Novinky

Publikace

oddělení 1105 - Metodika rozpočtování
oddělení 1105 - Metodika rozpočtování

Vydáno

  • PPP
  • Publikace
  • Veřejný sektor
  • Zelená kniha PPP
Aktualizováno 28. 4. 2006

Stanovisko Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o PPP a o právních předpisech Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí

 

Stanovisko Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o PPP a o právních předpisech Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí , číslo 2006/2043(INI).

Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu vyzývá vzhledem k významu, kladným zkušenostem z některých členských států a k překonání pochybností v této oblasti zejména:

  • Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, aby do svého návrhu usnesení začlenil návrhy týkající se především lepší definice PPP z důvodu právní jistoty v udělování koncesí,
  • Evropskou komisi k vyjasnění postupu soutěžního dialogu, co se týká způsobu ochrany práv duševního vlastnictví formou sdělení EK,
  • navrhuje rychlé odstranění právní nejistoty ohledně definice pojmu "inhouse",
  • Evropskou komisi k vytvoření ve spolupráci s Evropskou investiční bankou Evropského střediska odborných znalostí v oblasti PPP včetně tvorby katalogu standardních projektů a nejlepších postupů z členských států,
  • k začlenění soukromého kapitálu jako součást veřejných příspěvků do strukturálních fondů ve všech členských státech s ohledem na PPP,
  • k začlenění principu PPP do politiky soudržnosti.
  • Zdroj: Evropský parlament,Výbor pro regionální politiku
  • Ze dne : 28.4.2006

Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a soiálnímu výboru regionů

o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o zadávání veřejných zakázek a koncesích,číslo (KOM(2005) 569 final)

  • (Text s významem pro EHP)
  • Zdroj: Komise evropských společenství
  • Ze dne :15.11.2005

Sdělení Evropské komise o Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a Právu společenství o veřejných zakázkách a koncesích ( COM(2005) 569 final), anglický originál

Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a Právu společenství o veřejných zakázkách a koncesích, ze dne 15.11.2005, číslo - ( COM(2005) 569 final).

Zpráva o veřejné diskusi k Zelené knize o PPP, anglický originál

O partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu společenství o veřejných zakázkách a koncesích. Dokument pracovní skupiny Evropské komise,  ze dne 3.5.2005

Zpráva o této diskusi analyzuje příspěvky obdržené od zástupců členských zemí, veřejných institucí, evropských a národních asociací, veřejných a soukromých podniků a soukromých osob. Snaží se objektivně hodnotit hlavní současné trendy.

Zelená kniha o PPP , český překlad - výtah z anglického originálu

Komise vyzvala všechny zainteresované strany, aby se vyjádřily k otázkám uvedeným v této Zelené knize. Připomínky měly být Komisi doručeny nejpozději do 30. července 2004. Odpovědi, připomínky a případné další návrhy byly zasílány poštou na adresu:

European Commission
Consultation „Green Paper on PPPs and the Community law on public contracts and concessions“
C 100 2/005,B-1049 Brussels
elektronickou poštou na adresu: MARKT-D1-PPP@cec.eu.int

Zelená kniha o PPP, anglický originál

Guidelines for successful Public - Private - Partnership

Guidelines for successful Public - Private - Partnership, česká verze

Pravidla (návody) pro úspěšná partnerství veřejného  a soukromého sektoru (neoficiální český exekutivní sumář  - publikováno v březnu 2004 v příloze týdeníku EURO).

Partnerství veřejného a soukromého sektoru, státní záruky a fiskální rizika

Dokument Mezinárodního měnového fondu publikovaný v r. 2006 byl vytvořen pod vedením Richarda Hemminga. Analyzuje oblasti související s veřejnými investicemi, fiskální politikou a zajištěním služeb spojených s veřejnou infrastrukturou formou Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v evropských zemích. Autoři hodnotí výhody a nevýhody PPP projektů, jejich rizika, udržitelnost veřejného dluhu v souvislosti s realizací PPP projektů a poskytují zkušenosti též s jejich účtováním a vykazovaním dle pravidel Eurostatu. (neoficiální český překlad)

Public-Private Partnerships, Government Guarantees, and Fiscal Risk

publikovaný v r. 2006 byl vytvořen pod vedením Richarda Hemminga - MMF, (anglický originál)

Zpráva o veřejné diskusi k Zelené knize o PPP, český překlad - výtah z anglického originálu

Brusel, 3. 5. 2005
SEC (2005) 629
Pracovní skupina Evropské komise

ZPRÁVA O VEŘEJNÉ DISKUSI K  ZELENÉ KNIZE - O PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU A
PRÁVU SPOLEČENSTVÍ O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A KONCESÍCH

1. Úvod

V dubnu 2004 EK přijala Zelenou knihu o PPP a právu společenství o veřejných zakázkách a koncesích (COM(2004) 327, 30. 4. 2004). Její vydání mělo iniciovat  debatu o tomto tématu se snahou zjistit, zda EU potřebuje zasahovat do výše uvedeného procesu a umožňovat tak jednotlivým členským zemím lepší přístup k různým formám PPP za podmínky legislativní jistoty a efektivní soutěže. Zelená kniha popisuje pravidla a principy vycházející z práva společenství o veřejných zakázkách a koncesích, která se uplatňují při výběru partnera, stanovení délky kontraktu, výběru formy PPP. Dále obsahuje soubor otázek na téma funkce těchto principů a pravidel. EK vyzvala všechny zainteresované subjekty k zaslání připomínek a komentářů na 22 uvedených otázek do 30. července 2004.

Zpráva o této diskusi analyzuje příspěvky obdržené od zástupců členských zemí, veřejných institucí, evropských a národních asociací, veřejných a soukromých podniků a soukromých osob. Snaží se objektivně hodnotit hlavní současné trendy.

Zpráva je členěna na:

1. úvod,
2. obecné postřehy a odborná diskuse,
3. přehled hlavních témat,
4. detailní analýzy a připomínky.

Zpráva neobsahuje vyhodnocení diskuse k otázkám č. 1 „Jaké typy čistě smluvních PPP znáte? Jsou tyto struktury ve Vaší zemi podřízeny zvláštnímu dohledu (ať již legislativnímu nebo jinému)?“ a č. 21 „Znáte jiné formy PPP, které se rozvinuly v zemích mimo Unii? Víte o příkladech „správné praxe“, které by v tomto rámci mohly sloužit jako model pro Unii? Pokud ano, prosíme o detailní rozbor.“

Tyto otázky vyvolaly rozsáhlé odpovědi a reakce, a proto se jimi EK zabýbá ve zvláštní zprávě zveřejněné později na webových stránkách DG MARKT

2. Obecné poznatky a odborná diskuse

Celkem EK obdržela 195 reakcí na seznam 22 otázek. Dále obdržela 3 300 soukromých dopisů týkajících se především liberalizace zásobování vodou v Německu.

3. Přehled hlavních témat

3.1. Horizontální PPP iniciativa na komunální úrovni – většina přispěvatelů ji podporuje , ať už je její forma závazná nebo ne. Tato iniciativa by měla řešit témata jako: obecně platná procedurální pravidla, jasnou definici PPP, obecné principy a povinné publikování pozvání k veřejné soutěži

3.2. Výběr soukromého partnera – mnoho přispěvatelů je přesvědčeno, že nová procedura známá pod názvem „soutěžní dialog“ bude umožňovat zadavatelům velmi jasné pole působnosti, ale ostatním ekonomickým subjektům, kteří se dialogu zúčastní, nedostatečnou ochranu jejich práv a know-how. Proto většina přispěvatelů žádá EK o projasnění. Kromě toho většina přispěvatelů je nakloněna určitému druhu iniciativy ze strany EK v oblasti koncesí, která by ujasnila definice a základní principy udělování koncesí. Počet těch, kteří požadují spíše legislativní úpravu této otázky, se rovná počtu těch, kteří požadují pouze určité všeobecné pokyny pro aplikování pravidel pro udělování koncesí. Dle většiny přispěvatelů je publikování veřejných zakázek dostatečné, avšak většina se domnívá, že by mělo dojít k jednoznačné podpoře soukromé iniciativy PPP ze strany EK.

3.3. Smluvní rámec pro PPP – někteří konstatují jisté diskriminační efekty a neopodstatnitelné bariéry v možnosti poskytování určitých služeb nebo ve svobodě podnikání (viz dále). Někteří také hovoří o diskriminaci v hodnocení výběrových řízení. Obecně, většina přispěvatelů nesouhlasí s jakoukoliv iniciativou EK v oblasti smluvního systému PPP.

3.4. Subdodávky – většina přispěvatelů nevidí žádný nový problém v této oblasti a argumentuje proti jakékoliv iniciativě. Naproti tomu, mnozí přiznávají určité obtíže při kontrole jednotlivých subdodavatelů zadavateli, obtížnou zprostředkovací pozici samotného smluvního soukromého partnera mezi veřejným partnerem a subdodavateli a dále nejistotu v tom, jaká pravidla EK přesně aplikovat.

3.5. Institucionalizovaná PPP – neexistuje jednoznačná dohoda, zda právo společenství o veřejných zakázkách a koncesích je kompatibilní se závazky uzavřenými v rámci spolupráce veřejného a soukromého partnera pro uskutečnění infrastrukturních projektů nebo pro poskytování veřejných služeb. Významná část respondentů odsuzuje nedostatečnou legislativní úpravu na úrovni EU, zejména stejný přístup k jednotlivým subjektům a nedostatečné odlišování smluvních stran (tzv. „in-house vztahy“). Žádají vyjasnění povinností smluvních stran v souvislosti s výzvou k veřejné soutěži na institucionalizovaný projekt. Požadují také buď všeobecné pokyny nebo jiné vyjasnění aplikace existujících pravidel veřejných zakázek na založení institucionalizovaného PPP. Někteří požadují přímo legislativní normu.

3.6. Spatřované bariéry v zavádění PPP – existence příliš velkého množství přísných pravidel může být významnou překážkou v realizaci PPP. Zvláště zástupci veřejné sféry si stěžují, že evropská, národní a lokální pravidla aplikovatelná na PPP limitují flexibilitu potřebnou pro realizaci takovýchto projektů. Dalším definovaným problémem je kofinancování z evropských fondů v rámci regionální politiky.

3.7. Vzájemné sdílení – obecná podpora vzájemnému sdílení informací o PPP na evropské úrovni byla vyjádřena téměř všemi respondenty, stejně jako podpora výměny zkušeností a „nejlepší praxe“. Mnozí navrhli založení Evropské agentury PPP a dokumentačního a zdrojového centra či alespoň určité „observatoře“. Od EK se očekává impuls k takovéto iniciativě.

4. Detailní analýzy a připomínky

4.1. Vhodnost soutěžního dialogu pro výběr soukromého partnera pro projekt PPP

Otázka 2 Zelené knihy o PPP:

Z hlediska čistě smluvních PPP: podle názoru Komise poskytne převzetí metody soutěžního dialogu do národního práva zúčastněným stranám typ řízení, které je obzvlášť vhodné pro rozhodování o uzavření smluv označovaných jako veřejné zakázky. Současně tento typ řízení zajistí ochranu základních práv ekonomických operátorů. Sdílíte tento názor? Pokud ne, proč?

Mnoho respondentů se domnívá, že je soutěžní dialog dobře adaptován pro možnost uzavření smlouvy označené jako veřejná zakázka. Většina však definuje problémy s použitelností v praxi, zvláště co se týká rámce, jeho komplexnosti, jeho důsledků a potřeby respektu a důvěrného zacházení s duševním vlastnictvím. Většina respondentů žádá jednoznačné vyjasnění ze strany EK a zdůrazňuje důležitost kompenzací účastníků veřejné soutěže, kteří se dostali až do posledního výběrového kola v rámci soutěžního dialogu a nebyli vybráni. Soutěžní dialog je často napadán kvůli jeho nedostatečné flexibilitě.

4.2. Výběr soukromých partnerů pro smluvní partnerství

Otázka 3 Zelené knihy o PPP:

Domníváte se, že v případě uvedených smluv existují vedle problému výběru příslušného řízení o veřejné zakázce i jiné aspekty, které mohou znamenat problém z hlediska práva Společenství o veřejných zakázkách? Pokud ano, o jaké problémy se jedná? Prosíme o detailní rozbor. 

Hlavní oblasti, které dle názoru respondentů působí problémy z hlediska práva Společenství o veřejných zakázkách, jsou komplikace při odlišení různých typů veřejných zakázek a koncesí a z toho plynoucí nejistota, jaká je vlastně příslušná procedura zadání veřejné zakázky.

4.2.2. Potřeba legislativní úpravy na úrovni EU pro oblast udělování koncesí

4.2.2.1.   Praktické zkušenosti s procedurou udělování koncesí

Otázky 4 a 5 Zelené knihy o PPP:

Organizovali jste, účastnili jste se, popř. chtěli jste organizovat či se účastnit řízení o udělení koncese v rámci Unie? Jaká byla Vaše zkušenost?

Domníváte se, že současný právní rámec Společenství je dostatečně podrobný, aby umožnil konkrétní a efektivní účast jiných než národních společností a skupin v řízeních o udělení koncesí? Zaručuje podle Vašeho názoru výše uvedený právní rámec opravdovou soutěž?

Přispěvatelé trvají na tom, že legislativní rámec Společenství je dostatečně detailní ve smyslu otázky č. 5.
Problémy, na které narážejí v průběhu udělování koncesí, jsou nedostatečná právní jistota, zvláště co se týká rozhodování, zda daná smlouva je kvalifikována jako veřejná zakázka nebo koncese, jistá diskriminace vůči koncesnímu modelu z hlediska regionální politiky Společenství a soutěžní výhody národních společností.

4.2.2.2.   Obecná podpora iniciativě EU v oblastí koncesí

Otázky 6 a 7 Zelené knihy o PPP:

Je podle Vašeho názoru žádoucí legislativní iniciativa na úrovni Společenství, která by regulovala řízení o udělování koncesí?

Pokud se domníváte, že je zapotřebí, aby Komise navrhla novou legislativní úpravu, existují podle Vašeho názoru objektivní důvody, aby takové opatření regulovalo veškeré smluvní typy PPP bez ohledu na to, zda jsou konstruovány jako veřejné zakázky nebo koncese, za účelem jejich podřazení jednotné právní úpravě řízení?

Většina přispěvatelů kvituje aktivitu Společenství v oblasti koncesí. Rozdílné jsou však názory na formu této aktivity. Tato aktivita by měla především umožnit jednoznačné vyjasnění udělování koncesí (jaká rizika a do jaké míry mají být převáděna na soukromého partnera, zdůvodnění, kdy zakázku chápat jako koncesi…) a dále, že veřejné zakázky a koncese by rozhodně neměly být předmětem stejných zadávacích procedur. Hlavním argumentem proti jakékoliv iniciativě v oblasti koncesí je neflexibilita  procesu jejich udělování. Nepružnost se projevuje i v přístupu ke koncesím, neboť koncese je třeba renegociovat pro zavádění inovací. Pokud toto není možné, odrazuje to soukromé partnery.
Jak již bylo uvedeno, většina respondentů podporuje horizontální PPP iniciativu. Navrhuje se dále, aby EK provedla přesnou identifikaci jednotlivých typů PPP a zdůvodnila, který způsob zadání veřejné zakázky je pro ně vhodný. Mnozí přispěvatelé argumentují, že každý projekt PPP je velice odlišný a není možné, aby podléhaly stejným pravidlům. Proto jistá forma „přeregulování“ je krajně nevhodná a projekty PPP odsuzuje k nerealizaci.

4.3. Soukromá iniciativa PPP

4.3.1. Přístup v rámci schématu soukromé iniciativy pro zájemce z jiných zemí

Otázka 8 Zelené knihy o PPP:

Je podle Vaší zkušenosti zaručen přístup jiných než národních provozovatelů k projektům PPP založeným na základě soukromé iniciativy? Konkrétně: pokud zadavatelé - orgány veřejné správy vydají výzvu k předložení iniciativy, je její zveřejnění uskutečněno v dostatečné formě tak, aby byli informováni všichni zainteresovaní provozovatelé? Je výběrové řízení organizováno tak, aby ohledně realizace vybraného projektu proběhla skutečná a opravdová soutěž?

Většina respondentů je přesvědčena, že možnost účastnit se soukromé iniciativy PPP je pro zájemce ze zahraničí dostatečně zajištěna stejně jako adekvátní zveřejňování; všichni zájemci jsou dostatečně informováni.

4.3.2. Návrhy na nejlepší způsob podpory soukromé iniciativy PPP v EU

Otázka 9 Zelené knihy o PPP:

Jaké by bylo podle Vašeho názoru nejvhodnější pravidlo zaručující rozvoj PPP na základě soukromé iniciativy v Evropské unii tak, aby současně garantovalo dodržování zásad transparentnosti, nediskriminace a rovnosti zacházení?

Není jasná shoda na potřebě podpory soukromé iniciativy PPP. Ti přispěvatelé, kteří jsou pro takovouto podporu, obhajují finanční stimulování nebo uplatnění pravidla „předkupního (získávacího)“ práva pro ty, kteří zahájí soukromou iniciativu. Toto pravidlo samozřejmě prosazují více, než finanční kompenzaci. (Zde zmínka o italském zákoně „Merloni Law“, jehož podstatou je stimulování k právu získání projektu pro společnost, která přišla se soukromou iniciativou, a finanční kompenzace nákladů, pokud je projekt vybrán.). Další možností je vybrání návrhu projektu formou soukromé iniciativy, pokud v průběhu celé procedury nepřijde jiný privátní partner se zajímavější variantou řešení tohoto projektu. V tomto případě by byl první partner kompenzován za prvotní iniciaci a kontrakt přidělen dalšímu.

4.4.  Smluvní rámec projektu PPP

4.4.1. Zkušenosti a doporučení pro fázi následující po fázi výběru privátního partnera

Otázka 10 Zelené knihy o PPP:

Jaká je Vaše zkušenost s fázemi, které následují po výběru soukromého partnera u smluvních typů PPP?

Je třeba především výborně připravit smlouvu: správně definovat cíl projektu, výkonnost očekávanou od soukromého partnera a část o řešení změn, neboť mnohé aspekty nemohou být definovány precizně na počátku. Někteří respondenti popisují případy nesolventnosti vybraného soukromého partnera, rostoucí ceny za služby provozované soukromým partnerem a oligopolizace trhu, protože šanci dostávají vesměs velké firmy. Ke všem těmto teoretickým aspektům by měla být smlouva dostatečně flexibilní.

4.4.2. Podmínky realizace – možnost diskriminačních efektů

Otázka 11 Zelené knihy o PPP:

Jste si vědomi případů, kdy by podmínky provedení včetně smluvních klauzulí týkajících se úprav v průběhu času měly diskriminační dopad, popř. mohly představovat bezdůvodnou překážku svobody poskytování služeb nebo svobody podnikání? Pokud ano, můžete popsat typy problémů, s kterými jste se setkali?

Někteří respondenti se obávají případů, kdy podmínky realizace – obsahující klauzule o úpravě smluvních podmínek v čase – mají diskriminační charakter nebo představují určitou neoprávněnou bariéru ve svobodném poskytování služeb nebo řízení. Naopak ale z odpovědí vyplývá, že mnohé služby se velice rychle mění a nároky na ně také. Musí tedy docházet ke změnám smluvních podmínek. Proto musejí kontrakty PPP vykazovat značnou flexibilitu.
Existuje široký konsensus  v otázce délky trvání kontraktu, která v současné praxi netvoří diskriminační efekt a v tom, že úprava smluvních podmínek dlouhodobých kontraktů PPP v čase je nezbytná. Mnozí argumentují, že délka kontraktu by se neměla odvíjet od doby amortizace projektu, ale od životnosti infrastruktury. Další aspekty jsou optimální údržbový cyklus, výuka personálu k určitým činnostem atd. Ti přispěvatelé, kteří pozorují jisté diskriminační efekty, si stěžují především na různý přístup soukromých a veřejných společností (například ke zpracování daní).

4.4.3. Názory na potenciální diskriminační efekty v praxi hodnocení zakázek

Otázka 12 Zelené knihy o PPP:

Jste si vědomi jakýchkoli praktik či mechanismů k hodnocení zakázek, které by měly diskriminační účinek?

Nepříliš velké množství respondentů se obává diskriminačních praktik při hodnocení zakázek. Pokud k nějaké diskriminaci dochází, tak především z důvodu nevhodně nastaveného národního legislativního systému. Někdy dochází k vytváření kritérií experty, kteří však neznají dostatečně dobře předmět činnosti a kritéria pak neodpovídají potřebám.

4.4.4.  Step-in ujednání: nezbytné pro financování PPP

Otázka 13 Zelené knihy o PPP:

Sdílíte stanovisko Komise, že některé typy tzv. „step-in“ ujednání (tj. umožňujících vnější zásah do smluvního vztahu) mohou představovat problém z hlediska transparentnosti a rovnosti zacházení? Znáte jiné „standardní klauzule“, které mohou představovat tytéž problémy?

Je značná shoda na tom, že step-in ujednání mají ohromný význam pro financování PPP a nevyvolávají obzvláštní problémy s jejich pořízením. Tato ujednání umožňují především předejít ukončení PPP kontraktu nebo koncese ve chvíli, kdy soukromý partner nedodržel pravidla stanovená v kontraktu a při tom pokračovat v poskytování služby. Identicky to platí pro ochranu bankovních investic do projektu, jejichž návratnost je závislá na jeho funkci. Značný problém přirozeně samozřejmě nastává, když se musí hledat nový soukromý operátor, neboť dochází k velké časové ztrátě.

4.4.5. Potřeba vyjasnění určitých aspektů smluvního rámce projektů PPP na úrovni Společenství

Otázka 14 Zelené knihy o PPP:

Domníváte se, že je zapotřebí vyjasnit určité aspekty smluvního rámce projektů PPP na úrovni Společenství? Pokud ano, které aspekty by měly být vyjasněny?

Většina respondentů říká, že společná iniciativa na úrovni EU není potřebná. Avšak mnoho přispěvatelů požaduje přesto jisté vyjasnění v této oblasti. Jedná se především o otázky míry práv a povinností soukromého partnera, požadavku, aby veřejný subjekt vždy srovnal výhody privátního a veřejného provedení projektu, standardizaci projektů a procedur pro řešení konfliktů z nich vzniklých. Mnozí respondenti se však domnívají, že mnohá vyjasnění mohou být učiněna spíše na národních úrovních, než globálně na úrovni Společenství. Důvodem odmítání globální iniciativy je upřednostňování vlivu národních legislativních systémů a velké podezření, že globální úprava by vedla k ohromnému navýšení byrokracie při zadávání veřejných zakázek tohoto druhu.

4.5. Subdodavatelské smlouvy

4.5.1. Spatřované problémy v oblasti uzavírání subdodavatelských smluv

Otázka 15 Zelené knihy o PPP:

Jste si v souvislosti s projekty PPP vědomi specifických problémů vznikajících ve vztahu k dílčím (subdodavatelským) smlouvám? Prosíme vysvětlete.

Významná část přispěvatelů nevidí žádné problémy v uzavírání subdodavatelských smluv. Většinu problémů spatřují v údajně slabé pozici subdodavatelů a v nejasnosti toho, jak aplikovat  právo EU. Někteří napadají sníženou možnost kontroly veřejného partnera nad jednotlivými subdodavateli, a naopak komplikovaný vztah subdodavatele vzhledem k veřejnému partnerovi, neboť jejich kontakt není přímý.
V oblasti práva EU jsou spatřovány největší problémy v tom, zda se jedná o veřejnou zakázku či koncesi a zda a jak aplikovat zadávaní veřejné zakázky. Požaduje se tedy vyjasnění mezi skupinou veřejných zakázek a koncesí a mezi sférou, která spadá pod Směrnici 2004/17/EC a Směrnici 2004/18/EC.

4.5.2. Jednoznačně vyjádřená opozice precizněji vyjádřeným pravidlům subdodávek

Otázka 16 Zelené knihy o PPP:

V případě projektu smluvního PPP, kdy dochází k převodu úkolů na jediného soukromého partnera: vyžaduje podle Vašeho názoru fenomén uzavírání dílčích (subdodavatelských) smluv podrobnější úpravu a/nebo naopak širší prostor k aplikaci pravidel?

K této otázce je jednoznačná shoda názorů, že není třeba žádná iniciativa v oblasti subdodávek, zvláště co se týká možného rozšíření požadavků na výběr subdodavatele v těchto typech smluv. Hlavním argumentem je to, že jediným odpovědným partnerem je soukromý subjekt, se kterým veřejný partner smlouvu uzavírá a ten musí mít dostatečnou flexibilitu, aby mohl smlouvu uzavřít co nejefektivněji a mohl sám určit rozložení svých rizik a tedy si dle potřeby zajistit vhodné subdodavatele (např. ty, se kterými má již velice dobrou a dlouholetou zkušenost).
Značné množství přispěvatelů se domnívá, že dodatečná pravidla by byla užitečná, zvláště pro  zajištění nestranné soutěže. Velké množství respondentů se domnívá, že současná procedura udělení veřejné zakázky nenabízí dostatečnou jistotu nestranné soutěže a i transparentnost subdodavatelských vztahů je tímto ohrožena. Mnohdy u těchto typů projektů údajně dochází k tomu, že základní odpovědnosti, které by měl plnit hlavní smluvní soukromý partner, jsou prováděny subdodavateli a nejsou plněny dostatečně kvalitně. Mnozí zástupci veřejného sektoru vyžadují právo moci nesouhlasit ze závažných důvodů se  subdodavateli.

4.5.3. Většina respondentů je proti další iniciativě na úrovni Společenství k vyjasnění a přizpůsobení pravidel ohledně uzavírání  subdodavatelských smluv

Otázka 17 Zelené knihy o PPP:

Domníváte se, že vyvstává potřeba pro doplňkovou iniciativu na úrovni Společenství za účelem vyjasnění popř. přizpůsobení pravidel ohledně uzavírání dílčích (subdodavatelských) smluv?

Je vyjádřen nesouhlas s doplňkovou iniciativou Společenství v této oblasti.
Specifikace byla požadována u určité terminologie: „bodies governed by public law“ ve smyslu článku 1(9) Směrnice 2004/18/EC a „subcontracting“ v obou Směrnicích (17 i 18). Dále bylo požadováno vyjasnění požadavků na výběrová řízení, když smluvním soukromým partnerem je vybrán subdodavatel, jež je sestřinou nebo přidruženou společností vítězného dodavatele.

4.6.     Institucionalizovaná PPP

4.6.1. Pohled na úpravu pro institucionalizovaná PPP v právu Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí

Otázka 18 Zelené knihy o PPP:

Jaké máte zkušenosti se zřizováním institucionalizovaných PPP? Domníváte se na základě těchto zkušeností, že je právo Společenství týkající se veřejných zakázek a koncesí v rámci těchto konkrétních případů dodržováno? Pokud ne, uveďte proč.

Neexistuje jednoznačný souhlas s tím, zda institucionalizovaná PPP jsou nebo nejsou v souladu s právem Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí.
Veřejné subjekty, veřejné podniky a asociace veřejných institucí z různých členských zemí mají tendenci hodnotit tento soulad velmi pozitivně.
Mnoho respondentů ze soukromého sektoru pozoruje však jistý nedostatek dodržování tohoto práva především v oblasti zkreslení soutěže a obcházení zákona o veřejných zakázkách. Obcházení nejčastěji spočívá v tom, že u projektu PPP se zpočátku nastaví procedura jako u smluvního PPP, ale posléze je výsledkem institucionalizované PPP, kdy hlavními aktéry nejsou ti, kteří se účastnili původního výběru v rámci zadání veřejné zakázky. Toto řešení údajně umožňuje nepřiměřeně využívat technická řešení identifikovaná v prvotní výběrové fázi. Z odpovědí celkově vyplývá, že institucionalizovaná PPP jsou nejvhodnější v oblasti vodního, energetického a odpadního hospodářství a v dopravním sektoru. Mnozí tvrdí, že tvorba veřejně-soukromých společností není vůbec navázaná na legislativní systém veřejných zakázek EU, protože spadá čistě do oblasti administrativních uspořádání jednotlivých zemí a nemělo by je tedy právo Společenství upravovat.

4.6.2. Různé názory na formu, spíše než na obecnou nutnost, iniciativy na úrovni Společenství v oblasti institucionalizovaných PPP

Otázka 19 Zelené knihy o PPP:

Domníváte se, že je zapotřebí iniciativy na úrovni Společenství za účelem řádného určení (popř. vyjasnění) povinností zadavatelů ohledně podmínek, za nichž je nezbytné uspořádat veřejnou soutěž mezi operátory, kteří mají na realizaci institucionalizovaného projektu zájem? Pokud ano, jakých konkrétních bodů by se měla týkat a jakou by měla mít podobu? Pokud ne, proč?

Většina respondentů se přiklání k iniciativě na úrovni Společenství v oblasti institucionalizovaných PPP, zvláště k poskytnutí vyjasnění, jak aplikovat existující pravidla veřejných zakázek pro PPP. Vyjasnění se požaduje zejména k definici vnitřních vztahů na úrovni Společenství, a to vzhledem k povinnostem veřejného partnera týkajících se podmínek nařizujících výzvu k soutěži mezi soukromými operátory, potenciálními zájemci o institucionalizované PPP (IPPP). Dále se požaduje vyjasnění podmínek, za kterých lze zakládat IPPP. Požaduje se buď forma směrnice nebo oficiálního výkladu (interpretative communication) spíše než legislativní úprava z důvodu zachování flexibility. Mnozí rozlišují IPPP, která jsou založená společně veřejným a soukromým partnerem a případy, kdy podíly veřejné společnosti jsou poskytnuty soukromému partnerovi. Pro první skupinu IPPP se vyžaduje vyjasnění na úrovni Společenství, ale pro druhou kategorii by vše mělo být spíše věcí výměny „nejlepší praxe“ nebo jakýchsi brainstormingových schůzek.

4.7.  Opatření a postupy pozorované jako bariéry v zavádění PPP

Otázka 20 Zelené knihy o PPP:

Která opatření nebo postupy vytváří podle vašeho názoru překážku zavedení PPP v rámci Evropské unie?

Existence velkého množství a příliš přísných pravidel je viděno jako překážka v rozvoji PPP pro většinu přispěvatelů. Obzvláště subjekty veřejného sektoru si stěžují, že veškerá pravidla (EU, národní i lokální) limitují flexibilitu, která je potřebná k realizaci projektů. Omezená podpora negociační proceduře je citována jako jeden z příkladů pravidel, která nepříznivě ovlivňují projekty PPP. Dalším omezujícím faktorem jsou systémy daní v jednotlivých zemích. Dále je spatřován zásadní problém v kompatibilnosti  principu PPP s evropskými fondy pro účely záměrů regionálních politik. Hlavním problémem je to, že předpokladem získání finančního příspěvku z evropských fondů je podmíněno tvorbou veřejného majetku infrastruktury, což není splnitelné při realizaci formou PPP v mnoha oblastech, například v sektoru vodního hospodářství. Obecně se požaduje zásadní vyjasnění aplikace procedury PPP do regionální politiky.

4.8.  Potřeba společné analýzy možné implementace procedury PPP na úrovni Společenství

Otázka 22 Zelené knihy o PPP:

Domníváte se, že vzhledem ke značným investicím, které jsou v určitých členských státech zapotřebí pro udržitelný sociální a hospodářský rozvoj, by bylo užitečné zavést společnou analýzu těchto otázek v pravidelných intervalech mezi dotčenými stranami umožňující současně výměnu nejlepší praxe? Domníváte se, že by Komise měla takovou informační síť založit?

Tato nabídka se setkala s velkou podporou, avšak nedošlo ke shodě ohledně formy a obsahu takovéto podpory. Dle přispěvatelů se samozřejmě nejedná jen o „nejlepší praxi“, ale i o špatné příklady, které jsou velkým zdrojem zkušeností. Mnozí tvrdí, že dobrým vodítkem je „Resource Book on PPP case studies“ vydaný Hlavním ředitelstvím pro regionální politiku Evropské komise (Directorate-General for Regional Policy) v červnu 2004:
http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docgener/guides/pppresourcebook.pdf
Všichni se shodně domnívají, že proces PPP by neměl být regulován jen legislativními úpravami, ale jsou spíše vyhledávány modelové příklady.
K formě podpory jsou také různé názory: někteří prosazují řešení stálé PPP jednotky, která by byla agenturou, centrem zkušeností a zdrojů dokumentace a zároveň určitou observatoří dění v této oblasti. Jiní ale nepodporují stálou strukturu, neboť mají obavy o další navyšování byrokracie. Řešením je pro ně forma „Task Force“ nebo určité diskusní skupiny zainteresovaných stran se zástupci Evropské komise nebo poradenský orgán pro smlouvy tohoto typu.
Někteří tvrdí, že žádná iniciativa není nutná, protože již existuje Evropská platforma, která se problematikou PPP zabývá. Jakákoliv další iniciativa by podle nich byla nadbytečná. Tato platforma vydala dokument, který popisuje související problematiku trans-evropských sítí:
http://europa.eu.int/comm/internal_market/publicprocurement/docs/ppp/2003_report_kvm_en.pdf

Nejčtenější