Novinky

Počátek běhu lhůty pro placení poplatku

odbor 39 - Správní činnosti
odbor 39 - Správní činnosti

Vydáno

  • Daně a cla
  • Poplatky
  • Veřejný sektor
  • Místní poplatky

Otázka:

Poplatek byl poplatkovému subjektu vyměřen platebním výměrem. Lhůta, po jejíž uplynutí nelze nedoplatek vybrat a vymáhat, činí 6 let. Který den je rozhodný pro počátek běhu této lhůty, den splatnosti poplatku stanovený v obecně závazné vyhlášce, nebo náhradní den splatnosti stanovený platebním výměrem? 

Odpověď:

V souladu s § 160 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), nelze nedoplatek vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně, nebo, jde-li o nedoplatek z částky daně, k jejíž úhradě byla stanovena náhradní lhůta splatnosti, začne lhůta pro placení daně běžet náhradním dnem splatnosti daně.

Na základě § 139 odst. 1 a 3 daňového řádu lze daň vyměřit na základě daňového přiznání nebo vyúčtování, nebo z moci úřední. Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň vyměřená z moci úřední. Z uvedeného vyplývá, že i pro zaplacení daně vyměřené z moci úřední se uplatňuje náhradní lhůta splatnosti a rozhodnutí je vykonatelné po uplynutí 15 dnů ode dne, kdy nabude právní moci.

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), je speciální právní úpravou vůči daňovému řádu pro oblast místních poplatků. Ustanovení § 11 odst. 1 a 2 zákona o místních poplatcích normuje, že nebudou-li poplatky poplatníkem zaplaceny, nebo plátcem poplatku odvedeny, včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem (nebo hromadným předpisným seznamem).

Poplatník místního poplatku tedy nepodává „poplatkové“ tvrzení, ale na základě skutečností daných obecně závaznou vyhláškou (§ 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích) poplatek přímo zaplatí. Nalézací rovina řízení, tj. zjištění a stanovení poplatku správcem poplatku, se uplatňuje teprve v případě, že místní poplatek nebyl zaplacen včas a ve správné výši. U místních poplatků se tak jedná vždy o vyměření z moci úřední (§ 139 odst. 1 a 3 daňového řádu). Pokud správce poplatku vyměřuje (doměření přichází v úvahu pouze v oblasti teorie, v případě pochybení správce poplatku se použijí dozorčí prostředky dle daňového řádu) místní poplatek poplatníkovi z moci úřední, tak vždy ve výši rozdílu poplatku uhrazeného poplatníkem a správnou výší poplatku. Pro úhradu rozdílu mezi částkou poplatku zaplacenou poplatníkem a vyměřenou správcem poplatku je v platebním výměru správcem poplatku vždy stanovena náhradní lhůta splatnosti.

Na základě výše uvedeného platí, že lhůta pro placení daně (poplatku) dle § 160 daňového řádu začne v případě poplatku vyměřeného platebním výměrem běžet náhradním dnem splatnosti daně. Přes shora uvedené považujeme za nutné dodat, že správce poplatku by měl v rámci poplatkového řízení vždy postupovat v souladu se základními zásadami správy daní (viz § 5 a násl. daňového řádu), v tomto případě zejména bez zbytečných průtahů.

Nejčtenější