Novinky

Oblast působnosti zákona

oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu
oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu

Vydáno

  • Soukromý sektor
  • Spotřebitelský úvěr
  • Zákon o spotřebitelském úvěru

Oblast působnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru

Spotřebitelský úvěr (resp. oblast působnosti zákona) je obecně vymezen v § 1 zákona, přičemž § 2 stanovuje výjimky z tohoto obecného pravidla.

Zákon se tedy vztahuje na práva a povinnosti související s odloženou platbu, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Pro tento okruh práv a povinností zákon zavádí legislativní zkratku „spotřebitelský úvěr.“

Podle § 2 se však zákon nevztahuje na:

  • hypoteční úvěry – vyloučeny jsou úvěry poskytnuté pro účely bydlení a zajištěné zástavním právem k nemovitosti vázané na některý z účelů vyjmenovaných v bodech 1. až 5. (§ 2 písm. a),
  • operativní leasing (§ 2 písm. b),
  • bezúročné půjčky a úvěry (§ 2 písm. c),
  • průběžné poskytování služeb hrazených formou splátek (§ 2 písm. d),
  • odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službou s celkovou výši nižší než 5 000 Kč (celkové výše úvěrů poskytnutých mezi stejnými subjekty se v období 12 měsíců sčítají; úvěr který překročí tuto hranici je už spotřebitelským úvěrem) a nižší než 1 880 000 Kč (§ 2 písm. e),
  • zaměstnanecké půjčky a úvěry (§ 2 písm. f),
  • některé úvěry poskytované obchodníkem s cennými papíry (§ 2 písm. g),
  • bezplatné odložení dluhu (§ 2 písm. h),
  • půjčky nebo úvěry poskytované omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě právního předpisu bezúročně nebo s nižšími úrokovými sazbami než jsou obvyklé na trhu (§ 2 písm. i),
  • služby poskytované typicky při činnosti zastaváren (§ 2 písm. j),
  • půjčka nebo úvěr obsažené ve smíru uzavřeném před soudem nebo jiným příslušným orgánem (§ 2 písm. k).

Zákon rozlišuje několik druhů spotřebitelských úvěrů a také k nim rozličně přistupuje. Povinnosti věřitelů a seznamy poskytovaných informací se mohou u různých druhů spotřebitelských úvěrů lišit. Zákon takto rozeznává především:

  • spotřebitelský úvěr (obecný pojem),
  • spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání (tzv. kontokorentní úvěr),
  • spotřebitelský úvěr ve formě překročení (např. dosažení nepovoleného zůstatku na běžném/platebním účtu), nebo
  • dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení věřitele platba nebo mění způsob placení.

Další odchylky zákon stanovuje pro spotřebitelské úvěry sjednané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

Nejdůležitější pojmy, se kterými se v zákoně operuje, jsou:

  • spotřebitel, kterým se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,
  • věřitel, jímž se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání (synonymně zde používáme také pojem poskytovatel spotřebitelského úvěru) a
  • zprostředkovatel, tj. osoba, která není věřitelem a která v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání za odměnu nabízí spotřebiteli možnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s věřitelem nebo mu pomáhá tuto smlouvu uzavřít nebo ji jménem věřitele uzavírá.

Nejčtenější