Novinky

Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

oddělení 2102 - Poskytování informací veřejnosti
oddělení 2102 - Poskytování informací veřejnosti

Vydáno

  • Informační kancelář
  • Služby veřejnosti
  • Žádost o poskytnutí informací
  • Zákon o svobodném přístupu k informacím
  • Žádost

Dotaz:

Do Informační kanceláře Ministerstva financí bylo doručeno písemné podání manželů se žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/ 1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím týkajících se zrušení nadstandardních výhod některým státním firmám a jejich zaměstnancům.

Dotazy zní:

  1. Zda je někde v tomto záměru ministra opora v některém platném právním dokumentu?
  2. Kdy tyto výhody u těchto či podobných pracovišť vznikly?
  3. Kolika procent zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků v ČR se to týká?
  4. Kolik to z výdajů v Kč státního rozpočtu činí?
  5. Proč Vaše ministerstvo si nenechá udělat anketu této věci u našich občanů-veřejnosti?
  6. Při laickém zhodnocení těchto výhod nám připadá u všech těch, co je nikdy neměli jasná diskriminace.
  7. Zkusili si to i např. u ČD či MHD uvědomit? 

Odpověď:

Dopisem ze dne 22. listopadu 2008 jste požádali Ministerstvo financí o poskytnutí informací k poskytování jízdních výhod zaměstnancům dopravních organizací. K této záležitosti sdělujeme:

Z ust. § 4 zákona č. 2/1969 Sb., vyplývá, že Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření a další finanční záležitosti. Z tohoto znění je zřejmé, že nerozhoduje o poskytování jízdních výhod a ani nestanoví podmínky pro jejich poskytování. Z tohoto důvodu může Ministerstvo financí zodpovědět Vaše otázky pouze v rozsahu své působnosti a svých znalostí.
Poskytování jízdních výhod tuzemskými dopravci má dlouhodobou tradici a oceňuje se jimi náročná a odpovědná práce pracovníků dopravních organizací (nepřetržitý proces přepravního procesu, nepravidelně rozvržená pracovní doba, poměrně dlouhý pobyt mimo domov, značná odpovědnost za přepravované osoby a majetek, překonávání konfliktního jednání ze strany cestujících i účastníků silničního provozu apod.). V současnosti nelze přehlédnout skutečnost, že jízdní výhody představují důležitý faktor, příznivě působící ke stabilizaci pracovních sil v dopravě, zejména u strojvedoucích a řidičů.

Přesný termín vzniku poskytování jízdních výhod se v podstatě nedá zjistit (z vyprávění starších osob vyplývá, že jízdní výhody byly poskytovány již za období první republiky). Jízdní výhody poskytuje a vzájemně si uznává většina železničních správ v Evropě (v některých případech i v lodní dopravě, např. Anglie - Nizozemí, Bodamské jezero, Anglie - Irsko) i některé železniční správy mimo Evropu (Sýrie, Izrael, Austrálie, Nový Zéland, Maroko, Turecko).

Podmínky přepravy zaměstnanců akciové společnosti České dráhy, zaměstnanců státní organizace Správa železniční dopravní cesty, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu, podílejících se na zabezpečování, provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků, je na základě ust. § 33 zákona č. 77/2002 Sb. oprávněno stanovit Ministerstvo dopravy.

V případě dopravců působících v silniční a městské dopravě, popř. v letecké dopravě je poskytování jízdních výhod upraveno vnitřními směrnicemi příslušného dopravce, popř. je součástí tarifu jako např. v Praze (bod 3 článku XII Tarifu pražské integrované dopravy stanoví, že „... Zaměstnanecké jízdné se řídí platnou kolektivní smlouvou a Směrnicí generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti - Tarifní zásady pro poskytování zaměstnaneckého jízdného. Zaměstnanecké jízdné platí na všech linkách ND na území hl. m. Prahy (pásma P a 0 (vč. B)); neplatí ve vlacích CD a na lince AE (Airport Express). Neplatí ve vnějších pásmech....“).

Nárok na bezplatnou přepravu představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu vyplývá z ust. § 6, odst.1, písm. k) zákona č. 236/1994 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu v platném znění. Poskytování jízdních výhod ve vztahu ke státnímu rozpočtu nemá přímou vazbu, je třeba přihlédnout k tomu, že osobní doprava je dotována v celé Evropě, např. v železniční dopravě na základě Směrnice Rady Evropských společenství č. 91/440/EHS o rozvoji železničních podniků Společenství ze dne 29. července 1991. Dotování osobní dopravy je zachováno i v nařízení EU Č. 1370/2007, které vstoupí v platnost 3. prosince 2009. Poskytování dotací do osobní dopravy výrazně přispívá k zaměstnanosti a omezování individuálního motorismu, čímž se zabraňuje zhoršování životního prostředí.

V České republice je dotování provozu osobní dopravy určeno charakterem dopravní obslužnosti a dopravním oborem, který ji zabezpečuje. Na dopravní obslužnost zabezpečovanou železniční dopravou se vztahuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách; na dopravní obslužnost zabezpečovanou silniční dopravou se vztahuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.

V zákoně č. 266/1994, Sb. se rozlišují dopravní potřeby státu a základní dopravní obslužnost, zatímco zákon č. 111 / 1994 Sb. charakterizuje pouze dopravní obslužnost. Dopravní potřeby státu, zabezpečované rychlíky, expresy, vlaky Intercity a Eurocity objednává a financuje Ministerstvo dopravy ze své rozpočtové kapitoly, zatímco oba zbývající typy dopravní obslužnosti, které představují zajištění přiměřené dopravy obvodu kraje po všechny dny týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně zpáteční přepravy financují kraje, a to bez ohledu na skutečnost, zda ji zabezpečuje železniční nebo silniční doprava. Do financování dopravní obslužnosti, kterou si objednávají kraje, není Ministerstvo financí ani Ministerstvo dopravy oprávněno zasahovat.

Z uvedeného rozlišení vyplývá, že přímý vztah ke státnímu rozpočtu mají pouze České dráhy, a to pouze v osobní dopravě, kdy zajišťují dopravní potřeby státu. Provoz nákladní dopravy není ze státního rozpočtu dotován. Dotace do železniční osobní dopravy se poskytují podle ust. § 39 a § 39a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách prostřednictvím ukazatele „úhrada ztráty ze závazků veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě“. Tento ukazatel je specifickým ukazatelem ve výdajích kapitoly 327 - Ministerstvo dopravy ve státním rozpočtu na příslušný rok.

Pokud se týče zjištění stanovení dopadů poskytování jízdních výhod do státního rozpočtu, je to složitá záležitost vzhledem k tomu, že v železniční dopravě neexistuje placený jízdní doklad, který by přesně odpovídal charakteru poskytovaných jízdních výhod. Porovnání poskytovaných jízdních výhod zaměstnancům s jinými, krátkodobými doklady např. pro traťové úseky není možné (jízdní výhody nejsou omezeny na konkrétní traťový úsek jako traťové časové jízdenky a mají odlišnou platnost). Pokud by tento doklad existoval, bylo by jeho porovnání s jízdními výhodami zkresleno tím, že přeprava každé osoby železniční dopravou je dotovaná.

Ministerstvo financí ve svých rozborech při hodnocení přepravní činnosti Českých drah vychází z hmotných a ekonomických ukazatelů činnosti této organizace (počet přepravených osob, přepravní výkon, hrubý dopravní výkon, rozsah vlakové dopravy, tržby z přepravy osob, ostatní tržby z přepravy, dotace, nákladové položky a z nich plynoucí propočtové ukazatele). Dlouhodobá zkušenost ukázala, že osobní doprava Českých drah, a.s., nedoznává v dlouhodobém horizontu výrazných změn, a proto k těmto rozborům hospodářské činnosti plně postačují uvedené údaje osobní dopravy.

Vzhledem k uvedenému Vám Ministerstvo financí nemůže poskytnout Vámi požadované údaje (např. počty osob, kterým jsou jízdní výhody poskytovány). Tyto údaje mohou poskytnout pouze ty subjekty, které jízdní výhody poskytují. Při posuzování počtu osob, kterým jsou jízdní výhody poskytovány, se však neukáže, jak často jsou tyto výhody využívány. K tomu je nutno ještě uvést, že bývalá státní organizace České dráhy prochází na základě zákona č. 77/2002 Sb., zásadní transformací. V důsledku této transformace a postupující racionalizace přepravní činnosti se snižuje počet pracovníků této organizace, což se může projevovat v počtu osob, které mohou požívat jízdní výhody.

Při hodnocení poskytování jízdních výhod zaměstnanců je nutno přihlédnout i k tomu, že vedle poskytování jízdních výhod zaměstnancům, mohou ostatní cestující využívat různé slevy, které České dráhy, a.s., nabízejí (např. zpáteční sleva, zákaznické jízdné, kilometrická banka ČD, jednodenní síťové jízdenky ČD Net, SONE + REGIONet, slevy pro děti do 15 let a důchodce (sleva 50 % z obyčejného jízdného), žáky do 15 let (sleva 65 % z obyčejného jízdného), žáci 15 — 26 let (sleva 45 % z obyčejného jízdného), pro tělesně postižené ZTP a ZTP/P sleva 75 % z obyčejného jízdného, senior pas a jiné). Jak z názvu těchto slev vyplývá, některé z nich mají i sociální charakter. Pokud by měly být podle Vašeho názoru jízdní výhody zrušeny, musely by být zrušeny i tyto slevy bez ohledu na důsledky na pohyb pracovních sil a do sociální oblasti.
Poskytováním jízdních výhod, respektive jejich zdaněním, se zabývá připravovaná reforma daňového systému, která by měla vstoupit v platnost k 1. lednu 2010.

Vzhledem k tornu, že současná podoba daňového systému je poměrně složitá a nepřehledná v důsledku poskytování různých daňových osvobození, je hlavním cílem připravované daňové reformy zjednodušení současného stavu. Pro její potřebu byl vypracován přehled příjmů osvobozených od daně z příjmu, který má sloužit pro odpovědné posouzení a k rozhodnutí o zachování současných osvobození do nového daňového sytému. Pro zjednodušení daně z příjmu se předpokládá zavedení tzv. zaměstnaneckého výdajového paušálu pro všechny zaměstnance, v němž by se zohlednily určité náklady, které zaměstnanec má. O tento paušál by se pak upravil základ daně z příjmu. Toto opatření výrazně zjednoduší výpočet uvedené daně i daňovou správu a navíc odstraní rozdíly ve zdaňování, které mezi občany z hlediska poskytování různých zaměstnaneckých výhod existují. Předpokládá se přitom, že daňové osvobození jízdních výhod nebude zachováno.

 

Nejčtenější