Novinky

Fiskální výhled ČR - květen 2015

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Vládní fiskální data
  • Makroekonomika
  • Makroekonomické indikátory
  • Ekonomika
  • Prognóza
  • Veřejný sektor
  • Makroekonomická predikce

ISSN 1804‐7998

V letech 2010–2013 vláda usilovala navzdory aktuálním ekonomickým podmínkám o konsolidaci veřejných rozpočtů. Během tohoto období procyklické fiskální politiky byl sice snížen deficit sektoru vládních institucí a dne 20. června 2014 ukončen postup při nadměrném schodku, avšak za cenu prohloubení recese. Na konci roku 2013 tak došlo k obratu ve směru fiskální politiky s cílem primárně podpořit hospodářský růst. Prioritou vlády ČR je ovšem rovněž vyšší efektivnost jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Na straně příjmů jsou zásadní opatření ke zlepšení výběru daní, zamezení daňovým únikům a restrukturalizace finanční a celní správy. Hlavními opatřeními v boji proti daňovým únikům mají být elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty a potenciální rozšíření mechanismu přenesení daňové povinnosti. Na straně provozních výdajů by mělo dojít k úsporám hlavně díky systému centrálních nákupů a vyšší transparentnosti. MF ČR začalo zveřejňovat smlouvy a faktury, aby umožnilo veřejnou kontrolu vynaložených prostředků daňových poplatníků. Na druhou stranu vláda podporuje poptávku jak přes vyšší výdaje na spotřebu (vyšší objem mezd a platů, mimořádná valorizace důchodů v roce 2015), tak vyššími výdaji na investice (infrastruktura, věda a výzkum atd.). To přispívá k uzavírání produkční mezery, ke kterému by mělo dojít v tomto roce. V letech 2016–2018 by se kladná produkční mezera měla postupně zvyšovat. Předpokládáme, že dojde ke zvýšení cyklické složky salda z −0,4 % HDP v roce 2014 na 0,5 % HDP v roce 2018. Strukturální saldo v roce 2014 dosáhlo hodnoty −1,4 % HDP, v roce 2015 očekáváme jeho prohloubení k úrovni −1,7 % HDP. Fiskální úsilí pak v letech výhledu očekáváme ve výši 0,2 p.b. ročně, což implikuje strukturální saldo v roce 2018 na úrovni −1,1 % HDP. Česká republika by tak měla prakticky dosáhnout svého střednědobého rozpočtového cíle, jak vyplývá z jejích závazků vůči EU.

Vláda České republiky schválila dne 29. dubna 2015 aktualizaci Konvergenčního programu ČR (MF ČR, 2015a), který prezentuje makroekonomickou politiku vlády s důrazem na fiskální problematiku až do roku 2018. Ve stejný den vláda rovněž schválila Národní program reforem s popisem řady připravovaných strukturálních reforem. Květnový Fiskální výhled ČR je jako obvykle pojímán coby doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá a dále jej rozvíjí. Fiskální výhled je proto postaven na dubnové Makroekonomické predikci Ministerstva financí, dále na dubnové Notifikaci vládního deficitu a dluhu Českého statistického úřadu ověřené Eurostatem k 21. dubnu 2015 a pro mezinárodní srovnání na Notifikacích vládního deficitu a dluhu ostatních členských zemí Evropské unie publikovaných Eurostatem (uzávěrka dat k 21. dubnu 2015), respektive na výnosech desetiletých státních dluhopisů zveřejněných 13. května 2015 Evropskou centrální bankou.

V první kapitole Fiskálního výhledu ČR je stručně nastíněn očekávaný makroekonomický a fiskální vývoj. Tempo růstu reálného HDP pro tento rok odhadujeme ve výši 2,7 %. Zrychlení růstu je ale dáno především jednorázovými faktory, jako nízká cena ropy a kladný fiskální impulz včetně využití prostředků z EU fondů z programového období 2007–2013. Využití těchto prostředků se v roce 2014 výrazně zrychlilo a podobný vývoj se čeká i v roce 2015. Po odeznění těchto vlivů dojde ke zpomalení temp růstu na 2,3 % v letech 2017 a 2018. Růst by měl být tažen především domácí poptávkou, příspěvek zahraničního obchodu očekáváme zanedbatelný. Saldo vládního sektoru by se mělo do roku 2018 snížit na −0,6 % HDP. Poměr vládního dluhu k HDP by měl mít v celém horizontu klesající tendenci a skončit na 40,2 % HDP. Fiskální politika je dlouhodobě vnímaná jako kredibilní, což například potvrzují výnosy desetiletých státních dluhopisů, kde ČR dosahuje svých historických minim a nachází se již delší dobu mezi čtvrtinou zemí s nejnižším výnosem v rámci EU. Díky tomu předpokládáme, že výdaje na dluhovou službu v letech výhledu klesnou na hodnotu 1,1 % HDP.

Druhá kapitola blíže rozebírá příjmy a výdaje sektoru vládních institucí v roce 2014 a 2015, jejich autonomní vývoj, diskreční změny, strukturu deficitu a dluhu. Kapitola se rovněž v tematickém boxu věnuje reklasifikaci subjektů do sektoru vládních institucí. V roce 2015 byly do tohoto sektoru na základě doporučení Eurostatu přidány finanční instituce Českomoravská záruční a rozvojová banka, Exportní pojišťovací a garanční společnost a Fond pojištění vkladů.

Poslední kapitola rozšiřuje pohled Konvergenčního programu na hospodaření části vládního sektoru o metodiku peněžních toků. Součástí Fiskálního výhledu je již tradičně rozsáhlá tabulková příloha, kterou čtenář nalezne i v elektronickém formátu na internetových stránkách Ministerstva financí.

 

Dokumenty ke stažení

 


Fiskální výhled je zpracováván s pololetní periodicitou (zpravidla v květnu a v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Nejčtenější