MP/19/2017 - Přístup k informacím z poplatkového řízení

Otázka:

Je možné, aby zastupitel obce (radní obce) obdržel od správce poplatku (obecního úřadu) z titulu své funkce informace o poplatkových subjektech, případně další informace z poplatkového řízení?

Odpověď:

Ustanovení § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), obsahuje zmocnění pro obec vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou zavede místní poplatky. Obecně závaznou vyhlášku vydává podle § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), zastupitelstvo obce. Zavedení a stanovení poplatků tak patří do samostatné působnosti obce (viz § 14 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Řízení o poplatcích, vhodněji však správu poplatků, vykonává v souladu s § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích obecní úřad. Podle § 15 zákona o místních poplatcích je tato působnost obecního úřadu výkonem přenesené působnosti.

Správa poplatků (včetně kontroly poplatků) je vykonávána podle procesních ustanovení zákona o místních poplatcích, zejména však podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Obecní úřad, jakožto správce poplatku, tak vykonává veřejnou správu na základě zákonů, které jsou speciální vůči zákonu, jenž chrání osobní údaje (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Základní zásadou, kterou se řídí správa poplatků, je zásada neveřejnosti uvedená v § 9 odst. 1 daňového řádu. Předpokladem pro plnění této zásady je dodržování povinnosti mlčenlivosti úředních osob i osob zúčastněných na řízení o tom, co se při správě poplatků dozvěděly o poměrech jiných osob, viz ustanovení § 52 odst. 1 daňového řádu. Zásada neveřejnosti a s ní spojená povinnost mlčenlivosti představují prostředek právní ochrany poplatkových subjektů proti zneužití informací zejména o jejich majetkových poměrech, ale zároveň i proti zneužití jejich osobních údajů.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že správu poplatků (včetně kontrolní činnosti) vykonává vždy obecní úřad prostřednictvím úředníků podílejících se na výkonu správních činností zařazených do obecního úřadu. Úředníci obecního úřadu nemohou poskytnout zastupiteli (radnímu) informace z poplatkového řízení, a to z důvodu, že správa poplatků je neveřejná a úřední osoby mají povinnost mlčenlivosti. Poplatkový subjekt může správce poplatku (obecní úřad) zprostit povinnosti mlčenlivosti, ale jen ohledně údajů, které se ho týkají, viz ustanovení § 52 odst. 2 daňového řádu. Poplatkový subjekt může poskytnout informace z poplatkového řízení zastupiteli sám, ale opět se musí jednat o údaje, které se týkají pouze jeho osoby.

Závěrem lze uvést, že podle ustanovení § 52 odst. 4 daňového řádu není porušením mlčenlivosti zveřejnění zobecněných informací získaných při správě daní (poplatků), z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.