Novinky

7. prosince 2011

Materiály na jednání vlády 7. prosince 2011

oddělení 2101 - Tiskové
oddělení 2101 - Tiskové

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Fond solidarity EU
  • Liberecký kraj
  • Podklady pro jednání vlády
  • Povodně
  • Rozpočtové určení daní
  • Státní fondy
  • Ústecký kraj
  • Územní samosprávný celek
  • Veřejný sektor
  • Legislativa

Bod č. 2:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo financí předložilo koncem měsíce října vládě ČR návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Nejpodstatnější změnou, kterou návrh zákona přináší, je změna konstrukce sdílených daní pro obce ČR tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi obcemi s nejnižším a nejvyšším příjmem na obyvatele a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích Evropské unie. Příjmová základna obcí bude posílena zejména na úkor celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně financovány rozvojové projekty v obcích. V souladu s Programovým prohlášením vlády jsou tedy hlavními principy návrhu jednak snížení disproporcí v příjmech na obyvatele mezi obcemi a zároveň posílení sdílených daní obcí.

Naplnění požadavku na snížení diferencí v hodnotách na obyvatele a přiměřenější přerozdělení sdílených daní je navrhováno mj. zapojením měst Plzně, Ostravy a Brna do propočtu k ostatním městům, což by do systému přerozdělení sdílených daní vneslo větší jednotnost a korigovalo jejich dosavadní výjimečné postavení. Částečné snížení daňových příjmů prostřednictvím úpravy přepočítacího koeficientu je navrhováno také u hl.m.Prahy. Ministerstvo financí pro tato města počítá po přechodnou dobu 4 let s částečnými kompenzacemi ztrát.

Na základě zadání Programového prohlášení byla předkladatelem zkoumána také vhodnost kritérií uplatněných při přerozdělení sdílených daní. Návrh obsahuje zvýšení váhy kritéria (prostého) počtu obyvatel na 10 % (dnes 3 %), nově se navrhuje zapojení kritéria počtu žáků ZŠ a dětí MŠ, a to s váhou 7 %.

Bod č. 23:
Příprava Dohody o implementaci Fondu solidarity EU v ČR (povodně ze srpna a září 2010)

Evropská komise v březnu 2011 schválila žádost ČR o čerpání finančních prostředků z Fondu solidarity EU na krytí části povodňových škod ze srpna a září 2010 na území Libereckého a Ústeckého kraje. ČR získá 10 911 939 EUR, tj. nejvyšší možný příspěvek odpovídající 2,5 % vyčíslených škod.

Ministerstvo financí předkládá vládě ke schválení návrh usnesení, kterým vláda odsouhlasí sjednání Dohody o implementaci Fondu solidarity EU v ČR a zmocní ministra financí k podpisu této Dohody. Zahájení implementace Fondu solidarity lze očekávat během prosince 2011.

Prostředky budou směřovány do obou zasažených krajů. Dohoda o implementaci stanoví kromě výše příspěvku z Fondu solidarity také okruhy výdajů financovatelných z Fondu solidarity. Jedná se o výdaje na odstranění bezprostředních následků povodní na veřejném majetku, jehož uvedení do funkčního stavu nebylo financováno ze zahraničních zdrojů, z pojištění nebo z darů, tj.: úklidové práce a základní opravy infrastruktury, sítí a telekomunikací, přechodné ubytování, zajištění zdravotních a hygienických potřeb a záchranná opatření. Odstraňování škod způsobených soukromým osobám a podnikům nebo škody z oblasti zemědělství z FSEU financovat nelze.

Pro informaci:

Bod č. 1:
Fiskální výhled České republiky

Ministerstvo financí předkládá vládě na vědomí aktualizované vydání vlastní makroekonomické publikace Fiskální výhled České republiky. Publikace poskytuje informace o aktuálním vývoji veřejných financí, obsahuje střednědobý výhled hospodaření vládního sektoru vycházející ze záměrů vlády. Zahrnuje také mezinárodní srovnání údajů o saldu a dluhu sektoru vládních institucí v zemích EU.

Odhad deficitu celého vládního sektoru na rok 2011 je 142 mld. Kč, v poměrovém vyjádření 3,7 % HDP. Ve srovnání s odhadem v dubnové Notifikaci vládního dluhu a deficitu je odhad po zohlednění nových skutečností lepší přibližně o 12 mld. Kč. Oproti předcházejícímu roku by tak mělo dojít ke zlepšení deficitu vládního sektoru o 1,1 procentního bodu. Odhady jsou tradičně uvedeny v akruální metodice, která je odlišná od hotovostní metodiky, jež se používá pro státní rozpočet.

Přes prudké zhoršení výhledu globální ekonomické situace s potenciálně významně negativními dopady na exportně orientovanou ekonomiku ČR byly i nadále zachovány střednědobé cíle fiskální konsolidace. K nim se v dubnu tohoto roku usnesla vláda a zavázala se k nim v letošní aktualizaci Konvergenčního programu. Podíly deficitů vládního sektoru k HDP v roce 2012 a 2013 by měly dosáhnout hodnot 3,2 % a 2,9 %, přičemž deficitní cíl pro rok 2014 je stanoven ve výši 1,9 % HDP. Dále platí, že další deficitní cíle budou stanoveny tak, aby nejpozději v roce 2016 byla bilance sektoru vládních institucí vyrovnána úplně.

Současný střednědobý výdajový rámec vlády již reflektuje zhoršený makroekonomický výhled s odrazem v nižším naplnění daňových příjmů a počítá s odložením účinnosti novel zákonů souvisejících s vytvořením jednoho inkasního místa až na rok 2014. V průměru je v letech výhledu (2012–2014) odhadován roční dopad konsolidačních opatření na saldo na necelých 44 mld. Kč, přičemž tato opatření se budou dotýkat jak výdajové, tak příjmové strany veřejných rozpočtů.

Nejčtenější