Novinky

Fiskální výhled ČR - listopad 2016

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Ekonomika
  • Fiskální výhled ČR
  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Prognóza
  • Veřejný sektor
  • Vládní fiskální data

ISSN 1804‐7998

V loňském Fiskálním výhledu jsme psali o dvou výjimečných událostech ve fiskální oblasti – velmi silném růstu investic a záporných výnosech státních dluhopisů. Dosahování záporných úroků na státní dluhopisy pokračuje i v roce 2016. Byl nastartován pozitivní vývoj hospodaření sektoru vládních institucí, které v roce 2015 skončilo saldem −0,6 % HDP, což je v poměrovém vyjádření dosud nejlepší výsledek v historii ČR. Aktuální odhad MF ČR salda sektoru vládních institucí je pro letošní rok −0,2 % HDP.

Dne 28. srpna 2015 se podařilo poprvé umístit na primárním trhu střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se záporným výnosem. Od té doby bylo uskutečněno dalších dvacet aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu se záporným výnosem. Prodejem státních dluhopisů se záporným výnosem dosahuje ČR dodatečných čistých příjmů do státního rozpočtu, které od září 2015 do konce října činily přibližně 1 mld. Kč. Ke konci října 2016 se podařilo prodat státní dluhopisy se zbytkovou splatností 2 let a 9 měsíců v celkové jmenovité hodnotě 6,2 mld. Kč za historicky nejnižší výnos do splatnosti −0,608 % p. a. Státní pokladniční poukázky jsou od září 2015 obchodovány nepřetržitě se záporným výnosem do splatnosti. Zároveň dochází k částečnému nahrazování státních pokladničních poukázek v oběhu za střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy bez výnosu s pozitivním dopadem na refinanční riziko, neboť prodlužují průměrnou dobu do splatnosti dluhového portfolia. MF ČR zároveň využívá výhodných tržních podmínek a vydává střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy s relativně delší dobou splatnosti při nízkých úrokových sazbách. Úrokový výnos poklesl v září 2016 u státních dluhopisů s dobou do splatnosti 10 let obchodovaných na sekundárním trhu na průměrnou měsíční hodnotu 0,25 % p. a.

Z hlediska investiční aktivity došlo k meziročnímu propadu. Klesající vládní investice v letošním roce byly ale dlouhodobě predikované na základě ukončení programového období 2007–2013. Silný hospodářský růst v loňském roce byl významně podpořen právě rychlejším využíváním prostředků z evropských fondů. Pokles investic mezi roky 2015 a 2016 je tak zcela přirozený. V prvním pololetí letošního roku docházelo k uzavírání předešlé perspektivy a nyní se začínají rozbíhat operační programy perspektivy 2014–2020. Počítáme tedy s tím, že ke zrychlení investiční aktivity dojde až od roku 2017.

V institucionální oblasti veřejných financí byla ČR již několik let kritizována za slabý rozpočtový rámec, i když z hlediska hospodaření sektoru vládních institucí své závazky v posledních letech vždy plnila. Od doby, kdy byl s ČR ukončen postup při nadměrném schodku (v červnu 2014), byl v každém roce splněn střednědobý rozpočtový cíl. Soubor právních předpisů o rozpočtové odpovědnosti (návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti) byl schválen vládou již v únoru 2015 a od té doby byl až do října 2016 projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. První čtení proběhlo již na jaře 2015, avšak druhým čtením návrhy norem prošly po téměř roce a půl, v září 2016. Po prvním čtení byl podán vládní stranou návrh, aby opatření k posílení rozpočtové odpovědnosti nebyla řešena na úrovni ústavního zákona, nýbrž jen běžným zákonem. V tomto smyslu byl podán i pozměňovací návrh, který byl nakonec ve třetím čtení dne 19. října 2016 Poslaneckou sněmovnou schválen, neboť ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti nebyl přijat. Účinnost zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který zavádí mj. do rozpočtování v ČR nová fiskální pravidla i nezávislou fiskální radu – viz např. Konvergenční program (MF ČR, 2016a), je stanovena od 1. ledna 2017, s výjimkou opatření pro územně samosprávné celky s účinností od 1. ledna 2018.

Předkládaný Fiskální výhled vychází z listopadové Makroekonomické predikce ČR Ministerstva financí (MF ČR, 2016b) a z návrhu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2017 včetně návrhu střednědobého výhledu do roku 2019. V rozpočtových dokumentech se odráží program koaliční vlády, přičemž je vše podřízeno bezpečnému udržení strukturálního salda sektoru vládních institucí nad střednědobým rozpočtovým cílem stanoveným v rámci pravidel EU. Pro rok 2017 odhadujeme celkové saldo sektoru vládních institucí na úrovni −0,2 % HDP a se stabilním ekonomickým růstem i poklesem strukturálního salda by se měl tento indikátor postupně zlepšovat až k přebytkovému hospodaření.

V tomto vydání se v rámci tematické kapitoly speciálně věnujeme dlouhodobým projekcím výdajů na zdravotní péči s horizontem do roku 2060. V minulosti jsme se několikrát věnovali projekcím výdajů na penze, nyní tak představujeme další komponentu dlouhodobých výdajů. Tyto výdaje pak slouží jako jeden z hlavních podkladů pro hodnocení dlouhodobé udržitelnosti. Z výsledků projekcí výdajů na zdravotní péči je patrné, že negativní vliv demografie lze výrazně brzdit vyšším důrazem na prevenci.

Součástí Fiskálního výhledu je již tradičně rozsáhlá tabulková příloha, která je v plných časových řadách volně ke stažení na stránkách Ministerstva financí ČR.

Dokumenty ke stažení


Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Nejčtenější