zahrnut odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU, který v letošním roce činí 16,9 mld Kč. Naproti tomu o 2,0 mld Kč budou letos nižší transfery do územních rozpočtů.

Podle bankovních údajů o pokladním plnění vykazuje hospodaření státního rozpočtu ke konci září 2004 schodek ve výši -40,5 mld Kč, což představuje zatím pouze 35 % celoročně rozpočtované výše, zatímco ve stejném období loňského roku činil schodek státního rozpočtu 80,3 mld Kč, tj. již 73,6 % celoročně dosažené skutečnosti.

Celkové příjmy dosáhly ke konci září objemu 559,3 mld Kč a celkové výdaje byly čerpány ve výši 599,8 mld Kč.

 

Výsledky za 1. až 3. čtvrtletí jsou v porovnání s údaji za 1. pololetí letošního roku příznivější, a to jak na příjmové straně, tak i na straně výdajů.

Inkaso celkových příjmů se plněním na 74,2 % upraveného rozpočtu blíží ideálním třem čtvrtinám roku. Proti konci 1. pololetí, kdy činilo 48,6 %, tak plnění příjmů vzrostlo do konce září o 25,6 procentního bodu. Naopak čerpání výdajů, vykázané ke konci června na 47,9 %, se v dalších měsících zpomalilo, takže za 9 měsíců představuje zatím pouze 69,0 % upraveného rozpočtu. Předstih plnění příjmů před čerpáním výdajů tak za uvedené období vzrostl z 0,7 na 5,2 procentního bodu.

Schodek státního rozpočtu, vykázaný k 30. červnu ve výši 49,7 mld Kč, se snížil o 9,2 mld Kč na současných 40,5 mld Kč.

Rovněž ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsou dosavadní výsledky státního rozpočtu letos příznivější. Platí to zejména o rozpočtovém hospodaření v průběhu samotného 3. čtvrtletí.

Příjmy státního rozpočtu, inkasované ve 3. čtvrtletí, tj. v období od července do září letošního roku ve výši 192,7 mld Kč, byly ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 vyšší o 17,7 mld Kč. Nárůst byl ovlivněn v rozhodující míře daňovými příjmy. Ty byly vyšší o 12,7 mld Kč a na jejich růstu se podílely všechny rozhodující daňové příjmy. Nejvíce vzrostlo inkaso daně z přidané hodnoty (letos vyšší o 6,7 mld Kč), spotřebních daní (vyšší o 3,6 mld Kč) a daně z příjmů právnických osob (vyšší o 3,5 mld Kč). U prvních dvou se již projevuje vliv nových daňových zákonů, přijatých v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Ze stejného důvodu byl letos naopak o 2,2 mld Kč nižší výnos cla. Rovněž příjem z pojistného na sociální zabezpečení byl v uvedených měsících vyšší (o 5,1 mld Kč).

Čerpání celkových výdajů v letošním 3. čtvrtletí (183,5 mld Kč) zaostalo za loňským 3. čtvrtletím o 18,3 mld Kč, z toho běžné výdaje o 12,8 mld Kč a kapitálové výdaje o 5,5 mld Kč. V tomto vývoji se odráží skutečnost, že v loňském roce byly již v průběhu 3. čtvrtletí uhrazeny všechny výdaje vyplývajících ze zákona č. 252/2003 Sb., jímž byly výdaje státního rozpočtu na rok 2003 zvýšeny celkem o 12,6 mld Kč ^x) . V této době byla rovněž uhrazena část ztráty ČKA za rok 2001 ve výši 10,6 mld Kč, zatímco v letošním roce se s úhradou zbylé části (10,8 mld Kč) celoročně rozpočtované částky (18,2 mld Kč) počítá až v nadcházejících měsících.

---

x) Zákon č. 252/2003 Sb., kterým se změnil zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003, zvýšil výdaje státního rozpočtu o 12,6 mld Kč, z toho se 10,6 mld Kč týkalo kauzy CME (převod na ESCCROW účet v květnu), 2,0 mld Kč dotace SZIF, 630 mil. Kč dálnice D 47 a 448 mil. Kč platů soudců; obě posledně jmenované položky byly kryty snížením výdajů spojených s úroky státního dluhu.

2. Příjmy státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu za devět měsíců ve výši 559,3 mld Kč představují 74,2 % upraveného rozpočtu a ve srovnání se stejným obdobím v minulého roku jsou o 48,8 mld Kč, tj. o 9,6 % vyšší.

Pokladní plnění příjmů:

Podíl daňových příjmů v širším pojetí (tj. vč. pojistného na sociální zabezpečení) na celkových příjmech státního rozpočtu představuje 93,1 % a proti stejnému období minulého roku se snížil o 1,9 procentního bodu, podíl příjmů z daní a poplatků pak 54,8 % (pokles o 1,2 procentního bodu) a podíl pojistného na sociální zabezpečení 38,3 % (snížení o 0,7 procentního bodu). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace se na celkových příjmech podílejí 6,9 % a jejich podíl meziročně vzrostl o 1,9 procentního bodu (vliv nově inkasovaných příjmů z EU ve výši 7,9 mld Kč, dále dvou splátek za prodej licence UMTS ve výši 4,8 mld Kč a příjmů z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele ve výši 1,3 mld Kč).

2.1. Příjmy z daní a poplatků

Státní rozpočet těchto příjmů počítá s meziročním růstem o 26,1 mld Kč, tj. o 6,6 % (měřeno ke skutečnosti r. 2003).

Inkaso příjmů z daní a poplatků dosáhlo ke konci září 306,6 mld Kč, což představuje 72,6 % rozpočtu a meziroční růst o 20,7 mld Kč, tj. o 7,3 %. V porovnání se stejným obdobím minulého roku - kdy byl rozpočet plněn o 1,6 procentního bodu lépe (na 74,2 %), ale meziroční růst byl pomalejší (o 15,1 mld Kč, tj. o 5,6 %), je tedy letošní vývoj daní zatím o něco horší.

Vývoj daňových příjmů SR bez pojistného na SZ je patrný z grafu:

 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob do státního rozpočtu ze všech tří složek, tj. daně z příjmů fyzických osob, která je srážena podle zvláštní sazby, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně placené poplatníky podávajícími daňová přiznání, ke konci září dosáhlo 69,3 mld Kč, což je 72,8 % rozpočtu a o 5,4 mld Kč, tj. o 8,4 % více než ve stejném období minulého roku.. Tento vývoj je příznivější než v roce 2003 (tehdy bylo plněno na 70,5 %, při meziročním růstu o 3,7 mld Kč, tj. o 6,1 %), takže celoročně lze předpokládat mírné překročení rozpočtovaných hodnot.

Rozhodující část této daně tvoří daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Její celostátní inkaso ke konci září dosáhlo 73,1 mld Kč (71,5 % rozpočtu) a bylo o 5,6 mld Kč, tj. o 8,2 % vyšší než v roce 2003. Z toho 16,1 mld Kč bylo převedeno do rozpočtů obcí (ty počítají s celoročním příjmem z této daně ve výši 22,5 mld Kč) a 2,3 mld Kč do rozpočtů krajů (rozpočet počítá s jejich celoroční participací ve výši 3,2 mld Kč).

Z celostátního inkasa připadlo státnímu rozpočtu 54,7 mld Kč, což představuje 71,5 % rozpočtu při meziročním růstu o 4,2 mld Kč, tj o 8,2 %. Nižší výnos proti 3/4 celoročního rozpočtu o 2,7 mld Kč souvisí s přibrzděním mzdového nárůstu a zvláště s meziročním poklesem objemu mezd a platů zaměstnanců rozpočtové sféry (index 100,6 %), než z kterého vycházel státní rozpočet na rok 2004 (meziroční index 101,6 % měřeno ke schválenému rozpočtu na r. 2003 a 102,4 % proti loňské skutečnosti).

Celostátní inkaso daně srážené podle zvláštní sazby představuje 5,1 mld Kč, tj. 86,6 % schváleného rozpočtu a je o 0,5 mld Kč vyšší než bylo za stejné období v roce 2003 (index 110,4 %).

Z toho inkasoval státní rozpočet 3,9 mld Kč, což je 86,9 % rozpočtu. Meziroční nárůst inkasa této daně o 10,1 % je ovlivňován především vyššími výplatami podílů na zisku a dividend, zatímco u zdanění úroků z úspor domácností nedošlo k výraznějším změnám.

Celostátní inkaso daně z příjmů placené na základě daňového přiznání dosáhlo výše 19,1 mld Kč a naplňuje rozpočtem předpokládanou částku na 74,6 % při meziročním nárůstu o 8,8 %. Z této částky bylo převedeno do rozpočtů obcí 8,1 mld Kč a do příjmů krajů 0,3 mld Kč. Státní rozpočet se na této dani podílel 10,7 mld Kč, což představuje 75,1 % rozpočtu a meziroční nárůst o 8,8 %.

Inkaso daně z příjmů právnických osob, které připlynulo za tři čtvrtletí letošního roku do státního rozpočtu, dosáhlo výše 67,7 mld Kč, což představuje 80,1 % celoročního rozpočtu a meziroční růst o 2,6 mld Kč, tj. o 4,0 %.

Vliv platebního kalendáře (tj. zálohové platby a vyrovnání daně v návaznosti na existenci daňového poradce, jakož i změnu v periodicitě placení záloh počínaje rokem 2002) na výběr DPPO v jednotlivých měsících roku ilustruje následující graf:

Dynamika a plnění rozpočtu této daně se oproti předcházejícím rokům zpomalily. Výnos daně z daňových přiznání se vyvíjí mírně lépe, než bylo plánováno (rozpočet je nad úrovní skutečnosti 2003 pouze o 0,4 %), nicméně ještě na inkaso daně nezačal plně působit vliv zahájeného snižování sazby. Tento efekt se může projevit ve zbývajících měsících roku a neměl by však podstatněji ohrozit plánovaný výnos, takže i letos lze očekávat její překročení cca o 2-3 mld Kč.

Na rozdíl od mimořádných výkyvů výnosu daně v letech 2001 až 2003 dochází ke zpomalení celkového tempa jejího růstu a k těsnější vazbě růstu výnosu DPPO a vývoje reálné ekonomiky.

Celostátní výnos daně z příjmů právnických osob dosáhl výše 88,7 mld Kč, tj. 80,0 % rozpočtu a meziročně vzrostl o 3,4 mld Kč, tj. o 4,0 % (v 1. až 3. čtvrtletí loňského roku představoval 85,2 mld Kč, tj. 79,5 % rozpočtu s meziročním nárůstem o 6,1 mld Kč, tj. o 7,7 %).

Inkaso DPH plynoucí do státního rozpočtu dosáhlo ke konci září 94,4 mld Kč, což představuje 70,7 % rozpočtu a meziroční růst o 7,3 mld Kč, tj. o 8,4 % (rozpočet na letošní rok počítá s růstem 6,2 % proti skutečnosti 2003).

Od května letošního roku nabyl účinnosti nový zákon o dani z přidané hodnoty, který přinesl celou řadu změn. Na zlepšení inkasa DPH (proti 1. pololetí) mají vliv změny přijaté v rámci tzv. druhé etapy reformy veřejných financí, se kterými se neuvažovalo při přípravě státního rozpočtu na rok 2004. Jedná se především o přeřazení řady položek do základní sazby tam, kde to nevyžaduje Šestá směrnice EU upravující DPH a snížení základní sazby z 22 % na 19 %.

Vstup do EU znamenal výrazné změny při zdaňování intrakomunitárních transakcí, což se z hlediska plnění státního rozpočtu projevilo zejména výpadkem inkasa v květnu a červnu (tento výpadek byl zohledněn při sestavování státního rozpočtu na rok 2004). Inkaso DPH při dovozu z členských zemí EU nově nevybírají celní úřady ve lhůtě desíti pracovních dnů, ale je uváděno do daňových přiznání podávaných ve lhůtě 25 dní po skončení zdaňovacího období.¨

Dalšími významnými změnami je snížení prahu pro povinnou registraci na 1 mil. Kč za rok, změna zdaňování neobchodních dovozů mezi členskými státy (doposud byla daň ve státě nákupu při vývozu vracena a v některých případech, např. ojetá auta, pak došlo ke zdanění ve státě dovozu), zavedení zvláštních režimů pro některé specifické aktivity (např. cestovní ruch) nebo zavedení zdaňování některých činností, pokud jsou vykonávány veřejným sektorem.

Lepších výsledků je dosahováno i tím, že vratky DPH za 9 měsíců 2004 byly o 5,3 mld Kč nižší než v předchozím roce (86,3 mld Kč proti 91,6 mld Kč).

Tak jako v předchozích letech projevují se ve vývoji inkasa DPH sezónní vlivy s vazbou na konečnou spotřebu a režim placení daně. V únoru došlo k obvyklému výpadku daně, který byl spojen především s vrácením nadměrných odpočtů této daně deklarovaných za poslední zdaňovací období roku 2003.

Meziroční přírůstky DPH inkasované státním rozpočtem v letech 2000 - 2004:

Celostátní výnos DPH, sdílený s rozpočty obcí a krajů, ke konci září dosáhl 124,0 mld Kč, což je 70,9 % celoročního rozpočtu a o 10,5 mld Kč, tj. o 9,2 % více než ve stejném období minulého roku (v loni dosáhl výše 113,5 mld Kč, tj. 71,5 % rozpočtu při meziročním růstu o 5,7 mld Kč, tj. o 5,3 %).

Vývoj inkasa zvláštní daně a poplatků ze zboží a služeb v tuzemsku, tj. (spotřebních daní) není zatím příznivý. Do státního rozpočtu bylo za devět měsíců letošního roku vybráno 59,7 mld Kč, což představuje 70,9 % rozpočtu a meziroční růst o 7,0 mld Kč, tj. o 13,2 % Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je letošní plnění rozpočtu o 7,2 procentního bodu horší. Meziroční růst (o 13,2 %) je sice nad úrovní loňské dynamiky (o 8,0 procentního bodu), ale za rozpočtovanou dynamikou (15,7 % proti skutečnosti 2003) zaostává o 2,5 procentního bodu.

Od ledna letošního roku platí v souvislosti se vstupem ČR do EU nový zákon o spotřebních daních, který přinesl jednak u některých komodit zvýšení sazeb (minerální oleje, tabákové výrobky, líh) a také některé nové instrumenty, které platí v rámci jednotného evropského trhu (daňové sklady, odložená daňová povinnost). V důsledku těchto změn je meziroční srovnání spíše ilustrativní s menší vypovídací hodnotou.

Struktura spotřebních daní je tvořena hlavně daněmi z minerálních olejů a maziv a daní z tabákových výrobků.

U minerálních olejů, které představují 68,8 % celkového výnosu, došlo k 1. lednu 2004 ke zvýšení sazeb, přičemž klíčové byly změny především u benzinu a nafty. Z celkové částky inkasované na dani z minerálních olejů ve výši 47,6 mld Kč, plyne do příjmů státního rozpočtu 80 % a 20 % výnosu daně je určeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Tomu bylo za tři čtvrtletí roku převedeno 9,5 mld Kč (v roce 2003 to bylo 8,2 mld Kč). V porovnání se stejným obdobím roku 2003 bylo na této dani vybráno více o 6,2 mld Kč, tj. 14,9 %.

U uvedené komodity došlo od 1. ledna 2004 ke zvýšení sazeb, přičemž klíčové byly změny především u benzinu a nafty. Druhým významnějším faktorem, ovlivňujícím hmotnou spotřebu, je kurs koruny, který je střednědobě na příznivé úrovni, a především cena dovážené ropy, která zaznamenala od počátku léta prudké vzestupy. Zejména tento faktor se projevuje na poměrně nižších než rozpočtovaných výnosech zmiňované daně.

Druhou váhově významnou položkou je spotřební daň z tabákových výrobků. Její inkaso ve výši 15,0 mld Kč bylo ve srovnání s odpovídající úrovní loňského roku o 2,4 mld Kč, t.j. o 18,5 % vyšší. U této položky se výrazně projevilo zvýšení sazeb a předzásobení na konci loňského roku. Nezanedbatelný vliv měla též změna splatnosti daně z odebraných tabákových nálepek k 1. lednu 2004 z 60 dnů na 30 a k 1. květnu 2004 z 30 dnů na 60.

U lihu pokračuje obdobně jako v letech 2002 a 2003 nepříznivý vývoj. I když došlo k 1. lednu ke zvýšení sazeb, za prvních devět měsíců roku 2004 je inkaso dokonce na nižší úrovni než za prvních devět měsíců roku 2003 o 0,1 mld.Kč, což je propad o 2,6 %.

U piva se očekává téměř stejný výnos daně jako v předcházejících letech bez zásadní odchylky, neboť mírné zvýšení inkasa oproti loňskému roku je fiskálně bezvýznamné.

U vína došlo k poklesu inkasa oproti loňskému roku, avšak tento pokles není fiskálně významný. Zdaněna jsou jen perlivá a šumivá vína a výkyvy výběru daní jsou ovlivněny předzásobením se velkými odběrateli a distributory.

Celostátní inkaso spotřebních daní, tj. vč. 20,0 % příjmů z pohonných hmot odváděných do SFDI a alikvotní částí nerozdělené daně vybírané celními orgány, dosáhlo výše 69,2 mld Kč, což je o 8,3 mld Kč, tj. o 13,7 % více než v roce 2003.

Správní poplatky včetně odpovídající části tržeb za kolky, zahrnuté v příjmech státního rozpočtu, představovaly za 9 měsíců částku 2,5 mld Kč a naplnily tak celoroční předpoklad pouze na 59,1 %. Je to stejná výše jako byla dosažená za tři čtvrtletí loňského roku. V údajích není zahrnut výnos ze správních poplatků vybraných územně samosprávnými celky; jimi vybrané správní poplatky jsou příjmem územních rozpočtů.

Před vstupem ČR do EU příjmy ze cla náležely plně státnímu rozpočtu. Od 1. května 2004 se příjmy ze cla, které byly předepsány celními orgány, staly jedním z tradičních vlastních zdrojů rozpočtu ES a státnímu rozpočtu ČR náleží pouze 25 % z předepsaného cla. Tato částka slouží ke krytí nákladů spojených s jeho výběrem. Meziroční srovnání výnosů cla má proto pouze orientační vypovídací hodnotu.

Za 9 měsíců letošního roku byly odvody celních příjmů, ve prospěch účtu státního rozpočtu, ve výši 4,6 mld Kč, což představuje již 104,1 % rozpočtu.

Z této částky bylo 4,1 mld Kč vybráno z dovozů, které byly uskutečněny před 1. květnem 2004 a 0,5 mld je národní podíl na cle, které bylo předepsáno na dovozy uskutečněné po vstupu ČR do EU.

Celkové vybrané clo (vč. části připadající rozpočtu EU) za 3/4 letošního roku činilo 6,0 mld Kč.

Na daních z majetkových a kapitálových převodů, které zahrnují daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí, inkasoval státní rozpočet za tři čtvrtletí 2004 celkem 7,7 mld Kč, což představuje pouze 53,8 % rozpočtu při meziročním růstu o 1,3 mld Kč, tj. o 21,3 %. Celý tento nárůst se týká daně z převodu nemovitostí, když příjem státního rozpočtu z této daně dosáhl 7,1 mld Kč, tj. 52,8 % rozpočtu, při meziročním nárůstu o 22,3 %.

Její vývoj je ovlivněn změnou zákona č. 420/2003 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a souvisejících zákonů, kdy byla kromě jiných úprav přijata podstatná změna v placení daně z převodu nemovitostí. Do loňského roku byla daň splatná až po zaslání platebního výměru z finančního úřadu, nyní je splatná v termínu pro podání daňového přiznání. V letošním roce tak dochází ke kumulaci inkasa z převodů uskutečněných v roce 2003 i v roce 2004. Tento jednorázový vliv se nebude v dalších letech opakovat.

Na druhé straně se při přípravě státního rozpočtu na rok 2004 očekávalo zrušení některých osvobození u daně z převodu nemovitostí. Tato osvobození však nakonec zrušena nebyla, což má dopad na snížení odhadů inkasa daně. Dále je inkaso daně negativně ovlivněno snížením sazby daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %. Celoročně lze tedy očekávat, že rozpočtovaný výnos majetkových daní nebude naplněn.

Celostátní inkaso všech daní dosáhlo k 30.9. 2004 výše 403,3 mld Kč, což představuje 72,9 % celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 29,1 mld Kč, tj. o 7,8 %. Ve stejném období minulého roku to bylo 374,1 mld Kč, tj. 73,7 % rozpočtu a meziročně vzrostlo o 19,9 mld Kč, tj. o 5,6 %.

2.2. Pojistné na sociální zabezpečení
Inkaso pojistného na sociální zabezpečení dosáhlo 214,2 mld Kč, tj. 73,3 % rozpočtu (v roce 2003 to bylo 72,3 %) a meziročně vzrostlo o 15,0 mld Kč, tj. o 7,5 %; v roce 2003 byl meziroční růst nižší - o 9,9 mld Kč, tj. o 5,2 % a celoročně zůstaly příjmy z pojistného pod rozpočtem o 3,2 mld Kč.

Saldo příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu na sociální dávky je za devět měsíců letošního roku záporné částkou 23,5 mld Kč, což je již více než činí celoroční rozpočtovaný objem (20,8 mld Kč). Z toho saldo tzv. důchodového účtu (rozdíl příjmů z pojistného na důchody a výdajů na důchody vč. alikvoty správních výdajů) vykazuje ke konci září schodek 309 mil. Kč (státní rozpočet celoročně počítá s přebytkem 6,1 mld Kč). Proti stejnému období minulého roku je však tento výsledek o 18,8 mld Kč lepší (vliv zvýšení sazby pojistného na důchody z 26,0 % na 28,0 % při současném snížení sazby na státní politiku zaměstnanosti z 3,6 % na 1,6 %).

2.3. Ostatní příjmy

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace stanovil schválený státní rozpočet na rok 2004 ve výši 39,7 mld Kč a jejich celkový objem je tak o 8,3 mld Kč vyšší, než skutečnost za rok 2003. Vysoký meziroční růst o 26,6 % je způsoben především očekávanými příjmy z rozpočtu Evropské unie v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie (10,1 mld Kč), vyššími příjmy z vlastní činnosti (o 4,4 mld Kč), ovlivněnými především kapitolou Český telekomunikační úřad (předpokládané splátky licencí UMTS od dvou mobilních operátorů ve výši 4,8 mld Kč), plánovanou úhradou od ČSOB z transakce IPB (4,7 mld Kč) a vyššími splátkami u vládních úvěrů (o 1,7 mld Kč) v souvislosti s deblokacemi ruského dluhu. Naproti tomu nižší než skutečnost roku 2003 jsou na letošní rok odhadované především příjmy z úroků a realizace finančního majetku (o 4,7 mld Kč), odvody přebytků organizací s přímým vztahem (o 2,0 mld Kč), příjmy z vratek transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání (o 1,2 mld Kč) a příjmy z prodeje nekapitálového majetku (o 1,0 mld Kč).

Zákonem schválená výše nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací zůstala téměř nezměněná i v rozpočtu po změnách (zvýšení k 30. červnu činí pouze 12 mil. Kč), přičemž došlo k drobným přesunům prostředků mezi jednotlivými položkami. Nedaňové příjmy (upravený rozpočet 25,2 mld Kč) tvoří především příjmy jednotlivých kapitol za služby, které poskytují veřejnosti, přijaté vratky dotací, pokuty a jiné sankční platby, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, přijaté splátky návratných finančních výpomocí a ostatní příjmy. Do kapitálových příjmů (1,2 mld Kč) patří především příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku. V rámci přijatých dotací (13,3 mld Kč) jsou v letošním roce nově rozpočtovány i prostředky plynoucí z rozpočtu Evropské unie, tzv. kompenzační platby ve výši 10,1 mld Kč, které zabezpečují, aby u nových členů EU nedošlo ke zhoršení jejich čisté finanční pozice vůči EU. Rozpočtován je i vymezený objem prostředků ve výši 0,6 mld Kč transferovaných od FNM z výnosů malé privatizace a určených na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a na protipovodňová opatření.

Upravený rozpočet nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací ve výši 39,7 mld Kč byl ke konci září 2004 naplněn v celkovém objemu 38,5 mld Kč, tj. na 97,1 % při meziročním růstu o 13,0 mld Kč, tj. o 51,1 %.

Vysoké plnění rozpočtu souvisí s přijatými kompenzačními platbami z rozpočtu Evropské unie ve výši 7,9 mld Kč (78,2 % rozpočtu), s úhradou od ČSOB ve výši 4,7 mld Kč z transakce IPB, vyplývající z plnění státní záruky (100 %), se zapojením prostředků rezervních fondů vytvořených z úspor výdajů v minulých letech a převedených do příjmů kapitol k jejich použití v letošním roce, např. jako doplňkové zdroje na financování programů reprodukce majetku (k 30.6.2004 převedly kapitoly ze svých fondů do příjmů státního rozpočtu 3,4 mld Kč) a s příjmem z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve výši 1,3 mld Kč (poslední dvě položky nejsou rozpočtovány). Vysoké plnění nedaňových příjmů ovlivnily výrazně i některé kapitoly státního rozpočtu, především ČTÚ a OSFA. Český telekomunikační úřad - objemem příjmů ve výši 5,9 mld Kč (plnění rozpočtu na 112,9 %), souvisejícím především se splátkami za licence UMTS od mobilních operátorů a s výběrem ročních poplatků za přidělené kmitočty a čísla podle nařízení vlády č. 181/2000 Sb.; Operace státních finančních aktiv příjmy ve výši 2,4 mld Kč (plnění rozpočtu na 119,6 %), které tvoří úroky z emisí střednědobých dluhopisů v částce 1,1 mld Kč, transferované prostředky z FNM ve výši 550 mil. Kč (na základě vodního zákona a zákona o vodovodech a kanalizacích), příjmy z dividend od státních nebo částečně státních podniků v objemu 369 mil. Kč (částečně určených pro důchodovou reformu - dle usnesení vlády č. 797/2004 Sb.) a příjmy z likvidace státních podniků v částce 149 mil. Kč.

V rámci finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem za rok 2003 bylo do státního rozpočtu letošního roku odvedeno celkem 1,1 mld Kč.

3. Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje schválené zákonem č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu na rok 2004, představují částku 869,1 mld Kč a jsou proti skutečnosti roku 2003 vyšší o 60,3 mld Kč, tj. o 7,5 %. Tento nárůst je z 85,1 % tvořen běžnými výdaji (o 51,4 mld Kč, tj. o 6,8 %); kapitálové výdaje jsou pak navýšeny o 8,9 mld Kč (o 15,6 %).

Úpravy státního rozpočtu provedené k 30.6. 2004 znamenaly předpokládané zvýšení výdajů celkem o 713 mil. Kč, z toho na kapitálové výdaje připadá zvýšení o 1 127 mil. Kč a na běžné výdaje snížení o 555 mil. Kč, když bylo přijato celkem 349 rozpočtových opatření znamenající protisměrné úpravy u řady položek.

Celkové výdaje státního rozpočtu za prvních devět měsíců hodnoceného roku dosáhly 599,8 mld Kč při meziročním růstu o 9,0 mld Kč, tj. o 1,5 %. Upravený rozpočet předpokládá proti skutečnosti minulého roku růst o 7,5 %, tj. celkem o 61,0 mld Kč. Čerpáno však bylo v daném období pouze 69,0 % upraveného rozpočtu, což je o 52,5 mld Kč pod úrovní 3/4 rozpočtu. Ve stejném období minulého roku byly výdaje státního rozpočtu plněny na 72,6 % upraveného rozpočtu (tj. o 19,9 mld Kč pod úrovní alikvoty).

Pokladní plnění výdajů:

Podobně jako v minulých letech bylo vykázáno za období leden až září 2004 vyšší čerpání běžných výdajů (na 71,2 %) při meziročním růstu o 8,7 mld Kč, tj. o 1,5 %, přičemž upravený rozpočet (proti skutečnosti roku 2003) předpokládá růst běžných výdajů o 6,8 %. Kapitálové výdaje byly čerpány ve výši 28,2 mld Kč, tj. pouze na 42,0 % upraveného rozpočtu - plnění se tradičně soustřeďuje do závěrečných měsíců roku vzhledem k uvolňování prostředků až po výběrových řízeních a delší době trvání dodávek. Ve stejném období minulého roku činilo čerpání běžných výdajů 74,3 % při meziročním růstu o 9,5 % a kapitálových výdajů 49,2 %, které meziročně poklesly o 4,6 %.

Strukturu výdajů státního rozpočtu ke konci září 2004 ukazuje následující graf:

Objemově nejvýznamnější část prostředků, tj. 41,6 % všech běžných výdajů, (o 1 procentní bod více než za stejné období minulého roku) byla čerpána v sociální oblasti. Sociální dávky1 dosáhly 237,8 mld Kč, což představuje 75,9 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 9,2 mld Kč, tj. o 2,9 %. Výše čerpání byla ovlivněna zejména jednorázově vyplacenými mimořádnými prostředky - kompenzacemi - sociálně slabším občanům na zmírnění dopadů změn přijatých v rámci novely zákona o DPH (6,5 mld Kč).

V uvedených výdajích převažovaly výdaje na důchody, které dosáhly 173,7 mld Kč (74,8 % rozpočtu) a byly proti stejnému období minulého roku vyšší o téměř 5,0 mld Kč, tj. o 2,9 %, což představovalo o 2 procentní body nižší růst než za stejné období minulého roku (státní rozpočet ke skutečnosti roku 2003 uvažuje s růstem důchodů o 2,7 %). Zvýšení výdajů na důchody bylo ovlivněno jejich valorizací, realizovanou k 1. lednu 2004 nařízením vlády č. 337/2003 Sb. (u důchodů přiznaných před 1. lednem 2004 se procentní výměra důchodu zvýšila o 2,5 %).

Na ostatní sociální dávky *2 bylo vynaloženo téměř 30,0 mld Kč, tj. 71,3 % rozpočtu po změnách a o 0,2 mld Kč (o 0,6 %) méně než ve stejném období minulého roku (kdy vzrostly meziročně o 3,1 mld Kč, tj. o 11,4 %). Na výši těchto dávek působily dva protichůdné vlivy. Na jedné straně se zde projevil vliv zákonných úprav v nemocenském pojištění s účinností od 1.1.2004 (zákon 421/2003 Sb.), kdy došlo ke změně procentní sazby pro výpočet nemocenského, denního vyměřovacího základu a rozhodného období pro jeho zjišťování, a tím k poklesu čerpání dávek nemocenského pojištění. Na druhé straně byl vyplacen jednorázový příspěvek důchodci 1 000,- Kč jako sociální opatření ve vztahu ke změně zákona o DPH v celkové výši2,7 mld Kč.

Čerpání dávek státní sociální podpory *3 dosáhlo 28,7 mld Kč, což představuje 92,1 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 17,2 %. Jejich výši ovlivnila jednorázově vyplacenámimořádná dávka dětem v celkové výši 3,8 mld Kč jako sociální kompenzace ke změně zákona o DPH (2 000,- Kč každému dítěti, které mělo v květnu nárok na přídavek na dítě). Kromě toho v rámci sociálních opatření došlo od května t.r. také ke zvýšení rodičovského příspěvku z 2 552,- Kč na 3 573,- Kč. Po odečtení uvedené jednorázově vyplacené dávky dětem čerpání upraveného rozpočtu činilo 79,8 % a meziroční růst o 380 mil. Kč, tj. o 1,5 %.

Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) dosáhly výše 5,5 mld Kč, tj. pouze 69,2 % a jenom o 5,2 %, tj. o 272 mil. Kč více než v roce 2003, zatímco rozpočet je nad skutečností 2002 o 13,7 %.

Podíl jednotlivých druhů sociálních dávek na celkových sociálních dávkách je následující:

Náklady státu na aktivní politiku zaměstnanosti *4 dosáhly 2,3 mld Kč (55,7 % rozpočtu) a byly tak proti stejnému období minulého roku vyšší o 14,4 %, tj. o 288 mil. Kč, zatímco předpokládaný růst ke skutečnosti minulého roku činí 29,6 %.

Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné dosáhly ke konci září 50,6 mld Kč, což představuje 62,0 % rozpočtu a meziroční růst o 302 mil. Kč, tj. o 0,6 % (upravený rozpočet ke skutečnosti roku 2003 předpokládá růst o 3,7 %). Nízké plnění celoročního rozpočtu souvisí jednak s posunem zúčtování platů (lednové platy jsou zúčtovány v únoru atd., k vyrovnání dochází až v prosinci) a jednak se snížením tzv. 13. platů vyplacených v prvním pololetí roku z 50 % na 10 %.

Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům ve výši 27,7 mld Kč byly čerpány pouze na 45,1 % upraveného rozpočtu. Nižší čerpání i meziroční snížení (o 30,1 %) ovlivnila především vyšší základna roku 2003, kdy již byla uhrazena část ztráty ČKA v plně rozpočtované výši 18,6 mld Kč, zatímco v letošním roce bylo z rozpočtovaných 18,2 mld Kč dosud uhrazeno pouze 7,4 mld Kč, tj. 40,8 %.

Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím byly uvolněny ve výši 26,6 mld Kč, tj. 72,8 % rozpočtu po změnách. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to bylo o 2,9 mld Kč, tj. o 12,2 % více (upravený rozpočet počítá s navýšením proti skutečnosti 2003 o 8,0 %).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně byly čerpány ve výši 35,7 mld Kč, tj. na 86,1 % rozpočtu po změnách. Z toho rozhodující objem připadl natransfery fondům sociálního a zdravotního pojištění, představující platby státu na zdravotní pojištění za nevýdělečně činné skupiny obyvatelstva. Na tento účel bylo vynaloženo27,9 mld Kč, což je 83,5 % rozpočtu (vliv předsunuté platby Všeobecné zdravotní pojišťovně ve výši 2,8 mld Kč). V růstu výdajů se též projevilo zvýšení měsíční platby státu za jednoho pojištěnce od 1.1.2004 z 467 Kč na 476 Kč. Meziroční růst ovlivnily transfery státním fondům, které byly poskytnuty Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 5,0 mld Kč, tj. již 94,7 % upraveného rozpočtu a především Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který ve sledovaném období čerpal ze státního rozpočtu dotace již v plné rozpočtované výši, tj. 2,8 mld Kč.

V rámci běžných výdajů zaznamenaly meziroční pokles neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně čerpané v celkové výši 81,8 mld Kč (74,9 % upraveného rozpočtu), a to o 14,7 %, tj. o 14,1 mld Kč. Nejvyšší objem prostředků 48,3 mld Kč byl poskytnut kapitolou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji a na soukromé školství. Na rozdíl od minulého roku nebyly ve sledovaném období v předstihu uvolněny prostředky určené pro 4. čtvrtletí, tak jak tomu bylo v minulém roce (14,9 mld Kč), což mělo vliv i na nižší celkové čerpání rozpočtu. Předpokládaná dynamika růstu těchto transferů o 1,8 % (upravený rozpočet 2004 ke skutečnosti 2003) je vyšší o 0,7 procentního bodu než skutečný meziroční růst za prvních devět měsíců roku (po odečtení uvedené předsunuté platby na 4. čtvrtletí 2003).

Letos poprvé jsou ve výdajích státního rozpočtu zařazeny odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie (EU), a to v souvislosti se vstupem České republiky do EU v květnu t.r. Čerpání ve sledovaném období dosáhlo 9,9 mld Kč, tj. 58,7 % z celkového rozpočtu na rok 2004. Z toho odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU podle daně z přidané hodnoty představuje 2,4 mld Kč a odvod vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU podle hrubého národního produktu 7,5 mld Kč.

Z celkového objemu prostředků získaných z úvěrů od EIB na financování čtyř projektů rozpočtovaných ve výši 9,9 mld Kč bylo ke konci září čerpáno celkem 2,7 mld Kč (27,5 % rozpočtu), z toho na dálniční obchvat Plzně 1,1 mld Kč (50,2 %), na odstraňování povodňových škod z roku 2002 necelé 1,4 mld Kč (37,5 %) a na prevenci proti povodním 0,2 mld Kč (31,6 %).

Kapitálové výdaje byly v prvních třech čtvrtletích roku čerpány ve výši 28,2 mld Kč, tj. pouze na 42,0 % upraveného rozpočtu (v roce 2003 to bylo 49,2 %). Proti 3/4 upraveného rozpočtu je čerpání nižší o 22,2 mld Kč, zatímco v roce 2003 zaostávalo plnění o 14,6 mld Kč (celoroční upravený rozpočet byl pak splněn na 99,1 %). Meziročně se kapitálové výdaje zvýšily o 1,2 %, když upravený rozpočet proti skutečnosti 2003 předpokládá růst o 17,8 %.

Z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo v uvedeném období čerpáno 4,6 mld Kč kapitálových výdajů (tj. 48,2 % upraveného rozpočtu). Prostředky byly použity zejména na financování rozvoje územních samosprávných celků a reprodukce jejich majetku formou transferů krajům a obcím především v rámci programů podpory rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství a podpory rozvoje a obnovy regionální infrastruktury. Údaje o čerpání investičních výdajů ostatních kapitol státního rozpočtu budou známy až po zpracování a předložení finančních výkazů těchto kapitol za 1. až 3. čtvrtletí 2004.

Výdaje kapitoly Státní dluh
Zákonem č. 457/2003 Sb. o státním rozpočtu na rok 2004 byly pro tuto kapitolu stanoveny celkové výdaje (představující náklady spojené s obsluhou státního dluhu, tj. úroky, poplatky a realizované kurzovní ztráty) ve výši 27,0 mld Kč (o 5,4 mld Kč, tj. o 25,0 % nad úrovní skutečnosti roku 2003).

Přehled o výdajích kapitoly Státní dluh v 1. - 3. čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka:

Celkové výdaje kapitoly Státní dluh dosáhly ke konci září výše 19,5 mld Kč, což představuje 72,1 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 5,2 mld Kč, tj. o 36,5 %. Z nich rozhodující objem připadá na úrokové výdaje, a to 19,4 mld Kč, což představuje 72,7 % rozpočtu a meziroční růst o 5,2 mld Kč, tj. o 36,9 %.

Vyšší plnění celkových výdajů kapitoly než v roce 2003 (o 8,5 procentního bodu) a vysoký meziroční růst (proti meziročnímu poklesu o 12,2 % v loňském roce) souvisí jednak s meziročním růstem státního dluhu o 112,5 mld Kč, tj. o 23,6 % (v roce 2003 činil růst státního dluhu 70,4 mld Kč, tj. 17,3 %), jednak s růstem úrokových sazeb zejména na domácím finančním trhu.

Nízké plnění úrokových výdajů na vnější dluh (207 mil. Kč, tj. 35,7 % rozpočtu) při současném výrazném meziročním růstu vnějšího dluhu o 464,2 % (z 11,7 mld Kč na 65,9 mld Kč) v návaznosti na eurobondovou emisi ve výši 48,8 mld Kč souvisí se smluvními podmínkami u úvěrů od EIB (úročení ve čtvrtletních intervalech).

*1 důchody, ostatní sociální dávky, dávky státní sociální podpory, pasivní politika zaměstnanosti
*2 dávky nemocenského pojištění (nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), zvýšení důchodů pro bezmocnost, výdaje na zvláštní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil při skončení služebního poměru a další
*3 přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné
*4 výdaje na rekvalifikaci, na veřejně prospěšné práce, na společensky účelná pracovní místa, na podporu zaměstnávání zdravotně postižených občanů, na odbornou praxi absolventů, na investiční pobídky

Tato stránka obsahuje pouze vybrané kapitoly, kompletní je ke stažení pouze ve formátu PDF

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2004

B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU

1. Vývoj státního dluhu

Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený rozpočet počítá s jeho růstem o 113,5 mld Kč na celkových 606,7 mld Kč).

Přehled o vývoji státního dluhu v 1. - 3. čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka:

	Stav 01.01.2004	Výpůjčky (a)	Splátky (b)	Kurzové rozdíly (c)	Změna (a+b+c)	Stav 30.09.2004
STÁTNÍ DLUH CELKEM	493 185	373 461	277 358	-3	96 099	589 284
Vnitřní dluh	479 854	320 112	276 587		43 525	523 379
Státní pokladniční poukázky	160 582	223 550	237 587		-14 037	146 545
Střednědobé a dlouhodobé SD	319 272	96 562	39 000		57 562	376 834
Vnější dluh	13 330	53 349	771	-3	52 575	65 905
Eurobondy	0	48 824			48 824	48 824
Půjčky od EIB	11 730	4 475			4 475	16 205
Směnky pro úhradu účasti v IBRD a EBRD	1 601	49	771	-3	-725	876

Vnitřní státní dluh v návaznosti na rozpočtové hospodaření (schodek -40,5 mld Kč) vzrostl v průběhu letošního roku z 479,9 mld Kč na 523,4 mld Kč, tj. o 43,5 mld Kč (o 9,1 %). Tento dluh je krytý emitovanými dluhopisy a to krátkodobými (SPP) ve výši 146,5 mld Kč a střednědobými a dlouhodobými dluhopisy (SDD) ve výši 376,8 mld Kč. Proti stavu na začátku roku se zvýšil podíl SDD na krytí celkového vnitřního státního dluhu z 66,5 % na 72,0 %, tj. o 5,5 procentního bodu (při současném snížení podílu SPP z 33,5 % na 28,0 %), což je v souladu s cílem Ministerstva financí zaměřeným na postupné snižování refinančního rizika.

Vnější dluh se za 9 měsíců letošního roku zvýšil z 13,3 mld Kč na 65,9 mld Kč, tj. o 394,4 %. Nárůst téměř o 52,6 mld Kč souvisí především s první eurobondovou emisí ve výši 1,5 mld € (48,8 mld Kč) a dále s čerpáním dalších tranší úvěrů od EIB. Zvýšení úvěrů od EIB z 11,7 mld Kč na 16,2 mld Kč, tj. o 4,5 mld Kč (o 38,2 %) souvisí s čerpáním dalších tranší úvěru na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002 ve výši 2,0 mld Kč (zákon č. 574/2002 Sb. na úvěr v celkové výši 400 mil. €), na silniční obchvat Plzně ve výši 1 886 mil. Kč (zákon č. 274/2002 Sb. na celkový objem 210 mil. €), na prevenci před povodněmi ve výši 300 mil. Kč (zákon č. 123/2002 Sb. na celkový objem 60 mil. €) a úvěru pro Masarykovu universitu v Brně ve výši 288 mil. Kč (zákon č. 197/2002 Sb. na celkový objem 95 mil. €).

Dne 23. června 2004 vydalo MF 1. emisi eurobondů v objemu 1,5 mld. EUR s kupónovou sazbou 4,625% a s dobou splatnosti 10 let. Výnos emise činil 4,654%, což představuje výrazně nižší hodnotu než aktuální výnos korunových státních dluhopisů. Úrokové rozpětí bylo stanoveno 12 bazických bodů nad úrokovou sazbou swap, což je lepší výsledek než u ostatních nově přistupujících zemí EU, a to v důsledku nižšího ohodnocení rizika než u těchto zemí. Celá vydaná jistina eurobondů v korunové výši 48 824,4 mil. Kč byla zajištěna úrokovými swapy.

V průběhu hodnoceného období realizovalo Ministerstvo financí celkem 18 aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v celkové nominální výši 96,6 mld Kč a 26 emisí SPP v celkovém objemu 223,6 mld Kč. Současně byly spláceny SDD ve výši 39,0 mld Kč a SPP v objemu 237,6 mld Kč.

V rámci řízení likvidity, tj. financování schodku souhrnného účtu státní pokladny a investování jeho přebytků, byly v průběhu roku provedeny prostřednictvím účtu "Operace na finančním trhu" investice do poukázek ČNB v objemu 1 457,5 mld Kč. Do konce září bylo zaplaceno 1 379,2 mld Kč, takže na majetkovém účtu Ministerstva financí byly k 30. září evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 78,3 mld Kč. Celkový výnos těchto investic představuje 752 mil. Kč.

2. Dluhová strategie a řízení rizik

Třetí čtvrtletí roku 2004 bylo velice významné z hlediska většiny strategických cílů řízení státního dluhu, které byly konkretizovány a komunikovány v prosinci 2003 s účastníky domácího finančního trhu, v červnu 2004 komunikovány se zahraničními investory v rámci emise Eurobondu a následně také zapracovány a schváleny v rámci Konvergenčního programu České republiky v květnu 2004.

Ke konci třetího čtvrtletí došlo především k dosažení střednědobého pásma 25-30 % krátkodobého dluhu v rámci celkového státního dluhu, čímž byla ukončena první fáze strategie řízení refinančního rizika. Dosažením tohoto pásma vstoupilo MF do II. fáze strategie redukce krátkodobého státního dluhu spočívající v tom, že do konce roku 2006 by mělo toto kritérium dosáhnout konečné limitní hranice maximálně 20 %, čímž by se struktura státního dluhu České republiky přiblížila strukturám standardním v členských zemích eurozóny.

Došlo také k historickému poklesu relativního podílu státního dluhu vystaveného změně úrokových sazeb do 1 roku pod 30 %, čímž lze považovat úroveň úrokového rizika centrální vlády za akceptovatelnou ve vztahu k hlavnímu cíli minimalizace nákladů dluhové služby a to i v mezinárodním srovnání. Modifikovaná durace státního dluhu se také přiblížila ke středové hodnotě pásma 3,3 - 4,3 roku vyhlášeného pro rok 2004.

Refinanční riziko

Refinanční riziko je klíčovým rizikem centrální vlády, jehož minimalizace a stabilizace směrem k akceptovatelným úrovním běžným v zemích eurozóny hraje řídící roli při koncipování dluhové strategie a plánování emisních kalendářů MF ve střednědobém horizontu.

Krátkodobý dluh oproti konci roku 2003 poklesl ke konci 3. čtvrtletí o 12 procentního bodu na úroveň 28,7 %. Oproti konci prvního pololetí 2004 byl tento pokles způsoben především zářijovou splátkou 35.emise tříletého státního dluhopisu ve výši 28,9 mld Kč a srpnovou splátkou 28. emise pětiletého dluhopisu ve výši 5 mld Kč. K poklesu přispěl také další absolutní pokles státních pokladničních poukázek o 7,8 mld Kč.

Vedle kritéria krátkodobého dluhu usiluje MF dlouhodobě o postupnou stabilizaci profilu splácení státního dluhu. Vývoj tohoto profilu ke konci 3. čtvrtletí roku 2004 oproti konci roku 2003 zachycuje následující graf. Systematickým plánováním emisních kalendářů se postupně tento profil stabilizuje a vyhlazuje.

Splatnostní profil státního dluhu (stav ke konci období)

Úrokové riziko

Úrokové riziko zůstává nejdůležitějším tržním rizikem řízení státního dluhu. Struktura státního dluhu z hlediska úročení dluhových instrumentů generovala ke konci 3. čtvrtletí 2004 expozici změny úrokových sazeb do 1 roku ve výši 29,9 % státního dluhu. Pokles této expozice pod hranici 30% znamená splnění jednoho ze střednědobých cílů řízení úrokového rizika státního dluhu, který byl komunikován v rámci Konvergenčního programu ČR pro rok 2004. Další řízení hodnot tohoto ukazatele bude záležet na výstupech v současnosti připravovaného simulačního modelového rámce dluhové strategie, který přinese podporu pro jemnější řízení a optimalizaci vztahu mezi úrokovým rizikem a očekávanými náklady plynoucími ze struktury dluhového portfolia v dlouhém období.

Státní dluh z hlediska úročení (stav na konci období)

			Podíl (%)
	2001	2002	2003	3Q2004
Bezúročný dluh	0,4	0,4	0,3	0,2
Fixně úročený dlouhodobý dluh	44,8	57,1	64,7	72,2
Z toho: splatný do 1 roku	4,6	7,2	7,9	3,7
Státní pokladniční poukázky	54,1	41,4	32,6	24,9
Variabilně úročený dlouhodobý dluh	0,7	1,1	2,4	2,8
Dluh s úrokovou refixací do 1 roku	59,7	50,5	43,2	31,5
Po zahrnutí efektu úrokových swapů	59,7	47,4	36,8	29,9

Stejně jako v prvním pololetí 2004 přetrvává snížení efektu realizovaných korunových úrokových swapů na redukci úrokového rizika. Příčinou jsou zajišťovací operace emise Eurobondu proti kurzovým dopadům, které znamenají, že téměř celé dosavadní portfolio úrokových swapů realizovaných od listopadu 2002 bylo využito k syntetické tvorbě fixního korunového kupónu Eurobondu. Ke konci 3. čtvrtletí 2004 bylo v rámci derivátového portfolia MF čistě portfoliových operací bez vazby na konkrétní dluhový instrument realizováno v nominální hodnotě cca 12,2 mld Kč. I bez efektu derivátových operací došlo ke snížení dluhu s úrokovou refixací do 1 roku oproti konci roku 2003 o 11,7 procentního bodu.

Durace státního dluhu k 30.9. 2004 včetně úrokových swapů dosáhla 3,69 let, tj. přiblížila se středové hodnotě pásma 3,3-4,3 roku platného pro rok 2004. Durace státního dluhu k témuž datu bez úrokových swapů by byla o téměř 201 dní nižší.

Obchodovatelný státní dluh měl duraci včetně úrokových swapů 3,79 roku. Durace obchodovatelného státního dluhu k témuž datu bez úrokových swapů by byla o cca 206 dní nižší. Podíl pevně úročeného obchodovatelného dluhu s reziduální splatností do 1 roku činil 29,5 %.

Při řízení úrokové citlivosti nákladů dluhové služby je vedle agregátního ukazatele modifikované durace nutné monitorovat také časový profil refixování kupónů instrumentů nominálního dluhového portfolia, který se v případě MF odlišuje od splatnostního profilu díky čerpaných úvěrům od EIB a díky realizovaných derivátovým operacím.

Profil refixace úrokových plateb státního dluhu (stav ke konci období)

Po zohlednění derivátových operací zůstává změně úrokových sazeb do 1 roku vystaveno již méně než 30 % nominální hodnoty státního dluhu ke konci 3. čtvrtletí 2004. Oproti konci roku 2003 tak došlo během prvních tří čtvrtletí roku 2004 k poklesu o 6,9 procentního bodu.

Kurzové riziko

Kurzová expozice státního dluhu zůstala i na konci 3. čtvrtletí na zanedbatelné úrovni 0,016 %, kterou tvoří USD směnky vydané na účast České republiky v EBRD. Emise Eurobondu bylana základě dohody mezi guvernérem ČNB a ministrem financí plně zajištěna proti kurzovému riziku, čímž byl zároveň eliminován potenciální apreciační tržní dopad jednorázové konverze emisního výnosu 1,5 mld euro do korun. MF nerealizovalo ve 3. třetím čtvrtletí 2004 žádné emisní ani derivátové operace, které by zvýšili měnové riziko státního dluhu.

Tato stránka obsahuje pouze vybrané kapitoly, kompletní je ke stažení pouze ve formátu PDF

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2004

C. SITUAČNÍ ZPRÁVA STÁTNÍ POKLADNY

K efektivnější správě peněžních prostředků státní pokladny (SP) slouží od ledna 2001 (v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) souhrnný účet běžného hospodaření státní pokladny (dále jen SÚSP). Na tomto účtu jsou vedeny všechny příjmy a výdaje státního rozpočtu, výnosy z prodeje státních dluhopisů, jiné peněžní prostředky státu a příjmy územních samosprávných celků, spravované finančními úřady. Zůstatek prostředků na SÚSP je využíván při řízení likvidity státní pokladny prostřednictvím obchodování s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami s cílem minimalizace výdajů spojených s obsluhou státního dluhu.

V 1. až 3. čtvrtletí letošního roku byly, stejně jako v minulém roce, na účtech státních finančních aktiv vykazovány nejenom prostředky účelově určené ke krytí výdajů státního rozpočtu v průběhu roku (na restituce, povodně, obchvat Plzně apod.), ale především prostředky získané emisemi státních dluhopisů (evidované na "umořovacím účtu"). Zapojení prostředků umořovacího účtu v rámci SÚSP je téměř o 10 mld Kč vyšší než tomu bylo ve stejném období loňského roku (97,1 mld Kč proti 87,8 mld Kč) a souvisí s vyššími emisemi státních pokladničních poukázek a dluhopisů (ve srovnání s příznivým vývojem salda státního rozpočtu).

Ke konci září 2004 byl na souhrnném účtu státní pokladny vykázán zůstatek ve výši 72,7 mld Kč (podrobněji viz tabulku č.5 příloze). Tento byl součtem:

• schodku státního rozpočtu ve výši -40,5 mld Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy v objemu 559,3 mld Kč a výdaji ve výši 599,8 mld Kč,
• zůstatku sdílených daní určených do územních rozpočtů ve výši 8,8 mld Kč, představujícího rozdíl mezi příjmy (nárokem) z celostátního výnosu daní ve výši 81,7 mld Kč a skutečným převodem těchto daňových příjmů územním rozpočtům ve výši 72,9 mld Kč (jde o prostředky na příjmových účtech finančních úřadů určené pro územní orgány - obce a kraje - za daň z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a některé další daňové příjmy, korigované provedenými převody do územních rozpočtů prostřednictvím převodových účtů),
• zůstatku sdílených daní (cla) Evropské unie (ES) a státního rozpočtu ve výši 0,6 mld Kč, představujícího rozdíl mezi celkovým vybraným clem ve výši 1,9 mld Kč a jeho převody do rozpočtu EU (0,9 mld Kč) a do státního rozpočtu (0,4 mld Kč).
• zůstatku sdílených daní určených státním fondům (Státní fond životního prostředí a Státní fond dopravní infrastruktury) ve výši 0,9 mld Kč, představujícího rozdíl mezi jejich inkasem (5,0 mld Kč) a převodem (4,1 mld Kč),
• prostředků na účtech státních finančních aktiv ve výši 102,9 mld Kč, představujících zůstatky účelových prostředků vedených na netermínovaných účtech v ČNB (např. na umořovacím účtu již zmíněných 97,1 mld Kč, na účtu prostředků z malé privatizace na výdaje ze zániku věcných břemen 0,9 mld Kč, na účtu prostředků úrazového pojištění 0,7 mld Kč, na účtech souvisejících s restitucemi zemědělského majetku 1,6 mld Kč, s odstraňováním důsledků povodní 0,3 mld Kč, na účtu tzv. zvláštních účelových prostředků, jež tvoří především splátky půjček a návratných finančních výpomocí a příjmy z likvidace státních podniků celkem 1,2 mld Kč; patří sem i zůstatky na bankovních účtech prostředků z úvěrů přijatých od EIB na dálniční obchvat Plzně 0,4 mld Kč, na Masarykovu univerzitu 0,2 mld Kč a další).

 

Zůstatek na SÚSP umožnil dočasné reinvestování prostředků formou nákupu pokladničních poukázek ČNB, a tím získání úrokových výnosů, resp. úsporu úrokových nákladův případě odkupu vlastních státních pokladničních poukázek Ministerstvem financí.

Řízení likvidity státní pokladny, tj. vyrovnávání nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu roku, se proti stejnému období minulého roku zlepšilo, když průměrný denní stav nevyužitých prostředků na SÚSP dosahoval 221 mil. Kč proti 371 mil. Kč v loňském roce. Vyšší průměrný denní stav SÚSP v letošním roce (45,2 mld Kč proti loňským 16,9 mld Kč) a tím i vyšší průměrný denní objem reinvestovaných prostředků (45,0 mld Kč proti 16,6 mld Kč) souvisí jednak s příznivým vývojem salda státního rozpočtu v letošním roce (průměrný denní letošní schodek byl necelých 60 % loňského průměrného schodku), jednak s vyššími emisemi státních dluhopisů (vliv první zahraniční emise ve výši 1,5 mld €), což se odrazilo ve výrazně vyšším odkupu poukázek ČNB než v roce 2003:

Průměrný denní zůstatek finančních prostředků na SÚSP v lednu až září letošního roku představoval 45,2 mld Kč a tvořily jej průměrný denní schodek státního rozpočtu (-29,9 mld Kč), průměrný denní zůstatek na účtech sdílených daní finančních úřadů, státních fondů a EK (+5,7 mld Kč) a průměrný denní zůstatek na účtech netermínovaných vkladů státních finančních aktiv (+69,8 mld Kč).

Z volných prostředků SÚSP bylo umístěno do krátkodobých operací (reverzní repo operace nebo buy & sell operace) s pokladničními poukázkami ČNB nebo státními pokladničními poukázkami v průměru denně 45,0 mld Kč (ve stejném období minulého roku to bylo 16,6 mld Kč). Průměrný denní stav volných (nevyužitých) prostředků na SÚSP tak činil 0,2 mld Kč(v loňském roce to bylo 0,4 mld Kč).

Výnosy z operací při řízení likvidity s poukázkami ČNB (účet operace na finančním trhu) od počátku roku do konce září představovaly 752 mil. Kč (ve stejném období roku 2003 činily 349 mil. Kč), náklady na státní pokladniční poukázky v letošním roce nebyly vykázány (v roce 2003 činily 6 mil. Kč).

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. až 3. čtvrtletí 2004

Tabulková část

---

Tabulka č. 1

Tabulka č. 2

Tabulka č. 3

 

Tabulka č. 5

 

Tabulka č. 6

Kompletní informace za 1. - 3. čtvrtletí 2004 ke stažení

• Kompletní informace za 1. - 3. čtvrtletí 2004 ke stažení PDF (612kB)

 

• Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny informaci o 1. - 3. čtvrtletí 2004 projednal na 36. schůzi dne 10. 11. 2004 (vizpsp.cz, bod č. 6) a přijal usnesení č. 464 (viz psp.cz).
• Vláda informaci o 1. - 3. čtvrtletí 2004 projednala dne 27. října 2004 (viz bod č. 9) a přijala usnesení č. 1037.