Novinky

Fiskální výhled ČR - listopad 2012

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Veřejný sektor
  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Vládní fiskální data

V minulém čísle Fiskálního výhledu ČR jsme v úvodu psali, že tempo snižování deficitů veřejných financí „…by se mělo odvíjet nejenom od velikosti nerovnováhy …, ale i od aktuálního a očekávaného výkonu ekonomiky vztaženého k jejímu potenciálu, stejně jako od stavu dalších ekonomických nerovnováh“. Tento již dnes obecně přijímaný fakt byl v červenci zohledněn Vládou ČR při formulaci fiskální strategie. Nejedná se o strategii novou, nýbrž aktualizovanou, jelikož celá řada reformních opatření a záměrů zůstává stejná, obdobně jako záměr vlády i nadále konsolidovat veřejné finance. Na druhou stranu je nyní zdůrazněn také prvek krátkodobého a střednědobého vývoje ekonomiky.

Toto vydání Fiskálního výhledu ČR obsahuje velké množství unikátních informací. Kromě aktualizovaného odhadu výsledku hospodaření vládního sektoru za rok 2012, detailně rozebírá změny na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů. Specifické místo zde zaujímá problematika pozastavených a nerefundovaných evropských prostředků, kde ukazujeme dopady na hotovostní a akruální saldo vládního sektoru v krátkém i střednědobém horizontu.

Nová predikce salda sektoru vládních institucí (metodika ESA95) pro rok 2012 tak hovoří o deficitu ve výši 5,0 % HDP. Oproti říjnovým notifikacím vládního deficitu a dluhu, kdy jsme odhadovali deficit 3,2 % HDP, je schodek vyšší zaprvé o 11,2 mld. Kč (0,3 % HDP) z důvodu neuznané způsobilosti části výdajů ve vybraných operačních programech; zadruhé o 59,0 mld. Kč (1,5 % HDP) v důsledku započtení celé částky finanční kompenzace církvím a náboženským společnostem (jedná se o metodickou úpravu akruálního systému účetnictví, nikoliv o skutečnou hotovostní platbu).

Fiskální výhled byl datově sestaven na aktualizované říjnové makroekonomické predikci Ministerstva financí a na novém návrhu státního rozpočtu pro rok 2013 a novém střednědobém výhledu pro léta 2014 a 2015. Reflektuje tedy nejnovější hospodářsko-politické skutečnosti, které promítá do agregátů vývoje hospodaření veřejného sektoru.

Z fiskálních záměrů vlády bychom rádi zdůraznili cíl dosažení takového salda v roce 2013, které jednoznačně ukončí postup při nadměrném schodku vedený s ČR od roku 2009, tedy dosažení a udržení deficitu vládního sektoru pod třemi procenty HDP.

Aktualizovaný Konvergenční program ČR na léta 2012–2015, schválený v dubnu vládou, prezentoval realizované a plánované ozdravné kroky v oblasti veřejných financí a dopady strukturálních reforem. Z konsolidačního mixu bylo zřejmé, že jsou zapojeny obě strany rozpočtu. Fiskální výhled v tomto duchu pokračuje a prezentuje spektrum konsolidačních a jiných diskrečních opatření, která kumulovaně za roky výhledu dosahují téměř 2 % HDP.

Implikace mírně rozvolněné konsolidační strategie jsou nejvíce patrné na konci horizontu predikce. Ve srovnání s dubnovým Konvergenčním programem ČR se odlišuje rovněž makroekonomická rovina fiskálního výhledu. Očekávané deficity vládního sektoru by tak měly být v letech 2014 a 2015 průměrně o více než jeden procentní bod vyšší.

V mezinárodním srovnání, kterému jsme tentokrát věnovali více prostoru, se Česká republika v oblasti deficitu a dluhu řadí k zodpovědnější polovině zemí Evropské unie. Nově je komparace rozšířena o vývoj výnosů státních dluhopisů a výši a strukturu zdanění.

Své specifické místo ve Fiskálním výhledu mají rovněž dlouhodobé projekce, na kterých Ministerstvo financí spolupracuje s Evropskou komisí. Projekce obsahují, pro průběžný důchodový systém stěžejní, úpravy parametrického systému z minulého roku. Výsledky např. indikují, že výdaje na starobní důchody z veřejných zdrojů za daných předpokladů vzrostou ze 7,2 % HDP roku 2010 na 9,5 % HDP v roce 2060.

Závěrečná kapitola je jako obvykle v podzimních vydáních věnována speciálnímu tématu blízkému pro české veřejné finance. Tentokrát jsme se zaměřili na propočty různých scénářů dopadů zavedení dobrovolného fondového spořícího pilíře (opt-out) na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, potažmo veřejných financí. Jedná se o simulace více či méně pravděpodobných variant. Výsledky naznačují, že díky dobrovolnosti a parametrům systému je sice počáteční dopad záporný, avšak nikoliv tak značný. Navíc v delším horizontu, spolu s odchodem generací účastnících se opt-outu do důchodu, se postupně dostaví úspora na výdajích a rozdíly oproti scénáři bez vyvázání se smazávají.

Součástí Fiskálního výhledu je již tradičně rozsáhlá tabulková příloha.


 

Fiskální výhled ČR je zpracováván v odboru Finanční politika MF ČR s pololetní periodicitou (publikován zpravidla koncem května a listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Nedílnou součástí Fiskálního výhledu ČR je i Metodická příručka, která definuje, upřesňuje a vysvětluje řadu pojmů, metod a použitých statistik.
Rádi přivítáme relevantní připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosím zasílejte na adresu: fiscal.outlook(zavináč)mfcr.cz.

 

Nejčtenější