Novinky

Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Služby veřejnosti
  • Daň
  • Zdanění hazardu
  • Žádost o poskytnutí informací
  • Zákon o svobodném přístupu k informacím

Dotaz:

nesouhlasím s kroky Vlády ČR a Vámi řízeného ministerstva, které výrazně přenáší dopady úsporných opatření hlavně na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Využívám proto zákona 106/1999 Sb. v platném znění a žádám Vás o informaci:

  • Jak Vámi řízené ministerstvo hodlá zabránit faktu, že řádně pracující občan má tvrdě zdaněnu každou vydělanou korunu a část občanů a firmy působící v ČR, které mají sídlo v zahraničí,platí jen minimální daně nebo vůbec žádné? A firmy s.r.o.
  • Proč stále odmítáte zdanit hazard a finanční transakce a tím tyto peníze alespoň částečně vrátit do ekonomiky ČR a zabránit jejich vyvádění do zahraničí nebo, co je ještě horší, do „šedé ekonomiky"?
  • Proč stále odmítáte zavedení registračních pokladen?
  • Kdy začne postih lichvy a proč se tak dosud nestalo?
  • Zda uvažujete a pokud ano kdy a jakým způsobem začne zvyšování finanční gramotnosti obyvatel ČR?

Odpověď:

dne 7. června 2012 byl panu ministru Ing. Miroslavu Kalouskovi doručen Váš dopis obsahující pět dotazů. Z pověření pana ministra níže uvádím odpovědi na jednotlivé dotazy.

„Jak Vámi řízené ministerstvo hodlá zabránit faktu, že řádně pracující občan má tvrdě zdaněnu každou vydělanou korunu a část občanů a firmy působící v ČR, které mají sídlo v zahraničí platí jen minimální daně nebo vůbec žádné?“ 

  • Zdaňování zahraničních subjektů upravuje jednak český zákon o daních z příjmů, který stanoví, že firmy, které jsou českými daňovými rezidenty, platí v ČR daně ze svých celosvětových příjmů, zatímco firmy, které nejsou rezidenty, platí v ČR daně jen z příjmů ze zdrojů na území ČR. V každém případě je dále třeba zohlednit existující smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, které zaručují to, aby jeden příjem nebyl zdaněn dvakrát a současně, aby žádný příjem ze zdanění neunikal. Kritérium pro stanovení toho, zda je firma daňovým rezidentem ČR je např. i to, zda firma má v ČR místo svého vedení. Tím je zajištěno, aby byly v ČR zdaňovány i firmy, které jsou pouze de iure přesunuty např. do daňových rájů, ale ve skutečnosti dále vykonávají svou činnost v ČR.
  • Problémem v této situaci je získání dostatečných informací právě např. z daňových rájů. K tomu slouží i sílící význam mezinárodní daňové spolupráce. Česká republika začala v roce 2011 uzavírat právě se zeměmi, které mají pověst daňových rájů,  smlouvy o výměně informací pro daňové účely. V současné době již má ČR uzavřeno šest takových smluv.
  • K tématu daňových úniků bych obecně uvedl, že jejich omezování je významným předmětem pozornosti Ministerstva financí spolu s Generálním finančním ředitelstvím a Generálním ředitelstvím cel. Od loňského roku nabyla platnosti nová úprava legislativy procesu správy daní - Daňový řád. Dále od 1. dubna 2011 platí řada opatření, která pomáhají daňové správě v boji proti daňovým únikům. Lze zmínit institut ručení za nezaplacenou daň, institut zvláštního zajištění daně či režim přenesené povinnosti (tzv. reverse charge) u některých komodit. U převodních cen, tedy ocenění transakcí mezi spojenými osobami (hlavně nadnárodní společnosti), kde často hrozí úniky, došlo ke zvýšení počtu kontrol a růstu doměřené daně. Také je důležitá mezinárodní spolupráce při správě daní. Jasná terminologie a přehledná legislativa, cílené zaměření daňových kontrol na rizikové skupiny, důsledné uplatňování sankcí spolu s podporou dobrovolného plnění daňových povinností může významně napomoci snížit daňové zatížení poctivých daňových poplatníků. Tomu může významně přispět také dlouhodobé úsilí o snižování administrativní náročnosti výběru daní, vládou podporovaná koncepční příprava „Jednoho inkasního místa“ a zjednodušení výpočtu daní a pojistného a jejich výběru prostřednictvím odstranění rozdílů ve výpočtu základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacích základů sociálního a zdravotního pojistného prostřednictvím harmonizace těchto základů. V současné době je již v připomínkovém řízení sblížení hmotněprávní úpravy daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociálním pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a současně sblížení procesních pravidel pro jejich správu.

„Proč stále odmítáte zdanit hazard a finanční transakce a tím tyto peníze alespoň částečně vrátit do ekonomiky ČR a zabránit vyvádění do zahraničí nebo, co je ještě horší do „šedé ekonomiky“?

  • Od roku 2012 platí nový odvod z loterií a jiných podobných her, který zrušil dosavadní systém, kdy loterie byly osvobozeny od daně z příjmů a místo toho platily povinný odvod, který však směřoval nikoliv do veřejných rozpočtů, ale na různé charitativní účely, kdy však docházelo i ke zneužívání tohoto systému. Současně byly zrušeny i některé další správní poplatky, které byly rovněž nahrazeny tímto jedním výše uvedeným odvodem. Odhadujeme, že roční výnos uvedeného odvodu bude činit 8 až 9 mld. Kč. Současně bylo zrušeno osvobození loterií a sázkových her od daně z příjmů.
  • Pokud jde o Vámi zmiňované zdanění finančních transakcí, rád bych Vás informoval, že Ministerstvo financí v souladu s názorem České národní banky odmítá zavedení této daně z důvodů vážných rizik, která jsou s tímto typem daně spojena. Hlavním rizikem je, vzhledem k velké mobilitě předmětu daně, přesun finančních aktivit řady subjektů mimo ČR, respektive EU v případě harmonizovaného přijetí v EU. Dále oslabení konkurenceschopnosti naší ekonomiky a také možné negativní dopady tohoto typu daně na ekonomický růst a přesun daňového zatížení na klienty finančních institucí. Dalším problémem je obratový charakter této daně, kdy při prodeji prostřednictvím více prostředníků dojde ke zdanění při každé transakci.

„Proč stále odmítáte zdanění zavedení registračních pokladen?“

  • Průběžně  probíhá  veřejná i   politická diskuse,  zda  znovuzavedení  registračních   pokladen nadále ponechat samovolnému vývoji a potřebám podnikatelského prostředí, nebo zda opakovaně přijmout zákon, který uloží jednoznačnou a povinnou formu evidence plateb v hotovosti, a to (jak zastánci nejčastěji uvádějí) zejména pro zkvalitnění podmínek živnostenského podnikání, omezení nelegálních dovozů zboží a zlepšení jejich podmínek  pro potřeb správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností. Při projednávání návrhu zákona o registračních pokladnách v roce 2005 v legislativních orgánech bylo poukazováno na to, že zavedení registračních pokladen nebude mít pro zlepšení výběru daní, resp. zamezení neoprávněného snižování vykázaných příjmů, zásadní význam. Bylo tvrzeno, že zavedení registračních pokladen ještě více zkomplikuje podnikání a zvýší náklady poctivým podnikatelům, přičemž ty nepoctivé zákon stejně nepostihne. Lze tedy shrnout, že otázka znovuzavedení registračních pokladen má v současné době politický aspekt, kdy na jedné straně stojí snaha o potírání daňových úniků a na druhé zájem na co nejnižší administrativní zátěži pro podnikatele. Pokud by bylo rozhodnuto, že zavedení registračních pokladen je tím správným řešením pro zlepšení daňové morálky, je nutné při přípravě věcného řešení posuzovat i hledisko spravovatelnosti a průkaznosti skutečností zjišťovaných za pomocí registračních pokladen  a tomu přizpůsobit zvolené technické řešení, jakož i vymezení okruhu subjektů, na něž by povinnost užívat registračních pokladen dopadla.

- Váš dotaz : „Kdy začne postih lichvy a proč se tak dosud nestalo?“

  • spadá vzhledem k okolnosti, že lichva je podle ustanovení § 218 trestního zákoníku, trestným činem, do kompetence Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

“Zda uvažujete a pokud ano, kdy a jakým způsobem začne zvyšování finanční gramotnosti obyvatel ČR?"

  • Finanční gramotností se Ministerstvo financí dlouhodobě zabývá. Veškeré obsáhlé materiály naleznete na níže uvedené internetové adrese: Finanční vzdělávání

Doplňující dotazy:

Otázka č. 6:
Proč prosazujete zákon o církevních restitucích bez prokazování vlastnictví,   bez seznamu církevního majetku a jak chcete vracet majetek,  který byl vrácen už jednou za vlády pana Tošovského, proč prolamujete  Benešovy dekrety a jak chcete vracet,  co církvím nepatří     bez kontroly nároků církví z jejich vlastního seznamu, který byl církvemi vytvořen  v roce 1948?

Odpověď:
Ohledně zákona, který se  týká církevních restitucí, způsobu nabytí majetku při restitucích, Vám doporučuji obrátit se na Ministerstvo kultury, v jehož kompetenci je tato věc řešena.

Otázka č. 7:
Velmi by mě zajímalo, jak se dostaneme z dluhů, když každý rok plánujete deficit státního rozpočtu 150 miliard korun. Jak je možné, že jsme v dluzích, když jsme před 22 lety dluhy neměli, za 20 let jsme rozprodali státní majetek řádově ke 3 bilionům korun a stále nemáme peníze.Kde tyto peníze skončily?

Odpověď:
Vaše informace, že každý rok plánujeme deficit státního rozpočtu 150 mld. Kč“ není správná. Mohu Vás ujistit, že s takovým objemem deficitu v žádném případě nepočítáme. Již na rok 2012 byl schválen deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Na rok 2013 se počítá  se schodkem ve výši  100 mld. Kč a  vroce 2014 ve výši 70 mld. Kč.

Platná trajektorie fiskální konsolidace, jejímž cílem je dosažení vyrovnaných rozpočtů v roce 2016, se týká salda celého vládního sektoru, tedy vedle státního rozpočtu  i (zjednodušeně řečeno) rozpočtů místních a krajských a zdravotních pojišťoven. Strategie fiskální konsolidace i použitý makroekonomický scénář jsou popsány v Konvergenčním programu 2012, který byl zveřejněn 26. dubna 2012 a naleznete jej na internetových stránkách Ministerstva financí na adrese Konvergenční program.

Nicméně v závislosti na očekávaném budoucím ekonomickém vývoji v České republice i v zemích našich obchodních partnerů budou přijata opatření, která by měla splnění cíle vyrovnaného salda vládního sektoru zajistit. Na rok 2016 jsou tedy cílena všechna opatření, která by měla umožnit dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu.

Vláda dne 11. dubna  2012 schválila konkrétní úsporná opatření  pro roky 2013  až 2015, která mají za cíl udržet schodek státního rozpočtu v těchto letech pod třemi procenty hrubého domácího produktu.

Privatizace státního majetku skutečně přinesla státu jen na výnosech z prodeje majetku řádově několik bilionů Kč. Jejich použití vládami bylo a je striktně definováno právním řádem České republiky a pod trvalou kontrolou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a tedy i veřejnosti.

Nejčtenější