Novinky

Historie

odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku
odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku

Vydáno

  • Státní pokladna
  • ČNB
  • Likvidita
  • Veřejný sektor
  • Souhrnný účet
  • Řízení likvidity
Aktualizováno 16. 5. 2016
  • Celková aktualizace obsahu
  • Celková aktualizace obsahu

Od nabytí účinnosti zákona o rozpočtových pravidlech dne 1. ledna 2001 spadají pod korunový souhrnný účet státní pokladny příjmové a výdajové účty státního rozpočtu, běžné účty státních finančních aktiv, běžné účty finančních a celních úřadů a účet řízení likvidity státní pokladny.

Dne 3. října 2005 byl korunový souhrnný účet státní pokladny rozšířen o účty rezervních fondů a fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu.

Od 1. února 2012 byl přiřazen také mimorozpočtový privatizační účet bývalého Fondu národního majetku.

Dne 1. ledna 2013 vstoupila v platnost klíčová novela rozpočtových pravidel, jež přinesla podstatné rozšíření korunového souhrnného účtu státní pokladny a možnost vést souhrnné účty státní pokladny také v cizích měnách, přičemž ke 2. dubnu 2013 byl Českou národní bankou technicky zřízen účet v jednotné evropské měně.

Od roku 2013 lze nově rozlišit v praxi dva typy majitelů účtů, jejichž zůstatky spadají pod souhrnné účty státní pokladny, a to dle možností, kterými tito majitelé účtů (dále "klienti") disponují při správě svých peněžních prostředků a svých platebních účtů vedených Českou národní bankou. Tzv. povinní klienti nejsou oprávněni vést platební účty u obchodních bank a veškeré své peněžní prostředky musí mít převedeny na účty vedené Českou národní bankou, což zcela znemožňuje vyvádění těchto peněžních prostředků mimo systém státní pokladny do bankovního sektoru, a tedy vytváří poměrně stabilní část zdrojů centrální likvidity státu. Druhou skupinu klientů představují tzv. nepovinní klienti, kteří v České národní bance zřizují povinně platební účty určené pouze pro příjem peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu, přičemž nejsou omezeni, co se týče převádění takto získaných peněžních prostředků ze svých účtů podřízených souhrnným účtům státní pokladny do libovolné obchodní banky anebo jinému poskytovateli platebních služeb.

Souhrnné účty státní pokladny byly k datu 1. ledna 2013 rozšířeny o všechny peněžní prostředky na účtech povinných klientů, tj. státních fondů a tehdejšího Pozemkového fondu ČR, Národního fondu, státních příspěvkových organizací s přechodným pětiletým obdobím a cizích prostředků organizačních složek státu; a o peněžní prostředky na účtech nepovinných klientů určených pro příjem peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu u územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, regionálních rad regionů soudržnosti, veřejných výzkumných institucí, veřejných vysokých škol, Správy železniční dopravní cesty a účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem Ministerstva financí.

S účinností od 10. května 2016 dochází ke klíčovému rozšíření souhrnných účtů státní pokladny, a to o účty Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění, účty resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven, které se tak staly povinnými klienty. Zároveň se také státní organizace Správa železniční dopravní cesty, která byla doposud v režimu nepovinného klienta, stala povinným klientem státní pokladny.

 

Nejčtenější