Novinky

Základní informace

odbor 16 - Cenová politika
odbor 16 - Cenová politika

Vydáno

  • Cenová regulace a kontrola
  • Cenový věstník
  • Soukromý sektor
  • Regulace
Aktualizováno 8. 6. 2017 10:00
  • Aktualizace obsahu.
  • Aktualizace obsahu
  • Aktualizace části Informace o cenových předpisech: Cenové výměry (výběr z cenových věstníků)

Liberalizace cen

V roce 1990 se rozhodlo, jako o jednom z nejdůležitějších předpokladů pro nastolení tržní ekonomiky, o liberalizaci cen spočívající v opuštění modelu centrálně-byrokraticky určovaných cen jednotných na celém území republiky (pouze zhruba 10 % tehdejšího okruhu na maloobchodním trhu bylo v režimu tzv. cen sjednávaných dohodou) a v přechodu k cenám smluvním, výlučně dohadovaným mezi účastníky trhu. Tento proces neznamenal absolutní rezignaci státu v působení na oblast cen, ale zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vymezil velmi přísně možnosti, kdy stát může do cen formou cenové regulace zasahovat. Došlo k zásadnímu zvratu v poměru volných tržních cen a cen ovlivňovaných státem, kdy zpočátku se cenové zásahy dotýkaly zhruba 15 % HDP, tento ukazatel má trvale klesající tendenci a odhaduje se nyní zhruba kolem 5 % HDP.

Cenová regulace se postupně zužovala pouze na síťová odvětví, kde existuje tzv. přirozený monopol, a dále na segmenty zboží a služeb, kde existuje nevyvážený vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu a kde existuje reálné nebezpečí zneužití výhodnějšího hospodářského postavení zejména prodávajícího při současné potřebě ochránit slabšího účastníka trhu - konečného zákazníka.

Cenová regulace je uplatňována dále v omezeném okruhu případů, kdy jsou na nákup zboží vynakládány prostředky z veřejných rozpočtů a kdy existuje veřejný zájem na zajištění rovnovážného postavení na trhu (zdravotnictví, nemovitosti a jejich pronájmy ve veřejném zájmu apod.).

Samostatnou kapitolou, kde je nutno realizovat zásahy státu do oblasti cen, jsou případy, kdy toto vyžadují komunitární předpisy, zvláště pak tehdy, kdy do daného odvětví jsou směrovány dotační programy z prostředků EU. To je např. oblast dodávek mléka a mléčných výrobků pro školáky, kde je v současné době uplatňována regulace formou úředně stanovených cen.

Posledním zákonným důvodem je uplatnění cenové regulace v těch případech, kdy je to potřebné pro účely výběru spotřební daně. Z tohoto důvodu jsou stanovovány pevné ceny cigaret.

Při takto omezeném rozsahu cenové regulace platí, že ceny i v neregulovaných odvětvích jsou podrobeny trvalému monitoringu a signály o nepřiměřených výkyvech cen jsou předmětem analýz a následného posuzování odůvodněnosti uplatnění cenové regulace.

Nelze v žádném případě opomenout ani prvek tzv. nepřímé regulace cen zakotvený v § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který znemožňuje zneužití výhodnějšího hospodářského postavení prodávajícího nebo kupujícího k tomu, aby vyžádal vyšší (nebo kupující nižší) cenu než cenu obvyklou. Tímto způsobem je postižitelné spekulativní jednání na trhu i v těch segmentech, které nepodléhají žádné formě cenové regulace.

V České republice jsou takto nastaveny podmínky pro uplatnění plnohodnotných tržních vztahů při zajištění podmínek pro podnikatele a při existující potřebné ochraně konečných zákazníků.

Informace o cenových předpisech:

Ochrana trhu, cenová stabilita a konkurence

K udržování cenové hladiny a tím míry inflace v ekonomicky přijatelných mezích kromě monetární politiky ČNB, ochrany hospodářské soutěže prováděné ÚOHS a fiskální politiky vlády rovněž přispívá i Ministerstvo financí podporou soutěžního prostředí na jednotlivých trzích.

Ministerstvo financí posuzuje právní předpisy a návrhy jejich změn i návrhy opatření vlády, zejména z oblasti podnikání, hospodářské soutěže, státních podpor, ochrany spotřebitele a zadávání veřejných zakázek. Tyto právní předpisy posuzuje ve vzájemném kontextu z hlediska jejich důsledků pro tržní prostředí. Usiluje o to, aby podporovaly konkurenční prostředí v daném oboru, aby nepřispívaly k monopolním tendencím a aby nevytvářely podmínky pro uzavírání nepřípustných dohod o určení cen. Předkládá návrhy právních předpisů a dalších opatření s cílem liberalizace trhu.

Ministerstvo financí v rámci této činnosti dále hodnotí tržní situaci v jednotlivých oborech, posuzuje účinnost regulace cen, vyhodnocuje a zobecňuje zkušenosti v ochraně trhu v jiných zemích, a na základě toho přijímá opatření směřující k cenové deregulaci.

Cenová kontrola

Cenová kontrola je ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, činností, v rámci které se ověřuje, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, či cenových předpisů a zda jsou správně předkládány podklady pro potřeby cenových orgánů, resp. zda byla splněna opatření uložená k nápravě.

Předmětem cenové kontroly je dodržování veškerých ustanovení cenových předpisů s tím, že porušením cenových předpisů ze strany prodávajícího je:

  • nabízení a prodej zboží v rozporu s úředně stanovenými cenami (prodej za vyšší cenu než maximální, jinou než pevnou cenu nebo nižší než minimální),
  • nesplnění podmínek, na které bylo uplatnění maximální, minimální nebo pevné ceny omezeno,
  • nerespektování pravidel věcného usměrňování cen,
  • nesplnění evidenčních nebo informačních povinností nebo povinností v označování zboží cenami nebo předání nepravdivých údajů cenovému orgánu.

Ze strany kupujícího může dojít k porušení cenových předpisů tím, že:

  • kupuje za cenu v rozporu s úředně stanovenými cenami
    nebo
  • kupuje za cenu vyšší, než odpovídá regulaci cen, pokud na úhradu této ceny čerpá prostředky ze státního rozpočtu.

Porušením cenových předpisů ze strany prodávajícího nebo kupujícího je i zneužití jeho výhodnějšího hospodářského postavení při sjednávání ceny.

Cenové kontroly jsou prováděny především na základě ročních plánů cenových kontrol jednotlivých cenových kontrolních orgánů, podle zadání Ministerstva financí, popř. vlády, a na základě podnětů a stížností občanů, právnických osob či podnikajících fyzických osob.

Cenová kontrola MF v oblasti vodárenství

Na základě usnesení vlády č. 86 ze dne 9. 2. 2015 bylo rozhodnuto vytvořit na Ministerstvu financí specializovaný cenový kontrolní útvar se zaměřením na dodržování pravidel věcného usměrňování cen u vody pitné a vody odpadní (včetně vody předané a převzaté). V rámci odboru 16 - Cenová politika bylo vytvořeno oddělení Cenová kontrola v oboru vodovodů a kanalizací jako cenový kontrolní orgán MF oprávněný k provádění cenové kontroly dle § 2 odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Tento kontrolní orgán zahájil svou činnost ve 3. čtvrtletí roku 2016. Kontroly jsou zaměřené na dodržování věcně usměrňovaných cen ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách a vedení cenové evidence dle § 11 zákona o cenách při kalkulaci a uplatňování cen pitné vody dodávané odběratelům a pitné vody dodávané do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel („voda předaná“), dále cen odpadní vody odvedené kanalizací nečištěné a odpadní vody odvedené kanalizací čištěné a odpadní vody převzaté do kanalizace od jiného vodohospodářského subjektu („převzatá voda odpadní“).

Perspektivy cenové regulace

Základní směry dalšího postupu:

  • v závislosti na otevírání trhu a vzniku plnohodnotné hospodářské soutěže postupně omezovat rozsah státních zásahů,
  • zužovat seznam výrobků a služeb podléhajících regulaci formou úředně stanovených cen a u těchto přecházet na tržně konformnější formu regulace v podobě věcného usměrňování cen,
  • regulaci cen uplatňovat tak, aby byla naplňována zásada umožnit plné promítnutí oprávněných nákladů a potřebného zisku do realizačních cen.

 

 

Nejčtenější