Novinky

Často kladené dotazy

oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu
oddělení 3503 - Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu

Vydáno

  • Často kladené otázky
  • Regulace
  • Soukromý sektor
  • Spotřebitelský úvěr
  • Zákon o spotřebitelském úvěru
Aktualizováno 30. 11. 2012

Seznam často kladených dotazů včetně odpovědí k problematice spotřebitelského úvěru

  • V případě, že tady odpověď na svůj dotaz nenaleznete, rádi Vám ho zodpovíme na adrese spotrebitelskyuver@mfcr.cz.
  • aktualizováno: 30.11.2012
Seznam často kladených dotazů
číslo dotaz odpověď MF
1

V § 5, který věřiteli stanoví povinnost poskytovat spotřebiteli informace, se užívá termínu „s dostatečným předstihem“. Jak blíže definovat tuto lhůtu?

Termín „s dostatečným předstihem“ používá náš právní řád v řadě předpisů (srov. např. občanský zákoník, zákon o platebním styku, stavební zákon, zákoník práce, obchodní zákoník aj.), aniž by tyto právní předpisy podrobněji stanovily, co se touto lhůtou myslí.

Lhůta „s dostatečným předstihem“ stanovená v zákoně o spotřebitelském úvěru má umožnit spotřebiteli, aby v klidu prostudoval předsmluvní informace a byl sám schopen posoudit, nakolik budoucí smluvní vztah odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Tuto lhůtu bude třeba posuzovat i s ohledem na složitost produktu, který je spotřebiteli nabízen (u jednoduššího produktu s méně parametry může být lhůta kratší, u komplikovaného produktu delší).

V mnoha případech (především u jednoduchých produktů) si lze představit za dostatečnou lhůtu velice krátkou, např. v rámci jednoho jednání o uzavření smlouvy.

2

Jestliže je nabízen spotřebitelský úvěr prostřednictvím zprostředkovatele, ale smlouva je uzavírána přímo s věřitelem, vztahuje se ustanovení § 5 odst. 6 zákona o povinnosti předat spotřebiteli předsmluvní informaci a s tím spojené veškeré informace vyplývající z tohoto zákona i na zprostředkovatele?

Ano, toto ustanovení se i v tomto případě bude vztahovat i na zprostředkovatele. V tomto ohledu není relevantní, zda zprostředkovatel zároveň smlouvu jménem věřitele uzavírá či nikoliv, resp. povinnost poskytnout předsmluvní informace má zprostředkovatel vždy, i pokud úvěr jenom nabízí, bez ohledu na to, jestli smlouvu bude uzavírat jménem věřitele zprostředkovatel nebo přímo věřitel.

 

3 V případě odstoupení od smlouvy v době, kdy bude spotřebitelský úvěr spotřebitelem vyčerpán, automaticky tak bude zanesen do úvěrových registrů a v případě, že klient ve lhůtě stanovené tímto zákonem, tj. do 14 kalendářních dnů odstoupí od smlouvy, jak bude řešena situace, kdy spotřebitel již v úvěrových registrech bude veden?

Zákon o spotřebitelském úvěru tuto oblast neupravuje. Jak se uvedená skutečnost projeví v registru, záleží především na vnitřních pravidlech konkrétního registru. Jedná se o obdobnou situaci, jako když je do registru zaznamenáno, že klient žádá o nějaký úvěr a nakonec jej nedostane, nebo se sám rozhodne jej za nabízených podmínek nevyužít, popřípadě lze analogii hledat u předčasně ukončovaných smluv s klientem.

 

4 Pokud věřitel poskytuje kontokorentní úvěr s automatickou prolongací, tzn., že po splnění určitých podmínek ze strany spotřebitele se smlouva po 1 roce automaticky prodlužuje bez data splatnosti na další rok – je toto klasifikováno jako úvěr na dobu určitou ?

Pokud smluvní vztah trvá neomezenou dobu za předpokladu, že klient nepodnikne nějaký aktivní krok – úkon směřující k ukončení smluvního vztahu – lze tento typ smlouvy považovat za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

5

V § 15 odst. 1 je uvedeno, že spotřebitel má právo na poměrné snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru, pokud předčasně zcela nebo zčásti splatí spotřebitelský úvěr. Zajímalo by mě, jakým způsobem vykládat termín "poměrné snížení nákladů"?

§ 15 odst. 1 je třeba v souladu s čl. 16 směrnice 2008/48/ES vykládat v kontextu § 15 odst. 2 a odst. 3. Poměrné snížení nákladů je tudíž třeba vykládat tak, že spotřebitel při předčasném splacení splácí jistinu nebo její část. K tomu je povinen nahradit věřiteli nutné a objektivně odůvodněné náklady, které věřiteli vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením, přičemž náhrada těchto nákladů je limitována hranicí 1 % resp. 0,5 %. Nic dalšího není spotřebitel povinen platit.

 

6

V Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) - Povinné informace ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr - odst. 1 písm. a) je uvedeno, že smlouva musí vždy obsahovat druh spotřebitelského úvěru. Vymezuje nějaký právní předpis druhy spotřebitelského úvěru nebo je zcela v dispozici poskytovatele úvěru, jak tento druh označí?

Některé druhy spotřebitelského úvěru vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru – např.

  • úvěr ve formě možnosti přečerpání,
  • překročení
  • dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení.

Z jiného úhlu pohledu mohou být těmito druhy např. smluvní typy – půjčka podle § 657 občanského zákoníku, úvěr podle § 497 obchodního zákoníku. Dále lze uvést také leasing, americkou hypotéku nebo úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Vzhledem k rychlému vývoji na trhu finančních produktů a jeho rozmanitosti, není zde možné vyjmenovat všechny možné druhy spotřebitelských úvěrů.

Uvedení pouhého obchodního názvu produktu, např. „Veselý úvěr“, který charakter produktu blíže nespecifikuje, za druh úvěru ve smyslu zákona považovat nelze.

7

V Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) - Povinné informace ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr - odst. 1 písm. f) je mimo jiné uvedeno, že smlouva musí vždy obsahovat roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr a veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby. Co všechno je myšleno "veškerými předpoklady použitými pro výpočet této sazby"?

Veškerými předpoklady použitými pro výpočet této sazby se rozumí všechny parametry (celková výše úvěru a okamžik jejího čerpání, výše splátek a jejich četnost atd.) na jejichž základě byla RPSN vypočtena. Tyto údaje buď mohou být známé předem (pokud např. doba a výše splátek byly pevně stanoveny ve smlouvě), anebo mohou být vzhledem k druhu spotřebitelského úvěru předem neurčené, a tudíž neznámé (např. výše a četnost splátek úvěru ve formě možnosti přečerpání nebo u kreditní karty). Nejsou-li některé údaje známy předem, je třeba pro výpočet RPSN použít dodatečné předpoklady stanovené Příloha č. 5 (.PDF, 105 kB) bodě II zákona.

 

8

V případě, že nějaká doplňková služba není povinná pro uzavření smlouvy (tedy jedná se například o pojištění pro případ neschopnosti splácet), je nutné částku za tuto službu zahrnout do celkové částky splatné spotřebitelem, RPSN a celkových nákladů?

Celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele se rozumí veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek“.

To znamená, že pokud není doplňková služba nijak relevantní pro sjednání úvěru, do celkových nákladů se nezapočítává.

Stejně tak by se tato doplňková služba neměla započítávat ani do RPSN nebo do celkové částky splatné spotřebitelem. Celková částka splatná spotřebitelem je součet celkových nákladů a celkové výše spotřebitelského úvěru. Cena nepovinné doplňkové služby není součástí ani jedné z těchto částek.

9

Lze cenu doplňkové smlouvy, která není povinná pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, uvést v předsmluvních informacích ve „formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, v části 3. „náklady spotřebitelského úvěru“, do kolonky „veškeré případné další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr“?

Podle § 5 odst. 1 poslední věty je nutné uvést náklady na nepovinnou doplňkovou smlouvu separátně, neboť „jiné informace než uvedené v Příloze č. 2 (.PDF, 99 kB)č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu.“ Informace o nepovinné doplňkové smlouvě nemusejí být vůbec předkládány coby předsmluvní informace.

10

Musí být u spotřebitele uvedeno telefonní číslo ve smlouvě vzhledem k ustanovení Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) odst. 1 písm. b)?

Uvádět spotřebitelovo telefonní číslo ve smlouvě není nutné. Zákon je třeba vykládat v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice, z nichž výslovně vyplývá povinnost uvádět ve smlouvě pouze totožnost a poštovní adresu smluvních stran. Cílem směrnice je především to, aby spotřebitel znal kontaktní údaje věřitele, aby tak mohl snadným způsobem uplatnit vůči věřiteli svá práva, která mu zákon/směrnice přiznává. Už v rámci předsmluvních informací je proto věřitel/zprostředkovatel povinen uvést své kontaktní údaje, mezi něž patří i emailová adresa a telefonní číslo. Oba tyto posledně zmiňované údaje však už i v případě věřitele/zprostředkovatele patří mezi údaje nepovinné. Co se týče spotřebitele, z žádného ustanovení směrnice nevyplývá povinnost uvádět ve smlouvě jeho telefonní číslo.

Výčet kontaktních údajů smluvních stran je výčtem demonstrativním. Uvedení totožnosti spotřebitele a jeho adresy lze považovat za dostatečné i z hlediska obecného českého smluvního práva a požadavku na určitost právních úkonů a řádné označení smluvních stran.

11

Co se myslí povinností poskytnout informace o postupu v případě ukončení smluvního vztahu (Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) písmeno q).

Vzhledem k tomu, že některé specifické případy ukončení smluvního vztahu, resp. informace o nich a postup jejich uplatnění (např. odstoupení od smlouvy ve 14denní lhůtě, předčasné splacení nebo zánik smlouvy o vázaném úvěru), jsou upraveny v jiných písmenech přílohy – viz n), o) a p), pak pod písmenem q) lze vidět např. výpověď spotřebitelského úvěru, která v jiných písmenech pokryta není.

Jednalo by se tedy o informace o případné sjednané výpovědní době a o tom, co musí spotřebitel po učinění výpovědi udělat. Stejně tak by zde měly být uvedeny informace o výpovědní době a postupu v případě výpovědi dané věřitelem.

12

Musí se do smlouvy uvádět všechny údaje dle Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB), i pokud se některé body na konkrétní produkt nevztahují. Např. pro poskytovanou půjčku není vyžadováno pojištění, musí se to ve smlouvě výslovně uvést nebo je to možné zcela vynechat?

V případě, že uzavření pojištění není pro spotřebitele pro získání úvěru povinné, není ho potřeba explicitně uvádět.

 

13

Co je myšleno pojmem „výpis z účtu“ ve vztahu k povinnosti poskytnout spotřebiteli na žádost výpis z účtu v podobě tabulky umoření dle § 7 odst. 4? Tazatelem poskytované půjčky jsou v naprosté většině poskytovány v hotovosti a jsou rovněž spláceny v hotovosti, nikoli převodem na bankovní účet. Pojmem účet se tak zřejmě myslí účet či záznam, který si o každém zákazníkovi společnost vede.

Ano, pod pojmem účet se myslí pouhá evidence splácení úvěru, kterou si vede věřitel.

14

Dle Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB). písm. c) je třeba ve smlouvě uvést celkovou dobu trvání spotřebitelského úvěru. Je tato celková doba to samé co doba účinnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr?

Ano.

 

 

15

Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) písm. r) stanoví, že smlouva musí obsahovat informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra. Platí uvedené i v případě, kdy je pro účely mimosoudního řešení případných sporů ve smlouvě sjednána tzv. rozhodčí doložka?

Ano, spotřebiteli musí být vždy bezvýjimečně sdělena informace o možnosti obrátit se v případě sporu vzniklého v souvislosti s nabízením, poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru na finančního arbitra, jemuž byla za tímto účelem rozšířena působnost zákonem č. 180/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony s účinností ode dne 1. července 2011. Sjednání rozhodčí doložky totiž (podle ustanovení § 1 zákona č. 229/2002 Sb.) nevylučuje pravomoc finančního arbitra ve věci rozhodnout, zároveň však platí, že na finančního arbitra se v případě sporu může obrátit pouze spotřebitel.

 

16

V písmenu k) Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) se stanoví, že ve smlouvě je třeba uvádět vedle úrokové sazby použitelné v případě opožděných plateb také další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele. Co do těchto dalších důsledků prodlení spadá? Postačí upozornit na možnost požadovat smluvní pokutu, zákonné úroky z prodlení a náhradu škody dle Občanského zákoníku?

Ve smlouvě je nezbytné vyjmenovat všechny bezprostřední právní důsledky opožděných plateb, tj. všechny zákonné (úroky z prodlení a náhrada škody) a všechny smluvené (např. smluvní pokuta). Obecně sem patří především možnost požadovat smluvní pokutu, zákonné úroky z prodlení a náhradu škody dle Občanského zákoníku nebo např. informace o tom, že opožděnou splátkou nastává splatnost celého úvěru (pokud je takové ujednání ve smlouvě uvedeno).

 

17

V písmenu n) Přílohy č. 3 (.PDF, 94 kB) se stanoví, že ve spotřebitelské smlouvě je nutné informovat také o právu na odstoupení od smlouvy, jakož i o částce splatné za den. Domníváte se, že ve smlouvě by tedy měla být tato částka vyčíslena (např. uvedeno: „Částka úroku splatná za den činí …)?

ANO, je-li to možné, měla by být částka ve smlouvě přesně vyčíslena.

V případech, kdy to možné nebude – např. není-li jasná konkrétní výše úvěru, kterou klient bude čerpat – bude nutné uvést ve smlouvě alespoň přesný způsob výpočtu denní částky.

18

Vztahuje se působnost zákona na situaci, kdy si spotřebitel koupí nemovitost na bydlení ze svého a pak si na to vezme hypoteční úvěr?.

Jedná se o standardní tzv. americkou hypotéku, která plně spadá pod režim zákona. Takovýto druh úvěru nelze podřadit pod žádnou z výjimek uvedených v ustanovení § 2, a tudíž je nutné na něj zákon o spotřebitelském úvěru aplikovat.

 

19

Za jakých podmínek bude na pojistné ( např. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, havarijní pojištění, flotilové pojistné smlouvy) nahlíženo jako na doplňkovou službu ve smyslu § 3 písm. e)?

Jak směrnice, tak zákon doplňkovou službu nedefinují, avšak stanovují, kdy je nezbytné doplňkovou službu započíst do celkových nákladů spotřebitelského úvěru.
Z ustanovení § 3 písm. e) vyplývá následující:

  • Doplňkovou službu je nezbytné do celkových nákladů započíst pouze pokud je poskytnuta v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a její sjednání je pro získání spotřebitelského úvěru povinné. Pokud však povinnost sjednat doplňkovou službu vyplývá z jiné skutečnosti, než ze skutečnosti, že byl poskytnut spotřebitelský úvěr, náklady na takovou službu se do celkových nákladu nezapočítávají (např. u pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zákonná povinnost vyplývá ze skutečnosti nabytí vlastnictví k vozidlu, nikoliv ze skutečnosti, že byl poskytnut spotřebitelský úvěr).
  • Do celkových nákladů spotřebitelského úvěru je věřitel povinen doplňkovou službu započíst pouze je-li mu výše nákladů na ni známá. Pokud tedy věřitel umožní spotřebiteli sjednat doplňkovou službu dodatečně, náklady na takovou službu není povinen v celkových nákladech spotřebitelského úvěru zohlednit.
20

Za jakých podmínek budou smlouvy o doplňkových službách zanikat v případě odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru?

Doplňková služba nezanikne, pokud povinnost ji uzavřít vyplývala z jiné skutečnosti, než ze skutečnosti, že byl poskytnut spotřebitelský úvěr (viz otázku č. 19).
Doplňková služba nezanikne také, pokud byla uzavřena s třetí osobou, která s věřitelem nemá v této souvislosti uzavřenou vlastní dohodu.

21

Jakým způsobem bude posuzováno kritérium stejné výhodnosti v ustanovení § 22 odst. 3?

Jednotlivá ustanovení původní a nové smlouvy je nutné posuzovat jak každé samostatně, tak ve svém souhrnu. V konečném důsledku pak bude platit, že jednotlivé ukazatele (např. RPSN či úroková sazba) mohou být pro spotřebitele i méně výhodné, pokud bude uzavření takové smlouvy pro spotřebitele obecně výhodnější.

22

Existuje nějaká pomůcka nebo kalkulačka pro výpočet RPSN?

Pomůcku pro výpočet RPSN zpracovala Evropská komise a tato pomůcka je dostupná na jejích webových stránkách:

Odkaz přímo na pomůcku, s kterou lze pomocí přepínače napravo nahoře pracovat i v Češtině:

23

Vztahuje se povinnost vysvětlit spotřebiteli předsmluvní informace stanovená v § 5 odst. 5 zákona také na zprostředkovatele?

Ano, povinnost vysvětlit spotřebiteli poskytnuté informace se vztahuje též na zprostředkovatele. Přestože ustanovení § 5 odst. 5 (stejně jako ustanovení dalších odstavců v § 5) výslovně uvádí pouze věřitele, je třeba jej vykládat v kontextu ustanovení § 5 odst. 6, podle nějž je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli informace ve stejném rozsahu, v jakém je povinen je poskytnout věřitel. „Stejný rozsah“ pak samozřejmě implikuje též povinnost poskytnout informace ve stejné kvalitě a obdobným způsobem, jak má činit věřitel, tzn. znamená informace náležitě spotřebiteli vysvětlit tak, aby spotřebitel byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva, jejíž uzavření zprostředkovatel spotřebiteli umožňuje, odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

V případě, že zprostředkovatel tuto svou povinnost nesplní, dopustí se správního deliktu podle § 20 odst. 1 písm. c), za což mu může hrozit pokuta až do výše 5 000 000 Kč.

Pro úplnost je nutné doplnit, že též příslušné ustanovení směrnice, konkrétně čl. 5 odst. 6, které je do ustanovení § 5 odst. 5 zákona transponováno, výslovně hovoří i o zprostředkovatelích.

24

Vydala EU metodickou pomůcku k výkladu směrnice 2008/48/ES (směrnice o spotřebitelském úvěru) ve vztahu k nákladům a roční procentní sazbě nákladů ?

Ano, Evropská komise dne 8. května 2012 zveřejnila metodickou pomůcku k výkladu směrnice 2008/48/ES (směrnice o spotřebitelském úvěru) ve vztahu k nákladům a roční procentní sazbě nákladů. Publikovaná metodická pomůcka je doporučujícím, avšak právně nezávazným, pracovním dokumentem Komise, který navíc nemusí vždy odrážet odborný názor zástupců členských států, jejichž připomínky nebyly Komisí při přípravě tohoto dokumentu ve všech případech zohledněny.

Související informace

Metodická pomůcka k výkladu směrnice 2008/48/ES (směrnice o spotřebitelském úvěru) ve vztahu k nákladům a roční procentní sazbě nákladů (.PDF, 220 kB)

  • ze dne 8. května 2012
25

Je možné považovat úvěry vyloučené z působnosti zákona č. 145/2010 Sb. (např. půjčky do 5000 Kč nebo hypotéční úvěry) za spotřebitelské úvěry?

 

Ano, spotřebitelským úvěrem je jakákoliv odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem (viz § 1). Při splnění některé z podmínek stanovených v § 2 se tento zákon sice na takovou finanční službu nevztahuje (takže se neaplikují např. ustanovení o předsmluvních informacích, právu na odstoupení od smlouvy, předčasném splacení atp.), samotná povaha smluvního vztahu jako spotřebitelského úvěru tím však není dotčena, pokud jsou naplněny jak osobní (na jedné straně podnikatel jako věřitel nebo zprostředkovatel, na druhé straně spotřebitel jako příjemce), tak věcné (úvěrová povaha) znaky poskytované finanční služby. To je relevantní např. z hlediska působnosti finančního arbitra, který je podle § 1 písm. c) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, příslušný řešit spory ze všech spotřebitelských úvěrů, tedy i včetně takových, které jsou z působnosti zákona č. 145/2010 Sb. vyloučeny.

Zdroj: MF - odbor Finanční trhy II - odd. 353 Retailové finanční služby a ochrana spotřebitele na finančním trhu, publikováno 17.09.2010 / aktualizováno 18.01.2011 / 13.12.2011/31.01.2012/14.05.2012/05.06.2012/30.11.2012

Nejčtenější