Novinky

Fiskální výhled ČR - květen 2014

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Vládní fiskální data
  • Veřejný sektor
  • Makroekonomika
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomická predikce
  • Ekonomika

ISSN 1804‐7998

Fiskální politika v České republice se v posledních letech vyznačovala svojí procykličností. Několikanásobný pokles ekonomiky byl doprovázen fiskální restrikcí dosahující za roky 2010 až 2013 téměř 4,5 procentního bodu HDP. Výsledkem tak bylo snížení deficitu sektoru vládních institucí téměř k vyrovnané strukturální bilanci (–0,3 % HDP). Státní rozpočet a rozpočty státních fondů byly na rok 2014 schváleny více proticyklicky s odhadovaným celkovým výsledkem hospodaření pro sektor vládních institucí ve výši −1,8 % HDP. Fiskální úsilí pro rok 2014 je tak odhadováno na −1,0 procentního bodu HDP v době, kdy je ekonomika ve fázi křehkého oživení. Mírné proticyklické působení fiskální politiky by mělo pokračovat i v roce 2015, převážně z důvodu předsunutí ukončení platnosti některých opatření z konsolidačního balíčku z roku 2012 a implementací vybraných priorit vlády z jejího programu. Deficit vládního sektoru by tak měl dosáhnout 2,3 % HDP. Strukturální schodek v letech 2016 a 2017, kdy by se ekonomika měla přiblížit svému potenciálu, zůstane na konstantní úrovni. Fiskální politika tím ponechá plný prostor pro volné působení automatických stabilizátorů, což bylo České republice doporučováno mnoha renomovanými mezinárodními institucemi (viz např. MMF, 2013 a OECD, 2014). Primárním záměrem vlády je také letos ukončit postup při nadměrném schodku. Ten bude v červnu hodnocen nejenom na základě skutečného výsledku hospodaření sektoru vládních institucí v minulém roce, ale i s ohledem na nastavení fiskální politiky prokazatelně udržitelným způsobem pod hranicí nadměrného schodku do budoucna.

Vláda České republiky schválila dne 28. dubna 2014 aktualizaci Konvergenčního programu ČR, který prezentuje makroekonomickou politiku vlády s důrazem na fiskální problematiku až do roku 2017, stejně jako o týden dříve schválila Národní program reforem s deskripcí řady připravovaných strukturálních reforem. Květnový Fiskální výhled ČR je jako obvykle pojímán coby doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá a dále jej rozvíjí. Fiskální výhled je proto postaven na upravené dubnové Makroekonomické predikci Ministerstva financí, dále na dubnových Notifikacích vládního deficitu a dluhu Českého statistického úřadu ověřených Eurostatem k 23. dubnu 2014 a pro mezinárodní srovnání na Notifikacích vládního deficitu a dluhu ostatních členských zemí Evropské unie publikovaných Eurostatem (uzávěrka dat k 5. květnu 2014), respektive na 14. dubna 2014 zveřejněných výnosech desetiletých státních dluhopisů Evropskou centrální bankou.
V první kapitole Fiskálního výhledu ČR je stručně nastíněn očekávaný makroekonomický a fiskální vývoj. Vývoj ekonomiky by měl nabírat postupně na dynamice z odhadovaného růstu reálného HDP pro tento rok ve výši 1,7 % na 2,5 % v roce 2017. Ke zrychlení růstu by měla přispívat zejména spotřeba domácností, v závěru horizontu predikce také vyšší růst investičních výdajů. Saldo vládního sektoru by se mělo do roku 2017 snížit na 1,7 % HDP, a to při neutrálním vlivu fiskální politiky v závěru horizontu výhledu. Fiskální politika je dlouhodobě vnímaná jako kredibilní, což například potvrdilo 16. května 2014 ratingové hodnocení agentury Fitch (2014) či výnosy desetiletých státních dluhopisů, kdy se ČR nachází již delší dobu mezi čtvrtinou zemí s nejnižším výnosem v rámci Evropské unie.

Druhá kapitola blíže rozebírá příjmy a výdaje vládního sektoru v roce 2013 a 2014, jejich autonomní vývoj, diskreční změny, strukturu deficitu a dluhu. Kapitola se rovněž ve dvou tematických boxech věnuje čerpání prostředků z fondů EU, a sice jak za programové období 2007–2013, tak i za současné programové období 2014–2020. Čerpání z minulého programového období je přitom analyzováno na základě detailních informací o příjemcích dotací, nákladech na projekty a z hlediska členění sektorů ekonomiky.

Poslední kapitola rozšiřuje pohled Konvergenčního programu na hospodaření části vládního sektoru o metodiku peněžních toků.

Dokumenty ke stažení

Nejčtenější