Novinky

Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Žádost o poskytnutí informací

Dotaz:

  1. Komu plyne daň z podnikání u firmy, která realizuje činnost na území ČR (vlastní zde firmy, má zde své pobočky, apod.).
  2. Lze postihnout „chytráky“, kteří přehlašují své firmy do zahraničí, aby nemuseli platit daně v ČR.
  3. Jaký je daňový únik dle ad 2).
  4. Jak velký danový únik je díky šedé ekonomice, podvodům apod.
  5. Jak bojuje MF ČR, potažmo Vláda ČR proti nešvarům z ad 1) až ad 4).
  6. Které zákony se ad 1) až ad ) zabývají.

Odpověď:

Poplatník, právnická osoba, která realizuje podnikatelskou činnost na území České republiky, hradí ze zisků dosažených touto činností daň z příjmů. Tato daň je obecně podle zákonač. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, daní sdílenou, což znamená, že určené procento z hrubého výnosů této daně (s určitými výjimkami) je rozdělováno krajům (v současné době 8,92 %) a obcím (v současné době 21,4%). Zbytek hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob je příjmem státního rozpočtu.

V souvislosti s problematikou "přehlašování firem do zahraniční" je možné zmínit případný odchod společností do tzv. daňových rájů, za které jsou obecně považovány státy ajurisdikce, které poskytují daňové výhody (kritéria k určení toho, zda určitý stát je či není daňovým rájem, se mohou lišit). Je však třeba si uvědomit, že ne každý přesun sídla společnosti do zahraničí je daňovým únikem. Odchod firem do daňových rájů nepředstavuje pro Českou republiku nijak výrazné procento (asi 3,5%) v porovnání s celkovým počtem společností působících na českém trhu.

I přesto, že české vnitrostátní právo neobsahuje žádnou speciální právu úpravu zaměřenou na daňové ráje, existuje několik opatření, která se aplikují obecně, např.: pravidla pro převodní ceny, pravidla tzv. nízké kapitalizace, pravidlo o převaze podstaty nad formou nebo např. stanovené kriterium pro to, zda je právnická osoba českým daňovým rezidentem, je místo vedení na území ČR.

Jakékoliv neobvyklé transakce se společnostmi vzniklými v daňových rájích jsou českými správci daně velmi pozorně posuzovány, a pokud se poplatníkům nepodaří prokázat, že se nejednalo o fiktivní fakturace, účelové obchodní transakce s cílem snížení daňové povinnosti apod., nejsou takové náklady uznány.

Obecně z evidence územních finančních orgánů lze vyčíslit pouze doměřenou daň u subjektů, jenž v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických nebo fyzických osob uvedly spojení se zahraničím. Výši doměřené daně u těchto subjektů nelze však podřadit pod kategorii daňový únik, neboť se v mnoha případech může jednat o pochybení v oblasti účetnictví případně daňové evidence.

Odhady šedé ekonomiky patří do oblasti makro ekonomických teorií a v žádném případě nejsou v kompetenci správce daně. Určitým vodítkem může být výše doměřené daně v rámci daňových kontrol a výše vyměřené daně v rámci vytýkacích řízení za jednotlivá zdaňovací období. Rovněž i v tomto případě je však nutno podotknout, že výše doměřené resp. vyměřené daně nemůže být sama o sobě indikátorem objemu daňových úniků, neboť ve výši doměřené resp. vyměřené daně se promítají i běžná pochybení daňových subjektů, které spočívají v neúmyslném porušení daňových či jiných předpisů.

Pro informaci uvádíme v příloze tabulky, ze kterých lze vyčíst výši doměřené daně v rámci daňových kontrol na jednotlivých druzích daní za rok 2009 a 2010, souhrnnou tabulku za období 2006 - 2010 a výši vyměřené daně v rámci vytýkacích řízení za období 2009 a 2010. Za účelem získání konkrétních informací týkajících se daňových subjektů majících sídlo v daňových rájích je ve všech členských zemích OECD i EU vytvářen stále silnější tlak na jurisdikce s daňově preferenčním režimem s cílem je donutit v daňové oblasti spolupracovat, a to zejména prostřednictvím uzavírání dohod o mezinárodní výměně informací. Vzhledem k tomu, že s kooperací s těmito jurisdikcemi zatím nejsou žádné praktické zkušenosti, nelze odhadnout rozsah výměny informací, která bude na základě těchto Dohod probíhat a tudíž ani objem peněžních prostředků, který se na jejich základě podaří získat pro státní rozpočet. Nicméně lze jednoznačně konstatovat, že uzavřením těchto Dohod získává Česká republika významný nástroj v boji proti daňovým únikům v souvislosti s využíváním jurisdikcí s preferenčním daňovým režimem a slouží také jako prevence proti daňovým únikům obecně.

Opatření vztahující se k možným daňovým únikům jsou obsaženy zejména v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, zákoně č. 253/2000 Sb., o mezinárodní spolupráci, mezinárodních smlouvách souvisejících se zdaňováním příjmů úrokového charakteru pobíraných fyzickými osobami, ve smlouvách o efektivní výměně daňových informací, jejichž cílem je získávání informací např. o českých daňových rezidentech, kteří by na teritoriu dané země vykonávali svoji činnost např. prostřednictvím založené firmy, apod.

Nejčtenější