Novinky

Fiskální výhled ČR - květen 2013

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Vládní fiskální data
  • Veřejný sektor
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomika
  • Ekonomika

ISSN 1804-7998

Druhá vlna ekonomické recese svou dlouhotrvající přítomností a omezenými vyhlídkami na budoucnost staví tvůrce hospodářské politiky před nelehké rozhodování. Na jedné straně stojí snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů, jejichž stav je v důsledku chronických strukturálních deficitů a předchozí fáze recese ve většině vyspělých ekonomik stále neutěšený, na straně druhé nelze opomíjet fakt, že rozpočtové úspory a zvyšování daní mají dopady na domácí ekonomiky. Přípravy a realizace konsolidačních strategií ve světě se tak stále více setkávají s limity, kterými jsou jak rozsah a kvalita funkcí vládního sektoru, tak i omezení daná aktuálním hospodářským vývojem. Snaha je proto orientována směrem k adaptaci politik a strukturálních reforem, které ve svém efektu přispívají k růstu potenciálního produktu a konkurenceschopnosti, což má ve svém důsledku zpětné efekty do hospodaření vládního sektoru.

Vláda České republiky schválila dne 24. dubna 2013 aktualizaci Konvergenčního programu ČR na léta 2013 až 2016, kde prezentovala realizované i plánované kroky fiskální politiky, stejně jako ostatních politik s kvantitativními i kvalitativními přesahy do vládního sektoru. Prioritním záměrem pro fiskální politiku České republiky v roce 2013 je zajistit takové hospodaření státního rozpočtu a státních fondů, které by ukončilo postup při nadměrném schodku. Ten bude hodnocen právě na základě skutečného výsledku hospodaření sektoru vládních institucí v tomto roce a nastavení fiskální politiky prokazatelně udržitelným způsobem pod hranicí nadměrného deficitu do budoucna.

V podmínkách očekávaného křehkého oživení české ekonomiky se vláda rozhodla pokračovat ve strukturální konsolidaci výdajů a zároveň stabilizovat budoucí očekávání primárně ohledně daňové politiky, čímž by ráda napomohla domácí poptávce a podnikatelskému prostředí. Tento krok vede k ponechání některých reformních opatření na pozdější léta výhledu. Ta mají často navíc pozitivně-stimulační ekonomický efekt a měla by pomoci zrychlit obnovení konvergenčního procesu k vyspělým světovým ekonomikám. V rámci možností je také vláda odhodlána v tomto a příštím roce podpořit ekonomiku dalšími aktivními opatřeními.

Květnový Fiskální výhled ČR je jako obvykle pojímán coby doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá. Dále je postaven na dubnové Makroekonomické predikci Ministerstva financí a aktualizaci střednědobého výdajového rámce pro státní rozpočet a státní fondy schválené v dubnu vládou.

V první kapitole stručně nastiňuje současný i očekávaný makroekonomický a fiskální vývoj. Česká ekonomika se v první čtvrtině tohoto roku nacházela již šestým čtvrtletím v recesi. Nicméně předpokládáme, že pokles v prvním čtvrtletí byl minimem a ekonomika se opět odrazí ode dna. Přesto se bude pravděpodobně letos a v příštím roce nacházet v poměrně hluboké záporné produkční mezeře srovnatelné svojí velikostí s mezerou produktu z roku 2009. Pomalejší konsolidační tempo doprovázené hospodářskými stimuly je proto z hlediska ekonomického růstu vítané.

Finance vládního sektoru, bedlivě monitorované finančními trhy a mezinárodními institucemi, dosahují velmi dobrých výsledků již několikátým rokem v řadě. Hmatatelným bonusem úspěšné konsolidace jsou relativně nízké úrokové sazby nově emitovaných českých státních dluhopisů. Výnosy do splatnosti všech desetiletých státních dluhopisů se v dubnu pohybovaly okolo 1,82 %, což je úroveň srovnatelná např. s francouzskými státními dluhopisy a o 0,62 p.b. vyšší než u německých státních dluhopisů. Hospodaření vládního sektoru včetně mezinárodního srovnání se věnuje kapitola druhá.

Třetí kapitola rozšiřuje pohled Konvergenčního programu na hospodaření části vládního sektoru o metodiku peněžních toků.

 


 

Fiskální výhled je zpracováván s pololetní periodicitou (zpravidla v květnu a v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Nejčtenější