Novinky

Otázky a odpovědi - Přezkoumávání hospodaření

oddělení 2803 - Metodika účetnictví veřejného sektoru a správa CSÚIS
oddělení 2803 - Metodika účetnictví veřejného sektoru a správa CSÚIS

Vydáno

  • Přezkoumávání hospodaření
  • Veřejný sektor
  • Kontrola
  • Často kladené otázky

Často kladené dotazy k přezkoumávání hospodaření územních celků

Číslo/rok Otázka Odpověď
Často kladené dotazy k zákonu č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů
11/2017 Vztahuje se povinnost přezkoumávajícího orgánu / auditora ověřit poměr dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle zákona upravujícího rozpočtovou odpovědnost k přezkoumání hospodaření za rok 2016?

Povinnost ověřit poměr dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky se nevztahuje k přezkoumání hospodaření za rok 2016.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za rok 2016, kterou bude kontrolor/auditor vyhotovovat po datu účinnosti zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (dále jen „zákon č. 420/2004 Sb.“), ve znění novely provedené zákonem č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti (dále jen „zákon č. 24/2017 Sb.“), tj. po 21. 2. 2017, nemusí být doplněna o nový předmět přezkoumání uvedený v § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 420/2004 Sb. a o výrok podle § 10 odst. 4 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb.

Ve vztahu k datu účinnosti zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 23/2017 Sb.“), a zákona č. 24/2017 Sb. Ministerstvo financí dovozuje, že tuto povinnost může reálně územní samosprávný celek naplňovat až od nabytí účinnosti, tj. od 21. 2. 2017, tzn. k rozvahovému dni běžného účetního období roku 2017, tedy k 31. 12. 2017. Opačný výklad by byl podle Ministerstva financí v rozporu se zákazem retroaktivity a též i s výslovnou úpravou zákona č. 23/2017 Sb. Povinnost ověřit poměr dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle zákona č. 23/2017 Sb. se tedy uplatní poprvé při provádění přezkoumání hospodaření územního celku za rok 2017.

10/2017 S ohledem na příslušná ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., vztahuje se povinnost přezkoumávajícího orgánu / auditora ověřit poměr dluhu u všech územních celků tak, jak jsou definovány v zákoně č. 420/2004 Sb.?

Ministerstvo financí zastává názor, že se ověření poměru dluhu k průměru příjmů za poslední 4 rozpočtové roky bude provádět u obcí a krajů včetně hlavního města Prahy, nikoliv však u městských částí hl. m. Prahy, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, neboť povinnosti stanovené zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vztahující se k otázce poměru dluhu a jeho monitoringu, platí pouze pro územní samosprávné celky.

Legislativní zkratka „územní celek“ je obsahově širší než pojem územní samosprávný celek, je vymezena pouze pro účely zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a zahrnuje územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti.

9/2017 Jaký je rozsah ověření poměru dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle právního předpisu upravujícího rozpočtovou odpovědnost jakožto předmět přezkoumání hospodaření územního celku podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 420/2004 Sb. a jak k němu má přezkoumávající orgán/auditor přistoupit?

Rozsah činností prováděných přezkoumávajícím orgánem/auditorem při ověření poměru dluhu územního samosprávného celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle právního předpisu upravujícího rozpočtovou odpovědnost je determinován ustanovením § 10 odst. 4 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 420/2004 Sb.“). Kontrolor/auditor vydá výrok ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, zda územní samosprávný celek hranici dluhu stanovenou pro účely zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 23/2017 Sb.“) nepřekračuje.

Ministerstvo financí doporučuje, aby kontrolor/auditor při přezkoumání hospodaření věnoval zvýšenou pozornost položkám rozvahy a výkazu zisku a ztráty a položkám výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu, které tvoří algoritmus pro výpočet tzv. poměrových ukazatelů, a to v souladu zejména s ustanovením § 2 odst. 2 písm. h) a i) zákona č. 420/2004 Sb. Přezkoumání (ověření) poměru dluhu územního samosprávného celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky je nutné brát jako informaci ve smyslu přidané hodnoty, kterou územní samosprávný celek a uživatel zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření tímto získá (např. je vhodné se detailně věnovat důvodům zadlužení a struktuře závazků). Ministerstvo financí dále doporučuje, aby kontrolor/auditor v tomto smyslu projednal taktéž zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření s příslušnými osobami podle § 11 a § 12 zákona č. 420/2004 Sb., resp. zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

Ověření obsahového vymezení jednotlivých položek, které vstupují např. do dluhu územního samosprávného celku v rámci každoročního přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb. kontrolorem/auditorem, umožňuje územnímu samosprávnému celku včas reagovat na zjištěné nedostatky přijetím opatření k jejich nápravě podle § 13 zákona č. 420/2004 Sb. a zároveň včas a řádně plnit požadavky zákona č. 23/2017 Sb., tj. např. povinnost postupně splácet své předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % průměru příjmů za poslední 4 rozpočtové roky pokud překročí zákonem stanovenou hranici, přičemž účelem opatření ze zákona č. 23/2017 Sb., je tedy především skutečnost, aby územní samosprávné celky splácely své dluhy.

8/2017 Bude se do posledních 4 rozpočtových let při ověření poměru dluhu územního celku k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky podle právního předpisu upravujícího rozpočtovou odpovědnost započítat i období, za které se vyjádření do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření uvádí nebo se bude jednat o období bezprostředně předcházející období, za které se vyjádření do zprávy uvádí? Ministerstvo financí zastává názor, že do posledních 4 rozpočtových let se započítává i období, za které se vyjádření do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření uvádí. Např. při přezkoumání hospodaření územního samosprávného celku za rok 2018 se bude počítat s dluhem k 31. 12. 2018. Poslední 4 rozpočtové roky tudíž v tomto konkrétním případě znamenají období let 2015 – 2018.
7/2017 Může přezkoumávající orgán řešit podněty k uzavřeným přezkoumáním hospodaření územního celku? Je přezkoumávající orgán podnětem vázán? Obecná právní úprava stanoví, že správní orgán je povinen přijímat podněty. Nakládání s nimi je obsaženo v příslušných ustanoveních zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (např. v § 42 a násl.). Podněty třetích osob lze proto podle názoru Ministerstva financí využít v souladu s plánem přezkoumání hospodaření a se skutečnou činností přezkoumávajícího orgánu.
6/2017 Jaké možnosti má přezkoumávající orgán/auditor, pokud dostane od třetí osoby podnět v podobě domněnky, že se účetní územního celku dopustila trestné činnosti v roce, za které již přezkoumání hospodaření územního celku proběhlo a bylo uzavřeno?

Šetření skutečností v souvislosti s trestnou činností přísluší pouze orgánům činným v trestním řízení. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, ani zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, nestanovují přezkoumávajícímu orgánu/auditorovi pravomoc k prošetření podezření na spáchání trestného činu.

Pokud se třetí osoba (v tomto případě nejsou za třetí osobu považovány státní orgány) domnívá, že se účetní územního celku, nebo jiná osoba (např. zaměstnanec územního celku, člen zastupitelstva územního celku) dopustila trestného činu, je možné toto podezření oznámit policejnímu orgánu nebo státnímu zastupitelství.

5/2017 Jak má postupovat přezkoumávající orgán/auditor, pokud při přezkoumávání hospodaření zjistí, že se účetní územního celku dopustila trestné činnosti? Jestliže kontrolor při přezkoumání zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, má povinnost o nich podle § 6 odst. 2 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, neprodleně informovat státního zástupce nebo policejní orgán a současně neprodleně písemně informovat příslušné zastupitelstvo, popřípadě statutární orgán dobrovolného svazku obcí. Obdobným způsobem postupuje i auditor (viz § 15 a § 21 zákona č. 93/2009 Sb., auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů).
4/2017 Je přezkoumávající orgán/auditor oprávněn dožadovat se přístupu k účetnictví územního celku libovolného roku?

Přezkoumávající orgán/auditor je oprávněn dožadovat se přístupu k účetnictví vedeného územním celkem jako jednoho z předmětů přezkoumání územního celku primárně v rámci výkonu přezkoumání hospodaření územního celku za aktuální přezkoumávané období. Nicméně přezkoumávající orgán, resp. auditor podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon auditorech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 93/2009 Sb.“), je podle názoru Ministerstva financí oprávněn vyžádat si účetní záznamy územního celku také za předcházející či následující účetní období, a to v souvislosti s ověřováním skutečností, které jsou předmětem přezkoumání v rámci přezkoumávaného období.

Územní celek je povinen vytvořit podmínky pro výkon přezkoumání hospodaření, umožnit kontrolorovi výkon jeho oprávnění stanovených zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 255/2012 Sb.“), a poskytovat k tomu potřebnou součinnost (srov. § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb.). Auditorovi je pak územní celek povinen poskytnout součinnost v souladu s ustanovením § 21 zákona č. 93/2009 Sb.

3/2017 Je krajský úřad přezkoumávajícím orgánem, nesplní-li obec povinnost požádat o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi podle § 42 zákona č. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů? V ustanovení § 42 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že příslušný krajský úřad provede přezkoumání hospodaření obce v případě, nesplní-li obec povinnost požádat o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi. V takovém případě se krajský úřad stává ex lege přezkoumávajícím orgánem. Krajský úřad tuto skutečnost oznámí zastupitelstvu územního celku podle § 4 odst. 9 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 420/2014 Sb.“), do 28. února následujícího roku a přezkoumání hospodaření územního celku vykoná v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 420/2004 Sb. a zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2/2017 Má přezkoumávající orgán/auditor při ověření hospodaření obce kontrolovat, zda byl zveřejněn rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem? Podle § 2 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, v rámci ověření údajů o ročním hospodaření územního celku, není předmětem přezkoumání zveřejnění rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu příspěvkové organizace, které je upraveno v § 28a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti (část čtrnáctá, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2017).
1/2017 Jak hodnotit chyby a nedostatky ve zprávě a v závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, které byly zjištěné při dílčích přezkoumáních hospodaření, když k nápravě zjištěných chyb a nedostatků bylo přijato opatření, ale kontrolu plnění opatření nebylo možné provést z toho důvodu, že v přezkoumávaném období (do ukončení přezkoumání hospodaření za stejný rok) nenastala stejná, popř. obdobná skutečnost, na které by kontroloři provádějící přezkoumání hospodaření plnění přijatých opatření mohli ověřit?

V § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 420/2004 Sb.“), je územnímu celku uložena povinnost přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených v zápisu z dílčího přezkoumání, a to bezodkladně poté, co byl s nimi seznámen podle § 6 odst. 1 písm. b), a podat o tom informaci, včetně informace o jejich splnění, přezkoumávajícímu orgánu při konečném přezkoumání.

Při konečném přezkoumání má tedy přezkoumávající orgán k dispozici přijatá opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených v zápisu z dílčího přezkoumání včetně informace o jejich splnění. Ministerstvo financí má za to, že přijatá opatření mohou být jak konkrétní (zpětně se např. určitým účetním dokladem opravují vzniklé chyby a nedostatky), tak i systémová (jsou přijata taková opatření, která by v budoucnu vzniku chyb a nedostatků předcházela, a to v případě, že nelze konkrétním úkonem provést nápravu).

Pouze samotná skutečnost, že přezkoumávající orgán nemůže na místě ověřit, jak byl nedostatek v přezkoumávaném období, popř. v předchozích obdobích opraven, protože se uvedený případ již neopakoval, však nemůže být na újmu územnímu celku, a to za předpokladu, že přijatá opatření mají logickou vazbu ke zjištěným nedostatkům. V závěru zprávy proto bez posouzení všech souvislostí nelze uvést vyjádření, že byly zjištěny nedostatky spočívající v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 5. zákona č. 420/2004 Sb.).