Novinky

Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Žádost o poskytnutí informací
  • Zákon o svobodném přístupu k informacím
  • Ostrava
  • GEOSAN GROUP a. s.
  • Likvidace odpadů
  • Informační kancelář
  • Služby veřejnosti

Dotaz:

Jako ministra odpovědného za supervizi a financování Realizace nápravných opatření Laguny Ostramo Vás žádám, aby jste prověřil níže uvedené skutečnosti a  informoval mne o zjištěních a o opatřeních, které případně vyvodíte.

V roce 2004 byla mezi  Sdružením Čistá Ostrava reprezentované společností Geosan Group, a.s. a  s.p. Diamo uzavřena realizační smlouva o provedení sanačních prací a následnou rekultivaci v hodnotě 2.594.843.530,-Kč, na základě které mělo sdružení provést sanaci tzv. Ostravských lagun. Nedílnou součástí této smlouvy je nabídkový projekt.

Sdružení Čistá Ostrava (dále jen SČO) a s.p. Diamo se touto smlouvou zavázalo provést likvidaci odpadů – Ostravských kalů ekologicky šetrným způsobem, který neohrozí zdraví obyvatel v okolí prováděné sanace – obyvatel Ostravského sídliště Fifejdy a Ostravy, ani nikde jinde.

Žádám Vás o prověření těchto skutečnosti :

(1) Pracovníci s.p. Diamo a pracovníci Sdružení Čistá Ostrava (SČO) ve shodě nerealizovali ochranná opatření v původní smlouvě zakotvená a ani adekvátně nesnížili cenu prací  o cenu nerealizovaných opatření a v říjnu a v listopadu 2011 masivní těžbou odpadu bez ochranných opatření, jejichž provedení bylo zasmluvněno ve výše uvedené smlouvě, a následným převozem 110.000 tun modifikovaných Ostravských kalů z Ostravy do skládky Celio u Mostu ohrozili zdraví velké skupiny obyvatel (Fifejdy 10.500 přímo dotčených obyvatel). Žádám Vás o sdělení, zda byla z projektu vypuštěna původní ochranná opatření, jak byla  snížena cena smlouvy a zda tím nedošlo ke zneužití prostředků Ministerstva financí ČR.

(2) Odpady převezené do severních Čech nebyly zlikvidovány, ale pouze dočasně uloženy na skládce a mají být spalovány mnoho následujících let. Žádám Vás o sdělení, zda byla proplacena a v jaké výši  a komu likvidace těchto nebezpečných odpadů a zda tím nedošlo ke zneužití  prostředků Ministerstva financí ČR.

(3) Pracovníci s.p.Diamo objednali u SČO – společnosti Geosan Group, a.s. vývoj a výstavbu linky na čištění kontaminovaných zemin na Ostravských lagunách. Tato linka byla vyvinuta a postavena, zaplacena ale nefunguje. Dle realizační smlouvy z roku 2004 byl zhotovitel povinen eliminovat riziko výronu spalných plynu – vodíku při ohřátí kontaminovaných zemin v této lince. Žádám Vás o sdělení, jakým způsobem a kým byl zhotovitel – Sdružení Čistá Ostrava zbaven této povinnosti a kdo za toto rozhodnutí nese odpovědnost. Též Vás žádám o sdělení, zda nedošlo ke zneužití veřejných prostředků, když byly obě smluvní strany – s.p.Diamo i Sdružení Čistá Ostrava od počátku informováni o tom, že toto riziko hrozí.

Současně Vás žádám dle zákona 106/99 Sb.o dodání kopií faktur, včetně soupisu prací, které byly s.p. Diamo proplaceny Sdružení Čistá Ostrava a veškerých dodatků k realizační smlouvě včetně jejich nedílných součástí a příloh. Smlouva je financovaná z veřejných prostředků, pod supervizí Ministerstva financí ČR a z tohoto titulu žádám o dodání těchto listin.

Vážený pane ministře, očekávám Vaši reakci a doufám, že sanace Ostravských lagun dokončena způsobem odpovídajícím zákonům, citlivě ke zdraví obyvatel i k životnímu prostředí a že za minulé chyby bude vyvozena odpovědnost.

Odpověď:

na Ministerstvo financí, k rukám pana ministra, byla dne 19. listopadu 2012 doručena      Vaše žádost, kterou podáváte  ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve věci Nápravných opatření laguny Ostramo.

K jednotlivým dotazům Vám sděluji následující:

Otázka č. 1:

Pracovníci s.p. Diamo a pracovníci Sdružení Čistá Ostrava (SČO) ve shodě nerealizovali ochranná opatření v původní smlouvě zakotvená a ani adekvátně nesnížili cenu prací  o cenu nerealizovaných opatření a v říjnu a v listopadu 2011 masivní těžbou odpadu bez ochranných opatření, jejichž provedení bylo zasmluvněno ve výše uvedené smlouvě,   a následným převozem 110.000 tun modifikovaných Ostravských kalů z Ostravy        do skládky Celio u Mostu ohrozili zdraví velké skupiny obyvatel (Fifejdy 10.500 přímo dotčených obyvatel). Žádám Vás o sdělení, zda byla z projektu vypuštěna původní ochranná opatření, jak byla  snížena cena smlouvy a zda tím nedošlo ke zneužití prostředků Ministerstva financí ČR.

Odpověď:

Projektové řešení

Konkrétní ochranná opatření pro dotazovaný segment sanace jsou popsána v Prováděcím projektu z října 2005. V Prováděcím projektu z října 2005 měla     být z lagun odtěžena kapalná a kašovitá fáze sludgů pomocí sacího bagru, umístěného na plovoucím pontonu (jako variantní řešení bylo v projektu uvedeno čerpání pomocí čerpadel umístěných na pontonech). Odtěžený kal měl být přepravován PE dopravním potrubím na místo zpracování. Podmínkou pro realizaci tohoto způsobu těžby kapalné fáze sludgů bylo udržení trvalé a spojité vodní hladiny na povrchu lagun, která by umožnila pohyb pontonu s těžním mechanizmem po povrchu laguny. Po dosažení spodních partií lagun mělo být vyhloubeno  3 - 5 těžních jam pro odtěžení kašovitých a tuhých sludgů lžícovým bagrem. Sludge měly být odtěžovány do vanových kontejnerů a průběžně odváženy do technologického zařízení  pro zpracování sludgů na alternativní palivo. Během těžby měla být těžená místa trvale udržována pod vodní mlhou pro eliminaci emisí. Hlavním ochranným prvkem proti plošným emisím z lagun při těžbě měla být spojitá vodní hladina na povrchu lagun, vytvářející vodní uzávěru. Jako alternativní řešení pro snížení emisí měla být zbylá, aktuálně netěžená plocha lagun, případně zakryta pásy PEHD folie tl. 0,75 mm. V případě použití vodní uzávěry mělo být překrývání lagun PEHD fólií omezeno, nebo zcela vypuštěno. Jako další ochranné opatření je v projektu uváděno maximální možné zredukování míst aktuální těžby.

V technologickém zařízení na výrobu alternativního paliva měly být mechanicky předupravené tuhé sludge nejdříve neutralizovány roztokem NaOH a ztekuceny přídavkem ztekucovadel (polyalkoholů), tekuté a kašovité sludge dopraveny potrubím do předehřívacích nádrží. Po převedení na kapalnou fázi měly být sludge na centrifugách rozděleny na olej, vodu a zbytkovou tuhou fázi. Odloučená ropná fáze měla být využita jako náhradní palivo v surovém stavu, vodná fáze měla být vyčištěna na čistírně lagunových vod a tuhá fáze po smísení s koksovým prachem využitelná jako tuhé alternativní palivo. Variantní řešení, uvedené v projektu, spočívalo v odděleném nakládání se sludgy uloženými v lagunách podle jejich primárního skupenství. Výhoda alternativní varianty byla především v odstranění ztekucování většiny sludgů. Nakládání s kapalnou fází sludgů bylo stejné jako u projektované varianty, polotuhé, kašovité a tuhé sludge měly být těženy běžnými stavebními mechanizmy a v technologii výroby tuhého alternativního paliva smíseny s energetickým uhlím a neutralizačním činidlem.

Při realizaci praktických pilotních zkoušek se ukázalo, že čerpatelnou část obsahu lagun, kterou by bylo možné dle původního projektu čerpat a PE potrubím dopravovat  na místo zpracování, tvoří prakticky pouze srážková voda a část vrstvy olejů na hladině vody, viskozita ostatního obsahu lagun (včetně kašovitých sludgů) čerpání neumožňovala. Proto byla provedena v červenci - srpnu 2007 pilotní zkouška míchání materiálu lagun OSTRAMO s CaO „in situ“ pomocí strojního zařízení ALLU PM 500. Pilotní zkouška byla realizována řešitelským týmem ve složení VŠB-TU Ostrava (zhotovitel projektu a následných pilotních testů vápnění lagun), BYDOZA CZ s.r.o. (míchání lagun zařízením ALLU PM 500 v laguně R2), AQUATEST,a.s. divize Slezsko (měření imisí při míchání a vápnění laguny R2), TESO Ostrava (měření emisí uhlovodíků a pachů) a Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (měření emisí a monitoring pracovního prostředí). Pilotní zkouška měla ověřit možnost vpravování CaO do obsahu lagun, sledovat následné chemické reakce CaO s obsahem lagun, sledovat vývoj tepla v laguně a sledovat vznik a koncentrace plynných emisí, uvolňujících  se při tomto technologickém postupu.  Cílem testů bylo vyhodnocení reálnosti záměru, stanovení množství vápna pro neutralizaci, porovnání tvorby emisí ze surových lagun bez přídavků vápna a při různém množství přidaného vápna, včetně screeningového měření jejich kvantity a složení. Z měření veškerých polutantů vyplynulo, že manipulací se surovým materiálem kalů nedochází k zásadnímu nárůstu emisí plynných a tuhých látek, při procesu míchání byl nárůst emisí oproti volné hladině cca čtyřnásobný. Dále bylo v závěru zprávy konstatováno, že nárůsty emisí při procesu vápnění laguny v měřicích kontejnerech oproti volnému povrchu stávající    laguny a změřenému pozadí nemohou měřitelným způsobem ovlivnit imise v blízkém okolí lagun.  Na výše uvedené výsledky pilotního pokusu vápnění lagun reagoval zhotovitel formou technické změny projektu. Předmětem této změny byla úprava technologie zpracování sludgů na alternativní palivo, spočívající v úpravě fyzikálních vlastností odpadů neutralizací      přímo v tělese laguny.

Realizace

Realizace dotazovaného segmentu sanace byla zahájena dne 6. 5. 2009, kdy byl zahájen provoz „Zařízení pro zpracování kyselých dehtů – Nápravná opatření laguny Ostramo“ (dále též NOLO). Provoz zařízení byl povolen rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, kterým bylo vydáno integrované povolení pod názvem „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“. Při vlastní realizaci těžby sludgů bylo postupováno v souladu s technickou změnou projektu. Nejdříve byla separátně odčerpána z povrchu laguny směs vody a oleje, následně byla zahájena neutralizace obsahu lagun „in situ“ pomocí zařízení ALLU PM 500. Negativní projevy realizované činnosti byly omezovány organizačními opatřeními, technickými opatřeními a úpravou technologického postupu. Organizační opatření byla dána schváleným provozním řádem, který zhotoviteli ukládal omezovat, případně úplně zastavit činnost na lokalitě za nepříznivých povětrnostních podmínek,  při inverzních stavech, při naměření zvýšených hodnot na měřících stanicích a při stížnostech občanů na zvýšenou prašnost. V průběhu realizace byla rovněž postupně zkoušena a realizována celá řada technických ochranných opatření (např. používání speciálně namletého vápna se zvýšenou gramáží pro snížení prašnosti, vyzkoušení různých systémů skrápění – vodní dělo, stožáry, zařízení umístěné přímo na strojním zařízení, ochranný kryt míchací hlavy). Součástí technických opatření bylo vybudování emisního monitorovacího systému první výstrahy, který je koncipován jako systém měření koncentrací SO2 v bodech lokalizovaných na hranici lokality, ve kterých nesmí být překročena koncentrace 1 200 μg/m3. Podkračování této koncentrace na všech měřících bodech emisního monitorovacího systému garantuje podle modelových výpočtů bezpečné dodržení hodinového imisního limitu SO2   v místě obytné zástavby (350 μg/m3); její překročení pak iniciuje reakci při realizaci nápravných opatření, včetně zastavení prací na lokalitě. Změny technologického postupu spočívaly v omezení míst, na kterých bylo současně prováděno vápnění, omezení denního množství aplikovaného vápna a doby vápnění. Od 1.7.2011 probíhalo vápnění sludge pouze ve vymezeném prostoru laguny R2 ve 3 vybudovaných jímkách, do kterých byla surová sludge převážena nákladními automobily, případně přemísťována pomocí bagru. Od 3. 8. 2011 byla větší jímka rozdělena ještě na polovinu a od 14.10.2012 bylo vápnění realizováno pouze   v 6 jímkách o maximální ploše do 250 m2 s mocností surové sludge  do 2,0 m (vždy postupně, nikoliv současně ve více jímkách). Vždy po ukončení aplikace vápna v konkrétní jímce byla jímka opatřena vodní uzávěrou ve formě vrstvy cca 0,1 až 0,3 m vody, případně vody s příměsí vápenného hydrátu.

Z uvedeného vyplývá, že po celou dobu realizace dotazovaného segmentu sanace byla realizována ochranná opatření, jejichž technické řešení a rozsah se průběžně vyvíjel na základě získaných poznatků a zkušeností s jejich účinností. V inkriminované době (říjen, listopad 2011) byla ochranná opatření realizována v maximální míře a to i nad rámec původních ochranných opatření, uvedených v Prováděcím projektu. Bohužel s ohledem na charakter prováděných prací, jejich rozsah a variabilitu sludgů nebylo možné ani při maximální realizaci technických, technologických a organizačních opatření při nepříznivých klimatických podmínkách krátkodobé negativní vlivy prováděných prací vyloučit.

K ohrožení zdraví obyvatel v inkriminované době při následné manipulaci s vyrobeným palivem GEOBAL 4, jeho nakládání na přepravní vozidla a přepravě  na skládku společnosti Celio u Mostu nemohlo dojít. Vyrobené alternativní palivo je sypký materiál, bez výraznějšího zápachu, nebezpečné pouze při přímém kontaktu s nechráněnou pokožkou nebo při vniknutí do podzemních či povrchových vod. K manipulaci s palivem a k jeho nakládce do kontejnerů INNOFREIGHT docházelo pouze v uzavřeném a střeženém areálu pracoviště NO-LO, do Mostu bylo přepravováno po železnici a vykládka probíhala v areálu zabezpečené skládky společnosti Celio. Přeprava byla prováděna ve speciálních kovových kontejnerech společnosti INNOFREIGHT. Po celou dobu palivo nepřišlo do kontaktu s jinými osobami, než s pracovníky zainteresovaných firem.

Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že při realizaci těžby sludgů nedošlo k vypuštění ochranných opatření, opatření uvedená v projektu byla při těžbě pouze modifikována a upravována podle realizovaného technologického postupu prací a jejich aktuálního vývoje. Skutečností, že ne všechna původně projektovaná ochranná opatření nebyla realizována zcela v souladu s původním řešením, nedošlo k úspoře vynaložených nákladů na straně zhotovitele, neboť byla nahrazena, případně doplněna, novými ochrannými opatřeními, s jejichž realizací původní projekt nepočítal.

Otázka č. 2:

Odpady převezené do severních Čech nebyly zlikvidovány, ale pouze dočasně uloženy na skládce a mají být spalovány mnoho následujících let. Žádám Vás o sdělení, zda byla proplacena a v jaké výši  a komu likvidace těchto nebezpečných odpadů a zda tím nedošlo ke zneužití  prostředků Ministerstva financí ČR.

Odpověď:

Přepracování nebezpečných odpadů v lagunách na alternativní palivo bylo propláceno Sdružení Čistá Ostrava na základě předaných dokladů o převzetí tohoto paliva koncovým odběratelem, v konkrétním dotazovaném případě sdružení firem Celio a.s. a Lafarge Cement, a.s. Oba výše jmenované subjekty před uzavřením smlouvy a převzetím paliva prokázaly, že mají k nakládání s palivem příslušná povolení  a oprávnění a že jsou vlastníky zařízení, umožňujících bezpečné skladování a následné využití uvedeného paliva. Okamžikem převzetí paliva se jeho koneční odběratelé stali jeho vlastníky a převzali za ně veškerou ze zákona vyplývající odpovědnost. Způsob dočasného skladování paliva v samostatné kazetě skládky Celio a.s., zabezpečené v rozsahu požadavků na skládku nebezpečných odpadů a následné termické využití v cementárně společnosti Lafarge Cement a.s. v Čížkovicích je v souladu se všemi platnými legislativními předpisy a vydanými povoleními, provedené kontroly příslušných orgánů nezjistily překročení zákonných předpisů ani stanovených limitů jak při skladování, tak při následném termickém využití. Způsob přepravy a nakládání s vyrobeným palivem v inkriminované době, tj. v říjnu a listopadu 2011, byl dozorován příslušnými orgány státní správy i nezávislou supervizní organizací Ministerstva financí a při zvážení všech dostupných možností se jeví jako nejoptimálnější.

Otázka č. 3:

Pracovníci s.p.Diamo objednali u SČO – společnosti Geosan Group, a.s. vývoj a výstavbu linky na čištění kontaminovaných zemin na Ostravských lagunách.  Tato linka byla vyvinuta a postavena, zaplacena ale nefunguje. Dle realizační smlouvy z roku 2004 byl zhotovitel povinen eliminovat riziko výronu spalných plynu – vodíku při ohřátí kontaminovaných zemin v této lince. Žádám Vás o sdělení, jakým způsobem a kým byl zhotovitel – Sdružení Čistá Ostrava zbaven této povinnosti a kdo za toto rozhodnutí nese odpovědnost. Též Vás žádám o sdělení, zda nedošlo ke zneužití veřejných prostředků, když byly obě smluvní strany – s.p.Diamo i Sdružení Čistá Ostrava od počátku  informováni o tom, že toto riziko hrozí.

Odpověď:

Platbu za technologickou linku termické desorpce podmínilo Ministerstvo financí rozdělením platby do 3 splátek. První splátka měla být zaplacena po dokončení výroby zařízení u výrobce a provedení dílčích funkčních zkoušek jednotlivých komponent u výrobce, druhá splátka po dokončení kompletace zařízení na lokalitě a doložení jeho funkčnosti  na konkrétním materiálu z lokality a třetí splátka po prokazatelném dosažení požadovaných kvalitativních a kvantitativních parametrů v průběhu 2 měsíců zkušebního provozu. V současné době byly splněny požadavky pouze pro vyplacení prvních dvou splátek, třetí splátka nebyla vyplacena. Linka tedy v současné době ještě není zhotoviteli plně zaplacena.

Povinnosti eliminovat riziko spalných plynů, včetně vodíku, nebyl podle našich informací zhotovitel nikdy a nikým zbaven, tato povinnost i nadále trvá, bez jejího splnění nelze sanaci zemin technologií termické desorpce realizovat.

Dále žádáte o dodání kopií faktur, včetně soupisu prací, které byly s.p. DIAMO proplaceny Sdružení Čistá Ostrava a veškerých dokladů k realizační smlouvě včetně jejich nedílných součástí a příloh.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí není zadavatelem veřejné zakázky  a ani smluvním partnerem Sdružení Čistá Ostrava (dále též SČO), nemůžeme Vám poskytnout realizační smlouvu mezi DIAMO s.p. a SČO, ale pouze tzv. ekologickou smlouvu  mezi    DIAMO s.p. a Fondem národního majetku České republiky (dnes Ministerstvo financí),  na jejímž základě jsou Nápravná opatření laguny Ostramo financována.

Nejčtenější